38 Co 148/2025

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžička a soudkyň JUDr. Jitky Levové a Mgr. Zuzany Břízové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 686 460 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně z 2. 12. 2024, čj. 19 C 254/2022 - 234,

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadených výrocích I a III potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 23 020 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky tituly před jménem jméno FO.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 376 777 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 332 710 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75 %, zákonným úrokem z prodlení z částky 44 067 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75 % a částku 309 683 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 200 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky (výrok II), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 136 563 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok III) a dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 6 864 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV).

2. Proti tomuto rozsudku, a to výrokům I a III, podal v zákonné lhůtě odvolání žalovaný. Vytýká v něm soudu I. stupně nesprávná skutková zjištění i nesprávný výklad právní normy, kterou na zjištěný skutkový stav aplikoval. Soud I. stupně dle žalovaného zejména pochybil při posouzení oprávněnosti víceprací, které přiznal k úhradě, a při vyhodnocení možnosti nedodržení či změny ujednané formy právního jednání s odkazem na zvyk mezi účastníky řízení. Další pochybení soudu I. stupně pak žalovaný spatřuje v chybném závěru o způsobilosti či nezpůsobilosti pohledávky uplatněné v tomto řízení k započtení, kdy v návaznosti na tento závěr soud I. stupně neprovedl důkazy k rozsahu této pohledávky. Otázka oprávněnosti pohledávky žalovaného k započtení je zásadní pro výsledek sporu, tím spíše za situace, kdy soud shledal nárok žalobkyně důvodným. Žalovaný proto navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Uvedla, že předmětem sporu byly nároky z titulu smlouvy o dílo, a to nedoplatek ceny díla, vícepráce na díle a dále smluvní pokuta za pozdní platby. Ohledně těchto nároků provedl soud I. stupně rozsáhlé dokazování, kterým bylo prokázáno, že dílo bylo dokončeno a protokolárně předáno a vznikl nárok na zaplacení ceny díla, což žalovaný ani nerozporuje. Ohledně víceprací bylo ve smlouvě ujednáno, že mají být předmětem dodatku ke smlouvě. K vícepracím provedl soud I. stupně dokazování soupisem prací a fakturou, e-mailovou zprávou z datum, ve které bylo řešeno závěrečné vyúčtování včetně víceprací a slev, a vícepráce byly odsouhlaseny žalobkyní i zástupcem žalovaného. Bylo to potvrzeno i výslechem účastníků a svědka tituly před jménem jméno FO. Ti shodně uvedli, že během realizace díla bylo vyhotoveno počet změnových listů, provedeno bylo asi počet a ty byly odsouhlaseny a z velké části žalovaným zaplaceny. Soud I. stupně tak vyvodil správný právní závěr, že v rámci víceprací bylo zavedenou praxí stran provádět je na základě změnových listů. Dle judikatury Nejvyššího soudu přitom může dojít ke změně smlouvě i v jiné než písemné formě. Soud I. stupně také správně dle žalobkyně posoudil otázku započitatelnosti pohledávek žalovaného, který sám k jejich prokázání navrhl rozsáhlé dokazování a již to svědčí o tom, že to by výrazně převýšilo dokazování o nárocích, jež jsou předmětem řízení. K návrhům listinných důkazů přitom zcela absentovala skutková tvrzení, která by měly uvedené důkazy prokazovat, a chyběl rovněž odkaz na konkrétní listiny. Důkazní návrh musí být konkrétní, nelze dle žalobkyně odkázat obecně na projektovou dokumentaci nebo spis stavebního úřadu, neboť účastník řízení má povinnost konkrétně uvést, jaké listiny ze stavebního deníku či spisu stavebního úřadu chce číst a co mají prokazovat ve vztahu ke skutkovým tvrzením žalovaného.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích I a III a řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá, § 212a odstavec 1, 3, 5 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

5. Odvoláním žalovaného nebyly napadeny výroky II a IV rozsudku soudu I. stupně, které proto odvolací soud nepřezkoumával, neboť nabyly právní moci den poté, co poslednímu z oprávněných subjektů uplynula lhůta k podání odvolání (§ 206 odstavec 2, § 159 o. s. ř.).

6. Žalobkyně se v dané věci domáhá po žalovaném shora uvedené částky na základě tvrzení, že mezi účastníky byla datum uzavřena smlouva o dílo o stavbě rodinného domu v katastrálním území adresa, že dílo bylo dokončeno a předáno bez vad datum, že cena měla být placena dle dílčích faktur po odsouhlasení skutečně provedených prací, že žalobkyně vystavila dílčí fakturu za měsíc, rok na částku 332 710 Kč po odsouhlasení prací, dále fakturu na částku 44 067 Kč týkající se víceprací uvedených ve zjišťovacím protokolu číslo a dále fakturu na smluvní pokutu za nezaplacení faktur na uvedené částky. Soud I. stupně žalobě vyhověl s odůvodněním, že dle platebních smluvních podmínek cena díla měla být placena průběžně měsíčně za provedené práce, že pro vznik práva na její zaplacení proto není rozhodující provedení díla, že vícepráce byly řádně odsouhlaseny žalovaným, že nebyla prokázána dohoda účastníků o pozdějším vystavení faktury v závislosti na zaplacení vzniklých škod a že k pohledávkám žalovaného nebylo možné přihlédnout z důvodu jejich nezapočitatelnosti. S těmito závěry se odvolací soud ztotožňuje.

7. Dle ustanovení § 2586 odstavec 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“ smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

8. Dle ustanovení § 2610 odstavec 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

9. Dle ustanovení § 2611 o., z. provádí-li se dílo po částech nebo se značnými náklady a neujednaly-li strany placení zálohy, může zhotovitel požadovat během provádění díla přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům.

10. Dle ustanovení § 2048 odstavec 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

11. Dle ustanovení § 1987 odstavec 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

12. Z dokazování provedeného soudem I. stupně bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli datum smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba rodinného domu na pozemcích parcelní číslo číslo a číslo v katastrálním území adresa, v níž se žalobkyně zavázala dodat stavební části domu dle projektové dokumentace zpracované společností právnická osoba Dílo mělo být provedeno v rozsahu dle položkového rozpočtu zhotovitele z datum. Žalobkyně výkaz výměr jako závazný podklad pro zpracování rozsahu díla zpracovala dle projektové dokumentace a zavázala se dodržovat jednotkové ceny v rozpočtu po celou dobu výstavby. Zavázala se rovněž provést dílo v rozsahu podle položkového rozpočtu a v souladu s harmonogramem prací připojeným jako příloha ke smlouvě s tím, že veškeré změny, doplňky nebo rozšíření smlouvy musí být provedeny podle článků číslo smlouvy, tedy změny musí být dohodnuty v dodatku ke smlouvě, přičemž změnou předmětu plnění se rozumí se rozumí požadavek zadavatele na provedení dodávek a montáží neobsažených v projektové dokumentaci. Dále bylo dohodnuto, že veškeré vícepráce, změny či doplňky objednané dodavatelem dodatečně u zhotovitele musí být ještě před jejich realizací vzájemně odsouhlaseny včetně způsobu jejich provedení a ocenění. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni cenu za provedení díla na základě dílčích faktur vystavovaných jednou za měsíc po vzájemném písemném odsouhlasení soupisu skutečně provedených prací, který se zavázala vyhotovit žalobkyně a žalovaný se zavázal provést kontrolu soupisu nejpozději do pěti pracovních dnů od jeho obdržení. Schválené položky měly být neprodleně poskytnuty žalobkyni k fakturaci, neschválené položky měly být vráceny žalobkyni k objasnění a poté se žalovaný měl k vyúčtování opětovně do pěti dnů vyjádřit. Pro případ nesplnění termínu zaplacení daňových dokladů se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu za nesplnění termínu proplacení daňových dokladů z důvodů na své straně ve výši 0,5 % z celkové ceny díla za každý i započatý kalendářní den prodlení. Stejně tak byla sjednána smluvní pokuta, a to ve výši 0,25 % z celkové ceny díla, za každý i započatý den prodlení ve prospěch žalovaného, pokud by se žalobkyně ocitla v prodlení s dokončením kterékoli fáze díla, přičemž žalovaný byl oprávněn započítávat všechny smluvní pokuty proti fakturované ceně díla účtované dílčí nebo konečnou fakturou. Cena za dílo byla sjednána ve výši částka Kč. Cena díla měla být placena na základě dílčích faktur, které měla žalobkyně vystavovat maximálně jednou za měsíc po vzájemném odsouhlasení skutečně provedených prací na té části díla, která je předmětem fakturace, a žalovaný se zavázal provést kontrolu soupisu provedených prací nejpozději do pěti pracovních dní od předložení žalobkyní.

13. Žalobkyně tak mimo jiné vystavila dne datum dílčí fakturu za měsíc měsíc, rok znějící na částku 332 710 Kč, jíž předcházel soupis provedených prací tvořící podklad pro tuto fakturaci, který byl zaslán žalovanému a technickému dozoru žalovaného e-mailovou zprávou z datum. Žalovaný se ve stanovené lhůtě k soupisu nevyjádřil. V roce rok žalobkyně vystavila za provedené práci žalovanému dvě faktury, a to nejdříve datum dle „číslo“ na částku 332 710 Kč se splatností datum, která byla zaslána dle e-mailu z datum žalovanému a stavebnímu dozoru, kteří se s jeho obsahem stejného dne seznámili. Této fakturaci předcházelo zaslání soupisu provedených prací a dodávek „číslo“ a listiny prokazující vyúčtování zde uvedených prací „číslo“, jež byly s e-mailem z datum zaslány stavebnímu dozoru tituly před jménem jméno FO, který e-mailem z datum zaslaným účastníkům sdělil, že odsouhlasuje listinu „číslo“ a částku 332 710 Kč uvedenou ve faktuře s tím, že uvedené práce byly provedeny. Zaslal dále seznam vad a nedodělků na díle, potvrdil, že předání díla s vadami, které nebrání užívání díla, proběhlo datum, a provedl odpočty, a to slevu za poškozená okna a dveře, slevu za poškozené atiky ve výši 4 500 Kč, slevu za nevyhovující výmalbu 3 000 Kč s tím, že úhrada svařování HEB bude doplněna do datum. Dále žalobkyně žalovanému datum vyfakturovala částku 44 067 Kč za provedené stavební práce dle „číslo“ se splatností datum. Dle soupisu provedených prací a dodávek za měsíc měsíc, rok z datum se od částek uvedených ve změnových listech číslo odečetla dohodnutá sleva, a to za poškození atiky 4 500 Kč, za výmalbu 3 000 Kč a za práce spojené s HEB – úprava svařování 25 000 Kč, celkem vyúčtovaná částka činila 44 067 Kč. Faktura na tuto částku byla zaslána technickému dozoru žalovaného datum. Dílo bylo dokončeno a protokolárně předáno datum. Žalovaný prostřednictvím svého zástupce uplatnil u žalovaného přípisem z datum nárok na smluvní pokutu za prodlení s dokončením díla a nárok na náhradu škody, a to v částce 376 777 Kč.

14. Z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO, vykonávajícího stavební dozor na stavbě, soud I. stupně zjistil, že v průběhu stavby se dělaly průběžné úpravy oproti projektové dokumentaci, a to z důvodu zjednodušení provádění nebo když něco nebylo z projektové dokumentace jasné. Bylo vystaveno celkem počet změnových listů na vícepráce a reálně jich bylo provedeno počet. Asi z poloviny potřeba jejich provedení vyšla od žalobkyně, kdy se řešilo, že něco není jasné v projektové dokumentaci, případně něco neměla naceněné v položkovém rozpočtu, některé změny požadoval i žalovaný. Platební podmínky respektovaly smlouvu, nejprve žalobkyně poslala zjišťovací protokol obsahující provedené práce za dané období a po jejich odsouhlasení vystavila žalovanému fakturu. Při předání díla byly zjištěny vady a nedodělky, ohledně nichž se domluvila nějaká finanční kompenzace formou odpočtu, což byly slevy za poškození okna, dveří, atiky a za nevyhovující výmalbu, kdy tyto slevy měly být promítnuty do následné faktury. Svědek uvedl, že vypracoval e-mail z datum, v němž potvrdil, že práce uvedené ve zjišťovacím protokolu „číslo“ byly provedeny Dále potvrdil, že vícepráce byly většinou nutné k dokončení díla a nebyly uvedeny v položkovém rozpočtu. To, že práce dle zjišťovacího protokolu číslo číslo byly provedeny, potvrdil ve své účastnické výpovědi i samotný žalovaný. Ohledně slevy za vady na díle žalovaný uvedl, že ta nebyla domluvena dle e-mailu z datum, neboť v něm bylo uvedeno, že okna se opraví až následně v měsíc a úhrada za svařování HEB profilů bude doplněna do datum Domluvu ohledně odečtu vzniklých škod si žalovaný již nepamatoval, nebyla uzavřena písemně, ústně bylo dohodnuto, že se počká na opravu oken, a dále vše bylo dokladováno velice obecně, neboť žalovaný v té době uplatňoval nároky ze smluvní pokuty za prodlení s dodržením termínu a chtěl tyto škody rovnou započíst.

15. Na základě takto provedeného dokazování dospěl odvolací soud stejně jako soud I. stupně k závěru, že žaloba je důvodná. Nárok žalobkyně na zaplacení fakturované částky 332 710 Kč se opírá o žalovaným a technickým dozorem odsouhlasený soupis provedených prací, které byly předmětem fakturace, když ostatně žalovaný ani proti této fakturované částce žádné výhrady nevznášel. V opačném případě by žalovaný či osoba provádějící stavební dozor soupis provedených prací museli se svými připomínkami vrátit žalobkyni, která by po jejich vypořádání vystavila novou fakturu, přičemž k takové situaci nepochybně nedošlo. Průběžné placení ceny díla měsíčně v závislosti na provedených pracích na základě dílčích faktur bylo účastníky ujednáno v článku číslo smlouvy o dílo, tento postup byl účastníky v případě uvedené faktury dodržen a splatnost faktury nastala ve lhůtě počet kalendářních dnů od doručení faktury. Žalovanému tak vznikla povinnost ve sjednané a faktuře uvedené lhůtě fakturovanou částku zaplatit, což neučinil. Stejný závěr platí i ohledně druhé žalované částky 44 067 Kč za vícepráce uvedené v soupisu provedených prací „číslo“, k jehož obsahu žalovaný ani osoba stavebního dozoru rovněž neměli žádné připomínky, a vznikla tak povinnost fakturovanou částku ve sjednané a uvedené lhůtě zaplatit, a pokud tak žalovaný neučinil, ocitl se v prodlení.

16. Pokud žalovaný namítal, že žalobkyně fakturovala předčasně s ohledem na závady díla a škody, které mu v souvislosti s realizací díla vznikly, pak ohledně této skutečnosti pouze tvrdil, že dohoda nebyla písemná, její obsah si nepamatoval, pouze obecně uváděl, že se mělo počkat na okna a že měl v úmyslu započíst pohledávku na smluvní pokutu i náhradu škody. Žalovaný tak netvrdí ani neprokazuje, že mezi účastníky došlo ke změně obsahu smlouvy o dílo v části týkající se fakturace provedených prací V dopisu zástupce žalovaného žalobkyni z datum je uvedeno pouze to, že uplatňuje vůči žalobkyni pohledávky na smluvní pokutu za prodlení s dokončením díla a na náhradu škody a navrhuje narovnání vztahů mezi účastníky tak, že žalovaný bude požadovat zaplacení pouze částky 550 000 Kč a veškeré finanční nároky tak budou mezi účastníky vypořádány s tím, že navrhl uzavření dohody do datum, když v opačném případě se svých nároků bude domáhat soudní cestou. Na tento návrh však žalobkyně nepřistoupila a k žádné dohodě mezi účastníky v tomto směru nedošlo. Mezi účastníky navíc ještě předtím došlo k dohodě o odpočtu některých částek z faktury ze dne datum jako náhrady škody způsobené žalobkyní žalovanému s tím, že některé požadavky měly být vyřešeny později. Účastníci však následně žádnou dohodu ve formě narovnání či dokonce novace neuzavřeli, zejména pak ne takovou, která by odsunula splatnost žalovaných částek uvedenou ve shora uvedených fakturách.

17. Důvodná není námitka žalovaného týkající se nedodržení formy právního jednání účastníků v souvislosti s fakturovanými vícepracemi, neboť strany na tyto vícepráce neuzavřely dle článku číslo odstavec číslo smlouvy o dílo příslušný dodatek. Z dokazování bylo prokázáno, že v průběhu stavby bylo vystaveno počet změnových listů, kdy některé ze změn oproti projektové dokumentaci vyžadoval i samotný žalovaný, některé změny navrhovala žalobkyně či zde byl jiný důvod pro změny, s čímž žalovaný souhlasil, neboť změnové listy mu byly formou e-mailových zpráv zasílány a schvalovala je osoba stavebního dozoru, která rovněž odsouhlasila jejich provedení, jak vyplývá z e-mailové korespondence z datum. Nedodržení písemné formy (dodatku) sjednané smlouvou o dílo nemůže vést k neplatnosti takových změn, neboť se uplatní fikce uvedená v ustanovení § 1758 o. z., dle něhož není-li dodržena forma jednání a nedojde k jejímu dodržení, má se za to, že strany nechtějí být v tomto směru vázány, i ustanovení § 564 o. z., dle něhož pokud to ujednání stran nevylučuje, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, i když ujednání stran vyžaduje rovněž jinou formu. Z těchto ustanovení pak vychází i rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn 26 Cdo 3501/2019, které rovněž připouští možnost učinit právní jednání v jiné formě, než jaká byla smluvními stranami sjednána. V tomto rozhodnutí bylo zdůrazněno, že strany se nemohou do budoucna omezit tak, že by si úplně znemožnily dohodnout se jinak, a jejich aktuálně projevená vůle má vždy přednost před vůlí projevenou dříve. Proto dohodou o opuštění dříve vyhrazené formy je možné se vyvázat, a to i v jiné formě, přičemž pro takovou dohodu je významné i následné jednání stran, a samotné neformální právní jednání. O takový případ se jedná i v této věci, neboť z jednání účastníků je zcela zjevné, že po celou dobu trvání stavby dohody o provádění víceprací byly uzavírány formou změnových listů odsouhlasovaných v e-mailových zprávách bez toho, že by některá ze stran navrhovala uzavírání jednotlivých dodatků.

18. Poukaz žalovaného na souvislost nedodržení sjednané formy právního jednání účastníků se spotřebitelským charakterem smlouvy není případný, neboť neformální ujednání účastníků o změnách při zhotovení díla žalobkyni nelze považovat za zneužívající ujednání za situace, kdy na takové formě změny obsahu smlouvy se účastníci dohodli, žádná ze stran, zejména pak žalovaný, nepožadovala uzavírání dodatků o změně obsahu smlouvy a většina změn obsažených v tzv. změnových listech odsouhlasených oběma účastníky byla nakonec realizována a žalovaný se stal vlastníkem celého díla. Byť byl žalovaný v postavení spotřebitele slabší smluvní stranou, v řízení před soudem I. stupně netvrdil ani neprokazoval, že by se žalobkyně vůči němu dopustila znevažujícího jednání. V odvolacím řízení taková tvrzení uvádí pouze v obecné rovině, a nelze za ně považovat změnu formy právního jednání za situace, kdy s ní žalovaný souhlasil a dílo s provedenými změnami, jež některé dokonce sám požadoval, rovněž převzal.

19. Soud I. stupně pak dospěl k zcela správnému právnímu závěru o nezapočitatelnosti uplatněných pohledávek žalovaného na žalovanou částku, když k započtení žalovaný uplatňoval jednak nárok na smluvní pokutu za pozdní dokončení předání díla, jednak nárok na náhradu škody za vadné provedení díla, jež mělo být navíc, jak je shora uvedeno, důvodem pro nemožnost fakturace závěrečnými dvěma fakturami. Dle ustanovení § 1987 odstavec 2 o. z. platí, že pohledávka nejistá nebo neurčitá není k započtení způsobilá. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu České republiky (např. rozhodnutí vydané pod sp. zn. 28 Cdo 5711/2017) je významné, jak by bylo obtížné zjišťovat existenci a výši započítávané pohledávky a jak by toto zjišťování časově ovlivnilo řízení o pohledávce uplatněné žalobou, a to nejen z hlediska sporné právní argumentace, ale zejména z hlediska problematičnosti zjišťování skutkových okolností existence a výše započítávané pohledávky. Lze poukázat i na rozhodnutí téhož soudu vydané pod sp. zn. 31 Cdo 684/2020, dle něhož likvidní pohledávka je taková, kterou lze co do základu i výše snadno prokázat, o níž tedy není rozumných pochyb. Naopak za nelikvidní pohledávku Nejvyšší soud označil tu, která je co do základu nebo výše sporná a jejíž uplatnění vůči dlužníkovi formou námitky započtení vyvolává spíše spory o existenci či výši aktivní pohledávky nežli zánik obou pohledávek, který by obě strany jednoznačně akceptovaly. O případ takových pohledávek se jedná i v dané věci, neboť jejich existence i samotná výše je značně sporná, což plyne z průběhu celého řízení, v němž žalobkyně i žalovaný ohledně nich uváděli naprosto protikladná tvrzení a k jejichž prokázání žalovaný navrhoval velké množství různých důkazů včetně znaleckého posudku. Již z jeho důkazních návrhů je zjevné, že zjišťování existence a výše uplatněných pohledávek, a to jak pokud se jedná o pohledávku na zaplacení smluvní pokuty, tak i pohledávku na náhradu škody, by bylo velmi složité a časově náročné, nakonec i v tomto řízení soud I. stupně věnoval poměrně významnou část dokazování započítávaným pohledávkám a k žádnému závěru o jejich existenci a výši nedospěl, neboť by bylo třeba provádět podstatně rozsáhlejší dokazování zcela přesahující účel tohoto soudního řízení o žalobě uplatněné pohledávce.

20. S ohledem na vše shora uvedené proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně dle ustanovení § 219 o. s. ř. (vyjma nenapadených výroků II a IV) jako věcně správný potvrdil, a to včetně věcně správného výroku o náhradě nákladů řízení účastníků, která dle ustanovení § 142 odstavec 3 o. s. ř. byla přiznána převážně úspěšné žalobkyni a byla tvořena náhradou zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 34 323 Kč, odměnou za zastoupení za devět úkonů právní služby po 11 060 K, celkem 99 540 Kč, a to za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, podání ve věci samé z datum, datum, datum a účast zástupkyně u jednání soudu I. stupně konaných ve dnech datum, datum, datum a datum (§ 7 bod 5., § 11 odstavec 1 písmeno a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen „advokátní tarif“) a devíti paušálními náhradami hotových výdajů zástupkyně žalobkyně po300 Kč, celkem 2 700 Kč (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu), celkem ve výši 136 563 Kč správně přiznané soudem I. stupně.

21. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odstavec 1 a § 142 odstavec 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení tvořených odměnou zástupkyně za dva úkony právní služby po 11 060 Kč, celkem 22 120 Kč (§ 7 bod 5., § 11 odstavec 1 písmeno d/ a g/ advokátního tarifu), dvěma paušálními náhradami hotových výdajů zástupkyně po 450 Kč, celkem 900 Kč (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu), celkem 23 020 Kč splatných k rukám zástupkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání se podává u soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku.