39 C 159/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa , příjmení příjmení , země 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného , země obě žalované zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 150 000 Kč (náhrada škody za úraz s trvalými následky)

I. Žalovaná 1. a 2. jsou povinny zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 22 500 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, s tím, že plněním jedné ze žalovaných zaniká v tomto rozsahu povinnost plnění druhé žalované.

II. V částce 127 500 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně podala dne 1. 11. 2019 městskému soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované 1. a 2. zaplacení z titulu bolestného 150 000 Kč s tím, že žalobkyni byl usnesením Městského soudu v Brně z 19. 7. 2019 ustanoven zástupce z řad advokátů pro podání žaloby a zastupování v řízení o náhradu škody za úraz s trvalými následky. V dalším odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně byla spolu se svojí rodinou (matka žalobkyně a dvě nezletilé děti, které byly v pěstounské péči matky žalobkyně) nájemnicí bytu [číslo] v domě na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Žalované 1. a 2. měly předmětný bytový dům na výše uvedené adrese v podílovém spoluvlastnictví, kdy každá ze žalovaných vlastnila id. 1/2 nemovitosti. Bytový dům byl dlouhodobě v dezolátním a havarijním stavu, na což žalobkyně upozorňovala příslušné instituce. Nemovitost byla vlhká, v neudržovaném stavu, což zapříčinilo opadávání omítky, kusů cihel a dalšího materiálu ze zdí nemovitosti. Celá záležitost byla žalobkyní řešena se Stavebním úřadem [anonymizováno] [obec] a s veřejným ochráncem práv. Ze zprávy o šetření od JUDr. [jméno] [příjmení], tehdejšího zástupce veřejného ochránce práv z 10. 8. 2015 vyplývá skutečnost, že stavební úřad 16. 12. 2011 provedl kontrolní prohlídku bytového domu a spoluvlastníci nemovitosti byli vyzváni ke sjednání nápravy (zamezení ohrožení života a zdraví osob pádem uvolněné omítky a cihel dvorní fasády, zajištění ochrany plochy dvora proti pádu omítky a cihel tak, aby mohlo být umožněno bezpečné užívání). 5. 4. 2013 byla učiněna kontrolní prohlídka, dle které bylo konstatováno, že dům je stále zanedbán, cihly římsy hrozily uvolněním. Bylo doporučeno provést obnovu fasády, zapravení ozdění oken, soklu atd. Zástupce veřejné ochránkyně práv doporučil stavebnímu úřadu provedení další kontrolní prohlídky, neboť stav nemovitosti nebyl uspokojivý a hrozilo nebezpečí ohrožení života a zdraví osob. Stav nemovitosti žalobkyně opakovaně řešila i s právním zástupcem žalovaných.

2. V důsledku dezolátního stavu nemovitosti, kdy nesvítilo světlo na chodbě, odpadávající omítka a suť nebyla z chodby a schodiště, tedy z vnitřních prostor domu odklizena, žalobkyně 2. 11. 2016 upadla na schodech a způsobila si zranění, která jí dlouhodobě omezují v obvyklém způsobu života. 3. 11. 2016 žalobkyně vyhledala lékařskou pomoc, navštívila ambulanci v [nemocnice] bratří, byl jí doporučen klidový režim, chladné obklady a léky na bolest. Následně vyhledala lékařskou pomoc 15. 12. 2016 a 2. 4. 2019, když dosud je žalobkyně omezena v obvyklém způsobu života. Žalobkyně vedla aktivní způsob života, věnovala se několikrát týdně sportovním aktivitám. V důsledku neustálých bolestí není schopna aktivní životní styl udržovat. Žalobkyně požádala ve skutkových tvrzeních, aby byl vypracován znalecký posudek k náhradě nemajetkové újmy na výši bolestného. Žalobkyně se pokoušela se žalovanými dohodnout mimosoudně, a to na bolestném 150 000 Kč, nárok uplatněný předžalobní výzvou z 23. 10. 2019 byl odmítnut.

3. Soud zaslal žalobkyním, resp. po doložení plné moci jejich právnímu zástupci žalobu, výzvu k vyjádření a usnesení dle § 114b o.s.ř., když tyto písemnosti byly právnímu zástupci žalovaných doručeny do datové schránky 13. 1. 2020. V zákonem stanovené lhůtě 30 dnů se žalované vyjádřily písemným podáním z 11. 2. 2020 tak, že žalobu označily jako neopodstatněnou, a proto navrhly její zamítnutí s tím, že obě žalované převzaly nemovitost na adrese [ulice a číslo] v [obec] od [anonymizována dvě slova] [územní celek], s. p. – v [anonymizováno], přičemž k převodu došlo před vydáním nemovitosti. Do doby před zahájením dědických řízení s domem hospodařil [stát. instituce]. Těsně před převodem vlastnického práva na žalované shledala [anonymizována dvě slova] [územní celek], že v budově dlouhodobě nedocházelo k deregulaci nájemného, lhůta pro možnou deregulaci končila před domluveným převzetím budovy. Správní firma koncem roku 2011 provedla navýšení nájemného na maximální regulovanou výši, kdy došlo ke skokovému navýšení z částky 38,80 Kč/m2 na 111,95 Kč/m2. Tento krok byl pozdní aplikací principu řádného hospodáře, kdy převzetí nemovitosti žalovanými nebylo nájemci vnímáno příliš příznivě. Původní majitelka nemovitosti zahynula ve Vyhlazovacím táboře [anonymizováno] a její dědicové, pan [jméno] [celé jméno žalovaného], otec žalované 2. a Dr. [jméno] [příjmení], matka žalované 1. byli zapsáni do katastru nemovitostí v roce 1946 bez svého vědomí a na nemovitost byla vyhlášena národní správa. Nikdy nedošlo ke znárodnění budovy a žalobkyně se o svém nároku dozvěděly více jak 40 let po smrti svých rodičů a nemovitosti převzaly po ukončení dědických řízení a zrušení národní správy. Tomu odpovídal stav nemovitosti způsobený tím, že její správu obstarával [stát. instituce], který do oprav nemohl, až na výjimky, investovat, neboť se nejednalo o majetek magistrátu, resp. státu. Deregulace nájemného a skutečnost, že došlo k převzetí domu majitelkami, se projevila i tak, že z 8 nájemníků 5 ukončilo v průběhu prvního půl roku po převzetí domu nájemní smlouvy a z bytů se odstěhovali. Dílem to bylo způsobeno navýšením nájemného a druhým důvodem bylo to, že ohledně předmětné budovy nedojde k privatizaci bytového fondu, jak se někteří nájemníci mylně domnívali. V době, kdy k incidentu tvrzenému žalobkyní mělo dojít, byly v době obsazeny dvě bytové jednotky, a to byt č. 6 ve II. patře a byt č. 7 ve III. patře. 21. 3. 2012 uzavřely žalované prostřednictvím svého právního zástupce s [právnická osoba] s.r.o. smlouvu o obstarání správy nemovitosti. [právnická osoba] byla pověřena kompletní správou domu včetně zajištění nutných oprav. Do částky 5 000 Kč byla oprávněna opravu zajistit samostatně a nad tento limit byl nutný předchozí souhlas žalovaných, resp. jejich právního zástupce. Za firmu [právnická osoba] vykonával faktickou správu [jméno] [příjmení], žalované jako majitelky za [příjmení] [příjmení] zastupoval Mgr. [jméno] [příjmení]. Ohledně úklidu v domě již od samého počátku fungování v novém vlastnickém uspořádání odmítli nájemníci zajištění úklidu společných prostor v domě s tím, že uspořádání bylo takové, že se na úklidu podíleli nájemníci sami a tato služba jim nikdy nebyla rozpočítávána k úhradě v rámci služeb spojených s nájmem, což je patrno i z evidenčních listů. Žalobkyně užívala bytovou jednotku č. 6 ve II. patře budovy spolu s matkou. Vztahy s ostatními nájemníky byly čistě praktické a věcné, obě paní [celé jméno žalobkyně] nad ostatními nájemníky vyčnívaly intenzitou, se kterou zahrnovaly majitelky stížnostmi, a to majitelkám i oficiální cestou. Tvrzení se opírá o sérii oznámení, která byla žalobkyní a její matkou činěna snad na všechny existující instituce. Mgr. [anonymizováno] byl přítomen minimálně dvěma společným inspekcím ze strany stavebního úřadu, hygieny a minimálně v jednom případě ze strany památkové péče a dalších institucí. Kontroly proběhly tak, že byl prohlédnut celý dům od půdy po střechu a bylo shledáno, že přes značně zanedbaný stav zde nejsou žádné závady bránící řádnému užívání, s výjimkou neuspokojivého stavu dvorní fasády, kdy bylo nutno provést její částečné otlučení, zajištění a vyřešení přístupu k popelnicím. Z toho důvodu byly volné kusy omítky odstraněny a nad dveře na dvůr instalována stříška, která mohla zabránit zranění pro případ pádu uvolněné omítky. Na doporučení bylo změněno i umístění popelnic a byl částečně omezen přístup na dvůr, od čehož se ustoupilo na tlak žalované a její matky dle jejich dopisu z 27. 7. 2012. Žalobkyní tvrzená nebezpečná železná konstrukce byla ve skutečnosti staré klepadlo na koberce, které bylo na náklad nájemců odstraněno, i když zřícením nehrozilo. Při druhé kontrole byl stav dvorní fasády stabilizován. Z podnětu paní [celé jméno žalobkyně] starší bylo ještě uloženo, aby byly odstraněny nebezpečné předměty ze sklepa (prošlé léky uložené bez vědomí majitele). Toto bylo provedeno na místě Mgr. [anonymizováno], jednalo se o 4 balení prošlých léčiv). Žalované se v případě stížností snažily reagovat na opodstatněné nedostatky, které se týkaly povinností pronajímatelů. Konflikty žalobkyně a její matky a jejich stížnosti tento rámec zásadně přesahovaly, kdy měly i problematické soužití s ostatními nájemníky či požadovaly po majitelkách vyřešit věci s vlastnictvím budovy nesouvisející, jak např. vyplývá ze stížností 29. 7. 2011 a 27. 7. 2012. Kuriózní je případ, kdy e-mailem 19. 10. 2015 požadovala žalobkyně vedena nutkavým pocitem, aby majitelky vzhledem k paranormálním jevům v budově věnovaly prostředky z prodeje nemovitosti na dobročinné účely, kdy případné rozdělení byla žalobkyně připravena zajistit. Obě [celé jméno žalobkyně] namítaly neuspokojivý stav užívaného bytu, kde opravy byly povinností majitele. Přes řemeslníky dodané [právnická osoba] byly nedostatky odstraněny. Co se týče stavu bytu č. 6, nebyl, snad až na jedinou výjimku, zástupci majitelem zpřístupněn, kdy bylo patrné, že není v dobrém stavu zejména z hlediska dlouhodobě zanedbané údržby ze strany nájemců. V budově byly prováděny kontroly, opravy, revize, a to pravidelně, na žádost [celé jméno žalobkyně] starší byly vyměněny vstupní vložky a vypracován statický posudek, kdy mělo dle dopisu z 27. 7. 2012 docházet k destruktivním otřesům budovy v souvislosti s nedalekou výstavbou. Závěry statického posudku žádné nedostatky neshledaly. Některé stížnosti týkající se sklepa, kdy uživatelé bytu 6 zabrali minimálně jednu sklepní kóji, ačkoli ji ve smlouvě i v evidenčním listě neměli uvedenou, nadužívali prostor před bytem a ve vstupní hale, kde skladovali v rozporu s požárními předpisy nábytek a další hořlavý materiál. S ohledem na stav u opuštěných bytů, které byly předány, až na jednu výjimku, prakticky vybydlené, se další držba majitelkám nevyplácela a na investice do nemovitosti neměly prostředky. S prodejem vyslovily souhlas až po jejich návštěvě budovy koncem roku 2014, kdy jim jejich zdravotní stav umožnil [obec] navštívit a prohlédnout si budovu osobně. Samotný prodej domu nebyl snadný a trval cca 3 roky. Prodeji neprospělo ani to, že žalobkyně a její matka se vměšovaly do většiny prohlídek se zájemci, opakovaně kupci byli upozorňováni či zástupci realitních kanceláří na nedostatky nemovitosti s tím, že se jedná o lokalitu tzv. Bronx, není zde možnost parkování, vyskytují se zde podivné existence a stávalo se opakovaně, že bez zámečníka nemohla být prohlídka uskutečněna, když zámky volných bytů byly opakovaně ucpány zpravidla sirkou. Výnos z nájmu nemovitostí byl minimální, žalované zajišťovaly pravidelnou údržbu a revize v nemovitosti až do okamžiku předání novému majiteli, kdy smlouva s [právnická osoba] byla ukončena po samotném předání. Žalované mají za to, že předmětná žaloba je pokračujícím nátlakem žalobkyně vůči majitelkám a postrádá jakékoliv opodstatnění. Žalované neshledávají na své straně žádné pochybení, které by mohlo mít za následek vznik jejich odpovědnosti ve vztahu k tvrzenému úrazu žalobkyně. Ze všech těchto důvodů žalované navrhly zamítnutí žaloby.

4. Žalobkyně se k vyjádření žalovaných vyjádřila písemným podáním doručeným soudu 8. 4. 2020, kde uvedla, že nájemné bylo ze strany pronajímatelů zvyšováno průběžně, a v únoru 2012 bylo zvýšeno zpětně, nikoliv na konci roku 2011. Zpětné zvýšení nájemného je v rozporu se zákonem a žalobkyně má za to, že není možné jednání žalovaných omlouvat pozdní aplikací principů řádného hospodáře. S tvrzením žalovaných se žalobkyně neztotožňuje, kdy k převzetí předmětné nemovitosti žalovanými nemělo být vnímáno příznivě. Žalobkyně rozporuje tvrzení žalovaných, že by jakýmkoliv způsobem mařila prodej nemovitosti tak, jak žalované uvádějí. Všichni nájemníci měli uzavřenou nájemní smlouvu na dobu neurčitou a rodina žalobkyně neměla finanční prostředky na stěhování. Matka žalobkyně měla v předmětné době v pěstounské péči 2 nezletilé děti, a to neteř a synovce žalobkyně. Rodinná a finanční situace žalobkyně nebyla jednoduchá a vidina změny bydlení měla pro rodinu žalobkyně nedozírné následky. Žalobkyně má za to, že je přirozené, že se zajímala o to, kdo předmětnou nemovitost od žalovaných nabude do vlastnictví. Vyjádření žalovaných má za cíl dehonestovat žalobkyni v očích soudu. Výroky a tvrzení žalovaných považuje žalobkyně za hrubě urážející její osobu. Dále pak žalobkyně v rámci své repliky navrhla doplnění dokazování fotodokumentací ÚMČ [obec] a dále pak byli navrženi 2 svědci.

5. V rámci probíhajícího řízení byla žalobkyně na prvém jednáním ve věci dne 1. 7. 2020 poučena dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., tedy o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní, když žalobkyně podáním doručeným soudu dne 31. 7. 2020 žalobu doplnila tak, že vylíčila, jakým způsobem k pádu došlo včetně jeho mechaniky, kdy následující den po pádu žalobkyně navštívila [nemocnice] bratří, kde jí byl proveden rentgen, a žalobkyni bylo sděleno, aby v případě bolestí navštívila odborníka, neboť rentgen neodhalí natrženou šlachu. Byl jí doporučen klidový režim, chladné obklady a léky na bolest. Bolesti přetrvávaly, proto 15. 12. 2016 byl navštíven ortoped, bylo konstatováno natržení zadní svalové skupiny na pravém stehně a naražení pravého kolene. Žalobkyně byla v době pádu vedena na úřadu práce a starala se s matkou o 2 nezletilé děti, které měla její matka v pěstounské péči. Žalobkyně spatřuje omezení v obvyklém způsobu života, v tom, že byla velmi aktivní, chodila na dlouhé procházky, běhala, věnovala se např. [anonymizována dvě slova] Ani jednu z těchto činností není schopna vykonávat v takovém rozsahu, v jakém je vykonávala před úrazem, po delší námaze začnou žalobkyni bolesti. Žalobkyně není dlouhodobě schopna cvičení, má problémy se zády, přičemž toto zdravotní cvičení není schopná v dostatečném rozsahu vykonávat, neboť při cvičení ji přepadají bolesti. Úraz měl neblahý vliv i na psychiku žalobkyně. MUDr. [příjmení] 22. 7. 2020 stanovil následující bodové ohodnocení, a to podvrtnutí kyčle 40 bodů, podvrtnutí kolene 50 bodů.

6. Městský soud v Brně nařídil v této věci jednání, a to na den 1. 7. 2020, kde byly obě strany vedeny ke smírnému vyřízení věci, ale bez výsledku. Žalobkyně i žalované setrvaly na svých původních procesních stanoviscích, kdy žalobkyně navrhovala žalobě vyhovět, žalované navrhovaly její zamítnutí.

7. Žalované v rámci svého doplňujícího vyjádření ve věci z 29. 9. 2020 doložily k listinným důkazům částečný obsah stánek žalovaného z [anonymizováno] s tím, že většina příspěvku žalobkyně jsou pouze sdílené příspěvky jiných uživatelů. Vybrány byly s ohledem na velikost souboru ty, které jsou dílem žalované, případně ty, které žalovanou zobrazují. Co se týče sociální sítě [anonymizováno], od posledního jednání je tento profil označen jako neveřejný a bez souhlasu vlastníka nelze do něj nahlížet. Žalované dále uvedly, že z doložených fotografií z těchto sociálních sítí je patrné, že se jedná o žalobkyni a v několika případech i o svědka [příjmení].

8. K tomuto zaujala stanovisko žalobkyně, a to podáním ze dne 29. 9. 2020, kde opětovně uvedla, že částku 150 000 Kč, kterou požaduje jako náhradu škody, stanovila dle své vlastní úvahy s ohledem na blížící se konec promlčecí lhůty. Žalobkyně je v zákonných intencích připravena změnit žalobu dle vypracovaného znaleckého posudku. Požádala rovněž, aby do datové schránky ustanoveného zástupce JUDr. [příjmení] byl zaslán stejnopis návrhu žalovaných na doplnění dokazování ohledně příloh ze sociálních sítí.

9. Žalobkyně se následně vyjádřila 29. 10. 2020, kde uvedla, že si není vědoma skutečnosti, z jakého důvodu žalované argumentují [anonymizováno] registrovaným na jméno žalobkyně. Podle žalobkyně tyto materiály nesouvisí s úrazem, který se stal v nemovitosti ve vlastnictví žalovaných. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že s jejím úrazem souvisí zanedbaný stav nemovitosti, který nastal v důsledku toho, že se žalované jako spolumajitelky v době úrazu žalobkyně o nemovitost řádně nestaraly. Žalobkyně nerozumí sociálním sítím, neumí fotit, lyžovat, bere léky a nemůže pít alkohol. Z doložených fotografií nelze prokázat, kdy byly pořízeny, je jasné pouze datum zveřejnění příspěvku. Nelze prokázat, kým byly pořízeny, ani kým byly zveřejněny. Nelze z fotografií učinit žádné závěry ve věci.

10. V rámci provedeného dokazování soud provedl dokazování listinnými důkazy, a to zejména pak čtením výzvy k účasti na kontrolní prohlídce stavby z 15. 3. 2013, č. j. [číslo] [spisová značka], výpisem z KN, k. ú. [část obce], okres a [územní celek], [list vlastnictví] z 2. 11. 2016, zprávou o šetření ve věci postupu stavebního úřadu při výkonu dozoru stavby z 10. 8. 2015, sp. zn. [číslo] [rok] [spisová značka], protokolem o průběhu kontrolní prohlídky stavby z 5. 4. 2013, přípisem žalobkyni ve věci místního šetření z 2. 3. 2015, přípisem [příjmení] [příjmení] ze dne 1. 10. 2013, přípisem firmě [právnická osoba] z 11. 3. 2013, lékařskou zprávou o ambulantním ošetření z 3. 11. 2016, lékařskou zprávou Ortopedie [ulice] z 15. 12. 2016 a 2. 4. 2019, evidenčním listem pro výpočet nájemného z 3. 10. 2017, stížností z 27. 7. 2012, námitkou proti jednostrannému zvýšení nájmu z 17. 8. 2011, fakturou vystavenou [právnická osoba] [jméno] [jméno] [číslo] fakturou [číslo] fakturou [číslo] [rok], [číslo], [anonymizováno] [rok], e-mailovou zprávou ze dne 9. 10. 2015, nájemní smlouvou z 2. 11. 1992, žádostí o součinnost z 20. 8. 2019, podstatným obsahem připojeného spisu ÚMČ [obec], [ulice] úřad [číslo jednací], výzvou z 28. 2. 2012, originálem protokolu o průběhu kontrolní prohlídky stavby z 5. 4. 2013, výzvou z 15. 3. 2013, výpisem z KN, protokolem o kontrolní prohlídce stavby z 16. 12. 2011, prezenční listinou, fotodokumentací oken a nemovitosti na č. l. 30, 29, 28, 27, 25, [číslo], žádostí o opětné provedení kontroly z 24. 2. 2013, sdělením z 20. 2. 2012, upozorněním firmy [jméno] [příjmení], sdělením z 28. 2. 2012, popisem vybraných nemovitostí, stížností na stavebně-technický stav domu z 11. 1. 2012, oznámením o provedení kontrolní prohlídky z 2. 12. 2011, 28. 11. 2011, stížností z 16. 1. 2011, lékařskou zprávou z 15. 12. 2016, čtením výtisku obsahu [anonymizováno] na jméno [celé jméno žalobkyně] na č. l. 83, [anonymizováno] č. l. 84 a č. l. 86-92, výslechem žalobkyně, která byla slyšena coby účastnice řízení při jednání soudu dne 23. 9. 2020, výslechem svědků, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří byli slyšeni na jednání soudu dne 1. 7. 2020, když soud po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemném souhrnu vzal za prokázaný tento následující skutkový děj:

11. Žalovaná 1. a 2. byly zapsány na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], okres a obec Brno jako podílové spoluvlastnice nemovitosti, a to pozemku [parcelní číslo] o výměře 458 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, když součástí předmětné parcely je stavba [adresa] – objekt bydlení. Původně byla nemovitost vedena v pozemkové knize ve vložce 308 s poznámkou národní správy. Nabývacím titulem podílového spoluvlastnictví žalovaných k nemovitosti byla v případě žalované 1. usnesení Městského soudu v Brně z 11. 8. 2011, č. j. [číslo jednací], v případě žalované 2. se jednalo o usnesení Městského soudu v Brně z 30. 6. 2011, č. j. [číslo jednací] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec a okres [okres], když nemovitost je evidována u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město).

12. Jedná se tedy o bytový dům na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Jak vyplynulo ze sdělení právního zástupce žalovaných při jednání soudu dne 1. 7. 2020, dům byl prodán před třemi lety, když nahlédnutím do internetové evidence nemovitostí bylo zjištěno, že v současné době je výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti firma [právnická osoba] se sídlem [adresa] (úplný výpis z obchodního rejstříku ohledně firmy [právnická osoba] z 23. 9. 2020, internetová informace o pozemku z 23. 9. 2020). Pokud by soud vyšel z tvrzení žalovaných, že k prodeji nemovitosti došlo cca před třemi lety, lze konstatovat, že žalovaná 1. a 2. na základě prodeje předmětné nemovitosti přestaly být podílovými spoluvlastnicemi bytového domu na [anonymizována dvě slova] v [obec] v roce 2017.

13. Z doložené nájemní smlouvy z 2. 11. 1992 uzavřené [anonymizována dvě slova] [územní celek], s. p. jako pronajímatelem a paní [celé jméno žalobkyně] jako nájemcem soud zjistil, že zřejmě matce žalobkyně byl touto nájemní smlouvou přenechán do nájmu byt [číslo] II. kategorie, o velikosti 3+1 v předmětném domě na adrese [ulice a číslo] v [obec] (nájemní smlouva z 2. 11. 1992).

14. Z podstatného obsahu připojeného spisu ÚMČ [obec] v [obec], [číslo jednací] soud zjistil, že spis Stavebního úřadu ÚMČ [obec] se týká stížnosti na stavebně-technický stav domu ze strany [celé jméno žalobkyně]. Z výzvy z 28. 2. 2012 vyplývá, že pokud ÚMČ [obec], Odbor výstavby a územního rozvoje, [ulice] úřad provedl dne 16. 12. 2011 kontrolní prohlídku stavby v předmětné nemovitosti, kdy na místě bylo zjištěno, že uliční fasáda a střecha je v celkově dobrém stavu, z dvorní fasády a jejího stavu vyplývá, že tato je z velké části opadaná a stále opadává omítka, konstatovány uvolněné cihly římsy a okenního ostění, kdy část oken byla vyměněna bez zapravení ostění, přičemž z prohlášení přítomných vlastním nákladem nájemníků je zavlhlé soklové zdivo. Ve sklepě je opadaná a opadávající omítka, uvolněné cihly, stopy po plošném zaplavení ve výšce cca 20 cm. V místnosti směrem do ulice je propadlá podlaha, zřejmě v místě ležaté kanalizace s konstatováním značné vlhkosti. Sklep není využíván, větrání je zajištěno. Na schodišti mezi II. a III. nadzemním podlažím se nacházelo po levé straně výstupního rameno místo s narušenou omítkou, které se nejeví vlhké. Žalované byly touto výzvou stavebního úřadu vyzváni k tomu, aby učinily kroky k zajištění náprava, tedy zamezení ohrožení života a zdraví osob pádem uvolněné omítky a cihel dvorní fasády ve lhůtě 10 dnů od obdržení výzvy stavebnímu úřadu. Dne 5. 4. 2013 měla být provedena kontrolní prohlídka stavby, když z prezenční listiny k této kontrolní prohlídce vyplynulo, že byla přítomna i žalobkyně. Součástí spisu je i fotodokumentace stavu nemovitosti, a to vnější i vnitřní část, kdy z této fotodokumentace lze zjistit opadávající omítku, případně navlhlou omítku ve sklepních prostorách, opadávající omítku v dolní části přiléhající k vnitřnímu schodišti. Dne 27. 2. 2013 požádala žalobkyně příslušný stavební úřad o opětovné provedení kontroly technického stavu nemovitosti. 20. 2. 2012 bylo nájemníkům bytů v domě na [anonymizována dvě slova] oznámeno, že firma [právnická osoba] je od 1. 3. 2012 pověřena vykonáváním správu pro majitelky předmětné nemovitosti. Nájemníci byli mj. upozorněni, že od středy 18. 4. do pátku 20. 4. 2012 bude probíhat otlučení omítky ve dvorním traktu, nájemníci byli požádáni o součinnost. Ze sdělení stavebního úřadu z 28. 2. 2012 bylo zjištěno opětovně, že uliční fasáda a střecha jsou v dobrém stavu z důvodu zřejmě nedávné opravy, dvorní fasáda je z velké části opadaná. Ve sklepě je opadaná a opadávající omítka, uvolněné cihly, stopy po plošném zaplavení. Na schodišti mezi II. a III. nadzemním podlažím se nachází místo s narušenou omítkou, které se nejeví vlhké. V souvislosti s prohlídkou byla pořízena fotodokumentace. [ulice] úřad dne 28. 9. 2012 vyzval spoluvlastnice nemovitosti, tedy žalované 1. a 2., ke sjednání nápravy. Dne 11. 1. 2012 podala [celé jméno žalobkyně] stížnost na stavebně-technický stav domu na [anonymizována dvě slova], kde mj. uvedla, že byt je starý, ve špatném stavu, v zanedbaném domě. Dům je z roku [číslo]. Z domu odpadává omítka, kusy cihel a kamení, dům je vlhký, sklep byl několikrát zaplaven bahnem. Ve sklepě není cementová podlaha, ale udusaná hlína. V domě se nenachází výtah, dům se nachází v lokalitě, kde se pohybuje spousta nepřizpůsobivých obyvatel, kde žalobkyně i její matka tam již byly přepadeny. [příjmení] [příjmení] byt v nájmu matky žalobkyně několikrát vytopila, byl proto poškozen strop v kuchyni, koupelně, předsíni a místnosti, kde se nachází pračka. Ze stropu odpadává omítka na sporák, což je nehygienické. [jméno] [příjmení] na stížnosti žalobkyně nereaguje, stejně jako pronajímatel. Dále pak žalobkyně upozornila na stáří kuchyňské linky, chybějící digestoř, v bytě jsou pouze jedna kamna, kdy jednání se správcem není jednoduché a spojení s údajnými majiteli nelze navázat. Tato stížnost byla [celé jméno žalobkyně] podána i 16. 11. 2011 (podstatný obsah připojeného spisu ÚMČ [obec], Stavebního úřadu, [číslo jednací]). Ze zprávy o šetření z 10. 8. 2015, sp. zn. [číslo] [rok] [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně se 13. 10. 2014 obrátila na Veřejného ochránce práv se žádostí o pomoc řešením špatného technického stavu bytu, ve kterém bydlí. Tento podnět vyřizoval tehdejší zástupce ombudsmanky, JUDr. [jméno] [příjmení], který v rámci zprávy o šetření zjistil, že 16. 12. 2011 provedl stavební úřad kontrolní prohlídku bytového domu, na základě zjištěných skutečností spoluvlastníci domu byli vyzváni ke sjednání nápravy (zamezení ohrožení života a zdraví pádem uvolněné omítky a cihel ve dvorní fasádě se zamezením přístupu osob na dvůr, zajištění ochrany plochy dvora proti pádu omítky a cihel z důvodu umožnění bezpečného užívání). Tato výzva, resp. splnění výzvy bylo ověřováno kontrolní prohlídkou 5. 4. 2013, kde omítka dvorní fasády byla osekána v rozsahu nesourodých částí, zbytky omítky jsou soudržné. 15. 7. 2014 provedl stavební úřad kontrolní prohlídku bytu, kde bydlí stěžovatelka, na základě její žádosti, kdy kontrolní prohlídky se kromě stěžovatelky zúčastnil i správce bytového domu. Podílové spoluvlastnice, tedy žalované, z důvodu bydliště v [země] a [země] se prohlídky nezúčastnily. [ulice] úřad dospěl k závěru, že byt samotný nevykazuje známky špatného stavebně-technického stavu, je možné jej užívat bez omezení. V předmětném domě na [anonymizována dvě slova] v [obec] jsou obydleny jen dva byty, kdy v jednom bydlí žalobkyně se svojí matkou a dvěma dětmi 18 a 19 let, které má matka žalobkyně v pěstounské péči. Další byt v době sepisu zprávy ombudsmana obývají manželé seniorského věku. Ostatní obyvatelů bytového domu se odstěhovali poté, co v roce 2011 bylo jednostranně zvýšeno nájemné. V bytě stěžovatelky jsou umístěna krbová kamna na tuhá paliva v místnosti pro spaní, v pokojích chlapce a dívky jsou umístěny elektrické přímotopy. V domě jsou vysoké stropy a netěsnící okna. Zástupce veřejné ochránkyně práv pozitivně hodnotil to, že stavební úřad se podněty stěžovatelky zabýval, v případě kontroly, zda zajištění plochy dvora proti pádu cihel římsy bylo provedeno dostatečně, měl však být stavební úřad důslednější. JUDr. [anonymizováno] považoval za vhodné, aby stavební úřad ohledně zajištění zabezpečení římsy proti uvolňování cihel provedl kontrolní prohlídku a posoudil, zda opatření k nápravě jsou dodatečná. Ombudsman akceptoval závěr stavebního úřadu, že otázky spojené se ztížením užívání bytu jsou otázkami soukromoprávními a stěžovatelka je musí řešit s pronajímatelem bytu. Nejlepším řešením situace stěžovatelky a dalších osob, které v bytě bydlí, je přestěhování do jiného bytu. Z přípisu Statutárního města Brna žalobkyni z 2. 3. 2015 ve věci místního šetření soud zjistil, že na Odbor sociální péče [stát. instituce] se obrátila [celé jméno žalobkyně] se žádostí o posouzení její složité životní situace. [ulice] šetření v domě se uskutečnilo 2. 2. 2015, kdy bylo konstatováno, že v bytě 3+1 žijí 4 lidé, kromě [celé jméno žalobkyně] i její matka [jméno] [celé jméno žalobkyně], která má v pěstounské péči [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozenou 1995 a [jméno] [příjmení], nar. 1994, kdy se jedná o vnuky [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Dům je značně zanedbán, obydlen již dvěma rodinami. Ostatní nájemníci se odstěhovali. Dochází k nedostatečnému vytápění v domě, podchlazování bytu. K přípisu žalobkyně právnímu zástupci žalovaných z 1. 10. 2013 soud zjistil, že přesto, že nájemníci platí maximální možný nájem, je dům i byty ve špatném stavebně-technickém stavu. V domě je špína, vlhkost, plíseň a zima. Situace je neúnosná. Pokud bylo jednáno s panem [příjmení] z firmy [anonymizováno], tento sdělil, že úklid může zajistit [anonymizováno] najmutím úklidové firmy, anebo že si nájemníci budou uklízet sami. Většina nájemníků se z domu odstěhovala díky hrozným podmínkám. V domě kromě rodiny [příjmení] zůstali bydlet důchodci [příjmení], kterým v době sepisu přípisu bylo 90 let. Žalobkyně si nedovede představit, že by tito lidé uklízeli dům, vyklízeli sklep, kosili trávu na dvorku. Ani rodině [příjmení] zdravotní stav neumožňuje starat se o dům. Žalobkyně konstatovala, že tedy je placen maximální možný nájem, který neodpovídá stavebně-technickému stavu domu a bytu, [příjmení] [příjmení] byla požádána o sjednání nápravy. Situace rodiny [příjmení] však nedovoluje jim neprodleně se odstěhovat. Z přípisu [celé jméno žalobkyně] pracovníkovi firmy [anonymizováno], slyšenému svědkovi [příjmení], z 11. 3. 2013 soud zjistil, že žalobkyně a její matka 7. 1. 2013 ohlásily na [právnická osoba] to, že nefunguje, resp. špatně funguje domovní telefon, na chodbě nesvítí světlo, neodtéká umyvadlo, konstatována zima, zápach a nepořádek v domě. Bylo konstatováno, že další závady přetrvávají (přípis žalobkyně [právnická osoba] z 11. 3. 2013, přípis žalobkyně [příjmení] [příjmení] 1. 10. 2013, přípis Magistrátu města Brna z 2. 3. 2015 žalobkyni ve věci místního šetření, rukopisný protokol o průběhu kontrolní prohlídky stavby z 5. 4. 2013, zpráva zástupce Veřejného ochránce práv dne 10. 8. 2015).

15. Z doloženého evidenčního listu nájemníka na jméno [jméno] [celé jméno žalobkyně], tedy na jméno matky žalobkyně, z 3. 10. 2017 soud zjistil, že matce žalobkyně jako nájemkyni bylo předepsáno nájemné a další náklady na plnění spojená s užíváním bytu v celkové výši 13 628 Kč. Ze stížnosti 27. 7. 2012 k námitce proti jednostrannému zvýšení nájmu z 29. 7. 2011 soud zjistil, že tato podání učinila žalobkyně, kdy v rámci stížnosti z 27. 7. 2012 konstatovala, že bez předchozího upozornění byl znemožněn vstup na dvorek zamčením zadního vchodu. Na dveřích se objevilo upozornění pro nájemníky a znovuotevření až po zabezpečení fasády. Na dvorku se má nacházet železná konstrukce, která sloužila na klepání koberců, kdy hrozí její zřícení. Žalobkyně dále uvedla, že ji zajímá, jak to bude s úklidem domu. Nesouhlasí s tím, že úklid zařídí [anonymizováno] a následně to dá k úhradě jim – tedy nájemníkům. Nesouhlasí rovněž s tím, že při vysokém nájmu si mají uklízet nájemníci sami, kdy v domě je nechutný nepořádek. Dále pak uvedla, že ji zajímá, jak to bude s drobnými opravami v bytě, zda si je budou muset hradit sami či při zvýšeném nájmu hradí vše [anonymizováno]. Žalobkyně uvedla, že mají dvě děti v pěstounské péči, které navštěvují střední školu. Žalobkyně a matka osobně upozorňovaly na [právnická osoba], že v domě bydlí osoby tzv.„ načerno“, kdy [příjmení] bylo řečeno, že s tím nelze nic dělat, ať vše dají písemně. Ohledně námitky proti jednostrannému zvýšení nájmu žalobkyně tuto námitku uplatnila podáním na [anonymizováno] 17. 8. 2011, uvedla, že byt je starý, v zanedbaném domě, nachází se v části, kde je spousta nepřizpůsobivých obyvatel. Sklep v domě byl zaplaven bahnem, kdy argument zvýšit nájemné plošně žalobkyni přijde nepatřičný. Z toho důvodu požádala, aby nájem zůstal v původní výši, a aby co nejdříve proběhla rekonstrukce (námitka doručená [právnická osoba] 17. 8. 2011, stížnost žalobkyně z 27. 7. 2012). Z doložených faktur vystavených různými dodavatelskými firmami na majitele domu [ulice a číslo] v [obec] soud zjistil, že v roce 2017 byl opraven zámek vchodových dveří na [anonymizováno] 18 v [obec], bylo opraveno osvětlení schodiště, a to v roce 2012. V roce 2012 byly rovněž provedeny instalatérské a pokrývačské práce. V roce 2017 byla provedena kontrola čištění spalinové cesty a požární kontrola objektu (faktura [číslo] se splatností 15. 12. 2017, 46/12 se splatností 13. 6. 2012, faktura [číslo] se splatností 20. 6. 2012, 2012 se splatností 10. 5. 2012, [číslo] se splatností 19. 6. 2017, 099 2017 se splatností 23. 8. 2017). Dne 19. 10. 2015 zaslala žalobkyně právnímu zástupci žalovaných e-mail, kde se mu představila jako osoba, která bydlí v domě na adrese [adresa]. Žalobkyně uvedla, že se věnuje delší dobu sociální oblasti, stará se o dvě děti v pěstounské péči a starou matku. Pomáhá v charitativních sdruženích dětem a mladým lidem. V předmětném domě dle názoru žalobkyně probíhá po dlouhá léta paranormální aktivita. Tato činnost je natolik intenzívní, že někteří nájemníci museli vyhledat pomoc. V domě se stalo hodně špatných věcí a neštěstí. Od jisté doby má žalobkyně nutkavý pocit sdělit, že všechny peníze získané za prodej domu by žalované měli věnovat na dobročinné účely, kdy pokud dostane žalobkyně důvěru, vše zařídí a peníze dá potřebným dětem a mladým lidem. Žalobkyně požádala, aby zástupce žalovaných předal tuto zprávu majitelkám (e-mailová zpráva z 19. 10. 2015).

16. Z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že tato dne 2. 11. 2016, jak vyplynulo i ze žalobního tvrzení, šla se slyšeným svědkem [příjmení] do domu na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Šli ke schodům, při příchodu do zvýšeného přízemí šli k dalším schodům, kde žalobkyně měla levou nohu na spodním schodu, pravou chtěla našlápnout na druhý schod a upadla na přední ruce. Spadla na pravé koleno, nemohla mluvit, seděla na schodech. Pan [anonymizováno] se jí ptal, co se jí stalo a zda může vstát. Pociťovala bolest, kdy si myslela, že má něco zlomeného. Následně došlápla, vstala a zjistila, že zřejmě žádnou zlomeninu nemá. Uklouznutí a upadnutí žalobkyně na schodech potvrdil i svědek [příjmení], který sdělil, že na předmětných schodech se nacházel nějaký kousek omítky. Žalobkyně po doprovodu panem [příjmení] odešla domů, k lékaři nešla, neboť si myslela, že to přestane. Druhý den vyhledala lékaře, rentgen neodhalil žádnou zlomeninu, ale žalobkyně pociťovala silné bolesti. Lékař žalobkyni řekl, že nemá žádnou zlomeninu, jedná se zřejmě o natržený či natažený sval nebo šlachu. Měla rovněž naražené dlaně. V době výslechu byla žalobkyně v pracovní neschopnosti, uvedla, že dochází k psychologovi a psychoterapeutovi. Částku 150 000 Kč požaduje po dohodě se svým právním zástupcem, musí platit léky proti bolesti, neboť bolesti má stále. Byla zvyklá běhat, nemůže nyní cvičit, nemůže nosit nic těžkého. Má poškozenou psychiku i fyzické zdraví, musí si kupovat léky na bolest, nevěděla však jejich název. Většinou se jedná o léky, které jí předepíše lékař. Chodila trénovat do klubu [příjmení] [příjmení], nyní už tento klub na cvičení navštěvovat nemůže. Poté, co upadla a seděla na schodu, bylo jí špatně, za ní šel pan [příjmení], svítil a nesl nákupní tašku. Domovní světlo nefungovalo. Pád žalobkyně vyplývá nejen z její výpovědi, vše bylo dosvědčeno i slyšením svědka [jméno] [příjmení], který byl pádu žalobkyně na schodech přítomen. Svědkyně [příjmení] uvedla, že zná žalobkyni od jejích 17 let, navštěvovaly se. Žalobkyně jí volala, že se jí stal úraz v domě, kde paní [celé jméno žalobkyně] bydlela. Svědkyně tam chodívala na návštěvy, ale nerada, neboť dům smrděl, byla tam plíseň a vlhko. Úraz se žalobkyni měl stát cca před třemi lety, přičemž žalobkyně jí volala, že upadla na schodech. O provozování sportu se svědkyně [příjmení] vyjádřit nemohla. Z lékařské zprávy ze dne 3. 11. 2016 soud zjistil, že tato byla vystavena Chirurgickou ambulancí v [nemocnice] u [anonymizováno] bratří – MUDr. [jméno] [příjmení]. Jedná se o lékařskou zprávu na jméno [celé jméno žalobkyně], tedy na jméno žalobkyně, která v lékařské zprávě byla označena bydlištěm v [obec a číslo], pošta [obec]. Žalobkyně se dostavila k lékaři 3. 11. 2016 v 14.36 hod., byla jí stanovena diagnóza – zhmoždění kontuze kolena z důvodu toho, že upadla včera, tedy 2. 11. 2016 na schodech, poranila si obě kolena a levý bok. Žalobkyně pociťovala bolestivost vpravo, gluteálně při sedacím hrbolu, nebyly shledány žádné hematomy a defekty úponů. Rentgen kolen a pánve byl negativní. Žalobkyni byly doporučeny chladné obklady, klid, při bolestech Ibalgin nebo Paralen. Z lékařské zprávy vyhotovené [právnická osoba] – MUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato lékařská zpráva byla vyhotovena 15. 12. 2016, kde opětně bylo konstatováno, že žalobkyně před 4 týdny – 2. 11. 2016 uklouzla na schodech na omítkové suti a natáhla si zadní svalovou skupinu na pravém stehně s naražením pravého kolene. Byla ošetřena 3. 11. 2016 v [nemocnice] bratří, rentgen negativní. Žalobkyni byla stanovena diagnóza s léčbou, a to analgetika na noc, na koleno antiflogistika v gelu a další. [právnická osoba] stanovila i bodové ohodnocení bolestného, a to podvrtnutí kyčle 40 bodů, podvrtnutá kolena 50 bodů, z čehož vyplývá, že se jedná celkem o 90 bodů dle vyhlášky [číslo] (výslech žalobkyně, výslech svědka [příjmení] a svědkyně [příjmení], lékařská zpráva [nemocnice] bratří, Chirurgická ambulance III. ze dne 3. 11. 2016, lékařská zpráva [právnická osoba] z 15. 12. 2016. Z otisku instagramových a facebookových stránek na jméno [celé jméno žalobkyně] soud konstatuje, že dle profilové fotky na těchto sociálních sítích se jedná o osobu žalobkyně, kdy na Instagramu jsou zachyceny fotografie nohou v lyžácích a nápoj spolu s dalšími fotografiemi, které byly pořízeny nezjištěnou osobou, zřejmě někde na horách. Na facebookovém profilu je zachycena žalobkyně na Špilberku, a to 12. března 2016. Z dalších fotografií vyplývá, že tyto byly vyhotoveny v dubnu a březnu 2019, v únoru 2019, když na jedné z fotografií vyhotovené 23. 3. 2018 je zachycena horská oblast tzv. Pašerácká stezka v Itálii 23. března 2018 jsou zachyceny nápoje taktéž v blíže neidentifikovatelné horské oblasti (fotky z profilu [celé jméno žalobkyně] na Instagramu vyhotovené výtiskem 11. 2. 2020 na č. l. 74-76 spisu, výtisk fotografií z Facebooku na jméno [celé jméno žalobkyně] – vytištěno 29. 9. 2020, č. l. 83, výtisk titulní stránky Instagramu na jméno [celé jméno žalobkyně] na č. l. 84, výtisk obsahu facebookových stránek na jméno [celé jméno žalobkyně] č. l. 86-92 spisu).

17. Pokud byl v rámci tohoto řízení slyšen svědek [jméno] [příjmení], jedná se o pracovníka firmy [právnická osoba] na pozici provozního technika. Tento svědek potvrdil, že firma měla před třemi lety ve správě dům na adrese [adresa], další osoba spoluvlastnice nebyla svědkem označena. [celé jméno žalobkyně] – svědek nevěděl, zda její matka či ona sama byla nájemkyní bytu v předmětné nemovitosti. Ohledně úrazu žalobkyně, který měla žalobkyně utrpět, o tomto mu nebylo nic známo. K věci samé svědek uvedl, že kontrola stavu schodiště v domě probíhala namátkově, nebylo to pravidelné. Svědek uvedl, že jednou zažil, že na stěně u schodiště byla odpadlá omítka, nemůže však říci, že by se suť nacházela na schodišti. Ve vnitřních prostorách domu došlo k havárii, do omítky zateklo, proto tato měla tendence odpadávat, rozhodně to však nebylo tak, že by omítka odpadávala sama od sebe. Co se týče úklidu v domě, svědek měl pocit, že by si tento měli nájemci zajišťovat sami. 25. 3. 2015 psal e-mailovou zprávu právnímu zástupci žalovaných. Dále pak uvedl, že v mezipatře před bytem paní [celé jméno žalobkyně] se nacházela sedačka, paní [celé jméno žalobkyně] byla upozorňována na to, že ten kus nábytku tam nesmí být. Pokud byla nahlašována nějaká závada věcí nutných k provozu domu, toto bylo opravováno hned. Pokud se týče předmětného e-mailu, požadavek na výměnu topení majitelé odmítli. Svědek se nemohl vyjádřit nic ohledně objednání otlučení fasády nebo zajištění proti pádu (výslech svědka [jméno] [příjmení], e-mailová zpráva z 25. 3. 2015).

18. S ohledem na výše uvedené tedy lze závěrem shrnout, že žalované byly od roku 2011 do roku 2017 podílovými spoluvlastnicemi nemovitosti, a to pozemku se stavbou na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Ohledně předmětné stavby se jednalo o bytový dům, kdy matka žalobkyně měla na základě nájemní smlouvy z roku 1992 pronajatý byt [číslo] v předmětné nemovitosti. V době rozhodné, tedy v roce 2016, konkrétně 2. 11., ve večerních hodinách žalobkyně šla se svým přítelem, slyšeným svědkem [příjmení] do bytu, který užívala na základě nájemní smlouvy její matka, kdy na suti na schodech uklouzla, narazila si koleno a ruce. Druhý den po tomto pádu vyhledala lékařské ošetření, kdy jí bylo diagnostikováno zhmoždění kontuze kolena, dle lékařské zprávy z 3. 11. 2016 vystavené [nemocnice] bratří v [obec]. Následně žalobkyně vyhledala lékařské ošetření na [právnická osoba], kdy jí bylo bodově ohodnoceno zranění, resp. pád na schodech spočívající v podvrtnutí kyčle a podvrtnutí kolene, přičemž ošetřující lékař, MUDr. [jméno] [příjmení] stanovil bodové ohodnocení celkem 90 bodů. Žalobkyně tedy následkem pádu si narazila koleno, když toto bylo ohodnoceno 90 body bolestného. Co se týče Instagramu a Facebooku, soud nemá pochybnosti, že se jedná o sociální sítě založené žalobkyní, o čemž svědčí její profilová fotka. S přihlédnutím na aktivity zachycené na fotografiích těchto sociálních sítí však nelze konstatovat nic jiného, že zachycený obsah sociálních sítí nesvědčí o tom, že by žalobkyně poté, co utrpěla pád na schodech, byla omezena ve svých aktivitách. Tvrzení žalobkyně, že tato sociálním sítím nerozumí a nepoužívá je, považuje soud do jisté míry za absurdní, neboť je nemyslitelné, že by osoba odlišná od žalobkyně založila na její jméno instagramové a facebookové stránky s profilovou fotografií žalobkyně, a že by takto založené stránky sociálních sítí používala a vkládala fotografie a další obsah bez vědomí žalobkyně. Tvrzení žalobkyně, že sociálním sítím nerozumí, a že jí to někdo založil, je natolik absurdní, že soud této obhajobě žalobkyně odmítá věřit.

19. V řízení bylo tedy prokázáno, že žalobkyně utrpěla poranění kolene následkem pádu na schodech 2. 11. 2016, když tento pád, resp. poranění bylo dle lékařské zprávy ohodnoceno 90 body bolestného. To, že se pád stal, vyplývá nejen z výpovědi žalobkyně, ale i z výpovědi svědka [příjmení], když to, že žalobkyně spadla na schodech týž den po pádu, oznámila své kamarádce slyšené svědkyni [příjmení] telefonicky. Soud tedy nemá pochybnosti o tom, že se úraz stal, přičemž z lékařské zprávy Ortopedie [ulice] vyplývá i bodové ohodnocení tohoto poranění.

20. Soud však nemůže přisvědčit žalobkyni v tom směru, že by tato v důsledku pádu trpěla dalšími následky spočívající v omezení v obvyklém způsobu života, bolestech atd., když sama žalobkyně nebyla v rámci své výpovědi schopna uvést, jaké prášky na bolest pravidelně užívá. Pokud by žalobkyně užívala pravidelně předepsané prášky, zcela jistě by si jejich název pamatovala, přičemž z lékařských zpráv vyplývá, že na bolest byl žalobkyni doporučen volně dostupný lék jako Ibalgin a Paralen.

21. Dle ustanovení § 2894 odst. 1 OZ povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

22. Podle ustanovení § 2895 OZ škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

23. Podle ustanovení § 2900 OZ vyžadují-li to okolnosti případu či zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví, či na vlastnictví někoho jiného.

24. Podle § 2910 OZ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne do absolutního práva poškozenému, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

25. Podle ustanovení § 2911 OZ způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil v nedbalosti.

26. Podle § 2913 odst. 1 OZ poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně či osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednání povinnosti zjevně sloužit.

27. Podle ustanovení § 2951 odst. 1 OZ škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to možné, či žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle ustanovení 2953 odst. 1 OZ z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží, vezme zřetel na to, jak ke škodě došlo, přihlédne k osobním, majetkových poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni. Podle ustanovení § 2958 OZ při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy.

28. Podle ustanovení § 2 odst. 1 Nařízení vlády č. 276/2015 Sb. bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech, když dle § 3 odst. 1 tohoto Nařízení vlády hodnota 1 bodu činí 250 Kč.

29. Po aplikaci právní kvalifikace věci týkající se odpovědnosti za škodu k prokázanému skutkovému ději soud konstatuje, že žalobkyně jednoznačně prokázala, že v rámci soužití se svojí matkou v bytě na adrese [anonymizace] v Brně, přičemž předmětný bytový dům byl v době pádu žalobkyně na schodech v podílovém spoluvlastnictví žalované 1 a 2., utrpěla úraz uklouznutím na suti umístěné na schodech, kdy tento úraz byl bodově ohodnocen 90 body. To, že došlo k pádu žalobkyně na schodech, vyplynulo nejen z její výpovědi, ale toto má oporu i ve výpovědi svědka [příjmení], který pád žalobkyně potvrdil, neboť mu byl přítomen. Žalobkyně rovněž telefonicky sdělila svědkyni [příjmení], že upadla na schodech, následujícího dne navštívila lékaře, když jí byla doporučena léčba s diagnózou zhmoždění kontuze kolena. Pád na schodech, resp. poranění žalobkyně v rámci pádu bylo bodově ohodnoceno Ortopedií [ulice a číslo] body, a to v souladu s ustanovením § 1 a 5 Nařízení vlády 276/2015, přičemž z lékařských zpráv však nevyplývá a ani nebylo naznačeno, že by došlo k nějakým trvalým následkům a lékařským komplikacím. Zranění žalobkyně bylo ohodnoceno 90 body při ceně 250 Kč za bod, což znamená, že žalobkyni přísluší náhrada na bolestném ve výši 22 500 Kč.

30. Základním předpokladem úspěšnosti žalob na náhradu škody či náhradu způsobené újmy je prokázání 4 základních atributů pro vznik odpovědnosti za škodu. Jedná se především o porušení právní povinnosti, zavinění, kauzální nexus neboli příčinná souvislosti a v neposlední řadě vznik a výše škody.

31. Žalované 1. a 2. měly v době, kdy byly podílovými spoluvlastnicemi předmětné nemovitosti na [anonymizována dvě slova] v [obec] zcela jednoznačně povinnost řádně se starat o nemovitost tak, aby na základě ne zcela dobrého technického stavu nemovitosti nedocházelo k úrazům, poškozením života, zdraví, majetku apod. Soud má listinnými důkazy ozřejměn technický stav nemovitosti, který je dle názoru soudu s ohledem na způsob výkonu správy v předcházejících letech přiměřený obvyklému opotřebení pro tento typ nemovitostí. V nemovitosti nebyl řádně zajišťován úklid, kdy žalobkyně utrpěla pád na schodech při došlápnutí na suť. Soud nemá pochybnosti o tom, že žalobkyně utrpěla úraz následkem pádu na schodech, který byl ohodnocen 90 body. Žalobkyně však naprosto nijak neprokázala, byť tvrdila, že má ztížené společenské uplatnění, je omezena v obvyklém způsobu života. Soud měl v této věci dostatek podkladů pro konečné rozhodnutí ve věci, kdy ustanovovat znalce za účelem právě stanovení bodového ohodnocení utrpěného zranění ze strany žalobkyně je nadbytečné, kdy zcela jednoznačně žalobkyně utrpěla vlivem pádu na schodech zranění ohodnocené příslušnou lékařskou zprávou 90 body. Aktivity žalobkyně zachycené na sociálních sítích naprosto nenasvědčují tomu, že by žalobkyně následkem pádu na schodech jakkoli strádala a nemohla žít svůj obvyklý život. Žalobkyně prokázala v rámci objektivní odpovědnosti vlastnic nemovitosti, že na schodech se nacházela suť, na kterou při došlápnutí uklouzla, upadla na kolena a ruce. Následkem pádu utrpěla zranění, které bylo v rámci bolestného ohodnoceno 90 body, když žalované nezajišťováním úklidu nemovitosti, resp. vnitřních prostor nemovitosti takto porušily svou právní povinnost vlastníků a spolumajitelů bytového domu. Z toho důvodu odpovídají za pád žalobkyně, byť se jedná do jisté míry o rizikovou záležitost spočívající ve způsobu chůze, stavu žalobkyně při chůzi atd. Žalobkyně prokázala, že její zranění bylo ohodnoceno 90 body, kdy je zřejmé nejen porušení právní povinnosti a zavinění žalovaných, ale také příčinná souvislosti mezi zaviněním a vznikem škody v hodnotě bolestného, za kterýžto pád přísluší žalobkyni bolestné ve výši 22 500 Kč. Žalobkyně nikterak neprokázala další své nároky spočívající v částce 127 500 Kč, když na odškodném žádala celkem 150 000 Kč, přičemž, jak sama uvedla, k této částce dospěla po dohodě se svým právním zástupcem na základě volné úvahy. Byť žalobkyně do jisté míry doplnila svá skutková tvrzení, tato svá tvrzení nikterak nedoložila, když navíc s přihlédnutím k zachyceným aktivitám na sociálních sítích dospěl soud k závěru, že v současné době žalobkyně není omezena v obvyklém způsobu života, neboť se jednalo do jisté míry o běžný pád na schodech, přičemž z lékařských zpráv nevyplývá ani náznakem, že by mělo jít o závažnější poranění s trvalými následky, které by žalobkyni jakkoliv omezovaly v obvyklém a pro ni normálním způsobu života.

32. Na základě výše uvedeného proto soud žalobě v částce 22 500 Kč vyhověl, a žalovaným 1. a 2. uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě bolestného za 90 bodů celkem 22 500 Kč. Ve zbytku do částky 150 000 Kč, tedy v částce 127 500 Kč byla žaloba zamítnuta.

33. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplynulo, že jí byl na základě její žádosti pod sp. zn. 104 Nc 301/2019 ustanoven zástupce z řad advokátů právě pro podání žaloby a zastupování v řízení o náhradu škody za úraz s trvalými následky, kteréžto trvalé následky nebyly nijak prokázány a z provedeného dokazování nevyplývá ani náznakem, že by po„ běžném pádu“ na schodech měla žalobkyně trpět nějakými trvalými následky.

34. Žalobkyně tedy nebyla úspěšná v této věci, resp. byla neúspěšná v míře menší, než požadovala, kdy s přihlédnutím k § 150 o.s.ř. a s přihlédnutím k tomu, že žalobkyni byl na základě naplnění dikce § 138 odst. 1 o.s.ř. ustanoven zástupce z řad advokátů, soud dospěl k závěru, že je plně namístě odůvodněno, aby, co se náhrady nákladů řízení týče, si každá ze stran nesla ze svého, resp. aby tyto úspěšnější straně sporu nebyly přiznány, kdy u žalobkyně jsou dozajista předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, v čemž soud spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele, kdy soud tedy na základě aplikace § 150 o.s.ř. dospěl k závěru, že je plně namístě odůvodněno, aby žádné ze stran sporu nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.

35. Pouze pro úplnost soud uvádí, že právní zástupce žalobkyně, který byl ustanoven rozhodnutím soudu, požadoval náklady řízení vzniklé zastoupením žalobkyně ex offo, kdy tyto náklady mohou být právnímu zástupci žalobkyně přiznány poté, co řízení v této věci bude pravomocně skončeno. Z toho důvodu soud nerozhodoval o případně vyúčtovaných nákladech řízení vzniklých právnímu zástupci žalobkyně z titulu zastupování na základě rozhodnutí soudu.

36. Lhůta k plnění byla žalovaným stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.