Krajský soud v Brně · Rozsudek

20 Co 482/2024

č. j. 20 Co 482/2024-91

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-09-24 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSBR:2024:20.Co.482.2024.1

  1. OS Znojmo 21 C 118/2023-72
  2. KS Brno 20 Co 482/2024-91

Citované zákony (7)

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Zrůsta, Ph.D. a soudců JUDr. Miroslavy Follové a Mgr. Zory Telecké ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného , Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 39 050,64 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 13. 6. 2024, č.j. 21 C 118/2023-72,

I. Rozsudek soudu I.stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 414 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem přiznal žalobkyni částku ve výši 39 050,64 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 39 050,64 Kč ode dne 22. 5. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně do tří dnů od právní moci rozsudku. Zároveň ve výroku II. rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 853 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku III. přiznal opatrovníkovi žalovaného , Jméno advokáta, hotové výdaje a odměnu za zastupování ve výši 6 000 Kč, které budou hrazeny ze státních prostředků prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Ve výroku IV. uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Znojmě náhradu nákladů řízení za hotové výdaje a odměnu opatrovníka , Jméno advokáta, ve výši 6 000 Kč na účet Okresního soudu ve Znojmě, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dne 18. 7. 2024 prostřednictvím svého opatrovníka blanketní odvolání, jež následně doplnil dne 20. 8. 2024. Opatrovník ve svém odvolání uvádí, že jelikož se mu nepodařilo se s žalovaným spojit, podal z opatrnosti odvolání. V něm namítá, že nebyla prokázána pasivní legitimace žalovaného, neboť žalobkyně neprokázala, že podpis na uznání dluhu je podpisem žalovaného a že poskytla žalovanému zdravotní úkony v rozsahu a v ceně, jak je tvrzeno v žalobě. Dále argumentuje, že žalobkyně dokládá poskytnutí služeb fakturami, které jsou pouze účetními doklady. Faktury tedy neprokazují existenci právního vztahu mezi žalovaným a žalobkyní a ani to, zda byly služby skutečně poskytnuty. Poté žalovaný namítá, že podpis na uznaní dluhu není jeho a že pravost a správnost soukromé listiny musí prokázat žalobkyně. Dále se vyjadřuje ke skutečnosti, že je listina podepsána i , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, jako svědkyní. Uvádí, že listina byla podepsána , tituly před jménem, , jméno FO, jako prvním a nemusel přijít s panem žalovaným do styku. Jeho podpis tedy identitu žalovaného nedokládá. Dále není ani jasno, co má osvědčovat podpis paní , jméno FO, . Soud měl také dle žalovaného přihlédnout k okolnosti, že je listina vyhotovena v českém jazyce a z ničeho nevyplývá, že by žalovaný češtinu ovládal. Žalovaný tedy navrhuje, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že se žaloba zamítá.

3. Žalobce navrhl potvrzení rozhodnutí.

4. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201, § 202 a contr. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení, které mu předcházelo, v celém rozsahu (§ 212, § 212a o. s. ř) a odvolání neshledal důvodným.

5. Odvolací soud proto nařídil odvolací jednání, kterého se zúčastnil za stranu žalobkyně pověřený zaměstnanec a dále pak opatrovník žalovaného , Jméno advokáta, . V rámci jednání byly předneseny návrhy obou stran. Soud se dotázal účastníků, zda jejich procesní stanoviska nastala změn. Poté rozhodl I. výrokem tak, že se rozsudek soudu I. stupně potvrzuje a II. výrokem rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce, která bude vyčíslena v písemném vyhotovení rozhodnutí, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

6. Po provedeném odvolacím řízení a na základě výsledků provedeného dokazování totiž dospěl odvolací soud k závěru, že soud I. stupně zhodnotil důkazy správně. Soud má z provedených důkazů za to, že z předložených důkazů žalobkyně – faktura ze dne 7. 5. 2020, výpis z individuálního účtu ZP a z uznání dluhu ze dne 30. 4. 2020, jasně vyplývá pasivní legitimace žalovaného a právní vztah mezi oběma účastníky. Tyto tři dokumenty tvoří ucelený řetězec důkazů, jež prokazuje, že byly žalovanému skutečně poskytnuty zdravotní služby ve výši 39 050,64 Kč. Odvolací soud souhlasí s názorem soudu I. stupně, že z podpisu , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, jako svědkyně dostatečně vyplývá pravost soukromé listiny. Žalovaný totiž neuvedl v odvolání ani během jednání žádné přesvědčivé argumenty, kterými by alespoň osvědčil jeho tvrzené stanovisko, že podpis žalovaného na listině není pravý. Žalovaný dále neprokázal, že by zdravotní úkony v rozsahu a v ceně, jak bylo dokázáno třemi výše zmíněnými dokumenty, nebyly případně nemohly být provedeny.

7. Soud I. stupně tedy oprávněně přiznal žalobkyni částku ve výši 39 050,64 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 39 050,64 Kč ode dne 22. 5. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně do tří dnů od právní moci rozsudku.

8. Odvolací soud tedy rozsudek soudu I. stupně, včetně závislých výroků nákladových, na základě ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

9. Odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů žalobkyně jako účastníka, jenž měla úspěch ve věci, podle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. v návaznosti na ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. Dle tohoto ustanovení přizná soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle ustanovení § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním předpisem, viz vyhláškou č. 254/2015 Sb. Dle ustanovení § 2 této vyhlášky činí výše paušální náhrady 300 Kč. Dále přísluší žalobkyni náhrada za jízdné, tedy hotové výdaje, dle ceníku IDS JMK ve výši 114 Kč (cesta na jednání tam a zpět autobusem ze Znojma).

10. O případných (dalších) nákladech ustanoveného opatrovníka žalovaného a případných (dalších) nákladech státu v tomto kontextu pak rozhodne soud I. stupně.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.