28 Co 112/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Vávry a soudkyň Mgr. Jitky Múčkové a Mgr. Miroslavy Šebelové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 1 082 677,75 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7. května 2023, č. j. 94 C 72/2021-361,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. výroku mění tak, že žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 1 082 677,75 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 559 564,50 Kč od 17. 4. 2018 do zaplacení, z částky 425 405,75 Kč od 29. 5. 2018 do zaplacení, z částky 97 707,50 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 188 179,20 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta , Jméno advokáta B, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 101 541,80 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta , Jméno advokáta B, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 1 082 677,75 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 559 564,50 Kč od 17. 4. 2018 do zaplacení, z částky 425 405,75 Kč od 29. 5. 2018 do zaplacení, z částky 97 707,50 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení (výrok I.), uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 351 877,49 Kč (výrok II.).

2. Proti uvedenému rozsudku podala odvolání žalovaná, nesouhlasila ani se skutkovými, ani s právními závěry soudu prvního stupně. Podle žalované není správný závěr, že účastníci uzavřeli nepojmenovanou smlouvu, ani závěr, že pro úspěšnost nároku žalobkyně postačuje prokázání postupného převzetí odpadu žalobkyní od žalované, když sama žalobkyně odkazuje na smlouvu, na jejímž základě fakturovala za likvidaci odpadu, nikoli za jeho převzetí. Žalobkyně neprokázala, že by odpad skutečně zlikvidovala, její nárok tak není oprávněný. Pokud soud prvního stupně posuzoval otázku stanovení ceny, není zřejmé, zda se jedná o posouzení ceny za likvidaci, či za převzetí odpadu. Žalovaná zdůraznila, že po celou dobu řízení tvrdila, že s žalobkyní nebyla ve smluvním vztahu, že za služby zaplatila společnosti , právnická osoba, (dále společnost , Anonymizováno, ) a , Anonymizováno, . (dále společnost , Anonymizováno, ), je tak nelogické, aby za jeden obchod zaplatila de facto dvakrát, jedenkrát uvedeným společnostem a ještě jednou žalobkyni. Žalovaná odvolacímu soudu navrhla, aby změnil napadený rozsudek tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne a přizná žalované náhradu nákladů řízení.

3. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila písemně, s odvoláním nesouhlasila, ztotožnila se s napadeným rozsudkem a navrhla jeho potvrzení. Ve vyjádření uvedla, že soud prvního stupně provedl v řízení rozsáhlé dokazování, rozhodné byly zejména doklady a ohlašovací listy, které vystavovala a podepisovala sama žalovaná, byl prokázán smluvní vztah mezi účastníky, převzetí odpadu ze strany žalobkyně, naopak bylo vyvráceno tvrzení žalované, že likvidaci odpadu pro ni zajistily jiné společnosti.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou, doručenou soudu dne 16. 4. 2021, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 082 677,75 Kč s příslušenstvím (specifikovaným v odstavci 1). Svůj nárok žalobkyně odvíjela od smlouvy, která měla být mezi účastníky uzavřena v ústní formě. Ohledně předmětu plnění ze smlouvy, které žalobkyně měla žalované poskytnout, žalobkyně v průběhu řízení opakovaně měnila skutková tvrzení, tvrdila, že od žalované převzala a zlikvidovala nebezpečný odpad, v další verzi tvrzení, že plnění mělo spočívat pouze v převzetí nebezpečného odpadu. Za své služby měla žalované vyfakturovat dohodnutou cenu ve výši 2 500 Kč za tunu odpadu, a to třemi fakturami, jejichž zaplacení je předmětem žalobního nároku, v celkové výši 1 082 677,75 Kč. Žalovaná se bránila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou žádný smluvní vztah nevznikl, že předmětné faktury byly vystaveny neoprávněně, že odvoz a likvidaci předmětného nebezpečného odpadu si žalovaná objednala a zajistila u jiných smluvních partnerů, které pro ni tuto službu vykonali a žalovaná jim za službu zaplatila.

6. O žalobkyní uplatněném nároku rozhodl soud prvního stupně napadeným rozsudkem. Vyšel z následujících zjištění:a) Žalovaná jako odesílatel vystavila ohlašovací listy pro přepravu nebezpečných odpadů pro území ČR včetně nákladních listů v průběhu období 2. 3. 2018 až 7. 6. 2018. Z jednotlivých ohlašovacích listů vyplývá přeprava nebezpečného odpadu s katalogovým číslem 170204 (sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné), odesílatelem je vždy žalovaná, příjemcem vždy žalobkyně, dopravcem nebezpečného odpadu je buď společnost , Anonymizováno, nebo společnost , Anonymizováno, , v ohlašovacích listech je vyplněno množství odpadu v tunách, datum předání dopravci i příjemci, registrační značka použitého vozidla pro přepravu, místo nakládky, kterým bylo buď , adresa, , hlavní nádraží, nebo železniční stanice , adresa, . Ohlašovací i nákladní listy jsou vždy orazítkovány a podepsány jak žalovanou na straně odesílatele, tak žalobkyní na straně příjemce.b) Na základě výše uvedených ohlašovacích (i nákladních) listů vystavila žalovaná předmětné tři faktury, z faktur vyplývá datum přepravy, registrační značky přepravních vozidel, katalogové číslo odpadu a množství odpadu v tunách, které odpovídá údajům v předmětných ohlašovacích listech. Za období od 2. 3. 2018 do 19. 3. 2018 (na 184,98 tun odpadu) byla dne 3. 4. 2018 vystavena faktura č. 201801669 na částku 559 564,50 Kč se splatností 17. 4. 2018. Za období od 5. 4. 2018 do 30. 4. 2018 (na 140,63 tun odpadu) byla dne 14. 5. 2018 vystavena faktura č. 2018001670 na částku 425 405,75 Kč s datem splatnosti 28. 5. 2018. Za období 7. 6. 2018 (na 32,3 tun odpadu) byla dne 21. 6. 2018 vystavena faktura č. 201801671 na částku 97 707,50 Kč se splatností 5. 7. 2018. Faktury vystavila žalobkyně jako dodavatel na žalovanou jako odběratele se sdělením ve faktuře, že „…dodavatel fakturuje odběrateli na základě smlouvy likvidaci odpadů…“. Jako jednotková cena za tunu odpadu je vždy uvedena částka 2 500 Kč.c) Předžalobní upomínkou z 20. 9. 2019 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě (mimo jiné) sporných faktur s tím, že se jedná o částky za převzetí a likvidaci odpadu žalobkyní, která od žalované odpad převzala a zlikvidovala, což dokládají ohlašovací listy pro přepravu nebezpečných odpadů po území ČR.d) Žalovaná přípisem ze dne 16. 10. 2019 prostřednictvím svého právního zástupce sdělila žalobkyni, že její požadavek na zaplacení předmětných faktur odmítá a považuje jej za nedůvodný s tím, že mezi účastnicemi nedošlo k uzavření žádné konkrétní smlouvy, na základě které by mohly být vystaveny předmětné faktury, ze kterých navíc vyplývá, že číselná řada faktur nemůže odpovídat měsícům, v nichž byly vystaveny, avšak odpovídá konci účetního období roku 2018.

7. S uvedenými skutkovými zjištěními se odvolací soud ztotožňuje, neboť vyplývají z provedeného dokazování.

8. Nelze se však ztotožnit s následujícími skutkovými zjištěními a skutkovým závěrem soudu prvního stupně: Žalobkyně a žalovaná se ústně rámcově dohodly, že žalovaná postupně naveze k žalobkyni v období od února do června 2018 prostřednictvím dopravců nebezpečný odpad, který žalobkyně převezme. Žalovaná jí za to zaplatí cenu ve výši 2 500 Kč plus DPH za tunu odpadu. Žalobkyně od žalované nebezpečný odpad v menších dodávkách převzala, celková hmotnost odpadu byla 357,91 tun, a vyzvala žalovanou k zaplacení ceny za převzetí. Žalovaná nesplnila svou smluvní povinnost zaplatit sjednanou cenu. Tyto závěry nemají oporu v provedeném dokazování.

9. Na základě uvedeného skutkového závěru soud prvního stupně dospěl v rovině právního posouzení, vycházeje z ustanovení § 1746 o. z. k následujícím závěrům: Účastnice uzavřely nepojmenovanou smlouvu, která má nejblíže ke smlouvě kupní, neboť v předmětném smluvním vztahu se jednalo o předání a převzetí zboží (odpadu), za které jedna strana druhé zaplatí cenu. Žalobkyně sjednaný odpad převzala, čímž splnila své smluvní povinnosti s tím, že otázka likvidace odpadu není pro posouzení sporu rozhodná. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti a sjednanou cenu za převzetí odpadu nezaplatila. Z toho důvodu soud prvního stupně vyhověl žalobě v plném rozsahu, rovněž co do požadovaného příslušenství, neboť do prodlení se žalovaná měla dostat vždy následující den po splatnosti tří sporných faktur. Pokud jde o rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, tyto přiznal žalobkyni s odkazem na její procesní úspěch ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř.

10. S uvedenými právními závěry se nelze ztotožnit, neboť byly aplikovány na nesprávně zjištěný skutkový stav.

11. Soud prvního stupně předně nevedl důsledně žalobkyni ke splnění její povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. Skutková tvrzení žalobkyně ke sporné smlouvě mezi účastníky byla rozporuplná jak v jednotlivých podáních žalobkyně, tak u jednotlivých jednání před soudem prvního stupně. Žalobkyně celkem čtyřikrát v průběhu řízení doplňovala žalobu a ve věci proběhlo celkem sedm jednání. Ve svých podáních i vyjádřeních před soudem prvního stupně jednak tvrdila, že předmětem smluvního ujednání účastníků bylo převzetí a likvidace předmětného nebezpečného odpadu, tvrdila také, že předmětem plnění bylo pouze převzetí předmětného nebezpečného odpadu žalobkyní od žalované. Ke způsobu uzavření smlouvy tvrdila jednak, že byla uzavřena ústně (u jednání 25. 1. 2022), dále, že byla uzavřena konkludentním způsobem a má vyplývat z doložených ohlašovacích listů (doplnění žaloby z 13. 12. 2021). Ve čtvrtém doplnění žaloby (ze 7. 2. 2023) tvrdila, že nebezpečný odpad od žalované naskladnila, pokud jej bylo potřeba zpracovat, učinila tak, následně došlo k likvidaci či dalšímu obchodování s nebezpečným odpadem. K ujednání o ceně tvrdila v žalobě, že se jedná o cenu obvyklou stanovenou žalobkyní, u prvního jednání 25. 1. 2022, že cena byla ústně sjednána a byla přiměřená, u stejného jednání k ceně tvrdila, že nebyla přesně stanovena, ale následně odvozována, v druhém doplnění žaloby (z 9. 2. 2022) uvedla, že smluvní strany měly vůli uzavřít smlouvu bez ujednání o ceně, u druhého jednání 5. 5. 2022, že cena vyplývá z předchozí spolupráce mezi účastníky.

12. S ohledem na nedostatečná skutková tvrzení k obsahu předmětné smlouvy mezi účastníky odvolací soud u jednání poskytl žalobkyni poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom smyslu, že je třeba doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy k nim o tvrzené smlouvě mezi účastníky, zejména kdy, na základě čeho, s jakým obsahem (jaká byla práva a povinnosti účastníků, jaká byla dohoda o ceně, o vzniku nároku na její zaplacení), dále vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení, jaký konkrétní nebezpečný odpad žalovaná žalobkyni předala, kdy a kde se tak stalo, jak žalobkyně s nebezpečným odpadem naložila, jakým způsobem, kdy a kde ho zlikvidovala, případě kdy, kam a komu jej předala.

13. Žalobkyně v reakci na uvedené poučení zaslala odvolacímu soudu písemné doplnění tvrzení a důkazních návrhů ke smluvnímu vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, v něm uvedla: že byl založen dohodou, na základě které bylo sjednáno, že žalovaná bude prostřednictvím dopravců navážet k žalobkyni nebezpečný odpad a žalobkyně tento nebezpečný odpad převezme, že okamžik uzavření smluvního vztahu byl ve chvíli faktických jednání, tedy konkrétně ve dnech převzetí nebezpečného odpadu žalobkyní od žalované a zároveň ve dnech potvrzení ohlašovacích listů. Ke sjednané ceně tvrdila, že byla mezi účastníky stanovena na základě dohody ve výši 2 500 Kč za převzetí jedné tuny odpadu, dále, že i kdyby dohoda o převzetí odpadu mezi účastníky byla uzavřena bez ujednání o ceně, pak úplata náleží žalobkyni ve výši obvyklé v místě a čase. K dalšímu nakládání s odpadem uvedla, že převzetím odpadu od žalované a následným naskladněním odpadu došlo ke smísení odpadu v rámci skladových zásob žalobkyně, a nelze tedy jednoznačně určit, jak bylo s konkrétním odpadem naloženo. K doplněným tvrzením žalobkyně navrhla dokazování níže uvedenými listinami a výslechy svědků.

14. Odvolací soud podle § 213 odst. 2, 4 o. s. ř. zopakoval a doplnil dokazování následujícími listinami a učinil následující skutková zjištění:a) Z objednávek na odvoz a likvidaci odpadu v předmětném období březen až duben 2018 vyplývá, že žalovaná si u společností , Anonymizováno, a , Anonymizováno, objednala odvoz a likvidaci nebezpečného odpadu katalogové číslo 170204, konkrétně dřevěných pražců.b) Z vyjádření firem , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (která si opakovaně vyžádal soud prvního stupně) ze dne 16. 8. 2022, 25. 8. 2022, 16. 9. 2022, 1. 12. 2022, 8. 12. 2022 a 28. 12. 2022 vyplývá potvrzení obrany žalované v předmětném sporu, tedy že žalovaná si u uvedených firem objednala likvidaci předmětného nebezpečného odpadu, který byl předmětem ohlašovacích listů předložených žalobkyní (viz odstavec 6, písm. a/) a které byly s žádostí soudu o vyjádření těmto firmám soudem prvního stupně zaslány, že uvedené firmy pro žalovanou uskutečnily odvoz a likvidaci předmětného nebezpečného odpadu, za tuto službu jim žalovaná zaplatila, jak vyplývá z faktur, které firmy doložily spolu se svým vyjádřením soudu, z výpisu z účtu žalované a z výpisů z účtů společností , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .c) Z vyjádření obou společností dále vyplývá, že předmětný odpad zlikvidovaly u společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dále společnost , Anonymizováno, ), které za likvidaci odpadu také zaplatily, což doložily vystavenými fakturami společností , Anonymizováno, a vyjádřením účetní.d) Obě společnosti se k dotazu soudu vyjádřily i k roli žalobkyně v likvidaci předmětného odpadu, kdy společnost , Anonymizováno, ve svém vyjádření z 8. 12. 2022 uvedla, že před platností nové vyhlášky probíhaly veškeré obchodní transakce přímo mezi , Anonymizováno, a žalovanou Dohoda se žalobkyní byla taková, tak jako i u jiných dodavatelů odpadu, že žalobkyně odpad bezúplatně přijme, zaeviduje jeho příjem a následný výdej, a to jako stacionární zařízení, a , Anonymizováno, ho dále dopraví ke skutečné likvidaci do společnosti , Anonymizováno, , ve skutečnosti se u žalobkyně likvidovaný odpad nikdy nenacházel, a tudíž jí nevznikly žádné náklady na likvidaci, tento postup byl v souladu s tehdejší platnou legislativou. Ve stejném duchu se vyjádřila společnost , Anonymizováno, , která k roli žalobkyně jako příjemce odpadu uvedla, že šlo o administrativní záležitost týkající se dodržení podmínek zákona o odpadech bez faktického základu, kdy likvidaci odpadu zajistila společnost , Anonymizováno, prostřednictvím společnosti , Anonymizováno, .e) Takové vysvětlení odpovídá i skutečnostem, které odvolací soud zjistil z nově předložených ohlašovacích listů pro přepravu nebezpečného odpadu pro území ČR, a to ve spojení s ohlašovacími a nákladovými listy, které žalobkyně přiložila již k samotné žalobě a byly provedeny k důkazu soudem prvního stupně. Z nově předložených ohlašovacích listů vyplývá, že jsou z předmětného období březen až červen 2018, vystavovala je žalobkyně jako odesílatel nebezpečného odpadu a potvrzoval je příjemce nebezpečného odpadu, kterým byly společnosti , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Vyplývá z nich, že veškerý předmětný nebezpečný odpad (z ohlašovacích listů, kdy odesílatelem odpadu byla žalovaná a příjemcem žalobkyně) byl následně ve stejný den v bezprostředně navazujícím čase (dle ohlašovacích listů) od žalobkyně jako odesílatele přijat buď společností , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, , které byly v ohlašovacích listech vyplněny jako příjemci a zároveň dopravci, s místem nakládky u žalobkyně. Množství odpadu v tunách i druh odpadu přesně odpovídá údajům z ohlašovacích listů, kde příjemcem je žalobkyně a odesílatel žalovaná, odpovídá vždy i registrační značka použitého vozidla k přepravě (vše ohlašovací listy připojené k žalobě č. l. 4-14 ve spojení s ohlašovacími listy předloženými žalobkyní v odvolacím řízení č. l. 426-436). Z uvedeného nepochybně vyplývá, že vyplnění ohlašovacích listů, kde figuruje žalobkyně jednak jako příjemce odpadů a ihned vzápětí jako odesílatel předmětného odpadu, je pouze administrativní záležitostí, jak ostatně ve svých vyjádřeních uvedly společnosti , Anonymizováno, i , Anonymizováno, , nebo že k navezení předmětného nebezpečného odpadu od žalované prostřednictvím firmy , Anonymizováno, a , Anonymizováno, k žalobkyni skutečně došlo, ovšem ihned vzápětí, bez faktické vykládky a naskladnění, došlo k odvozu předmětného odpadu od žalobkyně společností , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jako příjemci předmětného nebezpečného odpadu. Uvedená zjištění nejsou ani v rozporu s výpovědí svědka , Anonymizováno, , bývalého zaměstnance firmy , Anonymizováno, , a svědka , Anonymizováno, , zaměstnance firmy , Anonymizováno, , kdy svědek , Anonymizováno, potvrdil, že firma , Anonymizováno, nebezpečný odpad jak likvidovala, tak přeprodávala, spolupracovala jak s žalovanou, pro kterou tyto služby poskytovala, tak se společností , Anonymizováno, , která nebezpečný odpad likvidovala. Svědek , Anonymizováno, potvrdil, že měl k dispozici předmětné ohlašovací listy, když pro společnost , Anonymizováno, pomáhal s vypracováním vyjádření pro soud, a že předmětný nebezpečný odpad byl likvidován u společnosti , Anonymizováno, .

15. Je zřejmé, že shora uvedenými listinami se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření tvrzené dohody, že žalovaná bude prostřednictvím dopravců navážet k žalobkyni předmětný nebezpečný odpad, žalobkyně tento nebezpečný odpad převezme, a že za tuto službu má nárok na zaplacení 2 500 Kč za tunu převzatého odpadu. Taková dohoda nevyplývá ani z důkazů provedených před soudem prvního stupně, ani z důkazů, které byly zopakovány a doplněny před odvolacím soudem.

16. Pokud žalobkyně předkládala nově k důkazu další listiny, pak z těchto nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, jednalo se o ohlašovací listy pro přepravu nebezpečného odpadu z jiného časového období než předmětného, či mezi jinými subjekty než mezi účastníky řízení. Dále žalobkyně předkládala přehledy o průběžné evidenci nakládání s odpady a hlášení o produkci a nakládání s odpady, tyto listiny neprokázaly uzavření tvrzené smlouvy, navíc se jednalo o listiny vytvořené a potvrzené pouze samotnou žalobkyní, jde o části souborů či evidencí, jejichž původ, podoba, ani celkový obsah soudu není znám. Údaje uvedené v těchto listinách nijak neprokazují uzavření tvrzené smlouvy mezi účastníky a vznik nároku žalobkyně na zaplacení žalované částky.

17. Odvolací soud dále neprováděl výslechy svědků, kteří byli navrženi k prokázání tvrzení, že odpad byl do sídla žalobkyně navážen, a k prokázání tvrzení o nakládání s odpady. Pokud jde o tvrzení o nakládání s předmětným nebezpečným odpadem, toto ze strany žalobkyně bylo i po poučení odvolacím soudem zcela nedostatečné, sama žalobkyně v doplnění skutkových tvrzení uvedla, že nelze jednoznačně určit, jak bylo s konkrétním odpadem naloženo. Je tedy nadbytečné k tomuto tvrzení provádět jakékoliv dokazování. Pokud jde o tvrzení, že předmětný odpad byl k žalobkyni navezen, pak i dokazování k němu bylo nadbytečné, tato skutková verze je jednou z alternativ vyplývající z provedeného dokazování (viz odstavec 14, písm. e/), kdy zároveň bylo prokázáno, že bezprostředně po navezení odpadu byl ve stejné časy a ve stejných vozech odpad stejným přepravcem zase od žalobkyně odvezen k jinému subjektu k likvidaci odpadu.

18. Žalobkyně tedy ani po poučení soudem ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní k žalovanému nároku, odvolání žalované je tedy v plném rozsahu důvodné a bylo na místě napadený rozsudek ve smyslu § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnit a žalobu v plném rozsahu zamítnout.

19. Soud prvního stupně při hodnocení důkazů a výstavbě skutkového děje nesprávně vyšel z předchozí obchodní spolupráce mezi účastníky, která však sama o sobě uzavření tvrzené smlouvy nemůže prokazovat a zejména nesprávně vyhodnotil vyjádření společností , Anonymizováno, a , Anonymizováno, spolu s listinami, které spolu s vyjádřením předložily. Žalovaná žalovaný nárok od počátku popírala, a to rovněž i v předsoudní fázi řízení. V řízení tvrdila, že předmětný odpad zlikvidovala prostřednictvím jiných obchodních partnerů, společností , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , u kterých si odvoz a likvidaci odpadu objednala a jim také za tuto službu zaplatila. Její obrana byla potvrzena provedeným dokazováním, jak vyplývá z výše uvedeného. Pro uvedenou skutkovou verzi svědčí i skutečnost, kterou žalovaná rovněž v průběhu řízení namítala, že číselná řada předmětných faktur za duben až červen 2018 neodpovídá období, ve kterém měly být faktury vystaveny, neboť z jiných faktur, které sama žalobkyně v řízení předložila, vyplývá, že faktury později vystavené, například faktura vystavená v listopadu 2018 pod č. 201801385 (č. l. 185) má nižší pořadové číslo než všechny předmětné faktury, které měly být vystaveny několik měsíců předtím. Faktury byly tedy vystaveny dodatečně, nikoliv v předmětném období, které by odpovídalo tvrzenému faktickému plnění ze strany žalobkyně pro žalovanou.

20. Protože nebyly splněny podmínky pro potvrzení, ani zrušení výroku o náhradě nákladů řízení v napadeném rozsudku, odvolací soud toto rozhodnutí změnil ve smyslu § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř, kdy plně procesně úspěšné žalované přísluší náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem prvního stupně představují náklady řízení žalované náklady na její právní zastoupení vypočtené podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., účinné ke dni poskytnutí jednotlivých úkonů právní služby, a to odměna za dvanáct úkonů právní služby po 12 660 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě z 7. 6. 2021, vyjádření ve věci z 29. 4. 2022, 8. 2. 2023, 7. 5. 2024, sedmkrát účast u jednání před soudem prvního stupně ve dnech 25. 1. 2022, 5. 5. 2022, 13. 10. 2022, 12. 1. 2023, 13. 4. 2023, 8. 6. 2023 a 7. 5. 2024) ve smyslu § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 citované vyhlášky, dále dvanáct režijních paušálů ve výši 300 Kč dle § 14 odst. 4 citované vyhlášky, z uvedeného DPH dle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. ve výši 32 659,20 Kč, celkem 188 189,20 Kč.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byla rovněž plně procesně úspěšná žalovaná, které náleží náhrada nákladů odvolacího řízení. Žalované vznikly náklady řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 54 134 Kč, dále náklady na právní zastoupení vypočtené podle shora citované vyhlášky, a to odměna za tři úkony právní služby po 12 660 Kč (odvolání z 7. 6. 2024, dvakrát účast u jednání před odvolacím soudem 15. 4. 2025 a 3. 6. 2025) podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 citované vyhlášky, jeden režijní paušál ve výši 300 Kč, dva ve výši ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, z uvedeného DPH dle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. ve výši 8 227,80 Kč, celkem náklady odvolacího řízení žalované představují částku 101 541,80 Kč.