17 Co 12/2025

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Buriana a soudců JUDr. Ivany Tomkové a Mgr. Bc. Aleše Klempy ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o nahrazení odmítnutého souhlasu žalovaného pro získání dodatečného stavebního povolení o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 22. 5. 2024, č. j. 8 C 34/2020 – 126,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud v , adresa, (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č.j. 8 C 34/2020 – 126, že nahrazuje souhlas žalovaného se stavebními úpravami stavby – rodinného domu č.p. , adresa, , stojící na pozemku st. parc. č. , číslo parcely, , k.ú. , adresa, , spočívajících ve vybourání okenního otvoru a osazení okna ve dvorní části obvodové stěny rodinného domu a změně užívání průjezdu vybudováním dřevěné příčky a vzniku nové místnosti (výrok I). Výrokem II byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 22.000 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný, v němž uvádí, že není pravdou, že žalobkyně se s ním dohodla v roce 2015 na provedení stavebních prací, není pravdou, že spolupracoval při zaměření okna dne 30.10.2015 firmou , právnická osoba, . Žalovaný trvá na tom, že souhlas nebyl dán ani ústním ani písemným svolením. Dále žalovaný zpochybňuje výpověď svědka , jméno FO, , který prováděl stavební úpravy v době, kdy žalovaný nebyl přítomen, práce mu potom byly pouze ukázány, výpověď svědka je účelová lež. Jak vyklizení místnosti, tak i zabetonování podlahy žalovaný viděl, až když se vrátil z dovolené. Rovněž není pravdou, že by pomáhal panu , jméno FO, okno vyměřovat, nemohl vypomáhat s uložením materiálu a osazováním nosníků, neboť v té době byl po těžkém infarktu a nesměl zvedat nic těžkého. Žalovaný poukázal na porušení zákona žalobkyní, která provedla černou stavbu bez stavebního povolení a bez jeho souhlasu jako druhého spoluvlastníka. Navrhl zrušení rozsudku soudu prvního stupně, poněvadž odmítá nahrazení jeho souhlasu pro získání dodatečného stavebního povolení.

3. Žalobkyně se k odvolání žalovaného vyjádřila písemně s tím, že je považuje za nedůvodné a zcela se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, kterému předložila dostatek důkazů, že při zahájení stavebních prací měla ústní souhlas žalovaného, osazení okna neohlásila na odbor výstavby , právnická osoba, , adresa, z neznalosti stavebního zákona. Po obdržení souhlasu bude stavba legalizována vydáním dodatečného stavebního povolení. Žalovaný se stavbou souhlasil, jako spoluvlastník nemovitosti tak porušil zákon také. Dále žalobkyně poukázala na účastnickou výpověď žalovaného před soudem prvního stupně, v níž uvedl, že souhlasil s tím, aby si žalobkyně vybudovala v nemovitosti místnost na přespání vedle průjezdu bez okna. Žalovaný původně souhlasil s tím, aby žalobkyně vybudovala v nemovitosti místnost na přespání, svůj souhlas s vybouráním okenního otvoru a změnou užívání průjezdu následně popřel. Žalovaný potvrdil, že dne 26.9.2016 obdržel převodem na svůj účet zpět částku 22.220 Kč, kterou se do té doby finančně podílel na investici do společné nemovitosti. Současně potvrdil, že obdržel podrobný rozpis nákladů na výrobu a montáž okna. Není pravdou, že žalovaný nespolupracoval při zaměření okna dne 30.10.2015, stavební firmu k montáži okna pouštěl do domu, žalobkyně přijela do , adresa, až večer, kdy firma již montáž okna dokončovala. Práce na společné investici byly zahájeny dne 8.5.2015 vyklizením bývalé stodoly a probíhaly až do 30.10.2015, kdy byla provedena montáž okna. Většinu tohoto období žalovaný trávil v nemovitosti v , adresa, a byl přítomen probíhající realizaci stavby. Žalovaný současně pomáhal při vyklizení uloženého materiálu v bývalé stodole, pomáhal při osazení nosníku a odklizení vybouraných cihel, zajišťoval odvoz stavební suti z vybouraného stavebního otvoru. Žalovaný žádným důkazem nedoložil svůj nesouhlas se stavebními pracemi, o kterých od počátku věděl. Pokud by žalobkyně neměla jeho souhlas jako druhého spoluvlastníka, do žádných stavebních prací by se nepouštěla, navíc od počátku všechny stavební práce financovali společně. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalovaného bylo podáno v zákonné lhůtě, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení, a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací důvody, o které žalovaný opřel své odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e), g) o. s. ř., tzn. že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolatelem tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil.

6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 28.1.2020 se žalobkyně domáhala nahrazení odmítnutého souhlasu žalovaného se stavebními úpravami stavby - rodinného domu č. p. , adresa, stojící na pozemku st. parc. č. , číslo parcely, k. ú. , adresa, , pro získání dodatečného stavebního povolení v řízení vedeném u , právnická osoba, v , adresa, K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že provedené stavební úpravy spočívaly ve vybourání okenního otvoru, osazení nového okna ve dvorní části v obvodové stěně rodinného domu a vybudování dřevěné příčky v prostorách bývalé stodoly s vybudováním letní ložnice a posezením. Žalobkyně se se žalovaným jako rovnodílným podílovým spoluvlastníkem nemovitosti na počátku roku 2015 dohodla na provedení stavebních úprav v tomto rozsahu, oba se na stavebních úpravách do září roku 2016 finančně podíleli rovným dílem. Investici do stavebních úprav žalobkyně ukončila v srpnu roku 2018, v září téhož roku žalovaný podal k , právnická osoba, v Konici podnět na nepovolené stavební práce v rodinném domě č.p. , adresa, Žalobkyně podala dne 12.7.2019 žádost o dodatečné povolení stavby, dodala veškerou dokumentaci požadovanou stavebním úřadem, až na souhlas žalovaného jako spoluvlastníka stavby a pozemku s provedením stavebních prací. Stavební úřad z tohoto důvodu rozhodl o odstranění stavby ve lhůtě do 31.12.2019, k odvolání žalobkyně , právnická osoba, dne 16.1.2020 rozhodnutí stavebního úřadu , právnická osoba, , adresa, zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Stavební úřad , právnická osoba, , adresa, následně stavební řízení o odstranění stavby přerušil a vyzval žalobkyni, aby doložila, resp. nahradila souhlas žalovaného se stavebními úpravami rozhodnutím soudu. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný spolupracoval při zaměření a montáži okna dne 30.10.2015 firmou , právnická osoba, rovněž souhlasil s vybudováním příčky v průjezdu domu, čímž vznikne letní ložnice a posezení, aby se zvětšil prostor pro spaní rodinných příslušníků účastníků.

7. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobkyně neuznává ani zčásti, trval na zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyni nikdy nedal souhlas k vybudování černé stavby v domě, k vymlácení otvorů do zdi a zabudování okna a příčky mezi mlatem a průjezdem. Žalovaný popřel, že by byl přítomen zaměření okna, vybourání a zazdění okenního otvoru či montáži okna. Žalovaný potvrdil, že se podílel na odvozu suti po vybourání okenního otvoru, v nově vzniklé místnosti v září 2017 jednu noc přespal jeho syn s rodinou.

8. Soud prvního stupně po dokazování provedeném listinnými důkazy ve spise založenými (výpisem z katastru nemovitostí LV č. , číslo LV, pro k.ú. a obec , adresa, vedeným u , právnická osoba, pro , adresa, přehledem investic do rodinného domu č.p. , adresa, zpracovaného žalobkyní za období od 4.6.2015 do 30.6.2016, fotografiemi stavby rodinného domu č.p. , adresa, , e-mailovou komunikací žalobkyně se společností , právnická osoba, ze dne 18.9.2015 a 5.10.2015 ohledně zaměření a montáže okna, montážním listem společnosti , právnická osoba, ze dne 30.10.2015), jakož i připojeným spisem odboru výstavby , právnická osoba, v , adresa, sp.zn. , číslo jednací, a svědeckou výpovědí , tituly před jménem, , jméno FO, , druha žalobkyně, skutkově uzavřel, že žalovaný v roce 2015 a 2016 s provedením stavebních úprav na rodinném domě č.p. , adresa, souhlasil, souhlas jednoznačně projevil svým jednáním, neboť se na provádění stavebních úprav podílel nejen finančně, ale i osobně, když vypomáhal s vyklízením materiálu ze stodoly, při osazení okenního překladu, odvozu suti a umožnil zaměření okenního otvoru a zabudování okna dodavatelem. Žalovaný sám potvrdil, že se žalobkyní byli dohodnuti na vybudování letní ložnice v místě bývalé stodoly a syn žalovaného tuto novou místnost nejméně jednou v září 2016 k tomuto účelu využil. Vzhledem k tomu, že žalovaný pro účely získání dodatečného stavebního povolení ve stavebním řízení svůj dříve poskytnutý souhlas popřel, soud prvního stupně nahradil souhlas žalovaného svým rozhodnutím, následkem čehož může žalobkyně získat dodatečné stavební povolení a nebude povinna odstraňovat již provedené stavební úpravy a uvádět stavbu do předchozího stavu.

9. Soud prvního stupně meritorně rozhodl poprvé rozsudkem ze dne 24.2.2021, č.j. 8 C 34/2020 – 39, kterým žalobu zamítl z důvodu nedodržení 30denní lhůty pro podání žaloby podle § 1129 odst. 2 o. z. a toto rozhodnutí Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 27.4.2020, č.j. 17 Co 139/2021 – 68, z téhož důvodu potvrdil.

10. O dovolání žalobkyně rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 22.8.2023, č.j. 22 Cdo 3689/2022 – 99, jímž zrušil zamítavé rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s odůvodněním, že v daném případě nedošlo k nepřijetí rozhodnutí ve smyslu § 1129 odst. 1 o. z., právní poměry účastníků by neměly být zásadně dotčeny, neboť žádné rozhodnutí nebylo přijato a dosavadní stav by měl zůstat neměnný. Nejvyšší soud dále dovodil, že podání žaloby v případě nepřijetí rozhodnutí rovnodílných spoluvlastníků o významné záležitosti týkající se společné věci dle § 1129 odst. 1 o. z. není podmíněno žádnou lhůtou, předchozí rozhodnutí soudů obou stupňů tak spočívají na nesprávném právním posouzení věci.

11. Soud prvního stupně poté vázán závazným právním názorem soudu dovolacího zjištěný skutkový stav podřadil pod ustanovení § 1129 odst. 1 o. z. a § 546 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení souhlasu žalovaného se stavebními úpravami stavby rodinného domu, jehož jsou účastníci rovnodílnými podílovými spoluvlastníky, spočívajícími ve vybourání okenního otvoru a osazení okna ve dvorní části obvodové stěny rodinného domu a změně užívání průjezdu vybudováním dřevěné příčky a vzniku nové místnosti, je důvodná. Žalovaný s provedením stavebních úprav na rodinném domě č. p. , adresa, souhlasil, svůj souhlas projevil jednoznačně svým jednáním, neboť se na provádění stavebních úprav podílel společně se žalobkyní nejen finančně, ale i osobně, kdy vypomáhal s vyklizením materiálu a umožnil zaměření okenního otvoru a zabudování okna. Žalovaný byl od počátku provádění stavebních úprav s jejich rozsahem uvědomen a svůj dříve poskytnutý souhlas pro účely získání dodatečného stavebního povolení žalobkyní popřel. Soud prvního stupně proto napadeným rozsudkem nahradil souhlas žalovaného svým rozhodnutím a žalobkyně tak může získat dodatečné stavební povolení a nebude povinna odstraňovat provedené stavební úpravy a uvádět stavbu do předchozího stavu.

12. Podle ustanovení § 1129 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od , datum, , (dále jen „o. z.“), k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.

13. Vycházeje z citovaného zákonného ustanovení je nutno konstatovat, že správa společné věci přísluší všem spoluvlastníkům společně, stejně jako její údržba a užívání, přičemž každý je omezen stejným právem ostatních. Předpokládá se, že rozhodnutí budou přijímat všichni spoluvlastníci společně, k čemuž je ovšem nutné, aby se všem dostala informace o tom, co se chystá, resp. že má být nebo je třeba rozhodovat. Zásadně jen za předpokladu, že každý ze spoluvlastníků se o rozhodování dozvěděl, lze po každém z nich žádat, aby přijatá rozhodnutí akceptoval. Při hlasování o společné věci je možné, že většiny dosaženo nebude, a spoluvlastníci shodu nenaleznou. Pak je třeba, by se obrátili se svou věcí na soud, žalobní právo náleží každému ze spoluvlastníků. V případě potřeby může na návrh spoluvlastníka rozhodnout soud rozsudkem nahrazujícím projev vůle.

14. Po podřazení skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, který odvolací soud považuje za správný a úplný, pod citované zákonné ustanovení a jeho výklad ve spojení s ustanovením § 546 o. z., podle něhož právně lze jednat konáním nebo opomenutím, může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit, se odvolací soud zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně o důvodnosti podané žaloby.

15. Je nesporné, že žalobkyně a žalovaný jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. , číslo parcely, , jehož součástí je stavba rodinného domu , adresa, , a to na základě usnesení Okresního soudu v Ostravě o dědictví ze dne 5.12.2014 s právními účinky zápisu ke dni 9.12.2014. Žalobkyně v období od května 2015 do září 2016 prováděla stavební úpravy na společné nemovitosti účastníků, které spočívaly ve vybourání a osazení okna v obvodové stěně rodinného domu směřující do dvorního traktu a vybudování příčky v průjezdu, čímž došlo k vybudování nové obytné místnosti (letní ložnice) s posezením.

16. Tyto stavební úpravy prováděla žalobkyně z neznalosti bez rozhodnutí, příp. jiného opatření stavebního úřadu, který vyžaduje stavební zákon. Z podnětu žalovaného ze dne 11.9.2018 ve věci nepovolených stavebních úprav bylo zahájeno řízení o odstranění stavby, v němž , právnická osoba, , adresa, odbor výstavby, svým rozhodnutím ze dne 2.10.2019 nařídil vlastníkům stavbu odstranit, a to nově osazené okno a nově vybudovanou příčku v průjezdu jejich společné nemovitosti s odůvodněním, že stavební úpravy byly provedeny bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem nebo v rozporu s ním. Toto rozhodnutí bylo rozhodnutím , právnická osoba, ze dne , datum, zrušeno a věc byla vrácena , právnická osoba, k novému projednání pro zjištěná procesní pochybení. Žalobkyně požádala dne , datum, o dodatečné povolení stavby a měla předložit stavebnímu úřadu souhlas žalovaného jako druhého spoluvlastníka nemovitosti s provedenými stavebními úpravami.

17. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně prokázala svá tvrzení, že v době zahájení stavebních úprav v roce 2015 souhlas žalovaného jako rovnodílného podílového spoluvlastníka nemovitosti měla, což žalovaný ve správním řízení připustil, trval však na tom, že nedal souhlas s vybouráním a osazením okna v obvodové zdi a vzniku nové obytné místnosti v průjezdu. Z přehledu investic do nemovitosti zpracovaného žalobkyní je zřejmé, že v období od , datum, do , datum, byla investována oběma účastníky na stavební úpravy částka 59.677 Kč, z čehož 22.220 Kč hradil žalovaný. Pokud by žalovaný od počátku nesouhlasil s probíhajícími stavebními úpravami, je těžko vysvětlitelné, z jakého důvodu by svoje finanční prostředky posílal na účet žalobkyně. Z e-mailové komunikace žalobkyně a společnosti , právnická osoba, . ze dne 18.9.2015 a 5.10.2015 vyplývá, že žalobkyně objednala zaměření a montáž okna v nemovitosti účastníků a poskytla této společnosti telefonický kontakt na žalovaného za účelem dohody o termínu zaměření. Dne 30.10.2015 za účasti žalovaného společnost provedla montáž okna v obvodové stěně nemovitosti, proti čemuž žalovaný žádných námitek neměl.

18. Skutková tvrzení žalobkyně podporují nejen provedené listinné důkazy, ale i svědecká výpověď jejího druha , tituly před jménem, , jméno FO, , který potvrdil, že žalovaný vypomáhal při vyklízení uloženého materiálu ve stodole na jaře 2015, vypomáhal při osazování nosníků pro budoucí okno v srpnu 2015, zajišťoval odvoz stavební suti po vybourání okenního otvoru v září 2015 a v říjnu 2015 umožnil zaměření a osazení okna firmou , právnická osoba, Svědek rovněž potvrdil, že žalovaný se finančně podílel na prováděných stavebních úpravách v rozsahu ½.

19. Soud prvního stupně dle názoru odvolacího soudu správně uzavřel, že žalovaný a žalobkyně byli jako rovnodílní podíloví spoluvlastnici dohodnuti na jaře roku 2015 o průběhu a rozsahu stavebních úprav na jejich rodinném domě č.p. , adresa, , které spočívaly ve vybourání a osazení okna v obvodové stěně rodinného domu a vybudování příčky v průjezdu, čímž došlo k vybudování letní ložnice s posezením v místě bývalé stodoly. Ostatně syn žalovaného tuto nově vzniklou místnost nejméně jednou v září 2016 k tomuto účelu využil.

20. Žalovaný svůj dříve poskytnutý souhlas k získání dodatečného stavebního povolení popřel, aniž by k tomu v průběhu nalézacího a odvolacího řízení uvedl nějaký závažný důvod. V daném případě při rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci - stavebních úprav (osazení nového okna a vybudování nové místnosti v prostoru bývalé stodoly), k nimž žalobkyně před zahájením stavebních prací neměla povolení stavebního úřadu z důvodu neznalosti, nemůže dojít k přehlasování některého z účastníků vzhledem k tomu, že jsou rovnodílnými podílovými spoluvlasníky. Jestliže většiny nebude dosaženo, účastníci jako spoluvlastníci nenalezli shodu, žalobkyně zcela oprávněně využila svého práva obrátit se na soud a požadovat nahrazení projevu vůle žalovaného - jeho souhlasu - rozsudkem soudu, následkem čehož žalobkyně získá dodatečné stavební povolení a nebude povinna odstraňovat již provedené stavební úpravy, které jsou ve dvorním traktu nemovitosti účastníků, nijak nezměnily účel a charakter stavby a slouží celé rodině účastníků k přespávání a pobytu v nemovitosti.

21. Soud prvního stupně své rozhodnutí založil na relevantních důkazech, odůvodnil je srozumitelně a logicky a vypořádal se se všemi argumenty účastníků, které byly z pohledu uplatněné právní normy pro rozhodnutí ve věci významné.

22. Odvolací soud proto napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I, jímž byl nahrazen souhlas žalovaného se stavebními úpravami stavby – rodinného domu č. p. , adresa, , stojící na pozemku st. parc. č. , číslo parcely, k. ú. , adresa, , spočívajících ve vybourání okenního otvoru a osazení okna ve dvorní části obvodové stěny rodinného domu a změně užívání průjezdu vybudováním dřevěné příčky a vzniku nové místnosti, jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně souvisejícího výroku II o nákladech řízení, když náklady řízení účelně vynaložené úspěšnou žalobkyní byly soudem prvního stupně vypočteny ve správné výši.

23. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nichž by na straně úspěšné žalobkyně bylo dáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Poněvadž žalobkyni žádné náklady odvolacího řízení nevznikly, bylo o nich rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.