7 C 93/2012

Plný text

Okresní soud ve Vyškově samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou v právní věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození b) celé jméno žalobkyně , datum narození oba bytem adresa žalobkyně, žalobce a žalovaného zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalobkyně, žalobce a žalovaného zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o odstranění neoprávněné stavby na cizím pozemku <b>I. Návrh, aby žalovaný byl povinen ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku na své náklady odstranit stavbu na parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec], okres [okres], a to zateplení pláště stavby dvorního křídla v domě [adresa], postaveného na pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec], okres [okres] tak, aby se zachovalo vnější půdorysné ohraničení stavby dvorního křídla domu [adresa], postaveného na pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec], okres [okres], se zamítá.</b> <b>II. Návrh, aby žalovaný byl povinen ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku na své náklady odstranit stavbu na parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec], okres [okres], a to přístavbu střešní konstrukce se systémem odvodnění části střechy stavby dvorního křídla domu [adresa], postaveného na pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec], okres [okres] tak, aby se zachovalo půdorysné ohraničení stavby dvorního křídla domu [adresa], postaveného na pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec], okres [okres], se zamítá.</b> <b>III. Žalobci a) a b) jsou povinni nahradit žalovanému na nákladech řízení společně a nerozdílně částku 57.189 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalobci a) a b) jsou povinni nahradit České republice – do pokladny Okresního soudu ve Vyškově na nákladech zálohovaných státem společně a nerozdílně částku 8.693 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 4. 4. 2012, domáhali se žalobci odstranění stavby na parcele [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce] a to zateplení pláště stavby – dvorního křídla domu [adresa] a odstranění přístavku střešní konstrukce se systémem odvodnění části střechy stavby – dvorního křídla domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec].

2. Žalovaný navrhl zamítnutí návrhu s odůvodněním, že stavbu – zateplení domu [adresa] v obci [obec] prováděl v roce 2000 a to se souhlasem tehdejšího vlastníka sousedící nemovitosti – pana [jméno] [příjmení]. Stávající tvar střechy domu [adresa] je stejný a neměnný v podstatě od doby, co dům stojí. Je pravdou, že na střeše, nad pozemkem žalobců vede okapový žlab, ale voda je svedena na pozemek žalovaného, tudíž žalobce nikterak neomezuje ve výkonu jejich vlastnického práva. Navíc původní vlastník sousedního pozemku o stavebních úpravách věděl, dal k ni souhlas, nikdy proti těmto stavebním úpravám nezakročil, ani nepožadoval jejich odstranění a od doby realizace již uplynula doba delší než 10 let.

3. Soud provedl důkazy výpisy z katastru nemovitostí, kupní smlouvou, výzvou k odstranění škod, přípisem [stát. instituce], vzájemnou korespondencí mezi účastníky, znaleckým dokazováním a svědeckou výpovědí.

4. Provedeným dokazováním dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům: Mezi účastníky je nesporné, a tuto skutečnost potvrzují i výpisy z katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], že žalobci mají ve společném jmění manželů parcelu [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa žalobkyně, žalobce a žalovaného], zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] a žalovaný má ve svém vlastnictví pozemek parc. [číslo] jejíž součástí je budova [adresa žalobkyně, žalobce a žalovaného] a pozemek parc. [číslo] jejíž součástí je zem. stav. [obec] bez če/čp, zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec].

5. Žalobci nabyli nemovitosti do společného jmění manželů na základě kupní smlouvy, uzavřené dne [datum] s předchozím vlastníkem [jméno] [příjmení], jako prodávajícím. V čl. 2 bod 1) je uvedeno, že kupující tyto nemovitosti, spolu se všemi právy a povinnosti, součástmi a příslušenstvím do svého společného jmění manželů kupují a přijímají. V čl. 5 bod 10) kupující prohlásili, že se seznámili se stavem a polohou předmětných nemovitostí, tyto si před podpisem této smlouvy řádně na místě samém prohlédli a ve stavu, v jakém je prodávající prodává, je kupují a nemají k tomu žádných výhrad.

6. Písemným přípisem ze dne [datum] vyzýval žalovaný žalobce k odstranění škod, které byly způsobeny na majetku žalovaného. Žádal o odstranění všech materiálů, které by mohly poškodit konstrukce jeho domu, a žádal, aby mu vrátili konstrukci, kterou odmontovali. Z následné reakce žalobců vyplývá, že se jednalo o zateplení štítové zdi, sousedící s domem ve vlastnictví žalovaného. Tyto vzájemné konflikty vyústily výzvou k odstranění neoprávněné stavby na cizím pozemku ze dne [datum] a k podání předmětné žaloby. 7. [stát. instituce], odbor stavebního a územně plánovacího úřadu, sdělil soudu přípisem ze dne [datum], že zateplení pláště stavby se považuje za stavební úpravu, která nevyžaduje stavební povolení. Pokud by však stavebník prováděl zásah do nosných konstrukcí, nebo půdorysně či výškově rozšiřoval stavbu, podléhaly by tyto stavební úpravy opatření nebo rozhodnutí stavebního úřadu. Žádné opatření ani rozhodnutí však stavební úřad žalovanému nevydával.

8. V průběhu řízení měli účastníci snahu o mimosoudní dohodu, která však uzavřena nebyla. Žalovaný navrhoval za zřízení věcného břemene částku 10.000 Kč. Žalobci požadovali částku 30.000 Kč. Žalovaný byl ochoten přistoupit i na tuto částku, avšak k uzavření dohody nedošlo.

9. Znaleckým posudkem [číslo] soudního znalce [celé jméno znalce], bylo zjištěné, že zateplení dvorního křídla domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného zasahuje částečně na parc. [číslo] ve společném jmění žalobců a to po celé délce od 0,06 m do 0,14 m (od domu do zadní části). Střecha přesahuje v části 0,5 m od domu až po 0,42 v zadní části. Soudní znalec [celé jméno znalce] u jednání dne [datum] doplnil svůj znalecký posudek, když uvedl, že vycházel při měření z daných kót. Přesah měřil znalec od vlastnické hranice, kterou určil dle zděného podkladu. Je ovšem nutné uvést, že vlastnická hranice vede přes pomyslný identický bod, [anonymizováno] je v okruhu 14 cm. S větší přesností nelze hranici určit. Je to běžný postup, kterým geodeti postupují. Roh budovy byl jednou stanoven jako bod vlastnické hranice, proto se s tímto bodem znalec ztotožnil. Je to tak dáno v původní mapě a i v případě, že by přesně nebyl v hranici, vyrovná se to těmi 14 cm. tolerance. Pokud se týká zaměření přesahu tepelného obložení, různá šíře je patrně způsobena nerovností zdi. Samotná zeď by měla vést po vlastnické hranici, jak již bylo řečeno v okruhu 14 cm.

10. Ve znaleckém posudku je rozsah zateplení určen od 6 cm do 14 cm, s tím, že na zadním konci je odskok na 2 cm. Přesah střechy je 50 cm od budovy do 42 cm v zadní části. Shodně se znalec vyjádřil i při ústním doplnění znaleckého posudku dne [datum]. Soud tak vycházel ze závěrů znaleckého posudku, které znalec opětovně shodně uvedl u jednání dne [datum].

11. Lze tedy shrnout, že vzhledem k tomu, že zateplení dvorní části je v pouhé šíři 6 cm, je to v toleranci s vlastnickou hranicí, neboť vlastnická hranice vede mezi jednotlivými body, spojenými přímkou, avšak s tolerancí 14 cm od každého bodu.

12. Svědek [jméno] [příjmení] soudu potvrdil, že jeho otec vlastnil nemovitost, nyní v SJM žalobců, do roku 2009. Asi čtyři roky předtím, než otec nemovitost prodal, žalovaný si zateplil část zdi mimo průjezdu a to se souhlasem otce, který mu dal klíče od vstupu na svůj dvůr. Při tom zateplení dal žalovaný na střechu okap. Je jasné, že to bylo se souhlasem otce, protože žalovaný prováděl zateplení z otcova pozemku, jinak by se tam nedostal. Přesné datum si již nevybavuje, není to pro svědka podstatné. Žalovaný přišel za otcem svědka s prosbou, že by si rád zateplil tu zeď a otec svědka mu řekl, že je mu to jedno a dal mu klíče s tím, že po dokončení prací má žalovaný klíče vrátit.

13. Pokud žalobci namítali, že svědek uvedl, že zateplení bylo 4 roky před prodejem a žalovaný uváděl, že zateplení provedl v roce 2000, pak je nutné vycházet z přesné výpovědi svědka, že„ přesné datum si již nevybavuje, není to pro něj podstatné“. Prostě žalovaný zateploval svoji nemovitost v době, kdy sousední nemovitost byla ve vlastnictví otce svědka.

14. Vzhledem k tomu, že stavební úpravy proběhly před rokem 2014, je třeba projednávanou věc posuzovat podle příslušných ustanovení zákona číslo 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“), a to s přihlédnutím k ustanovení § 3028 odstavec 2 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

15. Podle ustanovení § 135 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku, zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen„ vlastník stavby“). Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

16. V souladu s ustanovením § 126 odst. 1, věta prvá před středníkem, občanského zákoníku, vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje.

17. Na základě provedeného dokazování, po zhodnocení všech provedených důkazů a to jednotlivě i v jejich souvislostech, dospěl soud k závěru, že se v žádném případě nejedná o neoprávněnou stavbu a to z níže uvedených důvodů.

18. Pokud se týká střechy, tato je v původním stavu, pouze byl upravován okap a svod tak, aby se co nejvíce zamezilo odtoku vody na pozemek ve společném jmění žalobců, žádný zásad do krovů střechy nebyl učiněn a střecha tak, co do přesahu je v původním stavu. Tuto skutečnost zcela jednoznačně potvrdilo vyjádření [stát. instituce], odbor stavebního a územně plánovacího úřadu, když sdělil soudu přípisem ze dne [datum], že zateplení pláště stavby se považuje za stavební úpravu, která nevyžaduje stavební povolení a také nebylo prokázáno, že by byl proveden jakýkoliv zásah do střechy. Tuto skutečnost potvrdil i slyšený svědek, jehož podrobná svědecká výpověď je shora podrobně uvedena. Navíc žalobci, ačkoliv tvrdili, že žalovaný provedl zásah do střechy jako neoprávněnou stavbu, jejich tvrzení nedoložili žádným důkazem, takže v tomto případě neunesli důkazní břemeno.

19. Pokud se týká zateplení dvorní části budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] toto zateplení bylo prováděno ještě v době předchozího vlastníka sousedící nemovitosti, který k provedení tohoto zateplení udělil ústní souhlas. Udělení souhlasu lze zcela jednoznačně prokázat již ze samotného provádění prací, které musely být prováděny ze sousedícího pozemku, tedy z pozemku, který je nyní ve společném jmění žalobců.

20. Syn zesnulého [jméno] [příjmení] (který prodal své nemovitosti do společného jmění žalobcům), [jméno] [příjmení], soudu potvrdil, že jeho otec vlastnil nemovitosti v k.ú. [obec] do roku 2009. Nějaký čas před prodejem sousední nemovitosti, zateploval žalovaný svoji nemovitost se souhlasem otce svědka, který ho za účelem zateplení pouštěl na svůj pozemek, protože jinak by žalovaný práce na zateplení nemohl provést – pouze z otcova pozemku. Při zateplení dal žalovaný nový okap na střechu.

21. Právní režim vypořádání neoprávněných staveb, zcela zřízených na cizím pozemku před nabytím účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., se řídí dosavadními předpisy, zejména § 135c zákona č. 40/1964 Sb. dále jen OZ (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4461/2015). Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že stavbu postavenou v objektivní dobré víře nelze vypořádat způsobem podle § 135c OZ, neboť jde o stavbu oprávněnou. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. neřeší výslovně další osudy neoprávněných staveb, vzniklých za platnosti OZ. Při vypořádání neoprávněných staveb, zřízených před 1. 1. 2014 není nová úprava použitelná. Jsou tak nepoužitelná i ustanovení nového občanského zákoníku o vypořádání neoprávněné stavby, neboť ta vycházejí z přístupu, že vlastníkem neoprávněné stavby zřízené za platnosti nového zákoníku se má stát ze zákona vlastník pozemku. Na stávající stavby nelze užít ani pravidlo platné v případech, kdy vlastník pozemku o zřizování neoprávněné stavby věděl, avšak bez zbytečného odkladu ji nezakázal. Souhlas majitele pozemku s výstavbou je skutečností, která má být zohledněna při zvolení způsobu vypořádání neoprávněné stavby na cizím pozemku.

22. Pokud vlastník pozemku a stavebník uzavřou po zřízení neoprávněné stavby smlouvu, na jejímž základě vznikne stavebníkovi právo mít nadále na cizím pozemku stavbu, nelze se domáhat uspořádání vztahů z neoprávněné stavby podle § 135c OZ (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1627/99).

23. V daném případě se v žádném případě nemůže jednat o neoprávněnou stavbu, protože stavba byla započata a též dokončena se souhlasem vlastníka sousedícího pozemku a dokonce byla zhotovována z jeho pozemku. Vlastník sousedícího pozemku poskytl žalovanému klíče, aby mohl stavbu (zateplení zadní části domu a instalaci odkapu) provést. Stavba tak má charakter stavby oprávněné, neboť stojí na původních základech a kamenné podezdívce (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1241/2010).

24. Zateplení části stavby a zhotovení okapu tak s ohledem na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, nemůže mít v žádném případě charakter stavby, tím méně neoprávněné. Ani výměna krovů za nové na původní střeše nemůže mít charakter neoprávněné stavby, pokud se jedná o stavbu na původních základech a kamenné podezdívce. Navíc, jak je již shora uvedeno, žalobci nedoložili jediný důkaz, svědčící pro jejich tvrzení, že by se stav původní střechy a stávající odlišoval v rozsahu. Navíc tato oprava střechy byla prováděna za vlastnického práva původního vlastníka, který dal k prováděným opravám souhlas a žalobci kupovali nemovitosti ve stavu, v jakém se nacházely v době uzavření kupní smlouvy a neměly k těmto žádné připomínky (viz. shora citovaná kupní smlouva).

25. V daném případě nelze pominout ani Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 432/2002, ve kterém se uvádí, že v případě neoprávněné stavby soud přihlíží zejména k povaze a rozsahu hospodářské ztráty, která by odstraněním vznikla, jaký je rozsah zastavěného pozemku a pokud vlastník o neoprávněné stavbě věděl, též k době, která od zřízení stavby uplynula. Promlčením právo nezaniká, ale je oslabeno, neboť jeho významná složka, kterou představuje nárok, se stává podmíněným.

26. Je ovšem nutno podotknout, jak je již shora uvedeno, že se nejedná o stavbu neoprávněnou, ale stavbu, k jejíž realizaci se nevyžaduje stavební povolení a souhlas k provedení vydal vlastník sousedící nemovitosti, což potvrdil i slyšený svědek – syn původního vlastníka. Navíc žalobci, jak sami potvrdili v uzavřené kupní smlouvě, s nemovitostí byli řádně seznámeni, tuto si prohlédli a zakoupili ji v takovém stavu, v jakém se ke dni uzavření kupní smlouvy nacházela.

27. Žalobci neprokázali a žádným důkazem nedoložili, že by poté, kdy nemovitost nabyli do svého společného jmění manželů, prováděl žalovaný na své nemovitosti jakékoliv opravy, rekonstrukce, či podobné úpravy.

28. Provedeným dokazováním, na základě shora podrobně rozvedených důkazů a po jejich zhodnocení a to jednotlivé i v jejich souvislostech, bylo prokázáno, že se v daném případě skutečně nejedná o neoprávněnou stavbu. Žádný zásah do střechy nebyl prováděn, nový okap nelze brát za zásah do střechy – střešní konstrukce, která by měla za následek zvětšení rozsahu střechy, jak je podloženo shora citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR. Pokud se týká zateplení dvorní části, rovněž se nejednalo o neoprávněnou stavbu, zateplení bylo prováděno se souhlasem tehdejšího vlastníka sousedící nemovitosti. Je třeba také přihlédnout k vlastnické hranici s okruhem 14 cm. Žalobci do společného jmění manželů nemovitosti zakoupili až v době, kdy již všechny tyto práce byly provedeny (a to se souhlasem vlastníka sousedící nemovitosti), sami potvrdili, že ji kupují ve stavu, v jakém se nachází v době uzavření kupní smlouvy.

29. Jak je již shora podrobně rozvedeno, v daném případě se nejedná o neoprávněnou stavbu a žalobci se nemohou domáhat její odstranění dle ustanovení § 135c OZ, neboť toto ustanovení na projednávanou situaci nedopadá, jednak stavba není zcela na cizím pozemku, jedná se pouze o„ rekonstrukci“ a to na stávajících základech a navíc se souhlasem vlastníka sousedícího pozemku.

30. Soud proto žalobu na odstranění stavby, jako nedůvodnou zamítl, s ohledem na shora podrobně rozvedené dokazování a právní zhodnocení.

31. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že se nejedná o neoprávněnou stavbu, jak je výše podrobně rozvedeno.

32. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že se nejedná o neoprávněnou stavbu, ustanovení § 135c OZ na danou věc nelze aplikovat a další navržené důkazy nemohly již provedené důkazy, shora podrobně rozvedené, vyvrátit.

33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého má úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení proti žalobcům, kteří úspěch ve věci neměli. Náklady řízení představují uhrazenou zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 1.000 Kč a náklady právního zastoupení dle § 9 odst. 4b) vyhl. č. 177/1996 Sb., za 12,5 hlavních úkonů po 3.100 Kč (převzetí a příprava, sepis vyjádření k žalobě, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], 9x účast na jednání u procesního soudu dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] a dne [datum], účast u jednání u KS v [obec] dne [datum], dne [datum] a ½ úkon za účast u jednání u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum]), neboť u jednání dne [datum] byl zástupce omluven, 13x RP po 300 Kč a jízdné k jednáním u procesního soudu osobním vozem [anonymizováno] (v roce 2013 – 2015 [registrační značka] a v roce 2016 - 2019 [registrační značka], v roce 2020 [registrační značka]. K jednání dne [datum] [obec] – [obec] a zpět (40,8 km, průměrná spotřeba 6,2 l [číslo] km, cena benzínu 36,10 Kč l a sazba 3,60 Kč km) k jednání dne [datum] [obec] – [obec] a zpět (78 km, průměrná spotřeba 6,2 l [číslo] km, cena benzínu 35,70 Kč l a sazba 3,70 Kč km), k jednání dne [datum] [obec] – [obec] a zpět (78 km, průměrná spotřeba 6,2 l [číslo] km, cena benzínu 35,90 Kč l a sazba 3,70 Kč km) a k jednáním dne [datum] a [datum] [obec] – [obec] a zpět (celkem 156 km, průměrná spotřeba 5,0 l [číslo] km, cena benzínu 29,70 Kč l a sazba 3,80 Kč km). Dále bylo přiznáno cestovné jednání dne [datum] [obec] – [obec] a zpět (78 km, průměrná spotřeba 5,0 l [číslo] km, cena benzínu 30,50 Kč l a sazba 4 Kč km) k jednání dne [datum] [obec] - [obec] a zpět (78 km, průměrná spotřeba 5,0 l [číslo] km, cena benzínu 33,10 Kč l a sazba 4,10 Kč km) a cestovné jednání dne [datum] [obec] – [obec] a zpět (78 km, průměrná spotřeba 6,7 l [číslo] km, cena nafty 31,80 Kč l a sazba 4,20 Kč km). Cestovné celkem činí 3.414 Kč.

34. Ztráta času byla přiznána vždy za jednu ½ hodinu u jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum], [datum] a dále byla přiznána vždy za dvě ½ hodiny u jednání dne [datum], [datum] a [datum] a [datum], a to s ohledem na délky jednání, jak jsou uvedeny v jednotlivých protokolech. Celkem byla přiznána ztráta času ve výši 1.200 Kč. Ostatní ztráta času je tedy kryta sazbou za úkon.

35. Náklady řízení za právní zastoupení činí celkem částku 47.264 Kč (za právní zastoupení 12,5 x částka 3.100 Kč, 13 x RP po 300 Kč, cestovné 3.414 Kč a ztráta času 1.200 Kč), ke které byla připočtena 21 % sazba DPH (v souladu s ustanovením § 23a zákona č. 85/96 Sb., o advokacii v platném znění), ve výši 9.925 Kč.

36. Náklady řízení za právní zastoupení celkem činí 57.189 Kč a náklady řízení celkem, včetně uhrazené zálohy částku 58.189 Kč a byly přiznány k rukám zástupce.

37. Výrok o náhradě nákladů zálohovaných státem byl učiněn v souladu s ustanovením § 148 odstavec 1 občanského soudního řádu Tyto náklady představují vyplacené znalečné soudnímu znalci [celé jméno znalce] v celkové výši 8.789 Kč (3.498 Kč + 759 Kč + 3.798 Kč + 744 Kč + 759 Kč + 1.135 Kč) po odpočtu uhrazené zálohy ve výši 2.000 Kč.

38. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.