37 Co 242/2025

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Palatina a soudců JUDr. Jiřího Sýkory a Mgr. Miluše Pěchové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 17. 6. 2025, č. j. 23 C 128/2023-105,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech odvolacího řízení částku 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Rozsudkem soudu I. stupně byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem specifikovaných nemovitých věcí v k. ú. adresa, současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů mezi účastníky řízení i ve vztahu ke státu.

2. Žalobkyně rozsudek napadla včasným odvoláním, namítla, že dle ní byly splněny podmínky mimořádného vydržení, dle ní skutečnost, že věděla, že není vlastníkem předmětných pozemků nezakládá nepoctivý úmysl, když jinak postupovala přesně v intencích tehdy běžného postupu, pokud jde o zemědělský majetek, žalobkyně byla přesvědčena, že postupuje řádně. Jiný postup, nyní doporučovaný soudem, např. řízení o prohlášení za mrtvého, určení vlastnictví ke dni smrti zůstavitele apod. nezvolila, když jejich výsledkem by bylo jen vlastnictví státu. Dle žalobkyně na její straně nebyl nepoctivý úmysl dán, a proto navrhla, aby byl rozsudek změněn ve vyhovující žalobě, případně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení.

3. Žalovaná ve vyjádření i u jednání soudu navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

4. Odvolací soud napadený rozsudek i řízení jeho vydání předcházející přezkoumal a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Především je nutno poukázat na to, že soud I. stupně správně uzavřel, že v dané věci nemohlo dojít ani k mimořádnému vydržení předmětných pozemků, a to zejména proto, že žalobkyně od počátku doby, kdy se ujala jejich faktického užívání, věděla, že není vlastníkem, odvolací soud v tomto zcela odkazuje na body 14 – 16 odůvodnění napadeného rozsudku a to včetně odkazu na judikaturu NS ČR. Argumentace žalobkyně, proč situaci neřešila řádným způsobem (podání žaloby na určení vlastnictví ke dni úmrtí vlastníka, prohlášení jej za mrtvého apod.) pak jen svědčí o tom, že si žalobkyně byla vědoma, jak by postupováno být mělo a takový postup nezvolila ze svých subjektivních důvodů, což ještě více svědčí pro závěr, že nebyly splněny podmínky ani pro mimořádné vydržení.

6. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil dle § 219 o. s. ř.

7. V odvolacím řízení úspěšné žalované byla dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů, a to dvou ekvivalentů režijních paušálů po 450 Kč. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvém stupni, přičemž dovolání bude přípustné při splnění podmínek obsažených v § 237 o. s. ř.