38 Co 175/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudců JUDr. Ireny Vitovské a Mgr. Bc. Aleše Klempy ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení neplatnosti právního úkonu o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7. 5. 2024 č. j. 54 C 293/2023 - 45

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. rozhodl, že žalobní návrh, jímž se žalobce domáhal, aby soud určil, že zpětvzetí dovolání u Nejvyššího soudu v řízení sp. zn. 32 Cdo 4273/2011, učiněné , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, a dne , datum, , za společnost , právnická osoba, . je nicotné, se zamítá. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání a navrhla jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně nechť je rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že žalobnímu návrhu bude vyhověno. Uvedla, že poté, co předložila důkaz, kterým je nařízena exekuce na její majetek, měla za to, že naléhavý právní zájem soudu prokázala. Následný postup soudu, který se věcně kauzou zabýval a prováděl rozsáhlé dokazování, pouze utvrdil žalobkyni v názoru, že naléhavý právní zájem prokázala. Proto bylo rozhodnutí pro žalobkyni zcela překvapivé. Touto procesní vadou soud I. stupně zatížil řízení, a jeho právní závěr, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, je ryze formalistický. Z dokazování bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, vzal za žalobkyni dovolání u Nejvyššího soudu zpět, přičemž nebyl osobou oprávněnou za žalobkyni jednat, protože k podpisu plné moci došlo antidatací. Žalobkyně podala návrh podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. na zastavení exekuce. Rozsudek Městského soudu v Brně, kterým bude konstatována neplatnost (nicotnost) zpětvzetí, může zásadním způsobem zvrátit probíhající exekuci právě z tohoto důvodu.

3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně písemně nevyjádřil.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dopěl k závěru, že soud I. stupně rozhodl věcně správně, pokud žalobu zamítl.

5. Z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně vyplývá, že tento dospěl k závěru, že na požadovaném určení na vyslovení neplatnosti zpětvzetí dovolání u Nejvyššího soudu v řízení sp. zn. 32 Cdo 4273/2011 není dán naléhavý právní zájem.

6. Podle § 80 písm. c) o. s. ř., žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

7. Dle konstantní judikatury, žaloba na určení je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji, než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Pomocí určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné – dosud nezahájené nebo již probíhající – řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení.

8. V daném případě se žalobkyně po žalovaném domáhá určení, že zpětvzetí dovolání u Nejvyššího soudu v řízení sp. zn. 32 Cdo 4273/2011 učiněné , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, a dne , datum, za společnost , právnická osoba, . je nicotné. Z obsahu spisového materiálu přitom vyplývá, že řízení u Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4273/2011 bylo pravomocně skončeno usnesením ze dne 18. 12. 2012 sp. zn. 32 Cdo 4273/2011, které nabylo právní moci dne 14. 1. 2013, kdy zpětvzetí dovolání bylo učiněno , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž na základě šetření , orgán, byla plná moc udělena , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, , který již nebyl jednatelem žalobkyně, kdy došlo k zániku jeho funkce jednatele dne , datum, , a právní úkon zpětvzetí dovolání nebyl tedy právním úkonem žalobkyně; a došlo tímto jednáním k porušení jejích práv. Není tudíž splněna podmínka existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení dle § 80 písm. c) o. s. ř., neboť bylo-li právo porušeno, nepřichází již v úvahu preventivní ochrana postavení žalobce. Bylo-li usnesením Nejvyššího soudu České republiky dovolací řízení ve věci sp. zn. 32 Cdo 4273/2011 – 839, které nabylo právní moci 14. 1. 2013, zastaveno v důsledku zpětvzetí dovolání učiněném zmocněncem žalobce, nelze toto rozhodnutí žádným způsobem zvrátit, a to ani v případě vyhovění žalobě tak, jak se jej žalobce v tomto řízení domáhá.

9. Odvolání žalobce je třeba přisvědčit v tom, že soud I. stupně, když shledal nedostatek právního zájmu na požadovaném určení dle § 80 písm. c) o. s. ř., neměl provádět dokazování, neboť bylo namístě žalobu zamítnout bez toho, aniž se soud I. stupně zabýval věcí po skutkové stránce. Tato vada řízení však neměla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tudíž k ní odvolací soud nepřihlížel (§ 212a odst. 5 o. s. ř.).

10. Na základě shora uvedeného odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně potvrdil jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.) včetně správného výroku o nákladech řízení účastníků, kdy žalovaný, který měl ve věci plný úspěch, se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.

11. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce neměl v odvolacím řízení úspěch a z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovanému náklady odvolacího řízení vznikly.