28 Co 141/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Vávry a soudkyň Mgr. Jitky Múčkové a Mgr. Miroslavy Šebelové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , podnikatel, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 28 739 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Jihlavě ze dne 21. května 2024, č. j. 8 C 300/2023-28

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v II. a III. výroku potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V záhlaví označený rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 496 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně od 4. 9. 2023 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu ohledně částky 4 257 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 686 Kč, 27,55% úroku ročně z částky 25 000 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, 15% úroku z prodlení ročně z částky 25 000 Kč od 25. 8. 2023 do 3. 9. 2023, 15% úroku z prodlení ročně z částky 2 504 Kč od 4. 9. 2023 Kč do zaplacení a částky 300 Kč (výrok II.), uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 936,72 Kč (výrok III.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou žalobkyně odůvodnila nesplněnými závazky ze smlouvy o podnikatelském úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena 29. 5. 2023 a na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, jenž byl v částce 22 500 Kč vyplacen na jeho bankovní účet a v částce 2 500 Kč vyplacen jako odměna zprostředkovateli. Žalovanou částku specifikovala jako nesplacenou jistinu ve výši 25 000 Kč, smluvní úrok z této částky ve výši 27,55 % ročně od 25. 8. 2023 do zaplacení, 15 % zákonný úrok z prodlení ročně z této částky od 25. 8. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 686 Kč, poplatky za odeslané upomínky ve výši 300 Kč, smluvní pokutu ve výši 499 Kč a ve výši 1 254 Kč.

3. Soud prvního stupně ve věci rozhodl napadeným rozsudkem, vyšel ze zjištění, že tvrzená smlouva o podnikatelském úvěru byla na straně žalobkyně uzavírána zprostředkovatelem , jméno FO, , měla být uzavřena elektronicky, na smlouvě, na místě pro podpis žalovaného v závěru smlouvy je poznámka, že žalovaným byla podepsána verifikační platbou ve výši 1 Kč. Ve smlouvě byl žalovaný identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, číslem OP, místem podnikání, IČ, telefonním číslem, e-mailovou adresou a bankovním účtem č. , č. účtu, . Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, který měl být v částce 2 500 Kč vyplacen zprostředkovateli jako provize a ve zbytku poukázán na bankovní účet žalovaného. Žalovaný na dluh ze smlouvy uhradil celkem 4 Kč. Dne 1. 6. 2023 z bankovního účtu žalobkyně byla odepsána ve prospěch účtu č. , č. účtu, částka 2 500 Kč a ve prospěch účtu č. , č. účtu, částka 22 500 Kč. Dne 31. 5. 2023 byla ve prospěch bankovního účtu žalobkyně připsána částka 1 Kč z bankovního účtu č. , č. účtu, . Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanému přípisem ze dne 24. 8. 2023, který byl totožného dne odeslán prostřednictvím pošty, oznámila zesplatnění dluhu ze smlouvy a vyzvala ho k úhradě do 10 dnů od odeslání výzvy. S odkazem na ustanovení § 2395, § 561, § 562, § 2991 o. z., zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce soud prvního stupně uzavřel, že nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy žalovaným, a že smlouva nebyla podepsána řádným elektronickým podpisem. Nárok žalobkyně posoudil soud prvního stupně jako nárok z bezdůvodného obohacení, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně plnila žalovanému bez platného závazku, na jeho účet převedla 22 500 Kč, žalovaný vrátil 4 Kč, žalovaný se tak bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně co do částky 22 496 Kč. Žalobkyni přiznal soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 1970 o. z. i úrok z prodlení z přisouzené částky, neboť k vrácení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván přípisem ze dne 24. 8. 2023, lhůta k plnění uplynula 3. 9. 2023 a ode dne následujícího přísluší žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tedy co do částky 2 500 Kč vyplacené ve prospěch zprostředkovatele, kapitalizovaného úroku z prodlení, smluvního úroku 27,55 % ročně z 25 000 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, smluvních pokut 499 Kč, 1 254 Kč, poplatků za upomínky ve výši 300 Kč a příslušenství za dobu, kdy žalovaný nebyl v prodlení, soud prvního stupně žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl s odkazem na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., při určení poměru úspěchu a neúspěchu ve věci přihlédl i k žalobkyní požadovanému příslušenství, kdy vyčíslil, že celkem žalobkyně žádala žalobou po žalovaném 36 636,90 Kč, úspěšná byla co do částky 24 908,92 Kč, úspěch žalobkyně tak představuje 68 %, neúspěch 32 %. Žalobkyně byla převážně procesně úspěšná a přísluší jí poměrná část náhrady nákladů řízení v rozsahu 36 %. Náklady řízení žalobkyně specifikoval soud prvního stupně tak, že je tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 150 Kč a náklady na právní zastoupení vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměna za jeden úkon je stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 citované vyhlášky ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 citované vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, náhrada daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč. Z celkových nákladů řízení žalobkyně ve výši 2 602 Kč jí přísluší shora uvedených 36 %, tedy částka 936,72 Kč.

4. Proti uvedenému rozsudku podala odvolání žalobkyně, a to v rozsahu zamítavého druhého výroku. Odvolatelka nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že neprokázala uzavření předmětné smlouvy o úvěru mezi účastníky. Smlouva o úvěru nabyla účinnosti schválením úvěru žalobkyní, ke kterému došlo 1. 6. 2023, tedy okamžikem odepsání částky z účtu žalobce. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím zprostředkovatele , jméno FO, v elektronické podobě, který ověřoval osobu žalovaného, mimo jiné tak, že požadoval po žalovaném jeho osobní údaje, včetně předložení dokladu totožnosti. Ze strany žalobce byla smlouva podepsána jeho zaručeným elektronickým popisem, byla žalovanému zaslána na jeho e-mail. Aby došlo k uzavření smlouvy o úvěru, byl žalovaný povinen zaslat ze svého účtu na účet žalobkyně verifikační platbu ve výši 1 Kč, její úhradou došlo k uzavření smlouvy, přičemž veškeré listiny vedle toho, že byly žalovanému zaslány na jeho e-mail, byly zároveň zpřístupněny žalovanému i prostřednictvím jeho individuální schránky zákazníka. Až v odvolání žalobkyně k důkazu navrhla kopii dokladu totožnosti žalovaného, dotaz na zprostředkovatele , jméno FO, , dotaz na banku žalovaného (že účet č. , č. účtu, je účtem žalovaného, a že z něj byla převedena částka 1 Kč) a klientskou složku pro zákazníka přístupnou na označené webové adrese s označením přístupového jména a hesla. Žalobkyně v odvolání navrhla změnu napadeného rozsudku ve výroku II. tak, že žalobě bude vyhověno v celém rozsahu a žalobkyni bude přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.

5. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Soud prvního stupně učinil správná skutková zjištění ze smlouvy o podnikatelském úvěru, z bonity smlouvy, z jednotlivých potvrzení , právnická osoba, . a z výzvy žalobkyně adresované žalovanému, kdy v podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku v odstavcích 4.–7. Pro přehlednost odvolací soud shrnuje, že v předmětné smlouvě byla žalobkyně označena jako úvěrující a zastupoval ji zprostředkovatel , jméno FO, , žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, číslem OP, místem podnikání, IČ, telefonním číslem, e-mailovou adresou a bankovním účtem. Smlouva nebyla žalovaným podepsána, v závěru smlouvy v oddíle nazvaném „Podpisy smluvních stran“ je v kolonce s názvem „Zákazník“ uvedeno: „Zákazník podepsal tuto smlouvu o úvěru verifikační platbou ve výši 1 Kč dle článku XII. bod 1 Smlouvy o úvěru“. Podle smlouvy měl být poskytnut žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč tak, že částka 22 500 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalovaného a částka 2 500 Kč jako odměna zprostředkovateli. Z účtu žalovaného na účet žalobkyně byla 31. 5. 2023 převedena 1 Kč, z účtu žalobkyně byla 1. 6. 2023 převedena na účet s názvem , jméno FO, (zprostředkovatel) částka 2 500 Kč a dále z účtu žalobkyně byla stejného dne převedena částka 22 500 Kč na účet , č. účtu, (tedy účet, ze kterého byla převedena žalobkyni částka 1 Kč a byl označen názvem protistrany , jméno FO, ). Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce přípisem z 24. 8. 2023, který byl stejného dne odeslán žalovanému prostřednictvím , právnická osoba, , k úhradě dluhu z předmětné smlouvy do 10 dnů ode dne odeslání výzvy. Žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně netvrdila a neprokázala, jakým způsobem ověřovala totožnost žalovaného. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně neprokázala, že předmětná smlouva byla mezi stranami uzavřena, když žalovaný smlouvu řádně nepodepsal (viz níže) a není tak prokázáno, že by předmětnou smlouvu o úvěru skutečně žalovaný uzavřel. Soud prvního stupně rovněž správně uvádí, že žalobkyně nemohla být poučena o tom, že nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření předmětné smlouvy v tvrzené podobě, neboť se k jednání nedostavila, o možnost poučení se tak ochudila, neboť poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. se děje pouze u jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 Sb.).

8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

10. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (zákon č. 297/2016 Sb.), k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 (kvalifikovaný elektronický podpis – poznámka odvolacího soudu).

11. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

12. Podle § 2993 věta prvá o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Podle § 1958 o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele (odst. 1). Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu (odst. 2).

14. Nebylo prokázáno, že by žalobkyní předložená smlouva byla opatřena podpisem žalovaného ve smyslu § 7 zákona č. 297/2016 Sb. Soud prvního stupně zcela správně konstatoval, že otázku elektronických podpisů upravuje zákon č. 297/2016 Sb., a nařízení Evropského parlamentu a rady č. 910/2014 ze dne 23. 4. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/EF (nařízení eIDAS). Poznámka uvedená v předmětné smlouvě na místě pro podpis žalovaného (viz odstavec 7 tohoto odůvodnění) nesplňuje parametry ani jednoho z podpisů upravených v čl. 3 eIDAS (elektronický podpis, zaručený elektronický podpis, kvalifikovaný elektronický podpis). Dále je podstatné, že v řízení nebylo prokázáno, že osobou jednající s žalobkyní jako věřitelem byl skutečně žalovaný, že by před uzavřením smlouvy došlo k řádné identifikaci osoby jednající s žalobkyní. Neúčastí u jednání před soudem prvního stupně se žalobkyně ochudila o možnost býti poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o tom, že je třeba doplnit tvrzení k ověření identity žalovaného a k podepsání smlouvy žalovaným, a označit ke svým tvrzením důkazy. Nedostatky v žalobních tvrzeních a důkazních návrzích nelze napravit v řízení odvolacím. Pokud žalobkyně nově v odvolání tvrdila, že při elektronickém uzavírání smlouvy ověřovala identitu žalovaného vyžádáním si zaslání kopie občanského průkazu, a pokud ji (spolu s dalšími listinami, viz odst. 4.) v odvolacím řízení nově navrhovala k důkazu, pak se jedná o skutečnosti a důkazy nepřípustné a uplatněné v rozporu s § 205a o. s. ř.

15. Nárok žalobkyně tak bylo možné posoudit pouze jako nárok z bezdůvodného obohacení, jak správně uzavřel soud prvního stupně. Žalobkyni se podařilo prokázat, že na účet žalovaného zaslala částku 22 500 Kč, bylo prokázáno, že z této částky vrátil žalovaný pouze částku 4 Kč. Žalobkyně tak má nárok s odkazem na ustanovení § 2991 o. z. na vrácení částky ve výši 22 496 Kč, která jí soudem byla přiznána. Správně byl z této částky přiznán i zákonný úrok z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 o. z., kdy počátek prodlení i výši úroku z prodlení správně specifikoval soud prvního stupně s odkazem na uplynutí lhůty k plnění (stanovené ve výzvě k plnění) dnem 3. 9. 2023, výše úroku z prodlení je odůvodněna nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (v podrobnostech viz odst. 13 napadeného rozsudku). Ve zbytku, tedy co do částky 2 500 Kč vyplacené ve prospěch zprostředkovatele, co do kapitalizovaného úroku 1 680 Kč, smluvního úroku 27,5 % ročně z 25 000 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 25 000 Kč od 25. 8. 2023 do 3. 9. 2023, 15% úroku z prodlení z nepřiznané částky 2 504 Kč od 4. 9. 2023 do zaplacení a co do smluvních pokut ve výši 499 Kč a 1 254 Kč, dále poplatku za upomínky ve výši 300 Kč, byla žaloba správně v napadeném v druhém výroku zamítnuta.

16. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném II. výroku jako věcně správný potvrdil. Jako věcně správný byl potvrzen i nákladový III. výrok napadeného rozsudku, když soud prvního stupně postupoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a náklady řízení přiznal převážně procesně úspěšné žalobkyni. Správně stanovil poměr úspěchu žalobkyně ve věci (počítal i s kapitalizovaným příslušenstvím ke dni vyhlášení napadeného rozsudku v souladu s judikaturou vyšších soudů, srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2717/08, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, 33 Cdo 1357/2017), kdy při úspěchu žalobkyně v řízení co do 68 % jí po odečtení jejího neúspěchu ve výši 32 % náleží náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně v rozsahu 36 %. Náklady řízení žalobkyně soud prvního stupně řádně specifikoval a vyčíslil částkou 2 602 Kč, přičemž po zohlednění míry úspěchu žalobkyně jí přiznal na náhradě nákladů řízení částku 936,72 Kč (v podrobnostech srovnej odůvodnění nákladů řízení v odst. 16 napadeného rozsudku).

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř., v odvolacím řízení byl procesně úspěšný žalovaný a měl by nárok na náhradu nákladu odvolacího řízení, dle obsahu spisu mu však žádné takové náklady nevznikly, proto odvolací soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.