Krajský soud v Brně · Rozsudek

44 CO 18/2023

č. j. 44 CO 18/2023-145

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-01-26 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSBR:2023:44.Co.18.2023.1

  1. MS Brno 44 C 172/2021-123
  2. KS Brno 44 CO 18/2023-145
Strojový souhrn generováno LLM

Krajský soud v Brně odmítl odvolání žalobce, protože podání nebylo doplněno o konkrétní odvolací důvody a návrh. Soud potvrdil výrok soudu prvního stupně, podle něhož žalobce nebyl úspěšný ve výživě nároku na zaplacení částky 431 190 Kč s úroky. Rozsudek o náhradě nákladů řízení byl potvrzen, protože žalobce nebyl úspěšný ani v části nároku na vydání nemovitosti. Soud se opřel o § 146 odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř., které stanoví podmínky pro náhradu nákladů v případě částečného úspěchu nebo zavinění strany.

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Skalické a soudců Mgr. Dagmar Bastlové a Mgr. Bc. Aleše Klempy ve věci žalobce: ; příjmení jméno, narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 431 190 Kč s příslušenstvím, o odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 4. října 2022, č. j. 44 C 172/2021-123

I. Odvolání žalobce se odmítá.

II. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku III. potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Shora označeným rozsudkem bylo výrokem I. zastaveno řízení v části, týkající se zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 118 217 Kč do zaplacení, výrokem II. byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 431 190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 431 190 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 401 919 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 212 890 Kč od datum do datum, a výrokem III. nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti tomuto rozsudku podaly odvolání obě procesní strany.

3. Odvolání žalobce směřovalo proti výrokům II. a III., a to z důvodů, že soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo jím označeným důkazům, dospěl k nesprávným zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V tomto„ blanketním“ odvolání žalobce uvedl, že podrobné odůvodnění odvolání bude provedeno ve lhůtě 30 dnů. K tomu však nedošlo, a proto byl žalobce usnesením soudu I. stupně ze dne 9. 12. 2022, č. j. 44 C 172/2021-142 vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení své podání doplnil o chybějící náležitosti, tedy v jakých konkrétních skutečnostech spatřuje nesprávnost nebo nezákonnost rozhodnutí či postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se konkrétně domáhá (odvolací návrh). Současně byl žalobce poučen, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě řádně doplněno a v řízení pro tento nedostatek nebude možno pokračovat, soud odvolání odmítne.

4. Z obsahu spisu je zřejmé, že zástupce žalobce danou výzvu obdržel dne datum, avšak do dnešního dne nebylo na výzvu adekvátně reagováno. Odvolací soud proto s ohledem na zásadní nedostatky podaného odvolání, výše uvedené, odvolání dle ust. § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl, neboť v odvolání nestačí uvést pouhý výčet zákonem zakotvených odvolacích důvodů, ale tyto musí být detailně specifikovány a rovněž tak odvolatel je povinen konkrétně vyjádřit svůj požadavek na obsah rozhodnutí odvolacího soudu. Pokud tak žalobce neučinil, je odvolání neurčité a nelze na jeho základě rozhodnutí soudu I. stupně přezkoumat.

5. Co se týká odvolání žalované, toto směřovalo proti výroku III. o náhradě nákladů řízení, když žalovaná nesouhlasila se závěry soudu I. stupně v tomto směru učiněnými, zejména že zpětvzetí žaloby bylo zaviněna žalovanou, respektive že uhrazení části vymáhaného nároku vyplacením ze soudní úschovy, jakož i vydání věci v důsledku platného skončení pachtovní smlouvy po podání žaloby je chováním žalované, v důsledku kterého byla vzata zpět část důvodně podané žaloby. Domnívá se, že žalobce byl v řízení úspěšný jen co se týká částky 401 919 Kč, ve zbytku byl uplatněný nárok buď zamítnut nebo bylo jeho vymáhání nedůvodné. Rovněž tak žalobce nebyl úspěšný v případě vydání věci, kdy podání žalobního návrhu bylo předčasné.

6. Navrhla, aby soud II. stupně změnil výrok III. rozsudku tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované 1/3 nákladů řízení.

7. Odvolací soud poté, co přezkoumal napadený výrok III. rozsudku soudu I. stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející, učinil závěr, že odvolání žalované není důvodné.

8. Jak vyplývá z obsahu spisu, předmětem řízení byly dva nároky žalobce – 1) nárok na vydání nemovitostí a 2) nárok na zaplacení dlužného pachtovného ve výši 1 164 216 Kč.

9. Co se týká prvního nároku, žalobce žádal o vydání nemovitostí ke dni datum (viz odstoupení od smlouvy o pachtu nemovitých věcí ze dne datum na č. l. 21 spisu). Tento právní úkon si však žalovaná vyložila jako výpověď pachtovní smlouvy dle čl. VI. bod 3. Smlouvy na č. l. 17 spisu s výpověďní dobou 12 měsíců, když pro odstoupení od smlouvy neshledala důvod a nemovitost žalobci předala k datum. Z tohoto důvodu pak byla žaloba vzata zpět a řízení částečně zastaveno usnesením soudu I. stupně ze dne 18. 7. 2022, č. j. 44 C 172/2021-41.

10. Co se týká druhého nároku, žaloba byla vzata zpět z důvodů na straně žalobce v částce 118 217 Kč (viz bod 30. odůvodnění rozsudku) a co do částky 431 190 Kč byla žaloba zamítnuta (výrok II. rozsudku), dále byla žaloba vzata zpět co do částky 401 919 Kč a 212 890 Kč z důvodu částečného plnění žalované a řízení ohledně zaplacení těchto částek bylo zastaveno (bod 29. odůvodnění rozsudku).

11. Pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení tak bylo zapotřebí zohlednit nejen úspěch či neúspěch každého z účastníků ve věci ve smyslu ust. § 142 o. s. ř., ale také jeho zavinění na zastavení řízení dle ust. § 146 odst. 2 o. s. ř.

12. Dle názoru odvolacího soud pak soud I. stupně postupoval při tomto hodnocení správně, když žalobce nebyl úspěšný s požadavkem na zaplacení jistiny s úroky ve výši celkem 646 626 Kč, co do částky 614 809 Kč žalovaná zavinila, že řízení muselo být zastaveno, když požadovaného plnění se žalobci dostalo po podání žaloby (byť částečně ze soudní úschovy, ale za součinnosti žalované) a podání žaloby v této části nároku je třeba označit za důvodné – viz ust. § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Celkově co se týká peněžitého nároku ad 2) by tak na každé straně řízení byla dána povinnost či právo k poloviční náhradě nákladů řízení.

13. Co se týká žalobního požadavku ad 1), tak zde je rovněž třeba vycházet z ust. § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., když došlo ke zpětvzetí žaloby proto, že nemovitost byla žalovanou vydána po podání žaloby, avšak nikoli k datum, jak bylo žalobcem požadováno, ale až k datum, když důvody pro odstoupení od smlouvy ke dni datum nebyly prokázány a nemovitost byla vydána až po uplynutí dvanáctiměsíční výpověďní doby dle smlouvy o pachtu, z čehož plyne, že žalobě ohledně vydání nemovitosti nebylo zcela vyhověno a nelze ji tak hodnotit jako podanou po právu v celém rozsahu.

14. Na základě těchto skutečností je tak třeba dospět k závěru, že na žádné straně sporu nejsou převažující důvody, pro které by mohla být přiznána náhrada nákladů řízení alespoň zčásti a odvolací soud tak napadený výrok III. rozsudku soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř.

15. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se v části, týkající se odmítnutí odvolání opírá o ust § 146 odst. 3 o.s.ř., když v souvislosti s touto částí odvolacího řízení žalované žádné náklady nevznikly a v části, týkající se odvolání žalované se opírá o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobci žádné odvolací náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.