Krajský soud v Brně · Rozsudek

38 CO 106/2022

č. j. 38 CO 106/2022-90

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-02-02 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSBR:2023:38.Co.106.2022.1

  1. OS Hodonín 4 C 234/2021-64
  2. KS Brno 38 CO 106/2022-90

Citované zákony (1)

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudkyň JUDr. Hany Příhodové a JUDr. Ireny Vitovské ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o nahrazení prohlášení vůle o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 31. 3. 2022, č. j. 4 C 234/2021 - 64

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku 4.356 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta JUDr. [jméno] [jméno].

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud I. stupně rozhodl v záhlaví označeným rozhodnutím o nahrazení projevu vůle žalovaného spočívající v udělení souhlasu vlastníka dle ustanovení § 184a) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu k umístění stavebního záměru týkající se montážního ocelového nosníku procházejícího přibližně středem garáže, který je osazen na jedné straně ve společné zdi žalobce a žalovaného, ležící z části na pozemku p. č. st. [číslo] a p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], a to dle výzvy Městského úřadu Hodonín, Odboru stavebního úřadu ze dne 5. 5. 2021, č. j. MUHOCJ 30206/2021, sp. zn. [příjmení] [číslo] (výrok I.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 160,50 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to to tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.).

2. Soud I. stupně po provedeném dokazování zjistil, že účastníci mají ve vlastnictví pozemky, které spolu sousedí a jsou na nich postaveny jejich garáže k sobě přiléhající, mající uprostřed pouze jednu zeď. Obě garáže stavěl žalovaný, který při stavbě umístil ve společné zdi garáží ocelový nosník. Zeď mezi oběma garážemi vede úhlopříčně na hranici pozemků pod nimi. Pro dodatečné povolení stavby žalobce potřebuje souhlas žalovaného s umístěním montážního ocelového nosníku. Žalovaný mu souhlas k umístění stavebního záměru odmítá vydat a stavební úřad žalobci bez souhlasu dodatečně stavbu nepovolí. Soud má za to, že jednání žalovaného je v rozporu s dobrými mravy a nemůže požívat právní ochrany, neboť předmětný ocelový montážní nosník, o nějž ve sporu jde, umístil ve stavbě sám žalovaný, když obě garáže stavěl. Žalovaný nemá žádný relevantní důvod, pro který by měl odmítnout udělit souhlas žalobci s umístěním ocelového nosníku, který sám do garáže umístil a jeho jednání je spíše obstrukčního charakteru za účelem donutit žalobce k jiným sousedským ústupkům. Právně soud věc posoudil podle ust. § 1012 a § 1024 občanského zákoníku v návaznosti na ust. § 161 odst. 3 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož přiznal žalobci, který byl v řízení plně úspěšný, právo na náhradu jeho nákladů v částce celkem 14.160,50 Kč.

3. Proti shora uvedenému rozsudku podal do celého jeho rozsahu žalovaný odvolání a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žaloba se zamítá v celém rozsahu a žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení před soudy obou stupňů. Žalovaný nesouhlasí, že je v řízení možno považovat za důkaz geometrický plán [číslo] který nechal vypracovat, a soudu předložil žalobce. Ing. [jméno] [příjmení], který na základě zadání žalobce geometrický plán vypracoval, ve svědecké výpovědi uvedl, že zadáním bylo, aby zakreslil hranici pozemku tak, aby šla napříč středovou zdí garáží. Tento geometrický plán tedy podle žalovaného nemůže být důkazem, který by určoval hranici pozemku, případně přesnou polohu zdi na základě zeměměřických a vědeckých zjištění, je to pouze výsledek zakreslení hranice na základě požadavku zadavatele. Geometrický plán [číslo] vypracovaný [právnická osoba], ověřený zeměměřickým inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], naopak potvrdil, že středová zeď garáže je výhradně na pozemku žalovaného a z toho důvodu nebyla žalobci v původním stavebním řízení dodatečně povolena stavebním úřadem stavba garáže, přičemž správnost tohoto postupu potvrdil také odvolací správní orgán. Napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Soud na nesprávně zjištěný skutkový stav aplikuje právní normu, která zakotvuje právní domněnku, že zdi mezi sousedními pozemky jsou společné. Tuto právní domněnku však lze aplikovat pouze v případě, pokud ze skutkového stavu neplyne opak. Podle nesporně vykonaného dokazování, zeď mezi garážemi je z celé části postavena na pozemku žalovaného. Dále žalovaný spatřuje nesprávné právní posouzení také v tom, že soud nemůže nahrazovat souhlas k podání žádosti o stavební povolení, přičemž tento závěr učinil i mezi spoluvlastníky. Souhlas lze nahradit pouze v případech, pokud tato povinnost plyne ze zákona nebo ze smlouvy. Žalobce neprokázal, že by žalovanému taková povinnost ze smlouvy plynula a již vůbec taková povinnost neplyne žalobci z žádné právní normy. Žalobce neunesl důkazní břemeno k prokázání tvrzení o společné zdi a navzdory tomu, že soud avizoval, že je pro rozhodnutí rozhodné určení polohy zdi, následně se od řešení této otázky odklonil a spokojil se s nepřijatelným geometrickým plánem předloženým žalobcem. Soud odůvodňuje rozhodnutí porušením dobrých mravů ze strany žalovaného, dále se však nezabývá porušením dobrých mravů hraničících s podvodným jednáním žalobce, který navzdory tomu, že podepsal smlouvu o právu stavby s trváním do roku 2030, tak před tím, než tuto stihl do katastru nemovitostí žalovaný zanést, nechal podvodně zapsat garáž stojící na pozemku [parcelní číslo] do katastru nemovitostí do svého vlastnictví, přičemž neměl kolaudační povolení a zfalšoval projektovou dokumentaci. Proto neudělení souhlasu nelze shledat jako rozpor s dobrými mravy s ohledem na nezákonné jednání žalobce. V neposlední řadě se soud vůbec nezabýval účelností žaloby, jelikož technicky lze vyřešit stavbu žalobce tak, že by souhlas žalovaného nebyl nutný. Závěrem žalovaný v odvolání uvedl, že pokud soud tvrdí, že v minulosti byl vlastně souhlas žalovaného již udělen, který vyvozuje ze skutečnosti, že byl stavebníkem, pak není namístě, aby byl soudem nahrazen.

4. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil jako věcně správné a ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedl, že z geometrického plánu [číslo] při srovnání a změření s projektovou dokumentací je zřejmé, že zeď leží na obou pozemcích, což je uvedeno i v odvolání ke krajskému stavebnímu úřadu, který to také potvrdil, ale jelikož část zdi zasahuje i na pozemek žalovaného, je od žalobce dle stavebního zákona požadován souhlas souseda se stavbou. Původní projektová dokumentace byla vypracovaná Ing. J. [příjmení] dle zadání žalovaného a žalobce a dělící zeď mezi garážemi měla být dle projektu postavena tak, aby procházela přesně středem hranice pozemku z důvodu, aby zeď nemohl ani jeden zbourat. Toto řešení pouze jedné zdi navrhl žalovaný z důvodu, aby ušetřil místo z pozemku, který získal od žalobce darem. Není pravdou, že nový geometrický plán [číslo] byl vypracován na základě žalobce o zakreslení hranice pozemku tak, aby šla napříč středové zdi garáže. Plán nechal žalobce vypracovat se zadáním přesného zaměření stavby, zaměřením drobné stavby – garáže, rozdělení pozemku, vytýčení vlastnické hranice v katastru nemovitostí, a to proto, že po něm [ulice] úřad [obec] chtěl doložit přesnou hranici pozemku a dělící zdí mezi garážemi. Žalobce se ohradil, proti ničím nepodloženému tvrzení, že měl zfalšovat projektovou dokumentaci, což fakticky není možné a dále uvedl, že jediné, co použil k zapsání do katastru nemovitostí je geometrický plán, který nechal vyhotovit žalovaný, jelikož byl nutný k doložení pro darovací smlouvu a pro hypoteční banku.

5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o. s. ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně napadené opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

6. Ze spisu Městského úřadu Hodonín, odbor stavební úřad, sp. zn. [příjmení] [číslo] a souvisejících [příjmení] [číslo] a [příjmení] [číslo], které byly připojeny k soudnímu spisu, odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], přerušil Městský úřad Hodonín řízení o dodatečném povolení stavby do doby pravomocného rozhodnutí o žalobě na nahrazení prohlášení vůle podle § 161 odst. 3 občanského soudního řádu podané dne [datum] u Okresního soudu v Hodoníně žalobcem proti žalovanému ve věci stavby garáže na pozemku st. p. [číslo] v k. ú. [obec], s odůvodněním, že probíhá řízení o předběžné otázce, na jejímž řešení závisí rozhodnutí správního orgánu. Výzvou ze dne [datum] vyzval Městský úřad Hodonín, odbor stavební úřad, žalobce k doložení souhlasu k umístění stavebního záměru podle § 184a stavebního zákona týkající se montážního ocelového nosníku procházejícího přibližně středem garáže (tento montážní ocelový nosník je na jedné straně osazen ve společné zdi se sousední garáží. Tato společná zeď je ve vlastnictví stavebníka a pana [jméno] [příjmení], [adresa]. Stavebník tento souhlas podle § 184a stavebního zákona nepředložil. [ulice] úřad vychází z toho, že stavba je dokončena, v případě že tomu tak není, pak stavebník musí tuto skutečnost uvést. Z územního souhlasu vydaného ke stavbě Městským úřadem Hodonín, obecní stavební úřad, ze dne [datum], odvolací soud zjistil, že-stavebníkem stavby – přístavba dvou garáží k RD [adresa], [adresa] na pozemcích stavební parcely, parcelní [číslo] pozemkové parcely parcelní číslo 1986 v katastrální území Hodonín, byl žalovaný. O povinnosti žalobce předložit v řízení o dodatečné povolení stavby garáže i souhlas vlastníka sousední stavby podle § 184a stavebního zákona bylo rozhodnuto Městským úřadem Hodonín, obecní stavební úřad, rozhodnutím ze dne 17. 9. 2018 č. j. MUHO CJ [číslo], spis. zn.: [příjmení] [číslo] OSU ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního úřadu v [obec], ze dne 5. 3. 2019 č. j. JMK 35973/2019. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hodonín, odvolací soud zjistil, že žalobce je zapsán jako vlastník pozemku parcela st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jejichž součástí je stavba na pozemku p. č. st. [číslo] bez č. p./č. e., garáž na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] a žalovaný vlastníkem pozemku parcela st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí - stavba [adresa], rodinný dům, která je součástí pozemku st. [číslo] na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Katastr nemovitostí je veřejným seznamem, přičemž údaje v něm evidované jsou obecně považovány za správné, pokud se neprokáže opak. Výpis z katastru nemovitostí je ve smyslu § 134 o. s. ř. a § 55 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb. v platném znění (katastrální zákon), veřejnou listinou a potvrzuje vlastnictví žalobce ke stavbě na jeho pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec].

7. Podle výše uvedených rozhodnutí Městského úřadu Hodonín ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje, správní orgán v řízení o dodatečném povolení stavby na základě žádosti žalobce vycházel ze skutečnosti, že zeď mezi garážemi účastníků je společná zeď ve vlastnictví stavebníka a pana [jméno] [příjmení], v níž je na jedné straně osazen montážní ocelový nosník. V rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje je uvedeno, že z projektové dokumentace je zřejmé, že středová dělící zeď mezi garážemi je částečně i na [parcelní číslo] a je na ní uložena stropní konstrukce. Z tohoto důvodu je podle správního orgánu k umístění stavebního záměru nutný souhlas žalovaného. K doložení souhlasu k umístění stavebního záměru podle § 184a stavebního zákona byl žalobce jako účastník a žadatel o dodatečné stavební povolení, správním orgánem vyzván. Z pravomocného rozhodnutí Městského úřadu Hodonín, kterým bylo přerušeno řízení o vydání dodatečného povolení stavby na základě žádosti žalobce lze jednoznačně dovodit, že bez rozhodnutí soudu, kterým bude vyhověno žalobě o nahrazení projevu vůle v dané věci, nemá žalobce jinou možnost, jak dosáhnout legalizace stavby garáže na jeho pozemku, kterou sice neprováděl, ale je jejím vlastníkem, a to uvedením celého procesu stavby do souladu s příslušnými právními předpisy od vydání stavebního povolení až do rozhodnutí o kolaudaci stavby. Kolaudace garáže je nezbytná, neboť se jedná o samostatný objekt.

8. Podle § 161 odst. 3 o. s. ř., pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.

9. Podle § 184a, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění (stavební zákon), není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit, dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby. Není-li žadatel o povolení změny dokončené stavby jejím vlastníkem, dokládá souhlas vlastníka stavby. K žádosti o povolení změny dokončené stavby v bytovém spoluvlastnictví vlastník jednotky dokládá souhlas společenství vlastníků, nebo správce, pokud společenství vlastníků nevzniklo.

10. Odvolací soud je ve shodě se soudem I. stupně, že žalovaný pro neudělení souhlasu k umístění předmětného stavebního záměru neměl a nemá žádný vážný důvod a rozhodnutím správního orgánu o dodatečném stavebním povolení ke stavbě garáže žalobce, kterou navíc zbudoval, mu žádná újma na jeho právech vlastnických či jiných, nevznikne. Podle názoru odvolacího soudu je v dané věci podstatné, že mezi garážemi účastníků je pouze jedna zeď (navíc vystavěná žalovaným), která je pro obě garáže zdí společnou ve smyslu ust. § 1024 občanského zákoníku, jak správně uvádí soud I. stupně. Zeď mezi garážemi účastníků je konstrukčně společná, slouží oběma garážím a podle projektové dokumentace mělo jít o zeď společnou. Není proto přijatelný závěr, že by zeď mezi garážemi byla součástí jen jedné z nich a druhá by tak ztratila oporu a obvodovou zeď. Z tohoto důvodu je zeď mezi garážemi účastníků zdí společnou ve smyslu rozhrady dle § 1024 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, dle něhož se má za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části. Žalovaný svým jednáním brání žalobci ve výkonu jeho vlastnického práva ve smyslu ust. § 1012 občanského zákoníku, podle něhož vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. [příjmení] se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

11. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.), neboť soud I. stupně dostatečně zjistil skutkový stav a vyvodil z něj i správné právní závěry pro rozhodnutí dle ust. § 161 odst. 3 o. s. ř.

12. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl soud I. stupně správně podle výsledku řízení (142 odst. 1 o. s. ř.). Na odůvodnění jeho výroku o náhradě nákladů řízení odvolací soud odkazuje.

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který byl v odvolacím řízení plně úspěšný, přiznal právo na náhradu jeho nákladů v částce celkem 4.356 Kč sestávající se z odměny jeho právního zástupce za poskytnutí 2 úkonů právní služby v sazbě 1.500 Kč podle § 6 odst. 1, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), k ) v návaznosti na § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (vyjádření k odvolání, účast u jednání před odvolacím soudem), z náhrady hotových výdajů 2x 300 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4, a z 21% DPH 756 Kč z přiznané odměny a náhrady hotových výdajů (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

14. Lhůtu k náhradě nákladů odvolacího řízení stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na 3 dny od právní moci tohoto rozsudku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.