18 CO 39/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Kadlečka a soudců Mgr. Kláry Cáskové a JUDr. Leoše Nováka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o odstranění neoprávněných staveb a vyklizení pozemků o odvolání účastníků proti rozsudku Okresního soudu ve obec ze dne 15. 11. 2021, č. j. 7 C 226/2018-441,

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadených výrocích II, III a V potvrzuje s tím, že lhůta k plnění k odstranění staveb (výrok II rozsudku soudu I. stupně) a k vyklizení pozemku (výrok V rozsudku soudu I. stupně) se stanoví na 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku IV mění tak, že žalovaný je povinen odstranit z části pozemku parc. číslo v k. ú. obec zapsaného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo, blíže specifikované jako pozemek parc. číslo o výměře 696 m2 v Zaměření staveb na pozemcích parc. číslo v k. ú. obec číslo ze dne datum, zpracovaném společností právnická osoba, které tvoří nedílnou přílohu číslo tohoto rozsudku, - stavbu garáže o rozměrech 5,10 m x 4,32 m, identifikovanou jako objekt označený písmenem„ A“ v Zaměření staveb na pozemcích parc. číslo v k. ú. obec číslo ze dne datum, zpracovaném společností právnická osoba, které tvoří nedílnou přílohu číslo tohoto rozsudku; - stavbu jímky z cihel o rozměrech 1,64 m x 1,60 m, identifikovanou jako objekt označený písmenem„ B“ v Zaměření staveb na pozemcích parc. číslo v k. ú. obec číslo ze dne datum, zpracovaném společností právnická osoba, které tvoří nedílnou přílohu číslo tohoto rozsudku; a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku VI mění tak, že žalovaný je povinen vyklidit a vyklizenou předat žalobci část lesního pozemku parc. číslo označeného jako pozemek parc. číslo o výměře 696 m2 v k. ú. obec podle Zaměření staveb na pozemcích parc. číslo v k. ú. obec číslo ze dne datum, zpracovaném společností právnická osoba, které tvoří nedílnou přílohu číslo tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně ve výroku I zastavil řízení ohledně uložení povinnosti žalovanému odstranit oplocení z pozemků parc. číslo parc. číslo v k. ú. obec. Ve výroku II byl žalovaný zavázán odstranit na své náklady z pozemku parc. číslo v k. ú. obec drobnou stavbu o rozměrech 1,60 m x 1,13 m, identifikovanou jako objekt označený písmenem„ C“ v Zaměření staveb na pozemcích číslo, číslo, číslo a číslo v k. ú. obec číslo ze dne datum, zpracovaném společností právnická osoba (dále jen„ Zaměření staveb“), které tvoří nedílnou přílohu číslo tohoto rozsudku, a dále základy skleníku o rozměrech 3,28 m x 1,73 m, identifikovanou jako objekt označený písmenem„ D“ v Zaměření staveb. Ve výroku III byla zamítnuta žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost odstranit na své náklady z pozemku žalobce parc. číslo v k. ú. obec stavbu studny – betonové skruže s průměrem 1,20 m, identifikovanou jako část objektu označeného písmenem„ F“ v Zaměření staveb. Ve výroku IV byla zamítnuta žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost odstranit z části pozemku žalobce parc. číslo v k. ú. obec stavbu garáže o rozměrech 5,10 m x 3,42 m, identifikovanou jako objekt označený písmenem„ A“ v Zaměření staveb a stavbu jímky z cihel o rozměrech 1,64 m x 1,60 m, identifikovanou jako objekt označený písmenem„ B“ v Zaměření staveb. Ve výroku V byl žalovaný zavázán vyklidit pozemek parc. číslo v k. ú. obec a tento předat žalobci. Ve výroku VI byla zamítnuta žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit a vyklizený předat žalobci část lesního pozemku parc. číslo v k. ú. obec, který byl dále specifikován. Konečně ve výroku VII žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti rozsudku soudu I. stupně podali odvolání oba účastníci. Žalobce se odvolal proti výrokům III, IV, VI a VII rozsudku soudu I. stupně. Uvedl, že všechny stavby, jejichž odstranění se domáhal, jsou od počátku stavbami neoprávněnými z důvodů v odvolání uvedených. Tyto stavby přešly jako součásti a příslušenství věci hlavní (chaty) do vlastnictví právních předchůdců žalovaného a poté na základě darovací smlouvy i do vlastnictví žalovaného, a to včetně garáže a jímky z cihel na pozemku parc. číslo v k. ú. obec. Mezi těmito stavbami a chatou existovaly funkční vazby. Jímka z cihel je s chatou propojena i stavebně technicky. S převodem vlastnictví žalovaný převzal od svých předchůdců povinnost k odstranění všech neoprávněných staveb z pozemků žalobce. Soud I. stupně měl žalobce upozornit na případnou nepřesnou formulaci žalobního petitu. Soud I. stupně věc nesprávně právně posuzoval podle § 1085 občanského zákoníku. Vztah z neoprávněných staveb vzniklých na cizím pozemku před datum je nutno vypořádat podle dosavadních předpisů. Žádal, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, nebo změnil tak, že žalobě bude vyhověno v celém rozsahu.

3. Proti rozsudku soudu I. stupně podal odvolání také žalovaný, svým odvoláním napadl výroky II, V a VII rozsudku soudu I. stupně. Poukázal na institut dobrých mravů. Soud I. stupně se s věcí z tohoto pohledu nevypořádal. Vyhovění žalobě v napadených výrocích nepřináší žalobci žádný prospěch. Žalobce se o pozemky desítky let nestaral a nezajímal. Pozemky fakticky nenaplňují režim lesních pozemků. Změna užívání by vyžadovala rozsáhlé zásahy do předmětného pozemku s potenciálním dopadem ohrožujícím majetek třetích osob. Žádal, aby rozsudek soudu I. stupně byl změněn ve výrocích II a V tak, že žaloba bude zamítnuta a žalovanému bude přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) – po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario) – přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející a dospěl poté k závěru, že odvolání účastníků jsou zčásti důvodná.

5. Výrok I rozsudku soudu I. stupně nebyl napaden odvoláním, stal se již pravomocným a nepodléhá přezkumu odvolacího soudu.

6. Podle § 135c odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen„ vlastník stavby“).

7. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

8. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

9. Z darovací smlouvy ze dne datum odvolací soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi rodiči žalovaného a žalovaným jako obdarovaným dne datum. Předmětem převodu byla stavba na cizím pozemku č. st. 229 v k. ú. obec, a to chata ev. číslo. Z článku II darovací smlouvy vyplývá, že dárci darovali nemovitosti popsané v článku I smlouvy se všemi součástmi a příslušenstvím, které je dále příkladmo vyjmenováno. Dále pak darovali součásti a příslušenství na cizím pozemku parc. číslo které je dále opět příkladmo vyjmenováno.

10. Je-li příslušenstvím věci hlavní nemovitost, je předpokladem jejího přechodu na jinou osobu spolu s věcí hlavní písemné vyjádření vůle toto příslušenství převést. Teprve takové vyjádření vytváří předpoklady pro zkoumání, zda tato vůle byla vyjádřena dostatečně určitě pro to, aby mohla vyvolat právní účinky sledované účastníky. K platnosti smlouvy o převodu nemovitosti je třeba přesná identifikace příslušenství v právním úkonu (nyní právní jednání), bude-li jím nemovitost, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí. Bude-li příslušenstvím nemovitost, která evidenci v katastru nepodléhá, jako různé vedlejší stavby – kůlny, ploty apod., postačí k jejich převodu vyjádření, že se věc převádí„ s příslušenstvím“. Ovšem i tu je k převodu příslušenství třeba výslovný projev vůle, který musí být učiněn, jde-li o nemovitost, písemně. Platí, že příslušenství nepřechází„ bez dalšího“, ale je třeba vyjádřit, že věc se převádí i s příslušenstvím (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1844/2004).

11. Právní režim vypořádání neoprávněných staveb zcela zřízených na cizím pozemku před nabytím účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., se řídí dosavadními předpisy, zejména § 135c zákona č. 40/1964 Sb. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4461/2015).

12. Ustanovení § 135c je prostředkem ochrany vlastníka pozemku, na kterém byla bez jeho souhlasu zřízena stavba (stavba na cizím pozemku, neboli tzv. neoprávněná stavba). Stavbou ve smyslu tohoto ustanovení rozumí se věc nemovitá, když odstranění stavby jako věci movité lze se domáhat žalobou na vyklizení pozemku podle § 126 obč. zák. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. 22 Cdo 12/2000).

13. Zamítnutí vlastnické žaloby pro zjevné zneužití práva (podle dřívější právní úpravy pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák.) připadá výjimečně do úvahy, pokud výkon práva na ochranu vlastnictví poškodí uživatele věci a vlastníkovi nepřinese žádný prospěch. Při posouzení možného použití § 8 o. z. o zneužití práva je třeba přihlédnout i k dalším skutečnostem, mezi něž patří např. délka doby, po kterou má uživatel na cizím pozemku neoprávněně umístěny věci, případně důvody, pro které vlastník pozemku řádně nezakročil proti tomuto protiprávnímu stavu.

14. V nyní projednávané věci se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně podloženým sdělením znalce příjmení jméno příjmení ze dne datum, že žalované objekty A až D (nazvané jako garáž, jímka z cihel, drobná stavba a základy skleníku) jsou nemovitými věcmi, objekty E a F (dvě jímky) jsou věci movité. Všechny tyto stavby jsou stavbami neoprávněnými, neboť byly zřízeny na cizích pozemcích, konkrétně pozemcích parc. číslo parc. číslo v k. ú. obec ve vlastnictví České republiky s právem hospodaření žalobce, a to v rozporu se smlouvou nájemní uzavřenou dne datum mezi právními předchůdci účastníků. V této smlouvě se mimo jiné právnímu předchůdci žalovaného zakazuje na předmětných pozemcích„ jiné stavby zřizovati, než weekendovou chatu a včelín“. Rovněž dodatkem k této smlouvě ze dne datum nedošlo k rozšíření oprávnění nájemce pozemku, pokud jde o možnost zřídit další stavby na předmětných pozemcích, a to kromě oplocení, které již není předmětem nyní projednávané věci. Je přitom nesporné, že většinu předmětných staveb zřídil na pozemcích právního předchůdce žalovaného jméno příjmení již v 50. letech minulého století, objekt zvaný jako garáž pak v roce 1968.

15. Se soudem I. stupně se odvolací soud neztotožňuje s tím právním posouzením, že nedošlo k převodu objektu A zvaného garáž a objektu B stavby jímky z cihel na pozemku parc. číslo v k. ú. obec nejprve na rodiče žalovaného a posléze na žalovaného. Z judikátu Nejvyššího soudu citovaného shora vyplývá, že v případě převodu nemovitosti nepodléhající evidenci v katastru (dříve v evidenci nemovitostí), postačí k jejich převodu vyjádření, že se věc hlavní (zde chata) převádí„ s příslušenstvím“. ulice stavby jako různé kůlny, dřevníky, jímky apod. evidenci nepodléhají a ani v minulosti tomu tak nebylo. Základním účelem, pro který v minulosti (za účinnosti zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí) byla evidence nemovitostí vedena, bylo dodávat podklady pro plánování v národním hospodářství. Údaje této evidence sice sloužily zároveň jako podklady pro sepisování smluv, ale nezávazně (k tomuto např. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 2635/11). Bylo pravidlem, že se v evidenci nemovitostí neevidovaly vedlejší stavby zmíněné shora.

16. Jestliže je tedy v kupní smlouvě ze dne datum uzavřené mezi jméno příjmení a rodiči žalovaného mimo jiné uvedeno, že touto smlouvou se převádí na rodiče žalovaného chata ev. číslo na cizím pozemku v k. ú. obec se všemi součástmi a příslušenstvím, které je v další části textu pouze příkladmo vyjmenováno, pak touto smlouvou byly převedeny rovněž všechny věci, které jsou nyní předmětem řízení.

17. Stejně tak na základě darovací smlouvy ze dne datum byly všechny tyto věci převedeny z rodičů žalovaného na žalovaného, když je opět uvedeno, že předmětná chata číslo na cizím pozemku v k. ú. obec se převádí se všemi součástmi a příslušenstvím. V další části textu je pak příkladmo vyjmenováno příslušenství na cizím pozemku parc. číslo.

18. Pro výše uvedený závěr svědčí také stavebně technická propojenost s věcí hlavní (chatou) v případě jímky z cihel a skutečnost, že žalovaný (jeho právní předchůdci) věc užívali v případě stavby označené jako garáž, když zde byly uskladněny movité věci a žalovaný tento objekt také vyklidil, jak sám vypověděl u jednání soudu I. stupně. Je tedy zřejmé, že úmyslem převodců bylo převést i tyto nemovité věci.

19. Žalovaný (jeho předchůdci) užíval či užívá i další nemovité věci označené v tomto řízení jako drobná stavba – objekt C a základy skleníku – objekt D nebo movitou věc – jednu z jímek – objekt F, jak sám vypověděl u jednání soudu I. stupně dne datum. Objekt E – jímka je v podstatě součástí pochozí plochy před chatou, jak je zřejmé z ohledání na místě samém ze dne datum a přiložené fotodokumentace.

20. Z výše uvedeného vyplývá, že všechny nemovité věci – stavby označené jako objekty A až D jsou neoprávněnými stavbami ve vlastnictví žalovaného. Ten je tedy ve sporu pasivně legitimován. Jestliže se žalobce jako subjekt hospodařící s majetkem státu domáhá odstranění těchto neoprávněných staveb podle § 135c odst. 1 obč. zák., je jeho žaloba v této části důvodná.

21. Odvolací soud neshledal ve vztahu k těmto nemovitým věcem, že by žaloba měla být zamítnuta pro rozpor s dobrými mravy. Odstraněním těchto vedlejších staveb nedojde k takovému poškození uživatele věci hlavní – chaty, které by vedlo ke znemožnění či podstatnému ztížení užívání. Pro žalobce má odstranění těchto nemovitých věcí význam (výkon vlastnického práva mu přináší odpovídající prospěch) spočívající v možnosti řádného hospodaření na části pozemku číslo (označeného pro účely tohoto řízení jako pozemek parc. číslo o výměře 696 m2) a na části pozemku číslo v k. ú. obec v souladu s lesním zákonem č. 289/1995 Sb., tedy k péči o les a jeho obnovu.

22. K tomuto je možno uzavřít, že vzhledem ke všemu shora uvedenému byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen ve výroku II podle § 219 o. s. ř. s doplněním lhůty k odstranění staveb v délce 30 dnů a změněn ve výroku IV podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, jak ve výroku II rozsudku odvolacího soudu uvedeno.

23. Potvrzen podle § 219 o. s. ř. byl dále výrok III rozsudku soudu I. stupně, neboť pokud nebylo zjištěno, že žalovaný objekt F je studnou, nýbrž jde o movitou věc – jímku, nelze žalovat na odstranění stavby podle speciálního ustanovení § 135c odst. 1 obč. zák., nýbrž pouze na vyklizení konkrétního pozemku.

24. Pokud jde o objekty E a F – jímky jako movité věci, zde má odvolací soud za to, že výkon práva žalobce je třeba poměřovat ustanovením § 8 o. z. o zneužití práva. Z protokolu o ohledání na místě samém, přiložených fotografií i výpovědi žalovaného je zřejmé, že vyklizení pozemku parc. číslo od těchto movitých věcí nemůže mít pro žalobce žádný význam, nemůže mu přinést žádný odpovídající prospěch. Je totiž patrno, že tyto jímky bezprostředně navazují na chatu, jsou součástí zpevněných ploch, případně navazují na schodiště u chaty, jejichž odstranění (vyklizení) se žalobce nedomáhá (byť v původní žalobě ze dne datum tomu tak bylo). Nedává proto žádný smysl, aby právě jen ve vztahu k těmto jímkám byl pozemek parc. číslo v k. ú. obec vyklizen, když žalobce by pro existenci dalších staveb (zídky, schody), u kterých nebylo zjišťováno, zda jsou věcmi nemovitými či movitými, nemohl celý pozemek užívat k péči o les a jeho obnovu. Nelze také přehlédnout, že žalobce téměř 60 let toleroval tento stav, sám žalovaný jímky nevybudoval a nebylo zjištěno, že by s protiprávností tohoto stavu byl v době převodu v roce 2011 seznámen. Pokud jde tedy o vyklizení pozemku parc. číslo v k. ú. obec od předmětných jímek, ochrana vlastnického práva byla podle § 8 o. z. žalobci odepřena.

25. Žaloba je důvodná, pokud jde o vyklizení předmětných pozemků od dalších movitých věcí, kromě jímek – objektů E a F. Žalovaný u jednání odvolacího soudu dne datum sám učinil tvrzení, že na pozemku parc. číslo v k. ú. obec je v objektu„ A“ umístěn„ nějaký sud v garáži“, na pozemku parc. číslo v k. ú. obec je umístěna kánoe, stará vana. Nájemní smlouva byla v minulosti mezi účastníky uzavřena ve vztahu k pozemku parc. č. st. 229 v k. ú. obec. Žalovaný má na pozemcích parc. číslo v k. ú. obec umístěny movité věci, aniž by pro to existoval jakýkoli právní důvod. Žalobce se proto právem domáhá vyklizení předmětných pozemků od movitých věcí zde umístěných ve smyslu § 1040 odst. 1 o. z.

26. Pro shora uvedené byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen podle § 219 o. s. ř. v napadeném výroku V s doplněním třicetidenní lhůty k vyklizení a změněn podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. v napadeném výroku VI tak, jak ve výroku III rozsudku odvolacího soudu uvedeno.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Každý z účastníků měl částečný úspěch ve věci, když žalobce byl neúspěšný ohledně žaloby na odstranění jímky – objektu F (výrok III rozsudku soudu I. stupně potvrzený odvolacím soudem) a ve vztahu k objektům E a F (jímky jako movité věci) shledal odvolací soud zjevné zneužití práva. Žalovaný byl neúspěšný ve vztahu k dalším uplatněným nárokům žalobce, tj. odstranění staveb jako nemovitých věcí a vyklizení pozemků od jiných movitých věcí vyjma jímek – objektů E a F. S přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce po dobu téměř 60 let (od 50. let minulého století do roku 2009) ve vztahu k předmětným pozemkům nekonali s péčí řádného hospodáře a nezakročili proti protiprávnímu stavu, jenž nezpůsobil samotný žalovaný (neoprávněné stavby byly zbudovány jeho právním předchůdcem), pak, i když se jeví, že úspěšnější ve sporu byl žalobce, má odvolací soud za spravedlivé, aby si každý z účastníků nesl svoje náklady řízení sám. Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí / exekuci.