Krajský soud v Brně · Usnesení

18 Co 83/2026

č. j. 18 Co 83/2026-97

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-07-02 · ZMENA · ECLI:CZ:KSBR:2026:18.Co.83.2026.1

  1. MS Brno 119 C 28/2026-63
  2. KS Brno 18 Co 83/2026-97

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně tituly před jménem jméno FO a soudců tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO ve věci žalobkyně: OCEAN´S Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta tituly za jménem sídlem Adresa advokáta o žalobě na ochranu rušené držby o odvolání žalobkyně a o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 19. 2. 2026, č. j. 119 C 28/2026-63,

I. Usnesení soudu prvního stupně se a) mění v zamítavém výroku I tak, že se žalovanému ukládá povinnost zdržet se odstraňování, strhávání, poškozování nebo jiného znepřístupňování štítků, log, plakátů a jiných označení prodejny žalobkyně a odpojování dodávky vody, zajišťování odpojení dodávky vody nebo jiného přerušování dodávky vody do prodejny žalobkyně nacházející se v jednotkách č. Anonymizováno/Anonymizováno a č. Anonymizováno/Anonymizováno, včetně společných prostor domu, zejména chodeb a sklepních prostor pod jednotkou č. Anonymizováno/Anonymizováno, umístěných v budově číslo popisné Anonymizováno, stojící na pozemcích parcelních čísel Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa, b) mění v přísudečném výroku II jen tak, že se žalovanému ukládá povinnost znovu instalovat nebo umožnit instalaci odstraněných označení prodejny – poutače s logem ryby a nápisu Anonymizováno; vše do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku částka Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky Jméno advokátky.

1. Shora označeným („napadeným“) usnesením Městský soud v Brně („soud prvního stupně“) zamítl návrh, kterým se žalobkyně domáhá uložení žalovanému povinnosti zdržet se veškerých zásahů do držby práva nájmu nemovitých věcí, jednotek č. Anonymizováno/Anonymizováno a č. Anonymizováno/Anonymizováno, včetně společných prostor domu, zejména chodeb a sklepních prostor pod jednotkou č. Anonymizováno/Anonymizováno, umístěných v budově č. p. Anonymizováno, stojící na pozemcích p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa, a pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa (dále jen „sporné nemovitosti“), jakož i jiných zásahů, které by žalobkyni omezily v užívání nemovité věci, zejména, aby se zdržel odstraňování, strhávání, poškozování nebo jiného znepřístupňování štítků, log, plakátů a jiných označení prodejny žalobkyně, jakož i dalších faktických zásahů, jimiž by žalobkyni bránil v obvyklém užívání prodejny (výrok I). Žalovanému uložil povinnost uvést držbu práva žalobkyně k nájmu nemovitých věcí v předešlý stav tím, že znovu instaluje nebo umožní instalaci odstraněných označení prodejny do tří dnů od právní moci usnesení (výrok II), a zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok III).

2. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala poslední pokojnou držbu nájemního práva i její narušení žalovaným odstraněním nápisu Anonymizováno a loga „ve tvaru“, které bylo na prodejně umístěno, proto je povinen obnovit předešlý stav. Ve zbytku považoval žalobu za nedůvodnou, protože opakování činnosti odstraňováním, strháváním štítků, log a plakátů označujících prodejnu žalobkyně není z povahy věci možné, pokud již byly odstraněny, a v ostatním žalobkyně netvrdila a neprokázala, že by se žalovaný snažil ji vypudit z nájmu a dopouštěl se narušování držby obou jednotek a příslušenství, bránil jí ve vstupu a v užívání prostor, v provozování činnosti a narušoval chod provozovny a obchodu.

3. Proti tomuto usnesení se odvolala žalobkyně i žalovaný.

4. Žalobkyně se odvolala do výroků I a III a navrhla je změnit a její žalobě vyhovět i v tomto rozsahu. Vytýká soudu prvního stupně nesprávná skutková zjištění. Zopakovala svá dosavadní tvrzení o výkonu držby práva odpovídajícího obsahem nájemnímu právu. Její žaloba směřovala k ochraně držby podle § 1003 občanského zákoníku, neboť svémocný zásah nedosahuje intenzity vypuzení, avšak rušení svou intenzitou předpokládá riziko dalšího rušení držby. Nebyla tak povinna tvrdit a prokazovat skutečnosti týkající se vypuzení z nájmu. Právní posouzení věci soudem prvního stupně tak považuje za nesprávné, když zaměnil dva instituty ochrany držby a nesprávně též vyložil institut ochrany držby. Jedním z předpokladů poskytnutí ochrany proti zásahu do držby dle § 1003 občanského zákoníku je existence hrozby jeho opakování a žalobkyně netvrdila jen jednorázový ukončený zásah, když popsala několik konkrétních zásahů žalovaného, které je nutno posuzovat nejen jednotlivě, ale především ve vzájemných souvislostech. Odstraněním nápisu na budově a poutače s logem došlo k zásahu do způsobu, jakým žalobkyně navenek svou provozovnu prezentovala, a vůči žalobkyni žalovaný opakovaně uváděl, že nemovitost bude prodána a následně dojde k jejímu zbourání, což u ní vyvolalo stav nejistoty ohledně další existence provozovny a pokračování ve výkonu nájemního práva. Žalovaný deklaroval přerušení dodávky vody do provozovny, které by mělo bezprostřední dopad na provoz prodejny.

5. Žalovaný se odvolal do výroků II a III a navrhl zamítnout žalobu i v tomto rozsahu, případně tyto výroky zrušit a vrátit věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vytýká soudu prvního stupně, že nepřihlédl k jeho tvrzením ve vyjádření k žalobě, jím navržené důkazy neprovedl a nezohlednil je při zjišťování skutkového stavu, nevypořádal se s jeho tvrzeními a argumenty, že nájemní právo nemohlo přejít z Anonymizováno na žalobkyni. Soud se nezabýval novou nájemní smlouvou ani tím, že nájemné podle ní je částka Kč měsíčně. Soud dovodil, že žalobkyně užívá provozovnu minimálně od února Anonymizováno, ačkoli sama nic takového netvrdila. Přitom podle mediačních jednání v době od dubna do září Anonymizováno prostory užívala ještě společnost Anonymizováno. Sundané označení obsahuje firmu Anonymizováno, tedy nikoli žalobkyně. Žalovaný dal řádně výpověď z nájmu nájemci Anonymizováno, podal žalobu na vyklizení a v prvním stupni byl úspěšný. V době po podání žaloby patrně převedla společnost Anonymizováno svůj závod nebo jeho část na žalobkyni, žalobkyně tak jeho prostory protiprávně okupuje. Jde tak o zjevnou snahu zmařit minimálně řízení o vyklizení, a tudíž zneužít právo.

6. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání žalovaného označila námitky žalovaného za irelevantní. Žaloba chrání poslední pokojný faktický stav existující v době zásahu bez ohledu na to, jak dlouho trval a jak vznikl. Držbu žalobkyně v rozhodné době přitom žalovaný nezpochybňuje. Řízení svou povahou přirovnává Ústavní soud k rozhodování o předběžném opatření. Soud prvního stupně před rozhodnutím zjistil stanovisko žalované a toto reflektoval v rozhodnutí. Žalobkyně dostála svému břemenu tvrzení a důkaznímu k tomu, že je držitelkou práva a že do držby bylo žalovaným svémocně zasaženo. Žalovaný mohl namítat jen to, že držba vůbec neexistuje, že žaloba byla podána opožděně, a popírat svémocnost zásahu. V tomto směru žádnou námitku neuplatnil. Jeho argumentace není založena na skutkových tvrzeních, ale na právním hodnocení věci, což může být předmětem až petitorního řízení. Jeho námitky tak nejsou pro rozhodnutí významné.

7. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání jsou podána oprávněnými subjekty (§ 201 o. s. ř.), proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), jsou podána včas (§ 204 o. s. ř.), jsou odůvodněna odvolacími důvody podřaditelnými pod § 205 odst. 2 písm. b), d) a g) o. s. ř., projednal věc při jednání (když na rozdíl od soudu prvního stupně zákon odvolacímu soudu neumožňuje věc projednat bez jednání), provedl dokazování všemi důkazy navrženými účastníky před soudem prvního stupně, které měl soud prvního stupně pro své rozhodnutí k dispozici a které mohly směřovat ke zjištění skutečností pro posouzení věci právně významných [jimiž však nebyly některé z důkazů navržených před soudem prvního stupně žalovaným k otázce zániku nájemního práva právnická osoba. (tedy jiného subjektu) a její povinnosti prostory vyklidit a ohledně finanční situace této společnosti a žalobkyně (výpověď z nájmu daná jí podáním z datum, rozsudek Městského soudu v Brně z datum, sp. zn. Anonymizováno, o její povinnosti prostory vyklidit, výpis z insolvenčního rejstříku ohledně právnická osoba. a žalobkyně, neurčitý screenshot webu s nabídkou ryb a protokol o jednání z datum ve věci sp. zn. Anonymizováno v řízení o zdržení se zásahu do vlastnického práva vedeném proti právnická osoba.)] a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné, odvolání žalovaného důvodné není.

8. Předně je nutno uvést, že odvolací soud napravil pochybení soudu prvního stupně, jenž přehlédl neurčitost žaloby požadující uložit žalované (z hlediska vykonatelnosti neurčitou) povinnost („zdržet se veškerých zásahů do držby práva nájmu“ … a „dalších faktických zásahů“, jimiž by žalovaný žalobkyni bránil v obvyklém užívání prodejny), výzvou žalobkyně, která poté žalobu upřesnila tak, že první z uvedených slovních spojení je pouze obecným uvozením konkrétní povinnosti zdržení se odstraňování, strhávání, poškozování nebo jiného znepřístupňování štítků, log, plakátů a jiných označení provozovny žalobkyně, a dalšími faktickými zásahy mínila odpojování dodávky vody, zajišťování odpojení dodávky vody nebo jiné přerušování dodávky vody do provozovny žalobkyně.

9. Z důkazů předložených (a navržených žalobkyní) odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) zjistil, že žalovaný vlastní sporné nemovitosti (viz seznam nemovitostí na LV č. Anonymizováno). Smlouvou o nájmu z datum je pronajal společnosti právnická osoba. za účelem provozování podnikání – prodej kvasného a konzumního lihu a lihovin, hostinská činnost, výroba, obchod a služby, konkrétně prodejna a občerstvení na dobu neurčitou za nájemné od datum ve výši částka Kč měsíčně (zjištěno z uvedené smlouvy) a za stejné nájemné jí prostory v domě podle situačního náčrtu pronajal na dobu od datum do datum (viz nájemní smlouva z datum). Žalobkyně prezentovala na internetu provozování prodejny ryb se svými kontaktními údaji na prodejnu umístěnou ve sporných nemovitostech (viz webová prezentace s názvem, adresou a kontaktními údaji žalobkyně). Za užívání prostor žalovaného platila ze svého účtu v období od února Anonymizováno do ledna Anonymizováno částky po částka Kč (v měsících Anonymizováno vždy třikrát v měsíci, v měsících Anonymizováno čtyřikrát v měsíci, v měsících Anonymizováno a Anonymizováno dvakrát v měsíci a pouze jedna platba byla odeslána v měsíci Anonymizováno) se zprávou pro příjemce „nájemné adresa“, a to na účet žalovaného č. č. účtu (viz výpisy z účtu žalobkyně č. č. účtu u Anonymizováno za období od února Anonymizováno do ledna Anonymizováno, potvrzení o provedení transakce v měsících listopad Anonymizováno až leden Anonymizováno a žalovaným předložený výpis z jeho účtu č. č. účtu za období Anonymizováno - Anonymizováno). V období od srpna Anonymizováno do ledna Anonymizováno žalobkyně platila společnosti Anonymizováno za odběr energií v místě spotřeby sporných nemovitostí částka Kč měsíčně (viz výpisy z účtu žalobkyně za srpen až listopad Anonymizováno a leden Anonymizováno a platební kalendář společnosti Anonymizováno. za období od července Anonymizováno do června Anonymizováno). Žalovaná datum sundala nápis „Anonymizováno“ a logo s rybou ze sporné stavby (zjištěno z prohlášení zaměstnance žalobkyně jméno FO z datum a fotografie budovy s tímto nápisem a logem ryby a stejné budovy po jejich odstranění, včetně fotografií předložených žalovaným). Žalobkyně se elektronicky (e-mailem z Anonymizováno) dotázala žalovaného, jestli se půjde s novým majitelem dohodnout na nájmu, na což žalovaný odpověděl, že se ho ptal a řekl mu, že to nechce pronajímat a že to zbourá. Žalobkyně se žalovaného stejným způsobem dotázala, kdy žalovaný plánuje odpojit vodu, na což žalovaný sdělil datum Anonymizováno.

10. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

11. Podle § 1007 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil (odst. 1). Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání (odst. 2).

12. Podle § 1008 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé (odst. 1). K námitce vypuzení z držby soud nepřihlédne, pokud ji žalovaný uplatní po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1 (odst. 2).

13. Podle § 1009 o. z. držba zaniká, vzdá-li se jí držitel, nebo ztratí-li trvale možnost vykonávat obsah práva, které dosud vykonával. Držba rovněž zaniká, je-li z ní držitel vypuzen a neuchová si ji svépomocí nebo žalobou (odst. 1). Nevykonává-li držitel držbu, držba tím nezaniká. Ani smrt držitele nebo jeho zánik nepůsobí zánik držby (odst. 2).

14. Podle § 987 o. z. držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

15. Podle § 991 o. z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

16. Podle § 992 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží (odst. 1). Nepoctivost zástupce při nabytí držby nebo při jejím výkonu zástupcem činí držbu nepoctivou. To neplatí, pokud zastoupený zvláštním příkazem daným se zřetelem k této držbě zástupci nařídil, aby se držby ujal nebo aby ji vykonával (odst. 2). Poctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému (odst. 3).

17. Podle § 993 o. z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

18. Podle § 176 o. s. ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Žalobce žalobu označí jako žalobu z rušené držby. Ustanovení § 41 odst. 2 tím není dotčeno.

19. Podle § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

20. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

21. Podstatou držební (posesorní) ochrany se zabýval ve své judikatuře i Ústavní soud. Dovodil, že řízení podle § 176 a násl. o. s. ř. má svůj hmotněprávní základ v § 1003, resp. v § 1007 občanského zákoníku. S ohledem na provizorní a prozatímní charakter ochrany držby nedochází v tomto řízení ani k posuzování právních otázek týkajících se např. oprávněnosti, řádnosti či poctivosti držby (žalovaný může toliko namítat, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil - srov. § 1007 odst. 1 občanského zákoníku), ale soud se omezuje pouze na zjišťování faktického skutkového stavu. Navíc lhůty stanovené pro rozhodování soudů (viz § 177 o. s. ř.) v těchto řízeních neumožňují rozsáhlé a podrobné zkoumání. Vyhovění žalobě nepředstavuje překážku věci pravomocně rozhodnuté ve vztahu k eventuální pozdější petitorní žalobě. Žalovanému, kterému bylo pravomocným rozhodnutím uloženo zdržet se zásahů do držby, resp. umožnit znovu nerušenou držbu, zůstává zachována možnost podat proti žalobci žalobu na ochranu svého vlastnického práva a v následném petitorním řízení prokazovat, že žalovaný (v řízení o ochranu z rušené držby žalobce) neoprávněně zasahuje do jeho vlastnického práva (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze 7. 9. 2019, sp. zn. III. ÚS 3018/18).

22. V nálezu z 9. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 3474/21, Ústavní soud uvedl, že „[P]ro úspěšnost žaloby z rušené držby je nutné (postačí), aby žalobce prokázal, že je držitelem věci a že žalovaný jeho držbu svémocně (libovolně) ruší; obecný soud zkoumá zejména skutkový stav a přihlédne ke všem podstatným okolnostem posuzované věci. Znovu je třeba zdůraznit, že v řízení nejde primárně o poskytnutí ochrany subjektivním právům, nýbrž o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Obranu žalovaného tak zásadně mohou představovat pouze námitky co do uplynutí prekluzivní lhůty (§ 1008 odst. 1 občanského zákoníku), neexistence žalobcovy držby, případně popření skutečnosti, že držba žalobce byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně. V případě vypuzení držitele může žalovaný podle § 1007 odst. 1 občanského zákoníku ještě namítat, že žalobce nabyl držbu nepravou nebo že jej z držby vypudil. Námitky petitorního charakteru, např. že rušitel je vlastníkem, nejsou však v posesorním sporu pro rozhodnutí soudu zásadní. ….“ 23. V nálezu z 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 2463/21, Ústavní soud uvedl (s odkazem na odbornou literaturu), že podstatu držební (posesorní) ochrany lze vysvětlit tak, že nikdo není oprávněn bez právního důvodu zasahovat do držby jiného. Pokud tak učiní (a nemá oprávnění do držby zasáhnout), „vzniká (bez ohledu na to, zda držbu samotnou považujeme za právo, či nikoliv) mezi držitelem a rušitelem právní vztah, jehož obsahem je zejména povinnost rušitele upustit od zásahů a uvést vše do předchozího stavu“ (SPÁČIL, J. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský soudní řád. Řízení sporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 878). Smyslem žaloby z rušené držby není ochrana práva, nýbrž ochrana pokojného stavu; proto obecný soud nezkoumá, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Kdo tvrdí, že držitelova držba není pravá, musí to prokázat, tj. musí prokázat některou ze skutečností § 993 o. z. Domněnku pravé držby stanoví též § 994.

24. Vypuzením z držby je v podstatě svémocné a fyzické odnětí detence věci nebo svémocné překažení výkonu drženého práva (nejde-li o pouhé rušení držby). Není třeba, aby vypuditel sám nabyl držbu, ze které jiného vypudil. O vypuzení z držby jde i v případě, že z detence (faktického ovládání) je vypuzen ten, kdo má věc se souhlasem držitele (například nájemník, oprávněný z práva užívacího apod.). K tomu srov. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 2. vydání, 2021, s. 129 - 131: J. Spáčil. Není vypuzením, když někdo nabyl držbu nebo detenci s vůlí dosavadního držitele, a odmítá věc - byť i protiprávně - vrátit; výjimku tu tvoří výprosa [srov. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 1. vydání, 2013, s. 124 - 126: J. Spáčil].

25. Podle nálezu Ústavního soudu z 21. 5. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4306/18, „Obecný soud v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod odepře stěžovateli zákonem garantovanou soudní ochranu, jestliže jeho žalobu z rušené držby zamítne na základě jiných než zákonem předvídaných skutečností (nesplnění podmínek posledního faktického stavu držby, jejího svémocného rušení a včasné podání žaloby z rušené držby). Zodpovědět spornou otázku, kterého z domů jsou sklepní prostory součástí (a z toho plynoucí posouzení, kdo je jejich oprávněný držitel a vlastník), je úkolem soudu až v případném řízení o petitorní žalobě, nikoli v řízení o žalobě z rušené držby. U řízení o žalobě z rušené držby je třeba vycházet z předpokladu, že právní stav věci ustupuje fakticitě.“ 26. Řízení o žalobě z rušené držby je svou povahou řízením sporným a odvolání proti rozhodnutí o žalobě z rušené držby je založeno na systému neúplné apelace. Skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen za podmínek § 205a o. s. ř. (srov. např. nález Ústavního soudu z 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 2463/21).

27. Z výše uvedeného je patrno, že v řízení musí žalobkyně prokázat svou poslední držbu sporných nemovitostí a její svémocné rušení žalovaným. Soud nezjišťuje (a žalobkyně neprokazuje), zda se jedná o držbu řádnou (§ 991 o. z.), poctivou (§ 992 o. z.) nebo pravou (§ 993 o. z.), námitky žalovaného v tomto směru tudíž nemohou být důvodné. Tyto zásadní předběžné otázky (§ 135 odst. 2) soud bude řešit až v případném následném petitorním řízení vyvolaném žalovaným.

28. Žalovaný se pak v řízení může bránit tím, že bude namítat opožděnost žaloby, neexistenci žalobkyniny držby, případně může popírat skutečnosti, že držba žalobkyně byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně. V případě vypuzení držitele (o které se však v daném případě, jak správně dovodil i soud prvního stupně, nejedná) může žalovaný podle § 1007 odst. 1 občanského zákoníku ještě namítat, že žalobce nabyl držbu nepravou nebo že jej z držby vypudil.

29. Ve shodě se soudem prvního stupně dospěl odvolací soud z provedeného dokazování k závěru, že žalobkyně prokázala svou poslední držbu užívacího práva sporných nemovitostí, pokud prokázala, že ve sporných nemovitostech provozuje prodej ryb (viz webová prezentace), za užívání nemovitostí nejméně od února Anonymizováno zasílá žalovanému finanční plnění a provádí platby energií (viz platby za energie, platby žalovanému za užívání) a prokázala i její svémocné rušení žalovaným (demontáž označení prodejny a loga s rybou – viz čestné prohlášení svědka a fotografie a e-mailová komunikace s žalovaným o úmyslu odpojit vodu). Není přitom stěžejní, zda takto nemovitosti užívá již od února Anonymizováno nebo až od září Anonymizováno (jak namítá žalovaný).

30. Žaloba byla podána datum, a jelikož k rušení došlo v lednu Anonymizováno (označení a logo byly odstraněny datum, odpojení vody v konkrétní den bylo oznámeno datum), byla podána včas (ve lhůtě šesti týdnů poté, co se žalobkyně o rušení dozvěděla).

31. Soud prvního stupně správně posoudil předpoklady posesorní žaloby. Žalobkyně byla povinna v řízení prokázat poslední faktický (nikoli právní) pokojný stav držby (prokázala, že naposledy prostory užívala, což potvrdil i žalovaný, prokázala, že za jejich užívání platila žalovanému částky většinou třikrát částka Kč měsíčně nejméně po dobu posledního roku před podáním žaloby, které označovala jako nájemné, že žalovanému muselo být známo, že platby prováděla žalobkyně, když odcházely z jejího účtu na účet žalovaného, a žalovaný neučinil tvrzení, že by je žalobkyni vracel). Žalovaný si tak musel být nejméně po dobu od února Anonymizováno vědom toho, od koho platby za užívání jeho prostor pobírá, a po celou tuto dobu se proti tomu až do února Anonymizováno, kdy byla podána žaloba, nebránil cestou práva (a vyjma uvedeného rušení ani svépomocí). Žalobkyně prokázala, že došlo k rušení tohoto posledního pokojného stavu, jaký byl v době jejího užívání, tedy k odstranění loga s označením ryby a nápisu na budově, který využívala při prodeji ryb, byť se nejednalo o nápis označující její firmu, nýbrž nápis označující firmu předchozího uživatele provozujícího stejnou činnost, avšak způsobilý informovat zájemce o koupi ryb o jejich prodeji v daném místě. V tomto řízení nelze řešit, zda nápis využívala žalobkyně ke své činnosti oprávněně či nikoli.

32. Zda skutečně existuje nájemní právo žalobkyně k prostorám a jak a kdy případně vzniklo, nemůže soud v tomto řízení řešit. Žalovaný se mohl v řízení bránit jen tím, že žaloba byla podána opožděně (což netvrdil), že jeho rušení nebylo svémocné (což také netvrdil, nedokládal žádný titul opravňující ho k zásahu, rozsudek o vyklizení předchůdce v užívání nebyl, podle tvrzení samotného žalovaného, pravomocný, nadto nemohl mít účinky vůči žalobkyni) a že faktická držba žalobkyně neexistuje (což také netvrdil, naopak potvrdil, že prostory užívá, byť podle něj nikoli do září Anonymizováno), a platí mu za to částky (byť si je právně vykládá jinak než jako nájemné). Všechny ostatní jím tvrzené skutečnosti nejsou v tomto řízení právně významné, proto k nim nebylo třeba provádět dokazování a zabývat se jimi v rozhodnutí.

33. Žalobkyně žalobu v odvolacím řízení upřesnila a na rozdíl od soudu prvního stupně podle názoru odvolacího soudu lze vyhovět nejen návrhu na uvedení do původního stavu (tedy navrátit na původní místo to, co podle žaloby bylo odstraněno), ale též požadavku na zdržení se zásahů žalovaného do posledního pokojného stavu, tedy do užívání sporných nemovitostí žalobkyní jak odstraňováním (jakýchkoli) označení prodejny ryb, tak odpojování vody do prodejny, neboť z toho, že určité označení prodejny již bylo odstraněno, nelze dovozovat ani to, že nebude odstraněno případné další označení prodejny, ani to, že po jejich navrácení na původní místo nebudou odstraněna dosavadní označení opětovně. Žalobkyni přitom poskytuje zákon možnost domáhat se ochrany nejen uvedením do původního stavu, ale i povinností rušitele zdržet se zásahů do jejího práva (srov. § 1003 o. z.).

34. S ohledem na shora uvedené odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil v zamítavém výroku I a v přísudečném výroku II (tam jen z důvodu upřesnění toho, jaká označení prodejny mají být navrácena, neboť podle žaloby byla odstraněna) tak, jak je ve výroku I tohoto usnesení uvedeno (§ 220 o. s ř.), čímž žalobě v jejím upřesněném znění zcela vyhověl (aniž by byl povinen do výroku převzít ty části navrženého petitu, které obsahovaly právní posouzení držby práva žalobkyně jako nájmu, tedy aniž by byl touto částí žalobního petitu obsahujícího právní kvalifikaci práva žalobkyní vázán).

35. Výrok II o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 2, § 142 odst. 1 o. s. ř. a plnou úspěšností žalobkyně v řízení. Náleží jí tak náhrada zaplaceného soudního poplatku částka Kč z žaloby a částka Kč z odvolání a nákladů zastoupení advokátem za tři úkony právní služby před soudem prvního stupně (převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby a písemné podání z datum – reakce na vyjádření žalovaného) a tři úkony právní služby v odvolacím řízení (sepis odvolání, písemné vyjádření k odvolání žalovaného a účast zástupkyně u odvolacího jednání) podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), celkem šest úkonů podle § 9 odst. 1 a § 7 bodu 5 advokátního tarifu z tarifní hodnoty částka, to je po částka Kč za úkon, celkem částka Kč, a šesti paušálních částek náhrady hotových výdajů po částka Kč, to je částka Kč, celkem tedy částka Kč, spolu se soudním poplatkem částka Kč. Z nich požadovala žalobkyně nahradit pouze částka Kč, splatných k rukám advokátky v řízení zastupující žalobkyni (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lze přitom souhlasit s žalobkyní, že s ohledem na postoj žalovaného v řízení je zřejmé, že předžalobní výzva by se v daném případě minula svým účinkem, a její absence tak nevylučuje přiznání žalobkyni náhrady nákladů v řízení účelně vynaložených. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání ani dovolání přípustné. Nebudou-li povinnosti vyplývající z vykonatelného rozhodnutí splněny dobrovolně, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či soudní exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.