27 Co 144/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marcely Vítkové a soudkyň Mgr. Zory Komancové a Mgr. Dany Daňkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená advokátem Jméno advokáta A , sídlem Adresa advokáta A , proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované , sídlem Adresa žalované , zastoupená advokátem Jméno advokáta B , sídlem Adresa advokáta B , o zaplacení 1 089 814,24 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 5. 6. 2024, č. j. 11 C 26/2024-138,

I. Odvolání žalované proti I. výroku rozsudku soudu prvního stupně se odmítá.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v části II. výroku, kterou byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 93 784,50 Kč s 0,1 % úroky z prodlení denněz částky 17 892,78 Kč od 30. 4. 2023 do zaplacení,z částky 7 742,39 Kč od 30. 4. 2023 do zaplacení,z částky 744 Kč od 30. 4. 2023 do zaplacení,z částky 4 501,94 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 1 242,66 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 4 294,78 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 1 500,47 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 3 499,33 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 329,82 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 1 510,21 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 15 418,27 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 8 921,59 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,a z částky 26 186,26 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,zrušuje a řízení se zastavuje.

III. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje v části II. výroku, kterou byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 946 029,74 Kč s 0,1 % s úroky z prodlení denněz částky 32 418,76 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení,z částky 27 812 Kč od 30. 4. 2023 do zaplacení,z částky 17 282,33 Kč od 30. 4. 2023 do zaplacení,z částky 62 130,06 Kč od 30. 4. 2023 do zaplacení,z částky 12 475,01 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 13 512,21 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 9 081,34 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 8 967,27 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 6 265,11 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 12 715,61 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 4 254,26 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 56 671,41 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 22 936,66 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 32 949,80 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 11 301,01 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,z částky 273 725,72 Kč od 31. 5. 2023 do zaplacení,z částky 50 758 Kč od 31. 5. 2023 do zaplacení,z částky 46 525,92 Kč od 31. 5. 2023 do zaplacení,z částky 35 648,17 Kč od 31. 5. 2023 do zaplacení,z částky 36 216,84 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,z částky 6 879,84 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,z částky 6 317,57 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,z částky 7 521,98 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,z částky 8 077,89 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,z částky 5 164,80 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,z částky 63 894,27 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,z částky 1 215,44 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,z částky 15 074,09 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,z částky 6 421,08 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,z částky 11 161,50 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,z částky 950,83 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,z částky 1 068,09 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,z částky 2 510,59 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,z částky 9 659,51 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,z částky 26 464,77 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení,a náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 57 600 Kč.

IV. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, potvrzuje.

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 35 125,97 Kč k rukám právního zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně 25. 1. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit částku 1 089 814,24 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedla, že v souladu s rámcovou kupní smlouvou č. 30/2022/1000022 ze dne 26. 10. 2022 dodávala žalované na základě dílčích objednávek zboží. Po převzetí zboží vyúčtovala žalované jednotlivými fakturami (obsahujícími specifikaci zboží) jeho cenu, kterou však žalovaná neuhradila vůbec nebo pouze částečně. Dne 18. 9. 2023 žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše uznala. V písemném uznání byly uvedeny jednotlivé faktury s výší vyúčtované částky a částky dosud nezaplacené, včetně data jejich vystavení a splatnosti; jedná se o 52 pohledávek na celkovou částku 1 446 257,14 Kč. Žalobou bylo uplatněno 48 dílčích pohledávek v celkové výši 1 089 814,24 Kč (tyto žalobkyně uvedla v žalobě přehledně v tabulce s označením jednotlivých faktur čísly, daty vystavení a splatnosti, uvedením částky, na kterou byly vystaveny a údajem, jaká částka zbývá k úhradě). Současně žalobkyně uplatnila žalobou nárok na částku 57 600 Kč, tj. 48 paušálních náhrad hotových výdajů spojených s uplatněním pohledávky po 1 200 Kč.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě sdělila, že si je vědoma svých závazků a je odhodlána je plnit. Podotkla, že i přes vzniklé neshody pokračuje (v roce 2024 – pozn. odvol. soudu) v nákupech zboží od žalobkyně v řádech stovek tisíců korun. Vyzdvihla, že se potýká s problémy spojenými s prodloužením administrativních procesů při kolaudacích ze strany stavebních úřadů a provozovatelů distribučních sítí, což má přímý dopad na zpoždění plateb od jejích zákazníků, pro které provádí výstavbu fotovoltaických elektráren. Tyto platby jsou přitom pro ni zásadní nejen pro úhradu její další činnosti, ale rovněž pro úhradu závazků dodavatelům, tedy i žalobkyni. Závěrem žalovaná zdůraznila, že se žalobkyní komunikuje a usiluje o nalezení přijatelného řešení. Předpokládá plnou úhradu žalovaných částek do 30 dnů.

3. Podáním ze dne 16. 4. 2024 žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 50 000 Kč s úroky z prodlení, neboť žalovaná tuto částku 14. 3. 2024 uhradila. Jednalo se o plnění na nejstarší pohledávku vyúčtovanou fakturou č. 302300227 ze dne 31. 1. 2023, splatnou dne 1. 4. 2023, původně znějící na částku 220 692,97 Kč. S ohledem na platby žalované (před podáním žaloby) byla žalobou uplatněna pouze částka 82 418,76 Kč a po částečně úhradě (po podání žaloby) zbývá 32 418,76 Kč.

4. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně řízení zastavil co do částky 50 000 Kč s 0,1% úroky z prodlení denně z částky 50 000 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení (I. výrok), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 039 814,24 Kč s příslušenstvím (II. výrok) a dále žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 117 217,40 Kč (výrok nesprávně označen jako II. – správně má být III. výrok – pozn. odvol. soudu). V odůvodnění soud uvedl, že žalobce předložil rámcovou kupní smlouvu ze dne 26. 10. 2022, která byla uzavřena jasným, určitým a srozumitelným způsobem; ve smlouvě je vymezen závazek (žalobkyně) o převodu vlastnictví a závazek (žalované) platit kupní cenu. Dodávané zboží (převážně se jednalo o elektroinstalační materiál) bylo specifikováno v jednotlivých fakturách. Žalovaná dne 18. 9. 2023 svůj dluh co do důvodu i co do výše uznala; v uznání dluhu jsou uvedena čísla faktur s daty jejich vystavení i s daty splatnosti. Soud dospěl k závěru, že smluvní vztah mezi účastnicemi lze podřadit pod § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Vznikl tak závazkový právní vztah ve smyslu § 1721 o. z., podle kterého ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Dále soud uzavřel, že v projednávané věci žalovaná dluh uznala co do důvodu i výše a k tomu odkázal na § 2053 o. z., podle něhož, uználi někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. A vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním svého dluhu v prodlení, soud posoudil jako důvodný i nárok žalobce na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). a žalobě v celém rozsahu vyhověl. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal v řízení úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení.

5. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná s tím, aby byl odvolacím soudem zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítla, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť v odůvodnění není specifikována výše částky, pro kterou bylo řízení částečně zastaveno (odůvodnění tak nekoresponduje s výrokovou částí). Dále soud uvádí, že žalobkyně převedla na žalovanou vlastnické právo, ačkoliv tato skutečnost není nijak doložena. Není zřejmé, jak byl smluvně stanoven přechod vlastnického práva, když dodání předmětu koupě samo o sobě převod vlastnického práva nemusí znamenat. Žalobkyně ohledně této skutečnosti ničeho netvrdí. Jestliže není postaveno najisto, zda došlo k převodu vlastnického práva, nelze konstatovat platné a účinné uznání dluhu, neboť za takové situace by se jednalo o uznání dluhu neexistujícího. Žalovaná má za to, že soud neúplně zjistil skutkový stav a skutková tvrzení a důkazy neumožňují ve věci rozhodnout vyhovujícím rozsudkem.

6. Žalobkyně označila odvolání žalované za nedůvodné. Připustila, že v rámcové kupní smlouvě byla sjednána výhrada vlastnického práva, dle níž platí, že kupující nabývá vlastnické právo ke zboží až zaplacením kupní ceny (čl. VI odst. 9 smlouvy), nicméně dodáním objednaného zboží žalované splnila své povinnosti ze smlouvy, neboť tímto umožnila žalované jako kupující nabýt vlastnické právo ke zboží (§ 2079 odst. 1 o. z.). Nabytí vlastnického práva ke zboží je tak nyní plně v dispozici žalované, neboť postačí, aby za dodané zboží zaplatila kupní cenu. S ohledem na písemné uznání dluhu žalobkyni nesporně vzniklo právo na zaplacení kupní ceny za dodané zboží a je případně na žalované, aby prokázala, že tomu tak není. Nárok na vystavení faktur vznikl dle čl. VI odst. 1 rámcové kupní smlouvy dodáním zboží. Uznáním pohledávek je rovněž plně prokázáno dodání zboží žalované, jež je v daném případě jedinou podmínkou pro vznik práva na zaplacení kupní ceny (viz čl. VI odst. 1 smlouvy). Žalobkyně dále sdělila, že žalovaná po rozhodnutí soudu prvního stupně provedla další částečné úhrady v celkové výši 43 258,38 Kč, a v rozsahu této částky vzala žalobkyně žalobu zpět, a to včetně 0,1 % s úroků z prodlení denně:- z částky 17 892,78 Kč od 30. 4. 2023 do zaplacení,- z částky 7 742,39 Kč od 30. 4. 2023 do zaplacení,- z částky 744 Kč od 30. 4. 2023 do zaplacení,- z částky 4 501,94 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,- z částky 1 242,66 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,- z částky 4 294,78 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,- z částky 1 500,47 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,- z částky 3 499,33 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,- z částky 329,82 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení,- z částky 1 510,21 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení.Žalobkyně podotkla, že veškeré úhrady (jak úhrada částky 50 000 Kč, tak i následné dílčí platby v celkové výši 43 258,38 Kč) byly uskutečněny po podání žaloby, a proto procesní zavinění ve vztahu k částečnému zpětvzetí nese žalovaná.

7. Usnesením ze dne 24. 9. 2025, č. j. 27 Co 144/2024-168, odvolací soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s částečným zpětvzetím žaloby (toto částečné zpětvzetí bylo žalované současně doručeno s předmětným usnesením), s poučením, že nevyjádří-li se ve lhůtě 5 dnů, bude odvolací soud předpokládat, že se zpětvzetím souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila.

8. Dříve, než odvolací soud přistoupil k projednání odvolání žalované, zabýval se přípustností jejího odvolání proti I. výroku rozsudku soudu prvního stupně, kterými bylo řízení zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby (pro úhradu částky 50 000 Kč žalovanou po podání žaloby). Z obecného závěru, že k odvolání jsou legitimováni účastníci řízení, nelze dovozovat, že by odvolání mohl podat kterýkoliv z nich. Z povahy odvolání, jakožto opravného prostředku, plyne, že toto může podat jen účastník, jehož práv a povinností se rozhodnutí soudu prvního stupně týká, kterému nebylo rozhodnutím soudu vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na jeho právech. Rozhodujícím je přitom výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, protože na existenci případné újmy lze usuzovat jen z procesního hlediska. Při tomto posuzování nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, zda rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí. V daném případě soud prvního stupně I. výrokem svého rozsudku (zčásti) řízení zastavil a žalovaná netvrdila, jaká jí mohla (případně) tímto rozhodnutím vzniknout újma. Namítala pouze nepřezkoumatelnost rozsudku spočívající v tom, že v odůvodnění není uvedena výše částky, pro kterou bylo řízení zastaveno a odůvodnění tak nekoresponduje s výrokovou částí. Je sice pravdou, že soud prvního stupně výslovně v odůvodnění výši částky neuvedl, je však uvedena v I. výroku rozsudku (včetně příslušenství) a rozsahem koresponduje s částečným zpětvzetím učiněným žalobcem. Za dané situace nelze dovodit, že by rozhodnutím soudu byla žalované způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma. K podání odvolání proti I. výroku rozsudku soudu prvního stupně tak není žalovaná oprávněna (subjektivně legitimována), a proto odvolací soud podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolání žalované vůči I. výroku rozsudku soudu prvního stupně odmítl.

9. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání ve zbývajícím rozsahu bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

10. Při jednání odvolacího soudu dne 2. 10. 2025 sdělila žalovaná, že téhož dne uhradila další tři platby ve výši:- 26 186,26 Kč (na fakturu VS , var. symbol, , splatnou dne 27. 6. 2023),- 15 418,27 Kč (na fakturu , IBAN, , splatnou dne 15. 5. 2023),- 8 921,59 Kč (na fakturu VS , var. symbol, , splatnou dne 15. 5. 2023).

11. Žalobkyně následně (po ověření úhrad) vzala žalobu zpět i ohledně těchto částek spolu s 0,1% úroky z prodlení denně od prvního dne prodlení do zaplacení a žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby učiněným u jednání vyslovila souhlas.

12. Podle § 222a odst. 1 o. s. ř., vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Dle odstavce druhého téhož ustanovení, jestliže účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.

13. S ohledem na částečná zpětvzetí žaloby (učiněná jednak ve vyjádření k odvolání a následně u jednání odvolacího soudu) odvolací soud v souladu s § 222a odst. 1 a 2 o. s. ř. zrušil část II. výroku rozsudku soudu první stupně a řízení zastavil.

14. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení § 213a odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování rámcovou kupní smlouvou ze dne 26. 10. 2022, v níž si účastnice v čl. I odst. 2 sjednaly, že prodávající (žalobkyně) se zavazuje dodávat kupující (žalované) po dobu účinnosti smlouvy zboží v souladu s dílčími kupními smlouvami, umožnit kupující nabytí vlastnického práva ke zboží. V čl. VI. odst. 1 si strany dohodly, že sjednanou kupní cenu zboží v souhrnu u každé převzaté samostatně fakturované dodávky zboží zaplatí kupující přímou platbou na bankovní účet prodávající, hotově či prostřednictvím platební karty při převzetí zboží. Nárok na zaplacení kupní ceny vzniká prodávající dodáním zboží. Oprávnění prodávající fakturovat vzniká dnem dodání zboží (datum zdanitelného plnění). Podle čl. VI odst. 9 smlouvy vlastnické právo ke zboží přechází z prodávající na kupující úplným zaplacením kupní ceny zboží prodávající. Z čl. IX odst. 1 smlouvy vyplývá, že úroky z prodlení byly sjednány ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Je-li však prodlení delší než 15 dnů, zavazuje se kupující (žalovaná) uhradit prodávající (žalobkyni) úroky z prodlení 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, a to počínaje prvním dnem prodlení. V uznání dluhu ze dne 18. 9. 2023 žalovaná (zastoupená jednatelem , tituly před jménem, , jméno FO, ) uznala svůj závazek ve vztahu k věřitelce (žalobkyni) co do důvodu i výše ve smyslu § 2053 o. z. V uznání jsou uvedeny jednotlivé faktury, data jejich vystavení, částky, na které byly faktury vystaveny, data splatností (od 18. 2. 2023 do 27. 6. 2023) a jednotlivé výše dlužných částek. Celkem dluh k uvedenému datu činil 1 446 257,14 Kč s tím, že se jedná o zcela či částečně neuhrazené faktury, kterými byla vyúčtována kupní cena za dodané zboží.

15. Na základě zopakovaného dokazování odvolací soud neshledal důvodnou námitku žalované, že soud prvního stupně rozhodl (ve vztahu k nároku na jistinu) na základě neúplně zjištěného skutkového stavu. Soud prvního stupně vycházel z uznání dluhu žalovanou, tedy ze zákonné domněnky, že dluh v době uznání v rozsahu v něm uvedeném trval (§ 2053 o. z.). V takovém případě nemusí věřitel vznik dluhu ani jeho výši v době uznání prokazovat, důkazní břemeno přechází na dlužníka, který prokazuje neexistenci dluhu. Za dané situace bylo na žalované, aby tuto zákonnou domněnku vyvrátila. Žalovaná pouze namítla, že soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně na ni převedla vlastnické právo, aniž by tato skutečnost byla doložena a za takové situace by se jednalo o uznání dluhu neexistujícího. Dodání zboží však žalovaná nerozporovala a přechod vlastnického práva nebyl podmínkou pro vznik práva žalobkyně na zaplacení kupní ceny (viz čl. VI odst. 1 smlouvy). Podle smlouvy vznikl prodávající (žalobkyni) nárok na zaplacení kupní ceny (a oprávnění fakturovat) dodáním zboží. Pro úplnost odvolací soud podotýká, že pokud si smluvní strany sjednaly výhradu vlastnického práva, pak v případě, že kupující poruší povinnost zaplatit včas a řádně sjednanou kupní cenu, stojí prodávající před volbou, zda od smlouvy odstoupí a bude požadovat vrácení zboží nebo zda ve smluvním vztahu setrvá a bude vymáhat úhradu kupní ceny.

16. Námitce žalované ohledně nedostatečného zjištění skutkového stavu lze přisvědčit pouze částečně ve vztahu k příslušenství. Z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně není zřejmé, jak soud dospěl k závěru o důvodnosti nároku žalobkyně na 0,1% úroky z prodlení denně z dlužných částek. Po zopakovaném dokazování odvolací soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaná si výši úroků z prodlení platně sjednaly v rámcové smlouvě (viz čl. IX odst. 1) a současně z uznání dluhu je zřejmé, že všechny dlužné částky byly k datu uznání po splatnosti již déle než 15 dnů. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na 0,1% úroky z prodlení denně z jednotlivých dlužných částek od prvého dne prodlení je důvodný. Rovněž je důvodný i nárok žalobkyně na náklady spojené s uplatněním každé jednotlivé pohledávky v celkové výši 57 600 Kč (tj. 48 x 1 200 Kč, podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neboť se jedná o vzájemný závazek podnikatelů.

17. Odvolací soud proto podle § 219 o. s ř. rozsudek soudu prvního stupně v části II. výroku (co do částky 946 029,74 Kč s příslušenstvím), včetně výroku o náhradě nákladů řízení, jako věcně správný potvrdil.

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná nebyla v odvolacím řízení ve věci samé úspěšná, a proto je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení sestávající z:- odměny za vyjádření k odvolání ve výši 12 460 Kč (tarifní hodnota 1 039 814,24 Kč) a za účast u jednání odvolacího soudu ve výši 12 300 (tarifní hodnota po částečném zpětvzetí učiněném v podání z 18. 9. 2025 činí 996 555,86 Kč), podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. k) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.“),- dvou náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t.,- cestovného ve výši 2 169,73 Kč za cestu k jednání odvolacího soudu dne 2. 10. 2025 osobním automobilem , Anonymizováno, na trase , adresa, a zpět v celkovém rozsahu 278 km (zpáteční cesta) při průměrné spotřebě 5,6 l benzínu Natural 95 na 100 km, ceně 35,80 Kč/1 benzínu a sazbě základní náhrady 5,80 Kč/1 km dle vyhl. č. 475/2024 Sb., platné od 1. 1. 2025,- náhrady za ztrátu času ve výši 1 200 Kč (8 půlhodin po 150 Kč) dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a. t.,- náhrady za DPH (21 %) ve výši 6 096,25 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.).Celkové náklady žalobce za odvolací řízení činí 35 125,97 Kč.

19. Všechny shora uvedené náklady shledal odvolací soud účelnými pro uplatňování či bránění práva v odvolacím řízení zcela úspěšnou žalobkyní a z tohoto pohledu i co do výše úměrnými k předmětu řízení. Současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci § 150 o. s. ř. Nadto nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení by mělo být jen zcela výjimečným a ojedinělým opatřením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2811/2013, uveřejněný pod č. 24/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).