8 C 34/2020

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o nahrazení odmítnutého souhlasu, pro získání dodatečného stavebního povolení

I. Soud nahrazuje souhlas žalovaného se stavebními úpravami stavby – rodinného domu č.p. , hodnota, , , adresa, , stojící na pozemku st. parc. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , spočívajících ve vybourání okenního otvoru a osazení okna ve dvorní části obvodové stěny rodinného domu a změně užívání průjezdu vybudováním dřevěné příčky a vzniku nové místnosti.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 22.000 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 28. 1. 2020 domáhala nahrazení odmítnutého souhlasu žalovaného se stavebními úpravami stavby – rodinného domu č.p. , hodnota, , , adresa, , stojící na pozemku st. parc. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, (dále jen „rodinný dům č.p. , hodnota, v , adresa, “) pro získání dodatečného stavebního povolení v řízení vedeném u Městského úřadu v , adresa, . Žalobkyně uvedla, že provedené stavební úpravy spočívaly ve vybourání okenního otvoru, osazení nového okna ve dvorní části v obvodové stěně rodinného domu a vybudování dřevěné příčky v prostorách bývalé stodoly s vybudováním letní ložnice a posezení. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným jako rovnodílným spoluvlatníkem se na počátku roku 2015 dohodli na provedení stavebních úprav ve výše uvedeném rozsahu a oba účastníci se na nich do září roku 2016 finančně podíleli rovným dílem. Investici do rodinného domu žalobkyně ukončila v srpnu 2018 a v září roku 2018 žalovaný podal k Městskému úřadu v , adresa, podnět na nepovolené stavební práce v rodinném domě č.p. , hodnota, , adresa, . Žalobkyně podala , datum, žádost o dodatečné povolení stavby, ke kterému dodala veškerou dokumentaci požadovanou stavebním úřadem až na souhlas spoluvlastníka stavby a pozemku s provedením výše uvedených stavebních prací. Z tohoto důvodu stavební úřad rozhodl o odstranění stavby ve lhůtě do 31. 12. 2019, přičemž k odvolání žalobkyně Krajský úřad , územní celek, dne , datum, rozhodnutí Stavebního úřadu Městského úřadu v , adresa, zrušil a věc vrátil k novému projednání. Stavební úřad Městského úřadu v , adresa, poté stavební řízení o odstranění stavby přerušil. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný spolupracoval při zaměření a montáži okna dne , datum, firmou , právnická osoba, a rovněž souhlasil s vybudováním příčky v průjezdu (původně mlat či stodola) v roce 2016.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že žalobkyni nikdy souhlas k vybudování černé stavby v domě, a to k vymlácení zdi do dvora, zabudování okna a příčky mezi mlatem a průjezdem nedal. Žalovaný popřel, že prováděl či byl přítomen zaměření okna, vybourání a zazdění okenního otvoru či montáži okna. Žalovaný uvedl, že se s žalobkyní dohodli, že ve stodole bude vybudována místnost na přespání pro rodinné příslušníky účastníků. Dále uvedl, že se podílel na odvozu suti po vybourání okenního otvoru a na podbití stropu v místnosti, kde je umístěné okno. Žalovaný dále uvedl, že v září 2017 v nově vzniklé místnosti přespal jednu noc jeho syn s rodinou.

3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky nemovitosti, a to pozemku parc. č. st. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , hodnota, rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. st. , hodnota, , zahrady parc. č. , hodnota, a orné půdy parc. č. , hodnota, , zapsaných na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , u Katastrálního úřadu pro , územní celek, , Katastrální pracoviště , adresa, .

5. Z připojeného spisu Odboru výstavby Městského úřadu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že podáním doručeným Městskému úřadu v , adresa, dne , datum, žalovaný podal stížnost na probíhající stavební práce na objektu rodinného domu č.p. , hodnota, v obci , adresa, , jehož je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu ½. Ve stížnosti uvedl, že v části rodinného domu, kterou užívání jeho sestra – žalobkyně probíhají bez jeho souhlasu a povolení stavebního úřadu stavební úpravy části rodinného domu (vybourané okno ve dvorní části v obvodové stěně, vybourané podlahy, změna funkce místnosti atd.). Žalovaný požádal o prošetření dané věci.

6. Podle protokolu sepsaného odborem výstavby Městského úřadu v , adresa, dne , datum, bylo provedeno místní ohledání rodinného domu č.p. , hodnota, , adresa, a bylo zjištěno následující: V průjezdu byla provedena výměna podlahy (položena dlažba), obklady stěn dřevěnými deskami, strop – výměna palubek, byla provedena dřevěná příčka (došlo k přepažení průjezdu a tím vzniku nové místnosti s oknem) a osazeno okna do dvora v obvodové zdi. Práce byly provedeny žalobkyní. Žalobkyně se podle protokolu vyjádřila tak, že žalovaný s provedením uvedených stavebních úprav před 3 lety (červenec 2015) souhlasil. Žalovaný uvedl, že se jedná o černou stavbu bez písemného povolení spolumajitele. Podle protokolu žalobkyně uvedla, že před 3 lety byl dán ústní souhlas žalovaného na záměr přebudovat stodolu na letní místnost, včetně vybudování okna a při zaměřování otvoru firmy , právnická osoba, z, Anonymizováno, , adresa, byl přítomen pouze žalovaný. Při osazování okna byl žalovaný rovněž přítomen, s jeho osazením souhlasil a toto v té době i spolufinancoval.

7. Odbor výstavby Městského úřadu v , adresa, svým rozhodnutím ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, zahájil řízení o odstranění stavby týkající se rodinného domu č.p. , hodnota, , adresa, , na pozemku st. parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Svým rozhodnutím Odbor výstavby Městského úřadu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , právnická osoba, nařídil vlastníkům stavby odstranění stavby a obnovení předcházejícího stavu stavby. K odvolání žalobkyně rozhodl odbor strategického rozvoje kraje, Krajský úřad , územní celek, kraje svým rozhodnutím ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, o zrušení rozhodnutí Stavebního úřadu Městského úřadu v , adresa, ze dne , datum, , vydaným pod č.j. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, a k vrácení k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal.

8. Svým rozhodnutím ze dne , datum, , odbor výstavby Městský úřad v , adresa, pod č.j. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, rozhodl o přerušení řízení o odstranění stavby rodinný dům č.p. , hodnota, , adresa, do doby pravomocného rozhodnutí soudu o nahrazení odmítnutého souhlasu žalovaného soudem pro získání dodatečného stavebního povolení již provedených stavebních prací.

9. Z přehledu investic do rodinného domu č.p. , hodnota, , adresa, zpracovaného žalobkyní bylo zjištěno, že za období od 4. 6. 2015 do 30. 6. 2016 bylo investováno do společné nemovitosti 59.677 Kč a z toho 22.220 Kč hradil žalovaný. Tato částka byla žalobkyní žalovanému vyplacena převodem mezi bankovními účty dne 26. 9. 2016.

10. Z fotografií stavby rodinného domu č.p. , hodnota, , adresa, předložených žalobkyní bylo zjištěno, že vybourání okenního otvoru v obvodové zdi a montáž okna byly provedeny během roku 2015 a k vybudování dřevěné příčky a vzniku nové místnosti v místě původní stodoly došlo během roku 2016.

11. Z emailové komunikace žalobkyně a společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně objednala zaměření a montáž okna na chalupě v , adresa, (okno dvojité deštěné v rozměrech 1570 x 1290 mm) se současným složením zálohy. Žalobkyně poskytla telefonický kontakt na žalovaného za účelem dohody o termínu zaměření.

12. Z montážního listu společnosti , právnická osoba, bylo zjištěno, že dne 30. 10. 2015 došlo k montáži okna o rozměrech 1570 x 1290 mm na adrese , adresa, .

13. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , druha žalobkyně bylo zjištěno, že účastníci se po smrti matky účastníků dohodli na stavebních úpravách rodinného domu v , adresa, . Účastníci se takto dohodli, že dojde k vybudování místnosti s přepážkou a oknem v bývalé stodole a žalovaný s provedením těchto prací souhlasil. Práce byly zahájeny na jaře 2015, kdy nejprve došlo k vyklizení uloženého materiálu ve stodole, se kterým žalovaný vypomáhal. Žalovaný rovněž vypomáhal při osazování nosníků pro budoucí okno v srpnu 2015. V září 2015 došlo k vybourání okenního otvoru, přičemž odvoz vzniklé stavební suti zajistil žalovaný. Dne 6. 10. 2015 žalovaný umožnil zaměření stavebního otvoru pro dodávku okna a dne 30. 10. 2015 došlo k osazení okna firmou , právnická osoba, . V roce 2016 došlo k vybudování dřevěné příčky, přičemž žalovaný pomáhal složit a uskladnit potřebný dřevěný materiál. Současně se žalovaný podílel na financování uvedených stavebních úprav v rozsahu jejich ½. Z výpovědi svědka bylo zjištěno, že na stavebních úpravách se účastníci dohodli za účelem možného společného užívání rodinného domu rodinnými příslušníky účastníků, zejména v letním období, k víkendovým pobytům. Svědek byl schopen uvést přesné časové údaje i proto, že si písemně evidoval investované prostředky, provedené úpravy a dobu jejich provedení.

14. Soud na základě výše uvedených zjištění dospěl k následujícímu skutkovému závěru:

15. Žalobkyně provedla v roce 2015 a 2016 na rodinném domě č.p. , hodnota, , adresa, stavební práce (vybourání okenního otvoru a osazení okna ve dvorní části obvodové stěny rodinného domu, změna užívání původního průjezdu vybudováním dřevěné příčky a vznik nové místnosti) se kterými žalovaný souhlasil a společně s žalobkyní se na nich finančně i přímo jejich prováděním podílel. Provedené stavební práce vyžadovaly stavební povolení. V řízení o získání dodatečného stavebního povolení zahájeného z podnětu žalovaného v roce 2018 však žalovaný svůj předchozí souhlas popřel.

16. Ve věci soud poprvé rozhodl svým rozsudkem ze dne 24. 2. 2021, pod č.j. 8 C 34/2020-39, kterým byl nárok žalobkyně zamítnut pro nedodržení 30denní lhůty pro podání žaloby podle § 1029 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově potvrdil k odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně svým rozsudkem ze dne 27. 4. 2022, pod č.j. 17 Co 139/2021-68.

17. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud České republiky rozhodl svým rozsudkem ze dne 22. 8. 2023, pod č.j. 22 Cdo 3689/2022-99 o zrušení citovaných rozsudků Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Prostějově a vrácení věci k dalšímu řízení s odůvodněním, že v daném případě nedošlo k nepřijetí rozhodnutí ve smyslu § 1129 odst. 1 o.z., právní poměry účastníků by neměly být zásadně dotčeny, neboť žádné rozhodnutí nebylo přijato a dosavadní stav by měl zůstat neměnný. Nejvyšší soud dále dovodil, že podání žaloby v případě nepřijetí rozhodnutí rovnodílných spoluvlastníků o významné záležitosti týkající se společné věci ve smyslu ustanovení § 1129 odst. 1 o.z. není podmíněno žádnou lhůtou a předchozí rozhodnutí tak spočívají na nesprávném právním posouzení věci. V rámci dalších řízení jsou soudy nižších stupňů vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1 o. s. ř. ve spojeni s § 226 odst. 1 o. s. ř.).

18. Podle ustanovení § 1129 odst. 1 o.z., k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.

19. Podle ustanovení § 546 o.z., právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem, nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

20. Skutkový stav posouzený podle citovaného ustanovení vedl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný v roce 2015 a 2016 s provedením stavebních úprav na rodinném domě č.p. , hodnota, v , adresa, souhlasil. Tento souhlas jednoznačně projevil svým jednáním, neboť se na provádění stavebních úprav podílel nejen finančně, ale i osobně, když vypomáhal s vyklízením materiálu ze stodoly, při osazení okenního překladu, odvozu suti a umožnil zaměření okenního otvoru a zabudování okna dodavatelem. Žalovaný ostatně sám potvrdil, že byli s žalobkyní dohodnuti na vybudování letní ložnice v místě bývalé stodoly a syn žalovaného tuto novou místnost nejméně jedenkrát v září 2016 k tomuto účelu využil. Vzhledem k tomu, že žalovaný pro účely řízení o získání dodatečného stavebního povolení svůj dříve poskytnutý souhlas popřel, v tomto řízení však bylo zjištěno, že jej poskytnul, nahradil souhlas žalovaného soud svým rozhodnutím, následkem čehož žalobkyně může získat dodatečné stavební povolení a nebude povinna odstraňovat již provedené stavební úpravy a uvádět stavbu do předchozího stavu.

21. O nákladech řízení rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“, podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení účastník, který měl ve věci plný úspěch. Plně úspěšné žalobkyni vznikly v souvislosti s tímto řízením náklady se zaplacením soudního poplatku ve výši 1.000 Kč (za podanou žalobu dne 28. 1. 2020), ve výši 2.000 Kč (za podané odvolání dne 13. 4. 2021), ve výši 14.000 Kč (za podané dovolání dne 5. 9. 2022) a v souvislosti s nezbytným právním zastoupením v dovolacím řízení ve výši 5.000 Kč (podle § 7, 9 odst. 3 písm. b/, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. – 2 x 2.500 Kč). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.