38 Co 264/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudkyň JUDr. Jitky Levové a JUDr. Ireny Vitovské ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované., IČ IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem jméno advokáta sídlem adresa o zaplacení 176.840 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 23. 7. 2024 č. j. 42 C 265/2022 108

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Ve výroku II. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku 51.304 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech odvolacího řízení částku 20.703 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. rozhodl, že žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 176.840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 176.840 Kč od datum do zaplacení, se zamítá. Výrokem II. rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 64.065 Kč k rukám právního zástupce žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že po celou dobu pojištění byl žalobce v dobré víře, že má řádně pojištěnou nemovitou věc, kterou má ve svém výlučném vlastnictví, a to stavbu adresa, zapsanou na LV č. číslo pro obec obec, k. ú. obec Trvá na tom, že při sjednávání pojistné smlouvy došlo zřejmě ze strany žalované k písařské chybě v čísle popisném, a místo č. p. číslo bylo napsáno č. p. číslo, kdy žalobce při kontrole návrhu pojistné smlouvy si této chyby nevšiml. Je toho názoru, že žalovaný by si měl údaje o nemovitosti zjistit z katastru nemovitostí, neboť v tomto směru je žalovaná podnikatel, profesionál, a jsou proto kladeny podstatně vyšší nároky. Žalovaná nejméně od datum věděla, že nemovitost je v pojistné smlouvě označena chybně, a přesto ve výročním dopise ze dne datum zaslala výzvu k zaplacení pojistného opětovně na adresa. Mělo by být především v zájmu žalované, aby si řádně údaje o pojišťované nemovitosti prověřila náhledem do katastru nemovitostí, kde lze najisto zjistit, jestli jsou informace podané žalobcem úplné a správné.

3. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného s tím, že skutečnosti tvrzené žalobcem v odvolání byly řešeny v rámci řízení před soudem I. stupně, byly prokázány za nepravdivé, a to např. tvrzená skutečnost žalobcem, že špatné číslo popisné uvedla do pojistné smlouvy žalovaná písařskou chybou svého zaměstnance. Jak je uvedeno i v samotném rozsudku, součástí dokazování před soudem I. stupně byl i zvukový záznam telefonického hovoru uskutečněného dne datum mezi žalobcem a pracovníkem zprostředkovatelské společnosti právnická osoba, a bylo zjištěno, že žalobce uvedl výslovně adresu adresa. Dále také ve výročních dopisech ze dne datum a datum, kdy byla žalobci připomínána budoucí úhrada pojistného, figurovalo označení pojištěné nemovitosti adresa. Žalobce se spletl také při nahlášení pojistné události, neboť ze zvukového záznamu telefonického hovoru ze dne datum plyne, že uváděl mylně adresu poškozené nemovitosti adresa, a posléze se po poradě s partnerkou opravil na adresa. Žalovaná souhlasí s rozsudkem soudu I. stupně s tím, že pojistný zájem žalobce coby pojistníka k pojištění nemovitosti na adrese adresa není a nebyl dán, tudíž předmětná pojistná smlouva je neplatná, a to ve svém důsledku vede k nemožnosti jakéhokoliv pojistného plnění z této smlouvy. Žalobce v průběhu pojistného vztahu projevoval značnou nejistotu ohledně čísla popisného své nemovitosti, kdy chybné číslo popisné uvedl již při sjednání smlouvy, a následně opakovaně i při hlášení škodní události. Žalovaná se ztotožňuje s tvrzením soudu I. stupně, že žalobce zřejmě po celou dobu trvání pojistného vztahu neměl ujasněno, jaké číslo popisné má jím vlastněná a provozovaná nemovitost. Žalovaná v rámci pojištění majetku a odpovědnosti neprověřuje vlastnictví nemovitosti přes kontrolu v katastru nemovitostí, a to s ohledem na povinnost pojistníků sdělovat pravdivá tvrzení, a na možný pojistný zájem pojistníka na majetku jiné osoby.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř), a aniž dokazování opakoval či doplňoval, kdy v odvolacím řízení nebyly tvrzeny nové skutečnosti a navrženo provedení nových důkazů, dospěl k závěru, že odvolání žalobce nelze považovat za důvodné.

5. Soud I. stupně v této věci provedl rozsáhlé dokazování, správně zjistil skutkový stav věci, z nějž vyvodil též zcela správný právní závěr, se kterým se odvolací soud ztotožňuje.

6. Z důkazů, provedených soudem I. stupně, vyplývá, že mezi účastníky došlo ke dni datum k uzavření smlouvy č. číslo o pojištění majetku a odpovědnosti vztahující se k předmětu pojištění – nemovitosti na adrese adresa v obci obec popsané jako rodinný dům. Zvolený typ pojištění odpovídal připojeným pojistným podmínkám a toto označení nemovitosti vzešlo ze strany žalobce v rámci telefonického hovoru se zprostředkovatelem pojištění, jak vyplývá ze zvukového záznamu tohoto telefonického hovoru ze dne datum, a v návaznosti na toto označení byly údaje uvedeny do návrhu pojistné smlouvy a tento byl žalobci předložen ke kontrole a souhlasu s obsaženými údaji, a dále k uhrazení pojistného. Budoucí úhrada pojistného byla žalobci zasílána formou pravidelných výročních dopisů od roku rok až do roku rok, přičemž v dopisech v roce rok a rok bylo uvedeno označení pojištěné nemovitosti adresa. Žalobce pojistné po celou dobu uhradil a nevšiml si číselného označení nemovitosti, za niž pojistné hradil. Ze strany žalované pak nedošlo k jakémukoliv ověření údajů sdělených žalobcem ve vztahu k vlastnictví pojišťované nemovitosti, přičemž v průběhu trvání pojistné smlouvy nebyly smluvní podmínky ani smluvní dokumentace měněny. Žalobce pak v souvislosti se škodní událostí ze dne datum uplatnil u žalované nárok na pojistné plnění, přičemž prohlídkou na místě samém bylo žalovanou zjištěno, že poškozená nemovitost je na adrese adresa, a nepředstavuje tedy předmět sjednaného pojištění. V důsledku tohoto zjištění žalovaná odmítla vyplatit žalobci pojistné plnění, kdy vlastníkem nemovitosti na adrese adresa v obci obec je odlišný subjekt bez bližších vazeb na žalobce s výjimkou toho, že od vlastníka nemovitosti č. p. číslo zakoupil žalobce nemovitost č. p. číslo v obci obec.

7. Na základě shora uvedených zjištění je odvolací soud toho názoru, že pojistný zájem žalobce jako pojistníka na pojištění nemovitosti na adrese adresa nebyl a není dán, tj. uzavřená pojistná smlouva je neplatná, a nelze se z titulu této smlouvy domáhat pojistného plnění po žalované. Lze souhlasit s názorem, že žalobce po celou dobu pojistného vztahu neměl ujasněno, jaké číslo popisné má jím vlastněná a provozovaná nemovitost, kdy chybné číslo popisné uvedl při sjednání pojistného vztahu a rovněž v rámci telefonického nahlášení pojistné události si spletl číslo popisné. Toto pochybení žalobce nelze přenášet na žalovanou a námitka žalobce, že došlo k písařské chybě ze strany žalované při sjednání pojistné smlouvy tedy neobstojí. Na druhé straně však žalovaná byla povinna provozovat činnost v pojišťovnictví s odbornou péčí a obezřetně (§ 6 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví v platném znění) a v rámci uzavření smluvního vztahu se žalobcem mohla zjistit neexistenci pojistného zájmu žalobce na pojištění nemovitosti na adrese adresa, což by při řádném postupu provozovat pojišťovací činnost s odbornou péčí a obezřetně zjistit musela.

8. V daném případě tak došlo k naplnění zákonného ust. § 2764 odst. 1 občanského zákoníku, tedy že zájemce neměl pojistný zájem a pojistitel o tom při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět. Uzavřená smlouva ze dne datum je tak neplatná a nelze se domáhat plnění povinnosti z této neplatné smlouvy. Soud I. stupně tedy rozhodl věcně správně, když výrokem I. zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 176.840 Kč s příslušenstvím. Ve výroku I. byl proto rozsudek soudu I. stupně odvolacím soudem potvrzen jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.).

9. Ve výroku II. o nákladech řízení účastníků došlo ke změně (§ 220 o. s. ř.), kdy soud I. stupně do výše odměny účtované právním zástupcem žalované nesprávně zahrnul i účast právního zástupce žalované na mediaci, včetně cestovného a náhradu za promeškaný čas cestou vlakem na mediaci a zpět dne datum. Dle platné právní úpravy není účast na setkání u zapsaného mediátora nákladem placeným v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem, nelze tedy přiznat náhradu nákladů spojených s účastí právního zástupce žalované na setkání s mediátorem a s tím spojenými náklady cestovného na toto setkání a náhrady za ztrátu času (viz usnesení IV.ÚS 3658/17 ze dne 3. 4. 2018). V řízení před soudem I. stupně tak ve věci úspěšné žalované náleží náhrada za 5 úkonů právní služby dle advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne datum a ze dne datum a účast na jednání soudu ve dnech datum. a datum, 1 úkon za 8.180 Kč, dále 5 x režijní paušál 300 Kč – celkem 42.400 Kč) a 21 % DPH (8.904 Kč); úhrnem činí náklady řízení před soudem I. stupně částku 51.304 Kč, kterou je povinen nahradit neúspěšný žalobce žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

10. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byly učiněny právním zástupcem žalované 2 úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu - § 7, § 11 odst. 1 písm. g), k) advokátního tarifu), dále 2 x režijní paušál, z toho 1 režijní paušál 300 Kč a druhý režijní paušál 450 Kč (vyhláška č. 177/1996 Sb. v platném znění), úhrnem 17.110 Kč a 21 % DPH (3.593 Kč) – celkem činí náklady odvolacího řízení částku 20.703 Kč, kterou je povinen nahradit neúspěšný žalobce žalované k rukám jejího právního zástupce do 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, přičemž přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).