6 C 157/2022

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 28 572 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 8 572 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 572 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 11 193,20 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a dále náklady řízení ve výši 6 184,50 Kč.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 2 061,50 Kč.

1. Žalobce se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení náhrady škody způsobené žalobci jednáním žalovaného, který byl trestním příkazem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jenž nabyl právní moci dne , datum, , uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se dopustil tím, že dne , datum, v době od , Anonymizováno, hodin do , Anonymizováno, hodin na uzavřené zahradě rodinného domu v , adresa, , , adresa, , v podnapilém stavu s hladinou alkoholu v dechu 2,06 promile a po předchozí vzájemné slovní rozepři fyzicky napadl rovněž silně podnapilého , Jméno žalobce, , narozeného , Datum narození žalobce, , sedl mu na záda a kroutil rukou, čímž mu způsobil frakturu akromilního konce klíčku levého ramene s nutností lékařského ošetření a trváním omezení v obvyklém způsobu života do , datum, . Za dobu pracovní neschopnosti počínaje od , datum, do , datum, včetně vznikla žalobci majetková škoda spočívající v ušlém výdělku ve výši 2 017 Kč, který představuje rozdíl mezi čistou měsíční mzdou žalobce a částkou odpovídající součtu vyplacené náhrady za pracovní neschopnost a nemocenských dávek, a dále ve ztrátě firemního benefitu ve výši 847 Kč, tj. celkem 2 864 Kč. Žalobce dále uplatnil po žalovaném bolestné ve výši 25 508 Kč, stanovené „na základě bodového hodnocení bolestného v roce 2019“, a to s ohledem na povahu zlomeniny způsobené žalobci žalovaným. Při prvním ošetření v den, kdy k úrazu došlo, byl sice ošetřujícím lékařem posouzen jako zlomenina bez dislokace, ale již na první kontrole po provedeném kontrolním rentgenovém vyšetření vyšlo najevo, že se jedná o zlomeninu s dislokací. Tato skutečnost má rozhodující význam pro stanovení hodnoty bolestného. Žalobce dále uvedl, že posun zlomené kosti nijak nezavinil. Žalobce vyzval žalovaného k náhradě škody ve výši 28 572 Kč sestávající z majetkové škody ve výši 2 864 Kč, bolestného ve výši 25 508 Kč a částky 200 Kč vynaložené žalobcem za vystavení posudku o bolestném, a to e-mailem odeslaným žalovanému dne , datum, , v němž stanovil žalovanému lhůtu k zaplacení nejpozději do , datum, . Na tuto výzvu žalovaný reagoval dne , datum, , kdy přislíbil žalobci úhradu částky 15 000 Kč do , datum, . Žalovaný však dosud žalobci ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobcem neuznává. Uvedl, že je ochoten žalobci náhradu za jím způsobenou újmu zaplatit, nicméně nesouhlasí s výši bolestného z důvodu nejasnosti způsobeného škodního následku žalovaným s vlivem na bodové ohodnocení. V první lékařské zprávě ze dne , datum, vypracované , tituly před jménem, , jméno FO, se uvádí, že žalovaný žalobci způsobil zlomeninu levé klíční kosti bez posunu, totéž je uvedeno stejným lékařem ve zprávě zpracované pro účely trestního řízení ze dne , datum, , kdy toto zranění je dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., odstavce 11.2. ohodnoceno 30 body. Pouze ve zprávě , tituly před jménem, , jméno FO, zpracované pro účely trestního řízení ze dne , datum, je zranění žalobce bez dalšího vysvětlení ohodnoceno dle téhož nařízení vlády odstavce 11.3. 80 body. Mělo-li se však jednat o zlomeninu s dislokací, ačkoli i tato zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, na své první straně hovoří pouze o zlomenině klíční kosti a stejně tak zpráva tohoto lékaře ze dne ze dne , datum, uvádí diagnózu pod kódem S4200 (zlomenina klíční kosti), žalovanému není známo nic o možném zhoršení (dislokaci) zlomeniny, zda a proč k ní došlo a zda je tato komplikace v příčinné souvislosti se zraněním způsobeným žalovaným. Podle žalovaného žalobce po incidentu trávil týden dovolené na , adresa, , a tedy zřejmě i normálně zatěžoval ruku, aniž by dodržoval klidový režim. Druhým důvodem, pro který žalovaný nesouhlasí s výší náhrady za bolestné je skutečnost, že žalovaný nikdy nepopíral, že žalobci zranění způsobil. Naopak plně spolupracoval v rámci trestního řízení a proti vydanému trestnímu příkazu nepodal odpor, přestože v rámci trestního řízení nebylo vůbec zohledněno spoluzavinění žalobce na škodním následku, který byl, jak plyne z trestního spisu, stejně jako žalovaný pod vlivem alkoholu a žalovaného provokoval.

3. Trestním příkazem Okresního soudu ve , adresa, . , Anonymizováno, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se dopustil tím, že dne , datum, v době od , Anonymizováno, hodin do , Anonymizováno, na uzavřené zahradě rodinného domu v , adresa, , , adresa, , v podnapilém stavu s hladinou alkoholu v dechu 2,06 promile a po předchozí vzájemné slovní rozepři fyzicky napadl rovněž silně podnapilého , Jméno žalobce, , narozeného , Datum narození žalobce, , sedl mu na záda a kroutil rukou, čímž mu způsobil frakturu akromilního konce klíčku levého ramene s nutností lékařského ošetření a trváním omezení v obvyklém způsobu života do , datum, .

4. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení , Jméno žalobce, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce doplnil svoji výpověď (v souvislosti s upřesněním výpovědí , jméno FO, a žalovaného) tak, že dne , datum, vznikl již po probuzení mezi účastníky konflikt, který vyvrcholil tím, že se venku před domem pod lípou fyzicky napadli. Ze stejného důvodu pak mezi nimi vznikl konflikt v odpoledních hodinách, kdy skutečně žalovanému řekl, „ať s ním jde zase pod lípu, kde si to zase rozdají“. O tom, co fyzickému napadení předcházelo, se však žalobce v rámci dříve podaného vysvětlení nezmínil, jak plyne z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne , datum, .

5. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení , Jméno žalobce, ze dne , datum, bylo zjištěno, že zranění považoval za banální, které bude za pár dní zhojeno. Po incidentu ještě asi týden pobýval v , adresa, a měl ruku zavěšenou v ortéze. Normálně s ní jinak fungoval, najedl se, umyl a podobně, pouze jej ruka v rameni bolela při pohybu.

6. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení , jméno FO, ze dne , datum, soud učinil zjištění o okolnostech, které potyčce účastníků předcházely. Mezi účastníky vznikl spor ohledně toho, že žalobce vypnul v noci žalovanému elektřinu. Nejprve si sprostě nadávali a pak oba vstali a vzájemně se do sebe pustili.

7. Z protokolu o výslechu žalovaného v postavení osoby podezřelé ze dne , datum, soud zjistil, že tento se k věci nevyjadřoval.

8. Žalobce nesouhlasil se svým účastnickým výslechem, čímž se zbavil možnosti se v tomto řízení k věci vyjádřit.

9. Z výslechu svědka , jméno FO, soud nezjistil žádné skutečnosti stran dodržování léčebného režimu žalobcem, neboť svědek si s odstupem čtyř let již nic nepamatoval.

10. Z lékařské zprávy ze dne , datum, vyplývá, že uvedeného dne byl žalobce ošetřen po napadení sousedem, kdy mu byla orientační dechovou zkouškou od Policie zjištěna hladina alkoholu v dechu 2,7 promile. Při tomto prvotním ošetření byla u žalobce zjištěna fraktura akromilního konce klíčku bez dislokace. Dále žalobce předložil soudu lékařské zprávy z následných kontrol u , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, .

11. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že při diagnóze zlomenina klíční kosti bez posunu bodové ohodnocení bolestného činí 30 bodů. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, a bodového ohodnocení ze dne , datum, soud zjistil, že při diagnóze zlomenina klíční kosti dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. odstavce 11.3. bodové ohodnocení bolestného činí 80 bodů.

12. Soud ve věci ustanovil znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , jemuž uložil odpovědět na otázku, zda v případě úrazu, který žalobce utrpěl dne , datum, , se jednalo o zlomeninu bez dislokace či s dislokací a dále pokud se jednalo o zlomeninu bez dislokace, co bylo příčinou komplikace spočívající v dislokaci zlomeniny a zda je tato komplikace v přímé souvislosti ke způsobenému zranění. Soudem ustanovený znalec měl k dispozici veškeré shora uvedené lékařské zprávy i úplnou radiodiagnostickou dokumentaci, která mu byla postoupena z místa bezprostředního ošetření prostřednictvím soudu a ostatní RTG vyšetření (kromě prvního, které proběhlo v , adresa, ) byla znalci předána na jeho výzvu žalobcem. Ve znaleckém posudku dospěl znalec k závěru, že v případě úrazu, který žalobce utrpěl dne , datum, , se jednalo o zlomeninu akromiální části klíční kosti s typickou lehkou dislokací obou konců klíční kosti. Dislokace zlomeniny nebyla významná, proto bylo správně rozhodnuto o konzervativním postupu. Dislokaci se nedá při konzervativním postupu zabránit a ani významně ovlivnit fixací horní končetiny nebo ramenních kloubů. U posuzovaného žalobce se zlomenina klíční kosti zhojila v kontrolované příznivé dislokaci. Dále v průběhu léčení nedošlo k významné (neočekávané) změně postavení úlomků (dislokaci úlomků) a bylo by hrubě spekulativní se domnívat, že by konkrétní kontrolovaná dislokace byla vyvolána nedodržováním léčebného režimu. Dotazovaná „komplikace“ v podobě nevýznamné dislokace úlomků a kostním srůstem zlomeniny klíční kosti ve zkrácení je v přímé souvislosti s povahou způsobeného zranění.

13. Náklady na vystavení bodového ohodnocení , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ve výši 200 Kč doložil žalobce příjmovým pokladním dokladem ze dne , datum, . Podle předloženého potvrzení o ušlém výdělku ze dne , datum, byl žalobce v období od , datum, do , datum, v dočasné pracovní neschopnosti. Po zohlednění vyplacené náhrady za pracovní neschopnost i vyplacených nemocenských dávek výše ušlého výdělku žalobce za uvedené období činí 2 017 Kč. Z předloženého potvrzení na žádost zaměstnance ze dne , datum, pak vyplývá, že žalobce v době pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, neobdržel firemní benefit ve výši 847 Kč.

14. Z e-mailové komunikace účastníků má soud za prokázané tvrzení žalobce, že e-mailem odeslaným žalovanému dne , datum, jej vyzval k náhradě vzniklé újmy, přičemž stanovil žalovanému lhůtu k zaplacení nejpozději do , datum, . Na tuto výzvu žalovaný reagoval dne , datum, , kdy přislíbil žalobci úhradu částky 15 000 Kč do , datum, . Z nesporných tvrzení účastníků plyne, že žalovaný dosud žalobci neuhradil ničeho.

15. Soud neprovedl žalovaným navržený důkaz výslechem obou lékařů, kteří žalobce ošetřovali a vystavili shora uvedené lékařské zprávy, neboť měl za to, že tito lékaři by nemohli konstatovat nic jiného, než co plyne z předložených lékařských zpráv, které obsahují rozdílné diagnózy. Podle názoru soudu by výslech těchto lékařů nemohl nijak přispět k prokázání tvrzení žalovaného, že dislokace (posun) klíční kosti byla způsobena porušování léčebného režimu ze strany žalobce. Naopak ze znaleckého posudku byl zjištěn jednoznačný závěr, že dotazovaná komplikace má přímou souvislost s povahou zranění, které žalovaný žalobci způsobil.

16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobce utrpěl dne , datum, úraz, který mu byl způsoben v příčinné souvislosti se zaviněným protiprávním jednáním žalovaného, kterého se dopustil tím, že dne , datum, v době od 14:22 hodin do 14:25 hodin na uzavřené zahradě rodinného domu v , adresa, , , adresa, , v podnapilém stavu s hladinou alkoholu v dechu 2,06 promile a po předchozí vzájemné slovní rozepři fyzicky napadl rovněž silně podnapilého žalobce, kterého povalil na zem, sedl mu na záda a kroutil rukou, čímž mu způsobil frakturu akromilního konce klíčku levého ramene s nutností lékařského ošetření a trváním omezení v obvyklém způsobu života do , datum, . Žalovaný, kterého v tomto ohledu tížilo důkazní břemeno, neprokázal svoje tvrzení o porušování léčebného režimu ze strany žalobce. Navíc ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, jednoznačně vyplývá závěr, že komplikace“ v podobě nevýznamné dislokace úlomků a kostním srůstem zlomeniny klíční kosti ve zkrácení je v přímé souvislosti s povahou způsobeného zranění, že komplikace dislokace zlomeniny nebyla způsobena nedodržováním léčebného režimu žalobcem a bylo by hrubě spekulativní domnívat se, že by konkrétní kontrolovaná dislokace byla vyvolána nedodržováním léčebného režimu. Zjištěné diagnóze, kterou je zlomenina akromiální části klíční kosti s typickou lehkou dislokací obou konců klíční kosti, odpovídá bodové ohodnocení utrpěné bolesti dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. odstavce 11.3. ve výši 80 bodů, z čehož plyne výše bolestného 25 508 Kč. Žalobci dále vznikly účelně vynaložené náklady na stanovení bolestného ve výši 200 Kč a další majetková škoda ve výši 2 864 Kč.

17. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo jej spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

18. Podle § 2910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

19. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

20. Podle § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

21. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

22. Podle § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

23. Podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.

24. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Podle výše citovaného ust. § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal. V posuzovaném případě bylo rozhodnuto o vině žalovaného a tímto je soud s ohledem na výše uvedené vázán. Žalobce prokázal svůj nárok na bolestné a náhradu majetkové škody, jež mu vznikla s odkazem na výše citovaná zákonná ustanovení v příčinné souvislosti s úrazem, který mu žalovaný způsobil svým zaviněným protiprávním jednáním. Na základě provedeného dokazování soud neshledal důvodnou námitku žalovaného, že žalobce si komplikaci svého zranění způsobil nedodržováním léčebného režimu. V posuzovaném případě však soud dovodil spoluzavinění žalobce jako poškozeného, který žalovaného vybídl slovy: „ať s ním jde zase pod lípu, kde si to zase rozdají“, čímž podle soudu fyzické napadení ze strany žalobce vyprovokoval. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. 25 Cdo 357/2004, a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2012, sp. zn. 25 Cdo 823/2011, spoluzavinění poškozeného lze dovodit tehdy, je-li jednání poškozeného jednou z příčin vzniku škody. V popisu skutku ve shora uvedeném trestním příkaze se uvádí, že k potyčce došlo po vzájemné slovní rozepři, přičemž oba aktéři byli silně podnapilí. Rozsah 3/4, v němž byl žalovaný zavázán nahradit újmu způsobenou žalobci, podle soudu odráží, že míra zavinění žalovaného je bezesporu větší (nejenže žalobce povalil a sedl mu na záda, ale také mu kroutil rukou, čímž mu v konečném důsledku způsobil zranění ruky), ale současně zohledňuje také okolnost, že k potyčce došlo uvedeného dne z iniciativy žalobce opakovaně, přestože mu již v daném okamžiku musela být zřejmá převaha žalovaného daná fyzickou konstitucí obou účastníků. Pokud zástupce žalobce u jednání konaného dne , datum, poukázal na to, že vzhledem k tělesné konstituci obou účastníků to nemohlo dopadnout jinak, než to dopadlo, tak k tomu je třeba poznamenat, že toto ovšem muselo být žalobci zřejmé ještě předtím, než k potyčce došlo.

25. S odkazem na ust. § 3 odst. 1 vyhlášky č. 276/2015 Sb. vyšel soud při stanovení výše bolestného z toho, že ke škodě došlo v roce 2019, tedy hodnota jednoho bodu v posuzovaném případě činí 295,04 Kč (80 bodů X 295,04 = 23 603,20). Hodnotu bodu bolestného pak zjistil z tabulky, která je dostupná na https://nahradyskod.cz/hodnota-bodu-bolestneho/. Následně při vyhotovování rozsudku bylo ovšem zjištěno, že, že v prvním sloupci tabulky je uvedena průměrná mzda minulý rok, ale ve druhém sloupci hodnota bodu v běžném roce. V důsledku tohoto přehlédnutí soud vyšel z nesprávné hodnoty bodu 295,04 Kč. Takže hodnota jednoho bodu v posuzovaném případě činí 318,85 Kč, jak správně uvedl žalobce. Tuto skutečnost ovšem nebylo možné promítnout do výroku již vyhlášeného rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil nárok v celkové výši 28 572 Kč, když nad rámec bolestného vyčísleného žalobcem částkou 25 508 Kč požadoval nahradit další náklady ve výši 3 064 Kč (200 + 847 + 2017), byla tedy žalobci výrokem I. tohoto rozsudku s ohledem na míru spoluzavinění přiznána náhrada újmy ve výši 20 000 Kč a ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky 8 572 Kč, byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta.

26. Výrokem III. tohoto rozsudku byla potom s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu žalovanému podle § 142 odst. 2 o. s. ř. uložena povinnost nahradit žalobci polovinu nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady, které žalobci v tomto řízení vznikly, představuje odměna za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, , účast u jednání dne , datum, a účast u jednání dne , datum, ) po 2 260 Kč podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v pl. znění (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za uvedených pět úkonů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 adv. tarifu a náhrada DPH 21 % ve výši 2 688 Kč Kč, tj. celkem 15 488 Kč. Dále žalobci vznikly náklady, které spočívají v cestovném k jednání soudu dne , datum, ve výši 468 Kč, dne , datum, ve výši 478 Kč a dne , datum, ve výši 528 Kč a náhradě ušlé mzdy ve výši 2 912,16 Kč za účast u jednání ve dnech , datum, a , datum, za každý den. Žalobci tak v tomto řízení vznikly náklady v celkové výši 22 786,32 Kč. Žalovanému byla proto uložena povinnost nahradit žalobci polovinu takto vzniklých nákladů ve výši 11 393,20 Kč.

27. S ohledem na výsledek sporu je dále žalovaný povinen podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek, jehož výše byla určena v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR k výkladu zákona o soudních poplatcích (Cpjn 68/95, Opjn 1/95) z toho, co bylo navrhovateli rozhodnutím soudu přiznáno, tj. z částky 20 000 Kč. Výše soudního poplatku pak byla stanovena podle položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. Výrokem IV. tohoto rozsudku byla proto žalovanému uložena povinnost k zaplacení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Dále byla žalovanému podle výsledku řízení uložena povinnost nahradit z celkových nákladů ve výši 8 246 Kč (146 + 8 100) náklady státu v rozsahu 3/4, tj. ve výši 6 184,50 Kč.

28. Podle komentáře Občanský soudní řád, , adresa, , Smolík, Levý, Šínová a kol., 3. vydání, 2021, zákon nebrání tomu, aby soud rozhodl o osvobození od soudních poplatků i u toho účastníka, který je osvobozen ze zákona. Dále se v tomto komentáři uvádí, že rozhodnutí o osvobození je chápáno šířeji, účastníku se takovým rozhodnutím dostává nových práv, zejména právo neplatit zálohu na důkaz, ale také právo neplatit náklady, které vznikly státu. Podle citovaného komentáře je tedy povinen hradit náklady státu též účastník osvobozený od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích. Shodně také v komentáři Občanské soudní řízení, 2. část, Soudcovský komentář, Jirsa, J. a kol., 4. aktualizované a doplněné vydání, Praha: Wolters Kluwer, 2023 se uvádí: „Stát nese náklady pouze tehdy, jsou-li u účastníka splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. … Zda je od soudního poplatku věcně osvobozeno řízení či osobně účastník ve smyslu § 11 odst. 1, 2 zákona o soudních poplatcích, není pro rozhodnutí o nákladech stáru významné. Není důležité ani to, zda jde o řízení sporné či nesporné. I v řízeních, v nichž účastníci právo na náhradu nákladů řízení nemají, státu toto právo přísluší. Z uvedených důvodů byla proto žalobci výrokem V. tohoto rozsudku uložena povinnost nahradit náklady státu v rozsahu 1/4, tj. ve výši 2 061,50 Kč.