48 C 279/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Beránkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Anonymizováno , IČO: IČO sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu č. , hodnota, nacházejícího se v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, na pozemku p. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , datovaná dnem 21. 8. 2024, je neoprávněná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 19.350 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že výpověď žalovaného z nájmu bytu č. , hodnota, nacházejícího se v domě na , adresa, ze dne 21. 8. 2024, je neoprávněná. Žalobkyně uvedla, že výpověď z nájmu byla odůvodněna tím, že žalobkyně v bytě nebydlí a bez souhlasu pronajímatele jej pronajímá. Žalobkyně v tomto bytě bydlí nepřetržitě od uzavření nájemní smlouvy ze dne 22. 2. 2000, od 1. 1. 2021 v bytě žije s paní , jméno FO, . Žalobkyně předmětný byt ani jeho část do podnájmu nepřenechala a považuje tak výpověď za neoprávněnou.

2. Žalovaný ve vyjádření ze dne 14. 11. 2024 uvedl, že žalobu považuje za nedůvodnou a výpověď z nájmu bytu za platnou. Žalobkyně v bytě dlouhodobě nebydlela, sama jej déle jak tři roky neužívala a v rozporu s nájemní smlouvou jej pronajímala třetím osobám, což bylo potvrzeno opakovanými místními šetřeními provedenými zaměstnanci žalovaného ve dnech 22. 5. 2025 a 11. 11. 2024. Nájemníci domu shodně uvedli, že žalobkyni dlouhou dobu nepotkali či neviděli, neboť v domě nebydlí a byt neužívá. Žalobkyně tuto skutečnost sama sdělila zaměstnankyni žalovaného paní , jméno FO, . Žalobkyně se s tím, že v daném bytě nebydlí, nikdy netajila a sama to žalovanému sdělila. Svá tvrzení změnila účelově až po podání žaloby, kdy tato jsou dle žalovaného zcela účelová a nepravdivá. Žalobkyně vlastní id. ½ domu v , Anonymizováno, , kam si nechávala přesměrovávat doručování písemností žalovaného. Žalovanému informaci o tom, že má možnost vlastního bydlení nesdělila a toto mu zamlčela. Žalobkyně mající možnost vlastního bydlení zneužívá cenově výhodného nájemního bydlení v městských bytech, které jsou však určeny pro sociálně či ekonomicky znevýhodněné osoby, jež nemají možnost vlastního bydlení a nacházejí se v bytové či existenční nouzi. Výpověď z nájmu ze dne 21. 8. 2024 byla žalobkyni doslána na adresu v , Anonymizováno, , což svědčí o tom, že žalobkyně se zde zdržuje. Žalovaný považuje za účelové tvrzení žalobkyně o tom, že paní , jméno FO, je pro žalobkyni osobou blízkou. Tato není k žalobkyni v žádném příbuzenském či jiném blízkém poměru a žalovaný považuje za nepřípustné, aby byl za osobu blízkou označen každý, koho tak žalobkyně označí. Žalovaný má za to, že žalobkyně se dopustila hrubého porušení svých povinností vyplývajících z nájmu, když byt bez souhlasu žalovaného pronajímala a v bytě sama dlouhodobě nebydlela a navrhl zamítnutí žaloby.

3. Soud u jednání provedl dokazování níže specifikovanými listinnými důkazy, dále výslechem svědkyň , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, a účastnickým výslechem žalobkyně a učinil tento závěr o skutkovém stavu.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný je vlastníkem bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, , dále, že mezi účastníky byla dne 22. 2. 2000 uzavřena nájemní smlouva týkající se tohoto bytu, že žalobkyni byla dne 3. 9. 2024 doručena výpověď z nájmu tohoto bytu a že v předmětném bytě byla od 1. 1. 2021 evidována paní , jméno FO, , která je zde hlášena trvale od 20. 1. 2021.

5. Skutečnost, že mezi účastníky byla dne 22. 2. 2000 uzavřena nájemní smlouva, vyplývá i z k důkazu provedené nájemní smlouvy. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Z čl. II smlouvy vyplývá, že nájemce nemůže bez písemného souhlasu pronajímatele mj. přenechat byt či jeho část do podnájmu jinému. Z dodatku č. , hodnota, k této nájemní smlouvě vyplývá, že s účinností od 27. 6. 2019 došlo ke zúžení nájmu (viz nájemní smlouva vč. dodatku č. , hodnota, ). Z evidenčního listu ze dne 15. 2. 2023 vyplývá, že žalobkyně je v bytě evidována jako nájemník od 1. 3. 2000 a paní , jméno FO, od 1. 1. 2021. V popisu je ve vztahu k paní , jméno FO, uvedeno „ostatní“ (viz nájemní smlouva vč. jejího dodatku a evidenční list).

6. Z výpovědi ze dne 21. 8. 2024 a dodejky vyplývá, že žalovaný coby pronajímatel vypověděl žalobkyni coby nájemkyni nájem bytu č. , hodnota, v domě č. p. , Anonymizováno, na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu v tříměsíční výpovědní době. Jako důvod výpovědi bylo uvedeno hrubé porušení povinností spočívajících v tom, že žalobkyně byt pronajímá bez předchozího souhlasu pronajímatele s tím, že dne 23. 5. 2024 bylo provedeno místní šetření, při kterém bylo zjištěno, že žalobkyně v bytě nebydlí a byt pronajímá. Žalobkyně byla ve výpovědi poučena o možnosti podat žalobu na určení neplatnosti (viz výpověď). Výpověď byla žalobkyni doručena do vlastních rukou dne 3. 9. 2024 (viz dodejka).

7. Z informace o pozemku vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem id. ½ domu v , Anonymizováno, č. p. , Anonymizováno, .

8. Ze zápisu ze šetření sepsaného dne 23. 5. 2024 vyplývá, že dne 22. 5. 2024 bylo na základě toho, že na doručence písemnosti o zvýšení nájemného určené žalobkyni byla uvedena dosílka do , Anonymizováno, , provedeno místní šetření v předmětném bytě a domě. Kontrolou bylo zjištěno, že žalobkyně vlastní id. ½ domu v , Anonymizováno, . Při místním šetření byla v předmětném bytě přítomna paní , jméno FO, , která tvrdila, že žalobkyně je u své matky a každých 14 dnů přijíždí a byt „údajně“ obývá. Sousedi, kteří nechtěli být uvedeni, potvrdili, že žalobkyně v bytě už déle nebydlí. Žalobkyně následující den volala paní , jméno FO, a uvedla, že v bytě už tři roky nebydlí a žalovanému do toho nic není. Souhlas pronajímatele žalobkyně nemá a věc bude projednána s návrhem na výpověď pro hrubé porušení povinností nájemce. Místní šetření bylo provedeno za účasti paní , tituly před jménem, , jméno FO, a paní , jméno FO, , které zápis stvrdily svými podpisem.

9. Ze zápisu ze šetření sepsaného dne 11. 11. 2024 vyplývá, že v předmětném domě a bytě bylo dne 11. 11. 2024 provedeno místní šetření. V předmětném bytě ani v sousedních bytech při něm nebyl nikdo přítomen, pouze sousedka z bytu č. , hodnota, žalovanému sdělila, že žalobkyni již dlouhou dobu neviděla, měla povědomí o podnájemnici a uvedla, že neví, jak to mají, jen, že žalobkyni v domě dlouho nepotkala. Místní šetření bylo provedeno za účasti paní , tituly před jménem, , jméno FO, a paní , jméno FO, , které zápis stvrdily svými podpisem.

10. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , bývalé zaměstnankyně žalovaného, bylo zjištěno, že prováděla osobně obě místní šetření v předmětném bytě a domě. Předmětný byt jí otevřela paní , jméno FO, , která jí sdělila, že žalobkyně do bytu dochází jednou za 14 dní. Při té příležitosti hovořila i s ostatními nájemníky, jejichž jména, ani to, jaký byt obývali, si nevybavuje, kteří jí sdělili, že žalobkyně v bytě nebydlí a že jí tam dlouho neviděli. Při konání místního šetření v listopadu 2024 pak hovořila s sousedkou z bytu č. , hodnota, , která jí sdělila, že žalobkyni dlouho neviděla a že tam dle jejího názoru nebydlí. Po konání místního šetření v dubnu 2024 žalobkyně volala její kolegyni paní , jméno FO, a osočila jí z toho, co si dovolují chodit na místní šetření, když není doma a uvedla, že v bytě již tři roky nebydlí. Svědkyně místní šetření prováděla za účasti technika příslušného domu, kterým byla paní , jméno FO, . Svědkyně po předložení zápisů ze šetření stvrdila jejich obsah a uvedla, že tyto osobně sepsala a podepsala.

11. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že se jedná o dlouholetou nájemkyni bytu č. , hodnota, v předmětném domě a současně i o kamarádku žalobkyně a paní , jméno FO, . Její byt sousedí na patře s bytem žalobkyně. , jméno FO, je již cca pět let spolubydlící žalobkyně. S žalobkyní se svědkyně aktuálně vídá míň, neboť pomáhá své osmdesátileté mamince na , Anonymizováno, . Naposledy ji v bytě viděla cca před třemi týdny. Potkávají se buď na chodbě nebo se občas společně schází u žalobkyně doma v kuchyni. , jméno FO, potkává při ranním venčení psa nebo po jejím návratu z práce. V bytě kromě jich dvou nikdo další nebydlí. S žalobkyní a paní , jméno FO, chodí občas na nějaké akce. Byt, zvonek i poštovní schránka jsou označeny jmény , jméno FO, . Žalobkyně do rozvodu v bytě bydlela s manželem, po chvíli se k ní nastěhovala „blízká osoba“, kterou je paní , jméno FO, , se kterou má společnou rodinu na Moravě a znají se od školky. Jsou letitými kamarádkami, znají se od školky a vedou spolu domácnost, nakupují a vaří spolu. Byly spolu všechny i na nákupu, popř. ve městě. Žalobkyně jezdí pomáhat mamince a pobývá tam dle potřeby, svědkyně neví, po jakou dobu tam v průběhu roku pobývá. Žalobkyně v bytě bydlí třicet let. Svědkyni není známo nic o dosílání jejích zásilek a uvedla, že jí nikdo za žalovaného v minulosti stran užívání předmětného bytu nekontaktoval a s nikým v této souvislosti nemluvila.

12. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že je sousedkou žalobkyně z bytu č. , hodnota, v šestém podlaží. S žalobkyní se potkává náhodně, potkává se s ní i v domě i před domem, naposledy ji potkala zhruba před půl rokem. V bytě bydlí i paní , jméno FO, , kterou svědkyně potkává ráno při venčení psů. Naposledy ji potkala před týdnem. Není jí známo označení bytu, schránky a zvonku vztahující se k předmětnému bytu. Stran užívání předmětného bytu svědkyně nebyla nikým oslovena, s nikým se nebavila. V bytě žalobkyně byla svědkyně před několika lety. Sama v domě bydlí dvanáct let a v té době tam žalobkyně již bydlela a paní , jméno FO, se tam přistěhovala později. Po dobu, co svědkyně v domě žije, žalobkyni potkává. Není jí známo nic o tom, že by žalobkyně v bytě bydlet neměla. V předmětném bytě nikdo jiný nebydlí, nikoho jiného svědkyně neviděla. Žalobkyně má s paní , jméno FO, kamarádský vztah, jednou za čas je svědkyně potkává i společně, když odchází spolu z domu. Neví nic o tom, že by spolu vedly společnou domácnost a nakupovaly spolu, toto ji není známo o žádných sousedech.

13. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že je 57 let kamarádkou žalobkyně, se kterou žije v předmětném bytě. Společně se domluvily na tom, že si vypomohou, neboť jsou obě rozvedené a nemají nikoho a domluvily se na tom, že spolu budou bydlet a oznámily to i městskému úřadu. Spolu žijí v nezměněné podobě již čtyři roky. Znají se odmalička, jezdí spolu k mamince žalobkyně a k bratrovi svědkyně. Svědkyně pracuje v nemocnici, slouží dvanáctihodinové služby, nemá moc času, ale když má volno delší dobu, jezdí společně do , Anonymizováno, a do , adresa, . Svědkyně je v bytě přihlášena. V bytě žijí spolu, mají společné věci i nábytek, společně nakupují, uklízí, vaří a perou, mají jen jedny spotřebiče. Takto vypadá jejich soužití od počátku. Maminka žalobkyně, která má 82 roků, se zdravotně zhoršila, proto za ní žalobkyně jezdí častěji, má coby invalidní důchodkyně více času než svědkyně, která tam nezvládá tolik jezdit. Žalobkyně za ní jezdí někdy jednou za měsíc, někdy za dva měsíce, někdy třeba za 14 dnů, je tam třeba týden, není to nijak pravidelné, nemají to nijak nastavené, je to různé. Svědkyně uvedla, že byla oslovena paní z úřadu, která se jí ptala, jestli v bytě bydlí, na což jí svědkyně sdělila, že ano, že tam bydlí společně s žalobkyní, která nebyla zrovna doma. Dále se jí ptali, zda přispívá na nájem, na což jí svědkyně odpověděla, že se společně podílejí na nájemném i na jídle. Byt a schránka jsou označeny jmény jich obou, na zvonku svědkyně uvedena není. V domě se stýká s paní , jméno FO, , společně občas někam zajdou, nebo se společně vzájemně navštěvují. Žalobkyně byla teď v , Anonymizováno, asi týden či deset dnů. V létě s žalobkyní plánují pobývat na chatě bratra svědkyně kousek od , Anonymizováno, . Žalobkyně je cca 20–30 % roku v , Anonymizováno, a 70 % v Brně, loni tam z důvodu svého zdravotního stavu musela jezdit častěji, neboť tam chodila k lékaři na kontroly se srdcem. Dosílku pošty si žalobkyně zřídila v době letních prázdnin, protože tam v tu dobu pobývala delší dobu, chtěla na jeden měsíc, neboť svědkyně by za ni poštu vybrat nemohla. Žalobkyni chodí pošta na adresu bytu, ve kterém žije cca 23 let. Předtím v něm žila s bývalým manželem. Žalobkyně má v Brně praktického a zubního lékaře.

14. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , zaměstnankyně žalovaného, bylo zjištěno, že žalobkyně jí v květnu volala a domáhala se informací ohledně místního šetření, vadilo jí, že jí úřad nevyzval, aby byla přítomna a chtěla vědět, proč se kontrola prováděla. Svědkyni o tom ale nebylo nic známo, neboť to nemá v popisu práce. Žalobkyně jí sdělila, že žije dlouhodobě mimo , adresa, a že obtěžovali její kamarádku. S žalobkyní nikdy předtím nemluvila, ani nevěděla, o koho se jedná, nikdy jí neviděla. Pracuje na pozici přepisovatelka nájmu. Uvedla, že v případě přihlášení dalšího člena domácnosti, zjišťují vztah mezi ním a nájemcem a tento zapisují. Svědkyně po předestření obsahu zápisu ze šetření ze dne 23. 5. 2024 uvedla, že žalobkyně jí sdělila, že v bytě dlouhodobě nebydlí. Žalobkyně se jí v telefonu představila. Uvedla, že paní , jméno FO, se místního šetření účastníka coby technik.

15. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že v předmětném bytě bydlí nepřetržitě od roku 1997 doposud. V letech 1997–2017 v něm žila společně s bývalým manželem, v letech 2018–2021 sama a od ledna 2021 v něm bydlí s paní , jméno FO, . Žalobkyně uvedla, že paní , jméno FO, jí pomáhá a že „nebýt , jméno FO, , tak asi skočí z mostu“, „je to prostě moje duše“. S paní , jméno FO, společně bydlí, jezdí nakupovat, jezdí spolu za její maminkou a společně hradí náklady spojené s bytem. Znají se od školky dohromady 57 let. Maminka je vdova, padá v kuchyni, bývá u ní například 14 dnů, pak je tady, pak jsou tam společně s , jméno FO, . Dosílku do , Anonymizováno, žalobkyně zapomněla zrušit, do , Anonymizováno, jí byla zaslána jen výpověď, o ničem dalším neví. Pošta jí chodí i na , Anonymizováno, . Aktuálně uvažuje o změně praktického lékaře do , Anonymizováno, , kde se specializují na kardiologii a arytmologii. Lékaře specialistu navštěvuje každý měsíc. Doposud má v Brně praktického lékaře. V domě se stýká se sousedkou , jméno FO, a , jméno FO, , vyhýbá se sousedce z bytu č. , hodnota, , která je problematická a vyhýbá se jí celý dům. Žalobkyně nebyla nikdy od roku 1997 evidována na jiné adrese. K telefonátu s paní , jméno FO, uvedla, že „kdybych řekla, že tři roky na té adrese nebydlím, tak to bych se rovnou mohla zabít“, „jako něco takového jsem prostě nemohla říct“. Žalobkyně svědkyni , jméno FO, sdělila, že je momentálně u maminky 200 km daleko. Popřela, že by jí sdělila, že v bytě nebydlí. Podíl na domě v , Anonymizováno, zdědila po svém otčímovi zemřelém v roce 2019. V době, kdy o matku osobně nepečuje, matce žalobkyně pomáhá její sestřenice či kamarádka. Při evidenci paní , jméno FO, se nikdo neptal na jejich vztah. Po smrti maminky žalobkyně plánuje zůstat v Brně a o dům se pouze starat. Věci má v bytě v Brně i v domě v , Anonymizováno, . O kontrolách bytů ví, od roku 1997 jich bylo cca deset a bývala u nich přítomna.

16. Dle § 3074 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

17. Dle § 22 odst. 1 občanského zákoníku platí, že osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

18. Dle § 2276 občanského zákoníku dá-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením § 2274 a 2275, hrubě tím poruší svou povinnost.

19. Dle § 2274 občanského zákoníku nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.

20. Dle § 2275 v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

21. Dle § 2286 odst. 1 občanského zákoníku výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Dle odst. 2 vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

22. Dle § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Dle odst. 3 vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

23. Dle § 2290 občanského zákoníku nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

24. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto určil, že ve výroku specifikovaná výpověď z nájmu bytu, je neoprávněná.

25. Stran naléhavého právního zájmu na určení požadovaného soud uzavřel, že tento je na požadovaném určení dán ze zákona. Strany jsou účastníky nájemního vztahu, žalovaný žalobkyni nájem vypověděl a tato tak má ze zákona dle § 2290 občanského zákoníku právo dovolávat se přezkoumání oprávněnosti této výpovědi.

26. Soud se následně zabýval tím, zdali žaloba byla podána včas a dospěl k závěru, že lhůta uvedená v § 2290 občanského zákoníku pro její podání byla zachována. Výpověď ze dne 21. 8. 2024 byla žalobkyni doručena dne 3. 9. 2024 a žalobkyně dne 16. 10. 2024 podala žalobu o přezkoumání její oprávněnosti.

27. Mezi stranami byla uzavřena smlouva o nájmu bytu. Pronajímatel může nájem bytu vypovědět pouze ze zákonem vymezených důvodů uvedených v § 2288 občanského zákoníku. Ve výpovědi pak musí být dle § 2288 odst. 3 občanského zákoníku uveden důvod výpovědi. Pronajímatele dle tohoto ustanovení tíží povinnost uvést ve výpovědi výpovědní důvod včetně jeho skutkové specifikace, nebude-li tomu tak, bude nutné výpověď považovat za neplatnou. Výpovědní důvod pak musí být vymezen skutkově, musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti, ze kterých lze usoudit na to, že výpovědní důvod byl naplněn, a to tak, aby tento skutek byl nezaměnitelný s jiným skutkem. Nepostačí tedy ve výpovědi například obecně uvést, že nájemce porušil hrubě své povinnosti, popř. že dluží trojnásobek měsíčních plateb apod. Výpověď musí být skutkově zcela určitě vymezena. Vypovídaná strana pak není povinna u druhé strany namítat vady výpovědi, které působí její nicotnost, popř. neplatnost z jiného důvodu než neoprávněnosti (tedy neexistence výpovědního důvodu).

28. Řízení dle § 2290 občanského zákoníku je specifickým řízením, v němž se žalobou může vypovídaná strana ve lhůtě tam uvedené bránit oprávněnosti výpovědi zahrnující v sobě zejm. naplněnost výpovědního důvodu, ale také i neplatnost a zdánlivost výpovědi. Neoprávněnou výpovědí je pak i výpověď neplatná, popř. zdánlivá, neboť ani taková není dána v souladu se zákonem, neboť soud v tomto řízení přezkoumává nejen naplněnost výpovědního důvodu, ale i skutečnost, zda je výpověď zdánlivá (např. pro neurčité či nesrozumitelné vymezení výpovědního důvodu), či absolutně neplatná (např. kvůli nedostatku písemné formy či absenci výpovědního důvodu či zákonem požadovaného poučení). Přezkoumání oprávněnosti výpovědi spočívá v tom, že soud posoudí, zda je dán výpovědní důvod. Zkoumá, zda skutečnosti uváděné pronajímatelem jsou pravdivé, a pokud ano, zda naplňují výpovědní důvod po právní stránce (tedy zda se skutek, ve kterém je spatřován výpovědní důvod, vůbec stal, a pokud ano, zda lze tento skutek kvalifikovat jako hrubé porušení povinnosti, nebo jde o méně závažné porušení neopravňující pronajímatele nájem vypovědět). Soud se tak v tomto řízení zabývá naplněností uplatněného výpovědního důvodu, a zjistí-li, že výpovědní důvod nebyl dán, rozhodne, že výpověď je neoprávněná.

29. Výpověď v projednávané věci byla odůvodněna pouze a jenom tím, že žalobkyně dle pronajímatele byt bez jeho předchozího souhlasu pronajímala. Soud se tak v řízení o přezkum její oprávněnosti zabýval pouze a jenom naplněností tohoto výpovědního důvodu a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že tento ve výpovědi uvedený výpovědní důvod nebyl naplněn, a proto žalobě vyhověl a rozhodl, že výpověď ze dne 21. 8. 2024 je neoprávněná.

30. Výpověď ze dne 21. 8. 2024 byla písemná, byla řádně doručena žalobkyni, obsahovala skutkově vymezený výpovědní důvod a poučení o právu žalobkyně navrhnout přezkum její oprávněnosti u soudu. Soud tak neshledal žádný důvod, pro který by soudem přezkoumávanou výpověď bylo možno považovat za zdánlivou či absolutně neplatnou. Ačkoliv výpověď neobsahovala výslovné poučení žalobkyně o jejím právu vznést proti ní námitky (viz § 2286 odst. 2 občanského zákoníku), absence tohoto poučení nezpůsobuje neplatnost výpovědi, neboť pokud je nájemce řádně poučen o svém právu domáhat se jejího přezkumu, jako tomu bylo v projednávaném případě, postavení nájemce tím není zhoršeno, neboť jeho obrana proti výpovědi z nájmu bytu je dostatečně zajištěna jeho právem domáhat se přezkoumání její oprávněnosti soudem (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2119/2018).

31. Soud se tak následně zabýval naplněností výpovědního důvodu uvedeného v přezkoumávané výpovědi a dospěl k závěru, že tento nebyl naplněn.

32. Soud má z provedeného dokazování, a to zejm. z výpovědi svědkyň paní , jméno FO, , paní , jméno FO, a paní , jméno FO, za prokázané, že žalobkyně v předmětném bytě nepřetržitě od doby uzavření nájemní smlouvy žije. Sousedky žalobkyně paní , jméno FO, a , jméno FO, uvedly, že žalobkyni v domě i před ním potkávají a že v bytě žije. Shodně také uvedly, že žalobkyni potkávají i společně s ní spolužijící osobou paní , jméno FO, . Svědkyně paní , jméno FO, pak ve shodě s žalobkyní i svědkyní paní , jméno FO, a paní , jméno FO, popsala způsob a rozsah jejich společného soužití, popsala jejich vzájemný vztah a jejich společný způsob trávení volněného času. Vztah žalobkyně se svědkyní paní , jméno FO, popsala ve shodě se svědkyní paní , jméno FO, i svědkyně paní , jméno FO, . Svědkyně paní , jméno FO, i paní , jméno FO, shodně uvedly a současně i popsaly důvody, pro které žalobkyně jezdí do , Anonymizováno, . Z výpovědi svědkyně paní , jméno FO, coby osoby spolužijící v předmětném bytě má soud za prokázané, že žalobkyně v bytě skutečně se svědkyní žije, společně se podílí na úhradě nákladů spojených s bytem, spolu v bytě i společně fungují stran nákupů, vaření a péče o domácnost. Tráví spolu čas i mimo domov, a to zejm. právě v , Anonymizováno, , kde žije matka žalobkyně, o kterou se žalobkyně dle situace osobně stará v režimu, který obě shodně popsaly. Skutková zjištění vyplývající z výpovědi jednotlivých svědkyň majících vztah k předmětnému domu či bytu pak korespondují se skutkovými zjištěními zjištěnými z výpovědi žalobkyně. Dle soudu jsou důvody uváděné žalobkyní i svědkyní paní , jméno FO, a paní , jméno FO, , pro které žalobkyně pobývá po různě dlouhou dobu během roku v domě v , Anonymizováno, , zcela pochopitelné, stejně jako skutečnost, že si tam žalobkyně zřídila ad hoc dosílku a našla si tam odborného lékaře. Žalobkyně i svědkyně paní , jméno FO, se k dosílce na tuto adresu shodně vyjádřily, že tato byla zamýšlena jako dočasná. Z provedeného dokazování vyplynulo, že doslány na tuto adresu byly max. dvě zásilky žalovaného (viz zápis ze šetření a dodejka), svědkyně paní , jméno FO, i žalobkyně shodně vypověděly, že žalobkyni je běžně doručována pošta i na adresu předmětného domu. Z provedeného dokazování tak nevyplynulo, že by žalobkyně v bytě nebydlela, stejně jako, že by jej bez vědomí pronajímatele pronajímala další osobě. Z evidenčního listu i z výpovědi svědkyně paní , jméno FO, a žalobkyně vyplynulo, že žalobkyně osobu spolužijící v bytě ihned po jejím nastěhování se do něj, žalovanému oznámila. Svědkyně paní , jméno FO, i žalobkyně se vyjádřily shodně ke svému celoživotnímu vztahu, tento popsaly a uvedly i věrohodné důvody, proč spolu začaly v bytě bydlet. To, že žalobkyně v bytě žije, nadto dle soudu vyplývá i z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která uvedla, že při konání prvního místního šetření hovořila na chodbě předmětného bytu se svědkyní paní , jméno FO, , která jí sdělila, že do bytu dochází. Žalovaným uváděná skutečnost, že žalobkyně v bytě nebydlí, z výpovědi této svědkyně nevyplynula. Svědkyně si nevybavila jména nájemníků ani byty, z nichž pocházeli, tito blíže nespecifikovaní sousedi pak dle ní uvedli, že žalobkyni dlouho neviděli a že tam nebydlí, tato skutečnost je ale v rozporu s výpověďmi v řízení slyšených sousedů žalobkyně. Svědkyně paní , jméno FO, , paní , jméno FO, a paní , jméno FO, vypovídaly shodně a soud během jejich výslechu nezjistil žádný důvod, pro který by nemohl z jejich výpovědi vycházet. V dané věci je nutné akcentovat, že se v jejich případě jedná o sousedky žalobkyně a o osobu s žalobkyní spolužijcí, tudíž o svědky s poměry žalobkyně bezprostředně seznámené, což naopak nelze říct o svědkyních paní , tituly před jménem, , jméno FO, a paní , jméno FO, , jejichž informace jsou min. částečně zprostředkované.

33. Dle soudu není na místě obrana žalovaného spočívají v relativizování vztahu žalobkyně se spolužijjící svědkyní paní , jméno FO, . Soud v tomto kontextu poukazuje na § 22 občanského zákoníku, ze kterého je v zásadě možné dovozovat, že nájemce sám rozhodne, koho považuje za svou osobu blízkou a koho nikoliv, bez ohledu na jejich formální vztahy, takže vyhrazení souhlasu pronajímatele bude mít pouze velmi omezenou použitelnost v praxi, s čímž dle soudu s ohledem na obsah evidenčního listu kalkuluje i pronajímatel, když ve vztahu k paní , jméno FO, uvedl „ostatní“. Osoby spolužijící v jednom bytě nemusí být osobami ve formálním příbuzenském vztahu apod. Tvrzení žalobkyně o osobě blízké tak v dané věci nebyla soudem shledána jako účelová, jak jej označoval žalovaný. Současně dle soudu nelze ze skutečnosti, že v bytě s žalobkyní žije jí osoba blízká v osobě paní , jméno FO, , dovozovat, že by byl byt podnajímán apod. Tvrzení žalovaného, že by byt byl žalobkyní pronajímán případně nějaké další osobě, pak nebylo v řízení prokázáno. Z výslechu sousedek žalobkyně naopak vyplynulo, že žalobkyně v bytě žije s paní , jméno FO, a nikdo další v bytě nežije.

34. Žalobkyně se pak dle soudu věrohodně vyjádřila k obsahu telefonátu se zaměstnankyní žalovaného paní , jméno FO, , když jeho svědkyní uváděný obsah výslovně popřela a uvedla důvody, pro které to udělala a i to, co svědkyni při něm řekla. Soud navíc nehodnotí důkazy pouze a jenom zvlášť, ale i v jejich vzájemném souladu a má tak z provedeného dokazování za to, že žalobkyně v bytě nepřetržitě od uzavření nájemní smlouvy bydlí s tou změnou, že v poslední době pobývá část roku u své matky v jiném místě.

35. Zjištění plynoucí ze zápisu ze šetření, které se konalo až po doručení výpovědi žalobkyně, jsou dle soudu irelevantní, neboť soud se zabývá naplněností výpovědního důvodu k datu výpovědi.

36. Co se dosílky do domu v , Anonymizováno, týče, žalobkyně toto osvětlila svojí účastnickou výpovědí, její výpověď pak odpovídá skutkovým zjištěním zjištěným z výpovědi slyšených svědků, a to zejm. svědkyně paní , jméno FO, . Navíc k důkazu byla provedena pouze jedna dodejka do tohoto místa, z čehož dle soudu nelze dovozovat, že by žalobkyně předmětný byt neužívala, natož pak po dobu tří let. Nad rámec uvedeného pak soud dodává, že dnes si zcela standartně i fyzické osoby sjednávají datové schránky, a není tak při doručování do nich pro nikoho seznatelné, kde se její majitel fyzicky zdržuje.

37. Co se žalovaným uváděným důvodem výpovědi týče spočívajícím v tom, že žalobkyně je spoluvlastníkem shora domu v , Anonymizováno, týče, uvádí soud následující. Byť se soud tímto žalovaným zmíněným výpovědním důvodem s ohledem na skutečnost, že tento nebyl ve výpovědi coby výpovědní důvod uveden, blíže nezabýval, má za to, že tento by také neobstál. Osobní užívání bytu nájemcem jednak nevyplývá z nájemní smlouvy, nadto zákonná úprava počítá s tím, že nájemce nemusí byt užívat vůbec. Povinnost užívat byt řádně v souladu se smlouvou vyplývají z § 2255 odst. 1 občanského zákoníku nelze vykládat jako povinnost nájemce uspokojovat svou bytovou potřebu jen v tomto bytě, a tedy jej užívat „osobně“. Původní zakotvení výpovědního důvodu neužívání bytu bez vážných důvodů (stejně jako výpovědní důvod „dvou bytů) v občanském zákoníku účinném do 31. 12. 2013 totiž vycházelo ze společenských poměrů výrazně se lišících od současných. V poměrech stávající právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 totiž není neužívání bytu samo o sobě výpovědním důvodem, a to ani dle § 2288 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku. Jen v mimořádných případech, kdy by předmětem nájmu byl např. sociální či jiný obdobný byt pronajímaný za nestandartně zvýhodněných podmínek určených pro určité skupiny obyvatel a pronajímatel by nebyl schopen uspokojit všechny nájemce splňující podmínky pro nájem takového bytu a současně by nájemce byt neužíval, mohlo by být neužívání bytu s těmito mimořádnými okolnostmi důvodem pro vypovězení nájmu podle § 2288 odst.1 písm. d) občanského zákoníku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2021, sp. zn. 26 Cdo 761/2021). Byť žalovaný u jednání soudu konaného dne 5. 5. 2025 uváděl, že se v případě předmětného bytu jedná o sociální byt určený pro sociálně slabší nájemce a tento by měl být pro tyto sociálně slabší nájemníky uvolněn, nic takového v průběhu dokazování nebylo zjištěno. Z pouhé skutečnosti, že o městské byty je dlouhodobě zvýšený zájem a nájemníci před uzavřením nájemní smlouvy dokládají své příjmy, nelze automaticky usuzovat, že se v daném případě jedná o sociální byt či byt zvláštního určení, pro jehož užívání by nájemce musel buď splňovat určité podmínky, či by se za jeho užívání hradilo například zvýhodněné nájemné apod. Žalovaný zkoumá výdělkové poměry potenciálních nájemníků mj. i z důvodu ověření jejich solventnosti hradit nájem bytu. Žalobkyně i svědkyně paní , jméno FO, nadto ve svých výpovědích uvedly, že si společným bydlením vzájemně vypomohly, neboť jsou samy, žalobkyně se pak o zátěži v podobě nájemného a svých příjmech zmínila ve své účastnické výpovědi, z čehož soud usoudil, že se v daném případě o žádný shora specifikovaný byt nejedná.

38. Nadto má soud za to, že po žalobkyni nelze ani objektivně bez dalšího požadovat, aby se poté, co zdědí podíl na domě, v němž dosud žije její matka, odstěhovala do jiného kraje, za situace, že žije několik desítek let v Brně. Z nájemní smlouvy nadto ani nevyplývá povinnost nájemníka oznamovat pronajímateli nabytí majetku či nemovitosti.

39. Soud u prvního jednání ve věci konaného dne 5. 5. 2025 poučil účastníky o koncentraci řízení dle § 118b o.s.ř., která s ohledem na průběh tohoto jednání a úkony soudu při něm provedené nastala s koncem tohoto prvního jednání. Žalovaný ani poté, co byl soudem o jejích účincích ke konci tohoto prvního jednání ve věci, opakovaně poučen, neoznačil žádný další důkaz a ani nepožádal soud z procesní opatrnosti o lhůtu k jejich případnému označení. Až po výslechu svědkyň a žalobkyně žalovaný navrhl výslech svědkyně , jméno FO, , a to z důvodu, že tato byla seznámena se situací v domě, a výslech svědkyně paní , jméno FO, , nájemkyně bytu č. , hodnota, , neboť dosud byly vyslechnuty jen svědkyně mající k žalobkyni přátelský vztah. S ohledem na skutečnost, že se nejedná žádnou z výjimek uvedenou explicitně v § 118b odst. 1 o.s.ř., soud tyto důkazní návrhy zamítl, neboť k nim s ohledem na nastalou koncentraci řízení ani přihlédnout nesměl. Žalovanému byla argumentace žalobkyně od počátku známa, stejně jako mu byla známa existence a postavení obou svědkyň. V případě svědkyně paní , jméno FO, se jedná o dosud stávající zaměstnankyni žalovaného a žalovanému bylo i od počátku známo, že tato se osobně účastnila obou místních šetření (viz obsah zápisů ze šetření), stejně jako mu byla od počátku známa identita jím původně osloveného nájemce při druhém místním šetření. Žalovaný je vlastníkem a pronajímatelem bytů v předmětném domě, tudíž mu logicky muselo být již od počátku známo i jméno a příjmení tam žijícího nájemníka. Žalovaným uváděné důvody, proč svědky nenavrhl před uplynutím koncentrační lhůty, jsou tak irelevantní. Žalovanému nic nebránilo navrhnout výslech obou svědkyň již od počátku řízení. Ničeho na tom nemění ani skutečnost, že dle žalovaného byly v řízení jako svědkyně slyšeny nájemnice mající „přátelský vztah k žalobkyni“, neboť jednak je dle soudu logické, že žalobkyně bude navrhovat k prokázání svého tvrzení důkazy (zde svědky) schopné toto její tvrzení prokázat, nadto důkazní břemeno o naplněnosti výpovědního důvodu stíhá žalovaného a žalovaný tak mohl také od počátku navrhnout jakýkoliv důkaz prokazujícího jeho naplněnost. Věrohodnost v řízení slyšených svědků nebyla žalovaným zpochybněna. Soud nad rámec již uvedeného odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 30 Cdo 2310/2007, kde Nejvyšší soud uzavřel, že „koncentrace řízení podle ustanovení § 118 odst. 1 o. s. ř. se nevztahuje na skutečnosti a důkazy, jimiž účastník hodlá zpochybnit věrohodnost provedených důkazů. Jde o případy, kdy účastník pomocí tvrzení a prostřednictvím důkazů prokáže takové skutečnosti, které mohou mít samy o sobě nebo ve spojení s již známými skutečnostmi vliv na hodnocení soudem provedeného důkazního prostředku z hlediska jeho věrohodnosti (jde např. o prokázání toho, že svědek vypovídal o věci pod vlivem návodu nebo výhrůžky, že listina je falzifikátem, že znalec byl při podání posudku „ovlivněn“ úplatkem apod.). Ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů naproti tomu nemůže vést to, že účastník řízení navrhne důkazy, jejichž pomocí lze skutkový stav zjistit jinak, než vyplývá z provedených důkazů, které byly navrženy do skončení prvního jednání, které se ve věci konalo; navržením takových důkazů účastník nezpochybňuje věrohodnost provedených důkazních prostředků, ale v rozporu se zásadou koncentrace řízení se domáhá, aby jejich pomocí byl skutkový stav věci zjištěn jinak, než jak se podává z řádně a včas navržených důkazů“. Pokud se tedy žalovaný snažil po výpovědi žalobkyní navržených svědků důkazy navrženými po koncentraci řízení zjistit skutkový stav jinak (zde výslechem svědkyně Pichlerové), nejedná se dle citovaného rozhodnutí o výjimku z koncentrace a soud tak k těmto důkazním návrhům nesmí přihlížet.

40. Soud tak s ohledem na vše shora uvedené dospěl k závěru, že výpovědní důvod uvedený ve výpovědi z předmětného bytu ze dne 21. 8. 2024 naplněn nebyl, a proto rozhodl tak, že výpověď ze dne 21. 8. 2024 je neoprávněná.

41. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení byly plně procesně úspěšná žalobkyně, a proto má vůči procesně neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v částce 19.350 Kč. Náhrada nákladů řízení žalobkyně se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč, z odměny právní zástupkyně žalobkyně za dva úkony právní služby po 1.500 Kč za úkon dle § 6, § 9 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 ve znění účinném do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), z odměny právní zástupkyně žalobkyně za pět úkonů právní služby po 2.300 Kč za úkon dle § 6, § 9 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. c), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (porada ze dne 2. 5. 2025 a ze dne 24. 6. 2025, účast u jednání soudu konaného dne 5. 5. 2025 a dne 25. 6. 2025 (9.00 -11.12 hod.), z režijního paušálu za dva úkony právní služby po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 1 a odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 a z režijního paušálu za pět úkonů právní služby po 450 Kč za úkon dle § 13 odst. 1 a odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.