38 CO 217/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudkyň JUDr. Nadi Kovářové a JUDr. Ireny Vitovské ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 27.767 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 7. 9. 2021, č. j. 4 C 209/2020 - 92

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na nákladech odvolacího řízení částku 7.438,60 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta JUDr. Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Okresní soud v Hodoníně jako soud I. stupně zamítl v záhlaví označeným rozhodnutím žalobu o zaplacení částky 27.767 Kč se specifikovaným příslušenstvím (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 20.842,59 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Soud I. stupně po provedeném dokazování zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo dle ust. § [číslo] ve spojení s ust. § 2587 občanského zákoníku, na jejímž základě měla žalobkyně podle objednávky žalovaného vyrobit garážová vrata specifických rozměrů s integrovanými dvířky. Požadavek žalovaného na jejich umístění ve vzdálenosti do 50 cm od okraje sice nebyl obsažen v samotné smlouvě, byl ale potvrzen svědkem [jméno] [příjmení] a nákresem žalovaného. Požadavek žalovaného na umístění vrat do 50 cm od okraje měl soud za příkaz dle ust. § 2592 občanského zákoníku. Pokud žalobkyně tvrdila, že dvířka z výrobních důvodů do menší vzdálenosti umístit nelze, měla pro případ nevhodného příkazu právo odstoupit od smlouvy dle ust. § 2595 občanského zákoníku. V dané věci však žalobkyně jako zhotovitelka, žalovaného na nevhodnost příkazu umístit dvířka do vzdálenosti 50 cm od okraje neupozornila a ani mu neoznámila, v jaké vzdálenosti dvířka budou. Žalobkyně dílo provedla a nainstalovala, dílo však vykazovalo vadu, na kterou žalovaný upozornil ústně při montáži vrat a následně i písemně. Jednalo se o vadu v umístění integrovaných dvířek, kdy tato nebyla umístěna dle požadavku žalovaného ve vzdálenosti 50 cm od kraje, ale ve vzdálenosti 78 cm. Reklamace vady spočívající v nesprávném umístění integrovaných dveří byla potvrzena svědkem [jméno] [příjmení]. Současně žalovaný uplatnil práva z titulu odpovědnosti za vady a do 13 dnů od instalace vrat od smlouvy odstoupil. Odstoupení od smlouvy vyhodnotil soud I. stupně jako důvodné a včasné, neboť integrované dveře skutečně nebyly umístěny do vzdálenosti požadované žalovaným, ale byly umístěny ve vzdálenosti 78 cm od pravého ostění (ostění v šířce 24 cm), celkem tedy 102 cm od zdi garáže a z venkovního pohledu do vzdálenosti 65 cm. Požadavek žalovaného na umístění dveří do 50 cm byl přitom důvodný, neboť vzdálenost dveří byla určující pro pohodlný vstup a případný vjezd kočárkem do obydlí žalovaného při zaparkovaném autě v garáži.

3. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému, který byl v řízení plně úspěšný, přiznal právo na náhradu nákladů řízení v částce 20.842,59 Kč sestávající se z odměny právního zástupce žalovaného za poskytnutí právní služby, z náhrady hotových výdajů, z cestovného a z 21 % DPH.

4. Proti shora uvedenému rozsudku soudu I. stupně podala žalobkyně odvolání a navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobkyni vyhoví a uloží žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalobkyně má za to, že napadené rozhodnutí není správné. V řízení bylo dostatečně prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo na dodávku a montáž garážových vrat s integrovanými dveřmi. Žádné rozměry, jak mají být umístěny integrované dveře, ve smlouvě obsaženy nejsou. Svědkem [příjmení] bylo prokázáno, že žalovaný byl upozorněn, že žalobkyně neumožňuje dodávku integrovaných dveří umístěných podle požadavku žalovaného, který časově předcházel osobnímu jednání se svědkem [příjmení]. Sepsaná smlouva o dílo toto jednoznačně potvrzuje. Navíc žalovaný umožnil montáž vrat. Při montáži byl osobně přítomen a předávací protokol ze dne 12. 6. 2020 jednoznačně prokazuje, že neměl žádné výhrady k předanému dílu a takto je i převzal. Z předávacího protokolu ze dne 12. 6. 2020 žalobkyně dovozuje, že žalovaný převzal dílo tak, jak je objednal.

5. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil jako věcně správné a přiznal mu právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v pozici spotřebitele, tedy slabší smluvní stranou, bylo povinností žalobkyně jako podnikatele a profesionála v oboru výroby a montáže garážových vrat, aby žalovaného informovala o možnostech umístění dveří v integrovaných garážových vratech. Z provedených důkazů však bylo zjištěno, že žalovaný byl pouze informován o tom, že není možnost zajistit vzdálenost umístění integrovaných dveří do 30 cm od okraje, avšak je možné zajistit vzdálenost 50 cm od okraje, s čímž žalovaný souhlasil a tuto skutečnost si vymínil především v objednávce. Vzhledem k umístění integrovaných dveří po montáži pracovníky žalobkyně, kdy integrované dveře nejsou maximálně 50 cm od okraje, ale dále, není možno je využívat, přičemž tuto skutečnost žalovaný uvedl do předávacího protokolu. Předávací protokol předložený žalobkyní neměl k dispozici.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o. s. ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně napadené opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

7. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu I. stupně a ztotožnil se i s jeho právním posouzením věci podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku.

8. Podle § 2586 občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

9. Podle § 2587 občanského zákoníku, dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

10. Podle § 2590 odstavce 1 občanského zákoníku, zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

11. Podle § 2594 občanského zákoníku, zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.

12. Podle § 2595 občanského zákoníku, trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.

13. Podle § 2604 občanského zákoníku, dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

14. Podle § 2605 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

15. Podle § 2615 odst. 1 občanského zákoníku, dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

16. Podle § 2618 občanského zákoníku, soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

17. Podle § 2106 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, na odstranění vady opravou věci, na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

18. Podle § 2111 občanského zákoníku, neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy.

19. Podle § 2112 občanského zákoníku, neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. K účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

20. S ohledem na výše citovaná ustanovení občanského zákoníku je odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně, že žalovaný od smlouvy důvodně a včas odstoupil. V této souvislosti je správný odkaz soudu I. stupně na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 314/05 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2484/2012, s tím, že pokud žalovaný odstoupil od smlouvy 13 dnů po montáži garážových vrat, lze konstatovat, že v souladu s ust. § 2112 občanského zákoníku byla dodržena lhůta bez zbytečného odkladu. Odvolací soud nemá pochyb o důvodnosti odstoupení od smlouvy, neboť dodané dílo nebylo provedeno dle objednávky a požadavku žalovaného, když integrovaná dvířka nebyla umístěna dle jeho požadavku ve vzdálenosti 50 cm od okraje, ale ve vzdálenosti 78 cm, což zjistil soud I. stupně i ohledáním na místě samém. Tvrzení žalovaného o jeho požadavku na vzdálenost umístění integrovaných dveří od pravého ostění bylo prokázáno výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], provádějícího zaměření vrat a [jméno] [příjmení], který jejich montáž prováděl, a jemuž bylo žalovaným sděleno, že vrata neodpovídají jeho představě z hlediska vzdálenosti integrovaných dveří. Výhrady žalovaného ke vzdálenosti integrovaných dveří jsou pak zachyceny i v předávacím protokolu ze dne 11. 6. 2020. Dále odvolací soud sdílí závěr soudu I. stupně, že pokud žalobkyně jako podnikatelka v daném oboru neupozornila žalovaného, že z výrobních důvodů integrované dveře do menší vzdálenosti, než jak požadoval, umístit nelze a nebylo mu ani oznámeno v jaké vzdálenosti skutečně budou, a od smlouvy dle ust. § 2595 občanského zákoníku v návaznosti na ust. § 2594 občanského zákoníku neodstoupila, nese odpovědnost za vady díla, pro které žalovaný důvodně od smlouvy o dílo odstoupil. Pro důvodné a včasné odstoupení od smlouvy o dílo, žalobkyni právo na doplacení ceny díla nevzniklo a soud I. stupně proto rozhodl správně, pokud žalobu v celém rozsahu zamítl.

21. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil jako věcně správné (§ 219 o. s. ř.) O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl soud I. stupně správně podle výsledku řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) Na odůvodnění jeho výroku o náhradě nákladů řízení odvolací soud odkazuje.

22. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému, který byl v odvolacím řízení plně úspěšný, přiznal právo na náhradu jeho nákladů v částce celkem 7.438,60 Kč sestávající se z odměny právního zástupce žalovaného za poskytnutí 2 úkonů právní služby v sazbě 2.220 Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 6, § 11 odst. 1 písm. d), g) v návaznosti na § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (vyjádření k odvolání, účast u jednání před odvolacím soudem), z náhrady hotových výdajů 2x 300 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4, z náhrady za promeškaný čas 4x 100 Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1994 Sb. v platném znění, z cestovného 707,60 Kč za použití osobního motorového vozidla BMW 3L, r. z. 1BU0767 s průměrnou spotřebou 4,8 l paliva /100 km, při ceně nafty 36,1 Kč a sazbě základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel 4,7 Kč km podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. v platném znění, s přihlédnutím ke vzdálenosti z místa sídla právního zástupce žalovaného ke Krajskému soudu v Brně a zpět 110 km (zjištěno dle počítačové sítě Internet) a z 21% DPH 1.291 Kč z přiznané odměny, z náhrady hotových výdajů, z náhrady za ztrátu času a z cestovného (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

23. Lhůtu k náhradě nákladů odvolacího řízení stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na 3 dny od právní moci tohoto rozsudku.