17 Co 191/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Buriana a soudců JUDr. Ivany Tomkové a Mgr. Bc. Aleše Klempy ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce se sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: právnická osoba právnická osoba IČO: IČO se sídlem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta B se sídlem adresa o zaplacení 291 357 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 15. 7. 2024, č. j. 16 C 86/2021-402, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 19. 8. 2024, č. j. 16 C 86/2021-409,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I. a IV. p o t v r z u j e.

II. Ve výroku III. se rozsudek soudu I. stupně m ě n í tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 127 272,43 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem , adresa, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 23 316,70 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Okresní soud v , adresa, („dále jen soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. 16 C 86/2021-402 („dále jen rozsudek soudu I. stupně“) tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 232 940 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 232 940 Kč ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), žalobu ohledně částky 58 417 Kč a ohledně úroku z prodlení z této částky 58 417 Kč ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení žalobu zamítl (výrok II), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 140 371,43 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III) a žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše a splatnost a účet pro zaplacení budou stanoveny v samostatném usnesení (výrok IV). Usnesením ze dne , datum, , č. j. 16 C 86/2021-409 soud prvního stupně rozhodl o vyčíslení a splatnosti náhrady nákladů řízení dle výroku IV rozsudku Okresního soudu v , adresa, , č. j. 16 C 86/2021-402 ze dne , datum, tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 2 898,97 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na účet Okresního soudu v , č.ú., , VS: , var. symbol2. Soud prvního stupně právně věc posoudil jako nárok poškozeného (žalobce) vůči žalovanému jako uživateli honitby na náhradu škody způsobené na žalobcem pěstované kukuřici zvěří, a to podle § 55 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o myslivosti). Soud prvního stupně se zabýval včasností uplatněného nároku na náhradu škody žalobcem vůči žalovanému ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti a splněním podmínek pro uplatnění nároku na náhradu škody u soudu dle ustanovení § 55 odst. 3 zákona o myslivosti a po provedeném dokazování, které podrobně v odůvodnění svého rozsudku popsal, dospěl k závěru, že vzal za prokázané, že žalobce byl v období od 14. 9. 2020 až 15. 11. 2020 oprávněn užívat blíže specifikované pozemky k zemědělské činnosti a že na těchto pozemcích pěstoval v uvedeném období kukuřici na zrno, že žalovaný byl v uvedeném období uživatelem honitby, do které patřily i předmětné pozemky, a že v uvedeném období byla na porostech kukuřice způsobena škoda zvěří, jejíž výše činí 232 940 Kč. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce žalovanému řádně ve stanovených lhůtách do dvaceti dnů od zjištění škody vždy sdělil, že ke škodě zvěří na porostech kukuřice na předmětných pozemcích došlo a že bude uplatňován vůči němu nárok na náhradu škody, kterou vyčíslí až po sklizni. Sklizeň proběhla ve dnech 14. 11. 2020 a 15. 11. 2020 přičemž dříve než po sklizni, nebylo možno škodu vyčíslit, neboť škoda se dala zjistit až dle získaného množství zrna. Soud prvního stupně konstatoval, že žalobce v zákonné lhůtě 15 dnů od sklizně vyčíslil výši škody žalovanému. Žalovaný však žalobci na požadovanou náhradu škody ničeho neuhradil. Soud prvního stupně shledal žalobu co do částky 232 940 Kč důvodnou, přičemž z této částky přiznal žalobci úrok z prodlení od 24. 1. 2021, což je den následující po uplynutí 60 dnů od vyčíslení škody žalobcem žalovanému. Ve zbývající částce 58 417 Kč shledal soud prvního stupně žalobu nedůvodnou včetně příslušenství a v tomto rozsahu žalobu zamítl. Výši přiznané i zamítnuté částky stanovil soud prvního stupně s ohledem na závěry revizního znaleckého posudku zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , ustanoveným v této věci. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil soud prvního stupně poukazem na ustanovení § 142 odst. 3 a výrok o náhradě nákladů řízení státu poukazem na ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. Usnesením ze dne 19. 8. 2024, č. j. 16 C 86/2021-409, navazujícím na výrok IV odvoláním napadeného rozsudku, soud prvního stupně vyčíslil částku představující náklady řízení státu ve výši 2 898,97 Kč a tuto částku uložil zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku na blíže specifikovaný účet Okresního soudu v Břeclavi.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, které směřovalo do všech jeho výroků, avšak při jednání u odvolacího soudu zástupce žalovaného upřesnil, že odvolání žalovaného nesměřovalo proti zamítavému výroku II rozsudku soudu prvního stupně. Žalovaný v odvolání namítl, že rozsudek soudu prvního stupně je kusý a nepřezkoumatelný a že nelze z jeho odůvodnění dovodit, jakými úvahami se soud řídil, když dospěl ke skutkovým a právním závěrům. Soudu prvního stupně vytkl, že se dostatečně nezabýval jeho obranou nejen ohledně vzniku škody v období předcházejícím rozhodnému období, ale i ohledně výše škody uplatněné žalobcem. Žalovaný poukázal na závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, z něhož vyplynulo, že poškození porostů bylo minimální, a to odhadem 0,4 % ztráty na výnosu v důsledku škod zvěří. Žalovaný současně také poukázal na vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, u výslechu dne 27. 3. 2023, kterým zpochybnil závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ohledně rozsahu škody na porostech. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, vyslovil mimo jiné názor, že pokud by škodu měla způsobit srnčí zvěř, muselo by se na daném místě nacházet více než tisíc kusů srnčí zvěře. Žalovaný soudu prvního stupně dále vytkl, že neprovedl dokazování výslechem jím navržených svědků k prokázání tvrzení ohledně rozsahu škody na porostu a množství zvěře vyskytující se v dané lokalitě. Zdůvodnění neprovedení dokazování navrženými svědeckými výpověďmi soudem prvního stupně považuje žalovaný za nedostatečné. Připomenul, že navržení svědci jsou myslivci, kteří předmětný porost na podzim roku 2020 pravidelně procházeli a mohli se tedy vyjádřit k pozorované škodě, jakož i k množství zvěře, která se na místě na podzim roku 2020 pohybovala. Žalovaný připomenul, že soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, rovněž připustil, že není možné postavit najisto, že ke škodě, kterou žalobce uplatňuje, došlo v žalobcem tvrzeném období. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalobce se v písemném vyjádření k odvolání žalovaného ztotožnil se závěry rozsudku soudu prvního stupně a uvedl, že z obsahu odůvodnění rozsudku je plně seznatelné, které důkazy byly nalézacím soudem provedeny a jaká skutková zjištění soud na jejich základě učinil. K odvolání žalovaného žalobce uvedl, že žalovaný v odvolání pouze obecně odkazuje na obsah svých procesních podání z 8. 12. 2021 a z 13. 1. 2023, aniž by upřesnil, které jeho konkrétní argumenty zůstaly soudem oslyšeny. K výtkám žalovaného ohledně výše škody žalobce uvedl, že z rozsudku soudu prvního stupně je zřejmé, že při stanovení výše škody a doby jejího vzniku vyšel soud z revizního znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který byl k jeho podání soudem ustanoven. Žalobce uvedl, že za pochybení nalézacího soudu nelze označit to, že pokud jde o rozsah škody, její původ, dobu vzniku a její výši, vyšel z obsahu revizního znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze znaleckých posudků předložených účastníků v té jejich části, která byla řádně zdokumentována, objasněna a umožňovala revizní přezkum. Za správný označil žalobce postup soudu prvního stupně, když neprovedl další navržené důkazy. Dle žalobce je mimo pochybnost, že zejména výslech svědků navržených žalovaným by ve věci nemohl přinést relevantní skutková zjištění již s ohledem na skutečnost, že žalovaným navržení svědci jsou jeho členy a jejich výpověď by tak byla nezbytně ovlivněna skutečností, že jsou podle ustanovení § 52 odst. 2 zákona o myslivosti ručiteli závazku, který je předmětem žaloby. Bylo by tedy zcela v jejich zájmu vypovídat ve prospěch žalovaného. K námitce žalovaného, že nebyla prokázána ani doba, kdy měla škoda vzniknout, když soud prvního stupně vyšel ze znaleckého posudku a výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, , žalobce poukázal i na výpověď revizního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který při jednání soudu dne , datum, upozornil, že ztráta na sklizni kukuřičných zrn nebyla způsobena jen přímým žírem zvěře, ale i jinými formami jejího škodlivého působení. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

5. Odvolací soud posoudil odvolání žalovaného jako včas podané, podané osobou oprávněnou k podání odvolání, přípustné a řádné (§ 204 odst. 1, § 201, § 202 odst. 2 a contrario, § 205 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále již jen o.s.ř.). Ve svých důvodech je odvolání podřaditelné pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. d) a e) o.s.ř., tedy, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností a že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Skutečnosti zakládající odvolací důvod uvedený v ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř., které zkoumá soud z úřední povinnosti, nebyly ze spisu zjištěny a v odvolání nebyly namítány.

6. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně vyjma jeho výroku II., který nebyl odvoláním napaden, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

7. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že žalobce se žalobou podanou u soudu prvního stupně dne 23. 3. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 291 357 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 24. 1. 2021 do zaplacení z titulu náhrady škody, která mu vznikla na jím pěstovaných porostech kukuřice v období od 14. 9. 2020 do 5. 11. 2020 zvěří, a to na pozemcích zařazených do systému evidence zemědělské půdy LPIS vedeného Ministerstvem zemědělství, v rámci půdního bloku č. , značka, v katastrálním území , adresa, v mapovém čtverci , číslo, Dotčený pozemek, na kterém žalobce pěstoval kukuřici, je součástí honitby , adresa, , jejímž držitelem a uživatelem je žalovaný. Žalobce poukázal na skutečnost, že realizoval na uvedených pozemcích přiměřená opatření proti škodám způsobeným zvěří v podobě pachového ohradníku, který instaloval dne 31. 8. 2020 a současně dopisem ze dne 14. 9. 2020 upozornil žalovaného na možnost vzniku škod zvěří, avšak i přes tuto skutečnost došlo v době od 14. 9. 2020 do 5. 11. 2020 ke vzniku škod černou, dančí a srnčí zvěří na porostech kukuřice pěstované na těchto pozemcích. Žalobce vznik škody v jednotlivých blíže specifikovaných obdobích žalovanému oznámil a současně nechal stav porostu kukuřice a rozsah škod zvěří na dotčeném pozemku sledovat nezávislým soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který na pozemcích před provedením sklizně uskutečnil dvě místní šetření, a to dne 29. 10. 2020 a 5. 11. 2020. Sklizeň pozemku byla provedena ve dnech 14. 11. 2020 a 15. 11. 2020 za účasti znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který po dokončení sklizně vyčíslil vzniklou škodu na částku 291 357 Kč znaleckým posudkem č. , číslo, ze dne , datum, . Žalovaný toto vyčíslení škody zpochybnil a k vypořádání nároku žalobce na náhradu škody navrhl úhradu částky 7 000 Kč. Žalobce uvedl, že k uzavření dohody mezi účastníky nedošlo a žalovaný mu na úhradu vzniklé škody nic neuhradil.

8. Žalovaný v průběhu řízení navrhl zamítnutí žaloby s poukazem na skutečnost, že žalobce neprokázal vznik tvrzené škody v období od 14. 9. 2020 do 5. 11. 2020, vyslovil názor, že škoda musela vzniknout v době předcházející tomuto období, neboť kukuřice, respektive její klasy jsou pro zvěř atraktivnější potravou v období její mléčné zralosti, tedy na konci července a v průběhu měsíce srpna. Dále zpochybnil výši škody, která dle jeho názoru v takovém rozsahu, jak je tvrzeno žalobcem, nemohla vzniknout s ohledem na množství zvěře, která se v dané lokalitě a v dané době vyskytovala. Zároveň také namítl nedostatečnost opatření ze strany žalobce proti tvrzenému poškození plodin zvěří.

9. S ohledem na skutečnost, že žalovaný předložil k důkazu znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který si nechal ve věci sám zpracovat, v němž byla výše škody na porostech na předmětných pozemcích vyčíslena diametrálně odlišnou částkou od znaleckého posudku zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , ustanovil soud prvního stupně ve věci revizního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, Poté, co soud prvního stupně k důkazu přečetl znalecké posudky, všechny tři znalce vyslechl, provedl dokazování listinnými důkazy, shledal žalobu důvodnou co do částky 232 940 Kč spolu s blíže specifikovaným úrokem z prodlení a žalovanému uložil tuto částku zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbývající žalované částce spolu s příslušným úrokem z prodelení soud I. stupně žalobu zamítl. S bližším odvolací soud odkazuje na bod 1 odůvodnění tohoto rozsudku a zejména pak na obsah podrobného odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, který byl účastníkům řízení řádně doručen a tito jsou s jeho obsahem seznámeni.

10. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce v roce 2020 oprávněně užíval pozemky, které jsou součástí půdního dílu půdního bloku , číslo, v katastrálním území , adresa, a že na těchto pozemcích pěstoval kukuřici. Dále nebylo sporné i to, že žalovaný byl v předmětné době, kdy mělo dojít ke vzniku škody na těchto porostech kukuřice, uživatelem honitby, do které předmětné pozemky patří. Mezi účastníky nebylo sporné v podstatě ani to, že na předmětných pozemcích sdružených do zmíněného půdního bloku , číslo, , na nichž žalobce pěstoval kukuřici, došlo ke škodě způsobené lesní zvěří, avšak účastníci se rozcházeli v tom, v jakém rozsahu škoda na pěstované kukřici vznikla a ve které době.

11. Vzhledem k tomu, že žalovaný ve svém odvolání nezpochybňoval skutkové závěry učiněné soudem prvního stupně, že žalobce vznik škody na porostech kukuřice a nárok na náhradu škody u žalovaného dle ustanovení § 55 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti uplatnil řádně a včas, bylo možno považovat tuto skutečnost mezi účastníky za nespornou (navíc listinnými důkazy i za prokázanou).

12. Žalovaný zpochybňoval dobu vzniku škody na porostech kukuřice způsobené zvěří a namítal, že ke škodě na porostech kukuřice muselo dojít před datem , datum, , tedy před obdobím, ve kterém mělo dle žalobce ke vzniku škody vzniknout, nicméně tuto námitku odvolací soud neshledal jako opodstatněnou. Dle názoru odvolacího soudu existence vzniku škody na porostech kukuřice a také doba vzniku této škody byla dostatečným způsobem objasněna znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, a prokázána také jeho výpovědí učiněnou před soudem prvního stupně, kde se znalec podrobně k otázce doby vzniku škody vyjádřil. Z jeho výpovědi je také zřejmé, že s ohledem na své odborné znalosti byl schopen škodu starší než 20 dnů rozeznat a rovněž také vysvětlil, že tyto starší škody z posuzování vyloučil. Jestliže tedy znalec , tituly před jménem, , jméno FO, provedl ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, šetření na místě samém, nemá pak odvolací soud důvod s ohledem na vyjádření tohoto znalce a jeho odbornou způsobilost o době vzniku škody na porostech kukuřice pochybovat.

13. Pokud se jedná o samotný rozsah škody, který žalovaný zpochybňoval, pak k tomuto odvolací soud uvádí, že rozsah škod byl dostatečným způsobem a řádně zdokumentován jmenovaným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl v době vzniku škody na místě samém, provedl ohledání místa rovněž i za použití dronu, byl přítomen sklizni a ve své výpovědi slyšen soudem prvního stupně objasnil metodu, jakou použil při stanovení výše škody. Tato metoda pak byla shledána jako správná ustanoveným revizním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který v revizním znaleckém posudku výši škody upřesnil na částku 232 940 Kč. Dle názoru odvolacího soudu rozsah poškození porostu kukuřice zvěří i výše škody byla dostatečným způsobem prokázána. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve své výpovědi také uvedl, že škodu způsobenou jiným vlivem než zvěří, ze zpracování znaleckého posudku při stanovení výše škody vyloučil. Znalec také uvedl, že si předmětné bloky prošel a viděl poškození a viděl také z porostu kukuřiče vybíhat větší státo daňků. Dle názoru odvolacího soudu tedy znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho výpověď u soudu prvního stupně je ve spojení s revizním znaleckým posudkem zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, možno považovat za dostatečným způsobem prokázaný rozsah poškození porostu kukuřice i výši škody vzniklé na těchto porostech. K výslechu svědků, které navrhoval žalovaný k objasnění zásadních otázek rozhodných pro meritum dané věci s tím, že tito by se mohli vyjádřit ohledně rozsahu škody na porostu a množství zvěře vyskytující se v dané lokalitě, odvolací soud uvádí, že je shodně se soudem prvního stupně považuje za nadbytečné. Rozsah škody na porostu kukuřice byl dostatečným způsobem prokázán a zdokladován znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, , přičemž výpovědi navržených svědků – myslivců, by jím učiněná odobrná zjištění a znich soudem vyvozené závěry nemohly nijak zpochybnit. Jejich případné výpovědi ohledně množství zvěře, které v dané lokalitě při svých obchůzkách zaznamenali, by závěry o rozsahu poškození nemohly žádným způsobem změnit. Jejich výslech shledal odvolací soud zcela nadbytečným. V této souvislosi odvolací soud uvádí, že žalovaný poté, co byl poprvé žalobcem písemně upozorněn na vznik škod na porostech kukuřice, mohl sám učinit konkrétní opatření předcházející dalšímu vzniku škod a mohl také sám aktivně přistoupit ke zdokumentování vzniklých škod. Nic takového však žalovaný neučinil. Případné zjištění kolik zvěře v dané době a lokalitě viděli myslivci a zda a v jaké době jsou klasy kukuřice pro tu kterou zvěř „chuťově atraktivnější“, je pak pro posouzení věci zcela nevýznamné a závěry soudu o vzniku škody a jejím rozsahu, jak bylo výše uvedeno, by nemohlo změnit.

14. K závěrům znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , na které žalovaný poukazoval, odvolací soud uvádí, že znalecký posudek tohoto znalce byl kriticky zhodnocen revizním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , přičemž výhrady, které tento revizní znalec vůči znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vznesl, se jeví zcela logickými a opodstatněnými. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, sice ve své výpovědi uvedl, že provedl místní šetření 11. 11. 2020, avšak je zarážející, že tuto skutečnost ve svém znaleckém posudku nezmínil a ani v podkladech pro vypracování svého znaleckého posudku neuvedl, že ke zpracování znaleckého posudku mu sloužily zjištění, které dne 11. 11. 2020 při ohledání místa samého učinil. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ., jakož i z jeho vyjádření před soudem prvního stupně nelze dospět k závěru, jaké konkrétní šetření na místě samém prováděl a v jakém rozsahu ohledání místa prováděl. Z jeho výpovědi vyplývá pouze to, že porostem procházel asi dvě hodiny. , tituly před jménem, , , tituly za jménem, tedy nijak blíže, na rozdíl od znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , rozsah zjištění škod nezadokumentoval. Z tohoto důvodu tedy nelze z jeho závěru o rozsahu poškození vycházet.

15. Podle ustanovení § 53 zákona o myslivosti vlastník, popř. nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod způsobených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládajících vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami způsobenými zvěří nejsou dotčena.

16. K námitce žalovaného, že žalobce neučinil dostatečná opatření k zabránění škod způsobených zvěří na porostech kukuřice odvolací soud uvádí, že ze znaleckého posudku zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl na pozemcích opakovaně na místním šetření, vyplývá, že žalobce učinil opatření k zabránění škod nainstalováním pachových ohradníků dne 31. 8. 2020. Z jakého důvodu žalovaný tato prokázaná opatření nepovažuje za přiměřená, však z jeho tvrzení nevyplývá, navíc žalovaný ani sám netvrdil a neprokázal, že by on přijal nějaká konkrétní opatření k zabránění škod, a to případně i poté, co byl na vznik škod žalobcem písemně upozorněn. Odvolací soud má tedy za to, že žalobce prokázal, že učinil přiměřená opatření k zabránění škod zvěří na porostech kukuřice a námitku nedostatečného učinění opatření k zabránění škod ze strany žalobce neshledal opodstatněnou.

17. S přihlédnutím k výše uvedenému odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně ve věci provedl dostatečné dokazování, z provedených důkazů vyvodil zcela správná skutková zjištění a vyvodil z nich rovněž správné právní závěry. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v souladu s ustanovením § 219 o.s.ř. ve výrocích I a IV jako věcně správný potvrdil.

18. Odvolací soud se však zcela neztotožnil s výší nákladů řízení, které byly úspěšnému žalobci s ohledem na ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznány. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku provedl podrobné zdůvodnění výše nákladů řízení, s nimiž se odvolací soud ztotožnil, kromě jediného úkonu, za který byla žalobci přiznána odměna jeho zástupci, a to za jeho účast na mediačním setkání nařízeném soudem. Mediační řízení, byť bylo soudem nařízeno, není součástí občanského soudního řízení, jedná se o samostatné řízení, jehož náklady si účastníci řízení nesou ze svého. Zástupci žalobce proto nelze přiznat odměnu za jeho účast u tohoto mediačního jednání v podobě úkonu právní služby. Odvolací soud proto odměnu advokáta žalobce o tento úkon přiznaný jako úkon právní služby soudem prvního stupně krátil. Soud prvního stupně dále přiznal žalobci úhradu zaplaceného soudního poplatku z žaloby ve výši 14 568 Kč, což představuje soudní poplatek vypočtený z žalované částky 291 357 Kč. Žalobce byl však úspěšný pouze co do částky 232 940 Kč, tudíž by mu žalovaný měl nahradit soudní poplatek pouze ve výši vypočtené z této částky, v níž byl žalobce úspěšný. Soudní poplatek z částky 232 940 Kč činí 11 647 Kč. Odvolací soud proto změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III ohledně nákladů řízení tak, že přiznal žalobci odměnu za jeho zastoupení advokátem za všechny úkony právní služby vypočtené soudem prvního stupně kromě účasti zástupce žalobce na mediaci, tedy odměnu celkem za sedm úkonů právní služby po 9 500 Kč, odměnu za tři půl úkony právní služby po 4 750 Kč, 10 x 300 Kč režijní náhradu hotových výdajů, náhradu za ztrátu času 1 200 Kč, cestovné v celkové výši 2 608,21 Kč a uhrazenou zálohu na zpracování znaleckého posudku ve výši 8 000 Kč. K těmto částkám byla připočtena 21 % daň z přidané hodnoty a částka 11 647 Kč jako náhrada uhrazeného soudního poplatku. Celkové náklady řízení, které byly žalobci přiznány, činí 127 272,43 Kč, přičemž v tomto smyslu změnil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III (§ 220 o.s.ř.).

19. Úspěšnému žalobci pak odvolací soud s přihlédnutím k ustanovení § 142 odst. 1 za použití ustanovení § 224 odst. 1 přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení představovanou odměnou jeho zástupce za dva úkony právní služby učiněné v odvolacím řízení, a to za vyjádření k odvolání a za účast u odvolacího jednání (§ 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen advokátní tarif). Odměna za jeden úkon právní služby vypočtená z tarifní hodnoty 232 940 Kč činí 9 260 Kč (§ 7 bod 6 advokátního tarifu). Na tyto dva úkony právní služby náleží zástupci žalobce režijní náhrada hotových výdajů, přičemž za podání vyjádření, tedy za úkon učiněný do , datum, , činí režijní náhrada 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu účinného do , datum, ) a za účast zástupce žalobce u jednání u odvolacího soudu dne , datum, činí režijní náhrada hotových výdajů na tento jeden úkon právní služby 450 Kč (§ 14 odst. 4 advokátního tarifu účinného od , datum, ). K celkovým nákladů řízení ve výši 19 270 Kč bylo třeba připočítat 21 % daň z přidané hodnoty, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně a daň z přidané hodnoty je součástí nákladů řízení (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady odvolacího řízení, které byly úspěšnému žalobci přiznány, činí 23 316,70 Kč. Místo plnění i lhůta k plnění vyplývají z ustanovení § 160 odst. 1 a § 149 odst. 2 o.s.ř.