38 CO 228/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z jeho předsedy JUDr. Josefa Růžičky a soudců JUDr. Ireny Vitovské a JUDr. Ladislava Palatina ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 29. 4. 2021, č. j. 22 C 51/2019 - 279

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadené části napadeného výroku III., v níž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni na vypořádání spoluvlastnictví částku 1.030.000 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku, a v napadených výrocích IV., V. a VII., potvrzuje.

II. V napadeném výroku VI. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 62.161 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

III. V napadeném výroku VIII. se rozsudek soudu I. stupně zrušuje a věc se mu v tomto rozsahu vrací k dalšímu řízení.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku 11.960 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. rozhodl, že podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. [číslo] (vodní plocha), k pozemku parc. [číslo] (zahrada), a k pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), vše v obci a katastrálním území [obec], vše zapsané na [list vlastnictví], evidované Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Hodonín, se zrušuje. Výrokem II. rozhodl, že žalované, se přikazují do jejího výlučného vlastnictví pozemek parc. [číslo] (vodní plocha), pozemek parc. [číslo] (zahrada), pozemek parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), vše v obci a katastrálním území [obec], vše zapsané na [list vlastnictví], evidované Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Hodonín. Výrokem III. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na vypořádání spoluvlastnictví částku 1.030.000 Kč, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku. Výrokem IV. rozhodl, že návrh, aby žalobkyně zaplatila žalované v rámci vypořádání spoluvlastnictví částku 816.514,04 Kč, se zamítá. Výrokem V. rozhodl, že řízení se co do částky 22.028,46 Kč zastavuje. Výrokem VI. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 60.600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Výrokem VII. rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů České republiky – Okresního soudu v Hodoníně 1.044 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem VIII. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení České republiky Okresního soudu v Hodoníně částku 81.028 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podaly v zákonné lhůtě odvolání žalobkyně i žalovaná.

3. Žalobkyně v odvolání napadla výroky VI., VII. a VIII. rozsudku soudu I. stupně s tím, že dle jejího názoru byla potřeba celého řízení, jakož i jeho trvání, způsobena jen chováním žalované, kdy žalobkyně se v rámci předcházení sporu obrátila na žalovanou dopisem svého právního zástupce, kdy žalovaná sice sdělila, že je ochotna podíl žalobkyně převzít, ovšem zcela zdarma, a pokud žalobkyně ještě doplatí částku 92.210 Kč, za jakousi domnělou škodu. Z těchto důvodů proto žalobkyni nezbylo, než domáhat se svého práva u soudu. Poukázala na judikaturu NS ČR s tím, že z pohledu výsledku celého řízení bylo jeho vedení zcela zbytečné, a stejného výsledku mohlo být dosaženo i smírně bez nutnosti vynakládat prostředky. Celé řízení pak bylo zbytečně prodlužováno bezdůvodnými požadavky žalované, vznesenými v rámci tzv. širšího rozsahu vypořádání, když se tato snažila zcela účelově snížit částku vypořádacího podílu nárokováním nepodložených nebo zcela nesmyslných úhrad ze strany žalobkyně, jak je ostatně posoudil i soud I. stupně. Lze stěží dovodit, že žalovaná podanému návrhu nijak neoponovala. Navrhla, aby žalovaná byla zavázána k náhradě veškerých nákladů celého řízení.

4. Žalovaná v odvolání napadla výroky III., IV., V., VI., VII. a VIII. rozsudku soudu I. stupně s tím, že pokud jde o výrok III., navrhovala, aby byla zavázána zaplatit žalobkyni na úhradu vypořádacího podílu částku ve splátkách, což žalobkyně nikdy striktně neodmítla. Lhůta tří měsíců je dle jejího názoru zcela nereálná. K výroku IV. namítla, že pokud jde o částku ve výši 26.850 Kč, vynaloženou na opravu plotu, je nesprávný závěr soudu, že není prokázáno, že předmětné práce byly prováděny na vypořádávaných nemovitých věcech. Žalovaná měla být v tomto směru poučena a vyzvána k doplnění důkazů. Pokud jde o opravu střechy, drobné opravy, rekonstrukci, údržbu a správu domu, zde se soud žádným způsobem nevypořádal s námitkou rozporu s dobrými mravy vznesenou žalovanou, kdy žalobkyní uplatněná námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně nejevila o nemovitost či svou matku, která v ní řadu let žila, žádný zájem, a nenapadlo ji nikdy přispět na opravy domu. Ve vztahu k drobným opravám, rekonstrukcím, údržbě a správě domu uvedla, že požadované částky a důvod jejich vzniku byl ze strany žalované specifikován dostatečně. Ohledně nároku uplatněného z titulu náhrady škody v podobě nákladů řízení, které musela žalovaná uhradit místo matky obou účastnic, je žalovaná přesvědčena, že tento nárok je nejenom prokázaný, ale zcela po právu. Pokud jde o náklady na rekonstrukce (opravy oken, radiátorů, zárubní a vrat), zde měla být rovněž žalovaná poučena k doplnění tvrzení a důkazů. Závěr soudu, že předložené doklady neprokazují, že žalovaná částky vůbec uhradila, nemůže obstát, neboť žalovaná byla povinna tyto částky uhradit, a pokud by je neuhradila, dodavatelé by nepochybně přistoupili k soudnímu a následně k exekučnímu vymáhání. O nároku týkajícího se údržby a opravy vinohradu pak dle žalované nebylo nikdy žalobkyní prokázáno, že by o užívání nemovitostí měla zájem. Od roku 2008, kdy proběhla výměna zámků, ani jednou nepožadovala umožnění vstupu do domu či vydání klíčů, a je zřejmé, že mezi účastnicemi došlo k uzavření konkludentní dohody o tom, že nemovitost bude užívat žalovaná, resp. matka obou účastnic. Žalovaná nemovitost nikdy trvale neobývala a užívala ji jen při péči o matku účastnic. Pokud jde o náklady za pohřeb matky účastnic a náklady za její stěhování, jde o vzájemný nárok, nikoliv o návrh na vypořádání v širším smyslu, o kterém měl soud rozhodnout. Žalovaná nesouhlasí též s výrokem o její povinnosti hradit náklady řízení státu, neboť jí bylo v řízení přiznáno osvobození od soudních poplatků z důvodu její majetkové situace. Navrhla zrušení rozsudku soudu I. stupně a vrácení věci k dalšímu řízení.

5. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání žalované ohledně lhůty k plnění uvedla, že stanovená lhůta je s ohledem na její sociální poměry zcela nereálná a plnění mělo být rozloženo na splátky. Žalované nic nebrání, aby se obrátila se žádostí o financování na peněžní ústav, který by jí např. v rámci hypotečního úvěru poskytl úvěr s možností splátkové úhrady. Tříměsíční lhůta je zcela přiměřená, nemluvě již o další lhůtě vyvolané trváním odvolacího řízení a devalvací hodnoty žalobkyni přisouzené částky z důvodu inflace a nárůstu cen nemovitostí. Pokud jde o napadené výroky IV. a V. rozsudku soudu I. stupně, pak veškeré údajné„ investice“ do nemovitostí, které žalovaná nárokuje, byly učiněny bez vědomí a souhlasu žalobkyně, jakožto rovnodílné spoluvlastnice, a ku prospěchu pouze žalované a jejího užívání. Pokud soud zamítl podaný vzájemný návrh nejen pro jeho nedůvodnost, ale i pro jeho promlčení, nepochybil, neboť je evidentní, že řada položek vzájemného návrhu byla uplatněna až po několikanásobném překročení promlčecí lhůty. Pokud jde o namítaný rozpor s dobrými mravy, pak žalovaná již v roce 2007 žalobkyni výměnou zámku z užívání předmětných nemovitostí jednostranně vyloučila, a k žádným opravám a investicím si nevyžádala její souhlas, o těchto žalobkyni neinformovala. Soud námitce promlčení přisvědčil zcela po právu. Pokud jde o požadavky žalované, které s předmětnými nemovitostmi nijak nesouvisí a nebyly z její strany ani řádně podloženy a vymezeny, jako náklady za dříve proběhlé soudní řízení, náklady ošetřování či stěhování matky, či náhrada za údajnou škodu na pozemku, nelze pasivní legitimaci žalobkyně k jakékoliv úhradě ani vzdáleně dovodit. Ohledně výroku VIII. rozsudku soudu I. stupně žalobkyně uvedla, že žalovaná je mimo spoluvlastnictví vypořádávaných nemovitostí výlučnou vlastnicí i dalšího domu v [obec] a pozemků, kdy majetkové dispozice v milionových hodnotách neodůvodňují osvobození od soudních poplatků, a umožňují žalované dostát povinnosti dle výroku III. rozsudku soudu I. stupně, který by měl být ve výrocích III., IV. a V. jako věcně správný potvrzen, ve výrocích VI. a VII. změněn ve smyslu odvolání podaného žalobkyní a ve výroku VIII. zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích, jakož i jemu předcházejícího řízení (§ 212 odst. 1, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné, důvodné je pouze odvolání žalobkyně ve vztahu k výroku VI., a to z jiných, než v odvolání uváděných důvodů.

7. Účastnice souhlasily s projednáním věci bez nařízení jednání (§ 211, § 115a o. s. ř.).

8. Odvoláním nebyly dotčeny výroky I., II. a část výroku III. rozsudku soudu I. stupně týkající se povinnosti žalované zaplatit žalobkyni na vypořádání spoluvlastnictví částku 1.030.000 Kč. V tomto rozsahu je rozsudek soudu I. stupně v právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

9. Pokud jde o odvolání žalované proti části výroku III. rozsudku soudu I. stupně týkající se pouze lhůty k plnění, kdy žalovaná požaduje, aby úhrada vypořádacího podílu ve výši 1.030.000 Kč jí byla umožněna ve splátkách, pak odvolací soud neshledal důvod pro takové rozhodnutí, neboť řízení probíhá od roku 2019 a žalované, která se domáhala od počátku řízení přikázání spoluvlastnického podílu do svého výlučného vlastnictví, muselo být zřejmé, že bude zavázána k výplatě vypořádacího podílu, a tudíž učinit k tomuto příslušné kroky. Navíc lhůta tří měsíců překračuje zákonnou lhůtu tří kalendářních dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). V části napadeného výroku III. byl proto ze shora uvedených důvodů rozsudek soudu I. stupně odvolacím soudem jako věcně správný potvrzen (§ 219 o. s. ř.).

10. Odvolání žalované proti výroku IV., jímž byl zamítnut její návrh, aby žalobkyni bylo uloženo zaplatit jí v rámci vypořádání spoluvlastnictví částku 816.514,04 Kč, je třeba posoudit dle ust. § 1148 obč. zák., které správně konkretizoval soud I. stupně, přičemž k jednotlivým nárokům odvolací soud uvádí: -) Náhrada škody při realizaci stavby„ Rumzovský járek“ společností [právnická osoba] Požadovaná částka 92.210 Kč je pouze subjektivní odhad žalované na„ ztracenou úrodu“ a výdaje na materiál na stavbu plotu 26.850 Kč. Žalovanou předložené faktury neprokazují, že k těmto úhradám došlo„ v důsledku pochybení žalobkyně“. Žalované se v tomto směru dostalo poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., kdy dále z předložených listin plyne, že k některým škodám došlo i v důsledku chování samotné žalované, a pokud jde o výdaj za materiál ke stavbě plotu, neplyne z listin, že k realizaci plotu došlo přímo na vypořádávané nemovitosti, a že se tak stalo v souvislosti s realizací stavby„ Rumzovský járek“. -) Náklady na opravu střechy rodinného domu [adresa] v [obec], jeho rekonstrukce, údržba a správa domu. V tomto směru žalovaná prokázala, že v souvislosti s opravou vynaložila 190.519,08 Kč, a to pokladními doklady ze dne 31. 3. 2012 a 25. 4. 2012, avšak žalobkyně vznesla námitku promlčení dle § 609 obč. zák., neboť návrh byl žalovanou uplatněn až v písemném podání ze dne 7. 5. 2019, je tedy nárok žalované promlčen vzhledem k uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Vznést námitku promlčení je zákonným právem žalobkyně, namítaný rozpor s dobrými mravy vznesený žalovanou zde odvolací soud neshledal. Totéž se týká i nároku na úhradu drobnějších oprav, rekonstrukce, údržby a správy domu, kdy z řady žalovanou předložených dokladů nevyplývá, jaké konkrétní zboží bylo zakoupeno a zda bylo pořízeno do vypořádávané nemovité věci. Dále pak uplatněný nárok na výdaje realizované do data 6. 5. 2016 je nutno hodnotit jako promlčené dle § 609 obč. zák. Pouze nárok na úhradu za elektřinu, vodné a stočné a zemní plyn uskutečněnou v roce 2018 není promlčen, ovšem vzhledem k tomu, že žalobkyně předmětnou nemovitou věci neužívala, resp. byl jí ze strany žalované znemožněn přístup, není důvod, aby se na těchto úhradách žalobkyně podílela. Ohledně výdaje za natěračské práce v roce 2019 pak žalovaná netvrdila, že tento byl vynaložen s předchozím souhlasem žalobkyně. -) Odměna za údržbu zahrady a vinohradu ve výši 185.500 Kč. Zde je opět odměna subjektivním odhadem žalované, kdy navíc žalobkyně neměla do vypořádávané nemovitosti přístup, zahradu a vinohrad užívala pouze žalovaná, aniž toto žalobkyni nějakým způsobem kompenzovala. Totéž se týká i uplatněného nároku na úhradu poloviny nákladů za drobnější opravy a údržbu zahrady a vinohradu, kdy žalobkyně důvodně namítla, že žalovaná užívá nemovité věci nad rámec svého spoluvlastnického podílu, aniž by toto jakkoliv žalobkyni kompenzovala. -) Nárok na náhradu nákladů spojených s pohřbem matky účastnic (25.094 Kč) a nákladů na stěhování ve výši 7.544 Kč, k nimž došlo v roce 2009. Zde je opět důvodná námitka promlčení vznesená žalobkyní. Poukazuje-li žalovaná v odvolání na judikaturu NS ČR (sp. zn. 22 Cdo 2354/2016), pak v tomto řízení šlo o vypořádání pohledávek a dluhů souvisejících se společnou věcí, tudíž jde o odlišnou problematiku. -) Nárok žalované na úhradu nákladů řízení před Městským soudem v Brně a Krajským soudem v Brně ve věci o určení vlastnictví ve prospěch matky obou účastnic Zde žalovaná nebyla účastnicí těchto řízení, a pokud za matku, která byla v řízení neúspěšná, hradila náklady řízení, k nimž byla matka účastnic zavázána, není důvodem k tomu, aby žalobkyně z tohoto titulu hradila cokoliv žalované, jak správně uvedl soud I. stupně. Nelze rovněž přisvědčit žalované ohledně jí uplatněného nároku na úhradu částky 1.271.160 Kč, jako ošetřovného matky obou účastnic, kdy tento nárok žalovaná nikterak nespecifikovala, po poučení soudem I. stupně dle § 118a o. s. ř. posléze sdělila, že tento nárok uplatní v jiném řízení.

11. Odvolací soud vzhledem k výše uvedeným zjištěním dospěl ke shodnému závěru jako soud I. stupně, že nárok žalované na zaplacení částky 816.514,04 Kč z titulu tzv. širšího vypořádání spoluvlastnictví (1148 obč. zák.) není důvodný, proto napadený výrok IV. rozsudku soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), kdy v podrobnostech odkazuje na zcela správné a přiléhavé odůvodnění rozsudku soudu I. stupně. Vzhledem k tomu, že z titulu tzv. širšího vypořádání spoluvlastnictví požadovala žalovaná částku 838.542,50 Kč, a později tuto částku redukovala na 816.514,04 Kč, bylo toto soudem I. stupně posouzeno jako částečné zpětvzetí návrhu (§ 96 odst. 1, 2 o. s. ř.), takže výrokem V. řízení ohledně částky 22.028,46 Kč zastavil. I tento výrok V. rozsudku soudu I. stupně byl proto odvolacím soudem potvrzen jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.).

12. Jako věcně správný byl potvrzen (§ 219 o. s. ř.) i napadený výrok VII. rozsudku soudu I. stupně týkající se povinnosti žalobkyně zaplatit náhradu nákladů řízení České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně ve výši 1.044 Kč, kdy se jedná o polovinu částky 18.088 Kč (znalečné), přičemž žalobkyně již na zálohách zaplatila částku 8.000 Kč. Do výše jedné poloviny tedy zbývá k zaplacení částka 1.044 Kč.

13. Pokud jde o napadený výrok VI. o nákladech řízení účastníků, zde ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví plyne z konstantní judikatury, že každý z účastníků má nést své náklady řízení a není povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (viz nález sp. zn. II.ÚS 572/19). Zvláštní důvody odvolací soud v dané věci neshledal, takže je správné rozhodnutí soudu I. stupně týkající se nákladů řízení týkající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy dle § 142 odst. 2 o. s. ř. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náhradu nákladů řízení souvisejících s tzv. širším vypořádáním spoluvlastnictví, pak správně rozhodl soud I. stupně dle zásady úspěchu a neúspěchu ve věci, kdy žalovaná byla v tomto řízení zcela neúspěšná, je proto povinna nahradit žalobkyni náklady řízení spočívající v odměně za její právní zastoupení. Soud I. stupně správně vyčíslil jednotlivé úkony právní služby a náhradu hotových výdajů, avšak ke konečné částce 60.600 Kč opomněl přičíst náhradu cestovného ve výši 1.561 Kč, kterou jinak správně konkretizoval. Celková výše nákladů řízení je tedy ve výši 62.161 Kč a v tomto směru tedy došlo ke změně napadeného výroku VI. rozsudku soudu I. stupně (§ 220 o. s. ř.).

14. Napadený výrok VIII. rozsudku soudu I. stupně o povinnosti žalované nahradit náklady řízení státu bylo nutno zrušit (§ 219a odst. 1 o. s. ř.). Žalovaná byla v tomto řízení osvobozena od placení soudních poplatků a byl jí ustanoven zástupce, ovšem s ohledem na žalovanou předložené prohlášení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech a jeho aktualizaci bude třeba zvážit, zda žalovaná i nadále splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 138 odst. 2 o. s. ř.), a v návaznosti na učiněná zjištění soud I. stupně znovu o povinnosti žalované nahradit náklady řízení státu rozhodne. V napadeném výroku VIII. byl proto rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.).

15. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná, která neměla v odvolacím řízení úspěch, je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení spočívající v odměně za právní zastoupení. Jedná se o 1 úkon právní služby (písemné vyjádření k odvolání - § 7, § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění), za nějž náleží odměna ve výši 11.660 Kč, 1 režijní paušál 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), úhrnem 11.960 Kč.