Krajský soud v Brně · Rozsudek

38 Co 168/2024

č. j. 38 Co 168/2024-131

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-01-15 · POTVRZENI,ZMENA · ECLI:CZ:KSBR:2025:38.Co.168.2024.1

  1. OS Žďár n.S. 6 C 157/2022-100
  2. KS Brno 38 Co 168/2024-131

Citované zákony (4)

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudkyň JUDr. Ireny Vitovské a JUDr. Jitky Levové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o částka Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou z 22. 5. 2024, čj. 6 C 157/2022-100

I. Rozsudek soudu I. stupně sea/ potvrzuje v napadeném zamítavém výroku II a v části výroku IV o poplatkové povinnosti žalovaného,b/ mění ve výroku III o náhradě nákladů řízení účastníků tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, ,c/ mění ve zbývající části výroku IV a ve výroku V o náhradě nákladů řízení státu tak, že žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou na náhradě nákladů řízení částku , částka, Kč a žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou na náhradě nákladů řízení částku , částka, Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku , částka, Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta B 1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku , částka, Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, Kč od , datum, do zaplacení (výrok I), žalobu zamítl ohledně částky , částka, Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, Kč od , datum, do zaplacení (výrok II), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši , částka, Kč (výrok III), žalovanému dále uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši , částka, Kč a dále náklady řízení ve výši , částka, Kč (výrok IV) a žalobci uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši , částka, Kč (výrok V).

2. Proti tomuto rozsudku, vyjma přísudečného výroku I, podal v zákonné lhůtě odvolání žalobce. Vytýká v něm soudu I. stupně, že učinil nesprávný skutkový a právní závěr stran jeho spoluzavinění na vzniklém škodlivém následku, který byl promítnut do zamítavé části rozhodnutí, a současně byla chybně vyčíslena náhrada jeho nároku na bolestné. Napadený výrok II je tak skutkově i právně vadný. Z provedeného dokazování bylo prokázáno, že účast žalobce na vzniklé škodě nemůže být v jakékoliv příčinné souvislosti s ní, neboť míra jeho aktivního jednání před vlastním incidentem nedosáhla žádné intenzity, která by mohla žalovaného vyprovokovat k tak zásadnímu fyzickému toku. Pokud tyto okolnosti soud I. stupně posoudil tak, že v rozsahu jedné čtvrtiny si žalobce za vzniklou škodu odpovídá sám, neboť fyzický útok žalovaného vyprovokoval, tak takový závěr nemá oporu v provedeném dokazování. Jakékoli krácení nároku je tak dle žalobce neopodstatněné. Navrhl proto změnu napadeného rozsudku tak, že mu bude přiznána i částka , částka, Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Uvedl, že respektuje rozhodnutí soudu I. stupně ohledně stanovení charakteru poškození, jímž byla zlomenina klíční kosti s dislokací podle bodu 11.3 vládního nařízení s ohodnocením 80 body v celkové výši , částka, Kč. Žalovaný se shoduje s názorem soudu I. stupně, že došlo k spoluzavinění žalobce, a navíc se domnívá, že míra jeho spoluzavinění je dokonce vyšší, než čtvrtinová. Nelze však souhlasit s odvolací námitkou žalobce, že neexistuje míra spoluzavinění a že názor o jeho existenci není podložen provedeným dokazováním. Průběh dokazování naopak jasně poukázal na to, že stran žalobce byl žalovaný ke způsobení újmy vyprovokován, když jej pobízel, aby si to „vyřídili u lípy“ a zároveň byl stejně jako žalovaný pod silným vlivem alkoholu. Žalobce se tak vysokou mírou konzumace alkoholu dostal do stavu, ve kterém úmyslně vyvolal potyčku, a nedbal rozdílu tělesných konstrukcí mezi ním a žalovaným.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, vyjma nenapadeného přísudečného výroku I, a řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá, § 212a odstavec 1, 3, 5 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř“), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), a po doplnění dokazování posléze uvedenými listinnými důkazy (§ 213 odstavec 4 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

5. Odvoláním žalobce nebyl napaden přísudečný výrok I, který proto odvolací soud nepřezkoumával, neboť nabyl právní moci den poté, co poslednímu z oprávněných subjektů uplynula lhůta k podání odvolání (§ 205 odstavec 2, § 159 o. s. ř.).

6. Žalobce se v dané věci domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, Kč s příslušenstvím na základě tvrzení, že žalovaný jej , datum, v podnapilém stavu fyzicky napadl, způsobil mu zlomeninu klíčku levého ramene, že mu za dobu pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, vznikla škoda ve výši , částka, Kč ve formě ušlého výdělku, škoda na stravenkách ve výši , částka, Kč a bolestné bylo ohodnoceno částkou , částka, Kč. Soud I. stupně žalobě vyhověl ohledně částky , částka, Kč a ve zbytku ji zamítl s odůvodněním, že žaloba je co do základu důvodná, neboť žalovaný za vzniklou škodu odpovídá, avšak na straně žalobce dovodil spoluzavinění v rozsahu jedné čtvrtiny. S těmito závěry se odvolací soud ztotožňuje, navíc dospěl k závěru, že spoluzavinění žalobce na vzniklé škodě je třeba posoudit v poněkud vyšším, a to třetinovém rozsahu.

7. Podle ustanovení § 2910 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

8. Podle ustanovení § 2951 odstavec 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

9. Podle ustanovení § 2951 odstavec 2 o z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečně a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

10. Podle stanovení § 2958 před středníkem o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti.

11. Podle ustanovení § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jsou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

12. Podle ustanovení § 3 odstavec 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.

13. Ustanovení § 2918 o. z. stanoví základní zásadu, podle níž nemůže být škůdce povinen k náhradě celé utrpěné škody, ale pouze její části, bylo-li jednou z příčin vzniku škody jednání poškozeného. Nemusí být přitom z jeho strany ani naplněn znak protiprávnosti jednání, neboť jednáním poškozeného nedochází k porušení absolutních práv třetích osob. Poškozenému se přičítají veškeré okolnosti na jeho straně, jež přispěly ke škodlivému následku. Poškozený jedná deliktně nikoli vůči jiným osobám, ale jen vůči svým zájmům, a neposuzuje se ani jeho zavinění, nýbrž vynaložení potřebné pečlivosti ve vztahu k vlastním statkům. Rozhodný pro posouzení spoluzpůsobení škody je rozsah porušení přiměřené ochrany svých statků. Míra účasti se zásadně řídí tím, co je spravedlivým rozdělením míry účasti ve světle konkrétní odpovědnosti odpovídajících osob za škodu vzhledem k jejich vlastnímu stupni zavinění a všem dalším příčinám, které důvodně zakládají nebo omezují jejich povinnost k náhradě škody. Úmysl jedné strany ve vztahu k nedbalosti druhé strany musí vést k eliminaci odpovědnosti druhé strany. Na roveň úmyslu tak může být postaveno i materiální a psychické působení na škůdce.

14. Z dokazování provedeného soudem I. stupně bylo prokázáno, že žalovaný žalobci , datum, v podnapilém stavu s hladinou alkoholu v dechu 2,06 promile a po předchozí vzájemné slovní rozepři fyzicky napadl rovněž silně podnapilého žalobce, kterého povalil na zem, sedl mu na záda a kroužil mu rukou, čímž mu způsobil frakturu akromilního konce klíčku levého ramene s nutností lékařského ošetření a omezením v obvyklém způsobu života do , datum, . Za tento skutek kvalifikovaný jako přečin ublížení na zdraví podle § 146 odstavec 1 trestního zákoníku byl žalovaný odsouzen trestním příkazem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou 23. 10. 2019 v řízení vedeném pod sp. zn. 2 T 173/2019. Žalobci na výdělku a nevyplacených stravenkách od zaměstnavatele vznikla škoda ve výši , částka, Kč a , částka, Kč, bolestné bylo ohodnoceno částkou , částka, Kč a za vystavení posudku o bolestném byla vynaložena částka , částka, Kč.

15. Odvolací soud dále dokazování doplnil úředním záznamem o podaném vysvětlení žalobce , datum, před orgánem , orgán, ze spisu Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou vedeného pod sp. zn. 2 T 173/2019, z něhož zjistil, že žalobce uvedl, že , datum, v noci v domě číslo popisné , číslo, v , obec, vypnul hlavní elektrický jistič, protože žalovaný měl puštěnou hlasitě hudbu, a z tohoto důvodu po probuzení mezi nimi došlo ke konfliktu, který vyvrcholil tím, že se venku před domem pod lípou fyzicky napadli. Žalobce žalovaného udeřil do obličeje a tím konflikt skončil. Ze stejného důvodu vznikl konflikt i odpoledne, kdy žalobce žalovanému řekl, ať s ním jde zase pod lípu, kde si to zase rozdají. Žalovaný jej však napadl hned na zahradě a vzhledem ke své fyzické konstituci i tomu, že žalobce měl pouze nazouváky, neměl proti němu šanci.

16. Dále odvolací soud doplnil dokazování úředním záznamem z téhož spisu , orgán, ze , datum, obsahujícím popis kamerového záznamu žalovaného z kamery umístěné na části domu číslo popisné , číslo, v , obec, pořízeného , datum, od 14.20 hodin do 14.50 hodin. Od začátku záznamu sedí na zahradě pod pergolou u tohoto domu žalobce, žalovaný a , jméno FO, , v 0.40 minut záznamu se žalovaný zvedl a strčil do žalobce, který se bránil, oba pokračovali ve strkání, drželi se vzájemně za ruce a po šesti vteřinách se také žalobce zvedl, účastníci pokračovali ve vzájemném strkání. Po dvou vteřinách žalobce spadl na trávník, obratem se zvedl a šel zpět k žalovanému s rukama skrčenýma před tělem, žalovaný stál s rukama podél těla. V 1.02 minut záznamu žalobce vystartoval levačkou po žalovaném, snažil se jej chytit za krk, následně se účastníci 15 vteřin strkali, poté žalovaný povalil žalobce na trávník, po třech vteřinách si na něj obkročmo sedl a držel ho, následovalo další strkání a snaha žalobce žalovaného z těla sundat. Po šesti vteřinách žalovaný slezl z žalobce, ten na něj opět útočil a vzájemně se pošťuchovali. V 2.24 minut záznamu si žalovaný lehl na žalobce a držel jej asi půl minuty pod sebou, následně se zvedl a odešel pod pergolu. Poté se zvedl i žalobce, upravil si oblečení, obul si pantofle, zvedl shozenou plastovou židli, uklidil rozházené věci, sedl si k přítomným osobám, s nimiž se bavil a dál popíjel.

17. Dále byl z tohoto spisu proveden k důkazu úřední záznam o podaném vysvětlení u téhož , orgán, , datum, , jméno FO, , který uvedl, že v rozhodné době byli účastníci sedící s ním pod pergolou dost opilí a pokračovali v pití piv a tvrdého alkoholu. Zpočátku se normálně bavili, avšak pak vznikl mezi účastníky spor ohledně toho, že žalobce v noci vypnul žalovanému elektriku kvůli hlasitě puštěné hudbě. Začali si sprostě nadávat, dle řeči pochopil, že se poprali již ráno pod lípou, kdy měl žalovaný „dostat“ od žalobce. Začali si vyhrožovat rvačkou, žalobce říkal žalovanému něco v tom smyslu, aby s ním šel zase pod lípu. Oba vstali a pustili se do sebe, žalobce říkal žalovanému, že jej na trávě „udělá“, protože má špatné boty, ale že pod lípou by to dopadlo jinak. Žalobce měl totiž gumové nazouváky. Žalovaný k němu přišel, chytil ho, chvíli se vzájemně přetahovali, pak žalovaný praštil s žalobcem o zem a sedl si na něj, kroutil mu s nějakou rukou dozadu. Žalobce proti němu neměl žádnou šanci, celé to trvalo asi minutu. Z jeho pohledu za to můžou oba dva stejně, oba se chtěli poprat, byli jako kohouti a vzájemně se provokovali.

18. Konečně odvolací soud provedl k důkazu úřední záznam téhož , orgán, z téhož spisu ze , datum, , z něhož zjistil, že hlídka policie se dostavila do , nemocnice, , kde byl žalobce ošetřován lékařem. Byl viditelně v silně podnapilém stavu, hladina alkoholu byla naměřena v dechu 2,85 promile.

19. Na základě takto provedeného a doplněného dokazování dospěl odvolací soud stejně jako soud I. stupně k závěru, že žaloba je co do základu důvodná. Žalovaný se dopustil shora uvedené úmyslné trestné činnosti, za niž byl uznán vinným, a tímto rozhodnutím je soud dle ustanovení § 135 odstavec 1 o. s. ř. vázán. V důsledku jeho protiprávního jednání vznikla žalobci jím vyčíslená a prokázaná škoda spočívající v ušlém výdělku, nevyplacených stravenkách a nákladech na zaplacení posouzení bolestného a toto pak bylo dle příslušného ustanovení § 3 odstavec 1 vládního nařízení č. 276/2015 Sb. správně ohodnoceno za poškození spočívající v dislokované zlomenině klíčku levého ramene. Soud I. stupně dospěl i k správnému závěru o spoluúčasti žalobce na vzniklé škodě. V této souvislosti odvolací soud doplnil dokazování a učinil podrobná zjištění ze shora označených listin tvořících obsah trestního spisu, z nichž bylo zcela jednoznačně prokázáno, že žalobce se na vzniklé škodě spolupodílel, a to nikoli v rozsahu jedné čtvrtiny, jak dovodil soud I. stupně, nýbrž dle závěru odvolacího soudu dokonce v rozsahu jedné třetiny. Škodu totiž zavinil v tomto rozsahu žalobce tím, že žalovanému již v nočních hodinách uvedeného dne znemožnil odebírat elektrický proud, v ranních hodinách dokonce při slovní rozepři vyvolané právě tímto jednáním žalovaného fyzicky napadl tak, že jej udeřil do obličeje, a v odpoledních hodinách se opět aktivně účastnil pokračující slovní rozepře, provokoval žalovaného k obdobnému fyzickému napadení, k jakému došlo již v ranních hodinách „pod lípou“, k čemuž nakonec došlo, nicméně v této potyčce byl „úspěšnější“ nakonec žalovaný, přičemž žalobce si byl vědom toho, že vzhledem k rozdílné tělesné konstituci účastníků i své nevhodné obuvi na trávníku při takovém fyzickém konfliktu bude ve značné výhodě především žalovaný, což se nakonec stalo. Tyto okolnosti, které nepochybně přispěly k vzniklé škodě, je tak třeba přičíst žalobci, který nevynaložil vůbec žádnou míru potřebné pečlivosti ve vztahu k vlastnímu zdraví a svému majetku. Jako spravedlivé rozdělení míry účasti odpovědnosti účastníků za vzniklou škodu vzhledem k jejich vlastnímu stupni zavinění, kdy je třeba jako úmyslné jednání ze strany žalobce hodnotit i psychické působení žalobce na žalovaného, tak přichází v úvahu jednotřetinové zavinění na vzniklé škodě na straně žalobce a zbývající pak na straně žalovaného Vzhledem k tomu, že jedné třetině žalované částky odpovídá částka přesahující napadenou zamítavou částku, je třeba napadený výrok II třeba považovat za správný.

20. S ohledem na vše shora uvedené proto odvolací soud dle ustanovení § 219 o. s. ř. napadený zamítavý výrok II jako věcně správný potvrdil včetně části IV o poplatkové povinnosti žalovaného, která mu byla uložena v souladu s ustanovením § 2 odstavec 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, a to dle položky 1 sazebníku soudních poplatků.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení účastníků byl dle ustanovení § 220 odstavec 1 písmeno a/ o. s. ř. změněn, neboť žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu jedné třetiny. Náklady řízení žalobce před soudem I. stupně vznikly ve výši , částka, Kč a jsou tvořeny odměnou zástupce žalobce za pět úkonů právní služby po , částka, Kč, celkem , částka, Kč, a to převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby a účast zástupce žalobce u jednání soudu I. stupně konaných ve dnech , datum, , , datum, a , datum, (§ 7 bod 5., § 11 odstavec 1 písmeno a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen „advokátní tarif“), pěti paušálními částkami hotových výdajů zástupce žalobce po , částka, Kč, celkem , částka, Kč (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu), částkou , částka, Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty, neboť zástupce žalobce je registrován u Finančního úřadu pro Kraj Vysočina, Územní pracoviště , město, jako plátce této daně. Dále jsou náklady řízení žalobce před soudem I. stupně tvořeny jízdným k uvedeným jednáním soudu I. stupně dle předložených jízdenek a ušlý výdělek ve výši , částka, Kč dle potvrzení zaměstnavatele o ušlém výdělku. Celkem tak náklady řízení žalobce před soudem I. stupně činí částku , částka, Kč (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, ), z toho jedna třetina činí částku , částka, Kč splatných k rukám zástupce žalobce (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).

22. Stejně tak byl dle ustanovení § 220 odstavec 1 písmeno a/ o. s. ř. změněny i výroky soudu I. stupně o náhradě nákladů řízení státu, který má dle ustanovení § 148 o. s. ř. právo na náhradu jedné třetiny vůči žalobci a dvou třetin vůči žalovanému. Náklady řízení státu tvořené vyplaceným znalečným celkem ve výši , částka, Kč tak je žalobce povinen platit částkou , částka, Kč a žalovaný částkou , částka, Kč.

23. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odstavec 1 a § 142 odstavec 1 o. s. ř. V odvolacím řízení zcela úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení tvořených odměnou jeho zástupce za dva úkony právní služby po , částka, Kč, celkem , částka, Kč, a to za vyjádření k odvolání a účast zástupce u jednání odvolacího soudu konaného , datum, (§ 7 bod 4., § 11 odstavec 1 písmeno d/ a g/ advokátního tarifu), jednou paušální částkou náhrady hotových výdajů zástupce žalovaného ve výši , částka, Kč a jednou paušální částkou náhrady hotových výdajů zástupce žalovaného ve výši , částka, Kč celkem , částka, Kč (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, a ve znění účinném od , datum, ), náhradou cestovních výloh vzniklých při použití osobního automobilu značky , značka auta, na cestě ze , adresa, a zpět k shora uvedenému jednání odvolacího soudu. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí dle ustanovení § 1 písmeno b/ vyhlášky č. 475/2024 Sb. 5,80 Kč, v dané věci tedy při ujetí , číslo, km činí celková náhrada , částka, Kč. Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km (zjištěno z technického průkazu č. , číslo, ), ceně automobilového benzinu 35,80 Kč/l (§ 4 písmeno a/ vyhlášky č. 475/2024 Sb.) a ujetých , číslo, km činí , částka, Kč. Celkem tak náklady na zastoupení žalovaného včetně náhrady za promeškaný čas za šest půlhodin po , částka, Kč, celkem , částka, Kč (§ 14 odstavec 1 písmeno a/, odstavec 3 advokátního tarifu) činí částku , částka, Kč (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, ) a k nim je třeba připočítat částku , částka, Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty, neboť zástupce žalovaného rozhodnutím o registraci k dani z přidané hodnoty vystaveným , datum, Finančním úřadem pro Kraj Vysočina, Územním pracovištěm , město, prokázal, že je plátcem této daně. Celkem tak náhrada nákladů odvolacího řízení žalovaného činí , částka, Kč splatných k rukám jejího zástupce (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.