17 Co 144/2023

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Skalické a soudců JUDr. Ivany Tomkové a Mgr. Bc. Aleše Klempy ve věci žalobkyně: právnická osoba se sídlem adresa zastoupená advokátem jméno FO se sídlem adresa proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o 55 488 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 9. 5. 2023, č. j. 13 C 306/2021-199,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 10 592,21 Kč Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.

1. Okresní soud v Hodoníně (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 9. 5. 2023, č. j. 13 C 306/2021-199, že návrh žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 55 488 Kč, se zamítá (výrok I) a žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 23 098,90 Kč k rukám zástupce žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně, neboť nesouhlasí s odůvodněním zamítnutí žaloby soudem prvního stupně s tím, že k podpisu smlouvy strany přistoupily dne , datum, a teprve od tohoto okamžiku lze uvažovat o případném prodlení zaviněném žalovaným, který svůj podpis odmítl připojit, čímž porušil své povinnosti vyplývající pro něj z funkce starosty. Dle názoru žalobkyně k porušení povinností ze strany žalovaného došlo již v dřívější době, kdy , datum, kolektivní orgán – výbor žalobkyně schválil prodej pozemku a stavby za konkrétní cenu, kupní smlouva byla v původním znění schválena Českou obcí sokolskou dne , datum, a od tohoto data bylo povinností žalovaného kupní smlouvu v původním znění podepsat. Následně došlo ke změně obsahu kupní smlouvy kvůli přístupu k nemovitostem, žalovaný pokračoval v obstrukčním jednání, čímž opakovaně porušoval stanovy žalobkyně. Jestliže žalovaný nepřistoupil k podpisu kupní smlouvy, zaviněně porušil svoji povinnost a toto porušení je v příčinné souvislosti se vznikem majetkové újmy na straně žalobkyně. Žaloba byla podána po právu a žalobkyně navrhla, aby odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně změnil tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno.

3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně vyjádřil písemně a uvedl, že je nepovažuje za důvodné, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní a soud prvního stupně správně odůvodnil v napadeném rozsudku, jaké právní důvody ho vedly k zamítnutí žaloby. Soud prvního stupně se dle názoru žalovaného vypořádal se všemi navrženými důkazy, srozumitelně v odůvodnění rozsudku rozvedl své úvahy ve vztahu k jednotlivým důkazům i v jejich vzájemné souvislosti, z provedeného dokazování vyvodil správné skutkové závěry a na zjištěný skutkový stav aplikoval správnou právní normu a navrhl, aby napadený rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen.

4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, posoudil odvolání žalobkyně jako včas podané, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení a směřující proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací důvody, o které žalobkyně opřela své odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e), g) o. s. ř., tzn., že soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolatelkou tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil, Anonymizováno6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 55 488 Kč z titulu náhrady škody. Uplatněný nárok opírala žalobkyně o tvrzení, že žalovaný působící v rámci orgánu žalobkyně jako starosta záměrně obstruoval uzavření kupní smlouvy o prodeji nemovitého majetku žalobkyně v „, Anonymizováno, “, což vedlo k tomu, že žalobkyně jako prodávající nezískala včas finanční prostředky, s nimiž počítala, a dostala se tak do prodlení s úhradou svých závazků vůči společnosti , právnická osoba, ., konkrétně do prodlení s úhradou části ceny díla, a to faktur č. , číslo, a č. , číslo, a vznikla jí povinnost uhradit penále. K podpisu kupní smlouvy došlo dne , datum, , kdy byla podepsána kupujícími a za žalobkyni jednatelem , jméno FO, , k podpisu se nedostavil žalovaný, kdy místo něj smlouvu na základě zmocnění výboru podepsal , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, . Dne , datum, byl podán ke katastrálnímu úřadu návrh na vklad, žalovaný v rámci vkladového řízení podal podnět, v němž tvrdil, že osoby, které za žalobkyni smlouvu podepsaly, k tomu nebyly oprávněny. V důsledku podnětu žalovaného k povolení vkladu vlastnického práva kupujících došlo nikoliv ve stanovené třicetidenní lhůtě, ale až dne , datum, a dne , datum, mohla být uvolněna kupní cena složená do úschovy. Pokud by nebylo obstrukcí žalovaného, došlo by ke vkladu vlastnického práva kupujících do , datum, . Podle žalobkyně tak jde žalovanému k tíži prodlení s úhradami dvou faktur, které byly žalobkyní uhrazeny až dne , datum, . Výši penále žalobkyně vyčíslila částkou 55 488 Kč s odkazem na smlouvu o dílo uzavřenou se společností , právnická osoba, ., v níž byl dohodnut úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky.

7. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí, neuznal nárok žalobkyně ani zčásti a bránil se tím, že z jeho strany nedošlo k žádnému protiprávnímu jednání, neboť uzavřená kupní smlouva byla pro žalobkyni nevýhodná, kdy prodejem nemovitého majetku mohla žalobkyně dosáhnout vyšší ceny. Žalovaný zpochybňoval příčinnou souvislost, neboť příčinou pozdní úhrady faktur žalobkyní nebyla jeho pasivita, ale nedostatek finančních prostředků na účtu žalobkyně. Žalovaný též namítal, že výpočet úroků z prodlení neodpovídá obsahu smlouvy o dílo, poněvadž sazba 0,05 % je ve smlouvě uvedena bez specifikace, zda se jedná o sazbu denní či roční a podle ustálené judikatury se jedná o sazbu roční. Žalovaný rovněž poukazoval na průběh vkladového řízení, v rámci něhož katastrální úřad zjistil nedostatky návrhu na vklad, které však nezpůsobil žalovaný a ani nebylo v jeho moci je odstranit.

8. Soud prvního stupně po dokazování provedeném listinnými důkazy ve spise založenými (stanovami žalobkyně, výpisem z bankovního účtu žalobkyně, spisem Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, sp. zn. , číslo, , připojeným spisem Okresního státního zastupitelství v , adresa, sp. zn. , číslo, , kupní smlouvou ze dne , datum, uzavřenou mezi žalobkyní jako prodávající a manžely , jméno FO, a , jméno FO, jako kupujícími, fakturou č. , tel. číslo, vystavenou na částku , Anonymizováno, Kč splatnou dne , datum, a fakturou č. , tel. číslo, na částku 1 276 301 Kč splatnou dne , datum, ) skutkově uzavřel, že žalovaný byl v organizační struktuře žalobkyně od , datum, do , datum, členem statutárního orgánu (výboru) ve funkci starosty. Na zasedání výboru žalobkyně dne , datum, byla schválena a následně Českou obcí sokolskou dne , datum, v původním znění kupní smlouva, na základě níž žalobkyně jako prodávající prodává do společného jmění manželů , jméno FO, a , jméno FO, nemovitosti - pozemky: st. p.č. , parcelní číslo, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 111 m2, jehož součástí je stavba č.p. , číslo, , občanská vybavenost, p.č. , číslo, ostatní plocha o výměře 337 m2 a p.č. , číslo, ostatní plocha o výměře 697 m2, zapsané na LV č. , číslo, pro obec a k. ú. , adresa, za ujednanou kupní cenu 4 000 000 Kč. Následně žalobkyně na základě žádosti kupujících požádala o revokaci přijatého usnesení s ohledem na to, že kupující žádali změnu obsahu smlouvy upravující přístup k nemovitostem, tyto změny byly žalobkyní odsouhlaseny dne , datum, . , právnická osoba, , resp. nová kupní smlouva, byla výborem žalobkyně schválena dne , právnická osoba, . 2021, kdy byl současně zamítnut návrh na prodej nemovitostí za vyšší kupní cenu společnosti , právnická osoba, , následně byla kupní smlouva schválena Českou obcí sokolskou. Dne , datum, došlo k podpisu kupní smlouvy mezi žalobkyní jako prodávající a manžely , jméno FO, jako kupujícími, kdy za žalobkyni kupní smlouvu podepsal , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , žalovaný jako starosta žalobkyně se k podpisu kupní smlouvy nedostavil. Kromě , jméno FO, , jednatele žalobkyně, tak podepsal kupní smlouvu za žalobkyni pověřený člen , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, . Dne , datum, bylo u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pod sp. zn. , číslo, zahájeno vkladové řízení na základě návrhu podaného kupujícími manžely , jméno FO, , nabývacím titulem byla kupní smlouva ze dne , datum, . Katastrální úřad na základě podnětu žalovaného dne , datum, žalobkyni informoval, že právní jednání nebylo učiněno v předepsané formě a odvolával se přitom na článek 7.7.2. stanov České obce sokolské, z něhož dozoval, že stanovy nedovolují, aby písemné právní jednání bylo učiněno jednatelem a jiným činovníkem, byť k tomu byl zmocněn. Dále katastrální úřad žalobkyni sdělil, že u návrhu na vklad zřízení věcného břemene není uveden odkaz na geometrický plán, tento není přiložen a v ověřovací doložce u podpisu , jméno FO, není uvedena obec trvalého pobytu a není doložena listina, na základě níž by bylo možno zapsat u jednoho z pozemků způsob využití jiná plocha. Žalobkyně polemizovala s názorem katastrálního úřadu, zaštítila se stanoviskem České obce sokolské ze dne , datum, , katastrální úřad svůj názor na platnost podpisu kupní smlouvy změnil. Vkladové řízení tedy netrvalo zákonnou dobu, ke vkladu vlastnického práva kupujících nedošlo ve třicetidenní lhůtě, ale až dne , datum, a k výplatě kupní ceny 4 000 000 Kč, která byla složena v advokátní úschově, došlo dne , datum, , kdy byla připsána na účet žalobkyně. Dle smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní jako objednatelem a společnosti , právnická osoba, ., jako zhotovitelem byl po žalobkyni požadován úrok z prodlení za pozdní úhradu dvou faktur, a to faktury č. , číslo, na částku 2 976 812,42 Kč a faktury č. , číslo, na částku 1 276 301 Kč, úrok z prodlení byl vyúčtován fakturou č. , číslo, na částku 242 298 Kč splatnou dne , datum, . Žalobkyně svůj dluh vůči společnosti , právnická osoba, ., uznala písemně dne , datum, spolu se splátkovým kalendářem na pět splátek, kdy žalobkyně dne , datum, ze svého účtu odeslala 50 000 Kč na úhradu dlužného penále. Žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě škody ve výši 50 000 Kč, kterou zaplatila na dlužném penále společnosti , právnická osoba, ., dopisem ze dne , datum, .

9. Žalobkyně porušení povinností žalovaným spatřovala v tom, že žalovaný jako člen statutárního orgánu – starosta neplnil svoje povinnosti dle stanov, pokud odmítl podepsat dne , datum, schválenou kupní smlouvu a v rámci vkladového řízení, probíhajícího před katastrálním úřadem, dal účelově podnět k prošetření jeho námitky, že osoby, které za žalobkyni kupní smlouvu podepsaly, k tomu neměly patřičné oprávnění.

10. Dle závěru soudu prvního stupně žalovaný jako starosta nemohl sám vytvářet vůli spolku, neboť žalobkyně je pobočným spolkem a jejím statutárním orgánem je kolektivní orgán – výbor, žalovaný pouze navenek sděluje a projevuje vůli spolku a je povinen se rozhodnutím spolku řídit, má dle stanov povinnost řádně a iniciativně funkci starosty vykonávat. Nepochybně žalovaný má právo na svůj vlastní názor, nemusí souhlasit s rozhodnutím přijatým výborem, nicméně neměl žádné právo již řádně přijaté rozhodnutí vetovat či jeho realizaci úmyslně mařit. Jednání žalovaného tak mohlo dle soudu prvního stupně vést ke vzniku škody, kdy žalobkyně tvrdila, že jednání žalovaného vedlo k tomu, že včas nezískala peněžní prostředky představované dohodnutou kupní cenou ve výši 4 000 000 Kč, ocitla se v prodlení s úhradou svých závazků vůči společnosti , právnická osoba, ., což vedlo ke vzniku povinnosti žalobkyně uhradit této společnosti úroky z prodlení. K podpisu kupní smlouvy strany přistoupily dne , datum, a teprve od tohoto okamžiku dle závěru soudu prvního stupně lze uvažovat o případném prodlení zaviněném žalovaným, který odmítl připojit svůj podpis na kupní smlouvu, čímž porušil svoje povinnosti vyplývající pro něj z funkce starosty. Je otázkou, zda a do jaké míry, skutečně jednání žalovaného ovlivnilo další průběh událostí, kdy žalobkyně s ohledem na nečinnost žalovaného využila mechanismu zakotveného ve stanovách a podpisem kupní smlouvy pověřila , tituly před jménem, , jméno FO, , který kupní smlouvu podepsal dne , datum, a návrh na vklad byl podán nikoli bezprostředně po podpisu kupní smlouvy, ale až dne , datum, samotnými kupujícími a tento návrh, jak bylo konstatováno katastrálním úřadem, byl vadný. Další průběh vkladového řízení, v němž katastrální úřad nejprve zaujal stanovisko, které následně vyhodnotil jako nesprávné (za žalobkyni byla kupní smlouva podepsána osobou, která k tomu nebyla oprávněna) či další vytýkané vady návrhu (nedostatek ověřovací doložky a chybějící podklady) s jednáním žalovaného nijak nesouvisely a žalovaný jejich vadnost nezapříčinil.

11. Soud prvního stupně tudíž uzavřel, že jediné jednání, které lze žalovanému vytýkat, je že odmítl schválenou kupní smlouvu podepsat, nečinnost žalovaného k oddálení výplaty kupní ceny ve skutečnosti přispěla zcela marginálně, a za této situace soud prvního stupně aplikoval ustanovení § 2918 občanského zákoníku, podle něhož podíl žalovaného na újmě žalobkyně považuje za zanedbatelný a má za to, že jeho povinnost k náhradě škody je vyloučena a žalobu jako nedůvodnou napadeným rozsudkem zamítl.

12. Podle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

13. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 o. z., povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

14. Podle ustanovení § 2918 o. z., vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

15. Po podřazení skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, který odvolací soud považuje za úplný a správný, pod citovaná zákonná ustanovení se odvolací soud zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že jediné právní jednání, které lze žalovanému vytýkat, je, že odmítl podepsat kupní smlouvu schválenou kolektivním orgánem žalobkyně. Porušení právní povinnosti žalovaným (zákonné, nikoliv smluvní) spatřuje odvolací soud shodně se soudem prvního stupně v odmítnutí žalovaného podepsat dne , datum, kupní smlouvu z titulu funkce starosty žalobkyně. Žalovaný dle stanov žalobkyni jako spolek zastupuje navenek, navenek vyjadřuje vůli žalobkyně, statutárním orgánem žalobkyně je kolektivní orgán - výbor tvořený třemi členy. Pokud kolektivní orgán dne , datum, schválil obsah kupní smlouvy o prodeji nemovitého majetku žalobkyně manželům , jméno FO, a Ivě , jméno FO, , kdy obě strany se dohodly na podstatných náležitostech kupní smlouvy, tj. předmětu koupě a kupní ceně, kupní smlouva byla dne , datum, schválena Českou obcí sokolskou, žalovaný se měl podrobit vůli kolektivního orgánu, přestože nebyl přesvědčen o přiměřené kupní ceně. Z titulu funkce starosty žalobkyně byl povinen dne , datum, kupní smlouvu podepsat, kdy toho dne ji podepsali kupující manželé , jméno FO, a současně složili do advokátní úschovy dohodnutou kupní cenu 4 000 000 Kč.

16. Dle názoru odvolacího soudu žalobkyně měla a mohla předpokládat, s ohledem na předchozí průběh jednání o uzavření kupní smlouvy od podzimu 2020, kdy žalovaný byl přesvědčen, že kupní cena za nemovitý majetek žalobkyně může být vyšší, sám dokonce sehnal jiného zájemce, že žalovaný s obsahem kupní smlouvy, resp. dohodnutou kupní cenou, nebude souhlasit. Žalobkyně však v návaznosti na to, že žalovaný se nedostavil k podpisu kupní smlouvy, otálela se zajištěním podpisu druhé osoby pověřené dle stanov, kdy vedle jednatele , jméno FO, podepsal pověřený člen , tituly před jménem, , jméno FO, za žalobkyni smlouvu až dne , datum, . Žalobkyně po podpisu kupní smlouvy nepřistoupila neprodleně k podání návrhu na vklad ke Katastrálnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , učinili to dne , datum, sami kupující manželé , jméno FO, .

17. Skutečnost, že vkladové řízení u Katastrálního úřadu v , adresa, netrvalo zákonných třicet dnů, ale že se prodloužilo, nelze klást zcela k tíži žalovaného. Katastrální úřad shledal návrh na vklad vadným a neúplným, a z toho důvodu vyzýval žalobkyni k odstranění nedostatků, a to nedostatku ověřovací doložky u , jméno FO, , doložení chybějících dokladů, geometrický plán, listiny, na základě níž bylo možno zapsat u jednoho z pozemků způsob využití jiná plocha, tyto nedostatky návrhu na vklad vlastnického práva kupujících rozhodně nebyly způsobeny žalovaným. Podání podnětu žalovaného ke katastrálnímu úřadu k ověření zmocnění osoby, která místo něj za žalobkyni kupní smlouvu podepsala, který katastrální úřad dotazem na , právnická osoba, prověřoval, samo o sobě nezpůsobilo délku vkladového řízení, kdy ke vkladu vlastnického práva kupujících nedošlo ve třicetidenní lhůtě, ale dne , datum, a k výplatě kupní ceny z advokátní úschovy na účet žalobkyně došlo dne , datum, .

18. Soud prvního stupně tedy správně uzavřel, že nečinnost žalovaného, tj. odmítnutí podepsat dne , datum, kupní smlouvu za žalobkyni s manžely , jméno FO, a podání podnětu ke katastrálnímu úřadu, k oddálení výplaty kupní ceny přispěla zcela marginálně a podíl žalovaného na vzniku újmy na straně žalobkyně, resp. její povinnost uhradit společnosti , právnická osoba, ., úrok z prodlení v celkové výši 242 298 Kč, je zcela zanedbatelný.

19. Nepochybně větší podíl na vzniku újmy na straně žalobkyně spočívající v její povinnosti uhradit společnosti , právnická osoba, . penále za pozdní úhradu dvou faktur, má jednání samotné žalobkyně, která mohla dříve než , datum, zajistit namísto žalovaného podpis jiné pověřené osoby, ihned po podpisu kupní smlouvy zahájit vkladové řízení, tj. podat ke katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva kupujících manželů , jméno FO, a po obdržení kupní ceny ve výši 4 000 000 Kč dne , datum, neprodleně zaplatit beze zbytku obě faktury. Soud prvního stupně nepochybil, pokud uzavřel, že podíl žalovaného na újmě žalobkyně je zanedbatelný, jeho povinnost k náhradě škody je vyloučena a žaloba je nedůvodná.

20. Odvolací soud má za to, že soud prvního stupně svoje rozhodnutí založil na relevantních důkazech, odůvodnil je srozumitelně a logicky a vypořádal se se všemi argumenty účastníků, které byly z pohledu uplatněné právní normy pro rozhodnutí ve věci významné, a proto napadený rozsudek ve výroku I, jímž byl návrh žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě škody částku 55 488 Kč, zamítnut, jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně souvisejícího výroku II o nákladech řízení mezi účastníky.

21. S ohledem na výsledek odvolacího řízení je na straně úspěšného žalovaného dáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, které jsou tvořeny odměnou advokáta za dva úkony právní služby po 3 340 Kč (z puncta odvolacího řízení 55 488 Kč) dle § 11 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Ke dvěma úkonům právní služby učiněným v odvolacím řízení (vyjádření žalovaného k odvolání žalobkyně a účast na jednání před odvolacím soudem dne 23. 7. 2024) náleží dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, dále náhrada za promeškaný čas ve výši 400 Kč, tj. 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a cestovné k odvolacímu jednání dne , datum, ve výši 1 073,89 Kč osobním automobilem zn. , SPZ, , při ujetí 144 km z , adresa, a zpět při průměrné spotřebě 4,7 l motorové nafty na 100 km a ceně 1 l pohonných hmot 38,70 Kč dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. Po navýšení odměny a náhrad hotových výdajů o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) činí náklady odvolacího řízení úspěšného žalovaného částku 10 592,21 Kč, kterou uložil odvolací soud zaplatit žalobkyni tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.