38 Co 71/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudkyň JUDr. Jitky Levové a JUDr. Ireny Vitovské ve věci žalobkyně: právnická osoba, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídle adresa zastoupená advokátem jméno zástupce zainteresované osoby sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o částka Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 13. 12. 2023, č. j. 11 C 426/2022 - 62

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce Anonymizováno Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO.

1. Okresní soud v Jihlavě jako soud I. stupně uložil v záhlaví označeným rozsudkem žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka Kč se specifikovaným příslušenstvím (výrok I.) a na nákladech řízení nahradit částku částka Kč (výrok II.), to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Soud I. stupně po provedeném dokazování dospěl při hodnocení námitky promlčení uplatněné žalovaným k závěru, že žalobkyně sice měla od roku rok povědomí o tom, že na pojištěních žalovaného mohlo docházet k neoprávněným hlášením pojistných událostí, kterými se zabývá policie, nicméně neměla informace, kterých pojistných událostí se podezření týká a v jakých ohledech byla hlášení pojistných událostí nepravdivá. Žalobkyně pouze poskytovala policii informace, jaké pojištění měl žalovaný sjednané a jaké uplatňoval pojistné události, nikoliv informace, nakolik byla hlášení pojistných událostí nepravdivá. O tom, které pojistné události byly hlášeny nepravdivě se žalobkyně poprvé dozvěděla z přípisu policie z datum. Téhož dne se připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody vycházející mj. z pojistných událostí č. číslo, číslo, číslo a číslo. Trestní řízení vedené proti žalovanému skončilo právní mocí trestního příkazu dne datum, a jelikož byla žalobkyně s nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, podala dne datum žalobu. Ke vzniku škody žalobkyni došlo datum, kdy bylo žalovanému na jím zvolený účet vyplaceno první pojistné plnění, a od té doby začala plynout tzv. objektivní promlčecí doba v délce 10 let podle § 106 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. platného do 31. 12. 2013. Žalobkyně však v době vzniku škody o škodě nevěděla. O škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, se žalobkyně dozvěděla datum, kdy dostala informaci, které pojistné události byly hlášeny nepravdivě a jaké byly pravé skutečnosti. Tím, že se připojila již datum k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody, došlo podle § 112 starého občanského zákoníku ke stavení promlčecí doby do datum, kdy nabyl právní moci trestní příkaz, kterým jí bylo právo na náhradu škody přiznáno. Po dobu trestního stíhání žalovaného, žalobkyně řádně pokračovala v řízení o svém nároku na náhradu škody. Promlčecí doba po dobu více než 20 měsíců neběžela. Objektivní promlčecí lhůta měla skončit v měsíc, rok a subjektivní promlčecí lhůta v měsíc, rok. Jestliže žalobkyně své právo uplatnila žalobou dne datum, učinila tak před skončením objektivní i subjektivní promlčecí lhůty. Žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. celkem ve výši částka Kč.

3. Proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaný podal odvolání a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že z důvodu námitky promlčení žalobu zamítne a přizná mu náhradu nákladů soudního řízení. Žalovaný má za to, že soud nedostatečně vyhodnotil podání žalobkyně z datum, pokud je považuje pouze za předání další dokumentace k pojistným událostem. Podle přesvědčení žalovaného se jedná o dokument, od kterého se odvíjí počátek běhu subjektivní lhůty žalobkyně. Toto podání nazvané jako „Oznámení pro podezření ze spáchání trestné činnosti“ obsahuje analýzu shodných znaků podezřelých pojistných událostí u podezřelých osob, z nichž žalobkyně dovozuje spáchání trestné činnosti. Žalobkyně v tomto oznámení podrobně popisuje shodné znaky uvedených událostí, a to ve směru zprostředkovatele pojištění, předmětu pojištění, způsobu úhrady pojistného, uplatnění práva na pojistné plnění (co do důvodu), okruhu ošetřujících lékařů a bankovní účty, na něž má být zasláno pojistné plnění. Podání obsahuje též výši vyplaceného pojistného plnění. Podle žalovaného byly již v tomto okamžiku známy veškeré okolnosti, od kterých je možno odvíjet běh subjektivní promlčecí lhůty. Při jiném výkladu by bylo nutné dojít k závěru, že žalobkyně se nemohla dozvědět podstatné okolnosti ani z přípisu policie z datum. Pokud usnesení o zahájení trestního stíhání proti žalovanému bylo vydáno až datum, přípis policie ze dne datum nemá jinou vypovídací hodnotu, než určitou pravděpodobnost jednání žalovaného jako podezřelého, stejně tak jako tomu bylo v oznámení žalobkyně ze dne datum. Pokud soud odvozuje počátek běhu promlčecí lhůty od doručení přípisu policie, který byl vydán v určitém stádiu prověřování žalovaného jako podezřelého, je možné tento počátek běhu promlčecí lhůty dovozovat k okamžiku zjištění rozhodných skutečností při provedení analýzy právního úseku žalobkyně, tedy k okamžiku zpracování „Oznámení pro podezření ze spáchání trestné činnosti“ ze dne datum.

4. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný a ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že o tom, že žalovaný byl tím, kdo se podílel na vzniku škody, se dozvěděla až doručením poučení poškozeného ze dne datum. Žalobkyně podala policii informace o tom, jaké pojištění měl žalovaný sjednané a jaké uplatňoval pojistné události, nikoliv informace, nakolik byla hlášení pojistných událostí nepravdivá. Jaké byly skutečné okolnosti hlášených pojistných událostí, žalobkyně neměla a zjišťovala je až policie během vyšetřování s tím, že žalobkyně se poprvé dozvěděla o tom, které pojistné události byly hlášeny nepravdivě, z přípisu policie z datum. Žalobkyně je přesvědčena, že promlčecí lhůta nemohla započít běžet dříve než k datum. Žádná ze skutečností sdělených v „Oznámení pro podezření ze spáchání trestné činnosti“ ze dne datum nenaznačuje jaké byly skutečné okolnosti konkrétních hlášení pojistných událostí, a proto nelze souhlasit s tím, že promlčecí lhůta počala běžet od učinění tohoto podání. Žalobkyně svá práva uplatňovala aktivně, avšak před tím, než získala výstupy trestního stíhání, neměla k dispozici informace, které nezbytně potřebovala k podání žaloby. Námitka promlčení je tedy neopodstatněná.

5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o.s.ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu napadeném opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

6. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Vzhledem k tomu, že smlouva o životním pojištění č. číslo byla uzavřena s počátkem pojištění datum a že ke vzniku škody došlo datum, kdy bylo žalovanému proplaceno první pojistné plnění, postupoval odvolací soud stejně jako soud I. stupně při hodnocení otázky vznesené námitky promlčení, jejíž vyřešení bylo pro rozhodnutí v dané věci zásadní a podstatné, podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění do 31. 12. 2013.

8. Podle § 100 odst. 1, občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

9. Podle § 106 odst. 1, občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

10. Podle § 106 odst. 2, občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

11. Podle § 112 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.

12. Podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

13. Podle § 442 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

14. Odvolací soud uzavřel, že na straně žalovaného jsou z titulu obecné odpovědnosti podle výše uvedeného občanského zákoníku splněny základní předpoklady pro vznik jeho povinnosti k náhradě způsobené škody, k nimž náleží porušení právní povinnosti, vznik škody jako majetkové újmy a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vzniklou škodou. Žalovaný se dopustil protiprávního jednání, za které byl trestně stíhán a pravomocně odsouzen. Protiprávním jednáním žalovaného vznikla žalobkyni škoda vyplacením pojistného plnění na základě jím nepravdivě nahlášených pojistných událostí a mezi protiprávním jednáním žalovaného a vzniklou škodou žalobkyni je dána příčinná souvislost, což jednoznačně plyne z trestního příkazu Okresního soudu v Pardubicích ze dne 15. 6. 2022 č. j. 3 T 71/2022 – 1087.

15. Pokud jde o námitku promlčení uplatněnou žalovaným proti žalovanému nároku, odvolací soud má za správný závěr soudu I. stupně, že není důvodná. Odvolací soud je ve shodě se soudem I. stupně, že až z přípisu Policie ČR ze dne datum bylo možno učinit úsudek, že žalovaný je osobou odpovědnou za vzniklou škodu způsobenou vyplacením pojistných plnění v návaznosti na jeho úrazy, k nimž mělo dojít datum, datum a datum. V oznámení a zprávách žalobkyně, případně její právní předchůdkyně, pro Policii ČR (datum, datum, datum, datum) byly sdělovány pouze obecné informace o více uzavřených pojistných smlouvách a pojistných událostech, z nichž nebylo možno jednoznačně dovodit odpovědnost žalovaného za vzniklou škodu. Podle obsahu těchto oznámení a zpráv žalobkyně pro Policii ČR, žalobkyně, příp. její právní předchůdkyně, mohla nabýt vědomost o tom, že na její úkor došlo ke škodě, ovšem nebylo postaveno najisto, kdo za vzniklou škodu odpovídá. Potřebné informace pro závěr, že za vzniklou škodu odpovídá právě žalovaný, se žalobkyně poprvé dozvěděla až z přípisu policie z datum, z něhož bylo zjištěno, které pojistné události byly hlášeny nepravdivě z pojistných událostí č. číslo, číslo, číslo a číslo týkajících se žalovaného. Na základě těchto informací si žalobkyně mohla teprve vytvořit úsudek o tom, která konkrétní osoba za škodu odpovídá. V této souvislosti se pak žalobkyně řádně připojila k trestnímu řízení vedenému proti žalovanému s nárokem na náhradu škody. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba podaná u soudu I. stupně dne datum pak i s ohledem na stavení promlčecí doby podle § 112 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění platném do datum, byla podána před skončením objektivní i subjektivní promlčecí lhůty, a proto uplatněný nárok žalobkyně není promlčen.

16. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil jako věcně správné (§ 219 o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl soud I. stupně správně podle výsledku řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Na odůvodnění jeho výroku o náhradě nákladů řízení odvolací soud pro stručnost odkazuje.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná, přiznal právo na náhradu jeho nákladů v částce celkem částka Kč sestávající se z odměny právního zástupce žalobkyně za poskytnutí 2 úkonů právní služby v sazbě částka Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 6, § 11 odst. 1 písm. g), k) v návaznosti na § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (vyjádření k odvolání, účast u jednání před odvolacím soudem), z náhrady hotových výdajů 2x částka Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4, z náhrady za promeškaný čas 9x částka Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1994 Sb. v platném znění, z doloženého cestovného částka Kč za použití prostředku hromadné dopravy (právnická osoba.) a z 21% DPH částka Kč z přiznané odměny, z náhrady hotových výdajů a z náhrady za ztrátu času (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Lhůtu k náhradě nákladů odvolacího řízení stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, přičemž přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).