37 Co 262/2025

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Palatina a soudců JUDr. Jiřího Sýkory a Mgr. Miluše Pěchové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: právnická osoba , IČO: IČO sídlem adresa zastoupenému advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně č. j. 48 C 279/2024-36 ze dne 25. 6. 2025,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku 450 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Citovaným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne , datum, bylo rozhodnuto výrokem I, že se určuje, že výpověď z nájmu bytu č. 12 nacházejícího se v bytovém domě č. p. , číslo, na pozemku parcela č. , číslo, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , datovaná dnem , datum, je neoprávněná. Výrokem II potom soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 19 350 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám tehdejší zástupkyně žalobkyně.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný v zákonné lhůtě dle § 204 odst. 1 o. s. ř. odvolání. Toto odvolání následně odůvodnil tak, že nesouhlasí se závěry soudu I. stupně a je přesvědčen, že výpověď z nájmu předmětného bytu je platná a žaloba je nedůvodná. Dále pak v odvolání žalovaný polemizuje s hodnocením důkazů provedených soudem I. stupně a má za to, že prvý soud postupoval při hodnocení důkazů tendenčně ve prospěch žalobkyně. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud buď rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení nebo aby sám napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

3. K odvolání žalovaného se stručně písemně vyjádřila žalobkyně, která uvedla, že se nedopustila ničeho, z čeho byla žalovaným nařčena. Vše, co uvedla je pravdou a pokud pobývá částečně také v , adresa, , snaží se být nablízku své matce, což považuje za normální.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu na základě skutkového stavu podrobně zjištěného soudem I. stupně.

5. Z obsahu spisu a dokazování provedeného prvým soudem vyplývá, že žalovaný je pronajímatelem označeného bytu a žalobkyně nájemkyní. Výpověď z nájmu byla podána písemností datovanou , datum, z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu spočívajících v tom, že byt je žalobkyní pronajímán bez předchozího souhlasu pronajímatele. K této otázce potom provedl soud I. stupně dokazování výpovědí žalobkyně a svědkyň , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Tyto výpovědi jsou součástí protokolu o jednání před prvým soudem ze dne , datum, a jsou obsahem spisu na č. l. 24 až 32. Hodnocení těchto důkazů je obsaženo v odstavci 32 odůvodnění napadeného rozsudku. Odvolací soud neshledává v tomto hodnocení žádných rozporů a toto považuje za přiléhavé a plně odpovídající obsahu svědeckých výpovědí. Svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, jako sousedky bydlící ve stejném domě jako žalobkyně zcela potvrdily její verzi o tom, že v bytě nepřetržitě bydlí, tento užívá a nelze proto dovodit výpovědní důvod použitý žalovaným. Shodně s nimi vypovídala i svědkyně , jméno FO, , kamarádka žalobkyně, která potvrdila, že společně s žalobkyní 4 roky bydlí a žijí, obě se znají z Karvinska, kam také jezdí na návštěvy příbuzných. Žalobkyně se také nikdy netajila s tím, že je spoluvlastnicí nemovitosti v , adresa, , kde žije její matka, kterou ona navštěvuje.

6. Svědkyně Krupárová, zaměstnankyně žalovaného a svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , bývalá zaměstnankyně žalovaného, se nevyjádřily konkrétně k užívání bytu žalobkyní a způsobu jejího bydlení ani k tvrzenému pronájmu bytu a nijak nezpochybnily verzi žalobkyně a výpovědi ostatních svědkyň.

7. Závěry soudu I. stupně je takto třeba mít za naprosto správné a z těchto skutkových závěrů potom prvý soud vyvodil správný právní závěr ohledně neoprávněnosti uvedené výpovědi z nájmu bytu.

8. Za této situace potom prvý soud také správně postupoval v otázce náhrady nákladů řízení, když zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu jí vzniklých nákladů ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., které také správně vyčíslil, přičemž lze v plném rozsahu odkázat na odstavec 40 písemného odůvodnění prvostupňového rozsudku. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

9. Žalobkyně nebyla v odvolacím řízení zastoupena a jakožto úspěšné jí byla přiznána paušální náhrada jí vzniklých nákladů za podané vyjádření k odvolání v částce 450 Kč.