27 CO 118/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marcely Vítkové a soudkyň Mgr. Evy Mildeové a JUDr. Evy Gregorové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa , o zaplacení 100 488 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou 20 214,36 Kč, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 8. 4. 2022, č. j. 12 C 83/2020-123,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. výroku potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve III. výroku mění tak, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 222 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 12 741 Kč k rukám jeho zástupkyně JUDr. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V řízení zahájeném [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 100 488 Kč s 10% úroky z prodlení od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty 20 214,36 Kč a 90,82% úroků (nominální sazba) z částky 81 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy úroky dosáhnou částky 213 638 Kč, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne [datum]; žalobce následně zaslal žalovanému oznámení o schválení úvěru. Sjednaný úvěr 81 000 Kč, který byl vyplacen na účet uvedený ve smlouvě, se žalovaný zavázal splatit s 139,99% úroky (efektivní sazba) ve 24 měsíčních splátkách po 7 418 Kč, počínaje září 2019. Žalobce uvedl, že schopnost žalovaného úvěr řádně hradit prověřil na základě dokladů a informací získaných od žalovaného (zejména se jednalo o doklady o příjmech, výpisy z bankovního účtu a prohlášení žalovaného), z nichž zjistil, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Rovněž ověřoval úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. V důsledku prodlení s placením sjednaných splátek vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6. 1 smlouvy v celkové výši 998 Kč (2 x 499 Kč za prodlení o délce 30 dnů u splátek č. 1 a 2) a v souladu s bodem 6. 2 smlouvy nárok na náhradu nákladů spojených s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč (2 x 200 Kč za prodlení o délce 15 dnů u splátek č. 1 a 2). Z důvodu prodlení o délce 65 dnů u splátky č. 1 splatné [datum] došlo k datu [datum] k automatickému zesplatnění celého úvěru (bod 6. 3 smlouvy). Podle bodu 6. 4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí tzv. nové jistiny úvěru ve výši 99 090,40 Kč (zbývající dlužná původní jistina 81 000 Kč a úroky přirostlé ke dni zesplatnění 18 090,40 Kč). Protože žalovaný nesplnil povinnost uhradit novou jistinu nejpozději v den zesplatnění úvěru, uplatnil žalobce rovněž nárok na zaplacení smluvní pokuty podle bodu 6. 5 smlouvy ve výši 20 214,36 Kč, tj. 0,1 % z dlužné nové jistiny od [datum] do dne vyhotovení žaloby ([datum]).

2. Žalovaný v odporu proti platebnímu rozkazu uvedl, že úvěr se žalobcem nikdy nesjednal a smlouvu nepodepsal. Nyní je Policií ČR vyšetřován pan [jméno] [příjmení] (viz zpráva ze dne [datum] a úřední záznam z téhož dne Policie České republiky, [stát. instituce], Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality), který se dopustil podvodu, když bez jeho vědomí a souhlasu sjednal i další úvěry, které nehradil. Taktéž ho donutil podepsat půjčky u [právnická osoba] [anonymizováno] a [anonymizováno]. On sám peníze nikdy neviděl a když se [jméno] [příjmení] ptal na splácení, sdělil mu, že on nic splácet nebude. Následně žalovaný doplnil a zopakoval, že s obchodní zástupkyní žalobce paní [jméno] [příjmení] nikdy nejednal, nikdy ji neviděl a žádnou smlouvu se žalobcem tedy nepodepsal. Uvedl, že [jméno] [příjmení] měl k dispozici jeho občanský průkaz a důchodový výměr, a to z toho důvodu, že pod jeho vyhrožováním a nátlakem podepsal půjčky u [právnická osoba] [anonymizováno] a [anonymizováno]. Při jednání soudu prvního stupně žalovaný uvedl, že žalobci dosud žádnou částku nezaplatil a ani platit nebude, protože žádnou smlouvu se žalobcem nepodepsal a peníze si za něho bral [jméno] [příjmení]. Následně žalovaný v písemném podání sdělil, že v blíže nezjištěné době v měsíci v srpnu 2019 ho přesvědčil pan [jméno] [příjmení], aby si vzal u žalobce půjčku ve výši 81 000 Kč. K úvěru doložil kopii občanského průkazu, důchodový výměr a číslo bankovního účtu. Předmětná částka byla zaslána na jeho účet č. [bankovní účet], nicméně tento výhradně ovládal právě [jméno] [příjmení]. Zdůraznil, že [jméno] [příjmení] si takto vzal několik půjček a způsobil mu tak škodu.

3. Soud prvního stupně odvoláním napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 81 000 Kč s 10% úroky z prodlení od [datum] do zaplacení (I. výrok) a žalobu zamítl co do částky 19 488 Kč s 10% úroky z prodlení od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty 20 214,36 Kč a 90,82% úroků z částky 81 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně do doby, kdy úroky dosáhnou částky 213 638 Kč (II. výrok). Dále žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10 105,10 Kč (III. výrok). V odůvodnění zrekapituloval tvrzení žalobce i obranu žalovaného a uvedl skutková zjištění z provedených důkazů. Konstatoval, že řízení bylo přerušeno do doby skončení trestního řízení vedeného Policií ČR, [stát. instituce], Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality, pod [číslo jednací] - [číslo] [rok] [číslo]. O pokračování v řízení soud rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že obžalovaný [jméno] [příjmení] byl shledán vinným mimo jiné tím, že v blíže nezjištěné době měsíce srpna 2019 z dosud nezjištěného důvodu přesvědčil [jméno] [příjmení] (žalovaného), aby si na sebe vzal půjčku, v důsledku čehož dne [datum] prostřednictvím obchodní zástupkyně [jméno] [příjmení] sjednal [jméno] [příjmení] úvěr ve výši 81 000 Kč u společnosti [právnická osoba] (žalobce), k úvěru doložil kopii občanského průkazu, důchodový výměr a dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách týkající se bankovního účtu č. [bankovní účet], [jméno] [příjmení] ve [obec] podepsal úvěrovou dokumentaci se [jméno] [příjmení], částka 81 000 Kč pak dne [datum] jako úvěr [číslo] byla zaslána na bankovní účet č. [bankovní účet] majitele [jméno] [příjmení], kdy tento účet výhradně ovládal obžalovaný [jméno] [příjmení], jenž z úvěru ničeho neuhradil a [jméno] [příjmení] částku 81 000 Kč nevrátil, čímž poškozenému [jméno] [příjmení] způsobil škodu ve výši nejméně 81 000 Kč (viz bod 52 výroku rozsudku), kdy tímto svým jednáním se obžalovaný dopustil přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Obžalovaný [jméno] [příjmení] se k žalované trestné činnosti plně doznal. Za jednání popsaná pod body [číslo] byl obžalovanému uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let se zařazením do věznice s ostrahou. Podle § 220 odst. 1 trestního řádu soud rozhodl o povinnosti obžalovaného [jméno] [příjmení] na náhradě škody zaplatit poškozenému [jméno] [příjmení] částku 280 173 Kč (za škodu způsobenou jednáním obžalovaného uvedeným pod body 49 - 52 výroku rozsudku). Rozsudek nabyl právní moci [datum] ve vztahu k rozhodnutí o vině a k trestu; ve vztahu k žalovanému rozsudek nabyl právní moci [datum]. Soud první stupně na základě provedeného dokazování vzal za prokázaná skutková tvrzení uvedená žalobcem v žalobě. Naproti tomu neuvěřil tvrzení žalovaného, že smlouvu nepodepsal a, i s ohledem na výsledek trestní řízení, uzavřel, že žalovaný smlouvu podepsal a ještě před jejím podpisem zprostředkovatelce žalobce [jméno] [příjmení] předal potřebné doklady. S odkazem na § 2991 odst. 1 a 2 o. z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 81 000 Kč, kterou žalobce [datum] zaslal na účet č. [bankovní účet] sjednaný ve smlouvě, a to s 10% úroky z prodlení. Ve vztahu k dalším nárokům uplatněným žalobou soud zdůraznil, že účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.) je nutno posuzovat rovněž podle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a bylo tedy povinností žalobce před jejím uzavřením řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 a 87 citovaného zákona). Soud uvedl, že v daném případě žalobce při ověřování příjmů žalovaného vycházel pouze z předloženého důchodového výměru a bylo tedy zřejmé, že starobní důchod je jediným příjmem žalovaného a při zohlednění jeho výdajů bylo evidentní, že žalovaný nebude schopen úvěr splácet. Protože žalobce nesplnil svoji povinnost a úvěruschopnost žalovaného řádně nezkoumal, dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná. Ve zbývajícím rozsahu proto žalobu zamítl. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal žalobci právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, když dovodil, žežalobce byl v řízení úspěšný co do částky 81 000 Kč (67 %) z celkově požadované částky 120 702 Kč a vznikl mu tak nárok na náhradu 34 % nákladů řízení.

4. Proti I. a III. výroku rozsudku podal včas odvolání žalovaný s tím, aby i v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta a bylo mu přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Namítl, že soud prvního stupně v daném případě dospěl k nesprávným skutkovým i právním závěrům. Souhlasí pouze se závěrem soudu prvního stupně, že smlouva ze dne [datum] [číslo] je neplatným právním jednáním. Žalovaný je však nadále přesvědčen, že předmětná smlouva je nicotným právním jednáním, neboť ji nikdy nesjednal, neuzavřel a nikdy ji nepodepsal. Na žádné z listin předložených žalobcem se nenachází jeho pravý vlastnoruční podpis. Znovu zopakoval, že odsouzený [jméno] [příjmení] se vůči němu dopustil rozsáhlé trestné činnosti, uvedl ho v omyl a na jeho úkor se obohatil. V souvislosti s těmito skutky poskytl odsouzenému [jméno] [příjmení] či zprostředkovateli úvěru své osobní údaje a také některé listiny podepsal a podle jeho názoru byly podpisy na listinách týkajících se jiných případů zneužity pro napodobení jeho podpisu na listinách předkládaných žalobcem. On sám žádné finanční prostředky od žalobce neobdržel, když sjednávání úvěru, včetně podpisu listin proběhlo zcela mimo jeho osobu; navíc součástí podvodného jednání [jméno] [příjmení] byla i dispozice s účtem, na který žalobce částku poukázal. Tato se tedy nedostala do jeho dispozice a nemohl se tak na úkor žalobce obohatit.

5. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Zdůraznil, že žalovaný sice tvrdí, že smlouvu o úvěru podepsal [jméno] [příjmení], který rovněž disponoval bankovním účtem, na který byla částka žalobcem poukázána, nicméně soud prvního stupně vyšel z výsledků trestního řízení proti [jméno] [příjmení] a vzal za prokázané, že smlouvu uzavřel právě žalovaný a částka byla vyplacena na jeho účet.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. V projednávané věci se odvolací soud ztotožňuje se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i s jeho právním hodnocením věci a pro stručnost odkazuje na podrobné odůvodnění jeho rozhodnutí.

10. Předmětem odvolacího řízení bylo pouze posouzení nároku žalobce na zaplacení částky 81 000 Kč s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení) z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení přitom bylo prokázáno, že uvedenou částku žalobce poukázal na účet žalovaného, což ostatně ani sám žalovaný nezpochybňoval a skutečnost, že žalovaný umožnil nakládat se svým účtem třetí osobě ([jméno] [anonymizováno]) nemá vliv na povinnost žalovaného bezdůvodné obohacení žalobci vrátit. Peněžní prostředky se jednoznačně dostaly do dispoziční sféry žalovaného (připsáním na jeho účet) a bylo pouze na něm, jak s těmito finančními prostředky naloží. Jeho případné nezodpovědné či lehkovážné chování nelze klást k tíži žalobce.

11. K námitce žalovaného, že smlouvu o úvěru nepodepsal, odvolací soud uvádí, že (jak již bylo shora uvedeno) souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný smlouvu podepsal, a to i s ohledem na výsledky trestního řízení vedeného proti [jméno] [příjmení] (viz skutek pod bodem 52 výroku trestního rozsudku). Nadto žalobci nebylo přiznáno žádné plnění nad rámec nároku z titulu bezdůvodného obohacení, když soud prvního stupně současně dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru dle § 87 odst. 1 zákona č. 256/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

12. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. potvrdil I. výrok rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správný.

13. Podle § 220 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud změnil III. výrok rozsudku soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud přepočítal poměr úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení před soudem prvního stupně, když zohlednil rovněž žalobou požadované příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně (viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně se tak žalobce domáhal částky 318 395,55 Kč, byl úspěšný v rozsahu 100 151,50 Kč (31,5 %) a jeho neúspěch představuje 218 244,05 Kč (68,5 %). Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak v řízení úspěšnějšímu žalovanému vznikl nárok na náhradu 37 % nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady žalovaného za řízení před soudem prvního stupně sestávají z náhrady nezastoupeného účastníka ve výši 2 x 300 Kč (§ 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb.), a to za jedno písemné vyjádření ve věci (další písemná vyjádření byla ve své podstatě pouze rekapitulací původního vyjádření) a účast u jednání soudu prvního stupně. Z celkových nákladů řízení ve výši 600 Kč bylo žalovanému přiznáno 37 %, tj. 222 Kč.

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný, a proto je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení. Náklady žalobce za odvolací řízení sestávají z: -) odměny za dva úkony právní služby po 5 940 Kč, a to za vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu, dle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) a k) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ advokátní tarif“), -) náhrady za dva režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, -) náhrady za DPH (21 %) ve výši 2 620,80 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.) Celkové náklady žalobce za odvolací řízení činí 12 741 Kč.

15. Všechny shora uvedené náklady shledal odvolací soud účelnými pro uplatňování či bránění práva v řízení před soudem prvního stupně úspěšnějším žalovaným a v řízení před odvolacím soudem zcela úspěšným žalobcem a z tohoto pohledu i co do výše úměrnými k předmětu řízení. Současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci § 150 o. s. ř.