38 Co 119/2024
č. j. 38 Co 119/2024-115
V PLATNOSTICitované zákony (1)
Plný text
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudců JUDr. Jitky Levové a JUDr. Ireny Vitovské ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČ IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem jméno advokáta . sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta za účasti vedlejšího účastníka: Jméno účastníka ., IČ IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o zaplacení 61.500 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované a vedlejšího účastníka proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 19. 3. 2024 č. j. 22 C 245/2023 - 73
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně žalobci zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 12.729 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce , jméno advokáta 1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 61.500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 61.500 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. uložil žalované a vedlejšímu účastníku povinnost společně a nerozdílně žalobci zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 44.756,26 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce , jméno advokáta2. Proti tomuto rozsudku podali v zákonné lhůtě odvolání žalovaná a vedlejší účastník.
3. Žalovaná v odvolání navrhla změnu rozsudku soudu I. stupně tak, že se návrh žalobce zamítá. Uvedla, že je nesporné, že dne , datum, došlo k dopravní nehodě, a to střetu vozidla žalované s vozidlem žalobce, kterou zavinila žalovaná. Na základě pojistné smlouvy, kterou uzavřela se , právnická osoba, ., byla vyplacena částka 45.000 Kč, a to za dobu odpovídající běžné obvyklé době nutné na opravu daného poškození vozidla, tj. za dobu 30 dnů od , datum, do , datum, . Zbylá část ve výši 61.500 Kč nebyla pojišťovnou žalobci uhrazena. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobce, že prodloužení opravy poškozeného vozidla bylo způsobeno objektivní nedostupností náhradních dílů, kterou nemohl nijak ovlivnit. Žalobce řádně neodtvrdil zmíněnou dobu potřebnou na opravu vozidla a její délku neprokázal. Důvody, pro které byla doba opravy delší než běžná doba, tedy 30 dnů, nelze hodnotit jako objektivní důvody.
4. Vedlejší účastník v odvolání rovněž navrhl změnu rozsudku soudu I. stupně tak, že se žaloba zamítá s tím, že od počátku řízení namítá, že žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a náklady vynaloženými na pronájem náhradního vozidla v rozsahu překračujícím již dříve uhrazených 30 dnů. Dále neprokázal účelnost takto vynaložených nákladů. Přes řádné poučení ze strany soudu o povinnosti označit důkazy k prokázání tvrzení žalobce nebylo žalobcem vypracování znaleckého posudku navrženo. Listinné důkazy v podobě odkazů na obecné novinové články a písemné vyjádření zaměstnance zainteresovaného autoservisu nelze brát jako dostatečný podklad pro rozhodnutí soudu o otázce vyžadující odborné znalosti. Ze strany žalobce nebylo nijak prokázáno jeho tvrzenou potřebu užívat náhradní vozidlo každodenně k podnikatelské činnosti. Neprokázaná tvrzení žalobce byla nekriticky převzata do rozhodnutí soudu.
5. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného s tím, že tvrdí-li vedlejší účastník, že není dána příčinná souvislost, je namístě se jej dotázat, proč tedy částečně hradil náklady na vypůjčení osobního automobilu po dobu 30 dnů. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2703/2006, kdy skutečnou škodou jsou také výdaje spočívající v nutně a účelně vynaložených nákladech na vypůjčení osobního automobilu po dobu, kdy poškozený nemohl použít svého automobilu v důsledku poškození. Odborné znalosti v této věci nejsou třeba, a zpochybňuje-li nyní vedlejší účastník vyjádření autoservisu, činí tak zjevně účelově, neboť toto měl namítat v době, kdy se důkazy prováděly. Tvrzení vedlejšího účastníka, že 30 dnů je v daném místě a čase běžnou dobou opravy, je účelové a stěží udržitelné. K odvolání žalované žalobce uvedl, že dobu, po kterou se vozidlo opravovalo, nemohl nijak ovlivnit, a prokázal, že se jednalo o dobu v dané době zcela obvyklou. Délku prací neovlivňovaly jen nedostupné náhradní díly, ale také např. technologické postupy a čekací doba, nemožnost upřednostňovat jiné klienty servisu atd.
6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, jakož i jemu předcházející řízení (§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a aniž dokazování opakoval či doplňoval, kdy v odvolacím řízení nebyly tvrzeny žádným z účastníků nové skutečnosti či navrhováno provedení nových důkazů, dospěl k závěru, že odvolání žalované a vedlejšího účastníka nejsou důvodná.
7. Soud I. stupně v této věci správně zjistil skutkový stav, provedl rozsáhlé dokazování a ze zjištěného skutkového stavu vyvodil též správný a odpovídající právní závěr, s nímž se odvolací soud plně ztotožňuje.
8. Z provedeného dokazování vyplývá, že dne , datum, došlo k dopravní nehodě, kterou zavinila žalovaná, a na vozidle žalobce, které používal ke své podnikatelské činnosti v oboru silniční motorová doprava, vznikla škoda, neboť z důvodu nepojízdnosti muselo být vozidlo opravováno v autoservisu , právnická osoba, ., a to ve dnech , datum, do , datum, . Vedlejší účastník, s nímž měla žalovaná uzavřenu pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyplatil žalobci částku 45.000 Kč, přičemž za pronájem náhradního vozidla bylo žalobci účtováno 106.500 Kč a vedlejším účastníkem bylo žalobci vyplaceno pouze 45.000 Kč. Úhrady částky zbývající do výše 106.500 Kč se žalobce domáhal v tomto řízení. Mezi účastníky bylo sporné, zda délka opravy předmětného poškozeného vozidla žalobce byla přiměřená, a zda pronájem náhradního vozidla po dobu celkem 71 dnů byl nákladem, který byl vynaložen účelně. Jak vyplývá ze sdělení autoservisu , právnická osoba, . ze dne , datum, , vůz žalobce byl na provozovnu odtažen z důvodu nepojízdnosti, nebyl zařazen v řádném harmonogramu oprav, a čekací doba na opravu jakkoliv poškozených vozů je minimálně 60 kalendářních dnů. Náhradní díly mají a měly výpadky z více důvodů. Z hlediska profesionálního a dobrého jména společnosti nejsou žádní klienti upřednostňováni, přičemž jaký konkrétní díl byl opožděn, nelze nyní určit, není vedena evidence, a díly se objednávají v blocích pro více vozidel. Během celého procesu opravy nebyl autoservis kontaktován zástupcem , právnická osoba, . s dotazem na stav probíhající opravy. Z článku publikovaného dne , datum, na http:/tn.nova.cz vyplývá, že autoservisům chybějí náhradní díly, kromě války na Ukrajině a pandemie covidu je důvodem i přechod na elektromobilitu. U některých značek a některých dílů se může čekat až třičtvrtě roku.
9. Na základě shora uvedeného má odvolací soud za to, že faktura za pronájem nákladního pekařského vozidla vystavená žalobci jako provozovateli autodopravy byla nákladem účelně vynaloženým, kdy pronájem nákladního pekařského vozidla byl učiněn v souvislosti s dopravní nehodou, kterou zavinila žalovaná, došlo tedy ke vzniku újmy na straně žalobce, přičemž je dána příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti žalované a vznikem újmy, která spočívá ve vzniku nákladů za pronájem náhradního vozidla po dobu opravy vozidla žalobce. Délka opravy 71 dnů, kterou považuje žalovaná a vedlejší účastník za nepřiměřeně dlouhou, byla vyvolána dle názoru odvolacího soudu, objektivními okolnostmi, které nemohla žádná ze stran tohoto sporu ovlivnit (covid 19, válka na Ukrajině, nedostupnost náhradních dílů, přechod na elektromobilitu). Je třeba zdůraznit, že užíval-li žalobce pronajaté vozidlo, toto, jak vyplývá z faktury vystavené subjektem , jméno FO, dne , datum, , bylo pronajato nákladní pekařské vozidlo. Případný ušlý zisk by mohl být vyšší než částka účtovaná za pronájem náhradního nákladního pekařského vozidla. Jak vyplývá z konstantní judikatury – (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 10. 2008 sp. zn. 25 Cdo 2703/2006) skutečnou škodou jsou též výdaje spočívající v nutně a účelně vynaložených nákladech na vypůjčení osobního automobilu po dobu, kdy poškozený nemohl použít svůj automobil v důsledku poškození. Takovým výdajem se rozumí půjčovné zaplacené za vypůjčení vozidla srovnatelného s poškozeným.
10. V daném případě dle názoru odvolacího soudu bylo prokázáno, že žalobce se v tomto řízení důvodně domáhá náhrady škody ve formě peněžitého plnění, které představuje náklady za pronájem náhradního vozidla po dobu opravy poškozeného vozidla žalobce dopravní nehodou způsobenou žalovanou. Výše této škody vyplývá z daňového dokladu (faktury ze dne , datum, ), a doba, jež byla z objektivních důvodů nutná k opravě poškozeného vozidla žalobce, vyplývá z prohlášení autoservisu , právnická osoba, . obsahující mj. i vyjádření k otázce nedostupnosti náhradních dílů a důvodnosti délky opravy přesahující obvyklou dobu. Dle názoru odvolacího soudu je prokázána účelnost vynaložených nákladů žalobcem, jakož i příčinná souvislost mezi jednáním žalované a náklady vynaloženými na pronájem náhradního nákladního vozidla. Tyto závěry má odvolací soud za prokázány listinami založenými ve spise, kdy dle jeho názoru, tyto byly dostatečným podkladem pro rozhodnutí soudu.
11. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně včetně správného výroku o nákladech řízení účastníků jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), kdy v podrobnostech odkazuje na odpovídající a přiléhavé odůvodnění rozsudku soudu I. stupně.
12. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl i v odvolacím řízení plný úspěch, je proto žalovaná povinna nahradit mu náklady odvolacího řízení spočívající v odměně za zastoupení advokátem. V odvolacím řízení učinil právní zástupce žalobce celkem 2 úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu), tj. 2 x 3.580 Kč (§ 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění), dále 2 x režijní paušál 450 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), náhradu za ztrátu času 6 půlhodin á 150 Kč - 900 Kč (§ 14 odst. 3 téže vyhlášky), dále cestovné osobním vozidlem , značka auta, rz , SPZ, ze , adresa, a zpět o celkové délce 200 km při cenách motorové nafty 34,70 Kč/1 l, průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a základní náhradě ve výši 5,80 Kč/1 km – 1.560 Kč – celkem 10.520 Kč a 21 % DPH ve výši 2.209 Kč, úhrnem činí náklady odvolacího řízení částku 12.729 Kč, kterou je povinna žalovaná zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.