38 Co 71/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudkyň JUDr. Jitky Levové a JUDr. Ireny Vitovské ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídle adresa zastoupená advokátem jméno zástupce zainteresované osoby sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o částka Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 13. 12. 2023, č. j. 11 C 426/2022 - 62

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce , Anonymizováno, Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Okresní soud v Jihlavě jako soud I. stupně uložil v záhlaví označeným rozsudkem žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, Kč se specifikovaným příslušenstvím (výrok I.) a na nákladech řízení nahradit částku , částka, Kč (výrok II.), to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Soud I. stupně po provedeném dokazování dospěl při hodnocení námitky promlčení uplatněné žalovaným k závěru, že žalobkyně sice měla od roku , rok, povědomí o tom, že na pojištěních žalovaného mohlo docházet k neoprávněným hlášením pojistných událostí, kterými se zabývá policie, nicméně neměla informace, kterých pojistných událostí se podezření týká a v jakých ohledech byla hlášení pojistných událostí nepravdivá. Žalobkyně pouze poskytovala policii informace, jaké pojištění měl žalovaný sjednané a jaké uplatňoval pojistné události, nikoliv informace, nakolik byla hlášení pojistných událostí nepravdivá. O tom, které pojistné události byly hlášeny nepravdivě se žalobkyně poprvé dozvěděla z přípisu policie z , datum, . Téhož dne se připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody vycházející mj. z pojistných událostí č. , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, . Trestní řízení vedené proti žalovanému skončilo právní mocí trestního příkazu dne , datum, , a jelikož byla žalobkyně s nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, podala dne , datum, žalobu. Ke vzniku škody žalobkyni došlo , datum, , kdy bylo žalovanému na jím zvolený účet vyplaceno první pojistné plnění, a od té doby začala plynout tzv. objektivní promlčecí doba v délce 10 let podle § 106 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. platného do 31. 12. 2013. Žalobkyně však v době vzniku škody o škodě nevěděla. O škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, se žalobkyně dozvěděla , datum, , kdy dostala informaci, které pojistné události byly hlášeny nepravdivě a jaké byly pravé skutečnosti. Tím, že se připojila již , datum, k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody, došlo podle § 112 starého občanského zákoníku ke stavení promlčecí doby do , datum, , kdy nabyl právní moci trestní příkaz, kterým jí bylo právo na náhradu škody přiznáno. Po dobu trestního stíhání žalovaného, žalobkyně řádně pokračovala v řízení o svém nároku na náhradu škody. Promlčecí doba po dobu více než 20 měsíců neběžela. Objektivní promlčecí lhůta měla skončit v , měsíc, rok, a subjektivní promlčecí lhůta v , měsíc, rok, . Jestliže žalobkyně své právo uplatnila žalobou dne , datum, , učinila tak před skončením objektivní i subjektivní promlčecí lhůty. Žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. celkem ve výši , částka, Kč.

3. Proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaný podal odvolání a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že z důvodu námitky promlčení žalobu zamítne a přizná mu náhradu nákladů soudního řízení. Žalovaný má za to, že soud nedostatečně vyhodnotil podání žalobkyně z , datum, , pokud je považuje pouze za předání další dokumentace k pojistným událostem. Podle přesvědčení žalovaného se jedná o dokument, od kterého se odvíjí počátek běhu subjektivní lhůty žalobkyně. Toto podání nazvané jako „Oznámení pro podezření ze spáchání trestné činnosti“ obsahuje analýzu shodných znaků podezřelých pojistných událostí u podezřelých osob, z nichž žalobkyně dovozuje spáchání trestné činnosti. Žalobkyně v tomto oznámení podrobně popisuje shodné znaky uvedených událostí, a to ve směru zprostředkovatele pojištění, předmětu pojištění, způsobu úhrady pojistného, uplatnění práva na pojistné plnění (co do důvodu), okruhu ošetřujících lékařů a bankovní účty, na něž má být zasláno pojistné plnění. Podání obsahuje též výši vyplaceného pojistného plnění. Podle žalovaného byly již v tomto okamžiku známy veškeré okolnosti, od kterých je možno odvíjet běh subjektivní promlčecí lhůty. Při jiném výkladu by bylo nutné dojít k závěru, že žalobkyně se nemohla dozvědět podstatné okolnosti ani z přípisu policie z , datum, . Pokud usnesení o zahájení trestního stíhání proti žalovanému bylo vydáno až , datum, , přípis policie ze dne , datum, nemá jinou vypovídací hodnotu, než určitou pravděpodobnost jednání žalovaného jako podezřelého, stejně tak jako tomu bylo v oznámení žalobkyně ze dne , datum, . Pokud soud odvozuje počátek běhu promlčecí lhůty od doručení přípisu policie, který byl vydán v určitém stádiu prověřování žalovaného jako podezřelého, je možné tento počátek běhu promlčecí lhůty dovozovat k okamžiku zjištění rozhodných skutečností při provedení analýzy právního úseku žalobkyně, tedy k okamžiku zpracování „Oznámení pro podezření ze spáchání trestné činnosti“ ze dne , datum, .

4. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný a ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že o tom, že žalovaný byl tím, kdo se podílel na vzniku škody, se dozvěděla až doručením poučení poškozeného ze dne , datum, . Žalobkyně podala policii informace o tom, jaké pojištění měl žalovaný sjednané a jaké uplatňoval pojistné události, nikoliv informace, nakolik byla hlášení pojistných událostí nepravdivá. Jaké byly skutečné okolnosti hlášených pojistných událostí, žalobkyně neměla a zjišťovala je až policie během vyšetřování s tím, že žalobkyně se poprvé dozvěděla o tom, které pojistné události byly hlášeny nepravdivě, z přípisu policie z , datum, . Žalobkyně je přesvědčena, že promlčecí lhůta nemohla započít běžet dříve než k , datum, . Žádná ze skutečností sdělených v „Oznámení pro podezření ze spáchání trestné činnosti“ ze dne , datum, nenaznačuje jaké byly skutečné okolnosti konkrétních hlášení pojistných událostí, a proto nelze souhlasit s tím, že promlčecí lhůta počala běžet od učinění tohoto podání. Žalobkyně svá práva uplatňovala aktivně, avšak před tím, než získala výstupy trestního stíhání, neměla k dispozici informace, které nezbytně potřebovala k podání žaloby. Námitka promlčení je tedy neopodstatněná.

5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o.s.ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu napadeném opravným prostředkem, stejně jako řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

6. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Vzhledem k tomu, že smlouva o životním pojištění č. , číslo, byla uzavřena s počátkem pojištění , datum, a že ke vzniku škody došlo , datum, , kdy bylo žalovanému proplaceno první pojistné plnění, postupoval odvolací soud stejně jako soud I. stupně při hodnocení otázky vznesené námitky promlčení, jejíž vyřešení bylo pro rozhodnutí v dané věci zásadní a podstatné, podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění do 31. 12. 2013.

8. Podle § 100 odst. 1, občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

9. Podle § 106 odst. 1, občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

10. Podle § 106 odst. 2, občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

11. Podle § 112 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.

12. Podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

13. Podle § 442 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

14. Odvolací soud uzavřel, že na straně žalovaného jsou z titulu obecné odpovědnosti podle výše uvedeného občanského zákoníku splněny základní předpoklady pro vznik jeho povinnosti k náhradě způsobené škody, k nimž náleží porušení právní povinnosti, vznik škody jako majetkové újmy a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vzniklou škodou. Žalovaný se dopustil protiprávního jednání, za které byl trestně stíhán a pravomocně odsouzen. Protiprávním jednáním žalovaného vznikla žalobkyni škoda vyplacením pojistného plnění na základě jím nepravdivě nahlášených pojistných událostí a mezi protiprávním jednáním žalovaného a vzniklou škodou žalobkyni je dána příčinná souvislost, což jednoznačně plyne z trestního příkazu Okresního soudu v Pardubicích ze dne 15. 6. 2022 č. j. 3 T 71/2022 – 1087.

15. Pokud jde o námitku promlčení uplatněnou žalovaným proti žalovanému nároku, odvolací soud má za správný závěr soudu I. stupně, že není důvodná. Odvolací soud je ve shodě se soudem I. stupně, že až z přípisu Policie ČR ze dne , datum, bylo možno učinit úsudek, že žalovaný je osobou odpovědnou za vzniklou škodu způsobenou vyplacením pojistných plnění v návaznosti na jeho úrazy, k nimž mělo dojít , datum, , , datum, a , datum, . V oznámení a zprávách žalobkyně, případně její právní předchůdkyně, pro Policii ČR (, datum, , , datum, , , datum, , , datum, ) byly sdělovány pouze obecné informace o více uzavřených pojistných smlouvách a pojistných událostech, z nichž nebylo možno jednoznačně dovodit odpovědnost žalovaného za vzniklou škodu. Podle obsahu těchto oznámení a zpráv žalobkyně pro Policii ČR, žalobkyně, příp. její právní předchůdkyně, mohla nabýt vědomost o tom, že na její úkor došlo ke škodě, ovšem nebylo postaveno najisto, kdo za vzniklou škodu odpovídá. Potřebné informace pro závěr, že za vzniklou škodu odpovídá právě žalovaný, se žalobkyně poprvé dozvěděla až z přípisu policie z , datum, , z něhož bylo zjištěno, které pojistné události byly hlášeny nepravdivě z pojistných událostí č. , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, týkajících se žalovaného. Na základě těchto informací si žalobkyně mohla teprve vytvořit úsudek o tom, která konkrétní osoba za škodu odpovídá. V této souvislosti se pak žalobkyně řádně připojila k trestnímu řízení vedenému proti žalovanému s nárokem na náhradu škody. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba podaná u soudu I. stupně dne , datum, pak i s ohledem na stavení promlčecí doby podle § 112 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění platném do , datum, , byla podána před skončením objektivní i subjektivní promlčecí lhůty, a proto uplatněný nárok žalobkyně není promlčen.

16. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil jako věcně správné (§ 219 o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl soud I. stupně správně podle výsledku řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Na odůvodnění jeho výroku o náhradě nákladů řízení odvolací soud pro stručnost odkazuje.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná, přiznal právo na náhradu jeho nákladů v částce celkem , částka, Kč sestávající se z odměny právního zástupce žalobkyně za poskytnutí 2 úkonů právní služby v sazbě , částka, Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 6, § 11 odst. 1 písm. g), k) v návaznosti na § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (vyjádření k odvolání, účast u jednání před odvolacím soudem), z náhrady hotových výdajů 2x , částka, Kč režijní paušál podle § 13 odst. 4, z náhrady za promeškaný čas 9x , částka, Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1994 Sb. v platném znění, z doloženého cestovného , částka, Kč za použití prostředku hromadné dopravy (, právnická osoba, .) a z 21% DPH , částka, Kč z přiznané odměny, z náhrady hotových výdajů a z náhrady za ztrátu času (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).Lhůtu k náhradě nákladů odvolacího řízení stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.