19 CO 186/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Konečného a soudců Mgr. Radky Nekudové Hajdové a Mgr. Miroslavy Šebelové ve věci žalobce jméno příjmení , narozeného datum , bytem v  obec , ulice a číslo , zastoupeného advokátem JUDr. jméno příjmení , se sídlem v  obec , ulice a číslo proti žalované právnická osoba , IČO , se sídlem v  obec , ulice a číslo zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 634 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. března 2022, č.j. 263 C 11/2021-38,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II., v jeho přísudečné části, ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 634 000 Kč s 0,05 % úrokem z prodlení denně z částky 1 000 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 764 000 Kč za den [datum] a z částky 624 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, potvrzuje.

II. Ve zbývající části výroku II. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 774 000 Kč za den [datum] a z částky 634 000 Kč za den [datum].

III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku III. mění tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 111 677,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 27 007,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. zastavil řízení ohledně částky 376 000Kč, výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 634 000 Kč s 0,05% úrokem z prodlení denně z částky 1 010 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 774 000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 634 000 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem III. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 104 212 Kč.

2. Takto soud I. stupně rozhodl o návrhu žalobce, kterým se domáhal zaplacení 1 010 000 Kč s příslušenstvím, kdy tento nárok vyplynul ze smlouvy o zápůjčce, kterou mezi sebou strany uzavřely, žalobce jako zapůjčitel, žalovaná jako vydlužitel, kdy jejím předmětem byla částka zápůjčky ve výši 1 000 000 Kč, sjednaný úrok činil 10 000 Kč, sjednaný úrok z prodlení 0,05 % denně ze zapůjčené částky, lhůta k vrácení [datum]. Soud I. stupně vzal za prokázané uzavření uvedené smlouvy o zápůjčce, stejně tak předání peněz zapůjčitelem vydlužiteli, tedy žalobcem žalované, když smlouva byla podepsána stranami úředně ověřeným podpisem a obsahovala prohlášení o předání peněz v hotovosti při sepsání smlouvy. S ohledem na částečnou úhradu ze strany žalovaného bylo řízení zastaveno co do částky 376 000 Kč, ve zbytku soud žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci napadeným výrokem II. Výrok I. o částečném zastavení řízení co do částky 376 000 Kč nebyl odvoláním napaden, nabyl tak samostatně právní moci. Předmětem řízení tedy zůstal žalobní nárok o zaplacení 634 000 Kč s příslušenstvím.

3. Proti uvedenému rozsudku podala odvolání žalovaná, a to do výroků II. a III. rozsudku. Žalovaná v odvolání uvedla, že jí byla v řízení před soudem I. stupně nesprávným postupem soudu I. stupně odňata možnost jednat před soudem a řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dále uvedla, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav, když neprovedl navržené důkazy, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. K odnětí možnosti jednat před soudem uvedla, že [datum] doručila soudu I. stupně řádnou omluvu z jednání a žádala o odročení jednání z důvodu dlouhodobější nemoci jednatele žalované, která mu neumožňovala osobní účast u jednání soudu, jakož ani plnohodnotné zastupování žalované v řízení, to bylo doloženo rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti z [datum]. Následně soud nařídil jednání na den [datum], přičemž již dne [datum] byla soudu doručena omluva žalované s tím, že dlouhodobá pracovní neschopnost jednatele žalované, která byla soudu doložena, stále trvá a jeho účast u jednání proto není objektivně možná. Žalovaná tak doručila soudu I. stupně řádnou omluvu z jednání a ve spojení s předchozí žádostí žádala o odročení nařízeného jednání, přičemž uvedla důvod své žádosti a řádně doložila existenci tvrzeného důvodu listinou vystavenou odborným lékařem. Dále žalovaná namítala, že soud I. stupně nedostatečně zkoumal, zda mezi účastníky skutečně došlo k předání finančních prostředků, a to i v souvislosti s překážkou v podobě zák. č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, který předání částky vyšší než 270 000 Kč neumožňuje. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil v tomto rozsahu soudu I. stupně k dalšímu řízení.

4. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil písemným podáním, s odvoláním žalované nesouhlasil, dle jeho názoru doložil dostatečným způsobem důkazní návrhy a podklady, které svědčí o pravosti jeho nároku, žalovaná v průběhu řízení u soudu I. stupně byla k celé věci laxní a nyní se toto své pochybení snaží napravit opravným prostředkem. Pokud jde o projednání věci soudem I. stupně bez přítomnosti žalované, žalobce poukázal na to, že dle obsahu spisu se žalovaná sice měla omluvit z jednání podáním z [datum] pro zdravotní indispozici jednatele žalované, avšak nepožádala o odročení nařízeného jednání, s odkazem na judikaturu zdůraznil, že omluva nepřítomnosti účastníka u jednání není bez dalšího žádostí o odročení jednání. Pokud žalovaná v odvolání argumentuje tím, že nedošlo ve skutečnosti k předání finančních prostředků a poukazuje na překážku ve smyslu zákona o omezení plateb v hotovosti, s tím žalobce kategoricky nesouhlasí, neboť se jedná o nové tvrzení v rozporu se zásadou koncentrace řízení, žalobce se k uvedenému vyjádřil však i věcně, když dle jeho názoru je logika námitky popřena tím, že samotné omezení plateb v hotovosti dle právní úpravy neznamená, že k předání zápůjčky mezi účastníky nedošlo. To bylo naopak dostatečně doloženo před soudem I. stupně. To, že došlo k předání finanční hotovosti je potvrzeno i úředně ověřenými podpisy u notáře, tím se smlouva o zápůjčce stala veřejnou listinou. V závěrečné části podání žalobce vyjadřuje přesvědčení, že omluvy žalované v průběhu řízení jsou obstrukčním jednáním, pokud jednatel žalované dokládal, že byl nemocen v předmětné době, pak žalobce se však osobně viděl s jednatelem žalované ve dnech [datum] a [datum], což vyplývá i z vyplněných příjmových dokladů při částečném plnění. Žalobce jednatele žalované viděl ještě den před soudním jednáním, které se konalo [datum], žalobce a jednatel žalované se potkávají a potkávali pravidelně a nikdy se jednatel žalované nezdál natolik nemocen, aby se nemohl dostavit k jednání.

5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně a řízení mu předcházející, jakož i celý obsah spisu a dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro částečné potvrzení napadeného rozsudku a pro jeho částečnou změnu.

6. Pokud jde o odvolací námitku žalované, že soud I. stupně neměl projednat předmětný spor v její nepřítomnosti u jednání nařízeného na den [datum] s tím, že žalovaná se řádně omluvila a ve spojení s předchozí žádostí požádala o odročení nařízeného jednání z důvodu onemocnění jednatele, který byl řádně doložen, pak tuto námitku odvolací soud vyhodnotil jako nedůvodnou. Ze spisu vyplývá, že první jednání soud nařídil na [datum], předvolání k jednání bylo žalované doručeno do datové schránky [datum]. Podáním ze dne [datum] se jednatel žalované omluvil z jednání a požádal o nový termín s odůvodněním, že je nemocný a v pracovní neschopnosti, kdy se léčí z psychické nemoci, kontrolu u lékaře má v druhé polovině února 2022. K této omluvě doložil fotokopii rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, ze které vyplývá, že byla vystavena MUDr. [jméno] [příjmení] z psychiatrické ambulance [obec], [právnická osoba] na jméno jednatele žalované, a to již dne [datum], kdy v části F, obsahující potvrzení ošetřujícího lékaře o trvání pracovní neschopnosti a termíny plánovaných kontrol, je uvedeno datum kontroly [datum]. Již v tomto případě, pokud soud I. stupně takové žádosti jednatele žalované vyhověl, postupoval vůči žalované velmi vstřícně, když odvolací soud takovou omluvu nepovažuje za omluvu včasnou a dále ji nepovažuje ani za dostatečně doloženou, tedy důvodnou. Pokud předvolání k jednání bylo žalované doručeno již [datum] a jednatel žalované se omlouval z důvodu pracovní neschopnosti, která započala již [datum], tak pokud se z tohoto důvodu omluvil až [datum], 10 dnů před nařízeným jednáním, taková omluva není včasná. Nadto důvod pracovní neschopnosti není řádně doložen, když z neschopenky vyplývá, že lékařem řádně vyznačené datum kontroly je [datum] (tedy více než 3 měsíce před nařízeným jednáním), s tvrzením, že další kontrola je v druhé polovině února 2022, ta však lékařem v neschopence není vyznačena, takový doklad odvolací soud nepovažuje za věrohodný a tvrzená nemoc jako důvod k omluvě z nařízeného jednání nebyla řádně doložena. Následně soud I. stupně tedy odročil jednání na [datum], dále k žádosti právního zástupce žalobce byla věc odročena na [datum]. Tento nový termín jednání byl žalované doručen do datové schránky [datum]. Následně došla opět nikoliv včasná a důvodná omluva ze strany jednatele žalované, který až [datum] zaslal soudu omluvu s odůvodněním, že je stále v dlouhodobé pracovní neschopnosti a další kontrolu má [datum], žádné jiné sdělení omluva neobsahovala, nebyla nijak doložena. Pokud by se jednalo o výše uvedenou pracovní neschopnost s počátkem od září 2021, jak tvrdí žalovaná podáním po vyhlášení napadeného rozsudku, opět by taková omluva nemohla být včasná. Nepochybně však omluva nebyla důvodná, když její důvod nebyl jakkoli doložen. S omluvou ze dne [datum] jednatel žalované soudu nepředložil žádný doklad o nemoci, která by odůvodňovala jeho neúčast u nařízeného jednání dne [datum], na žádný doklad v omluvě nebylo odkazováno. Co je však nejpodstatnější, v rámci omluvy jednatel žalované nepožádal o odročení jednání, z obsahu jeho omluvy taková žádost jakkoli nevyplývá. Pokud měl soud I. stupně tedy před jednáním k dispozici pouze výše uvedenou omluvu bez žádosti o odročení a jakéhokoliv dokladu o tvrzeném důvodu omluvy, jednal plně v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., když věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Na takovém závěru nic nemění ani skutečnost, že žalovaná pět dnů po vyhlášení napadeného rozsudku zaslala soudu prostřednictvím svého jednatele opětovně výše uvedenou kopii o pracovní neschopnosti, kde byla stále vyznačena pouze kontrola dne [datum], a dále kartičku s daty kontrol, ze které však nevyplývá, kdo taková data na kartičce vyznačil. Tyto listiny neměl soud I. stupně ke dni vyhlášení k dispozici a nemohl k nim přihlédnout.

7. Jde-li o skutkovou stránku věci, soud I. stupně dostatečným způsobem zjistil skutkový stav a přesvědčivě popsal, které skutečnosti má za prokázané a o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění, pro stručnost odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku. Závěr o skutkovém stavu je následující: -) Žalobce jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřeli [datum] smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo zapůjčení částky ve výši 1 000 000 Kč, dále byl ujednán smluvní úrok ze zápůjčky ve výši 10 000 Kč, pro případ prodlení byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně ze zapůjčené částky, splatnost byla ujednána na dobu do [datum]. Účastníci smlouvy v ní prohlásili, že částka 1 000 000 Kč byla zapůjčitelem vydlužiteli předána v hotovosti v notářské kanceláři Mgr. Šedivého v [obec], což stvrzují svými notářsky ověřenými podpisy. Smlouva je podepsána žalobcem, za žalovanou je podepsána jednatelem žalované [jméno] [příjmení], který byl ke dni podpisu smlouvy dle údajů v obchodním rejstříku oprávněn takovou smlouvu uzavřít, podpisy obou jsou úředně ověřeny notářskou kanceláří Mgr. [jméno] [příjmení]. -) Žalovaná prostřednictvím jmenovaného jednatele provedla 2 částečné úhrady na zápůjčku, a to dne [datum] v částce 236 000 Kč a [datum] v částce 140 000 Kč. Obě úhrady byly stvrzeny příjmovým pokladním dokladem ze strany žalobce, účel platby byl vždy uveden„ splátka zápůjčky“. -) [příjmení] zápůjčky žalovaná žalobci nevrátila.

8. Pokud jde o odvolací námitku, že nebylo dostatečně zkoumáno, zda mezi účastníky skutečně došlo k předání finančních prostředků, pak ani tato námitka žalované není důvodná. Ve shodě s názorem soudu I. stupně má odvolací soud za dostatečně prokázané, že k předání částky 1 000 000 Kč žalobcem žalované v hotovosti při podpisu smlouvy skutečně došlo, jak vyplývá ze smlouvy o zápůjčce s úředně ověřenými podpisy, tuto skutkovou verzi dokládá i částečná úhrada ze strany žalované, kdy z příjmových pokladních dokladů vyplývá, že dvě částečné úhrady v celkové výši 376 000 Kč z [číslo] a [datum] byly provedeny z titulu splátky zápůjčky, z obsahu spisu ani z jiných okolností nevyplývá, že by úhrady měly směřovat ke splnění jiné povinnosti žalované vůči žalobci, z okolností případu tedy vyplývá, že toto částečné plnění představuje uznání zbytku dluhu ve smyslu § 2054 odst.2 o. z. Pokud se žalovaná v průběhu řízení bránila tím, že nedošlo k předání peněz, že měla existovat dohoda účastníků, že částka bude převedena žalobcem na účet žalované, jak žalovaná tvrdila v odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu (viz č.l. 19, nejedná se tedy o nové tvrzení, jak uvádí žalobce ve vyjádření k odvolání), pak k takovému tvrzení chyběla skutková tvrzení o konkrétních okolnostech takové dohody mezi účastníky, když ze samotné smlouvy o zápůjčce naopak vyplývá předání peněz v hotovosti, rovněž k takovému tvrzení zcela absentují důkazní návrhy žalované. Tím, že se žalovaná nezúčastnila jednání před soudem I. stupně, ochudila se o možnost býti řádně poučena o povinnosti doplnit v potřebném rozsahu skutková tvrzení a důkazní návrhy ve smyslu § 118a o. s. ř. Poučovací povinnost podle § 118a o. s. ř. soud plní při jednání, případně při přípravném jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.3.2022 sp.zn. 21 Cdo 4314/2008). Právní úprava omezení plateb v hotovosti, na kterou poukazuje žalovaná, nemá na zjištěný skutkový stav věci a její následné právní posouzení vliv.

9. Odvolací soud se neshoduje s názorem žalobce, že ověřením podpisu účastníků smlouvy notářem se smlouva stala veřejnou listinou. Úředně ověřený podpis je podpis, jehož pravost na listině je ověřen (neboli legalizován) správním orgánem, v daném případě notářem. Legalizací se však nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených v listině. Veřejnou listinou je pouze samotná legalizace v podobě ověřovací doložky, nejedná se však o veřejnou listinu o právních úkonech (dnes právní jednání), okolnost, že doložka jako veřejná listina je vyznačena na písemnosti, která obsahuje právní úkon (právní jednání), nečiní z legalizační doložky veřejnou listinu o právním úkonu (právním jednání), v našem případě o smlouvě o zápůjčce (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.6.2009, sp.zn. 25 Cdo 1620/2007). Uvedená skutečnost však nic nemění na posouzení předmětné věci odvolacím soudem, neboť předmětná smlouva o zápůjčce s úředně ověřenými podpisy smluvních stran sjednání závazku a předání peněz v hotovosti při podpisu smlouvy dostatečně porákazala. <i>10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>11. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.</i> <i>12. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.</i> 13. Soud I. stupně zjištěný skutkový stav správně právně posoudil, pokud uzavřel, že byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2390 o. z., sjednány úroky ve výši 10 000 Kč ve smyslu § 2392 o. z., žalovaná se ocitla v prodlení, pokud svůj dluh řádně a včas neuhradila ve smyslu § 1968 o. z. a je tak povinna k úhradě sjednaného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Částečným plněním ve výši 376 000 Kč žalovaná uznala zbytek dluhu ve výši 634 000 Kč s příslušenstvím.

14. Odvolací soud proto ve smyslu § 219 o.s.ř. potvrdil napadený výrok II. rozsudku v přísudečné části, pokud bylo žalované uloženo zaplatit žalobci zbývající část na jistině dluhu ve výši 624 000 Kč a ujednaný úrok ze zápůjčky ve výši 10 000 Kč (po částečné úhradě ve výši 376 000 Kč ze zápůjčky ve výši 1 000 000 Kč), tedy celkem částka 634 000 Kč spolu se sjednaným úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 1 000 000 Kč od [datum] (den po splatnosti zápůjčky) do [datum] (první částečná úhrada), dále z částky 764 000 Kč (po odečtení první částečné úhrady ve výši 236 000 Kč) za den [datum] a z částky 624 000 Kč (po odečtení druhé částečné úhrady ve výši 140 000 Kč) od [datum] (den následující po druhé částečné úhradě [datum]) do zaplacení.

15. Ve zbytku však odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku II. změnil tak, že žalobu částečně zamítl ve smyslu § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Soud I. stupně nesprávně uložil žalované povinnost platit úroky z prodlení z částky 1 010 000 Kč, když úroky žalobci dle smluvních ujednání náleží pouze ze zapůjčené částky 1 000 000 Kč, v návaznosti na to po částečných úhradách následně z částky 764 000 Kč a z částky 624 000 Kč. Zamítnuta tedy byla žaloba v části, pokud se žalobce domáhal úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a následně, pokud se žalobce domáhal příslušenství za den [datum] a za den [datum] dvakrát, neboť po částečném zpětvzetí žaloby požadoval příslušenství za období od [datum] do [datum], za období od [datum] do [datum] a za období od [datum] do zaplacení, dny [datum] a [datum] by tak byly úročeny duplicitně.

16. Změněn byl rovněž výrok III. napadeného rozsudku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky před soudem I. stupně. S ohledem na částečné zamítnutí žaloby odvolací soud postupoval dle § 142 odst. 3 o.s.ř., když neúspěch žalobce představuje pouze poměrně nepatrnou část předmětu řízení, dále dle ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. s ohledem na částečné zpětvzetí návrhu žalobcem pro chování žalovaného (částečná úhrada). Žalobci tak přísluší plná náhrada nákladů řízení před soudem I. stupně. Pokud jde o jejich vyčíslení a specifikaci, odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku v odst. 9, kdy odvolací soud provedl korekci pouze potud, pokud soud I. stupně nezapočítal odměnu právnímu zástupci za předžalobní výzvu v plné výši, tuto odvolací soud vyhodnotil jako předžalobní výzvu v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu, bylo tedy namístě přiznat namísto poloviční odměny odměnu v plné výši. K nákladům řízení vyčísleným soudem I. stupně je tak třeba připočíst poloviční sazbu odměny a tomu odpovídající DPH ([číslo] + [číslo]) správná výše nákladů řízení žalobce před soudem I. stupně tak činí 111 677,60 Kč.

17. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 224 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy procesní neúspěch žalobce je neúspěchem v poměrně nepatrné části předmětu řízení, žalobce má tak nárok na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Tyto představují náklady právního zastoupení, a to odměnu za 2 úkony právní služby po 10 860 Kč (počítáno z tarifní hodnoty ve výši 634 000 Kč po částečném pravomocném zastavení řízení) za vyjádření k odvolání a účast u jednání před odvolacím soudem (ve smyslu § 7, ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu). Právnímu zástupci žalobce dále přísluší 2× režijní paušál po 300 Kč ve smyslu § 13 odst. 3 advokátního tarifu a dále DPH z odměny a paušálů ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 4 680,20 Kč Celkem náklady řízení žalobce před odvolacím soudem činí částku 27 007,20 Kč.