19 C 254/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Gabrielovou ve věci žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 686.460 Kč s příslušenstvím - smlouva o dílo

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku a) 376.777 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 332.710 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, zákonným úrokem z prodlení z částky 44.067 Kč od 5. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, b) částku 309.683 Kč, do tří od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 1.200 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 136.563 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 6.864 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 8. 2022 se žalobce domáhal uhrazení částky ve výši 686.460 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 2. 11. 2020 uzavřeli žalovaný jako objednatel a žalobce jako zhotovitel Smlouvu o dílo (dále jen ,,předmětná smlouva“), jejímž předmětem byla výstavba rodinného domu na pozemcích p.č. hodnota a p.č. hodnota v k.ú. adresa dle projektové dokumentace společnosti právnická osoba (dále jen ,,dílo“). Žalobce nebyl generálním dodavatelem stavby, ale pouze stavební části, jednotlivé subdodavatele a jejich koordinaci zajišťoval žalovaný jako investor stavby. Dílo bylo ze strany žalovaného dokončeno a předáno dne 24. 2. 2022 bez vad bránících jeho užívání, o čemž svědčí protokol o předání a převzetí díla z téhož dne (tj. ze dne 24. 2. 2022).

2. Dle čl. 5 předmětné smlouvy měla být cena za provedení díla hrazena na základě dílčích faktur, které byl zhotovitel oprávněn vystavit vždy maximálně jednou za měsíc, po vzájemném odsouhlasení skutečně provedených prací na té části díla, která je předmětem fakturace. Žalovaný se dle předmětné smlouvy zavázal provést kontrolu soupisu provedených prací nejpozději do 5ti pracovních dní od jeho předložení žalobcem.

3. Žalobce v rámci prací na díle vystavil dílčí fakturu za měsíc leden 2022. Konkrétně se jednalo o daňový doklad č. hodnota znějící na částku 332.710 Kč, vystavený dne 8. 2. 2022, splatný dne 15. 2. 2022. Soupis provedených prací byl žalovanému i technickému dozoru žalovaného zaslán dne 31. 1. 2022 emailovou zprávou, žalovaný se k soupisu prací nevyjádřil ve smlouvou stanovené lhůtě. Jelikož fakturované provedené práce nebyly ze strany žalovaného rozporovány, žalobce dne 8. 2. 2022 vystavil uvedenou fakturu, kterou zaslal žalovanému i technickému dozoru stavby emailovou zprávou ze dne 8. 2. 2022. Emailová zpráva byla přečtena dle emailového potvrzení o přečtení. Úplnost provedených prací na podkladě zjišťovacího protokolu č. hodnota, který se vztahuje k předmětné faktuře, technický dozor žalovaného odsouhlasil v rámci emailové zprávy ze dne 25. 2. 2022, kde je uvedeno: ,,prošel jsem Anonymizováno a práce v něm uvedené jsou provedeny." V citovaném emailu technický dozor žalovaného odkazuje i na předmětnou fakturu, kterou činí (v částce bez DPH) předmětem závěrečného vyúčtování. Žalovaný byl o úhradu daňového dokladu upomínán upomínkami žalobce zaslanými prostřednictvím držitele poštovní licence a emailové zprávy.

4. Žalovaný po žalobci požadoval další vícepráce na díle, které byly uvedeny ve zjišťovacím protokolu Anonymizováno a za účelem úhrady ceny za tyto práce žalobce vystavil daňový doklad č. hodnota, znějící na částku 44.067 Kč, vystavený dne 20. 3. 2022, splatný dne 4. 4. 2022, nedoplatek ve výši 44.067 Kč. Daňový doklad byl žalovanému zasílán emailovou zprávou ze dne 24. 3. 2022 a tato zpráva byla přečtena, což vyplývá z emailového potvrzení o přečtení zprávy. Na tuto fakturu nebylo ze strany žalovaného nijak reagováno, avšak v rámci emailové komunikace s technickým dozorem žalovaného ze dne 25. 2. 2022, ve které je v rámci závěrečného vyúčtování uváděno, že byly provedeny práce na změnových listech č. hodnota-Anonymizováno, přičemž ze soupisu prací Anonymizováno, který byl přiložen k předmětné faktuře, vyplývá, že zahrnuje práce na změnových listech č. hodnota-Anonymizováno. Tímto tedy došlo k odsouhlasení prací uvedených v předmětné faktuře.

5. Byť žalobce prostřednictvím svého stavebního dozoru odsouhlasil soupisy provedených prací, které byly podkladem pro neuhrazené faktury, tyto nebyly doposud uhrazeny ze strany žalovaného. Jednotlivé faktury nebyly ze strany žalovaného rozporovány. Naopak stavební dozor s žalobcem řešil konečnou fakturaci, která ještě nebyla provedena, a to v rámci emailové zprávy ze dne 25. 2. 2022.

6. Dále žalobce uvádí, že měl dílo dokončit do 1. 10. 2021, dílo bylo protokolárně předáno až 24. 2. 2022, a to z důvodů na straně žalovaného, který v průběhu realizace díla byl v prodlení s poskytováním stavební připravenosti a vyžadoval vícepráce, které podstatným způsobem zatížily žalobce jako zhotovitele při realizaci díla, kdy tyto vícepráce mnohdy předcházely práce na předmětu díla. Celkem jsou vícepráce zachyceny v 37 změnových listech, které žalovaný odsouhlasil prostřednictvím technického dozoru, a dalších, které odsouhlasené nebyly, jelikož žalovaný přestal žalobci poskytovat součinnost.

7. Žalobce vedle dlužné jistiny požaduje zákonné úroky z dlužných plateb ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy došlo ke splatnosti jednotlivých faktur.

8. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení předmětných částek před podáním žaloby i v rámci výzvy právního zástupce ze dne 6. 4. 2022.

9. Dále žalobce požaduje uhrazení smluvní pokuty za prodlení s uhrazením vystavených daňových dokladů, kterými byla nárokována dílčí platba ceny za dílo. V čl. 12 odst. 1 předmětné smlouvy je uvedeno, že v případě prodlení s hrazením daňových dokladů z důvodu na straně žalovaného, sjednává se smluvní pokuta ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení, přičemž tato byla vypočtena k datu 4. 8. 2022. Z částky 332.720 Kč činí smluvní pokuta od 16. 2. 2022 do 4. 8. 2022 částku 282.803 Kč, z částky 44.067 Kč činí smluvní pokuta od 5. 4. 2022 do 4. 8. 2022 částku 26.880 Kč.

10. Žalovaný nejprve písemně dne 26. ledna 2023 obecně uvedl, že nárok žalobce neuznává. Uvedl, že prodlení s dokončením díla ve sjednaném termínu došlo výlučně z důvodů ležících na straně žalobce. Právě v důsledku prodlení žalobce s dokončením díla vznikl žalovanému vůči žalobci nárok na úhradu smluvní pokuty v souladu s čl. 12 smlouvy o dílo (žalovaný nespecifikuje výši smluvní pokuty, ani nijak neuplatňuje tuto smluvní pokutu). Zároveň žalovaný připouští, že v rámci provádění díla žalovaný požadoval změny a požadavky, které se promítly ve 37 změnových listech, nicméně žalobce nijak nespecifikuje časovou náročnost takových požadavků žalovaného, tj. jak konkrétně se jejich provedení mohlo či promítlo do sjednaného termínu pro dokončení díla.

11. Na prvním jednání soudu ze dne 11. března 2024 pak žalovaný specifikoval svoji obranu ve věci a to tak, že pokud jde o dvě faktury, tyto byly ze strany žalobce vystaveny předčasně, v rozporu s dohodou mezi účastníky, která byla taková, že tyto faktury budou vystaveny poté, co bude možné zohlednit slevu z ceny díla v souvislosti se škodami, které žalobce způsobil.

12. Pokud jde o tvrzenou škodu vzniklou na straně žalovaného, jedná se zejména o vícenáklady vynaložené na stavební dozor, kdy v souvislosti s prodlením musel žalovaný platit ještě pět měsíců stavební dozor, a to v celkové částce 150.000 Kč. Jako důkaz byly označeny faktury, včetně smlouvy mezi žalovaným a stavebním dozorem. Dále žalovaný musel v souvislosti s neodborným provedením stavby provést opravu HEP profilu (kovový profil). Cena tohoto profilu, respektive jeho opravy činila 30.049 Kč. Za tímto účelem musel žalovaný od společnosti „Anonymizováno“ nechat zpracovat statické posouzení opravy tohoto HEP profilu, kdy cena tohoto posouzení činí 1.815 Kč. V souvislosti se špatně provedenou výmalbou na stavbě musel žalovaný nechat vymalovat celou stavbu znova. Náklady na tu výmalbu činí 38.915 Kč. Svojí činností na stavbě žalobce poškodil okna, kdy cena opravy činí 44.414 Kč. Celkově tak žalobce svým počínáním způsobil žalovanému škodu ve výši 265.193 Kč.

13. Dále žalovaný na jednání soudu dne 11. března 2024 uplatnil námitku započtení ve výši smluvní pokuty dle čl. 12 odst. 2 smlouvy o dílo ve výši 0,25 % denně počítané se sjednané ceny díla za prodlení žalobce s dokončením díla v délce 145 dnů v celkové výši 1.606.437,73 Kč.

14. Pokud jde o důkazní návrhy žalovaný navrhnul účastnický výslech jednatele žalobce, účastnický výslech žalovaného, výslech stavebního dozoru, což byl pan tituly před jménem jméno FO, se sídlem adresa. Dále faktury k jednotlivým částkám, které byly shora uvedeny, včetně výpisu z účtu, že byly uhrazeny, případně příjmovými pokladními doklady.

15. Dále žalovaný navrhnul k provedení důkazu, a to kompletním stavebním deníkem, který by byl povinen předložit žalobce.

16. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

17. V souladu s ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. bylo mezi účastníky řízení nesporné, že mezi nimi byla uzavřena smlouvy o dílo ze dne 2. 11. 2020 s termínem předání díla dne 1. 10. 2021, jejímž předmětem byla dle textu smlouvy v čl. 2 odst. 2.: výstavba rodinného domu na pozemcích p.č. hodnota a p.č. hodnota v k.ú. adresa dle projektové dokumentace společnosti právnická osoba v rozsahu položkového rozpočtu zhotovitele ze dne 24. 8. 2020. Dílo bylo předáno dne 24. 2. 2022 na základě předávacího protokolu.

18. Ze smlouvy o dílo ze dne 2. 11. 2020, to včetně položkového rozpočtu, se podává, že účastníci uzavřeli tuto smlouvu dle ust. § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, a to žalobce jako „zhotovitel“ a žalovaný jako „zadavatel“. Žalobce se zavázal provést pro žalovaného dílo, a to výstavbu rodinného domu na klíč: rodinný dům dle projektové dokumentace zpracované právnická osoba, projektová dokumentace byla nedílnou součástí uzavřené smlouvy jako příloha č. hodnota. Předmět smlouvy byl popsán jako výstavba rodinného domu dle projektové dokumentace v rozsahu dle položkového rozpočtu zhotovitele ze dne 24. 8. 2020, který tvoří přílohu číslo hodnota této smlouvy. adresa plnění byl pozemek par.č. hodnota, 1395 v kat. území adresa. Dle odst. 3 čl. 2 smlouvy bylo stanoveno, že rozsah díla je obsahově a věcně vymezen položkovým rozpočtem zhotovitele. Výkaz výměr jakožto závazný podklad pro zpracování rozsahu díla zpracoval dle Projektové dokumentace zhotovitel a je tak plně odpovědný za výkaz výměr a rozpočet, který dle jeho prohlášení zahrnuje vše nezbytné pro řádné dokončení díla dle Projektové dokumentace. Zhotovitel je tak zodpovědný za výkaz výměr a shodně tak za správnost ocenění tohoto výkazu výměr (rozpočet zhotovitele) a je povinen dodržet jednotkové ceny v tomto rozpočtu uvedené po celou dobu výstavby.

19. Dle čl. 2 odst. 4 této smlouvy je zhotovitel dílo plně povinen provést v rozsahu podle položkového rozpočtu a v souladem s harmonogramem prací, který je připojen k této smlouvě jako příloha č. hodnota ve sjednané době. Dále dle téhož čl. 2 odst. 5 bylo sjednáno, že veškeré změny, doplňky nebo rozšíření této smlouvy, musí být provedeny podle čl. 4 až 7 této smlouvy.

20. Dle čl. 3 této smlouvy byly sjednány termíny plnění, a to zahájení prací dne 2. 11. 2020 a termín ukončení prací dne 1. 10. 2021. Následuje přehled termínů, který je zhotovitel povinen dodržet v návaznosti na harmonogram prací, který tvoří přílohu č. 3 této smlouvy.

21. Dle čl. 4 odst. 3 byla sjednána cena za dílo ve výši 4.968.466,43 Kč.

22. Dle odst. 4 písm. a) téhož ustanovení bylo sjednáno, že změny smlouvy musí být dohodnuty k dodatku ke smlouvě o dílo, přičemž změnou předmětu plnění díla se rozumí požadavek zadavatele na provedení takových dodávek a montáží, které nejsou nijak obsaženy v projektové dokumentaci a zhotovitel je tak při vypracování výkazu výměr a rozpočtu nemohl předpokládat. Dále dle odst. 5. tohoto ustanovení bylo sjednáno, že veškeré vícepráce, změny či doplňky, které si zadavatel dodatečně objednává u zhotovitele, musí být ještě před jejich realizací vzájemně odsouhlasený včetně způsobu jejich provedení a ocenění. Dle odst. 8 téhož ustanovení bylo sjednáno oprávnění zadavatele po celou dobu trvání této smlouvy a realizace díla sjednat si pro určité práce či nákup materiálu subdodávku u konkrétních dodavatelů, které zadavatel určí, a to za zadavatelem stanovených cenových a dodacích podmínek. Takovéto práce a materiály pak nebudou zadavateli zhotovitelem účtovány dle jednotkových cen uvedených v rozpočtu zhotovitele, jejichž cena uvedená v rozpočtu zhotovitele bude odečtena z celkové ceny díla a bude určena ve výši závazné nabídky dotčených subdodavatelů odsouhlasené zadavatelem. V takovém případě může zhotovitel účtovat zadavateli kompletační přirážku ve výši 3 % z ceny příslušné subdodávky.

23. Pokud jde o platební podmínky a fakturace práce tyto jsou sjednány v článku 5 smlouvy o dílo. Dle odst. 1 tohoto článku se zadavatel zavázal zhotoviteli uhradit cenu za provedení díla na základě dílčích faktur, které zhotovitel oprávněn vystavit vždy maximálně jedenkrát za měsíc, a to po vzájemném písemném odsouhlasení skutečně provedených prací na té části díla, která je předmětem fakturace. Soupis provedených prací zpracuje zhotovitel a předloží jej zadavateli ke schválení. Zadavatel se zavazuje provést kontrolu soupisu provedených prací nejpozději do 5-ti pracovních dnů od jeho obdržení od zhotovitele. V případě nejasností budou sporné položky vyňaty a vráceny zhotoviteli k objasnění. Ostatní schválené položky budou neprodleně poskytnuty zhotovitele k fakturaci. Po objasnění se zadavatel k takovému vyúčtování vyjádří do 5 dnů od jeho obdržení od zhotovitele. Dle čl. 12 smlouvy o dílo si strany sjednaly smluvní pokuty pro případ nedodržení uvedených povinností a to dle odst. 1 tohoto článku je sjednána smluvní pokuta v případě nesplnění termínu proplacení daňových dokladů z důvodu na straně zadavatele, a to ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dále dle článku 2 odstavce 2 téhož ustanovení bylo sjednáno, ocitne-li se zhotovitel v prodlení s dokončením kterékoli fáze dle článku 3 odstavec 2 a 3 této smlouvy je povinen zaplatit zadavateli smluvní pokutu ve výši 0,25 % z celkové ceny díla (bez DPH) za každý i započatý kalendářní den prodlení. Dále dle odstavce 6 tohoto ustanovení je sjednáno, že všechny smluvní pokuty dle této smlouvy je zadavatel oprávněn započítávat proti fakturované ceně díla, účtovanou dílčí nebo konečnou fakturou. Stejně tak dle odstavce 7 tohoto ustanovení úhradou smluvní pokuty není dotčen nárok oprávněné osoby na náhradu škody. Pokud jde o oprávněné osoby, které jednají za zadavatele, je uveden dle článku 14 této smlouvy ve věcech technických technický dozor žalovaného a to tituly před jménem jméno FO. Pokud jde o položkový rozpočet tento obsahuje soupis prací prováděných na díle.

24. Dle faktury – daňového dokladu č. hodnota ze dne 8. 2. 2022 vyúčtoval žalobce žalovanému za provedené stavební práce dle „Anonymizováno“ částku ve výši 332.710 Kč (bez DPH ve výši 289.313 Kč) a se splatností dne 15. 2. 2022.

25. Dle emailu ze dne 8. 2. 2022, byla tato faktura č. hodnota poslána žalovanému a současně stavebnímu dozoru žalovaného.

26. Email ze dne 8. 2. 2022 dále potvrzuje, že e-mail prostřednictvím kterého byla posílána faktura č. hodnota byl přečten ze strany žalovaného dne 8. 2. 2022 ve 14:49:52 hod.

27. Žalobce dále doložil soudu soupis provedených prací a dodávek „Anonymizováno“ a listinu prokazující vyúčtování prací Anonymizováno. Dále emailem ze dne 31. 1. 2022 byl tento soupis prací poslán stavebnímu dozoru žalovaného.

28. Z emailu ze dne 25. 2. 2022 od jméno FO (stavebního dozoru žalovaného), adresováno žalobci i žalovanému, se podává, že stavební dozor žalovaného dle tohoto emailu jednak odsouhlasil „Anonymizováno (dle výše uvedené faktury – daňového dokladu č. hodnota ze dne 8. 2. 2022, na částku ve výši 332.710 Kč) s tím, že práce v něm jsou provedeny. Dále zasílá v příloze tohoto emailu seznam vad a nedodělků na díle dle předávacího protokolu ze dne 24. 2. 2022. K tomu stavební dozor žalovaného potvrzuje, že předání díla s vadami, které nebrání užívání díla proběhlo dne 24. 2. 2022. Dále provádí závěrečné vyúčtování, a to dle smlouvy o dílo, Anonymizováno ve výši 289.312 Kč. Doplatek (cena dle smlouvy o dílo – Anonymizováno - neprováděné práce) 42.088 Kč (zasláno v emailu ze dne 25. 2. 2022 v 11:37), částka, Anonymizováno částka. Dále následují odpočty, a to sleva za poškozené okna a dveře od firmy Anonymizováno, sleva za poškozené atiky – 3 pole a 3m = 9m*500Kč = 4 500 Kč, sleva za nevyhovující výmalbu 3.000 Kč, úhrada svařování HEB bude doplněno do 4. 3. 2022.

29. Dle faktury – daňového dokladu č. hodnota ze dne 20. 3. 2022, vyúčtoval žalobce žalovanému za provedené stavební práce dle „Anonymizováno“ částku ve výši 44.067 Kč (bez DPH 38.319,13 Kč) se splatností dne 4. 4. 2022.

30. Dle soupisu provedených prací a dodávek za měsíc 03/22 ZJ14, ze dne 20. 3. 2022, se podává soupis provedených prací dle ZL č. hodnota, ZL č. hodnota-1, ZL č. hodnota a ZL č. hodnota-37, od těchto částek je odečtena dohodnutá sleva, a to za poškození atiky - 4.500 Kč, výmalbu ve výši – 3.000 Kč a práce spojené s HEB – úprava svařování ve výši - 25.000 Kč. Celkem vyúčtovaná částka ve výši 44.067 Kč (38.319 Kč bez DPH).

31. Dle emailu ze dne 24. 3. 2022, byla tato faktura č. hodnota odeslána a doručena technickému dozoru žalovaného.

32. Dle předávacího protokolu ze dne 24. 2. 2022 se podává, že k tomuto datu došlo k předání díla, a to se zjištěnými zjevnými závadami, které nebrání užívání věci, a to dle soupisu vad a nedodělků, který byl zaslán emailem, a aktualizován dne 24. 2. 2022 s lhůtou k odstranění závad 14 dnů.

33. Z přípisu právního zástupce žalovaného ze dne 29. 3. 2022 se zjišťuje, že žalovaný prostřednictvím právního zástupce uplatňuje vůči žalobci smluvní pokutu za prodlení s dokončením díla, dále vzniklé škody, které v přípisu popisuje. Tyto nároky v rámci smírného narovnání mezi stranami uplatňuje vůči požadovanému doplatku ceny díla ve výši 376.777 Kč.

34. Dle oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 6. 4. 2022, se podává že právní zástupkyně žalobce reagovala na požadavek ze strany žalovaného o úhradě smluvní pokuty za prodlení s dokončeným díla a zároveň upomíná k úhradě žalované částky.

35. Dle podání označených jako první upomínka a druhá upomínka se podává, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě žalovaných dokladů. Totéž se podává z přípisu označený jako předžalobní upomínka.

36. K prokázání vzniku škody, pokud jde o nutnost výmalby domu, opravu HEP profilu a úhrady za nutné vypracování statického posouzení, žalovaný na jednání soudu dne 11. března 2024 předložil faktury, a to daňový doklad č. 0102/22 ze dne 14. 3. 2022 znějící na částku 38.915 Kč, fakturu – daňový doklad č. hodnota ze dne 28. 2. 2022 znějící na částku 30.049 Kč a dále daňový doklad č. hodnota na částku 1.815 Kč.

37. Z výslechu předvolaného svědka tituly před jménem jméno FO, učiněného na jednání soudu dne 18. září 2024, bylo zjištěno, že se jedná o technický dozor žalovaného na předmětné stavbě. Zde dohlížel na realizaci rodinného domu prováděcí firmou, tj. žalobcem. Svědek byl u všeho úplně od počátku spolupráce mezi účastníky, kontroloval smlouvu o dílo, byl při předání staveniště, kontroloval provádění všech prací. Svědek uvedl, že žalobce měl provést stavbu kompletní a dokončit v požadovaném termínu za požadovanou cenu. Svědek připustil, že některé subdodávky, a to například kanalizace, elektroinstalace, výplně otvorů (okna), izolaci proti vodě, si zajištoval žalovaný formou subdodávek a žalobce na ně bude mít koordinační přirážku ve výši 3 % za to, že řídí jednotlivé subdodávky jako generální dodavatel stavby. Žalobce dostal kontakt na tyto firmy dostatečně s předstihem a na stavbě měl žalobce řídit tyto profese tak, aby tito subdodavatelé nastoupili včas a všechno probíhalo bez jakékoliv komplikací a průtahů. Svědek potvrdil, že práce byly zahájeny včas. Svědek dále potvrdil, že v průběhu prací se dělaly průběžné úpravy oproti projektové dokumentaci, ať už to bylo z důvodu zjednodušení provádění nebo někdy nebylo něco jasné z projektové dokumentace. Dále svědek potvrdil, že na stavbě bylo 38 změnových listů za vícepráce. Z toho reálně bylo prováděno 26 a 12 se neprovádělo. Vedle toho bylo i nespočet méně prací na stavbě, které žalobci zkrátili čas pro stavbu. Uvedené vícepráce tak z poloviny byly vyvolány požadavkem žalobce, kdy se řešilo, že něco není jasné v projektové dokumentaci, případně něco neměli naceněné v položkovém rozpočtu. Někdy to byly věci, které požadoval žalovaný.

38. Pokud jde o platební podmínky, svědek potvrdil, že nejprve mu žalobce poslal zjišťovací protokol obsahující provedené práce za dané období, on to zhodnotil, jestli práce byly udělány a na základě toho následně žalobce vystavil fakturu žalovanému. Při předání díla mělo dílo vady a nedostatky, které ale nebránily užívání věci. Jednalo se o poškozené výplně otvorů a nedokonalosti ve výmalbě. K tomu se domluvili „nějaké finanční kompenzace“ (srov. str. 9 protokolu o jednání ze dne 18. 9.2024). K dotazu soudu, jaké finanční kompenzace a v jakém rozsahu, svědek uvádí: „Už si dneska nevybavuju“. Po předložení emailu ze dne 25. 2. 2022, svědek potvrdil, že vypracovával email ze dne 25. 2. 2022, potvrdil, že práce v zjišťovacím listu Anonymizováno byly provedeny. Dále svědek potvrdil dohodu o odpočtu, což byly slevy za poškození okna, dveře, sleva za poškození atiky a sleva za nevyhovující výmalbu. Dohodli se, že tyto slevy budou promítnuty do následné faktury.

39. Svědek výslovně potvrdil, že žalobce nedodával žalovanému na stavbu okna, dveře, zelenou střechu, elektroinstalace, vodu, topení, obklady a pásky, krytiny střechy a předokenní žaluzie. Svědek také potvrdil, že do objektu zateklo, nicméně uvedl, že to nevyloučilo, aby žalobce prováděl práce na jiné části objektu. Dále svědek uvedl, že součástí smlouvy o dílo byla i realizace druhého nadzemního podlaží. Dále svědek připustil, že konstrukce pro opláštění objektu se dělala na základě změnových listů č. hodnota až Anonymizováno. Nicméně časově, dle výpovědi svědka, to nemohlo mít dopad na termín dokončení díla žádný, protože žalobce měl k dispozici projektovou dokumentaci a v termínu počítá s tím, že bude provádět celou realizaci díla. Dále svědek potvrdil, že provedený výkop znemožnil přístup na stavbu. Svědek uvedl, že on sám do stavebního deníku nepsal žádný zápis o tom, že žalobci vzniká prodlení s dokončením díla. Dále svědek specifikoval, pokud jde o změnové listy na vícepráce, tak to byly většinou práce, které byly nutné k dokončení díla a nebyly uvedeny v položkovém rozpočtu. K tomu měl svědek ke své výpovědi připravenou tabulku, kde zhodnotil dopad víceprací, co se týče časového hlediska, dle jeho výpočtu to v součtu dělá zhruba 10 dnů, kdy většina z těch prací probíhala v průběhu dalších prací a neměla žádný vliv na průběh stavby. Vedle toho byly méněpráce, kdy se jednalo o záměnu nosné stěny z cihel plných pálených, zaměnilo se ztracené bednění, aby se zrychlila výstavba. Dále žalobce neprováděl dlažbu a obklady, kdy se dohodlo, že tyto práce budou vyjmuty z rozsáhlého díla. Toto žalobci zrychlilo dílo o 60 dnů. Dále se nerealizovalo podbetonování sousedního objektu do hloubky dané dle projektové dokumentace, což zase ušetřilo minimálně 5 dnů a nerealizovali se zemní práce v rozsahu projektové dokumentace, což znamenalo ušetření zase dalších 5 až 7 dnů. Pokud jde o přístup na stavbu, tak tento byl zajištěn i zepředu stavby. Dále svědek uvedl, že se stávalo, že někteří subdodavatelé nemohli nastoupit na stavbu, neboť žalobce neměl hotovou práci. Svědek uvedl, že žalobce měl na stavbě málo pracovníků.

40. Z účastnické výpovědi jednatele žalobce tituly před jménem jméno FO, učiněné na jednání soudu ze dne 11.března 2024 se podává, že žalobce obdržel od žalovaného projektovou dokumentaci na základě, které zpracoval cenovou nabídku. Žalovaný mu předložil slepý výkaz výměr, který nacenil žalobce.

41. Cenovou nabídku procházeli, jak s žalovaným, tak i s jeho technickým dozorem stavby. Následně začali dolaďovat konkrétní detaily ohledně výstavby rodinného domu pro žalovaného. Projektová dokumentace, kterou žalobce obdržel od žalovaného, byla ve stupni pro ohlášení stavby, nikoliv pro provádění stavby. Důsledkem toho se musely určité detaily pro provedení stavby dořešit přímo na stavbě v ten daný okamžik a na daném místě. Konkrétně chyběly různé detaily týkající se statických záležitostí, neseděly průvlaky, výškové uspořádání stavby, prostorové uspořádání stavby, nebyly dořešeny majetkoprávní vztahy se sousedem, což znamenalo, že bylo nejprve potřeba projednat se sousedem, že žalobce může vůbec zbourat část jeho majetku, aby se mohlo žalovanému vystavět schodiště do sklepa. Tyto změny se dělily na základě změnových listů. Změnový list se dělal i na celé druhé patro. Žalobce nebyl v žádném případě generální dodavatel stavby, nedodávali všechny komponenty jako například zdravotní techniku, elektroinstalaci, vytápění, rekuperaci a tak dále. Vzhledem k výši nacenění druhého patra žalovaný řekl, že si to druhé nadzemní podlaží udělá sám. Žalobce žalovanému řekl, že v případě, že si bude druhé nadzemní podlaží dřevostavby kompletně dělat sám, v tom okamžiku nemůže žalobce převzít záruky za dodání díla na této stavbě. Vzhledem k tomu, že celé druhé nadzemní podlaží si žalovaný dělal sám, respektive jeho vybraná společnost, a to od začátku prázdnin do konce prázdnin roku 2022, to znamená 2 měsíce, byla stavba ze strany žalovaného nedokončená, neboť do objektu zatékalo. Žalobce tak musel začít provádět stavbou ve vnitřní části někdy v polovině září roku 2022. Na základě toho začal žalobce apelovat, že prostě není možné splnit termín. Práce žalobce byla závislá na sjednání řemesel, který si zajišťoval žalovaný sám. Původně žalovaný chtěl, aby žalobce koordinoval i tato řemesla. S tímto ale žalobce nesouhlasil, když nemůže koordinovat někoho, koho neplatí a neobjednal je. Z důvodu toho, že jednotlivá řemesla, sjednaná stranou žalovanou, nenavazovala, zpožďovala se práce žalobce a ten nemohl pokračovat v práci. Žalovaný například změnil původní parotěsnou zábranu na parotěsnou zábranou z OSB desek, na což žalobce přistoupil, a to na základě změnového listu. Takovýchto změnových listů bylo na stavbě nebývale mnoho. Pokud jde o samotný uplatněný nárok, to znamená zaplacení určitých stavebních činností na základě předložených faktur, žalobce uvedl, že tyto práce byly provedeny a technický dozor je odsouhlasil. Technický dozor práce odsouhlasil způsobem, že je žalobci odsouhlasil buďto emailem, nebo přímo na stavbě řekl, že můžou fakturovat. Žalobce vytvořil soupis provedených prací. Tento se předložil technickému dozoru. Technický dozor na tom měl 14 dnů, aby práce zkontroloval prověřil a následně odeslal zprávu, kterou žalobce doložil k žalobě, kde se technický dozor vyjadřuje k tomu, že tyto práce mohou být vyfakturovány a zároveň byly zohledněny odpočty. Odpočty se zohlednily v uplatněné nižší faktuře. Pokud jde o tyto odpočty, tak tady se dohodli, že za výmalbu bude odpočet cca 3.000 Kč a za HEP profil bude také určitá částka. Žalobce toto odečetl na základě dohody a teprve potom se vystavil předávací protokol stavby. Ta první faktura na větší částku se týkala čistě stavební činností a ta menší faktura na částku 44.000 Kč ta vycházela ze změnových listů a jednalo se o vícepráce, které byly hotové už dříve. Žalobce uvedl, že na stavbě nevznikly žádné škody. Rozhodně nesouhlasí s částkou za výmalbu ve výši 38.000 Kč, tato není ničím podložená. I pokud by byla špatná výmalba, tak je měl žalovaný vyzvat k odstranění takovýchto záležitostí. Žalobce by přijel, provedl by o tom řádný zápis, zda souhlasí či nesouhlasí a dále zda-li provést opravu takovéto vady. Takový je běžný postup na všech stavbách. Na této stavbě bylo hodně dalších řemesel, kdy žalobce už tam nebyl, pokud někdo něco rozbil či poškrábal, žalobce už u toho nebyl. Pokud jde o prodlení s předáním stavby, k tomu žalobce uvedl, že problém byl již na začátku, když přijeli na stavbu zjistili, že žalovaný nedokončil bourací práce a oni nemohli pokračovat ve stavební činnosti, kterou mohli zahájit asi o měsíc později. Dále například museli práci na 14 dnů zastavit, protože tam nebyla hotová střecha a nemohli dělat vatu. Dále mnohokrát čekali na subdodavatele ze strany žalovaného. Pokud jde o práce, které nedodával žalobce, jednalo se o výstavbu střechy, a to kompletní střešní konstrukce, což znamená tepelná izolace střech, lemování, oplechování, fólie, plechování nástavby druhého patra. právnická osoba celé nedělal žalobce, protože to bylo pro žalovaného moc drahé. Dále nedělali zdravotechniku, to znamená vodu, kanalizaci, nedělali plyn, nedosazovaly komín, nedodávali krb, nedodávali podlahové vytápění, nedělaly elektroinstalaci a nedělali rekuperaci. Stejně tak nedělali nádrž na dešťovou vodu, přes kterou se nemohli dostat zezadu na stavbu, takže nebyli schopni najet s mechanizací. Stejně tak nedodávali okna ani dveře. Veškeré dřevěné komponenty, veškerý nábytek, podlahové části a schodiště si prováděl žalovaný sám, neboť je stolařská firma. Všechny žalobcovy práce byly závislé na dodělání vyjmenovaných prací. adresa prodleva byla také způsobena tím, že žalovaný měl sjednanou firmu, která mu udělá izolaci proti zemní vlhkosti, tato firma se opozdila, žalobce byl závislý s pokračováním ve stavbě uděláním izolace proti zemní vlhkosti. Aby mohlo být pokračováno na stavbě, tak izolaci proti zemní vlhkosti udělal žalobce. Žalobce stejně tak vyjednal souhlas u sousedky, že ji budou moci zbourat zeď a znovu jí zase vystavět tak, aby mohli podkopat dům žalovaného a zhotovit mu tam schodiště. Dále se v průběhu stavby projevil problém s výškovými rozdíly. Projektant udělal chybu v projektu, pokud jde o výškové kvóty a rozměry tak nevycházely. Toto se nějakou dobu řešilo, upravovala se projektová dokumentace, toto mělo vliv i na statiku objektu. Dále žalobce popsal, že měl znemožněný přístup do objektu ze zahrady, neboť žalovaný vybagroval na zahradě velkou díru pro sběrnou jímku. Další prodlení zapříčiněná stranou žalovanou bylo z důvodů dodávky elektroinstalací, které si zařizoval žalovaný. Museli počkat až se natáhne elektroinstalace, aby mohli pokračovat. Dále žalobce potvrdil, že určité prodlení s pracemi bylo způsobeno i klimatickými podmínkami v zimním období. Stejně tak potvrdil prodlení způsobené dodáním dřevěného nosníku. Dále žalobce popsal průběh prací a domluv se žalovaným, když v průběhu stavby se dělalo 38 změnových listů, což je neúměrně mnoho, pokud jde o rodinný dům, činilo to přes milion korun a každý týden dělali dva změnové listy, aby mohli pokračovat v práci na díle. Převážná většina změnových listů se dělala na základě požadavku žalovaného na jiné práce, které vůbec nebyly předmětem smlouvy o dílo. Vedle toho vznikly změnové listy, které byly vyvolány změnou úpravy projektové dokumentace, kterou si vyžádal žalovaný a dále změnové listy, které si vyžádaly práce, které projektová dokumentace neobsahovala. Žalobce prováděl dílo na základě projektové dokumentace pro ohlášení stavby nikoliv pro provedení stavby. Žalobce upozornil na stavbě žalovaného, že vzhledem k početným změnovým listům se sjednaný termín dokončení díla nestihne. V měsíci září roku 2022 chtěl žalobce podepsat dodatek s žalovaným ohledně prodloužení termínu s dokončením stavby, žalovaný to ale odmítal.

42. Z účastnické výpovědi žalovaného Jméno žalovaného, učiněného na jednání soudu dne 18. září 2024, se podává, že žalovaný popsal průběh celého vztahu tak, že architekti zpracovali projektovou dokumentaci. Žalovaný na žalobce dostal doporučení a vybral si jej v rámci nejnižší nabídnuté ceny. Žalobce mu nacenil položkový rozpočet. Položkový rozpočet nevytvářel žalovaný, ale zpracovali jej architekti. Žalovaný uvedl, že je na zhotoviteli, aby si zkontroloval položkový rozpočet s projektovou dokumentací, zda-li opravdu obsahuje vše. Rozsah díla udávala projektová dokumentace. Dále žalovaný uvedl, že smlouvu nechal překontrolovat svým právním zástupcem před podpisem. Žalovaný uvedl, že na určité části stavby si sjednával subdodavatele a šlo o výplně otvorů, elektroinstalace, zelená střecha, kanalizace, voda. Všechny tyto části ovšem nejsou součástí rozpočtu. To znamená, nemají vliv na termín, protože nejsou ve smlouvě uvedené. Žalobce předložil žalovanému časový harmonogram, který žalovaný rozeslal mezi jednotlivé subdodavatele, tak aby časově věděli, kdy můžou na jednotlivé profese nastoupit. Změnové listy se dělali z důvodu nepřipravenosti žalobce, protože se až následně zjistilo, že je potřeba něco provést, ale v rozpočtu to nebylo. právnická osoba dokumentaci to bylo. Pokud jde o druhé nadzemní podlaží, tak to v projektové dokumentaci bylo s tím, že v rozpočtu chybělo druhé opláštění OSB desek. Žalobce nato vystavil změnový list, s kterým ale žalovaný nesouhlasil a udělal si uvedené svépomocí. Dělal to asi 10 dnů. právnická osoba dokumentaci ale opláštění druhého nadzemního podlaží bylo, chybělo to ve výkazu výměr, co jsi zhotovitel nezkontroloval. Na tuto chybu přišel až v průběhu realizace díla.

43. Dále sám žalovaný potvrdil, že práce dle zjišťovacího protokolu číslo hodnota byly provedeny. Dále žalovaný uvedl, že při provádění díla žalovanému vznikly škody, a to poškození oken, dále byla špatná výmalba a poškození krbu a dále náhrada škody za HEP profil.

44. Pokud jde o dohodu ohledně slevy, žalovaný uvedl, že tak tato rozhodně nebyla domluvena dle emailu ze dne 25. 2. 2022, neboť je v něm uvedeno, že okna se opraví až následně v červenci a úhrada svařování HEB profilů ta má být doplněna do 4.

3. Pokud jde o domluvu ohledně odečtu na základě vzniklých škod, žalovaný si tu už přesně nevybavoval, určitě tato dohoda nebyla písemná. Ústně se dohodli, že se mělo počkat na opravu oken a dále vše bylo dokladováno velice obecně, neboť žalovaný už v této době uplatňoval nároky ze smluvní pokuty za prodlení s dodržením termínu a chtěl tyto škody rovnou započíst.

45. Pokud jde o přístup na stavbu, žalovaný vypověděl, že tento byl zajištěn zcela v souladu se stavebním povolením, a to z adresa. adresa pozemek žalovanému ani nepatří. adresa pozemek patří bratrovi žalovaného, který mu umožnil zpočátku přístup na stavbu tak, aby si tam navezl nějaký materiál, ale už dopředu upozorňoval žalovaný žalobce, jak se stavba prodlužovala, že zezadu přístup nebude možný, zadní přístup byl domluvený do září. Tím, že se stavba prodlužovala, tak přístup zezadu nemohli umožnit. Žalovaný upozorňoval žalobce prostřednictvím emailu, že na stavbě je nedostatečný počet pracovníků, že tam nenavazují profese, že měli přijít elektrikáři, že se to musí posunout, že je třeba posílit pracovníky, že se nestíhá. Pokud jde o námitku, že žalobce vyžádal nutný souhlas souseda, tak tento souhlas nebyl nutný podle vydaného stavebního povolení. Způsob stavby byl řešen jiným způsobem, než podbetonováním, tak aby právě tento souhlas nebyl potřeba. Ale žalobce nebyl na tento jiný způsob provádění díla (vrty) připraven, takže řekl, že na svoje náklady zajistí souhlas souseda tak, aby mohlo být postupováno způsobem podbetonováním. Dále pokud se jedná o změnu stavby před dokončením, žalovaný k tomu uvedl, že to zahrnovalo toliko to, že se přidávala krbová vložka s komínem. Takže takto se pouze změnila stavba oproti projektu.

46. Dále následují předložené důkazy ze strany obou účastníků, na základě kterých žalobce nebo žalovaný prokazovali prodlení s dokončením stavby způsobené druhou stranou.

47. Dle doložených samostatných listů ze stavebního deníku, list č. hodnota ze dne 2. 2. 2021 a ze dne 9. 2. 2021 (na č.l. 27 spisu) a zápisů ze stavebního deníku, list č. hodnota, zápis ze dne 8. 2. 2021 a ze dne 31. 3. 2021 (na č.l. 29 spisu), se zjišťuje, že v daných dnech žalobce prováděl izolace.

48. Dle zápisů ze stavebního deníku ze dne 21. 6. 2021, list č. hodnota, na č.l. 31 spisu, a ze dne 1. 9. 2021, ze dne 6. 9. 2021, se podává montáž zateplení objektu, a ze dne 7. 9. 2021 kontrolní den, se podává, že v tomto období se prováděl střešní plášť a dále, že do objektu zateklo.

49. Dle listu stavebního deníku č. hodnota, zápis ze dne 22. 11. 2021, ze dne 17. 12. 2021, žalobce žádá o součinnost k provádění elektroinstalace.

50. Z emailové komunikace žalobce ze dne 11. 1. 2022, a e-mailové komunikace ze dne 12. 1. 2022 od žalovaného žalobci a panu jméno FO, se podává, že žalobce žádá o uzavření dodatku ke smlouvě o dílo, což žalovaný odmítá vzhledem k tomu, že o něm nejednali a byl ze strany žalobce zaslán 80 dní po termínu dokončení.

51. Dle zápisu ze stavebního deníku list č. hodnota, na č.l. 36 spisu, ze dne 12. 3. 2021, ze dne 15. 3. 2021, ze dne 16. 3. 2021, ze dne 17. 3. 2021, ze dne 9. 4. 2021, ze dne 21. 4. 2021, se dále podává průběh stavby, zápis ze dne 9. 4. 2021 se týká KVH hranolů.

52. Z listu stavebního deníku č. hodnota, zápis ze dne 2. 11. 2020, ze dne 6. 11. 2020, ze dne 10. 11. 2020, 12. 11. 2020 a 24. 11. 2020 a ze dne 25. 11. 2020, se podává předání staveniště dne 2. 11. 2020, následuje průběh prací a zároveň prováděny bourací práce žalovaným.

53. Z listu stavebního deníku č. hodnota, na č.l. 41 spisu, zápis ze dne 19. 11. 2020, ze dne 12. 1. 2021, ze dne 29. 1. 2021, ze dne 16. 4. 2021, se podává průběh stavby, nesoulad ve výškovém rozměřování stavby, nesoulad betonové stěny nad konstrukcemi klenby sklepa a dále řešena statika.

54. Dále byly soudu předloženy následující změnové listy, které reflektují, jaké práce byly na stavbě ze strany žalobce provedeny. Jedná se o : změnový list č. hodnota – dosypy konstrukcí Anonymizováno pod podkladní desky ze dne 26. 1. 2021, na č.l. 44 spisu, změnový list č. hodnota – položkový rozpočet, na č.l. 44 p.v. spisu, ze dne 9. 3. 2021, změnový list č. hodnota – položkový rozpočet – konstrukce pro opláštění objektu druhého nadzemního podlaží ze dne 12. 7. 2021, na č.l. 45 spisu, změnový list č. hodnota – na č.l. 45 p.v. spisu – dobetonování BET pražců pod výplně otvorů ze dne 12. 7. 2021, na č.l. 45 p.v. spisu, změnový list č. hodnota – položkový rozpočet - strop nad schody přístavba sklep, ze dne 31. 1. 2022, na č.l. 46 spisu.

55. Ze souhlasu paní jméno FO ze dne 15. 11. 2020, na č.l. 26 spisu, se podává, že majitelka sousedního pozemku udělila souhlas žalobci ke stavební činnosti při provádění dělící stěny.

56. Dle zápisů ze stavebních deníků ze dne 20. 1. 2022, na č.l. 86 spisu, zápisu ze dne 27. 9. 2021, a ze dne 30. 9. 2021, ze dne 4. 10. 2021, na č.l. 87 – 88 spisu, se zjišťují prázdné lisy, podepsané pouze ze strany technického dozoru investora.

57. Dle zápisů ze stavebního deníku ze dne 11. 2. 2021, zápisu ze dne 6. 4. 2021, ze dne 9. 4. 2021 a zápisu ze dne 21. 4. 2021, na č.l. 91 až č.l. 103 spisu, se opět podává průběh prací s tím, že je uvedeno přerušení z důvodu klimatických podmínek.

58. Z fotografie č. hodnota na č.l. 113 spisu žalobce podává znemožnění přístupu na stavbu.

59. Z e-mailu ze dne 3. 5. 2021, na č.l. 113 p.v. spisu, a z e-mail ze dne 9. 8. 2021, na č.l. 114 spisu, se zjišťuje, že účastníci řízení řeší nemožnost přístupu na pozemek a dále žalovaný sděluje žalobci, že do objektu zateklo.

60. Z listu stavebního deníku č. hodnota, na č.l. 114 p.v. spisu, ze dne 1. 9. 2021, a fotografie č. hodnota – č. hodnota na č.l. 115 až 116 spisu, se podává zatečení do objektu.

61. Z listiny na č.l. 116 p.v. spisu, soud žádné skutečnosti pro posouzení věci nezjistil.

62. Dále soud zjišťuje jednotlivý průběh stavby z listu stavebního deníku č. hodnota, zápisu ze dne 18. 6. 2021, ze dne 29. 6. 2021, ze dne 21. 6. 2021, na č.l. 117 spisu, a stavebního deníku na č.l. 118 p.v. – 120 spisu, zápis ze dne 22. 11. 2021, ze dne 23. 11. 2021, ze dne 24. 11. 2021, ze dne 29. 11. 2021, ze dne 17. 12. 2021, ze zápisu ze dne 9. 12. 2021 a ze dne 17. 12. 2021, a zápisu ze dne 3. 1. 2022 a zápisu z téhož dne na č.l. 120 p.v. spisu.

63. Dle e-mailu ze dne 10. 6. 2021, na č.l. 118 spisu, se prováděla střešní konstrukce, a to panem „Křížem“.

64. Dále se opět zjišťuje, že ve věci bylo uzavřeno velké množství změnových listů, které byla zaslány e-mailem ze dne 12. 7. 2021, stavebnímu dozoru a to změnový list č. hodnota – položkový rozpočet – konstrukce pro opláštění objektu 2. NP – S07, na č.l. 121 p.v. – 122 spisu, položkový rozpočet č. hodnota – konstrukce pro opláštění objekt 2. NP, na č.l. 123 – 124 spisu, včetně poznámek na č.l. 124 p. v. spisu, e-mailem ze dne 12. 7. 2021, na č.l. 125 spisu, pak zaslán změnový listu č. hodnota – položkový rozpočet – konstrukce pro opláštění objekt 2. NP, č.l. 125 p.v. – 127 spisu, včetně poznámek a e-mail ze dne 12. 7. 2021, na č.l. 127 p.v. spisu, včetně změnového listu č. hodnota – položkový rozpočet – akce střechy nad 2.NP doplnění, na č.l. 128 – 129 spisu, 65. Z fotografií datovaných dne 25. 11. 2021, na č.l. 130 – 131 spisu, a fotografie ze dne 3. 1. 2021 a ze dne 29. 11. 2021, se podává provádění elektroinstalace na objektu.

66. Z emailů na č.l. 189 až 196 spisu, a to ze dne 9. 6. 2021, ze dne 29. 9. 2021 včetně fotografie, ze dne 18. 10. 2021, ze dne 19. 10. 2021, se podává, že žalovaný poptával dodatek ke smlouvě o dílo včetně nového harmonogramu prací, dále žalovaný poptává provedení jednotlivých prací u žalobce tak aby navazovaly subdodávky, urguje u žalobce provedení uvedených prací, upozorňuje žalobce, že nejsou dodržovány termíny, stejně tak upomíná žalobce, ať navýší pracovníky na stavbě.

67. S ohledem na níže uvedené odůvodnění tohoto rozhodnutí soud neprováděl další dokládané důkazy ze stran účastníků a to důkazy jako projektovou dokumentací včetně výkazu výměr a rozpočtu, stavebním povolením, spisem stavebního úřadu Anonymizováno adresa, č.j. Anonymizováno, sp. zn. Anonymizováno, fotodokumentací časosběr za období 2. 11. 2020 až 27. 11. 2020, změnovými listy, znaleckým posudkem k otázce vlivu změn na dobu realizace díla a shodně tak k otázce posouzení rozsahu změn oproti projektové dokumentaci, která byla pokladem pro realizaci díla, smlouvou o výkonu TDI ze dne 2. 11. 2020 včetně dodatků, koordinačním situačním výkresem na č.l. 202 spisu, seznamem vad a nedodělků na č.l. 206 spisu a sdělením Úřadu městské části adresa ze dne 23. 4. 2024 na č.l.

186. Další důkazy by byly nadbytečné a nehospodárné.

68. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujícího zákonného ustanovení:

69. Podle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

70. Podle ust. § 2610 odst. 1 „o.z.“ právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Dle odst. 2 téhož ustanovení je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

71. Podle ust. § 2611 „o.z.“ provádí-li se dílo po částech nebo se značnými náklady a neujednaly-li strany placení zálohy, může zhotovitel požadovat během provádění díla přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům.

72. Podle ust. § 2623 „o.z.“ není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu.

73. Podle ust. § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

74. Podle ust. § 2051 o. z. může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

75. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

76. Podle ust. § 1987 odst. 2 „o. z.“, pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

77. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

78. Jak bylo výše uvedeno, v souladu s ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. bylo mezi účastníky řízení nesporné, že mezi nimi byla uzavřena smlouvy o dílo ze dne 2. 11. 2020, ohledně výstavby rodinného domu pro žalovaného, s termínem předání díla dne 1. 10. 2021. Dílo bylo předáno dne 24. 2. 2022 na základě předávacího protokolu.

79. Spornou skutečností mezi účastníky bylo, zda je žalovaný povinen žalobci zaplatit částku ve výši 376.777 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 332.710 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, zákonným úrokem z prodlení z částky 44.067 Kč od 5. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, za neuhrazení dvou vystavených faktur a dále částku 309.683 Kč, jakožto smluvní pokutu za prodlení s hrazením na vystavené faktury a to dle čl. 12 odst. 1 předmětné smlouvy o dílo (vypočteno k datu 4. 8. 2022), což žalobce učinil předmětem žaloby. Soud se dále zabýval námitkou předčasnosti vystavení obou faktur (v rozporu s dohodou mezi účastníky) a námitkou započtení, kterou vznesl žalovaný.

80. Dle provedeného dokazování, ve smlouvě o dílo (čl. 5) účastnici sjednali, že žalovaný bude cenu díla ve výši 4.968.466,43 Kč platit průběžně na základě vystavených daňových dokladů žalobcem maximálně 1x měsíčně, a to po vzájemném písemném odsouhlasení skutečně provedených prací na té části díla, která je předmětem fakturace. Dle smluvního ujednání byl postup takový, že žalobce žalovanému předloží soupis skutečně provedených prací ke schválení. Žalovaný je pak zavázán provést kontrolu soupisu provedených prací nejpozději do 5 pracovních dnů od jeho obdržení od žalobce. Schválené položky pak budou neprodleně poskytnuty žalobci k fakturaci. Po objasnění se žalovaný k takovému vyúčtování vyjádří do 5 dnů od jeho obdržení od žalobce.

81. Co se týče tohoto požadavku na zaplacení částky 332.710 Kč (ceny díla), účastnici sjednali ve smlouvě o dílo platební podmínky (viz. k tomu výše odůvodnění rozsudku). Pokud účastnici sjednali průběžné placení ceny díla měsíčně v závislosti na provedených pracích, není pro vznik práva na zaplacení ceny díla rozhodující provedení díla (rozsudek NS ČR ze dne z 21. 10. 2003, sp. zn. 32 Odo 543/2002, který je použitelný i v současné době; provedení díla není pro vznik práva na zaplacení ceny díla rozhodující v případě, že si účastníci smlouvy o dílo uzavřené podle obchodního zákoníku sjednali, že cena díla bude placena měsíčně v závislosti na provedených pracích).

82. Fakturou č. hodnota ze dne 8. 2. 2022 žalobce podle soupisu prací (označeno jako Anonymizováno) k zaplacení vyfakturoval částku 332.710 Kč. K tomu žalobce doložil soupis provedených prací a dodávek Anonymizováno a listinu prokazující vyúčtování prací Anonymizováno. V řízení bylo prokázáno, že žalobce ještě před vystavením samotné faktury č. hodnota, zcela v souladu se smluvním ujednáním emailem ze dne 31. 1. 2022 tento soupis prací posílá technickému dozoru žalovaného. Nebylo tvrzeno ani doloženo, že by žalovaný nebo technický dozor samotnou fakturu, či provedení vyfakturovaných prací rozporovali. Naopak technický dozor žalovaného v rámci svědecké výpovědi potvrdil, že práce dle zjišťovacího protokolu byly provedeny. Což ostatně potvrzuje technický dozor i dle emailové zprávy ze dne 25. 2. 2022. Následně v souladu s čl. 5 smlouvy o dílo dle emailu ze dne 8. 2. 2022, byla tato faktura č. hodnota poslána žalovanému a současně technickému dozoru žalovaného, přičemž žalobce prokázal i doručení tohoto emailu téhož dne. Splatnost faktury č. hodnota byla stanovena dnem 15. 2. 2022.

83. Žalovaný se se zaplacením dostal do prodlení v den následujícím po splatnosti faktury a za této situace, soud žalobci dle ust. § 1970 „o.z.“ ve výši určené dle § 2 nařízení vlády č. 351/212 Sb., v platném znění, přisoudil úrok z prodlení.

84. Na základě popsaného právního názoru soud žalovanému uložil, aby žalobci zaplatil cenu díla ve výši 332.710 Kč s úrokem z prodlení od 16. 2. 2022 do zaplacení, když dnem následujícím po splatnosti faktury se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením.

85. Stejně tak soud vyhověl požadavku žalobce na uhrazení provedených víceprací na díle vyúčtovaných fakturou – daňovým dokladem č. hodnota ze dne 20. 3. 2022, a to částkou ve výši 44.067 Kč (bez DPH 38.319,13 Kč) se splatností dne 4. 4. 2022.

86. Soud v prvé řadě vyšel z doloženého soupisu provedených prací a dodávek za měsíc 03/22 „ZJ14“, ze dne 20. 3. 2022, na základě kterého byl vystaven uvedený daňový doklad. Práce v něm uvedené byly provedeny na základě změnových listů č. hodnota až 4, č. hodnota a změnových listů č. hodnota až 37, v celkové výši 70.819 Kč. Od této částky byla odečtena dohodnutá sleva, a to za poškození atiky - 4.500 Kč, výmalba ve výši – 3.000 Kč a práce spojené s HEB – úprava svařování ve výši - 25.000 Kč. Celkem vyúčtovaná částka ve výši 44.067 Kč (38.319 Kč bez DPH).

87. Daňový doklad byl žalovanému zasílán emailovou zprávou ze dne 24. 3. 2022 a tato zpráva byla přečtena, což vyplývá z emailového potvrzení o přečtení zprávy. Nadto v rámci emailové komunikace s technickým dozorem žalovaného ze dne 25. 2. 2022, sám technický dozor žalovaného dle závěrečného vyúčtování potvrzuje, že byly provedeny práce na změnových listech č. hodnota Anonymizováno Ze soupisu prací Anonymizováno, který byl přiložen k předmětné faktuře, pak vyplývá, že zahrnuje práce na změnových listech č. hodnota-Anonymizováno. Stejně tak technický dozor v rámci své svědecké výpovědi sepsání vypsaného emailu ze dne 25.2.2022 potvrdil. Tímto tedy došlo k odsouhlasení prací uplatněných dle předmětné faktury.

88. Žalovaný v řízení namítal, že žalobci nevznikl v souladu s čl. 4 odst. 4 smlouvy o dílo nárok na proplacení těchto víceprací, neboť na ně nebyl uzavřen dodatek. Takováto námitka je v rozporu se zjištěnými skutečnostmi a to, že v průběhu smluvního vztahu bylo ze strany žalobce vystaveno velké množství změnových listů (konkrétní výše 38 změnových listů), na základě kterých žalobce práce na díle prováděl. V uplatněném případě měla změna stavby povahu víceprací, jejichž potřeba nastala v průběhu realizace díla, a to buď jako nově objednané nebo vynucené (toto soud neposuzoval). Takovýto způsob sjednání změn žalovaný akceptoval, zjevně se tak jednalo o zavedenou praxi mezi stranami. Změnové listy byly zasílány prostřednictvím emailové komunikace mezi účastníky. Technický dozor žalovaného je, dle svědecké výpovědi, schvaloval. V tomto případě byly práce se souhlasem obou stran – formalizovaným postupem - oboustranně schvalovány dle změnových listů, neboť technický dozor žalovaného potvrdil, že práce dle uvedených změnových listů byly provedeny, což vyplývá z jeho strany provedené emailové komunikace ze dne 25. 2. 2022.

89. Pokud jde o zachování písemné formy, k tomu soud odkazuje na následující zákonná ustanovení a to ust. § 582 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého je právní jednání neučiněné ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Pro smlouvy pak platí i ust. § 1758 občanského zákoníku, podle nějž dohodnou-li se strany, že pro uzavření smlouvy užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. Pro změnu smlouvy, resp. obecně právního jednání, pro kterou byla smluvena určitá forma, pak podle § 564 občanského zákoníku platí, že takovou změnu lze učinit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje. Z uvedeného vyplývá, že výhrada písemné formy smlouvy není neměnná. Stejně jako se strany mohou na určité formě změny smlouvy domluvit, mohou toto ujednání později změnit či zrušit. Jak Nejvyšší soud připomněl v rozsudku ve věci spis. zn. 26 Cdo 3501/2019 ze dne 22. ledna 2020, mohou tak učinit i právním jednáním učiněným v jiné formě. Vztáhnuto k řešené věci, pokud by snad strany v průběhu smluvního vztahu nedodržovaly sjednanou písemnou formu nutnou pro změnu smlouvy, pak takovýto postup koresponduje se zavedenou praxí stran, kdy v daném případě smluvní vztah účastníci upravovali průběžně, a to na základě neobvykle velkého počtu vystavovaných změnových listů, které v průběhu schvaloval technický dozor žalovaného.

90. Na základě uvedeného soud žalovanému uložil, aby žalobci zaplatil cenu za provedené vícepráce ve výši 44.067 Kč s úrokem z prodlení od 5. 4. 2022 do zaplacení, když dnem následujícím po splatnosti faktury se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením.

91. Nutno doplnit, že žalovaný stavěl svoji obranu ve věci na tom, že pokud jde o dvě uplatněné faktury, tyto byly ze strany žalobce vystaveny předčasně, v rozporu s dohodou mezi účastníky, která byla taková, že tyto faktury budou vystaveny poté, co bude možné zohlednit slevu z ceny díla v souvislosti se škodami, které žalobce způsobil. V prvé řadě tedy žalovaný nenamítá neoprávněnost vystavených faktur jako takových, ale argumentuje uzavřenou dohodou mezi účastníky řízení, která měla spočívat v tom, že žalobce faktury vystaví, jakmile bude zohledněna sleva z ceny díla v souvislosti se škodami, které měl žalobce způsobit. Pro soud tedy nebylo v prvé řadě podstatné posouzení vzniku škody, její výše (jednotlivé faktury a potvrzení o uhrazení) a ani to, zda za škodu odpovídá žalobce, ale především tvrzení žalovaného, že taková dohoda byla mezi účastníky sjednána. K tomu je třeba uvést, že sjednání dohody zohledňující slevu z ceny díla, nebylo mezi stranami sporné a to, pokud jde o odpočty dle soupisu provedených prací a dodávek za měsíc 03/22 „ZJ14“, ze dne 20. 3. 2022. Svědek – technický dozor žalovaného - si sice žádnou takovou dohodu nevybavoval, po předložení jím vypracovaného emailu ze dne 25. 2. 2022, potvrdil tam uvedenou dohodu o odpočtu, která byla následně promítnuta do faktury č. hodnota ze dne 20. 3. 2022. Tvrzená, blíže nespecifikovaná dohoda o vystavení faktury po zohlednění vzniklých škod, žalovaný neprokázal, a to v takovém rozsahu, jak ji tvrdil. Žalobce připustil, že zohlednil určité škody do druhé faktury, což vyplynulo i z listinných důkazů a výpovědi technického dozoru žalovaného. Nicméně nebylo prokázáno, že si strany sjednaly, že tato škoda bude zohledněna v nějaké vyšší míře.

92. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s hrazením uvedených faktur, má žalobce nárok i na smluvní pokutu dle č.l. 12 odst. 1 smlouvy o dílo. Dle tohoto ustanovení je sjednána smluvní pokuta v případě nesplnění termínu proplacení daňových dokladů z důvodu na straně zadavatele, a to ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení.

93. K přiměřenosti smluvní pokuty soud odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle které smluvní pokuta sjednaná ve výši 0,5 % denně z dlužné částky je posuzována jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy, (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 33 Cdo 3123/2010). Rovněž není dán důvod pro snížení výše smluvní pokuty, neboť jak uvádí Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 13. 11. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4956/2007, na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, případě její výše dosažené za určité období, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení dlužníka, kdy její výše plně odvisí od doby, po kterou dlužník neplní smluvní pokutou zajištěné povinnosti.

94. Soud rovněž neshledal důvody pro zrušení ujednání o smluvní pokutě, jak navrhoval žalovaný, když ujednání o smluvní pokutě nelze považovat za právní jednání příčící se zjevně dobrým mravům jen z důvodu nepřiměřenosti výše pokuty. O neplatnost ujednání by se mohlo jednat tehdy, jestliže by se dobrým mravům zjevně příčily okolnosti, za nichž byla pokuta sjednána, případně i ve spojení s její nepřiměřenou výší (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 5377/2017). Lze uzavřít, že ani tyto okolnosti pro zrušení ujednání o smluvní pokutě nebyly v daném případě naplněny.

95. Při aplikaci výše uvedených závěrů na ujednání obsažená ve smlouvě o dílo je nutno uzavřít, že sjednaná pokuta ve výši 0,5 % denně za prodlení s hrazením částky ve výši 332.720 Kč v hodnotě 282.803 Kč, která byla účtována za 170 dnů, jakož i pokuta ve výši 0,5 % denně za prodlení s hrazením částky ve výši 44.067 Kč v hodnotě 26.880 Kč, která byla účtována za 122 dnů, není v rozporu s dobrými mravy. Sazba, dle soudu, naplňuje přiměřeně všechny funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací i sankční).

96. S ohledem na uplatněný zápočet žalovaného, v důsledku, něhož měla pohledávka žalobce zaniknout, zabýval se soud dále otázkou, zda byla naplněna hmotněprávní podmínka jistoty a určitosti protipohledávky žalovaného, aby mohlo dojít k platnému zápočtu ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o. z., resp. zda byla splněna podmínka likvidity protipohledávky žalovaného.

97. Započtení pohledávek (kompenzace) je jako jeden ze způsobů zániku závazku upraveno i v ust. § 1982 a násl. o. z. Jeho podstata spočívá v tom, že mají-li strany vůči sobě vzájemné pohledávky s plněním stejného druhu, může každá z nich učinit vůči té druhé projev vůle směřující právě k započtení. Započítávané pohledávky pak zaniknou v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z. však pohledávka nejistá nebo neurčitá není k započtení způsobilá. Právní předpisy přitom pojmy „pohledávka nejistá“ a „pohledávka neurčitá“ nijak nedefinují. Důvodová zpráva k předmětnému ustanovení definuje cíl citovaného ustanovení, když uvádí, že nově se navrhuje výslovně stanovit, že jednostranně nelze započíst ani pohledávky nejisté nebo neurčité, neboť započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli vyvolání nejasností a následných sporů.

98. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 konstatoval, že vlastností, která určuje započitatelnost ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 OZ je likvidita, tzn. lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená dle § 98 o. s. ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost. Spornost této pohledávky by však neměla být založena pouze na základě právních argumentů, ale problematičností zjišťování skutkových okolností vzniku pohledávky. Dále by nemělo dle Nejvyššího soudu jít o případ, kdy protipohledávka pochází ze stejného smluvního vztahu jako pohledávka hlavní. Na toto rozhodnutí navázal rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, který se rovněž zaobíral výkladem ust. § 1987 odst. 2 o. z. Nejvyšší soud označil za likvidní pohledávku takovou, kterou lze co do základu i výše snadno prokázat (zjistit), resp. jedná se o pohledávku, o níž není rozumných pochyb. Naopak jako ilikvidní pohledávku označil takovou, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníkovi formou námitky započtení vyvolává spíše spory o existenci či výši aktivní pohledávky nežli zánik obou pohledávek, který by obě strany jednoznačně akceptovaly. Nejistota přitom musí být objektivní a musí se týkat zásadních otázek, jako zda pohledávka vůbec vznikla, z jakého důvodu, jaká je její výše, apod.

99. V obecném procesním smyslu je tak likviditou pohledávky potřeba rozumět její snadnou prokazatelnost, tj. zda může soud o protipohledávce rozhodnout ve stejném řízení, které je vedeno o pohledávce hlavní, aniž tím bude neúměrně zasaženo do zájmů věřitele, který hlavní pohledávku vymáhá a legitimně se dožaduje co nejdřívějšího vydání rozhodnutí o své pohledávce, nikoli vedení dalšího sporu o pohledávce jiné. Náročnost prokázání protipohledávky by neměla být větší nežli prokázání pohledávky hlavní.

100. Pro závěr o faktické neurčitosti, resp. nejistotě je podstatné, nakolik jsou existence a výše pohledávky postaveny najisto v době kompenzačního projevu. K tomuto okamžiku je třeba zkoumat způsobilost příslušné pohledávky k započtení. Právě míra jistoty ohledně existence a výše jednostranně započítávané pohledávky je otázkou problematickou, způsobilou vnést právní nejistotu do vztahu subjektů práva. Dle názoru soudu je ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. třeba považovat za pohledávku nikoli neurčitou a nejistou nejen pohledávku nespornou, která byla dlužníkem uznána či přiznána rozhodnutím soudu, ale i pohledávku, kterou před kompenzačním úkonem dlužník nezpochybňoval. Je třeba připustit, že dlužník může zpochybňovat v podstatě jakoukoli pohledávku. Nejistotu či neurčitost pohledávky je však dle přesvědčení soudu třeba hodnotit pohledem objektivizujícím. Pokud ust. § 1987 odst. 2 o. z. spojuje určitý následek (v daném případě nemožnost započtení) s existencí pochybností o existenci či výši pohledávky, lze použít uvedené v ust. § 4 odst. 2 o. z., z něhož vyplývá, že činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí pochybnosti, má se na mysli pochybnost, jakou si důvodně osvojí (pojme) osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. Musí se jednat o důvodné pochybnosti osoby případu znalé a vědomé si jeho zřejmých okolností, naopak nestačí účelově prezentované pochybnosti a námitky proti jednostranně započítávané pohledávce. Právní jednání, které odporuje zákonu, jako je jednostranné započítávání k tomu nezpůsobilých pohledávek, podléhá podle ust. § 580 ve spojení s ust. § 586 o. z. relativní neplatnosti. Znamená to, že ve smyslu ust. § 586 odst. 2 o. z. musí dlužník neplatnost takového zápočtu namítnout, jinak se toto právní jednání považuje za platné.

101. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, jak bylo shora uvedeno, že žalobce má nárok na úhradu dlužných částek dle vypsaných faktur, stejně tak na úhradu smluvní pokuty za prodlení s hrazení uvedených částek. Započetl-li žalovaný svou pohledávku na pohledávku žalobce, jedná se ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. o pohledávku v době kompenzačního úkonu neurčitou a nejistou, tudíž nezpůsobilou k započtení. Soud má vzhledem ke zjištěným skutečnostem důvodné pochybnosti o vzniku pohledávky žalovaného, resp. o důvodnosti sankce v podobě smluvní pokuty uplatněné vůči žalobci, neboť není možné z dosavadních skutkových zjištění postavit najisto, za jakých okolností došlo k prodlení žalobce, resp. zda nedošlo k prodlení žalobce s realizací díla v důsledku chování žalovaného (byť jen částečně). Náročnost prokázání existence pohledávky žalovaného zdaleka přesahuje v délce i složitosti prokázání existence pohledávky žalobce. V tomto důsledku a ve světle aktuální judikatury by došlo k ohrožení zájmu věřitele hlavní pohledávky (tj. žalobce), který se legitimním způsobem dožaduje vydání co nejdřívějšího rozhodnutí o své prokázané pohledávce. Žalobce od okamžiku uplatnění nároku ze strany žalovaného pohledávku sporoval a zpochybňoval, přičemž uváděl podrobný popis jednotlivých prací při realizaci díla pro žalovaného, jejich časových souvislostí a navazujících kroků, včetně samotného předání díla, na základě níž má soud důvodné pochybnosti právě o příčině vzniku prodlení, deklarované žalovaným jakožto předpoklad vzniku nároku na smluvní pokutu. Ze všech těchto důvodů nelze než uzavřít, že pochybnosti o existenci a výši takto uplatněné pohledávky jsou objektivně na místě a její prokazování by znamenalo nepoměrně delší průběh soudního řízení, čímž by došlo k jednoznačnému oddálení uspokojení žalobce coby věřitele pohledávky z hmotněprávního hlediska jisté. Z toho důvodu soud neprováděl další důkazy navržené žalovaným k prokázání jeho pohledávky.

102. Soud tak dospěl k závěru, že je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost. Spornost této pohledávky nebyla založena pouze na základě právních argumentů, ale na problematičnosti zjišťování skutkových okolností vzniku pohledávky. Soud již při prvním jednání upozornil žalovaného na rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, které je pro posouzení tohoto řízení zcela případné.

103. Lze tak uzavřít, že soud neuznal pohledávku žalovaného jako způsobilou k započtení, a žalobě bez dalšího vyhověl, aniž by se dále zaobíral jak obranou žalovaného, tak i podrobnějším dokazováním ohledně existence pohledávky žalovaného. Pochybnosti o existenci a výši žalovaným uplatněné pohledávky jsou objektivně na místě a její prokazování by znamenalo nepoměrně delší průběh soudního řízení, čímž by došlo k jednoznačnému oddálení uspokojení žalobce coby věřitele pohledávky z hmotněprávního hlediska jisté a prokázané.

104. Pokud jde o zamítavý výrok II. tohoto rozhodnutí, žalobci nevzniknul nárok na zaplacení náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši určené ust. § 3 nařízení vlády č. 351/212 Sb., v platném znění, tedy ve výši 1.200 Kč, jelikož se v tomto případě nejedná dle obsahu smluv o vzájemný závazek podnikatelů.

105. Výrok pod bodem III. je odůvodněn skutečností, že žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému účastníkovi podle § 142 odst. 2 OSŘ, když neúspěch žalobce je zcela marginální, resp. neúspěch žalobce nespočívá v žalovaném nároku, ale v nákladech spojených s uplatněním pohledávky. Žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 34.323 Kč, dále v odměně za zastupování advokátem za 9 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, písemné vyjádření ze dne 9. 5. 2023, účast na jednání soudu dne 11. března 2024, písemné podání ze dne 28. 3. 2023, písemné vyjádření ze dne 14. 5. 2024, účast na jednání soudu dne 27. května 2024, účast u soudního jednání dne 18. září 2024 a účast u jednání soudu dne 2. prosince 2024) ze základu 686.460 Kč po 11.060 Kč ve smyslu ust. § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce za 1 úkon právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Celkem bylo učiněno 9 úkonů právní pomoci a žalobce tak má nárok dále na 9 náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Celkem náhrada nákladů řízení činí částku 136.563 Kč, neboť právní zástupkyně žalobce není plátcem DPH.

106. Výrok IV. rozhodnutí o povinnosti žalobce zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 6.864 Kč je dán položkou 2, bod 2 Sazebníku soudních poplatků, kdy ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Žalobce dosud uhradil soudní poplatek ve výši 27 459 Kč, zbývá tedy doplatit 6.864 Kč, soud proto žalobci dle položky 1, bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků tento doměřil, jak shora ve výroku IV. tohoto rozsudku uvedeno. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.