28 Co 158/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Vávry a soudkyň Mgr. Jitky Múčkové a Mgr. Miroslavy Šebelové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 24 147,88 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 18. července 2024, č. j. 12 C 102/2024-30,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části II. výroku, ve které byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, zrušuje a řízení se zastavuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve zbývající části II. výroku mění tak, že žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 14 765,25 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 986,85 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 14 765,25 Kč od 21. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 904,40 Kč k rukám její zástupkyně, advokátky , Jméno advokáta, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 380 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč (I. výrok). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 147,88 Kč s 0,5% úrokem z prodlení denně z částky 14 765,25 Kč od 13. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (II. výrok). Rozhodl, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 660 Kč k rukám její zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (III. výrok).

2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včas odvolání, a to podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) proti II. výroku a proti souvisejícímu III. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Namítl, že nesouhlasí s částkou 19 147,88 Kč s příslušenstvím, neboť pravidelně platí podle svých možností. Konkrétně dne 11. 7. 2024 zaslal částku 5 000 Kč, dne 25. 7. 2024 částku 3 000 Kč, dne 14. 8. 2024 částku 3 000 Kč, dne 22. 8. 2024 částku 3 000 Kč a dne 28. 8. 2024 částku 3 000 Kč, k čemuž spolu s odvoláním doložil doklady o těchto platbách. Ohledně úhrady zbytku svého dluhu požádal o možnost splátek v částce 3 000 Kč měsíčně. V průběhu odvolacího řízení žalovaný dalším podáním ze dne 28. 12. 2024 sdělil a doklady o platbách doložil, že žalobkyni zaplatil dne 20. 9. 2024 částku 3 000 Kč, dne 22. 10. 2024 částku 5 000 Kč a dne 17. 11. 2024 částku 5 000 Kč.

3. Žalobkyně se k odvolání žalovaného, které jí bylo doručeno dne 23. 9. 2024, po věcné stránce nevyjádřila. Podáním ze dne 7. 10. 2024 vzala zpět žalobu v části týkající se požadavku na zaplacení částky 15 000 Kč (platby žalovaného ze dne 25. 7. 2024, 14. 8. 2024, 22. 8. 2024, 28. 8. 2024 a 20. 9. 2024, každá z nich po 3 000 Kč), z níž podle žalobkyně částka 4 382,63 Kč připadala na neúročenou jistinu a částka 10 617,37 Kč na 0,5% úrok z prodlení denně z částky 14 765,25 Kč od 13. 1. 2024 do 20. 9. 2024. Dalším podáním ze dne 2. 12. 2024 vzala žalobkyně žalobu zpět v části týkající se požadavku na zaplacení částky 5 000 Kč (platba žalovaného ze dne 22. 10. 2024) kterou žalobkyně započetla na úhradu 0,5% úroku z prodlení denně z částky 14 765,25 Kč od 13. 1. 2024 do 20. 9. 2024.

4. Podle § 222a odst. 1 o. s. ř., vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.

5. Žalovaný s částečnými zpětvzetími žaloby nesouhlasil s tím, že rozporuje vyčíslenou částku k úhradě uvedenou v II. výroku napadeného rozsudku. Poukázal na to, že pohledávku řádně hradil a úroky z prodlení jsou nepřiměřené, vyšší než jistina. Úrok z prodlení 0,5 % denně neodpovídá zákonnému úroku z prodlení a je likvidační. Odvolací soud má za to, že žalovaným prezentovaný důvod nesouhlasu s částečným zpětvzetím žaloby je po obsahové stránce opakovaným nesouhlasem s částkou, kterou je povinen napadeným II. výrokem rozsudku zaplatit a nejedná se tak o žádný vážný důvod, pro který by mělo být zpětvzetí žaloby neúčinné. Vzhledem k tomu, že žaloba ohledně částky v celkové výši 20 000 Kč byla za odvolacího řízení vzata zpět a nesouhlas žalovaného s tímto částečným zpětvzetím žaloby není důvodný, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v části II. výroku, ve které byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč zrušil a řízení podle shora citovaného ustanovení § 222a o. s. ř. zastavil (I. výrok tohoto rozsudku).

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne 27. 2. 2024, domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 147,88 Kč s 0,5% úrokem z prodlení denně z částky 14 765,25 Kč od 13. 1. 2024 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o úvěru na podporu a rozvoj podnikání ze dne 27. 11. 2023, č. 828F3/152251, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr na nákup materiálu ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit společně se sjednanými poplatky ve třech splátkách počínaje 27. 12. 2023 a konče 27. 2. 2024; tyto své smluvní povinnosti však nesplnil, když řádně a včas nezaplatil první splátku splatnou dne 27. 12. 2023. V souladu se smluvními ujednáními (článek VIII.6 smlouvy) se tak stal celý úvěr splatný dne 12. 1. 2024. Žalobou uplatněný nárok sestává z jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 465,25 Kč, poplatku za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 382,63 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 800 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč. Ode dne 13. 1. 2024 do zaplacení pak žalobkyně požadovala pokračující smluvní úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 14 765,25 Kč (neuhrazená jistina a poplatky). Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na finanční tíseň, do které se dostal kvůli svému dlouhodobému zdravotnímu stavu. Uvedl, že žalobkyni požádal o splátkový kalendář s tím, že by byl schopen platit 3 000 Kč měsíčně. Doložil zároveň úhradu částky 5 000 Kč dne 11. 7. 2024. Žalobkyně podáním ze dne 12. 7. 2024 vzala žalobu v části týkající se zaplacení částky 5 000 Kč zpět s odůvodněním, že tato úhrada byla započtena na neúročenou část žalované jistiny.

8. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným rozsudkem, v jehož odůvodnění uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný nesplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání, sjednané poplatky a úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně nebyl ze strany žalovaného žádným způsobem zpochybněn ani vyvrácen, proto soud žalobě vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil soud prvního stupně ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 660 Kč, vzniklých zaplacením soudního poplatku ve výši 1 208 Kč a zastoupením advokátem ve výši 1 452 Kč.

9. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování sdělením obsahu listin: dokladů , právnická osoba, o realizovaných platbách žalovaného ve prospěch účtu žalobkyně, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný dne 11. 7. 2024 zaslal částku 5 000 Kč, dne 25. 7. 2024 částku 3 000 Kč, dne 14. 8. 2024 částku 3 000 Kč, dne 22. 8. 2024 částku 3 000 Kč, dne 28. 8. 2024 částku 3 000 Kč, dne 20. 9. 2024 částku 3 000 Kč, dne 22. 10. 2024 částku 5 000 Kč a dne 17. 11. 2024 částku 5 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu odvolací soud vyšel z důkazů provedených soudem prvního stupně, prokazujících, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru na podporu a rozvoj podnikání, na jejímž základě byla žalovanému dne 27. 11. 2023 poskytnuta částka 10 000 Kč na nákup materiálu. Tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 465,25 Kč a poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve třech splátkách, splatných k datu 27. 12. 2023, 27. 1. 2024 a 27. 2. 2024. Pro případ prodlení s úhradou dlužné splátky úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru byl mezi účastníky sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky (čl. VIII. odst. 1 písm. a. smlouvy), náhrada účelně vynaložených nákladů specifikovaných v sazebníku, jenž byl nedílnou součástí smlouvy (čl. VIII. odst. 1 písm. b. smlouvy) a smluvní pokuta ve výši 50 % z celkové dlužné částky, kterou tvoří dlužná jistina úvěru a poplatek za poskytnutí úvěru, v případě marného uplynutí 15. kalendářního dne ode dne počátku prodlení (čl. VIII. odst. 1 písm. c. smlouvy). V článku VIII. odst. 6 smlouvy si účastníci sjednali zesplatnění celého úvěru 15. kalendářním dnem od počátku prodlení s úhradou jakékoliv dlužné splátky úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru. Předžalobní výzvou ze dne 1. 2. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 31 529,21 Kč představující dlužnou jistinu včetně smluvní pokuty, smluvního úroku z prodlení a nákladů právního zastoupení.

10. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1932 odst. 1 o. z., má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí.

12. Podle § 2048 odst. 1 o. z., u jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru ve znění účinném k datu uzavření smlouvy (27. 11. 2023), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, neboc) smluvní pokutu.Podle odstavce 5 tohoto ustanovení, odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.

14. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

15. Shodně se soudem prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným, podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, byla platně uzavřena smlouva o úvěru na podporu a rozvoj podnikání podle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně splnila svou smluvní povinnost a žalovanému poskytla částku 10 000 Kč na nákup materiálu. Povinností žalovaného pak bylo uvedenou částku spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 465,25 Kč a poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč vrátit ve třech splátkách. Žalovaný však tuto svou smluvní povinnost řádně a včas neplnil, když neuhradil ani první splátku splatnou k datu 27. 12. 2023. Žalobkyně proto v souladu s článkem VIII. odst. 6 smlouvy úvěr k datu 12. 1. 2024 zesplatnila. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 7 382,63 Kč (čl. VIII. odst. 1 písm. c. smlouvy), na náhradu účelně vynaložených nákladů na upomínky ve výši 800 Kč (čl. VIII. odst. 1 písm. b. smlouvy), jakož i na úrok z prodlení. V souvislosti s podáním žaloby v této věci přísluší žalobkyni i nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. Jak bylo doloženo, žalovaný v průběhu řízení před soudem prvního stupně poskytl žalobkyni částečné plnění na svůj dluh, když dne 11. 7. 2024 zaplatil částku 5 000 Kč. Tuto úhradu žalobkyně započetla na neúročenou část žalované jistiny a soud prvního stupně na základě částečného zpětvzetí žaloby zastavil řízení o zaplacení uvedené částky nyní již pravomocným I. výrokem rozsudku soudu prvního stupně.

17. Ve vztahu k nároku na zaplacení úroku z prodlení z celkové částky 14 765,25 Kč (představující součet dlužné jistiny, poplatku za poskytnutí úvěru a poplatku za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr) odvolací soud nepřehlédl, že žalovaný v předmětném smluvním vztahu s žalobkyní vystupoval jako fyzická osoba podnikatel a s ohledem na datum uzavření smlouvy na něj dopadá rovněž právní úprava daná § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle jehož odstavce 1 písm. b) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 186/2020 Sb., který s účinností od 24. 4. 2020 novelizoval zákon o spotřebitelském úvěru, ustanovení § 122 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru rozšiřuje osobní působnost omezení sankcí upravených v § 122 i na osoby samostatně výdělečně činné. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky podle článku VIII. odst. 1 písm. a) smlouvy není důvodný a žalobkyně je oprávněna po žalovaném požadovat toliko zaplacení úroku z prodlení ve výši určeném nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K datu prodlení žalovaného (13. 1. 2024) činila sazba úroku z prodlení 14,75 % ročně.

18. V návaznosti na tyto závěry je pak zřejmé, že v souvislosti s částečnými plněními ze strany žalovaného vyčíslila žalobkyně ke dni úhrady těchto jednotlivých plateb úrok z prodlení s použitím nesprávné sazby 0,5 % denně z částky 14 765,25 Kč (jistina 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 4 465,25 Kč a poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr 300 Kč). Na takto kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení pak část žalovaným poskytnutých plateb započetla. Z podání žalobkyně ze dne 12. 7. 2024 a 7. 10. 2024, kterými učinila částečné zpětvzetí žaloby, navíc vyplynulo, že žalobkyně, aniž by k tomu měla smluvní podklad nebo aniž by tak určil žalovaný, započetla první platbu ve výši 5 000 Kč ze dne 11. 7. 2024, druhou platbu ze dne 25. 7. 2024 ve výši 3 000 Kč a část následující platby ze dne 14. 8. 2024 ve výši 1 382,63 Kč na tzv. neúročenou část jistiny, což však byla de facto smluvní pokuta vyčíslená částkou 7 382,63 Kč. Pravidla pro určení pořadí peněžitého plnění ve vztahu jistiny a příslušenství, pokud dlužník žádnou volbu neučiní a ani smlouva nestanoví něco jiného, stanoví § 1932 odst. 1 o. z., podle něhož, nepostačuje-li dlužníkova platba na úhradu celého dluhu, nastanou účinky splnění v následujícím pořadí: nejprve náklady již určené (veškeré náklady na uplatnění pohledávky včetně paušální sumy nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč), poté úroky z prodlení, následně smluvní úroky a nakonec jistina.

19. Odvolací soud se proto zabýval otázkou zákonného pořadí plnění podle § 1932 odst. 1 o. z., vycházel přitom ze zákonné sazby úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně a jednotlivé platby žalovaného započetl následovně:- částka 5 000 Kč zaplacená dne 11. 7. 2024 byla započtena na účelně vynaložené náklady ve výši 800 Kč, na náklady spojené s uplatněním každé pohledávky ve výši 1 200 Kč podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 14 765,25 Kč od 13. 1. 2024 do 11. 7. 2024 ve výši 1 079,98 Kč a zbytek částky 1 920,02 Kč na jistinu ve výši 14 765,25 Kč, která tak nově po započtení činila 12 845,23 Kč,- částka 3 000 Kč zaplacená dne 25. 7. 2024 byla započtena na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 12 845,23 Kč od 12. 7. 2024 do 25. 7. 2024 ve výši 72,67 Kč a zbytek částky 2 927,33 Kč na jistinu ve výši 12 845,23 Kč, která nově po započtení činila 9 917,90 Kč,- částka 3 000 Kč zaplacená dne 14. 8. 2024 byla započtena na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 9 917,90 Kč od 26. 7. 2024 do 14. 8. 2024 ve výši 80,15 Kč a zbytek částky 2 919,85 Kč na jistinu ve výši 9 917,90 Kč, která nově po započtení činila 6 998,05 Kč,- částka 3 000 Kč zaplacená dne 22. 8. 2024 byla započtena na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 6 998,05 Kč od 15. 8. 2024 do 22. 8. 2024 ve výši 22,62 Kč a zbytek částky 2 977,38 Kč na jistinu ve výši 6 988,05 Kč, která nově po započtení činila 4 020,67 Kč,- částka 3 000 Kč zaplacená dne 28. 8. 2024 byla započtena na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 4 020,67 Kč od 23. 8. 2024 do 28. 8. 2024 ve výši 9,74 Kč a zbytek částky 2 990,26 Kč na jistinu ve výši 4 020,67 Kč, která nově po započtení činila 1 030,41 Kč,- částka 3 000 Kč zaplacená dne 20. 9. 2024 byla započtena na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 1 030,41 Kč od 29. 8. 2024 do 20. 9. 2024 ve výši 9,57 Kč, částka 1 030,41 Kč na jistinu, která byla tímto zcela uhrazena, a zbytek částky 1 960,02 Kč na smluvní pokutu ve výši 7 382,63 Kč, která nově po započtení činila 5 422,61 Kč,- částka 5 000 Kč zaplacená dne 22. 10. 2024 byla započtena na smluvní pokutu ve výši 5 422,61 Kč, která nově po započtení činila 422,61 Kč,- částka 5 000 Kč zaplacená dne 17. 11. 2024 byla započtena na zbytek smluvní pokuty ve výši 422,61 Kč, která byla tímto zcela uhrazena.

20. Ze shora uvedeného přehledu vyplývá závěr, že k datu 17. 11. 2024 byly beze zbytku uhrazeny veškeré žalobou uplatněné nároky. Tudíž žalobkyní i nadále uplatňovaný nárok na zaplacení částky 14 765,25 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 986,85 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 14 765,25 Kč od 21. 9. 2024 do zaplacení, jak toto požadovala ve svém posledním podání ze dne 2. 12. 2024, není důvodný.

21. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil odvoláním napadenou část II. výroku rozsudku soudu prvního stupně a žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 14 765,25 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 986,85 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 14 765,25 Kč od 21. 9. 2024 do zaplacení, zamítl.

22. Protože došlo ke změně rozsudku, odvolací soud znovu rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. V části, ve které bylo řízení ohledně částky 5 000 Kč zastaveno, vzala žalobkyně svou důvodně podanou žalobu zpět s tím, že její nárok byl částečně uspokojen. Ve zbytku žalobního návrhu byla žalobkyně úspěšná pouze částečně. Při hodnocení míry úspěchu stran v projednávané věci odvolací soud v souladu s judikaturou (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 33 Cdo 1357/2017) přihlédl k hodnotě žalované pohledávky i jejího příslušenství kapitalizovaného k datu vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně (18. 7.) a dospěl k závěru, že ve sporu byla více procesně úspěšná žalobkyně (67 %), která tak má po vzájemném poměření procesního úspěchu a neúspěchu nárok na náhradu 34 % svých nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně před soudem prvního stupně v celkové výši 2 660 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 208 Kč a náklady vzniklé právním zastoupením, tj. odměna advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, dvě písemná podání soudu – žaloba a předžalobní výzva k plnění) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu účinného ke dni poskytnutí jednotlivých úkonů právní služby (dále jen „a. t.“), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč. Z takto určených celkových nákladů řízení přísluší žalobkyni 34 %, tj. částka 904,40 Kč.

23. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. a za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Ve vztahu k částečnému zpětvzetí žaloby ohledně částky 20 000 Kč vzala žalobkyně svou důvodně podanou žalobu zpět s tím, že její nárok byl částečně uspokojen. Ve zbytku žalobního návrhu, který byl předmětem odvolacího řízení, byla žalobkyně úspěšná pouze částečně, když nebyl důvodný její nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smluvené výši 0,5 % denně z dlužné jistiny a neúspěch jí lze přičíst i ohledně žalovaným zaplacené částky 5 000 Kč dne 17. 11. 2024, nicméně žalobkyně na tuto platbu náležitě procesně nereagovala částečným zpětvzetím žaloby. Soud s přihlédnutím k hodnotě předmětu odvolacího řízení včetně požadovaného příslušenství, kapitalizovaného k datu vyhlášení rozsudku odvolacího soudu (30. 9. 2025) dospěl soud k závěru, že v odvolacím řízení byl více procesně úspěšný žalovaný, a to z 69 %, a vzájemným poměřením jeho procesního úspěchu a neúspěchu (31 %) má nárok na náhradu 38 % svých nákladů řízení. Žalovanému v odvolacím řízení vznikly náklady řízení zaplacením soudního poplatku za odvolání ve výši 1 000 Kč, z níž mu náleží náhrada 38 %, tj. částka 380 Kč.