38 Co 87/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Skalické a soudců JUDr. Ireny Vitovské a JUDr. Jitky Levové ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 , IČ: Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky 211 783 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 24. ledna 2024 č. j. 7 C 194/2022 - 179

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 29.718,81 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , advokáta.

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně zaplacení částky 211.783 Kč s příslušenstvím jako podílu na zisku žalovaného ze smlouvy o tichém společenství ze dne , datum, .

2. Shora označeným rozsudkem soud žalobě vyhověl, když vzal za prokázané (bod 7 rozsudku), že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o tiché společnosti dle ust. § 2747 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), žalobkyně vložila vklad 100.000 Kč a žalovaný následně uzavřel s třetí osobou smlouvu o transformaci vkladu na akcie s tím, že ke dni , datum, byl vklad žalobkyně zhodnocen na požadovanou částku, jak vyplynulo z certifikátu, vystaveného touto třetí osobou.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání a namítal jeho nesprávnost a nepřezkoumatelnost. Předně namítá, že soud vůbec neporozuměl právní úpravě tiché společnosti a nepřihlédl ke smluvním ujednáním předmětné smlouvy, když konstatoval, že není podstatné, že se společnost nacházela po celou dobu ve ztrátě, ale žalobkyně jako tichý společník má nárok na vyplacení jejího podílu na zisku. Soud se vůbec nezabýval výší tohoto nároku ani jejím výpočtem, když odkázal na přípis třetí osoby, v němž byla výše nároku vyčíslena, nezabýval se splatností případného podílu na zisku, jak dle zákonné úpravy v ust. § 2752 o. z., tak v odstavci 3.1 předmětné smlouvy, tj. do 30 dnů od schválení účetní uzávěrky, a toliko konstatoval, že nárok je splatný a první den prodlení nastal , datum, , ačkoliv tento den nemohla být účetní uzávěrka ani vytvořena natož schválena. Má za to, že není ve věci pasivně legitimován, tím je společnost , právnická osoba, ., na kterou přešla smlouva, uzavřená se žalobkyní.

4. I za situace, kdy by bylo vycházeno z předpokladu, že uvedená společnost byla pouhým prostředkem pro realizaci zisku z podnikání žalovaného, pak by nebyly splněny podmínky pro vyplacení podílu na zisku, neboť dle odst. 3.1 předmětné smlouvy by se tak mělo stát- do 30 dnů po provedení účetní závěrky za dané období- pouze v případě doby trvání smlouvy podle bodu 4.2- v souladu s nově sjednanými podmínkami v pokračujícím smluvním vztahu a žalobkyně v řízení netvrdila ani neprokazovala splnění ani jedné z uvedených podmínek – nebylo tvrzeno provedení účetní závěrky za příslušné období, taková účetní závěrka nebyla předložena, nejednalo se o případ trvání smlouvy podle bodu 4.2 smlouvy a nebyl takový nárok ani v souladu s nově sjednanými podmínkami v pokračujícím smluvním vztahu5. Soud se však tím, podle jakého ustanovení předmětné smlouvy měl žalobkyni vzniknout nárok na požadované plnění, nezabýval, v tomto ohledu je rozsudek nepřezkoumatelný a nesprávný. Rovněž tak se soud nezabýval výpočtem předmětné částky, žalobkyně v tomto směru pouze odkázala na částku uvedenou v přípise společnosti , právnická osoba, ., přičemž druhým dechem dodává, že tato společnost nemá s předmětnou smlouvou nic společného. I v tomto směru považuje žalovaný rozsudek za nepřezkoumatelný a nesprávný, a to i v části úroku z prodlení. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu Brno-venkov k dalšímu řízení.

6. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání se jmenovitě vyjádřila ke všem pěti odvolacím důvodům žalovaného, a to1. nedostatku pasivní legitimace žalovaného z důvodu přechodu práv a povinností z uzavřené smlouvy z , datum, na třetí osobu2. nesplnění podmínek k vyplacení podílu na zisku dle bodu 3.1 smlouvy z , datum3. nezaložení splatnosti nároku4. nedostatečného odůvodnění výše přiznaného nároku5. nesprávný výpočet příslušenství nároku takto:7. ad 1) Ujednání v článku 4 bodu 4.2 smlouvy nelze interpretovat jako dohodu o postoupení smlouvy a vzniku účasti žalobkyně v jiné společnosti, žalovaný při vkladu prostředků do jiné společnosti s těmito nakládal jako se svým majetkem, nikoliv jménem žalobkyně, a v přechodu smlouvou založených práv a povinností na třetí osobu tímto způsobem nedošlo.ad 2) Nárok na vyplacení podílu na zisku žalobkyně uplatnila dle ustanovení článku IV. bodu 4.1 věta druhá smlouvy ve spojení s ust. § 2755 o. z., tj. po ukončení smlouvy po uplynutí období pěti let na základě informací zaslaných žalobkyní samotným žalovaným o zhodnocení jejího vkladu v podobě dokumentu označeného jako „Certifikát potvrzení akciového podílu“ odkazujícího na smlouvu uzavřenou mezi účastníky dne , datum, a vydaného k pětiletému výročí smlouvy, tj. ke dni , datum, , přičemž žalovaný autenticitu tohoto dokumentu, tj. že je jeho autorem a že jej žalobkyni zaslal, v řízení nesporoval a naopak se k němu výslovně hlásí, tudíž je třeba vycházet z jeho věcné správnosti, respektive nespornosti, přičemž žalobkyně již dopisem z , datum, avizovala uplatnění svých práv na výplatu vkladu, včetně zhodnocení ze smlouvy ze dne , datum, a odmítla tak prodloužení smluvního vztahu o období dalších pěti let.ad 3) Žalobkyně má za to, že v daném případě smluvní vztah mezi stranami nesporně zanikl a pro vypořádání se uplatní ust. § 2755 o. z., nikoliv ust. § 2752 o. z.ad 4) Soud vyšel při výpočtu nároku žalobkyně zcela logicky z obsahu dokumentu, který za účelem vyčíslení tohoto nároku žalovaný sestavil a žalobkyni zaslal – viz „certifikát“, tudíž odůvodnění výše nároků je zcela adekvátní podkladům žalovaného.ad 5) Tento důvod se opírá o nesprávnost úvahy žalovaného ohledně splatnosti nároku žalobkyně.

8. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil a přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení.

9. Odvolací soud poté, co přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně z pohledu uplatněných odvolacích důvodů, učinil závěr, že soud I. stupně dostatečně objasnil skutkový stav a vyvodil správné právní závěry, jeho rozhodnutí je třeba po stránce věcné považovat za správné, i když odůvodnění je poněkud kusé a odvolací soud proto neshledal důvody pro vyhovění odvolacímu návrhu žalovaného, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

10. Odvolací soud se plně ztotožnil s obsahem argumentace žalobkyně v jejím písemném vyjádření k podanému odvolání, na které odkazuje a proto pouze stručně k jednotlivým odvolacím námitkám uvádí a doplňuje:

11. Pokud žalovaný namítá nedostatek své pasivní legitimace z toho důvodu, že práva a povinnosti z uzavřené smlouvy ze dne , datum, přešly na jinou právnickou osobu – , právnická osoba, ., pak třeba uvést, že žalobkyně k takovému převodu nedala souhlas – viz ust. § 1790 o. z., smluvním partnerem žalobkyně tak stále zůstává žalovaný, včetně povinnosti vyplatit žalobkyni po skončení smlouvy o tichém společenství podíl na zisku.

12. Pokud žalovaný převedl získané finanční prostředky ze smlouvy o tichém společenství k jinému subjektu, je možno tuto situaci charakterizovat tak, že žalovaný v rámci této jiné společnosti vyvíjí podnikatelskou činnost a z jejích výsledků je povinen vyplatit zisk, pokud tento vznikl. Z Certifikátu potvrzení akciového podílu a Oficiálního vyjádření a přiznání dluhu, zaslaného sice pod hlavičkou společnosti , právnická osoba, ., avšak autorizovaných žalovaným, vyplynulo, že podnikání žalovaného v rámci této společnosti vedlo ke zhodnocení vkladu žalobkyně, na jehož výplatu jí tak vznikl nárok včetně podílu na zisku, a to v částce 211.783 Kč ke dni ukončení smlouvy ze dne , datum, , tj. ke dni , datum, . Od téhož dne je pak žalovaný v prodlení se splněním dluhu a žalobkyně tak po právu požaduje i úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. Pokud žalovaný namítá nesplnění podmínek k vyplacení podílu na zisku s odkazem na ust. § 2752 o. z., tedy že nebyla vytvořena a schválena účetní uzávěrka a neuplynulo dalších 30 dní, pak je třeba odkázat na ust. § 549 o. z. dle kterého, zmaří-li záměrně, aniž je k tomu oprávněna, splnění podmínky strana, které je nesplnění podmínky na prospěch, považuje se podmínka za splněnou, což znamená, že pokud žalovaný záměrně v roce 2019 nevytvořil účetní uzávěrku, aby zmařil možnost uplatnění požadavku na výplatu zisku, pak se jeho vyplacení stalo nepodmíněným, a žalovaný byl povinen plnit, jakmile byl o plnění požádán, což se stalo dopisem žalobkyně ze dne , datum, .

14. Na základě výše uvedených úvah odvolací soud napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř. a v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni přiznal dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. i náhradu nákladů odvolacího řízení spočívající v nákladech právního zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (AT), a to za 2 úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast advokáta u jednání odvolacího soudu) po 9.180 Kč, 2 režijní paušály hotových výdajů po 300 Kč, náhrada za promeškaný čas za 10 půlhodin po 100 Kč a cestovné 5.201 Kč za cestu osobním automobilem ze sídla advokáta ke Krajskému soudu v Brně a zpět, DPH v částce 5.187,81 Kč, celkem 29.718,81 Kč.