27 Co 84/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marcely Vítkové a soudkyň Mgr. Zory Komancové a Mgr. Dany Daňkové ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce , sídlem Adresa žalobce , zastoupený advokátem Jméno advokáta A , sídlem Adresa advokáta A , proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného , sídlem Adresa žalovaného , zastoupený advokátem Jméno advokáta B , sídlem Adresa advokáta B , o zaplacení 322 835,15 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 20. 2. 2024, č. j. 8 C 148/2021-85,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 24 187,90 Kč k rukám jeho zástupce , Jméno advokáta A, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V řízení zahájeném 10. 6. 2021 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 322 835,15 Kč s 8,25% (zákonnými) úroky z prodlení z částky 269 824,55 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, z částky 24 382 Kč od 13. 11. 2021 do zaplacení a z částky 28 628,60 Kč od 13. 2. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. K tomu uvedl, že jako prodávající uzavřel se žalovaným jako kupujícím smlouvu, jejímž předmětem byla koupě 377 kusů „AirSLC-100-LWES-DALI-Řídící modul osvětlení LoRaWAN-Zhanga-DALI“ (dále jen „řídící moduly“) za celkovou kupní cenu ve výši 770 927,30 Kč. Formou zálohy žalovaný zaplatil 231 278,19 Kč a zbývající část kupní ceny žalobce vyúčtoval fakturou č. F 202099 ze dne 9. 11. 2020 splatnou 23. 11. 2022. Následně však účastníci 23. 12. 2020 uzavřeli písemnou dohodu o odstranění vady dodaných řídících modulů, na jejímž základě byla úhrada zbývající části kupní ceny odložena a navázána na podmínku, že žalobce nejprve odstraní vytčenou vadu, k čemuž došlo nejpozději dne 28. 2. 2021; po tomto datu žalovaný žádné vady nevytkl ani nesdělil nesouhlas s odstraněním vytčené vady. Přestože byla splněna podmínka k úhradě zbývající části kupní ceny, žalovaný uhradil pouze 50 %, tedy částku 269 824,55 Kč a k úhradě tak zbývá 269 824,55 Kč. Dále účastníci uzavřeli druhou kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání jednoho kusu „ACR-LGW-100-ETH-POE“ za cenu 24 382 Kč, kterou žalobce vyúčtoval fakturou č. F 202088 splatnou. 12. 11. 2020. Na tuto fakturu žalovaný neuhradil ničeho. Dále účastníci uzavřeli třetí kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dodání 14 kusů řídících modulů za celkovou cenu 28 628,60 Kč, kterou žalobce vyúčtoval fakturou č. 1202100004 splatnou 12. 2. 2021. Ani na tuto fakturu žalovaný ničeho neuhradil. Následně žalobce upřesnil, že v písemné dohodě z 23. 12. 2020 si účastníci sjednali termín odstranění vady nejpozději do 28. 2. 2021 a že dohoda neobsahovala ujednání o způsobu odstranění vady. Dohodnutý termín žalobce dodržel, vadu odstranil a celý systém uvedl do funkčního stavu tak, aby mohl být žalovaným předán koncovému zákazníkovi. Pokud by žalobce v souladu s uzavřenou dohodou vadu neodstranil (což však žalobce zcela odmítá), měl žalovaný možnost vadu opět vytknout nebo zboží vrátit, jak bylo ujednáno v odstavci 2.2 dohody. Po datu 28. 2. 2021 však žalovaný žádné další vady či nedodělky u žalobce neuplatňoval, žádné vady nevytýkal a nesdělil, že by nesouhlasil se způsobem odstranění vytčené vady, ani neuplatnil jakékoliv jiné námitky. Žalovaný se k nároku žalobce vyjádřil až po zaslání předžalobní výzvy, kdy dodatečně a opožděně vytýkal, že vada nebyla odstraněna tak, jak si představoval. Dále žalobce zdůraznil, že dohoda o odstranění vady se týkala dodaného zboží, nikoliv zhotovení díla. Pokud si žalovaný nechal vypracovat , tituly před jménem, , adresa, znalecký posudek, tento byl vyhotoven až pět měsíců po odstranění vady (v červenci 2021) a znalec vycházel z předpokladu, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, nikoliv kupní smlouvu.

2. Žalovaný uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává, k čemuž odkazoval na písemnou dohodu o odstranění vady modulů pro ovládání veřejného osvětlení z 23. 12. 2020 s tím, že vada definovaná v bodu 2. nebyla žalobcem odstraněna. V dalším vyjádření žalovaný poukázal na to, že v předmětné dohodě žalobce uznal vadu definovanou v odst. 2.1. a zavázal se k jejímu odstranění nejpozději do 28. 2. 2021 (viz odst. 2.2. dohody). Dne 14. 6. 2021 jeho jednatel , jméno FO, zaslal , adresa, (za žalobce) email, v němž namítl, že dodané zboží nesplňuje definici dle dohody, dohodnutý postup odst. 2.

1. Pro zodpovězení otázky, zda skutečně byl odst. 2.1 dohody naplněn, si nechal zpracovat znalecký posudek (viz znalecký posudek ze dne 13. 7. 2021 vypracovaný znalcem , tituly před jménem, , adresa, ). Při jednání ve věci žalovaný dodal, že od kupní smlouvy odstoupil a zdůraznil, že mezi účastníky probíhala telefonická komunikace. Upřesnil, že žalobce byl dodavatelem řídících modulů, pan , jméno FO, byl dodavatelem serveru a žalovaný byl generálním dodavatelem a dodavatelem montáže. Vše bylo řešeno ústně, řídící moduly, tzv. „klobouky“ dodané žalobcem zůstaly tím posledním, co nefungovalo (jednalo se o veřejné osvětlení v městysu , adresa, – pozn. odvol. soudu).

3. Soud prvního stupně odvoláním napadeným rozsudkem žalobě v celém rozsahu vyhověl (I. a II. výrok) a dále žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 77 718,60 Kč (III. výrok). V odůvodnění uvedl podrobná skutková zjištění z provedených listinných důkazů i účastnického výslechu jednatele žalovaného pana , jméno FO, . Soud prvního stupně dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když tvrzení žalobce o uzavření kupní smlouvy bylo potvrzeno (opakovaným) sdělením žalovaného, že byl dodavatelem montáže, pan , jméno FO, dodavatelem serveru a žalobce dodavatelem řídících modulů a prokázáno účastnickým výslechem jednatele žalovaného. Ten vypověděl, že cílem závazkového vztahu bylo dodání hardwaru a poskytnutí technické podpory, tedy poradenství, bez montáže dodaného zboží. , jméno FO, a pan , jméno FO, z technické podpory žalobce měli radit s instalací, ne ji však provádět. Žalobce měl řešit vady výrobků, které byly žalovaným zjištěny při instalaci již prvních kusů do serveru zajišťovaného panem Teturem. Písemnou dohodou o odstranění vady z 23. 12. 2020 a účastnickým výslechem jednatele žalovaného bylo prokázáno dodání zboží na základě všech (tří) kupních smluv, což žalovaný ani nerozporoval. Soud prvního stupně se proto dále zabýval obranou žalovaného. Poukázal na to, že pokud by předmětem smlouvy bylo zhotovení díla, byla by splatnost ceny vázána na řádné dokončení a předání díla, ustanovení občanského zákoníku upravující kupní smlouvu však úhradu kupní ceny na vyřešení uplatněných práv kupujícího z vadného plnění neváží. Vrátit předmět plnění při neodstranění vad, tedy odstoupit od smlouvy, umožňuje nejen zákon, ale v projednávané věci to umožňovala i dohoda o odstranění vady modulů uzavřená mezi účastníky 23. 12. 2020, když v bodu 2. odst. 2.2. se účastníci dohodli, že: „Pokud dodavatel neuvede zboží do stavu popsaném v odstavci 2.1 nejpozději ke dni 28. 2. 2021, má odběratel právo vrátit zboží dodavateli na adresu uvedenou v odstavci 1.3. a dodavatel se zavazuje na základě toho vrátit odběrateli dosud uhrazenou část kupní ceny zboží nejpozději do 31. 3. 2021“. Jestliže žalovaný od smlouvy neodstoupil, nemůže bez včasného uplatnění nároku z vad blokovat úhradu kupní ceny. Pouze § 2108 o. z. umožňuje kupujícímu do odstranění vad neplatit část kupní ceny odhadem odpovídající přiměřeně jeho právu na slevu. Nárok na slevu z kupní ceny však žalovaný neuplatnil a již v roce 2020 požadoval odstranění vady zboží [§ 2106 odst. 1 písm. b) o. z.] a pokud tak žalobce neučinil, mohl požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstoupit (§ 2106 odst. 2 o. z.). Soud uzavřel, že žalovaný měl možnost právo z vadného plnění uplatnit u soudu, pokud by ho (vadné plnění) vytkl bez zbytečného odkladu. Protože se tak nestalo, soud se oprávněností neuplatněných nároků z vad zboží neměl důvod zabývat. , adresa, fakturované podle druhé a třetí kupní smlouvy nadto žalovaný nereklamoval vůbec. Byť vada zboží dodaného na základě první kupní smlouvy nebyla podle tvrzení žalovaného ve sjednaném termínu do 28. 2. 2021 odstraněna, žalovaný její neodstranění vytýkal žalobci až v červnu 2021 a žalobce namítl opožděné vytknutí vady. Dále žalovaný tvrdil (a výpovědí svého jednatele prokazoval), že od kupní smlouvy odstoupil, a to telefonicky až v létě 2021, když žalobci sdělil, že nakoupil nové výrobky, nicméně podle názoru soudu z uvedeného sdělení (o nákupu nových výrobků) nelze odstoupení od kupní smlouvy bez dalšího dovodit a pokud žalovanému dle jeho tvrzení (prokazovanému výpovědí jednatele) nebylo ze strany žalobce v červenci 2022 umožněno dodané zboží vrátit a sdělit ústní formou, že od smlouvy odstupuje, měl možnost od smlouvy odstoupit například formou elektronickou či písemnou, což se však nestalo. Soud proto žalobu shledal v celém rozsahu za důvodnou, včetně nároku na zákonné úroky z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a nároku na náklady spojené s uplatněním pohledávky (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal ve sporu zcela úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.

4. Proti rozsudku podal včas odvolání žalovaný s tím, aby byl odvolacím soudem změněn a žaloba v plném rozsahu zamítnuta a bylo mu přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, popřípadě rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V prvé řadě zdůraznil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobce zavázal zapojit do projektu revitalizace veřejného osvětlení v městysu , adresa, , a to tak, že zhotoví a dodá moduly AirSLC-100/L/WES/DALI, tedy chytrá osvětlovací LED tělesa komunikující se serverem pro ovládání veřejného osvětlení a tyto moduly implementuje do IT infrastruktury žalovaného. Implementací se přitom rozumí soubor činností spočívajících v instalaci software na servery či jiná technická zařízení, provedení potřebných nastavení a integrace modulu, to vše zcela bez vad. Žalovaný je tak přesvědčen, že smluvní vztah mezi účastníky je třeba posoudit jako smlouvu o dílo, nikoliv jako smlouvu kupní, a to právě s ohledem na skutečnost, že pro správnou funkci chytrého osvětlení je nutné svítidlo nejen vybavit komunikačním modulem, ale zároveň je potřebná jeho řádná instalace a zajištění funkční obousměrné komunikační sítě. Bez součinnosti žalobce při samotném procesu implementace modulů nebylo možno projekt realizovat a uvést do funkčního stavu. Za dané situace samotné dodání modulů žalobcem pro splnění smluvních povinností nemohlo být dostačující. O uzavření smlouvy o dílo svědčí ostatně i skutečnost, že v písemné dohodě o odstranění vady modulů ze dne 23. 12. 2020 jsou smluvní strany označeny jako odběratel a dodavatel, nikoliv jako kupující a prodávající. Podle názoru žalovaného žalobci nevznikl nárok na zaplacení žalobou uplatněné částky, neboť v rozporu s § 2604 o. z. neprovedl dílo, tedy nedošlo k jeho dokončení a předání, přitom provedení díla je základním předpokladem pro vznik práva na zaplacení jeho ceny. Skutečnost, že nedošlo k řádnému provedení díla je potvrzena rovněž v dohodě o odstranění vady modulů. Žalobce se zavázal vadu odstranit do 28. 2. 2021, k čemuž však nedošlo, jak dokládá komunikace smluvních stran v červnu 2021, kdy byly žalovaným opakovaně vytýkány vady. Tuto skutečnost potvrzuje i předložený znalecký posudek. Žalovaný je tedy přesvědčen, že samotným dodáním modulů žalobce své smluvní povinnosti nesplnil a nemohlo tedy dojít ke vzniku povinnosti žalovaného uhradit cenu.

5. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Zdůraznil, že mezi účastníky byla nepochybně uzavřena kupní smlouva, což ostatně po celou dobu tvrdil i sám žalovaný. Závěr soudu prvního stupně o uzavření kupní smlouvy je tedy zcela správný. Podle názoru žalobce i samotná argumentace žalovaného týkající se rozlišení kupní smlouvy a smlouvy o dílo je mylná. V této souvislosti žalobce odkázal na § 2086 o. z. Pokud dále v této souvislosti žalovaný poukazoval na označení smluvních stran jako odběratele a dodavatele v dohodě o odstranění vady modulů, pak podle ustanovení občanského zákoníku se smluvní strany smlouvy o dílo nazývají zhotovitel a objednatel, pojmy dodavatel a odběratel občanský zákoník vůbec neužívá a v praxi lze najít mnoho případů, kdy jsou tyto pojmy použity právě jako synonymum pro prodávajícího a kupujícího. Argumentace žalovaného o vázanosti splatnosti ceny díla na jeho řádné dokončení a předání je tak zcela irelevantní. Žalobce podotkl, že nikdy nerozporoval, že na části dodaného zboží se zpočátku vyskytovala vada a ohledně jejího odstranění byla uzavřena dohoda s tím, že vada měla být odstraněna do 28. 2. 2021. Žalobce ve stanovené lhůtě vadu odstranil. Pokud byl žalovaný jiného názoru, měl dle této dohody právo zboží vrátit, na základě čehož by mu do 31. 3. 2021 žalobce vrátil dosud uhrazenou část kupní ceny. Dále žalobce připomenul, že se podanou žalobou domáhá nároků ze tří kupních smluv a žalovaný zboží dodané podle druhé a třetí kupní smlouvy nikdy nereklamoval. Podotkl, že podle jeho názoru tvrzení žalovaného o uzavření smlouvy o dílo je novotou v odvolacím řízení již nepřípustnou.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

7. Podle § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

8. Podle § 2086 odst. 2 o. z., za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti.

9. Odvolací soud souhlasí se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i s jeho právním hodnocením věci a pro stručnost odkazuje na podrobné odůvodnění jeho rozhodnutí. Nesdílí názor žalovaného, že smlouvu, resp. tři smlouvy uzavřené mezi účastníky, je nutno posuzovat podle ustanovení občanského zákoníku upravujících smlouvu o dílo, když v řízení před soudem prvního stupně nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by plnění žalobce spočívalo v převážné části ve výkonu činnosti. Tvrzení v tomto směru žalovaný doplnil až v rámci podaného odvolání, jedná se tedy o tzv. nepřípustné novoty (§ 205a o. s. ř.). Nadto, jak již bylo shora uvedeno, při jednání před soudem prvního stupně sám žalovaný uvedl, že byl generálním dodavatelem v rámci revitalizace veřejného osvětlení v městysu , adresa, , dodavatelem serveru byl pan , jméno FO, a žalobce dodával „klobouky“ (tj. řídící moduly – pozn. odvol. soudu). Rovněž v rámci účastnické výpovědi jednatel žalovaného potvrdil, že žalobce měl pouze dodat zboží a poskytnout technickou podporu a předmětem ujednání byla smlouva o dodávce zboží, tedy kupní smlouva. Dále výslovně uvedl, že pan , právnická osoba, pan , jméno FO, z technické podpory od žalobce nám měli s instalací radit, ne však provádět instalaci. K názoru žalovaného, že i z označení smluvních stran v dohodě z 23. 12. 2020 se podává, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, odvolací soud poznamenává, že v této dohodě se zároveň výslovně hovoří o „zboží“, nikoliv „díle“.

10. K otázce právního posouzení věci odvolací soud připomíná, že právní posouzení je záležitostí soudu. Strany nemusí právní posouzení skutečností, které uvedou do řízení, provést, byť o něm v zájmu racionálního postupu v řízení pochopitelně musejí mít vlastní názor. I kdyby ale strany právní posouzení provedly, soud jím není vázán, a může proto věc po právní stránce posoudit jinak. Možnost soudu posoudit věc po právní stránce jinak je důsledkem zásady iura novit curia a vztahuje se pouze k právnímu posouzení. Naopak předmětem sporu, jak jej vymezily strany, je soud vázán (viz Občanský soudní řád: Praktický komentář, autor: Lavický P. a kol., nakladatelství Wolters Kluwer).

11. Dále odvolací soud uvádí, že účastníci si v dohodě z 23. 12. 2020 výslovně sjednali postup v souvislosti s žalovaným vytčenou vadou modulů (když právní normy soukromého práva jsou zásadně dispozitivní a strany se mohou při úpravě svých práv a povinností od právních norem soukromého práva odchýlit, jestliže to zákon nezakazuje – k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5719/2016 či rozsudek sp. zn. 32 Cdo 3172/2020). Žalobce se zavázal k odstranění vady nejpozději do 28. 2. 2021 a žalovaný nikdy netvrdil a neprokazoval, že by v době od 28. 2. 2021 do 31. 3. 2021 vytýkal žalobci, že neprovedl opravu vytčené vady nebo že by v době do 31. 3. 2021 oznámil žalobci, že zboží vrací (tj. od smlouvy odstupuje) a žalobce by tak byl povinen vrátit do 31. 3. 2021 dosud uhrazenou část kupní ceny. Pokud tedy následně začal žalovaný shodnou vadu (poprvé vytčenou v prosinci 2020) opakovaně vytýkat žalobci až v červnu 2021, stalo se tak opožděně, což žalobce v průběhu řízení namítal (§ 2011 o. z. a § 2011 odst. 2 o. z.).

12. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně, včetně výroku o náhradě nákladů řízení, jako věcně správný potvrdil.

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142, odst. 1 o. s. ř. Žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný, a proto je povinen nahradit žalobci všechny účelně vynaložené náklady. Náklady žalobce za odvolací řízení sestávají z:- odměny za jeden úkon právní služby ve výši 9 620 Kč, a to za vyjádření k odvolání, dle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. k) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění platném do 31. 12. 2024 (dále jen „advokátní tarif I“),- odměny za jeden úkon právní služby ve výši 9 620 Kč, a to za účast u jednání odvolacího soudu, dle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „advokátní tarif II“),- náhrady za jeden režijní paušál ve výši 300 Kč (vyjádření k odvolání) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu I,- náhrady za jeden režijní paušál ve výši 450 Kč (účast u jednání odvolacího soudu) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu II,- vše navýšeno o DPH (21 %) ve výši 4 197,90 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř).Celkové náklady žalobce za odvolací řízení činí 24 187,90 Kč.

14. Všechny tyto náklady shledal odvolací soud účelnými pro uplatňování či bránění práva v odvolacím řízení zcela úspěšným žalobcem a z tohoto pohledu i co do výše úměrnými k předmětu řízení. Současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci § 150 o. s. ř. Nadto nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení by mělo být jen zcela výjimečným a ojedinělým opatřením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2811/2013, uveřejněný pod č. 24/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).