7 C 226/2018

Plný text

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Krčálovou jako samosoudkyní ve věci žalobce; státní instituce země , anonymizováno , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o odstranění neoprávněných staveb a vyklizení pozemků

I. Řízení ohledně uložení povinnosti žalovanému odstranit oplocení z pozemků parcela [číslo] parcela [číslo] v k. ú. [obec], se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen odstranit na své náklady z pozemku žalobce p. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha o výměře [výměra], v k. ú. [obec], zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek]: -) drobnou stavbu o rozměrech 1,60 m x 1,13 m, identifikovanou jako objekt označený písm.„ C“ v [zaměření] [anonymizována tři slova] parc. [číslo] v k. ú. [obec] [číslo] ze dne 4. 2. 2020, zpracovaném společností [právnická osoba], které tvoří nedílnou přílohu [číslo] tohoto rozsudku, -) základy skleníku o rozměrech 3,28 m x 1,73 m, identifikovanou jako objekt označený písm.„ D“ v [zaměření] [anonymizována tři slova] parc. [číslo] v k. ú. [obec] [číslo] ze dne 4. 2. 2020, zpracovaném společností [právnická osoba], které tvoří nedílnou přílohu [číslo] tohoto rozsudku.

III. Zamítá se žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost odstranit na své náklady z pozemku žalobce p. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha o výměře [výměra], v k. ú. [obec], zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] stavbu studny – betonové skruže s průměrem 1,20 m, identifikovanou jako část objektu označeného písm.„ F“ v [zaměření] [anonymizována tři slova] parc. [číslo] v k. ú. [obec] [číslo] ze dne 4. 2. 2020, zpracovaném společností [právnická osoba], které tvoří nedílnou přílohu [číslo] tohoto rozsudku.

IV. Zamítá se žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost odstranit na své náklady z části pozemku žalobce p. [číslo] lesní pozemek, v k. ú. [obec], zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], označeného jako pozemek p. [číslo] o výměře [výměra] v k. ú. [obec] v v Zaměření staveb na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [obec] [číslo] ze dne 4. 2. 2020, zpracovaném společností [právnická osoba], které tvoří nedílnou přílohu [číslo] tohoto rozsudku: -) stavbu garáže o rozměrech 5,10 m x 3,42 m, identifikovanou jako objekt označený písm.„ A“ v Zaměření staveb na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [obec] [číslo] ze dne 4. 2. 2020, zpracovaném společností [právnická osoba], které tvoří nedílnou přílohu [číslo] tohoto rozsudku, -) stavbu jímky z cihel o rozměrech 1,64 m x 1,60 m, identifikovanou jako objekt označený písm.„ B“ v [zaměření] [anonymizována tři slova] parc. [číslo] v k. ú. [obec] [číslo] ze dne 4. 2. 2020, zpracovaném společností [právnická osoba], které tvoří nedílnou přílohu [číslo] tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek p. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha o výměře [výměra] v k. ú. a obci [obec], zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], a vyklizený pozemek předat žalobci.

VI. Zamítá se žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit a vyklizený předat žalobci část lesního pozemku parcela [číslo] označenou jako pozemek parcela [číslo] o výměře [výměra] v k. ú. [obec] podle [zaměření] [anonymizována tři slova] parcela [číslo] v k. ú. [obec] [číslo] ze dne [datum], které tvoří nedílnou přílohu [číslo] tohoto rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 31. 12. 2018, ve znění pozdějších změn a doplnění, se žalobce domáhá vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost odstranit na své náklady z pozemku p. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha o výměře [výměra], v k. ú. [obec], zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], stavbu dřevěné udírny o rozměrech 1,60 m x 1,30 m, identifikovanou jako objekt označený písm.„ C“, betonové stavby skleníku o rozměrech 3,28 m x 1,73 m, identifikovanou jako objekt označený písm.„ D“, stavbu betonové skruže s průměrem 1,20 m, identifikovanou jako objekt označený písm.„ E“, stavbu betonové skruže s průměrem 1,20 m, identifikovanou jako objekt označený písm.„ F“, vše v [zaměření] [anonymizována tři slova] parc. [číslo] v k. ú. [obec] [číslo] ze dne 6. 2. 2020, zpracovaném společností [právnická osoba], dále se domáhal uložení povinnosti žalovanému odstranit na své náklady z části pozemku p. [číslo] lesní pozemek, v k. ú. [obec], zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na LV [číslo] pro k. ú. a [územní celek], stavbu garáže o rozměrech 5,10 m x 3,42 m, identifikovanou jako objekt označený písm.„ A“, stavbu cihlové jímky o rozměrech 1,64 m x 1,60 m, identifikovanou jako objekt označený písm.„ B“, obě v [zaměření] [anonymizována tři slova] parc. [číslo] v k. ú. [obec] [číslo] ze dne 6. 2. 2020, zpracovaném společností [právnická osoba], které tvoří přílohu [číslo] tohoto rozsudku, povinnost vyklidit pozemek p. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha o výměře [výměra], a zabranou část pozemku p. [číslo] lesní pozemek o výměře [anonymizováno] m², oba v k.ú. [obec], zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], Katastrální pracovitě [okres] na LV [číslo] pro k. ú. a [územní celek] a okres [okres], a tyto vyklizené pozemky následně odevzdat žalobci. K odůvodnění uvedl, že [země] je vlastníkem a žalobce má právo hospodařit mj. s pozemky parcela č. st. [číslo ], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], parcela [číslo] lesní pozemek, o výměře [výměra] a parcela [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, o výměře [výměra], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], okres [okres], v příslušném katastru nemovitostí. Žalovaný je na základě darovací smlouvy ze dne [datum] vlastníkem chaty [obec] č. e. [číslo ], stojící na pozemku parcela č. st. 229 v k. ú. [obec] a staveb, tj. stavby včelína, přístavku k chatě, dřevěné kůlny, oplocení zídek, studny, betonového pařeniště, schodů a jímky, stojících na pozemku parcela [číslo] žalovaný se žalobcem dne [datum] za účelem užívání pozemku pod chatou uzavřel nájemní smlouvu na dobu určitou. Lesní pozemek parcela [číslo] v k. ú. [obec] zasahuje neoprávněná stavba oplocení, které bylo postaveno vodorovně s hranicí mezi pozemky parcely [číslo] [číslo] tato stavba nebyla předmětem darovací smlouvy, v darovací smlouvě dárci a obdarovaný výslovně prohlásili, že chata a stavby se nacházejí na cizím pozemku. Žalovaný bez právního důvodu oplotil pozemek parcela [číslo] [číslo] část lesního pozemku parcela [číslo] s oplocením a zabráním pozemků žalobce nikdy nesouhlasil, tyto pozemky jsou užívány bez právního důvodu a žalobce nemá neoprávněně k pozemkům přístup. Vybudováním neoprávněných a nepovolených staveb na cizím pozemku nemohla být nikdy na straně stavitele založená oprávněná držba, žalovaný věděl, že do svého vlastnictví nabývá pouze rekreační chatu a související stavby, které se nacházely na cizím pozemku, z těchto důvodů nemohlo dojít k vydržení dotčených pozemků, žalobce se domáhá odstranění neoprávněných a nepovolených staveb a vyklizení neoprávněně zabraných pozemků. Před podáním žaloby byl žalovaný bezvýsledně vyzýván k vyklizení a odstranění staveb.

2. Původní žaloba ze dne 31. 12. 2018 směřovala vůči žalovanému a jeho zemřelým rodičům, řízení vůči zemřelým rodičům žalovaného [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo pravomocně zastaveno. Po procesním poučení soudu žalobce změnil a doplnil skutková tvrzení žaloby, v průběhu řízení žalovaný odstranil oplocení lesního pozemku parcela [číslo] procesní reakcí žalobce bylo doplňující podání o změnu žaloby ze dne 11. 2. 2020, jehož součástí bylo zpracované [zaměření] [anonymizována tři slova] parc. [číslo] v k.ú. [obec] [číslo] ze dne 6. 2. 2020, zpracovaném společností [právnická osoba] (dále jen„ zaměření staveb“). K doplnění skutkových tvrzení uvedl, že na části pozemku parcela [číslo] se v době zahájení řízení nacházela dřevěná kůlna, která byla využívána jako garáž, část oplocení včetně brány a betonová jímka, a na pozemku parcela [číslo] stavba dřevěné udírny o rozměrech 1,6 m x 1,3 m, bytová stavba skleníku o rozměrech 3,28 m x 1,73 m, dvě stavby betonových skruží s průměrem 1,2 m.

3. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, žádal její zamítnutí v celém rozsahu s tím, že předmětnou chatu včetně příslušenství nabyl od svých rodičů darovací smlouvou, jeho rodiče chatu zakoupili v roce [rok] od [jméno] [příjmení], podle dokumentů byly provedeny veškeré výstavby zcela oprávněně a se souhlasem vlastníka nemovitostí, původní vlastník [jméno] [příjmení] měl uzavřenou ústní smlouvu o pronájmu pozemku pod včelínem a chatou s [ředitelství] [anonymizována dvě slova] ve [obec], což prokazuje přípis [státní instituce ] [anonymizována dvě slova], národní podnik, ze dne 9. 5. 1951, původní vlastník si na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] pronajal od tehdejšího vlastníka část pozemku [číslo] o výměře [výměra], podle článku III nájemní smlouvy měl [jméno] [příjmení] na pozemku postavenou víkendovou chatu a včelín, stavba byla povolena tehdejším lesním závodem ve [obec], stavba chaty a včelínu tedy existovala již před [datum], na režim chaty a včelínu je tak nutné aplikovat příslušná ustanovení obecného zákoníku občanského. Dodatkem ze dne [datum] povolil [závod] [anonymizováno] [obec] vybudování oplocení chaty o rozměrech 50 m x 50 m a položení vodovodního potrubí od studny, která se nachází na pozemku přehradní správy, předmětná studna není ve vlastnictví žalovaného, podle dodatku požadavkem oprávněného bylo pouze umožnění vstupu na pozemek zaměstnancům lesního závodu, žalovaný byl ochoten zaměstnancům žalobce umožnit vstup na pozemek, veškeré stavby byly realizovány se souhlasem vlastníka nemovitostí, nejedná se o neoprávněné stavby bez právního titulu. Ke změně žaloby žalovaný uvedl, že žádné pozemky žalobce nikdy nezabral a neoplotil, původní vlastník [jméno] [příjmení] postavil již v roce [rok] na pozemku rekreační chatu s předsíní a včelínem, v roce [rok] postavil oplocení kolem pozemku parcela [číslo] části pozemku [číslo] zrealizoval venkovní úpravy terénu, zejména zřízení opěrné zídky, chodníku a pařeniště, které žalobce označuje jako skleník, rozvody vody, v roce [rok] zrealizoval stavbu garáže. Termíny realizace výstavby staveb a terénních úprav byly zachyceny ve znaleckém posudku znalce [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zpracovaného pro účely notářského řízení, soudní znalec osobní prohlídkou zjistil stav nemovitostí. Přípisem [státní instituce ] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní vlastník [jméno] [příjmení] měl uzavřenou ústní smlouvu o pronájmu pozemků pod včelínem a chatou, přípisem byl vyzván k doložení zákresu staveb, tedy chata i včelín v té době již existovaly, z těchto dokladů je nepochybné, že tehdejší vlastník se stavbami souhlasil a staviteli je nezakázal. Žalovaný namítl, že v případě pozemku parcela č. st. [číslo ] a [číslo] v k. ú. [obec] podle geometrického plánu z roku [rok] byli oprávněnými vlastníky [jméno] a [jméno] [příjmení], žalovaný zpochybnil vlastnické právo státu s tím, že kupní smlouvou ze dne [datum] jeho rodiče vlastnické právo k pozemkům nenabyli, předmětem kupní smlouvy byla rekreační chata se všemi součástmi a příslušenstvím, rodiče nabyli pouze část staveb podle znaleckého ocenění, žádné jiné stavby předmětem smluvního ujednání nebyly. V rozsahu staveb na pozemku parcela [číslo] se nejedná o neoprávněné a nepovolené stavby, ale o terénní úpravy, které vznikly před [datum] se souhlasem tehdejšího vlastníka. Veškeré stavby na pozemku parcela st. [číslo ] a části pozemku parcela [číslo] byly zřizovány s vědomím vlastníka, který je i dodatečně odsouhlasil. Podle názoru žalovaného mu podle rozhodné právní úpravy vzniklo právo na převedení pozemků za obvyklou cenu. Jedinou stavbou, o kterou může být v řízení jednáno, je stavba udírny, jedná se o stavbu zřízenou před nabytím vlastnického práva vůči žalovanému a nepovažuje za spravedlivé, aby mu byla ukládána povinnost odstraňovat udírnu, pokud po dobu více než 35 let její stavba nevadila. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby.

4. Soud prvního stupně rozhodl rozsudkem ze dne 29. 6. 2020 číslo jednací 7 C 226/2018-278 tak, že podanou žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl a úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení. K odvolání žalobce [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] číslo jednací [číslo jednací] rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že některé závěry odůvodnění rozsudku nevyplývají z provedeného dokazování, nelze zjistit, zda po provedeném dokazování měl soud za zjištěné podstatné skutečnosti, které by vedly k závěru, že předmětné stavby byly v době svého vzniku a jsou i nadále stavbami neoprávněnými a z jakých důvodů, nebo jde naopak o stavby neoprávněné a z jakých důvodů, odvolací soud hodnotil rozsudek jako nepřezkoumatelný. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby vyzval žalobce k upřesnění části žaloby o vyklizení předmětných pozemků, ke specifikaci předmětu žaloby tak, aby bylo zřejmé, že skutečně nejde o nemovité stavby jako samostatné předměty právních vztahů, uložení povinnosti žalobci upřesnit část pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] o výměře [výměra] m², jehož vyklizení se domáhal, soudu prvního stupně dále uložil jednoznačně se vyjádřit k tomu, zda stavby specifikované v navržených výrocích jsou stavbami oprávněnými či neoprávněnými a provedl řádné odůvodnění rozsudku.

5. Po výzvě soudu žalobce provedl částečné zpětvzetí žaloby v rozsahu odstranění oplocené z pozemků parcela [číslo] v k. ú. [obec] a navrhl změnu žaloby s doplněním skutkových tvrzení a dokazování podáními ze dne 6. 1. 2021 a 15. 2. 2021. K doplnění uvedl, že podle odborného sdělení soudního znalce [titul] [jméno] [příjmení] označuje jednotlivé stavby jako: objekt„ A“ – garáž, jedná se o dřevěnou přízemní nepodsklepenou stavbu na základech z betonu a kamene, z důvodu technického stavu a použitého materiálu je spojená se zemí pevným základem a jedná se o nemovitost a neoprávněnou stavbu; objekt„ B“ – jímku z cihel, o rozměrech 1,64 m x 1,60 m, podzemní jímku na vodu, svislé stěny jsou z plných cihel, krytí z betonových desek o tloušťce 10 cm v terénu značeného opotřebení, spojenou se zemí pevným základem, nemovitost; objekt„ C“ – drobná stavba (udírna), drobný stavební objekt výšky 1,45 m z cihel, střecha je tvořena trámy s podbitými prkny, z východní strany jsou dřevěná vrátka, stavba je spojena se zemí pevným základem, jedná se o nemovitost; objekt„ D“ – základy skleníku na pozemku parcela [číslo] betonový základ obdélníkového tvaru, pozůstatek po skleníku, z části vyvrácený do strany, stavba je spojena se zemí pevným základem, jedná se o nemovitost; objekt„ E“ – betonová skruž, vnější obvod 1,20 m, částečně zasypána, z výšky zakrytá betonovým poklopem, po odkopání lze přemístit, jedná se o movitou věc; objekt„ F“ – betonová skruž (skruže – studna), zvenku viditelná o vnějším průměru 1,2 m, nelze určit, zda se jedná o část studny nebo jímku na vodu, lze ji přemístit, jedná se o movitou věc. Žalobce doplnil, že se domáhá odstranění popsaných staveb a vyklizení předmětných pozemků [číslo] části lesního pozemku podle provedeného geometrického zaměření pozemku parcela [číslo] o výměře [výměra] m² od všech movitých věci, které má žalovaný na dotčených pozemcích umístěny. Žalobce nežádal rozhodnutí o odstranění ovocných stromů z předmětných pozemků, v daném případě se jedná o lesní pozemky, určené k plnění funkcí lesa, v konkrétním případě pozemků parcela [číslo] v k. ú. [obec] nebylo vydáno žádné rozhodnutí orgánu státní správy lesů o odnětí části předmětného pozemku lesu nebo k rozhodnutí o užívání části pozemků k jinému účelu.

6. Soud navrženou změnu žaloby dle § 95 o. s. ř. připustil v celém rozsahu.

7. Žalovaný se změnou žaloby nesouhlasil, žádal o zamítnutí žaloby v celém rozsahu, zejména poukázal na skutečnost, že žalobce netvrdí a neprokazuje dobu vzniku jednotlivých staveb, nesouhlasil s tvrzeními ohledně objektů podle identifikace soudního znalce, zdůraznil, že objekt„ F“ je součástí vstupního schodiště do chaty. Objekt„ A“ – garáž je odemčená, volně přístupná, objekt vyklidil v průběhu let [rok] až [rok], neboť byl žalobcem upozorněn, že objekt užívá neoprávněně, uznal, že by se mohlo jednat o pozůstatky po jeho rodičích, z garáže vyklidil nějaký nepořádek, jednalo se o starý nábytek, židle, desky a prkna. Objekt„ B“ – jímka z cihel byla v minulosti součástí vodovodu, ze kterého vedlo potrubí, je dávno nefunkční, žalovaného rodiče jímku nepoužívali, když zkusili do jímky vodu načerpat, zmizela v zemi, jímku žalovaný neužíval. Objekt„ C“ – drobná stavba je žalovaným užívána jako bouda kam si uskladňuje věci a nářadí, které používá na práci, stavba je zamčená žalovaným. Objekt„ D“ – základy skleníku pravděpodobně sloužily jako pařeniště k pěstování plodin, aktuální stav je rozpadlý, objekt neužívá, maximálně pozemek jednou za pět let zryje. K objektu„ E“ – skruže, žalovaný uvedl, že nezná účel tohoto objektu, on ani jeho rodiče jej nepoužívali, je možné, že do skruže tekla voda z bývalého vodovodu. Objekt„ F“ – betonová skruže je součástí zídky, která je zalitá vrstvou betonu, aby lícovala s okolním povrchem, do skruže pravděpodobně teče, ze střechy sloužila k zachytávání dešťovky, žalovaný si z ní bere vodu. Žalovaný potvrdil, že od roku [rok] probíhala jednání za účasti stavebního úřadu, na základě toho vyklidil objekt garáže a postupně odstraňoval oplocení pozemku, žalovaný chatu užíval k rekreačním účelům, k chatě přijíždí autem, které parkuje před objektem garáže, poté pěšky po lesním pozemku přichází asi 50 m k chatě. Žalovaný potvrdil, že on sám na přilehlých pozemcích žádné stavby nebudoval, jeho rodiče chatu kupovali v 80. letech, podle nějakého dokumentu mělo být povoleno u chaty zřízení okrasné zahrady, ještě v době koupě rodiči se kolem nacházelo asi 30 až 35 ovocných stromů, v roce [rok] na pozemku vysadil asi 5 stromků, kolem chaty sekal trávu, aby to tam nebylo zarostlé.

8. Z předloženého výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], okres [okres], vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], výpisů z pozemkové knihy, porovnání stavu parcel [list vlastnictví], ohlášení o změnách práva hospodaření, smluv o předání majetku státu a změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, oznámení o opravách chyb v údaji katastru nemovitostí, bylo prokázáno, že ke dni rozhodnutí soudu je vlastníkem pozemků č. St. [číslo ], zastavěná plocha a nádvoří, [číslo] lesní pozemek a [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, [země], právo hospodařit s majetkem státu přísluší žalobci.

9. Z přípisu [státní instituce ] [anonymizována čtyři slova], Ředitelství v [obec], ze dne 9. 5. 1951, adresovaného [jméno] [příjmení] ve věci včelínu a chaty – pronájem pozemků, bylo prokázáno, že původní vlastník byl na základě provedeného šetření národního podniku vyrozuměn o nutnosti uzavření řádné písemné smlouvy na místo původní ústní smlouvy pro včelín a chatu, při zachování dosavadního nájemného 200 Kč, původní vlastník byl vyzván, aby co nejdříve návrh s přesným vyznačením rozlohy, snímkem katastrální mapy, se zakreslením situace včelína a chaty, podal národnímu podniku s tím, že podrobnosti a podmínky pronájmu budou zachyceny v pronájemní smlouvě.

10. Z předložené smlouvy nájemní ze dne [datum] bylo prokázáno, že mezi [státní instituce ] [anonymizována čtyři slova] jako pronajímající stranou a [jméno] [příjmení] jako nájemcem byla uzavřena nájemní smlouva, dle které nájemci byla pronajata v plánku písmeny A – D, označenými část parcely [číslo] v k. ú. [obec] o výměře [anonymizováno] m², za účelem postavení víkendové chaty na dobu 6 po sobě jdoucích let od 1. 1. 1951 do 31. 12. 1956, s možností dalšího prodloužení po vzájemné dohodě, za nájemné ve výši 200 Kč ročně, dle článku III měl nájemce na najaté ploše postavenu víkendovou chatu a včelín, stavba byla povolena [státní instituce ] [anonymizována tři slova] [obec], nájemce nebyl oprávněn bez písemného povolení pronajímající strany provádět jakékoliv změny, včetně zřizování jiných staveb. Z písemného dodatku z [datum] bylo prokázáno, že platnost smlouvy nájemní byla prodloužena do roku [rok], [státní instituce ] [anonymizováno] [obec] povolil jako dodatek ke smlouvě oplocení stávající chaty o rozměrech 50 m x 50 m a položení vodovodního potrubí od studny, která se nachází na pozemku přehradní správy, nájemce se zavázal v případě potřeby umožnit zaměstnancům lesního závodu vstup do ohrazeného prostoru.

11. Z připojeného dědického spisu [název soudu], spisová značka [spisová značka] bylo prokázáno, že tehdejší Státní notářství [okres] projednávalo dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení], narozeném [datum], zemřelém dne [datum]. Předmětem dědického řízení byla rekreační chata evidenční [číslo] postavená na pozemku [číslo] o výměře [anonymizováno] m², pro účely dědického řízení byl vypracován znalecký posudek soudním znalcem [jméno] [příjmení]. Ze znaleckého posudku o ceně rekreační chaty s příslušenstvím na stavební parcele [číslo] se zahradou parcela [číslo] v k. ú. [obec], soudního znalce [jméno] [příjmení], ze dne [datum], zpracovaného pro účely notářského řízení – prodej občanovi, bylo prokázáno, že soudní znalec provedl místní šetření a zaměření nemovitostí v k. ú. [obec], při prohlídce bylo zjištěno, že chata je postavena na stavebním pozemku [číslo] k chatě byla přistavěna po levé straně předsíň a po pravé straně včelín, zalícován zadními stěnami, nad chatou byla volně stojící garáž, pozemek byl obehnán drátěným plotem a osázen ovocnými stromy, vzhledem ke složitému terénu byly zřízené opěrné zídky, byly provedeny chodníky a dlažby, v zahradě bylo pařeniště, proveden rozvod vody, za plotem směrem k řece byla hloubená studna s ruční pumpou, ze které byla provedena přípojka do chatky, která nebyla zapojena. Znalec ve znaleckém posudku uvedl, že chata se včelínem byla postavena v roce [rok], oplocení a venkovní úpravy v roce [rok] a garáž v roce [rok], soubor oceňovaných nemovitostí tvořily rekreační chata, včelín bez úlů, garáž, oplocení, studna, venkovní úpravy – dlažby, opěrné zídky, vodovodní přípojka, rozvod vody, bouda pro postřikovače, provizorní kolna z tyčoviny, 2 sběrače dešťové vody, pařeniště a schody k vodě, porosty a pozemky. V technickém popisu pozemkových úprav byly specifikovány betonová plocha, dlažba z litého betonu u včelína, pařeniště a před chatou v rozsahu 47,4 m² opěrné zídky 24 m³ zdiva, bouda pro postřikovač zděná z cihel o výšce 130 cm, zakrytá plechem s plechovými dvířky, 2 sběrné jímky dešťové vody z betonových skruží profilu 100 cm, o výšce 60 cm, pařeniště jako betonová monolitická obruba, zastavěná plocha 6,03 m2 s dřevěnými okny. Popis včelínu je uveden jako stavba s půdorysem zastavění 30,20 m x 7,5 m, kamenná podezdívka, konstrukce včelína dřevěná, oboustranně bedněná prkny, pultová střecha krytá bobrovkou, jednoduchá okna, dveře svlakové a podlaha tesařská a byl oceněn cenou 4 957,20 Kčs. Ze znaleckého posudku bylo prokázáno, že odhadní cena rekreační chaty, včelína a dalších částí byla soudním znalcem stanovena na [číslo] Kčs, součástí ocenění byly i pozemky stavební parcela [číslo] o výměře 37 m², částkou 103,60 Kčs, a zahrada parcela [číslo] o výměře [číslo] m², částkou [číslo] Kčs. Rozhodnutím Státního notářství [obec] venkov ze dne [datum rozhodnutí] číslo jednací [číslo jednací] byla schválena dohoda o vypořádání dědictví, podle které pozůstalá manželka [jméno] [příjmení] po vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nabyla zůstavitelovo jmění, a to ideální ½ chaty evidenční [číslo] v k. ú. [obec] včetně ideální ½ včelína, přístavku k chatě, garáže a studny v ceně [číslo] Kčs, rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

12. Ze stejnopisu notářského zápisu [číslo ] [číslo], [spisová značka], sepsaného státním notářem [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] na Státním notářství ve [obec], bylo prokázáno, že mezi prodávající [jméno] [příjmení] a kupujícími [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] byla uzavřena kupní smlouva, dle které prodávající kupujícím prodala rekreační chatu v k. ú. [obec] se všemi součástmi a příslušenstvím, tj. zejména spolu se včelínem bez úlů, tedy v daném případě přístavkem k chatě a spolu s dřevěným přístřeškem – dřevěnou konstrukcí, který se nachází vedle rekreační chaty rovněž na cizím pozemku a slouží jako skladiště paliva a materiálu, za ujednanou kupní cenu 28 500 Kčs, podle článku 1 notářského zápisu nabývacím titulem vlastnictví prodávající bylo rozhodnutí státní notářství [obec] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], podle kterého byla výlučnou vlastnicí rekreační chaty evidenční [číslo] na cizím pozemku, zapsané u střediska geodézie ve [obec] na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] Smlouva byla státním notářstvím registrována dne [datum] pod číslem [číslo ] [číslo].

13. Z písemné dohody číslo jednací [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že mezi [státní instituce ] [anonymizováno 5 slov] ve [obec] a [jméno] [příjmení] jako uživatelem byla sjednána dohoda o přenechání pozemků k dočasnému užívání na stavbu rekreační chaty, podle které [jméno] [příjmení] byla dočasně přenechána k užívání část parcely [číslo] v k. ú. [obec] o výměře [výměra] [anonymizováno] ke stavbě rekreační chaty na dobu deseti roků počínaje dnem 1. 1. 1982 do 31. 12. 1991 za náhradu 13,70 Kč ročně, podle článku IV dohody byl uživatel povinen postavit chatu se zděnou podezdívkou, nezastavěný pozemek nesměl obdělávat, lesní porost nesměl odstranit nebo poškozovat, mohl však na něm zřídit okrasnou zahradu, podle článku VI mohl k přístupu a příjezdu užívat dosavadní přístupové cesty a pěšiny, lesní porosty a keře nesměl odstraňovat a poškozovat a byl povinen chatu, pozemek a okolí chaty udržovat v řádném, čistém a vzhledném stavu.

14. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem [číslo] bylo prokázáno, že žalovanému byla pronajata parcela č. st. 229 o výměře [výměra] [anonymizováno], za dohodnutou roční částku 16 Kč zastavěné plochy, tedy 1.088 Kč ročně, smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 9. 2012 do 31. 12. 2016. Ze smlouvy o nájmu ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce jako pronajímatel pronajal žalovanému jako nájemci pozemek parcela [číslo] o výměře [výměra] [anonymizováno], za účelem rekreace na dobu od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2021 za roční nájemné ve výši 1.206 Kč.

15. Z předloženého dopisu otce žalovaného ze dne 15. 1. 1985, adresovaného tehdejším [státní instituce ] [anonymizována čtyři slova] [okres], označeném jako„ poplatky za pronájem“, bylo prokázáno, že právní předchůdce žalovaného oznámil lesnímu závodu nabytí vlastnictví k chatě [číslo] v k. ú. [obec] a vyzval jej k vyměření poplatků z parcely [číslo] parcely [číslo] které jsou u předmětné nemovitosti užívány, právní předchůdce současně prohlásil, že je připraven příslušnou dohodu ve věci pronájmu podepsat a zachovat veškeré povinnosti vyplývající z pronájmu, zvláště podmínky ochrany veškerých porostů.

16. Z připojeného spisu [státní instituce ] [anonymizováno] [obec], [číslo jednací] bylo prokázáno, že příslušný stavební úřad oznámením ze dne 26. 3. 2013 zahájil řízení o odstranění dvou staveb na lesním pozemku parcela [číslo] jeho oplocení, vše za rekreační chatou č. e. [číslo ], stojící na pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec], žalovaný písemným podáním ze dne 19. 4. 2013 vznesl námitku proti nesprávnému uvedení vlastnictví staveb a stavebnímu úřadu předložil kopie dokladů k předmětným stavbám. Usnesením stavebního úřadu ze dne [datum], [číslo] bylo rozhodnuto o přerušení řízení o nařízení odstranění staveb do podání návrhu na určení vlastnictví dvou staveb a rozšířeného oplocení na pozemku do 23. 4. 2014. Po vydání usnesení o přerušení řízení nebyly činěny žádné další úkony. Z obsahu správního spisu byl k důkazu proveden přípis [státní instituce ] [anonymizováno 5 slov] [obec], ze dne [datum], adresovaný [jméno] [příjmení], kterým mu byla zaslána v opisu nájemní smlouva z [datum] na pronájem části parcely [číslo] v k. ú. [obec], a dále dohoda uzavřená mezi [státní instituce ] [anonymizováno 5 slov] ve [obec] a uživatelem [jméno] [příjmení] ze dne [datum], podle které lesní závod přenechal do dočasného užívání [jméno] [příjmení] pozemek parcela [číslo] v k. ú. [obec], o výměře [výměra] [anonymizováno] ke stavbě rekreační chaty, na období od 1. 1. 1982 do 31. 12. 1991 za náhradu, dle článku IV nesměl nájemce zastavěný pozemek obdělat, odstranit nebo poškodit lesní porost na něm, mohl však na něm zřídit okrasnou zahradu, podle článku VI byl oprávněn k přístupu nebo příjezdu k chatě užívat dosavadní přístupové cesty a pěšiny.

17. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce bylo prokázáno, že je státním podnikem s předmětem podnikání mj. výkon práva hospodařit k lesům, které jsou ve vlastnictví státu, k nimž má žalobce právo hospodařit a výkon veškerých vlastnických práv k majetku státu, ke kterému má právo hospodařit s podmínkou souhlasu zakladatele při právních úkonech s určeným majetkem.

18. Z předložené korespondence žalobce s právními předchůdci žalobce a žalovaným z období červen [rok] – prosinec [rok] bylo prokázáno, že byly průběžně řešeny vzájemné vztahy související s užíváním pozemků parcela [číslo] v k. ú. [obec], právním předchůdcům žalovaného a žalovanému byly opakovaně zaslány dne 16. 12. 2013 a 14. 12. 2018 předžalobní výzvy ve věci odstranění oplocení a nepovolených staveb.

19. Z dopisu žalovaného, adresovaného žalobci, ze dne 6. 1. 2014 bylo prokázáno, že žalovaný vůči žalobci uplatnil právo vydržení ohledně pozemku parcela [číslo] části pozemku parcela [číslo] vše v k. ú. [obec]. Uplatněné právo na vydržení bylo ze strany žalobce odmítnuto.

20. Z předložené listiny označené jako Kupní smlouva ze dne [datum] bylo prokázáno, že v jejím obsahu [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] konstatovali prodej rekreační chaty na stavební parcele [číslo] se zahradou parcela [číslo] v k. ú. [obec] s tím, že předmětem prodeje bylo i veškeré zařízení, nářadí a pomůcky včetně vybavení s tím, že záloha ve výši 30.000 Kčs byla uhrazena ke dni [datum] s tím, že zbytek prodejní ceny bude uhrazen po provedení přepisu, prodávající deklarovala k listině své vlastnické právo k chatě se zahradou na parcele [číslo]. Výpisem z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], bylo prokázáno, že žalovaný je výlučným vlastníkem stavby [obec], č. e. [číslo ], jiná stavba, na pozemku parcela č. St. [číslo ], zapsané na [list vlastnictví], nabývacím titulem nemovitosti byla darovací smlouva ze dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum].

21. Pro účely řízení žalobce nechal vyhotovit zaměření staveb na pozemcích parcely [číslo] pro k. ú. a [územní celek], zakázka [číslo] zhotovitelem společností [právnická osoba], kterým bylo provedeno geodetické zaměření aktuálního stavu ke dni [datum], z předloženého zaměření staveb bylo prokázáno, že při geodetickém zaměření bylo zjištěno, že veškeré oplocení zaměřené dne 5. 3. 2019 bylo ke dni zpracování odstraněno, na pozemku parcela [číslo] jsou zaměřeny objekty základ skleníku jako objekt„ D“, udírna jako objekt„ C“ a jsou zakresleny dvě betonové skruže v průměru 1,20 m jako objekty„ E“ a„ F“, na pozemku parcela [číslo] jsou zaměřeny garáž jako objekt„ A“ a jímka z cihel jako objekt„ B“. Geodetické zaměření staveb je nedílnou součástí tohoto rozsudku jako příloha [číslo].

22. Žalobce soudu předložil geodetické zaměření stavu ke dni [datum] označené jako [zaměření] [anonymizována tři slova] [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], které zpracovala společnost [právnická osoba] dne [datum] jako zakázku [číslo] pro k. ú. a [územní celek], ze zaměření bylo prokázáno, že úředně oprávněný zeměměřičský inženýr [titul] [jméno] [příjmení] zaměřil část pozemku [číslo], kterou označil jako parcelu [číslo] s objekty„ A“ – garáž a„ B“ – jímka z cihel a na pozemku parcela [číslo] provedl zaměření stavby chaty se zaměřením objektu„ C“ – drobné stavby,„ D“ – základ skleníku,„ E“ – betonová skruž,„ F“ – betonová skruž.

23. Z předloženého písemného sdělení soudního znalce [titul] [jméno] [příjmení], z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhadu nemovitostí ze dne [datum] bylo prokázáno, že na základě žádosti žalobce vypracoval posouzení stavebních objektů na předmětných pozemcích parcela [číslo] nově vytýčené parcela [číslo] která je částí lesního pozemku a parcela [číslo] Soudní znalec ve sdělení uvedl, že z předmětných posuzovaných objektů jsou objekty„ A“ – garáž,„ B“ – jímka z cihel,„ C“ – drobná stavba,„ D“ – základy skleníku, nemovitostmi, které jsou se zemí spojeny pevným základem a nelze je odstranit a přemístit, objekty„ E“ a„ F“ – betonové skruže jsou věcmi movitými.

24. Soud na základě předložených důkazů o doplnění a změně žaloby provedl na místě samém ohledání předmětných nemovitostí a pořídil na místě samém fotodokumentaci stavu ke dni [datum]. Na místě samém bylo zjištěno, že objekt„ A“ – garáž odpovídala technickému popisu [titul] [příjmení], v době místního šetření byla odemčená, byla opatřena petlicí bez zámku, v garáži se nacházely pozůstatky dřevěných regálů, kovového barelu a pozůstatky dřeva, garáž byla zjevně nepoužívaná, byla cítit zatuchlinou, na levé straně před garáží se nacházely pozůstatky cihel a kamení, jinak se kolem garáže žádné věci nenacházely. Objekt„ B“ – jímka z cihel se nacházela v horní části za chatou v lese, dal se ohledat pouze částečně, vrchní část byla porostlá mechem, nad povrchem byly jasně zřetelné tři vrstvy cihel, zbytek se nacházel pod úrovní terénu zasypaný hlínou, porostlý náletovými rostlinami a dřevinami, ze spodní části byla zřetelně vidět část trubky z objektu do hlíny pod ní, podle vyjádření žalovaného na místě se jednalo o pozůstatek jímky k čerpání vody z řeky, ze které v minulosti byl proveden rozvod trubkami do chaty, kde byl kohoutek, jeho rodiče ani on sám již z této jímky vodu nečerpali a neužívali, v chatě není rozvod vody. Objekt„ C“ – drobná stavba byla při úkonu žalovaným odemčena, ve vnitřní části se nacházely věci žalovaného, konkrétně holínky, kbelíky, nářadí a pomůcky k údržbě, základ tohoto objektu byl zapuštěn do pochozí plochy navazující na opěrnou zídku před vchodem do chaty. Objekty„ E“ a„ F“ jsou betonové skruže, jejich stav odpovídal technickému popisu znalce, v případě objektu„ F“ byla skruž usazena betonovým poklopem, na kterým bylo položena dřevěné schodiště do objektu chaty, schodiště bylo přišroubované k objektu chaty, do skruže nebylo ukotveno, bylo zjištěno, že do objektu skruže je možnost napojení okapu, kterým se odváděla dešťová voda z okapní roury, žalovaný na místě uvedl, že skruž jako nádrž na vodu nepoužívá, protože je prasklá a docházelo by k vzlínání vody do objektu chaty, zúčastněné osoby otočily připojeným kohoutem, ze kterého při úkonu tekla voda. Objekt„ E“ navazuje na ochozí prostor před vstupem do chaty z její čelní strany, který je zbudován z kamene a spojený pravděpodobně betonovou mazaninou, vrchní část skruže je ochozí a je součástí zpevněné plochy před chatou. Podle předložené fotografie žalobce se na předmětném pozemku v minulosti byla postavena za objektem garáže ještě další dřevěná bouda, která se v době úkonu na pozemku nenacházela.

25. Z předložených zpráv [stát. instituce], stavebního úřadu, [úřad] [anonymizováno 6 slov] [obec] a [archiv] [anonymizována dvě slova] v [obec], [archiv] [anonymizována dvě slova] [obec] bylo zjištěno, že v archivech těchto úřadů se nenacházejí žádné stavební a správní doklady, které by se vztahovaly ke stavbě garáže u předmětné rekreační chaty číslo evidenční 147.

26. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba na vyklizení předmětných pozemků a odstranění neoprávněných staveb byla částečně podána důvodně a částečně podána nedůvodně.

27. Dle § 3028 odstavec 1 o. z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

28. Dle § 3028 odstavec 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

29. Dle § 3028 odstavec 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

30. Dle § 1040 odstavec 1 o. z. do věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

31. Dle § 1042 o. z vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

32. Dle § 1085 o. z. soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře 33. Podanou žalobou ve znění připuštěné změny žaloby se žalobce domáhal vyklizení pozemků parcela [číslo] části lesního pozemku parcela [číslo] označenou jako pozemek parcela [číslo] v k. ú. [obec] podle předloženého zaměření staveb na pozemcích a odstranění staveb – objektů„ A“ – garáže,„ B“ – jímky z cihel,„ C“ – drobné stavby,„ D“ – základu skleníku,„ F“ – betonové skruže, které specifikoval ve znění změny a doplnění žaloby podle technického zaměření staveb. Soud se zabýval vznikem jednotlivých staveb, úpravou, způsoby a aktuálním stavem jednotlivých objektů a užívacích vztahů dle přechodných ustanovení občanského zákoníku s přihlédnutím k platné právní úpravě. Provedeným dokazováním bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný je ke dni rozhodnutí soudu výlučným vlastníkem stavby č. e. [číslo ] na pozemku ve vlastnictví státu parcela č. St. [číslo ], zastavěná plocha a nádvoří, k němuž právo užívání přísluší žalobci, žalobce předloženými listinnými důkazy, zejména výpisy z katastru nemovitostí, výpisem z obchodního rejstříku a smlouvami o předání majetku státu a změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, prokázal svoji aktivní legitimaci ve věci. Žalovaný vlastnické právo nabyl na základě darovací smlouvy ze dne [datum], kterou mu jeho rodiče jako dárci darovali stavbu – chatu č. e. [číslo ], zapsanou na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] (dále jen„ chata“), se všemi součástmi a příslušenstvími, zejména včelínem bez úlů, dřevěnou kůlnou, oplocením s kamennou a betonovou zídkou na spodní straně včetně brány, studnou s přípojkou k chatě, 2 betonovými zděnými jímkami, pařeništěm, kamennými a betonovými schody k řece a porosty. Rodiče žalovaného chatu nabyli na základě kupní smlouvy, sepsané ve formě notářského zápisu ze dne [datum], která byla tehdejším státním notářstvím registrována [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], kterou rodiče žalovaného zakoupili od [jméno] [příjmení] jako prodávající rekreační chatu e. [číslo] na cizím pozemku, se všemi součástmi a příslušenstvími, zejména se včelínem bez úlů, s dřevěným přístřeškem – dřevěné konstrukce, který se nacházel vedle rekreační chaty a sloužil jako skladiště paliva a materiálu, za ujednanou kupní cenu [číslo] Kčs, pro účely převodu byl vypracován znalecký posudek o ceně rekreační chaty s příslušenstvím a zahrady parc. [číslo] v k. ú. [obec], soudním znalcem [jméno] [příjmení]. Chata se včelínem stála na cizím pozemku již v době její výstavby, z písemného sdělení bývalých [státní instituce ] [anonymizována dvě slova] ze dne 9. 5. 1951 a předložené smlouvy nájemní ze dne [datum] bylo prokázáno, že vlastníkovi [jméno] [příjmení] byla pronajata nájemní smlouvou část parcely [číslo] v k. ú. [obec], o výměře [výměra] m², za účelem postavení weekendové chaty na dobu 6 po sobě jdoucích let od 1. 1. 1951 do 31. 12. 1956 s možností dalšího prodloužení po vzájemné dohodě, v nájemní smlouvě v článku III bylo konstatováno, že na najaté ploše má nájemce [jméno] [příjmení] postavenou weekendovou chatu a včelín, které byly povoleny ředitelstvím [státní instituce ] [anonymizována dvě slova] dříve než polesí [obec] převzal lesní závod [obec], podle článku V a X byl nájemce povinen pronajatý pozemek uvést do původního stavu, případně hradit pronajímající straně veškeré náklady, pronajímající strana v případě potřeby nebo z jiných důležitých a veřejných důvodů mohla vyžadovat odstranění chaty a ihned zrušit nájem. Platnost nájemní smlouvy byla ze strany [státní instituce ] [anonymizováno] [obec] prodloužena do roku [rok], nájemci bylo povoleno oplocení stávající chaty v rozměrech 50 x 50 metrů za podmínky umožnění vstupu zaměstnancům lesního závodu na najatý pozemek. [jméno] [příjmení] následně dne 11. 2. 1982 uzavřel s [státní instituce ] [anonymizováno 5 slov] [okres] dohodu o dočasném užívání dle § 397 obč. zák. pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] ke stavbě rekreační chaty na dobu 10 let od 1. 1. 1982 do 31. 12. 1991, za náhradu, která byla ujednána v článku II, podle článku IV nesměl [jméno] [příjmení] nezastavěný pozemek obdělávat a odstraňovat lesní porost, mohl však zřídit okrasnou zahradu.

34. Znaleckým posudkem soudního znalce [jméno] [příjmení] ze dne 4. 7. 1983, který byl vyhotoven pro účely notářského řízení při uzavírání kupní smlouvy z [datum], je prokázáno, že soudní znalec osobně oceňované nemovitosti prohlédl 15. 6. 1983, při místním šetření bylo zjištěno, že chata je postavena na stavebním pozemku parcela [číslo] po levé straně je přistavěna předsíň a po pravé straně včelín, které jsou zalícovány zadními stěnami, nad chatou byla volně stojící garáž, celý pozemek byl obehnán drátěným plotem a osázen ovocnými stromy, vzhledem ke svažitosti terénu byly zřízeny opěrné zídky, provedeny chodníky a dlažby, v zahradě bylo pařeniště a provedeny rozvody vody, znalec stanovil, že chata se včelínem byly postaveny v roce [rok], oplocení a venkovní úpravy v roce [rok] a garáž v roce [rok], znalec ocenil rekreační chatu částkou [číslo] Kčs, včelín s přístavkem částkou [číslo] Kčs, garáž částkou [číslo] Kčs, oplocení částkou [číslo] Kčs. Kupní smlouvou rodiče žalovanému od prodávající nabyli předmětnou rekreační chatu se všemi součástmi a příslušenstvím, zejména včelín bez úlů, přístavek k chatě, který sloužil jako skladiště paliva a materiálu, a to vše za ujednanou kupní cenu [číslo] Kčs. Snímkem pozemkové mapy a geometrickým (polohopisným) plánem ze dne [datum] bylo prokázáno, že z původního lesního pozemku parcela [číslo] byla vyčleněna parcela [číslo] zahrada, a pozemek stavební parcela [číslo] s rekreační chatou ev. [číslo] o [výměra] [anonymizována dvě slova]

35. Soud jako předběžnou otázku řešil charakter označených objektů, které žalobce uvedl v připuštěné změně žaloby ze dne [datum]. Po předložení znaleckého sdělení a na základě místního ohledání v k. ú. [obec] dospěl soud k závěru, že na předmětných lesních pozemcích se ke dni rozhodnutí nachází nemovité věci objekt„ A“ – garáž,„ B“ – jímka z cihel,„ C“ – drobná stavba a„ D“ – základy skleníku, jedná se o věci se samostatným účelovým určením a objekt„ E“ a„ F“ betonové skruže, které jsou věcmi movitými (§ 498 o. z.), které byly na lesních pozemcích zbudovány neoprávněně právními předchůdci žalovaného, ze znaleckého posudku soudního znalce [jméno] [příjmení] ze dne [datum] je jednoznačně prokázáno, že všechny dotčené objekty se ke dni ocenění v k. ú. [obec] nacházely, znalec se vyjadřoval i ke stáří objektů, z jeho vyjádření je nepochybné, že chata se včelínem byly postaveny v roce [rok], v roce [rok] bylo zbudováno oplocení a venkovní úpravy, které zahrnovaly dlažby, opěrné zídky, vodovodní přípojku, rozvody vody, boudu pro postřikovače, dva sběrače dešťové vody, pařeniště a schody, garáž byla vybudována v roce [rok].

36. Žalovaný na základě darovací smlouvy nabyl vlastnické právo k předmětné chatě s přístavkem a stavbě včelínu bez úlů, žádné jiné stavby předmětem darovací smlouvy nebyly. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že předmětnou rekreační chatu a včelín na předmětných pozemcích jako stavebník oprávněně zhotovil [jméno] [příjmení] v roce [rok], ten vlastnické právo nabyl originárním způsobem zhotovením věci svépomocí, původní stavebník a vlastník chaty nebyl oprávněn na lesních pozemcích zřizovat další stavby, na pronajatém pozemku mohl zřídit okrasnou zahradu a při užívání byl povinen respektovat lesní charakter užívaného pozemku za jasně vymezených práv a povinností podle nájemní smlouvy a od [datum] podle dohody o dočasném užívání části pozemku. Ke dni uzavření kupní smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a rodiči žalovaného se na předmětném pozemku parcela St. [číslo ] a dotčených pozemcích parcela [číslo] nacházely drobné stavby specifikované ve znaleckém posudku, označené znalcem podle výsledků místního šetření pro účely znaleckého zkoumání dne [datum]. Ustanovení § 127 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.“) pouze příkladmo vymezovalo věci, které mohly být předmětem osobního vlastnictví, rekreační chata, kterou nabyli rodiče žalovaného, patřila do jejich osobního vlastnictví a ke dni převodu vlastnického práva byla součástí jejich tehdejšího bezpodílového spoluvlastnictví manželů, podle právní úpravy platné a účinné ke dni registrace kupní smlouvy tehdejším státním notářstvím bylo podmínkou registrace zajištění práva osobního užívání pozemku, na němž byla chata postavena. Předloženými listinami bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] uzavřel dne [datum] s tehdejšími [státní instituce ] [anonymizována dvě slova] dohodu o dočasném užívání pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] na dobu 10 let od 1. 1. 1982 do 31. 12. 1991 za smluvní náhradu, smlouvou byl sice pronajatý pozemek označen jako parcela [číslo] ale z článku IV je zřejmé, že právní předchůdce žalovaného mohl nezastavěný pozemek užívat jako okrasnou zahradu. Z předložené nájemní smlouvy ze dne [datum] a dohody o osobním užívání ze dne [datum] je prokázáno, že stavba rekreační chaty a včelína byla stavbou oprávněnou a stavbou dočasnou. Podle uzavřené smlouvy nájemní a dohody o přenechání pozemku k dočasnému užívání dle § 397 obč. zák. bylo prokázáno, že pozemek byl pronajat pro účely stavby rekreační chaty a nezastavěná část pozemku pro účely zřízení okrasné zahrady. Z dopisu otce žalovaného, adresovaného [státní instituce ] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], je jednoznačně prokázáno, že jako nový vlastník rekreační chaty [číslo] v k. ú. [obec] vyzval lesní závod [okres] k vyměření poplatku za užívání parcely č. St. 229 a parcely [číslo] které společně s rekreační chatou užívá.

37. Podle § 397 obč. zák. ve znění platném a účinném do 31. 12. 1991 bylo možno nemovitost nebo její část přenechat jinému k dočasnému užívání, dle § 398 obč. zák. v témže znění užívání skončilo uplynutím doby, na kterou bylo dohodnuto, nebyla-li doba určena, skončilo užívání uplynutím doby, v níž bylo anebo mohlo být dosaženo účelu, ke kterému byla nemovitost do užívání přenechána (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. 26 Cdo 1600/2003). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že právní předchůdce rodičů žalovaného byl stavebníkem a vlastníkem rekreační chaty a stavby včelína. Užívání pozemků, na kterých byly stavby postaveny, bylo upraveno smlouvou nájemní ze dne [datum] a následně dohodou o osobním užívání uzavřenou do [datum]. Z dopisu otce žalovaného bylo prokázáno, že po nabytí vlastnictví stavby chaty řádně kontaktoval tehdejší lesní závod s požadavkem na úpravu užívání a vyměření příslušných poplatků za užívání, ke dni registrace kupní smlouvy ze dne [datum] na dotčených pozemcích existovaly drobné stavby charakteru terénních úprav a věcí sloužících užívání pozemku, které jednoznačně na pozemcích postupně zřídil a do své smrti užíval [jméno] [příjmení]. Přenechání nemovitosti k dočasnému užívání dle § 397 a § 398 obč. zák. vznikalo smlouvou uzavřenou mezi účastníky, písemná forma nebyla předepsána, ale účastníci smlouvy museli jednoznačným způsobem projevit vůli směřující k dohodě o jejím obsahu, smlouva pak byla uzavřena okamžikem, kdy se její účastníci dohodli na obsahu. K zániku právního vztahu došlo v případě, že vlastník stavby převedl nemovitost na někoho jiného, v daném případě na rodiče žalovaného. Otec žalovaného tehdejšího vlastníka vyzval k úpravě užívacího vztahu dopisem ze dne 15. 1. 1985, ale nebylo prokázáno, že by k uzavření nové dohody došlo. Rodiče žalovaného v užívání pokračovali nerušeně až do roku [rok], kdy žalobce s rodiči žalovaného začal stav užívání řešit a z jejich strany došlo k nedůvodnému uplatnění práva vydržení pozemků parcela číslo St. [číslo ] a [číslo] pro nedostatek dobré víry.

38. Žalobce jako státní podnik je legitimován k podání žaloby na ochranu vlastnického práva ve smyslu ustanovené § 1040 o. z., vlastníkem dotčených pozemků parcela [číslo] je [země], žalobci přísluší právo hospodaření s majetkem státu, oba předmětné pozemky jsou lesním pozemkem, které jsou určené k plnění funkcí lesa ve smyslu § 13 odstavec 1 zákona číslo 289/1995 Sb., o lesích. V případě nemovitostí se lze domáhat ochrany vlastnického práva žalobou na vyklizení nemovitostí a předání žalobci. Na pozemku parcela [číslo] se nachází předmětný objekt„ C“ – drobná stavba a„ D“ – základy skleníku, které podle provedeného dokazování žalobce v souvislosti s užíváním jeho chaty užívá, proto soud vyhověl žalobě na vyklizení předmětného pozemku a předání žalobci dle § 1040 a § 1042 o. z. (výrok V). Žalobce se dále domáhal vyklizení a předání části lesního pozemku parcela [číslo] značeného v zaměření staveb jako pozemek parcela [číslo] na kterém se nachází objekt„ B“ – jímka z cihel a objekt„ A“ – garáž, z provedeného dokazování bylo prokázáno, že tyto objekty jako stavby na předmětném pozemku zřídil a užíval původní vlastník [jméno] [příjmení], postupnými převody nepřešlo vlastnické právo na žalovaného, žalovaný ke dni rozhodnutí soudu tyto dva objekty neužívá, jedná se o opouštěné z části poškozené a bezcenné neoprávněné stavby, proto soud v tomto rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok IV a VI).

39. Žalobce se dále domáhal odstranění předmětných staveb z lesních pozemků. Soud se zabýval otázkou, zda se v daném konkrétním případě jednalo o stavby neoprávněné. Při posuzování otázky, zda se jedná o neoprávněnou stavbu ve smyslu občanského zákoníku, je třeba vycházet z právní úpravy platné v okamžiku vzniku stavby jako věci v právním smyslu (Rc 13/2000). Stavbou neoprávněnou je stavba, kterou někdo stavěl na cizím pozemku, aniž by mu svědčil právní titul, umožňující na cizím pozemku zřídit stavbu, pro klasifikaci stavby jako neoprávněné je nerozhodné, zda stavebník měl stavební povolení, stejně tak není rozhodující samotné vědomí vlastníka pozemku (státních orgánů) o stavbě (rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka 22 Cdo 2612/2003). V daném případě je nepochybně prokázáno, že [jméno] [příjmení] byl oprávněn na části lesního pozemku postavit víkendovou chatu a včelín a bylo mu povoleno dohodou z [datum] na nezastavěném pozemku ponechaným k dočasnému užívání zřídit okrasnou zahradu, podle smlouvy nájemní z [datum] mu byla část pozemku [číslo] ve výměře [výměra] m² pronajata za účelem postavení víkendové chaty na dobu šesti let s možností dalšího prodloužení po dohodě smluvních stran. [jméno] [příjmení] nesměl bez písemného povolení [státní instituce ] [anonymizována dvě slova] jako pronajímatelem na pozemcích provádět jakékoliv změny a zřizovat jiné stavby, po celou dobu trvání smluvních vztahů byl povinen respektovat charakter lesního pozemku, přičemž z předložených smluv je nepochybné, že se jednalo o dočasné užívání lesních pozemků. Z provedeného dokazování nebylo prokázáno, že by [jméno] [příjmení] byl původními pronajímateli dán souhlas ke zřízení trvalých nebo dočasných staveb na pozemcích, v příslušných archivech stavebních úřadů a státního archivu se nedochovaly žádné doklady, které by zřízení předmětných staveb na pozemcích povolily. [jméno] [příjmení] stavěl předmětné stavby na cizím pozemku, aniž by mu svědčil právní či odvozený titul, umožňující mu stavby zřídit, stavby byly zřízeny v rozporu se sjednaným účelem užívání pozemku. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti je prokázáno, že při zřizování staveb [jméno] [příjmení] nebyl a nemohl být v dobré víře. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalovanému uložil povinnost odstranit z pozemku parcela [číslo] drobnou stavbu„ C“ a základy skleníku„ D“, které jsou v jeho užívání dle § 1085 o. z. (výrok II).

40. Žalobce se žalobou domáhal odstranění betonové skruže„ F“ z pozemku parcela [číslo] provedeným dokazováním má soud za prokázáno, že se v daném případě nejedná o stavbu. Stavba dosud nebyla v občanském právu definována, její vymezení je řešeno v judikatuře, dle které stavba představuje takový výsledek stavební činnosti, při níž vznikne věc. Předmětný objekt„ F“ betonová skruž je movitou věcí, která byla v daném případě zpracována [jméno] [příjmení] jako součást zpevněné plochy v bezprostředním okolí chaty, proto žaloba na odstranění tohoto objektu byla jako nedůvodná zamítnuta (výrok III).

41. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 a § 346 odstavec 2 o.s.ř. podle celkového výsledku řízení, s ohledem na provedené částečné zpětvzetí, změnu žaloby a navržené žalobní petity byl žalobce úspěšný v 54 % uplatněných nároků, žalovaný byl úspěšný v 46 % uplatněných nároků (navržený výrok I - 2/3 k 1/3, navržený výrok II úspěch žalovaný, navržený výrok III ½ k ½, zastavení řízení – procesní zavinění žalovaný), proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Nedílnou součástí tohoto rozsudku je příloha [číslo] [zaměření] [anonymizována tři slova] parc. [číslo] v k. ú. [obec] [číslo] ze dne [datum], zpracované společností [právnická osoba]