94 C 72/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci žalobkyně:a) Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované:

1. Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 1 082 677,75 Kč s příslušenstvím - faktury I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 082 677,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně- z částky 559 564,50 Kč od 17.4.2018 do zaplacení- z částky 425 405,75 Kč od 29.5.2018 do zaplacení- z částky 97 707,50 Kč od 21.6.2018 do zaplacenía to do tří dnů od právní moci rozsudku.I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 351 877, 49 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou soudu doručenou dne 16.4.2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) jakožto ceny za převzetí nebezpečného odpadu žalobkyní v období od února do června 2018, kterou žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou ze dne 3.4.2018, č. , hodnota, , na částku 559 564,50 Kč, fakturou ze dne 14.5.2018, č. , hodnota, , na částku 425 405,75 Kč a fakturou ze dne 21.6.2018, č. , hodnota, , na částku 97 707,50 Kč.

2. Žalobkyně uvedla, že se s žalovanou ústně dohodla, že od žalované postupně převezme nebezpečný odpad, který přivezou dopravci, které si samostatně zajistí sama žalovaná. Žalovaná tak vystavovala přepravní doklady a ohlašovací listy a prostřednictvím jiných dopravců navezla odpad k žalobkyni, která jej převzala. Pak už bylo odpovědností žalobkyně, jak s odpadem dále naloží, neboť ze zákona za odpad odpovídá ten, kdo odpad přijmul, nikoli ten, kdo ho vyprodukoval. Cenu za převzetí odpadu žalobkyně stanovila dle praxe stran, tj. subjektů, které se v oboru dlouhodobě pohybují na střední hodnotu kategorizovaného odpadu typu „sklo, plasty, dřevo“ (katalogové číslo 170204), a to na 2 500 Kč/t nebezpečného odpadu, k níž připočetla DPH. Žalobkyně byla v přímém obchodním vztahu s žalovanou nikoli s dopravci, kteří k žalobkyni odpad navezli. Pokud bylo ze strany dopravců žalované cokoliv účtováno, mohlo to být jen za přepravu nikoli za převzetí odpadu. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky třemi fakturami a následně také předžalobní upomínkou.

3. Žalovaná se bránila tím, že nebyla v obchodním vztahu s žalobkyní, ale se společnostmi , právnická osoba, nebo , Anonymizováno, ., které následně uzavřely obchodní vztah s žalobkyní a nebezpečný odpad k žalobkyni následně navezly, resp. žalobkyni odpad přeprodaly. Pokud z přepravních a ohlašovacích listů vyplývají jiné skutečnosti, pak je to proto, že žalobkyně tyto listiny vyplňovala „naoko“, nepravdivě. Jednotková i celková cena požadovaná žalobkyní je navíc nepřiměřená.

4. Soud zjistil tyto skutečnosti:

5. Z faktur vystavených ve dnech 4.3.2016 až 3.1.2018 včetně výpisů z účtu a evidenčních listů pro přepravu nebezpečných odpadů (č.l. 86 až 117, 126 až 158, 161 až 176) vyplývá, že žalobkyně jakožto dodavatele vyúčtovala žalované jakožto odběrateli za likvidaci odpadů v letech 2016 až 2018 velké množství menších částek, pohybujících se v řádu stovek resp. jednotek tisíců korun, ojediněle pak nad 50 000 Kč. Dopravcem těchto odpadů z konkrétního místa, kde se odpady nacházely, k žalobkyni byla žalovaná, a to kromě pár případů, kdy dopravcem byli společnosti , právnická osoba, ., , právnická osoba, či , Anonymizováno, . Ceny různého odpadu byly účtovány ve výši zhruba 600 až 3 000 Kč. Cena stejného druhu odpadu, jako který je žalován - „sklo, plasty, dřevo“ - katalogové označení č. , hodnota, - činila dle faktury ze dne 4. 3. 2016, č. , hodnota, (č.l. 88), 1 500 Kč bez DPH. Dle faktury ze dne 3. 1. 2018, č. , hodnota, (č.l. 154) pak cena činila částku 1 000 Kč bez DPH, kdy tato faktura je z faktur mezi účastnicemi, které žalobkyně předložila, časově nejbližší první žalované faktuře, která byla vystavena 3.4.2018, tj. zhruba tři měsíce poté. Veškeré tyto nižší částky žalovaná žalobkyni také zaplatila, čímž má soud za prokázané, že žalobkyně tyto odpady od žalované také převzala a zlikvidovala a že dohoda o jednotkové ceně byla mezi účastnicemi sjednána v konkrétní výši při ústní objednávce a odpovídala pak částkách uvedeným ve fakturách.

6. Soud tak má za prokázané, že mezi účastnicemi byl od roku 2016 pravidelný obchodní vztah, založený na ústních dohodách, kdy listiny byly vyhotovovány až v souvislosti s přepravou odpadu (evidenční listy pro přepravu nebezpečného odpadu) a výzvami k zaplacení ceny (faktury). Obsahem tohoto vztahu byla služba, kterou žalobkyně poskytovala žalované, kdy od ní převzala nebezpečný odpad.

7. Časově pak ve vztazích účastnic následovala faktura ze dne 13.3.2018, č. , hodnota, na částku 830 816,25 Kč, která není z důvodu promlčení předmětem žaloby a žalované faktury ze dne 3.4.2018, č. , hodnota, (č.l. 18), na částku 559 564,50 Kč, ze dne 14.5.2018, č. , hodnota, (č.l. 20), na částku 425 405,75 Kč a ze dne 21.6.2018, č. , hodnota, (č.l. 19), na částku 97 707,50 Kč, tzn. na faktury řádově několikrát vyšší částky, které již měly zůstat ze strany žalované nezaplacené, přestože je od žalobkyně obdržela, jak vyplývá ze sdělení samotné žalované ze dne 16.10.2019 (č.l. 32).

8. Z konkrétních přepravních dokladů a ohlašovacích listů pak vyplývá, na základě jakých listin a skutečností byly faktury vystaveny.

9. Žalobkyně převzala od žalované odpad typu „sklo, plasty, dřevo“ (katalogové označení č. 170204), a to na základě přepravního dokladu (nákladního listu) ze dne 27.2.2018 (č.l. 4 verte) a ohlašovacího listu ze dne 2.3.2018, č. , hodnota, (č.l. 4), přepravního dokladu ze dne 27.2.2018 (č.l. 5 verte) a ohlašovacího listu ze dne 2.3.2018, č. , hodnota, (č.l. 5), přepravního dokladu ze dne 2.3.2018 (č.l. 6 verte) a ohlašovacího listu ze dne 5.3.2018, č. , hodnota, (č.l. 6), přepravního dokladu ze dne 5.3.2018 (č.l. 7 verte) a ohlašovacího listu ze dne 6.3.2018, č. , hodnota, (č.l. 7), přepravního dokladu ze dne 6.3.2018 (č.l. 8 verte) a ohlašovacího listu ze dne 7.3.2018, č. , hodnota, (č.l. 8), přepravního dokladu ze dne 7.3.2018 (č.l. 9 verte) a ohlašovacího listu ze dne 19.3.2018, č. , hodnota, (č.l. 9), kdy tato převzetí odpadu byla žalované žalobkyní vyúčtována fakturou ze dne 3.4.2018, č. , hodnota, (č.l. 18). Faktura za „likvidaci“ odpadu za měsíce únor a březen 2018 byla vystavena v dubnu 2018 a celkem zněla na 184,98 t, což odpovídá počtu tun uvedených na jednotlivých listech.

10. Další odpad převzala žalobkyně od žalované na základě přepravního dokladu ze dne 7.3.2018 (č.l. 9 verte) a ohlašovací list ze dne 5.4.2018 (č.l. 10), ohlašovacího listu ze dne 9.4.2018 (č.l. 11), ohlašovacího listu ze dne 11.4.2018 (č.l. 11 verte), ohlašovacího listu ze dne 11.4.2018 (č.l. 12), přepravního dokladu ze dne 19.3.2018 (č.l. 13 verte) a ohlašovacího listu ze dne 16.4.2018 (č.l. 12 verte), ohlašovacího listu ze dne 30.4.2018 (č.l. 13), kdy tato převzetí odpadu byla žalované žalobkyní vyúčtována fakturou ze dne 14.5.2018, č. , hodnota, (č.l. 20). Faktura za „likvidaci“ odpadu za měsíc duben 2018 byla vystavena v květnu 2018 a celkem zněla na 140,63 t, což odpovídá počtu tun uvedených na jednotlivých listech.

11. Další odpad převzala žalobkyně od žalované na základě přepravního dokladu ze dne 7.6.2018 (č.l. 14) a ohlašovacího listu ze dne 7.6.2018 (č.l. 10 verte), kdy tato převzetí odpadu byla žalované žalobkyní vyúčtována fakturou ze dne 21.6.2018, č. , hodnota, (č.l. 19). Faktura za „likvidaci“ odpadu za měsíc červen 2018 byla vystavena v červnu 2018 a celkem zněla na 32,3 t, což odpovídá počtu tun uvedených na jednotlivých listech. Celkem tak bylo žalobkyní od žalované převzato 357,91 tun nebezpečného odpadu.

12. Z přepravních dokladů a ohlašovacích listů vyplývá, že odesílatelem odpadu byla žalovaná. Odpad byl nakládán v místě nakládky u společností , právnická osoba, . a Rubish s.r.o. Dopravci byli společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, nebo , Anonymizováno, IČ: , IČO, . , adresa, odpadu byla žalobkyně. Po provedení přepravy a po zvážení odpadu u žalobkyně byl doplněn čas předání odpadu žalobkyni, údaj o množství odpadu a podpis žalobkyně i žalované. Z těchto listin tak vyplývá, že dohodu o převzetí nebezpečného odpadu uzavřela žalovaná s žalobkyní.

13. Mezi účastnicemi bylo sporné, kdo přepravní doklady a ohlašovací listy vyplňoval. Žalobkyně tvrdila, že to byla žalovaná, což má soud za prokázané ze samotných přepravních dokladů a ohlašovacích listů, neboť v rámci hodnocení důkazů má soud za logické, že za situace, kdy měl být přepravován odpad musela dokumenty potřebné k jeho přepravě vystavit osoba, která odpad odesílala. Stěží mohla přepravní listy vyplňovat žalobkyně, která byla v dokladech uváděna až na konci přepravního řetězce jakožto příjemce.

14. Žalovaná namítala správnost obsahu listin, spočívající v tom, že jejich obsah není pravdivý, nebo´t žalobkyně přepravní doklady a ohlašovací listy vyplňovala „naoko“, formálně. Žalobkyně do přepravních dokladů a ohlašovacích listů nemohla uvést společnosti , právnická osoba, nebo Bergasto s.r.o., neboť tyto nemohly odpady fyzicky skladovat, žalobkyně tam proto uvedla sebe. Žalovaná ne zcela přehledně a logicky vysvětlovala, jaké konkrétní okolnosti vyplňování a přepravních dokladů a ohlašovacích listů, měla na mysli. Soud z tvrzení žalované dovozuje, že žalovaná se brání tím, že to byla žalobkyně, kdo si u společností , právnická osoba, nebo , Anonymizováno, . objednal přepravu a likvidaci žalovaného odpadu, tzn., že žalobkyně měla být odesílatelem žalovaného odpadu a společnosti , právnická osoba, nebo , Anonymizováno, . příjemcem žalovaného odpadu. Žalovaná v podstatě tvrdila, že nejprve zde byl přepravní vztah mezi žalovanou a společnostmi , právnická osoba, nebo , Anonymizováno, . a navazoval další vztah týkající se přepravy a likvidace nebezpečného odpadu mezi žalobkyní a společnostmi , právnická osoba, nebo , Anonymizováno, . Žalovaný odpad tak měly společnosti , právnická osoba, nebo , Anonymizováno, převzít od žalované a pak ho zase předat - přeprodat žalobkyni.

15. Žalovaná se tak absurdně namítá správnost obsahu listin, které následně, po jejich vyhotovení sama podepsala, aniž by logicky vysvětlila, proč by nepravdivě vyplněné listiny podepisovala. Nabízí se tak, že hrozilo, že by vyplynuly okolnosti nakládání s nebezpečný odpad v rozporu se zákonem. K prokázání okolností vyplňování přepravních dokladů a ohlašovacích listů žalovaná označila následující důkazy.

16. Z vyjádření společnosti , právnická osoba, ze dne 28.12.2022 (č.l. 259) sice po opakovaných dotazech soudu vyplynulo, že pokud byla žalobkyně např. v únoru 2018 uvedena jako příjemce odpadu, šlo dost pravděpodobně o „toliko administrativní záležitost (týkající se dodržení podmínek zákona o odpadech)“ bez faktického základu, kdy likvidaci odpadu zajistila společnost , právnická osoba, prostřednictvím společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , IČ: , IČO, , která nechala předmětný odpad zlikvidovat.

17. Výslech svědka , jméno FO, bližší okolnosti neobjasnil, neboť svědek, přestože toto vyjádření za společnost , právnická osoba, jakožto jednatel, podepsal, si ničeho nepamatoval. Z výslechu svědka , jméno FO, vyplynulo, že vyjádření bylo sepisováno advokátem společnosti , právnická osoba, , jméno FO, , a to na základě podkladů, které advokát získal ve spolupráci právě s jednatelem , jméno FO, a svědkem , jméno FO, , kteří se na přípravě vyjádření podíleli stejnou měrou, kdy svědek , jméno FO, se v dané době ještě obchodováním společnosti , právnická osoba, zabýval. Soud tak má svědeckou výpověď svědka , jméno FO, za nevěrohodnou, svědek , jméno FO, vypovídal vyhýbavě, nepravdivě.

18. Svědka , jméno FO, uvedl, že netuší co bylo formulací „administrativní záležitost“ přesně myšleno, psal to tam jejich právník a svědek neví, co tím myslel. Pokud byla žalobkyně uvedena jako příjemce odpadu pouze „naoko“, mohlo k tomu dojít tak, že došlo pouze k překládce odpadu, tzn. že například u žalobkyně byl odpad přeložen na jiné vozidlo. Nemusela tam být uvedena cílová společnost, která odpad skutečně zlikvidovala - ta by byla uvedena zase na dalším listu, který by následoval na tuto přepravu.

19. Svědek vypověděl, že připravoval podklady pro vyjádření společnosti , právnická osoba, a přesto nevěděl, co měla znamenat formulace „administrativní záležitost“. Svědek však už na počátku své výpovědi dával spontánně opakovaně najevo, že se v administrativních záležitostech ohledně vyplňování přepravních dokladů a ohlašovacích listů příliš neorientuje, že se zabývá spíše samotným uzavíráním obchodů, kdy na závěr výpovědi svědka bylo opět zřejmé, že právě obchodní stanovování ceny a její vyjednávání je to, čím se svědek především zabývá a co ho zajímá. Soud má za to, že pokud mělo dojít k zastírání nějakých skutečností, bylo tak činěno ze strany jednatele společnosti , jméno FO, , kdy vyhýbavou formulaci o administrativní záležitosti pak pravděpodobně formuloval právník společnosti , jméno FO, .

20. Svědek poté, co nahlédl na konkrétní přepravní doklady a ohlašovací listy, předložené žalobkyní, spontánně vysvětlil, co je podstatným, věcným obsahem těchto listin, jak je z čísla IČZ (identifikační číslo zařízení), uvedeného v záhlaví ohlašovacího listu, možné poznat, zda byl odpad u příjemce také zlikvidován (číslo odpovídá označení zařízení, tj. části příjemce, jako např. spalovny) či zda zde byl odpad pouze přeložen, přeprodán (číslo odpovídá označení zařízení jako skladu).

21. Svědek po nahlédnutí na faktury společnosti , právnická osoba, ., předložené žalovanou také objasnil, že pokud by odpad nebyl přepravován mezi žalovanou žalobkyní, ale byla zde ještě mezipřekládka, tzn. například že by odpad byl přepravován na základě vztahu žalované a společností , právnická osoba, a následně na základě vztahu společností , právnická osoba, a žalobkyně, existovaly by na to dvojí přepravní doklady a ohlašovací listy, a to jednak přepravní doklady a ohlašovací listy mezi žalovanou a společností , právnická osoba, a následně mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní. Svědek zdůraznil, že jejich společnost , právnická osoba, . k fakturám ohlašovací listiny vždy přikládá.

22. Výpověď svědka , jméno FO, , tak měl soud za spontánní, logickou a tedy věrohodnou. Žalovaná k prokázání nevěrohodnosti svědka žádné důkazy nedoložila. Výpovědí svědka , jméno FO, tak má soud za zásadně vyloučenou skutkovou verzi žalované, že se jednalo o dva vztahy, vztah mezi žalovanou a dopravci a následně mezi dopravci a žalobkyní, neboť o těchto vztazích by musela existovat dvojí řada přepravních dokladů a ohlašovacích listů23. Ze sdělení samotné žalované (vrácení faktur ze dne 15.7.2019 na č.l. 297 včetně podací stvrzenky ze dne 15.7.2019 na č.l. 298) pak především vyplynulo, že sama žalovaná v červenci 2019, tj. minimálně půl roku po vystavení žalovaných faktur v roce 2018 uvedla, že „fakturovaný materiál“ byl k žalobkyni skutečně nevážen. Tím sama žalovaná vyvrátila svůj důkaz vyjádřením společnosti , právnická osoba, ze dne 28.12.2022 (č.l. 259) a tvrzení, že likvidaci odpadu zajistila společnost , právnická osoba, prostřednictvím společnosti , Anonymizováno, , neboť z vyjádření samotné žalované vyplývá, že odpad byl společnostmi , právnická osoba, a , Anonymizováno, . skutečně navežen k žalobkyni, nikoli že ho společnosti , právnická osoba, a , Anonymizováno, . navezly rovnou ke společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, Tento závěr je v souladu i s tím, že na této formulaci se ve vyjádření společnosti , právnická osoba, podílel svědek , jméno FO, , kterého soud shledal nevěrohodným.

24. Soud se nezabýval tím, zda např. poté, co odpad převzala žalobkyně, mohla jej tato k likvidaci předat jiné společnosti (např. společnosti , Anonymizováno, ), neboť posouzení věci bylo rozhodné pouze převzetí odkladu mezi žalovanou a žalobkyní, nikoli jak bylo s odpadem nakládáno dále. Soud proto neprováděl důkaz dotazem na společnost , Anonymizováno25. Soud neprováděl výslechy svědků , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , listiny z váhy, přehled skladových pohybů (č.l. 290, 291) a fotodokumentací (č.l. 293), neboť by množství odpadu převzaté žalobkyní by prokázaly pouze orientačně, kdy množství přepravovaného a převzatého odpadu je dostatečně konkrétně (včetně počtu tun) prokazováno již přepravními a ohlašovacími listy.

26. Žádné další důkazy žalovaná k nepravdivému vyplňování přepravních dokladů a ohlašovacích listů neoznačila. Žalovaná neoznačila ohlašovací listy k fakturám společnosti , právnická osoba, na žalovanou, které sama předložila k důkazu, a neprokázala tak uceleně svá tvrzení ohledně toho, že mezi žalovanou a žalobkyní stála v řetězci nakládání s odpadem ještě společnost , právnická osoba, , která by byla odesílatelem odpadu ve vztahu k žalobkyni jakožto příjemci. Otázkou čísla IČZ, tj. toho kde byl odpad zlikvidován, se žalovaná také nezabývala.

27. Žalovaná ani netvrdila skutečnosti, na základě kterých by se změnila předchozí prokázaná obchodní praxe mezi účastnicemi, kdy žalobkyně prováděla likvidaci a tedy i převzetí nebezpečného odpadu přímo pro žalovanou a kdy to byla žalovaná nikoli žalobkyně kdo zajišťoval přepravu nebezpečného odpadu. V dřívějších dobách odpad přepravovala přímo žalovaná, v žalovaném období přepravu zajistila prostřednictvím společností , právnická osoba, či , Anonymizováno, .

28. Soud neprováděl ani důkaz výslechem jednatele žalované , jméno FO, , neboť účastnický výslech je prováděn pouze pokud nelze rozhodné skutečnosti prokázat jinak, tzn. například listinami (§ 131 odst. 1 o.s.ř.). Jak bylo již výše uvedeno mohla žalovaná doložit přepravní doklady a ohlašovací listy ke vztahům, které měla dle svých tvrzení mít se společnostmi , právnická osoba, či , Anonymizováno, . Za situace, kdy důkaz navržený žalovanou (svědecká výpověď svědka , jméno FO, ) zpochybňuje vlastní tvrzení žalované o nepravdivém vyplňování ohlašovacích listů, není také již další dokazování ani potřeba. Jednatel žalované se navíc na předvolání k výslechu bez omluvy nedostavil (omluva byla soudu doručena až následující den po vyhlášení rozsudku – dne 10.5.2024, přestože doklad o pracovní neschopnosti měl jednatel žalované již k dispozici, byl vystaven již 3.5.2024).

29. Z vyjádření společnosti , Anonymizováno, . (č.l. 215, 222, 224, 248 a 256) pak vyplývá, že společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, . nebyla ve vztahu k žalobkyni ale pouze k žalované. Ani výslech svědka , jméno FO, na tomto závěru ničeho nezměnil, neboť svědek si nic konkrétnějšího nepamatoval a uvedl že některé obchody si řešil přímo jednatel společnosti Otáhal, jehož výslech žalovaná nakonec nenavrhovala. Žalovaná nenavrhla další důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně společnosti , Anonymizováno30. Namítala-li žalovaná, že byla v obchodním vztahu, tj. převzala odpad přímo od subjektů, u nichž byl odpad nakládán - společnosti , právnická osoba, . a , Anonymizováno, ., uváděné jako místo nakládky, pak žalovaná toto tvrzení nijak neprokazuje. Především pak není pro posouzení věci rozhodné, od koho žalovaná odpad převzala, ale jak s ním naložila dále, tj. zda jej předala, byla v obchodním vztahu s žalobkyní či společnostmi , právnická osoba, či , Anonymizováno31. Namítala-li žalovaná, že byla v obchodním vztahu, tj. že odpad předala společnostem , právnická osoba, a , Anonymizováno, ., k čemuž předložila také faktury, vystavené těmito společnostmi na žalovanou, pak tato argumentace je bez významu, neboť opět uceleně nevyvrací důkazy předložené žalobkyní, jak bylo podrobně rozebráno výše. Žalovaná ani neprokazuje, zda předmětem vztahu žalované ke společnostem , právnická osoba, a , Anonymizováno, byla pouhá přeprava žalovaného odpadu od žalované k žalobkyni nebo zda to bylo také převzetí, likvidace žalovaného odpadu společnostmi , právnická osoba, a , Anonymizováno, . Pokud žalovaná tvrdí cenu za služby, které žalované poskytly společnosti , právnická osoba, a , Anonymizováno, ., ve výši 750 Kč/t mohlo se jednat skutečně pouze o cenu přepravy, kdy za převzetí srovnatelné s likvidací si žalobkyně účtovala částku 2 500 Kč/t, celkem by tak cena přepravy i převzetí, likvidace žalovaného odpadu činila částku 3 250 Kč/t, což by ještě bylo vzhledem k tehdejším cenám (rozebráno podrobněji níže) přiměřené.

32. Namítala-li žalovaná, že společnostem , právnická osoba, a , Anonymizováno, . také zaplatila, pak žalovaná neprokázala, zda jim zaplatila pouze za přepravu odpadu k žalobkyni či i za jeho převzetí či likvidaci. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaná ani nepředložila výpisy z účtů o těchto platbách, když z výslechu svědka , jméno FO, vyplynulo, že platby probíhaly bezhotovostně. Pokud svědek , jméno FO, uváděl, že žalovaná společnosti nedluží , právnická osoba, , je to opět neucelené zjištění, protože pokud by žalovanou uváděné přepravy nebyly provedeny a žalované nebyly podruhé fakturovány, nebyl by zde ani dluh za ně.

33. Žalovaná tak uceleně neprokázala návaznost vztahů týkajících se nakládání s žalovaným odpadem. Žalovaná především přepravní doklady a ohlašovací listy, o nichž tvrdí, že byly nepravdivé, sama podepsala a ze sdělení samotné žalované vyplývá, že minimálně ještě půl roku po převzetí žalovaných faktur převzetí žalovaných odpadů žalobkyní nerozporovala. Obrana žalované tak zůstala neprokázána a soud jako z prokázaných vycházel z tvrzení žalobkyně.

34. Z hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok (č.l. 17) za období od 2.3.2018 až 7.6.2018 a ročního hlášení – průběžná evidence nakládání s odpady (č.l. 64) za rok 2018 soud nezjistil žádné konkrétnější skutečnosti, neboť tyto listiny nebyly propojeny s dalšími důkazy označenými žalobkyní. Lze z nich jen pro úplnost dovozovat, že žalovaný druh nebezpečného odpadu u žalované v rozhodném období byl.

35. Soud proto vycházel z důkazů žalobkyně a má tak za prokázanou existenci obchodního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou. Předmětem toho vztahu účastnic bylo minimálně postupné převzetí žalovaného odpadu žalobkyní od žalované. Jak vyplynulo z výslechu svědka , jméno FO, , nebývá při fakturaci, kterou činí již jiní pracovníci než ti, kteří obchod sjednávají, již příliš rozlišováno, zda pod likvidaci zahrnuje pouze převzetí odpadu a jeho další přeprodej nebo také nebo přímo jeho likvidace. Pokud se týká sjednání ceny, má soud za logické, že dohoda o jednotkové ceně byla mezi obchodními zástupci účastnic sjednána v konkrétní výši při ústní objednávce a odpovídala pak částkách uvedeným ve fakturách.

36. Mezi účastnicemi u třetího jednání konaného dne 13.10.2022 v podstatě nebylo sporné, že cena odpadů se odvozuje od aktuální situace na trhu, kdy v ceně odpadu mohou být výkyvy i v řádu měsíců.

37. Sama žalovaná argumentovala u jednání jako se srovnatelnými fakturami společností , právnická osoba, a , Anonymizováno, faktura vystavená společností , právnická osoba, , ze dne 31.3.2018, č. , hodnota, (č.l. 36), a faktura ze dne 20.6.2018, č. , hodnota, (č.l. 38), sice zněly na jednotkovou cenu 750 Kč/t, faktury vystavené společností , Anonymizováno, dne 31.3.2018, č. , hodnota, a č. , hodnota, (č.l. 37 verte), však byly na vyšší částku – 1 650 Kč/t, faktury ze dne 30.4.2018, č. , hodnota, a č. , hodnota, (č.l. 34), také na vyšší částku 1 840 Kč/t, č. , hodnota, a č. , hodnota, (č.l. 35) na částku 1 650 Kč. Z těchto faktur také vyplývá pohyblivost jednotkové ceny odpadu v rámci měsíců.

38. Z výslechu svědka , jméno FO, též vyplynulo, že je podstatné, jaké je množství odpadu, jak daleko má být odpad přepravován, kdo zrovna tento materiál potřebuje, že cena je tak velmi proměnlivá, kdy jeden měsíc je možné za stejný odpad požadovat několik set korun, další měsíc i x-násobně více. Svědek , jméno FO, vypovídal o ceně odpadu přesvědčivě a spontánně, bylo zřejmé, že mu je vyjednávání ceny jakožto obchodníkovi blízké, je to činnost, které se v rámci firmy především věnuje, oproti např. písemnému zajištění vztahů, ve kterém se detailněji neorientoval. Soud nemá za logické, že by při takto proměnlivým pohybu cen odpadu, bylo převzetí odpadu sjednáváno bez dohodnuté ceny.

39. Z faktur včetně evidenčních listů a dokladů o zaplacení (č.l. 117 až 124, 177 až 192), které k obdobným vztahům ale s jinými subjekty předložila žalobkyně vyplývá, že jednotková cena za likvidaci tuny odpadu typu „sklo, plasty, dřevo“ (katalogové označení č. 170204), v květnu 2018 činila 4 000 Kč (faktura ze dne 10.5.2018 na č.l. 184). V období předcházejícímu žalovanému období pak částku 3 500 Kč (faktura ze dne 4.5.2017 na č.l. 179), 4 000 Kč (faktura ze dne 11.5.2017 na č.l. 180), 2 000 Kč (faktura ze dne 28.6.2017 na č.l. 181), 6 000 Kč (faktura ze dne 14.11.2017 na č.l. 182, faktura ze dne 7.12.2017 na č.l. 183). V období následujícím pak na částku 6 000 Kč faktura ze dne 12.11.2018 na č.l. 185) a 2 000 Kč (faktura ze dne 15.11.2017 na č.l. 186). Z uvedených faktur skutečně vyplývá, že obchodní jednotková cena odpadu označení „sklo, plasty, dřevo“ je skutečně v řádu měsíců proměnlivá.

40. Soud tak má za prokázané, že cena odpadu se na trhu v měsících výrazně proměňovala a že byla sjednávána krátce před konkrétní objednávkou převzetí odpadu žalobkyní a že žalobkyní požadovaná žalovaná cena 2500 Kč/t + DPH není nepřiměřená.

41. Po žalovaných fakturách pak byly vztahy účastnic utlumeny. V roce 2018 byly vystaveny pouze dvě faktury na částky 109 Kč a 657 Kč. V roce 2019 byla vystavena jen jedna faktura na částku 1 052,7 Kč. V roce 2020 nebyly vystaveny žádné faktury. V roce 2021 byla vystavena jen jedna faktura na částku ve výši 45 786,40 Kč.

42. Mezi účastnicemi nebylo sporné a z předžalobní upomínky ze dne 20.9.2019 (č.l. 15) včetně podacího lístku (č.l. 16) vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky.

43. Ze sdělení žalované ze dne 16.10.2019 (č.l. 32) vyplývá, že žalovaná opět odkazuje na své dřívější sdělení ze dne 15.7.2019, že žalované faktury žalobkyni v červenci 2019 vrátila. Naznačovala-li žalovaná zpětné vystavování faktur, nemá toto soud za logické, neboť faktury byly vystaveny dle číselné řady v roce 2018, kdy žalovaná je žalobkyni měla vrátit až po půl roce, v červenci 2019. Navíc žalovaná se bránila pouze zpětným vystavováním faktur nikoliv také přepravních dokladů a ohlašovacích listů - datum vystavení těchto listin žalovaná pravděpodobně nezpochybňovala z důvodu, že je na rozdíl od faktur sama podepsala.

44. Z ostatních provedených důkazů soud žádné skutečnosti, které by byly rozhodné pro právní posouzení věci, nezjistil.

45. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:Účastnice se ústně rámcově dohodly, že žalovaná postupně naveze k žalobkyni v období od února do června 2018 prostřednictvím dopravců, které si sama zajistí, nebezpečný odpad, který žalobkyně převezme a žalovaná jí za to zaplatí cenu ve výši 2 500 Kč + DPH, kterou si účastníci sjednali pro konkrétní objednávku převzetí části odpadu. Žalobkyně od žalované nebezpečný odpad v řadě menších dodávek převzala, a to odpad o celkové hmotnosti 357,91 t a vyzvala žalovanou zaplacení ceny za převzetí.

46. Právním posouzením věci dospěl soud k těmto závěrům:

47. Účastnice uzavřely ústně rámcovou smlouvu, kterou se žalobkyně jakožto odběratel zavázala převzít od žalované jakožto dodavatele nebezpečný odpad, a žalovaná se zavázala zaplatit cenu za toto převzetí odpadu. Vzhledem k tomu, že v době uzavření smlouvy platná vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, neobsahovala zvláštní smluvní typ, má soud za to, že účastnice uzavřeli nepojmenovanou smlouvu, která má nejblíže ke smlouvě o koupi (§ 1746 ve spojení s § 10 odst. 1 občanského zákoníku).

48. Argumentovala-li žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 9.2.2022, že inominátní smlouva měla nejblíže ke smlouvě o dílo, má soud její právní hodnocení za mylné. Dílem se rozumí mj. úprava věci nebo provedení činnosti s jiným výsledkem (§ 2587 občanského zákoníku). Žalobkyně však tvrdila a prokázáno zůstalo pouze, že si účastnice sjednaly pouze převzetí věci (odpadu), nikoli také likvidaci odpadu, tj. činnost vedoucí ke změně věci do jiné podoby. Za předmět smlouvy tak nelze považovat provedení díla.

49. Soud má za to, že účelem a obsahem posuzovanému právnímu případu je nejbližší koupě, neboť se jednalo o předání a převzetí zboží (odpadu), za které jedna strana druhé zaplatí cenu. Jednalo se zde o atypičtější případ, kdy platila prodávající žalovaná kupující žalobkyni, neboť „prodáváno“ bylo zboží (odpad), kterého se prodávající potřebuje zbavit a kupujícímu tak místo toho, aby získal kupní cenu, ještě zaplatí. Jednalo se tak nikoliv o kupní smlouvu ale inominátní smlouvu, která má obsahem a účelem ke smlouvě kupní nejblíže (§ 10 odst. 2 občanského zákoníku). Cena za převzetí odpadu je tak kupní cenou odpadu. Kupní cena byla mezi účastnice sjednána v rámci ústní objednávky konkrétního převzetí odpadu.

50. Žalobkyně sjednaný odpad převzala, čímž již splnila své smluvní povinnosti. To, zda žalobkyně následně splnila také svoje veřejnoprávní povinnosti, zda tedy odpad zlikvidovala, či zda jej přeprodala další osobě oprávněné nakládat s nebezpečnými odpady, není již pro posouzení této soukromoprávní věci rozhodné.

51. Žalovaná však porušila své smluvní povinnosti, když žalobkyni sjednanou cenu za převzetí (kupní cenu) nezaplatila. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení sjednané kupní ceny (§ 2079 odst. 1 občanského zákoníku), a to dle výzev žalobkyně k plnění – vystavených tří faktur. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, a to včetně příslušenství – smluvních úroků z prodlení, kdy počátek z prodlení byl dán splatností každé ze tří žalovaných faktur.

52. Namítala-li žalovaná, že žalovaná cena je nepřiměřená, jsou tyto námitky vzhledem k tomu, že se jednalo o cenu předem mezi účastnicemi sjednanou bez právního významu. Nadto bylo v řízení prokázáno, že kupní cena odpadu je v rámci měsíců proměnlivá a žalovaná cena této proměnlivosti odpovídá, tj. není nepřiměřená.

53. Procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal soud (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za tyto úkony právní služby - příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba, doplnění žaloby ze dne 13.12.2021, účast u jednání dne 25.1.2022, doplnění žaloby ze dne 9.2.2022, porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 2.5.2022, účast u jednání dne 5.5.2022, doplnění žaloby ze dne 6.6.2022, účast u jednání dne 13.10.2022, porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 11.1.2023, účast u jednání přesahujícího dvě hodiny dne 12.1.2023, vyjádření ze dne 7.4.2023, účast u jednání dne 13.4.2023, účast u jednání dne 8.6.2023, účast u jednání přesahujícího dvě hodiny dne 7.5.2023).

54. Soud přiznal žalobkyni odměnu za dva úkony, které měly spočívat v úkonech porady s klientem, neboť soud má při skutkové složitosti věci a při sedmi proběhnuvších jednáních za přiměřené konání těchto dvou porad před soudními jednáními (§ 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu). Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za dva úkony, které měly spočívat ve studiu spisu, neboť odměna by žalovanému náležela pouze za studium spisu v trestní věci (§ 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu). Soud nepřiznal žalovanému 2) odměnu za úkon spočívající ve vyjádření ze dne 20.4.2023, neboť již toto vyjádření k důkazu mohlo být učiněno již u jednání a neobsahuje žádné zásadní a rozsáhlejší vyjádření, žalobkyně pouze popírá tvrzení žalované.

55. Za 18 úkonů právní služby pak soud žalobkyni přiznal částku ve výši 227 880 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 12 660 Kč, § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta za 18 úkonů právní služby ve výši 5 400 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za cestovné ve výši 12 789 Kč (cesta autem Olomouc-Brno a zpět, 160 km, průměrná spotřeba 4,5 l/100 km, a to 9x – 7x k jednání, 2x k prostudování soudního spisu), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 51 674,49 Kč a soudní poplatek ve výši 54 134 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 351 877, 49 Kč, uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř).