Krajský soud v Brně · Rozsudek

44 CO 134/2021

č. j. 44 CO 134/2021-187

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-11-09 · ZMENA · ECLI:CZ:KSBR:2022:44.Co.134.2021.1

Citované zákony (2)

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Skalické a soudců Mgr. Dagmar Bastlové a Mgr. Bc. Aleše Klempy v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovaným: 1. příjmení jméno příjmení , datum narození bytem adresa , příjmení příjmení , Izrael 2. jméno příjmení , datum narození bytem adresa , Francie obě žalované zastoupeny Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o 150 000 Kč – náhrada škody, o odvolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2021, č. j. 39 C 159/2019-132

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku I. mění tak, že žaloba se ohledně částky 22 500 Kč zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1. a 2. na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů každé částku ve výši 54 597 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2021, č. j. 39 C 159/2019-132 bylo rozhodnuto tak, že žalovaná 1. a 2. jsou povinny zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 22 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jedné ze žalovaných zaniká v tomto rozsahu povinnost plnění druhé žalované (výrok I.), ohledně částky 127 500 Kč byla žaloba zamítnuta (výrok II.), žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podaly včasné a přípustné odvolání obě žalované, navrhly, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu i v napadeném rozsahu (výrok I.) zamítl. V odůvodnění odvolání žalované uvedly, že soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil výpověď žalobkyně a svědka [příjmení], na těchto výpovědích pak své rozhodnutí založil. Svědek [příjmení], který měl být přítomen úrazu žalobkyně, nejenže nebyl schopen jakkoli popsat místo tvrzeného pádu v rámci domu samého, jeho mechaniku, ale dokonce nebyl schopen, respektive ochoten jakkoli věrohodně vysvětlit jeho vztah k žalobkyni samotné, nejprve odmítal připustit, že se jedná o jeho partnerku, když oba žijí na stejné adrese, vzápětí sám tvrdil, že slaví společná výročí seznámení. Tato a další tvrzení svědka [příjmení], zjevné logické i faktické rozpory v jeho výpovědi nebránily soudu prvního stupně, aby i k této výpovědi v rámci rozhodnutí přihlédl a současně ignoroval případný zájem svědka na úspěchu žalobkyně. Obdobně nesprávně pak soud prvého stupně postupoval, když přihlédl k tvrzením žalobkyně ohledně tvrzeného úrazu a odpovědnosti žalovaných na něm. Ačkoli soud prvého stupně přímo uvedl, že řadu tvrzení žalobkyně shledává zjevně nedůvěryhodnými, tvrzením ohledně úrazu samotného byl ochoten uvěřit, a to i přesto, že byla mimo jiné v rozporu s objektivními zjištěními stavebního úřadu v rámci šetření iniciovaných na základě převážně nepravdivých tvrzení žalobkyně samé ohledně stavu budovy. Je pravdou, že stavební úřad shledal nedostatky ve stavu budovy, ale tyto se týkaly výhradně sklepních prostor, které neměla žalobkyně ani její matka k užívání pronajaté, a dvorní fasády, kde tyto nedostatky byly odstraněny. Pokud na budově byl problém s opadávajícími omítkami, týkal se tento výlučně dvorní fasády, kde docházelo k opadání omítky do zahrady domu, nikoliv vnitřních omítek. Soud prvního stupně tak, dle názoru žalovaných, pochybil, když neshledal zjevnou podobnost mezi podněty žalobkyně vůči kontrolním orgánům (zejména stavebnímu úřadu, hygienické stanici) a skutečným zjištěním v rámci závěrů místních šetření a tvrzením žalobkyně o stavu domu v rámci její vlastní výpovědi. Konkrétně nebyla prokázána žádná tvrzení žalobkyně o vlhkosti mimo prostor sklepa budovy a rovněž nikdy nebyly nalezeny žádné tvrzené plísně. Lze označit za pochybení soudu prvního stupně, když zcela opomněl ve svém rozhodování zohlednit skutečnost, že za stav úklidu společných prostor nemohly zodpovídat žalované, to za situace, kdy úklid společných prostor budovy, tedy i předmětného schodiště, na výslovné přání žalobkyně a její matky nezajišťovaly. Naopak, na základě požadavku žalobkyně a její matky, to byli přímo nájemníci, kteří si měli za úklid společných prostor domu odpovídat. Tuto skutečnost, soudem prvního stupně zcela opomenutou, potvrdil i svědek [příjmení] a byla doložena emailem ze dne [datum]. Žalované jsou proto přesvědčeny, že za vzniklou škodu neodpovídají a nejsou ani pasivně legitimovány. Žalované rovněž shledávají pochybení soudu prvního stupně ve skutečnosti, že nijak nezdůvodnil, proč jim nepřiznal náhradu nákladů řízení s ohledem na jejich převážný úspěch ve věci.

3. K odvolání žalovaných se žalobkyně vyjádřila písemně dne [datum], navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně v napadeném výroku I. a III., uvedla, že s odvoláním žalovaných nesouhlasí, svědek [příjmení] je důvěryhodnou osobou, při své výpovědi uváděl pravdu, žalobkyni poskytl dočasné bydlení, když tato není ekonomicky aktivní v důsledku svého nepříznivého zdravotního stavu, k uspokojení svých bytových potřeb má zažádáno o městský byt, neboť není schopna si zajistit bydlení formou nájmu bytu v osobním vlastnictví. Za úklid v předmětné nemovitosti a za její technický stav odpovídaly žalované, nikoliv žalobkyně či ostatní nájemníci. Bylo odpovědností žalovaných, jakému subjektu svěří správu své nemovitosti; o špatném stavu nemovitosti svědčí fakt, že všichni nájemníci postupně nemovitost opustili, byla v dezolátním stavu. Skutečnost, že ze sociálních sítí plyne, že na dovolené na horách byla se svědkem [příjmení], nikterak nezpochybňuje nárok uplatněný žalobou, neboť i přátelé společně jezdí na dovolenou, o to více, pokud žijí v jednom domě a jsou prakticky sousedé. Žalobkyně nemá možnost jinak než svědeckou výpovědí očitého svědka prokázat skutečnost, že k jejímu pádu v předmětné nemovitosti došlo, když tato není opatřena např. kamerovým systémem. Žalobkyně je přesvědčena, že dostatečně prokázala to, že nemovitost byla v dezolátním stavu a že upadla na schodišti, v důsledku čehož si způsobila zranění, která ji omezují v obvyklém způsobu života. Pokud jde o rozhodnutí soudu I. stupně o náhradě nákladů řízení, žalobkyně je přesvědčena, že soud prvního stupně zcela legitimně využil svého moderačního práva a náhradu nákladů řízení žádné ze stran nepřiznal; žalobkyně je nemajetná, její majetkové poměry byly soudem přezkoumány již při ustanovení zástupce.

4. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu oprávněnými osobami (§ 201 o. s. ř.), jsou uplatněny zákonné odvolací důvody (§ 205 odst. 2 písm. e/, g/ o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v jeho napadené části, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných je důvodné.

5. Podle ust. § 2900 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

6. Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti (§ 2958 o. z.).

7. Žalobkyně v projednávané věci tvrdila vznik škody na zdraví (kontuze kolena) v příčinné souvislosti s porušením povinností žalovaných při správě domu v [obec], [ulice a číslo] (nezajištění úklidu schodiště od opadané omítky a sutě, nezajištění osvětlení schodiště), kde dne [datum] mělo dojít k pádu se zraněním žalobkyně.

8. Soud prvního stupně učinil na základě provedeného dokazování závěr, že žalobkyně jednoznačně prokázala, že v rámci soužití se svojí matkou v bytě na adrese [adresa] a 2., utrpěla úraz uklouznutím na suti umístěné na schodech, kdy tento úraz byl bodově ohodnocen 90 body; to, že došlo k pádu žalobkyně na schodech, vyplynulo nejen z její výpovědi, ale toto má oporu i ve výpovědi svědka [příjmení], který pád žalobkyně potvrdil, neboť mu byl přítomen. Žalobkyně následující den navštívila lékaře, když jí byla doporučena léčba s diagnózou zhmoždění (kontuze) kolena. V rozsahu částky 22 500 Kč soud prvního stupně shledal žalobu důvodnou, ohledně částky 127 500 Kč byla žaloba zamítnuta (proti zamítavému výroku II. žalobkyně odvolání nepodala, tento nabyl právní moci).

9. Odvolací soud ve smyslu ust. § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování výpovědí svědka [jméno] [příjmení], lékařskou zprávou [nemocnice] bratří, p. o., ze dne [datum], lékařskou zprávou z [právnická osoba] ze dne [datum] (č. l. 18, 19).

10. Z označených lékařských zpráv bylo zjištěno, že žalobkyně v rámci údajů k označení pacienta uvedla své jméno, příjmení, rodné číslo (číslo pojištěnce) a v obou případech adresu bydliště [obec a číslo], [obec]. Byla-li žalobkyně vyzvána k objasnění rozporu svého tvrzení o bydlišti, jak bylo uvedeno v žalobě ([obec], [ulice a číslo]) a jak bylo zjištěno z lékařské zprávy ze dne následujícího po tvrzeném úrazu ze dne [datum] ([obec a číslo]), tak pouze uvedla, že v roce 2016 v domě svědka [příjmení] v Kašnicích 78 nebydlela. Pokud jde o výpověď svědka [jméno] [příjmení], svědek připustil, že před jednáním odvolacího soudu měl k dispozici a přečetl si svoji předcházející výpověď (pozn. před soudem prvního stupně), odvolání žalovaných a protokol o minulém jednání odvolacího soudu. K popisu úrazu žalobkyně uvedl, že ji doprovázel domů z nákupu, žalobkyně upadla na schodech, natáhla si kotník, dům svědek označil jako„ dům hrůzy“, po pádu žalobkyně ji doprovodil ke dveřím bytu a šel pryč. Při cestě k bytu svědek nesl žalobkyni nákup, na cestu svítil chytrým telefonem, žalobkyně šla před ním. Svědek si nepamatuje, jak žalobkyně upadla, zda šli středem schodiště, či při pravé nebo levé straně, na schodišti byla dle jeho vyjádření napadaná omítka, přestože v ruce svědek držel chytrý telefon, místo úrazu s napadanou omítkou nenafotil, nepřipadalo mu to důležité. Po pádu si žalobkyně stěžovala, že ji bolí kotník, do bytu došla sama. Do domu svědka v Kašnicích 78 se žalobkyně dle jeho vyjádření měla nastěhovat v roce 2017; k majetkovým poměrům žalobkyně svědek uvedl, že dříve dělala pro právní kancelář administrativu, dojížděla do [obec], v současné době pobírá invalidní důchod.

11. Na základě zjištění o bydlišti žalobkyně v době tvrzeného úrazu ([obec a číslo]), které sama uvedla dne [datum], tj. bezprostředně v den následující po vzniku tvrzené škody (zjištěnou skutečnost pak bez jakéhokoliv objasnění popřela při jednání odvolacího soudu), údaj o bydlišti v Kašnicích 78 zopakovala i při vyšetření dne [datum] v jiném zdravotnickém zařízení, jak plyne z lékařské zprávy [právnická osoba] založené na č. l. 19 spisu, nutno souhlasit s argumentací žalovaných, že tvrzený skutkový stav týkající se vzniku škody je pochybný, výpověď žalobkyně k okolnostem úrazu v domě v [obec], [ulice a číslo] nelze hodnotit jako věrohodnou. Jako věrohodná nebyla shledána ani svědecká výpověď [jméno] [příjmení], a to nejen z hlediska toho, jaký má svědek vztah k žalobkyni, se kterou dlouhodobě žije ve svém domě, že má vztah k projednávané věci, o čemž svědčí jeho„ příprava“ na výslech před odvolacím soudem z materiálů, které mu zjevně poskytla žalobkyně, ale především proto, že nebyl schopen jakkoliv blíže popsat okolnosti související s místem pádu v rámci samotného schodiště v domě v [obec], [ulice a číslo], jeho mechaniku, nebyl schopen uvést, jakou částí těla se žalobkyně dotkla schodů, zda si zranila koleno (měla rozdrápané ruce, takže asi spadla na ruce, jestli spadla na koleno, to nevím - viz svědecká výpověď ze dne [datum]), či si natáhla kotník (upadla na schodech, natáhla si kotník, po pádu si žalobkyně stěžovala, že jí bolí kotník – viz svědecká výpověď před odvolacím soudem ze dne [datum]); svědek se v popisu zranění žalobkyně (natáhla si kotník) tedy neshoduje ani s výpovědí samotné žalobkyně (kontuze kolena). K samotnému nastěhování žalobkyně do jeho domu v Kašnicích 78 pak svědek tvrdil, že se tak stalo až v roce 2017, to, za situace, kdy sama žalobkyně již dne [datum] ve zdravotnickém zařízení nahlašovala adresu svého bydliště v Kašnicích 78.

12. Vzhledem k výše uvedeným zásadním rozporům o bydlišti žalobkyně v době úrazu, o samotném úrazovém ději, o tvrzeném zranění, jeho charakteru ve výpovědích žalobkyně i svědka [příjmení] se odvolací soud neztotožnil se závěry soudu prvního stupně o naplnění podmínek vzniku odpovědnosti žalovaných za škodu na zdraví žalobkyně; podle názoru odvolacího soudu žalobkyně neprokázala tvrzený skutkový stav týkající se vzniku škody v důsledku porušení povinností žalovaných, tedy nebyla prokázána ani existence příčinné souvislosti (kauzální nexus) mezi porušením povinností (deliktem) a škodou. Za situace, kdy je dán nedostatek příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, již není na místě provádět další dokazování za účelem zjištění, zda jsou splněny další zákonné podmínky vzniku odpovědnosti, takový postup by byl v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 25 Cdo 773/2004). Neprokázala-li žalobkyně vznik škody v důsledku porušení povinností žalovaných, nemohla být se svým žalobním požadavkem vůči žalovaným úspěšná.

13. Odvolací soud proto po zopakování dokazování a zjištění skutkového stavu věci, jak uvedeno shora, změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku I. tak, že žalobu i ohledně částky 22 500 Kč zamítl (§ 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.).

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 2, § 142 odst. 1 o. s. ř., žalované měly ve věci plný úspěch, proto jim bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, a to v celkové výši 54 597 Kč pro každou z nich. Náklady řízení před soudem prvního stupně sestávaly z odměny za zastupování advokátem vycházeno z tarifní hodnoty 150 000 Kč dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen„ AT“, tj. 7 100 Kč za jeden úkon právní služby, sníženo dle § 12 odst. 4 AT o 20 % při společných úkonech a zastupování dvou osob, tedy 5 680 Kč za jeden úkon (§ 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ AT – převzetí a příprava zastoupení, písemní podání ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum]), tj. 5 x 5 680 pro každou ze žalovaných; a dále ½ ostatních nákladů /5 x náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT po 300 Kč, náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 AT – 2 x 6 započatých půlhodin po 100 Kč za tři cesty na jednání u MS [obec], tj. 3 600 Kč, cestovné z [obec] do [obec] a zpět na jednání dne [datum] (3 674,80 Kč), dne [datum] (3 674,80 Kč), dne [datum] (3 652,70 Kč), DPH ve výši 21 % - JUDr. [jméno] [příjmení] byl plátcem DPH, 7 654,74 Kč Každé ze žalovaných tak náleží právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 44 105,89 Kč. Další požadované náklady řízení nebyly odvolacím soudem zhodnoceny jako potřebné k účelnému bránění práva proti žalobkyni. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, každé ze žalovaných bylo přiznáno právo na náhradu těchto nákladů ve výši 10 491,11 Kč, a to za odměnu za zastupování za tři úkony právní služby stanoveno z tarifní hodnoty 22 500 Kč dle § 7 bod 5. AT, tj. 2 020 Kč, sníženo dle § 12 odst. 4 AT o 20 %, tedy 1 616 Kč (odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], [datum]), tj. 3 x 1 616 Kč, a dále ½ ostatních nákladů ([příjmení] 1 125 Kč, 3 x náhrada hotových nákladů dle § 13 odst. 4 AT po 300 Kč, cestovné z [obec] do [obec] a zpět na jednání dne [datum], 3 059,75 Kč, na jednání dne [datum], 3 059,75 Kč, náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a/ AT 2 x 6 započatých půlhodin po 100 Kč, to za dvě cesty na jednání u KS [obec], DPH ve výši 21 % pouze k úkonu odvolání a jednomu režijnímu paušálu (½), tj. 370,86 Kč – tento úkon učinil původní zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], současný zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení] není plátcem DPH).

15. Zřejmá nesprávnost v označení zástupce žalovaných ve výroku II. (nesprávně uveden při vyhlášení rozhodnutí původní zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] namísto současného zástupce Mgr. [jméno] [příjmení]) byla napravena postupem dle § 164 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.