4 C 209/2020

Plný text

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 27 767 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 767 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 767 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20 842,59 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o dílo uzavřené dne 30. 3. 2020, podle které žalobkyně vyrobila a namontovala na nemovité věci žalovaného garážová vrata za dohodnutou částku 55 534 Kč. Žalovaný uhradil pouze zálohu ve výši 27 767 Kč, zbývající část ceny díla neuhradil ani po převzetí díla dne 12. 6. 2020. Žalovaný dne 24. 6. 2020 odstoupil od smlouvy o dílo, žalobkyně odstoupení neuznává, neboť žalovaný si žádný požadavek na umístění vrat nevymínil, odstoupení nebylo učiněno bez zbytečného odkladu a navíc žalovaný byl osobně přítomen montáži, které nijak nebránil. Žalobou se domáhá zbývající části ceny díla ve výši 27 767 Kč spolu s úrokem z prodlení.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal, neboť při uzavření smlouvy o dílo si vymínil osazení integrovaných dveří v garážových vratech v maximální vzdálenosti od levého okraje ostění do 50 cm z důvodu, že jinak by dveře nebyly funkční, neboť při vstupu do nemovité věci při zaparkovaném autě v garáži by byl průchod nedostačující. Dílo nebylo zhotoveno v souladu se smlouvou, neboť integrované dveře byly umístěny do vzdálenosti cca 70-80 cm od levého okraje a dále prosklení v horní části garážových vrat je s příčkou, i když bylo dohodnuto bez příčky. Protože žalobkyně s žalovaným nekomunikovala ohledně vad, žalovaný odstoupil dne 24. 6. 2020 od smlouvy o dílo z důvodu chybného osazení dveří, jež brání vstupu dveřmi a je v rozporu se smlouvou o dílo. Žalobkyni tak nevznikl nárok na doplacení ceny díla.

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že mezi nimi byla uzavřena smlouva o dílo dne 30. 3. 2020, že žalovaný zaplatil zálohu ve výši 27 767 Kč a že dohodnutá cena díla činila částku 55 534 Kč. Dále soud provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění. V samotné smlouvě o dílo, kterou strany uzavřely dne 30. 3. 2020, bylo dílo definováno jednak druhem vrat [příjmení] [jméno] [anonymizováno] a [anonymizováno] stavebním otvorem, vrata měla mít integrované dveře + lištu RAL a celoprosklenou horní sekci +lištu RAL a měla být instalována na adrese žalovaného v jeho nemovitosti. Žalobkyně byla podnikatelkou v oboru garážových vrat. (smlouva o dílo ze dne 30. 3. 2020, výpis z KN [list vlastnictví]). Dle sdělení žalobce poznámka RAL znamená odkaz na vzorník barev. Předchozí cenová nabídka odpovídala smlouvě, pokud jde o předmět, integrované dveře zde byly uvedeny spolu s údaji: práh 20 mm do 5000 mm šířky vrat (cenová nabídka ze dne 11. 3. 2020). Žalovaný zaslal k žádosti žalobkyně detailní rozpis prosklení a celkový nákres vrat, v přiloženém nákrese je vzdálenost integrovaných dvířek od zdi 300 mm a prosklení v horní části ve 3 stejně velkých oknech (email ze dne 10. 1. 2020 spolu s nákresem). Dílo bylo dle předávacího protokolu namontováno dne 11. 6. 2020, žalovaný však uplatnil nedokončenou montáž, výměnu pružin a dále je jiným písmem dopsáno, že:„ integrované dveře nejsou dle domluvy 50 cm od stěny, prosklení není také dle domluvy – mělo být bez příčky“ (předávací protokol ze dne 11. 6. 2020 doložený žalovaným). Žalobkyně doložila předávací protokol ze dne 12. 6. 2020, který obsahuje nečitelné podpisy v kolonce objednatel i dodavatel, žalovaný však jeho podepsání popřel (předávací protokol ze dne 12. 6. 2020). Emailem ze dne 24. 6. 2020 žalovaný uplatnil odstoupení od smlouvy z důvodu, že dílo nemůže sloužit účelu, ke kterému bylo zamýšleno, že vykazuje zásadní rozdíly v osazení integrovaných dveří a též v prosklené sekci, proto odstupuje od smlouvy a žádá o vrácení zaplacené zálohy s tím, že žalobce si může špatně vyrobené vrata demontovat (email ze dne 24. 6. 2020). Předmětný e-mail žalobkyně obdržela, což je zřejmé z emailu ze dne 25. 6. 2020, kterým přeposlala odstoupení od smlouvy svému právnímu zástupci a z výzvy ze dne 13. 7. 2020. Žalobkyně na odstoupení žalovaného reagovala výzvou žalovaného k zaplacení zbývající části ceny díla s tím, že odstoupení neuznává; výzva byla žalovanému doručena 21. 7. 2020 (výzva ze dne 13. 7. 2020, email České pošty ze dne 21. 7. 2020, podací stvrzenka). Výrobce vrat k žádosti žalobkyně přípisem ze dne 16. 2. 2021 potvrdil, že při umístění dveří je třeba dodržet podmínku vzdálenosti dveří od bočního okraje brány minimálně 400 mm a v případě hliníkové panoramatické sekce minimálně 650 mm (přípis Eurogate 2000 Kft.).

4. Při ohledání místa samého na adrese žalovaného bylo zjištěno, že předmětné vrata byly instalovány do garáže v domě žalovaného, kterou se vstupuje současně i do domu, když jsou v ní umístěny schody do obydlí na levé straně garáže při pohledu od vrat. Do garáže lze zaparkovat auto pouze vedle těchto schodů, ve vzdálenosti cca 30 cm od těchto schodů, celkem 130 cm od levé zdi (včetně schodů) a 50 cm od pravé zdi (avšak bez zahrnutí šířky zrcátka auta a ostění v šířce 24 cm), při celkové šíři garáže u vstupních vrat 353 cm. Integrovaná dvířka ve vratech garáže jsou umístěna ve vzdálenosti 78 cm od pravého ostění ke straně dvířek s panty z pohledu zevnitř garáže a ve vzdálenosti 133 cm od ostění z levé strany garáže ke straně dvířek s klikou. Při zaparkovaném autě v garáži pak činí vzdálenost od pravé strany integrovaných dvířek s panty k okraji auta cca 70 cm, což představuje rozpětí průchodu do garáže. Z venkovního pohledu z ulice jsou integrovaná dvířka na straně pantů umístěna ve vzdálenosti 65 cm od levé zdi a 120 cm od pravé zdi na straně dvířek s klikou. Šířka integrovaných dveří činí 90 cm. Vrata obsahují prosklenou sekci v horní části, rozdělenou na 3 nestejně velké části, z nichž největší je ještě rozdělena příčkou.

5. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se jedná o osobu, která zaměřovala vrata za nemovitosti žalovaného pro žalobkyni. Tento vysvětlil poznámku cenové nabídce znějící:„ integrované dveře do 5000 mm vrat“ tak, že tzn., že pokud by šířka vrat byla více než 5000 mm, nelze integrované dveře do vrat umístit, resp. by tam musely být jiné podmínky, např. vyšší práh než 2 cm. Dále potvrdil požadavek žalovaného na umístění integrovaných dveří do vzdálenosti 30 cm od okraje, sdělil mu však, že to nelze, že to musí být minimálně 50 cm od okraje. O konkrétní vzdálenosti umístění integrovaných dveří ho následně nijak neinformoval, pouze zadal do výroby požadavek umístění dveří co nejvíce vlevo. Svědek dále potvrdil telefonické uplatnění vady žalovaným spočívající v tom, že vrata neodpovídají tomu, co chtěl. Z výpovědí svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento objednané dveře do nemovitosti žalovaného montoval, a že mu žalovaný již při montáži řekl, že vrata neodpovídají jeho představě z hlediska vzdálenosti integrovaných dveří. Dále uvedl, že klientovi se nedává vyhotovení předávacího protokolu, že první protokol žalovaný musel sepisovat před ním, protože jinak by neměl k dispozici fotokopii a že poté řešil nefunkční pružiny, kteroužto vadu odstranil, a proto již není v druhém předávacím protokolu. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se jedná o přítelkyni žalovaného, která však nebyla ani u zaměření vrat ani o samotné montáže; pouze potvrdila, že s žalovaným chtěli trvat na umístění integrovaných dveří do konkrétní vzdálenosti z důvodu průjezdu kočárku.

6. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení] k prokázání skutečnosti, že žalovaný podepsal předávací protokol z 12. 6. 2020, že žalovaný umožnil montáž dveří a dále k délce montáže, průběhu montáže a předvedení funkčnosti dveří, neboť jednak tento výslech nebyl pro věc podstatný, když k uvedeným skutečnostem se vyjadřoval svědek [příjmení], a nebyl by ani hospodárný, když by se musel provést formou dožádání. Ohledně druhého protokolu ze dne 12. 6. 2020 svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na druhý den tam byl již sám a ohledně montáže a předvedení funkčnosti se taktéž vyjadřoval s tím, že to žalovaný montáž a předvedení funkčnosti nezpochybnil. Svědek [příjmení] se měl dále vyjádřit k tomu, zda u samotné montáže byla nějaká žena či nikoliv, svědkyně [příjmení] však následně potvrdila, že u samotné montáže nebyla; tedy jeho výslech ani z tohoto úhlu pohledu nebyl podstatný. Dále soud zamítl výslech žalovaného, neboť strana, která jeho výslech navrhovala, na něm následně netrvala. Také byl zamítnut návrh na provedení důkazu doplňujícím výslechem svědka [příjmení] a případnou e-mailovou komunikací, neboť výslech svědka [příjmení] byl již proveden a žalobkyně měla při tom dostatečný prostor ke kladení dotazů, navíc byl důkaz navržen po koncentraci řízení, aniž by byly splněny podmínky výjimek z koncentrace řízení. To se týká i návrhu na provedení důkazu případnou e-mailovou komunikací, když tento návrh byl taktéž uplatněn po koncentraci řízení a nejednalo se o výjimku z koncentrace, navíc nebyl ani dostatečně specifikován. Žalobci již v době výslechu svědka [příjmení] bylo známo, že nějaká e-mailová komunikace existuje a je dohledatelná (když to potvrdil svědek [příjmení]), a mohl tak tento důkaz uplatnit včas v rámci koncentrace při splnění podmínek § 118b o.s.ř. Navíc návrhy padly po poučení dle § 118a o.s.ř. k povinnosti doplnit nejenom důkazy, ale v první řadě tvrzení, což se nestalo. Důkazy tak byly navrženy, aniž by bylo uvedeno, k prokázání jakého konkrétního skutkového tvrzení mají sloužit.

7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o dílo dne 30. 3. 2020, na základě které měla žalobkyně pro žalovaného vyrobit a montovat garážová vrata za dohodnutou cenu. Žalovaný předtím uplatnil požadavek na umístění integrovaných dveří ve vzdálenosti do 50 cm od okraje, a to z důvodu dostatečného průchodu a průjezdu kočárkem. Tento požadavek sice nebyl zachycen v samotné smlouvě v písemné podobě, byl však potvrzen svědkem [příjmení] a taktéž nákresem žalovaného, který obsahoval i nákres prosklené sekce. Byť nebylo možno dodržet původní požadavek na vzdálenost dveří do 30 cm, což žalovaný věděl a bylo mu to sděleno, nebylo mu sděleno, v jaké konkrétní vzdálenosti dveře musí být, kromě toho, že to musí být min. 50 cm. K následné komunikaci stran o vzdálenosti integrovaných dveří nedošlo. Následně došlo k montáži garážových vrat dne 11. 6. 2020, při níž žalovaný uplatnil reklamaci spočívající jednak v nefunkčních pružinách a jednak v tom, že dveře nejsou dle domluvy do 50 cm od stěny a prosklení taktéž není dle domluvy, když mělo být bez příčky. Předávací protokol se žalovanému při předání vrat nedával, je tak zřejmé, že musel být vyplněn již dne 11. 6. 2020. Pokud jde o existenci předávacího protokolu ze dne 12. 6. 2020, tato skutečnost není pro právní posouzení věci podstatná, neboť to, že vadné pružiny byly následující den vyměněny, bylo potvrzeno svědkem [příjmení] a tento potvrdil i ústní reklamaci vady spočívající v nesprávném umístění integrovaných dveří. K reklamaci došlo ze strany žalovaného i písemně a současně došlo k uplatnění práva z titulu odpovědnosti za vady, a to k odstoupení od smlouvy dne 24. 6. 2020, tj. do 13 dnů od instalace vrat. Integrované dveře skutečně nebyly umístěny do vzdálenosti požadované žalovaným, ale byly umístěny ve vzdálenosti 78 cm od pravého ostění (ostění v šířce 24 cm), celkem tedy 102 cm od zdi garáže a z venkovního pohledu ve vzdálenosti 65 cm. Požadavek žalovaného na umístění dveří do 50 cm byl přitom důvodný, neboť vzdálenost dveří byla určující pro pohodlný vstup a případný vjezd kočárkem do obydlí žalovaného při zaparkovaném automobilu v garáži. V situaci, kdy vrata měla integrované dveře ve vzdálenosti 78 cm od ostění a při zaparkovaném autě v garáži, byl průchod pouhých 70 cm, což je šířka podstatně menší, než je šířka samotných integrovaných dveří. Tyto totiž měří 90 cm, což je šířka průchodu, kterou žalovaný mohl očekávat a také očekával. Přitom žalobkyně, jakožto odborník, měla toto jeho očekávání naplnit, když jí již při samotném zaměření dveří muselo být zřejmé, že integrovaná dvířka při zaparkovaném autě v garáži, mohou zcela naplnit svůj účel pouze za situace, kdy budou umístěny podstatně blíž ke zdi garáže, tak, aby byl zajištěn dostatečný průchod (a případně vjezd kočárkem) vzhledem k umístění schodů do obydlí žalovaného. O schodech v garáži vedoucích do obydlí žalovaného totiž žalobkyně při zaměření věděla a měla tak považovat, jako odborník, za prioritu zajištění dostatečného koridoru při pravé straně garáže (z venkovního pohledu při levé straně). Konkrétní vzdálenost integrovaných dveří přesahující požadavek žalovaného si žalobkyně od žalovaného odsouhlasit nenechala. Žalovaný proto důvodně a včas odstoupil od uzavřené smlouvy o dílo.

8. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“). Podle § 2586 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Podle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Podle § 2590 odstavce 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Podle § 2592 o. z. zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno. Podle § 2594 o. z. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě. Lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. Zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu. Podle § 2595 o. z. trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit. Podle § 5 odstavce 1 o. z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Podle § 433 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. Podle § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. Podle § 2615 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Podle § 2618 o. z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně. Podle § 1921 odstavce 3 o. z. nevytkl-li nabyvatel vadu včas a namítne-li zcizitel opožděné vytknutí, soud nabyvateli právo nepřizná. To neplatí, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které zcizitel při předání věděl nebo musel vědět. Podle § 2099 odstavce 1 o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. Podle § 2106 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, na odstranění vady opravou věci, na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107. Podle § 2107 odstavce 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle § 2111 o. z. neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy. Podle § 2112 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. K účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. Podle § 2004 odstavce 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Podle § 2005 o. z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 2999 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Strany mezi sebou uzavřely smlouvu o dílo dle § 2586 ve spojení s § 2587 o. z. Na základě této smlouvy měla žalobkyně pro žalovaného vyrobit garážová vrata specifikovaných rozměrů s integrovanými dvířky. Bližší dohoda o konkrétním umístění dvířek nebyla v písemné formě zaznamenaná, žalobkyni byl však znám požadavek žalovaného na umístění do 50 cm od kraje a měla znát i konkrétní důvody, neboť bylo zřejmé, že při umístění ve větší vzdálenosti nebudou moci dvířka sloužit plně svému účelu. Žalobkyně totiž byla podnikatelkou v daném oboru a k odbornému výkonu se přihlásila veřejně, měla tak postupovat s odbornou péčí, jak jí to ukládá § 5 a § 433 o. z. Soud tak považuje požadavek žalovaného za příkaz dle §2592 o. z. Pokud žalobkyně tvrdí, že dvířka do menší vzdálenosti umístit z výrobních důvodů nelze, zákon stanovuje postup pro případ nevhodného příkazu v ustanovení § 2594 o. z., a zhotovitel má právo odstoupit od smlouvy dle § 2595. V daném případě však zhotovitel neupozornil žalovaného na nevhodnost příkazu umístit dvířka do vzdálenosti 50 cm od kraje (byl upozorněn pouze na nemožnost umístění do 30 cm) ani nebyl upozorněn, či mu oznámeno, v jaké vzdálenosti dvířka budou. Zhotovitel však měl dle § 2590 provést dílo s potřebnou péčí a byl vázán příkazem žalovaného. Žalobkyně dílo provedla a nainstalovala dle § 2604, dílo však vykazovalo vadu dle § 2605 a contrario a § 2615 o. z., na kterou žalovaný upozornil ústně již montéra vrat, následně písemně žalobkyni. Jednalo se o vadu v umístění integrovaných dvířek, kdy tato nebyla umístěna dle požadavku žalovaného ve vzdálenosti 50 cm od kraje, ale 78 cm. Žalovaný dále uplatnil vadu v pružinách, která byla odstraněna, a vadu v umístnění příčky do prosklení. Tyto vady oznámil dle § 2618 o. z. bez zbytečného odkladu jednak ústní formou ihned při montáži vrat (což potvrdil svědek Hatala), jednak písemně 13 dnů od montáže. Tuto lhůtu soud považuje za dostatečnou a byla tak dodržena lhůta bez zbytečného odkladu. Z nálezu Ústavního soudu ČR ve věci sp. zn. IV. ÚS 314/05 vyplývá, že„ pojem "bez zbytečného odkladu" užitý v ustanovení § 529 odst. 2 občanského zákoníku je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. V každém konkrétním případě je však vždy třeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily“. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 32 Cdo 2484/2012, ze dne 10.12.2013 vyplývá, že:„ lhůta„ bez zbytečného odkladu“ přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Jde o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku“.

10. Pokud jde o vadu umístnění příčky v prosklení, s ohledem na výsledek sporu se soud touto nezabýval, neboť by se jednalo o vadné plnění, které je nepodstatným porušením smlouvy dle § 2107 o. z., když se jedná pouze o drobnou estetickou vadu nebránící užívání díla v žádném rozsahu a sama o sobě by nezakládala právo na odstoupení od smlouvy. Vada v umístění integrovaných dvířek ve vzdálenosti, která při zaparkovaném autě v garáži nečiní dvířka plně použitelná, když zmenšuje průchod namísto předpokládaných 90 cm, což je šíře integrovaných dvířek, na pouhých 70 cm, je dle názoru soudu vadou plnění, které je podstatným porušením smlouvy dle § 2106 o. z. Na základě toho pak žalovanému vzniklo právo na odstoupení od smlouvy dle § 2106, které žalovaný uplatnil v písemném e-mailu ze dne 24. 6. 2020. Důsledkem jeho právního jednání je zrušení závazku od počátku dle § 2004 o. z. a zánik práv a povinností stran dle § 2005 o. z. Pokud tak vznikla žalovanému povinnost dle § 2610 o. z. na zaplacení ceny díla v důsledku jeho provedení a předání, tato povinnost mu následně zanikla právě dle § 2005 o. z. v důsledku odstoupení od smlouvy. Ustanovení § 2993 o. z. upravuje právo na vrácení toho, co strana plnila v důsledku neplatného závazku a plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požaduje zaplacení částky v penězích, aniž by tvrdila, že garážová vrata nelze vydat (když žalovaný je připraven tyto žalobkyni vrátit, jak uvedl v samotném e-mailu ze dne 24. 6. 2020), nevzniklo jí tak právo na peněžitou náhradu dle § 2999 o. z. Proto soudu nezbylo, než žalobu zamítnout, neboť žalobkyni právo na doplacení ceny díla zaniklo v důsledku odstoupení od smlouvy a právo žádat bezdůvodné obohacení ve formě peněžité náhrady jí nevzniklo. Stejně tak nevzniklo ani právo na úrok z prodlení, když žalovaný v prodlení nebyl.

11. K námitce žalobkyně, že při zaměření vrat nebylo auto zaparkováno v garáži, soud uvádí, že tuto nepovažuje za relevantní, když žalobkyni mělo a muselo být zřejmé, že garáž obvykle slouží k parkování auta a toto měla předpokládat, a vrata, resp. integrovaná dvířka vyměřit tak, aby byly vyhovující i při zaparkovaném automobilu, a to při dodržení odborné péče dle § 5, § 433 o. z., a potřebné péče dle § 2950 o. z. S námitkou žalovaného, že dohoda o umístění dveří byla zachycena v cenové nabídce ze dne 11. 3. 2020, a že pokud je zde uveden údaj 5000 mm šířky vrat, jedná se o písařskou chybu a má být 500 mm, se soud neztotožnil, neboť toto bylo vyvráceno vysvětlením svědka [příjmení] a toto vysvětlení se soudu jeví jako logické a v souladu s písemným textem. Ani námitce žalobkyně, že žalovaný mohl montáž během průběhu stopnout a od smlouvy odstoupit rovnou, soud nepřisvědčil, neboť jednak nemá právní relevanci, když odůvodnění dodržení lhůty bez zbytečného odkladu soud uvedl v odst. 9 a jednak bylo zřejmé, že odzkoušet funkčnost integrovaných dvířek při nezaparkovaném autě v garáži během montáže nelze. Pokud jde o námitku žalobkyně, že výrobce neumožňuje při prosklené sekci garážových vrat umístnění integrovaných dveří do vzdálenosti menší než 650 mm, nejedná se o námitku relevantní, neboť žalobkyně v takovém případě nedodržela postup dle § 2595 o. z., neupozornila na to žalovaného a nevyžádala si souhlas s jinou, než žalovaným požadovanou vzdáleností integrovaných dveří.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 842,59 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 767 Kč sestávající z částky 2 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 11. 2020, z částky 2 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 2. 2021, z částky 2 220 Kč za účast při úkonu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 4. 2021, z částky 2 220 Kč za účast při úkonu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 5. 2021, z částky 1 110 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 2. 2021 a z částky 2 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 9. 2021 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 695,28 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 4. 2021 náhrada 347,64 Kč za 26 ujetých km v částce 147,64 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,7 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 5. 2021 náhrada 347,64 Kč za 26 ujetých km v částce 147,64 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,7 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 225,28 Kč ve výši 3 617,31 Kč.