37 CO 83/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Palatina a soudců JUDr. Jiřího Sýkory a Mgr. Miluše Pěchové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení, že označené nemovité věci náležely ke dni smrti jméno příjmení , zemřelého 10. 6. 2021, do společného jmění manželů o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Blansku č.j. 3 C 157/2021-55 ze dne 20. 12. 2021

I. Změna žaloby dle návrhu ze dne 1. 3. 2022 se nepřipouští.

II. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech odvolacího řízení částku 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

1. Citovaným rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 20. 12. 2021 bylo rozhodnuto výrokem I., že se zamítá žaloba na určení, že ke dni úmrtí [jméno] [příjmení], zemřelého 10. 6. 2021 byla ve společném jmění žalobkyně a [jméno] [příjmení] id. ½ nemovitostí v k. ú. [obec], a to pozemek parc. č. st. 533, jehož součástí je budova [adresa], a pozemek parc. [číslo]. Výrokem II. potom prvý soud rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 12.342 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně v zákonné lhůtě dle § 204 odst. 1 o. s. ř. odvolání. V odvolání uvedla, že v době rozhodování soudu nebylo najisto postaveno, zda děti zůstavitele budou dědit, když existuje závěť ve prospěch žalované. Sporné nemovitosti nebyly do dědictví po [jméno] [příjmení] zahrnuty, když notář bere za platnou darovací smlouvu uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou. Do doby vyřešení vlastnictví k těmto nemovitostem nemohou své dědické právo na nemovitosti uplatnit ani děti zůstavitele. Pokud by soud žalobě vyhověl, bude provedena změna zápisu v katastru nemovitostí a takováto listina bude závazná pro notáře při projednávání dědictví. Žalobkyně současně uvedla, že opravuje petit žaloby tak, že se určuje, že ke dni úmrtí [jméno] [příjmení], zemřelého 10. 6. 2021 byly ve společném jmění žalobkyně a [jméno] [příjmení] nemovitosti zapsané u k. ú. pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Blanko, na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], a to parc. č. st. 533 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 94 m2, jejíž součástí je budova [adresa] rodinný dům a parcela [číslo] zahrada a navrhla, aby v tomto znění byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc mu vrácena k novému projednání a rozhodnutí.

3. K odvolání žalobkyně se písemně vyjádřila žalovaná, která uvedla, že se zcela ztotožňuje s názorem soudu I. stupně a odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 585/2012. Navrhla, aby odvolací soud prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

4. Odvolací soud vyzval právní zástupce účastníků, aby sdělili ve lhůtě pěti dnů, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když odvolání bylo podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Současně byli oba zástupce upozorněni, že pokud se v soudem stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít odvolací soud za to, že s takovýmto postupem souhlasí. Zástupcům účastníků byla tato výzva doručena 2., respektive 3. 5. 2022 a ani jeden z nich se v soudem stanovené lhůtě, ani později, k výzvě odvolacího soudu nevyjádřil.

5. Za této situace postupoval odvolací soud dle § 214 odst. 3 o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

6. Prvostupňový rozsudek byl přezkoumán v celém rozsahu dle obsahu spisu a zjištěno, že žalobkyně je manželka zemřelého [jméno] [příjmení] a žalovaná je dle výpisu z katastru nemovitostí podílovou spoluvlastnicí v rozsahu ½ k označeným nemovitostem společně se zůstavitelem [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se žalobou domáhá určení, že ke dni smrti zůstavitele byla ½ označených nemovitostí v jejich společném jmění manželství. Jako předběžnou otázku tedy navrhuje vyřešit platnost darovací smlouvy, kterou byla polovina označených nemovitostí převedena za života [jméno] [příjmení] právě na žalovanou.

7. Jak je již shora uvedeno, [jméno] [příjmení] zemřel 10. 6. 2021 a podle protokolu o předběžném šetření sepsaném v notářské kanceláři v [obec], notářskou tajemnicí notáře JUDr. [příjmení], měl zůstavitel manželku (žalobkyně), 4 děti, z nichž žijící jsou [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození] a [příjmení] [příjmení], zemřelý v roce 1971. Dále zůstavitel zanechal závěť sepsanou notářským zápisem ve prospěch [jméno] [příjmení] (žalované).

8. Odvolací soud prvořadě podotýká, že žalobkyní v odvolání navrhovaná oprava žaloby byla ve skutečnosti její změnou. Tato změna nebyla odvolacím soudem připuštěna z ryze praktických důvodů. Ať již bylo rozhodováno o původní žalobě nebo by bylo rozhodováno o změněném návrhu, nemůže to ničeho změnit na závěru, že ani v jednom případě není dán naléhavý právní zájem na takovéto žalobě ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. tak, jak již v důvodech svého rozhodnutí konstatuje soud I. stupně. Zde je třeba znovu připomenout rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 585/2012, které v právní větě jasně říká, že účastníky řízení o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, musejí být známí dědicové, protože výrok rozsudku o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, je závazný jen pro účastníky řízení a nikoliv pro ty dědice, kteří se tohoto řízení nezúčastnili. Pokud pak účastníky nejsou, nemá jiný dědic na určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř., neboť takové rozhodnutí neodstraní stav nejistoty v právním stavu a nemůže být spolehlivým základem pro projednání věci v dědickém řízení.

9. Odvolací soud k tomu, v této konkrétní věci, dodává, že v katastru nemovitostí je jako spoluvlastnice společně se zůstavitelem, zapsána žalovaná, která je současně také závětní dědičkou. Pokud chce žalobkyně, coby manželka a zákonná dědička, dosáhnout změny tohoto zápisu, neboť tvrdí, že věc ke dni manželovy smrti patřila do jejich SJM, musí podat zmíněnou určovací žalobu, protože jedině tímto způsobem může označené nemovitosti dostat do projednání v rámci dědického řízení. Pokud by přímo v dědickém řízení uplatnila tento nárok, byla by nutně notářem odkázána na podání zmíněné určovací žaloby.

10. V každém případě jsou však účastníky takového řízení o určovací žalobě všichni známí dědicové, ať již závětní (žalovaná) nebo zákonní (žalobkyně) + tři žijící děti zůstavitele, které mohou vystupovat jak na straně žalobkyně, tak i žalované.

11. Veden těmito úvahami odvolací soud potom rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Potvrzení týká se i souvisejícího a rovněž správného výroku nákladového, vycházejícího z výsledku řízení.

12. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 142 odst. 2 a § 224 odst. 1 o. s. ř., jak uvedeno ve výroku III. a v tomto řízení zcela úspěšné žalované byla přiznána náhrada spočívající v nákladech právního zastoupení za jeden úkon právní pomoci ve výši 3.100 Kč + 300 Kč náhrady hotových výdajů za tento úkon, tedy celkem 3.400 Kč, z čehož 21 % DPH představuje částku 714 Kč, dohromady tedy ve výroku III. uvedených 4.114 Kč.