47 CO 125/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Krčmářové a soudců JUDr. Miroslava Řezáče a JUDr. Petra Ševčíka, LL. M., ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO , sídlem adresa , zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , proti žalované: ; jméno příjmení , datum narození , IČO , sídlem adresa , zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , o zaplacení částky 68 636 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15. června 2021, č. j. 220 C 65/2017-237, ve znění opravného usnesení ze dne 30. listopadu 2021, č. j. 220 C 65/2017-264,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 10 067,20 Kč, k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem (ve znění opravného usnesení) zamítl soud prvního stupně (dále též jen„ soud“) žalobu o zaplacení částky 68 636 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 26 719 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 41 917 Kč od [datum] do zaplacení (I. výrok), uložil žalobci nahradit žalované náklady řízení ve výši 62 400 Kč (II. výrok) a České republice, na účet Městského soudu v Brně, náklady na znalečné ve výši 24 309 Kč (III. výrok).

2. Soud vyšel z nesporných tvrzení účastníků, podle kterých byly mezi žalobcem a žalovanou (při jejich podnikatelské činnosti) uskutečněny čtyři případy čištění kanalizace u obchodního centra Lerk v [obec] (dále jen„ OC Lerk“). Za první čištění a odvoz tukové jímky (lapolu), uskutečněné na základě e-mailu ze dne [datum], žalovaná zaplatila 30 318 Kč (faktura [číslo]). Za druhé odsátí odpadu z lapolu, uskutečněné na základě telefonické objednávky zmocněnce žalované [jméno] [příjmení] dne [datum], žalovaná zaplatila 30 444 Kč (faktura [číslo]). Za třetí odsátí lapolu dne [datum] žalobce vyúčtoval žalované 26 719 Kč (faktura [číslo]). Při čtvrtém případu žalobce dne [datum] provedl také monitorování a čištění kanalizace, za což vyúčtoval 41 917 Kč (faktura [číslo]) Žalovaná žalobci třetí a čtvrté plnění nezaplatila. Po provedeném dokazování vzal soud z výpovědi žalované za prokázané, že v dubnu 2017 objednala u žalobce vyčištění odpadu u OC Lerk. Stejná závada (nefungující odpad z kuchyně) se znovu projevila v srpnu 2017, proto [jméno] [příjmení] za žalovanou u žalobce objednal druhé čištění, při kterém zaměstnanci žalobce doporučili provést kamerovou sondu s tím, že musí být hlubší závada; proto předali žalované kontakt na zaměstnance žalobce [jméno] [příjmení], který přislíbil poslat cenovou nabídku. Během několika dnů došlo opět k ucpání odpadu, proto žalovaná volala žalobci, aby přijel, chtěla záležitost vyřešit. [jméno] [příjmení] při telefonickém hovoru zmocněnci žalované nabídl slevu 10 – 15 %, pak přestal komunikovat. Žalobce však poslal vůz na opětovné čištění lapolu, což žalovaná, která chtěla odstranit závadu, jako samostatné (nové) plnění neobjednávala. V září 2017 se závada ještě dvakrát opakovala; naposledy přišli zaměstnanci žalobce s kamerou s tím, že je problém odstraněn. Za další 3 dny se stejná závada opět objevila. Poté žalovaná objednala společnost [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“), která zjistila, že potrubí bylo ucpáno igelitem a dalšími nečistotami, dali žalované kamerový snímek, a po dobu dalších let se problém odpadu neobjevil. Jednání se žalobcem žalovaná považovala za reklamaci, neboť chtěla odstranit závadu a bylo na žalobci, aby řekl, co je třeba vyčistit a v jakém rozsahu. Ze svědecké výpovědi otce žalované [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že o provozní záležitosti OC Lerk se stará žalovaná, která svědka informovala o problému s odpady v srpnu 2017. Svědek po druhém čištění inicioval osobní schůzku s [jméno] [příjmení], který se však nedostavil, jen svědkovi telefonicky nabídl slevu, o kterou svědek neměl zájem, neboť požadoval odstranění problému. Po neúspěšných pokusech žalobce byla k odstranění závady objednána [právnická osoba], která provedla snímek před a po čištění. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že byl asi dvakrát přítomen čištění odpadu žalobcem, dne [datum] za žalovanou podepsal předávací protokol. Opakované problémy s kanalizací ustaly po čištění [právnická osoba], která provedla kamerování. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že problémy s kanalizací v předmětné době spočívaly v tom, že v okamžiku, kdy se začal vypouštět kanál, se fekálie vracely do objektu. Žalovaná proto objednala žalobce k vyčištění lapolu, resp. co přesně žalovaná objednávala, svědek nevěděl. Svědek se účastnil nejméně dvou výjezdů žalobce, podepsal za žalovanou předávací protokoly o vyčištění lapolu a potrubí, v jakém rozsahu nevěděl, neboť žalobce mu neukázal měřidlo, množství vyvezeného odpadu, ani kalibraci vozu. Ze svědecké výpovědi zaměstnance žalobce [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že poslal žalované cenovou nabídku. Svědkovi bylo známo, že služba proběhla, kanalizace se čistila a předtím se vyvážel lapol. Svědek potvrdil, že žalobce žalovanou informoval, že je nutné čištění kanalizace, aby lapol mohl fungovat řádně. Svědek byl v telefonickém kontaktu s otcem žalované, který měl námitky vůči výši faktury, žádal osobní kontakt, mezitím přišla druhá faktura, pak začal být nepříjemný, sám mu řekl, že u čištění ani jeden z nich nebyl, takže se těžko k tomu vyjadřovat. Svědek otci žalované nabízel množstevní slevu. Podle svědka bylo v posuzovaném případě nutné vyčištění kanalizace, neboť když nemůže fungovat odtok, tak by se mohl lapol čistit každé tři dny. Ze znaleckého posudku ZP [číslo], vypracovaného dne [datum] soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], vzal soud za prokázané, že předmětný lapol slouží k zachycení tuků z provozovny kuchyně restaurace a je propojen s vnitřním svislým kanalizačním potrubím stavby. Po zachycení tuků a olejů v lapolu jsou předčištěné odpadní vody napojeny na neveřejnou splaškovou stokovou síť, v případě jejíhož ucpání dojde k omezení průtočnosti odpadních vod a splašková stoková síť se začne postupně plnit splaškovou odpadní vodou; na stokové síti se vytvoří ucpávka, kterou je pro plynulý provoz stokové sítě nutné mechanicky nebo hydromechanicky odstranit. Jedná se o havárii, která se obvykle projeví až po kapacitním naplnění celé stoky a objektu na stoce, a je provázena silných zápachem splašků. V posuzovaném případě bylo příčinou vracení odpadní vody a zápachu ucpání potrubní kanalizační přípojky do vnitřní kanalizace stavby. Pokud společnost zabývající se čištěním kanalizace zjistí, že dochází k vracení odpadní vody a zápachu, musí nejprve lokalizovat příčinu ucpání a následně problém vyřešit, jinak dojde v krátkém časovém horizontu k opětovnému problému se stejnými příznaky. V předmětné věci měl technický pracovník vizuálně zjistit, zda je ucpaná kanalizační přípojka včetně vnitřního kanalizačního potrubí, nebo také neveřejná splašková síť. Měl použít metodu strojního čištění v suterénu budovy, kde došlo ke zpětnému vzdutí vody, aby došlo k pročištění vnitřního kanalizačního potrubí přecházejícího v kanalizační přípojku. Poté by zjistil, že nedošlo ke zlepšení stavu a problém není v ucpání vnitřního kanalizačního potrubí a kanalizační přípojky. Postupným otevíráním kanalizačních poklopů na neveřejné splaškové stokové síti by zjistil, kde dochází k sedimentaci pevných látek v kanalizaci; poté měl pročistit zanesení kanalizačního úseku pomocí tlakového čištění. [příjmení] prohlídkou měl na závěr ověřit bezvadný stav neveřejné splaškové stokové sítě a potvrdit její vyčistění. Vyčerpání lapolu nestačí k odstranění příčiny vracení vody a zápachu do vnitřní kanalizace, vždy musí být ověřen bezvadný stav plynulého provozu vnitřní kanalizace. Podle znaleckého posudku nelze přesně stanovit, za jak dlouho se opět projeví vracení odpadní vody a zápach vnitřní kanalizace u stavby při ucpání kanalizační přípojky za lapolem, neboť to záleží na množství vypouštěných splaškových vod a četnosti používání kuchyňských zařízení. Pro předmětný lapol lze odborně odhadnout opětovné vracení v řádu dnů. Z videozáznamu předaného [právnická osoba] znalec zjistil, že došlo k deformaci stěn potrubí kanalizace po celém obvodu, na potrubí byly viditelné praskliny chybějící části stěn a prostupující zemina. V tomto místě potrubí došlo k zachycení igelitu, který způsobil ucpávku a zanesení potrubí. Na videu pořízeném po opravě je vidět sanační vložka, která opravila poruchu. Znalec konstatoval, že [právnická osoba] provedla potřebné úkony k odstranění závady, a ověřil, že natočený profil a materiál kanalizace odpovídá popisu kanalizačních úseků předmětné kanalizace. Ze znaleckého posudku soud zjistil, že při opakovaném ucpání kanalizační přípojky musí být provedena kamerová prohlídka problémového místa, předtím však musí být kanalizační potrubí a objekty vyčištěny. Po provedené kamerové prohlídce má být předán objednateli protokol o výsledku a videozáznam z provedení. Správný postup při nahlášení vracení odpadní vody a zápachu je vizuální kontrola průtočnosti neveřejné stokové sítě, lokalizace místa ucpání, ověření průtočnosti svislého vnitřního kanalizačního potrubí a kanalizační přípojky, navržení vhodného způsobu čištění, provedení čištění a informování zákazníka o průběhu a výsledku čištění potrubí. Při opakujícím se problému s ucpáním kanalizace (vracení odpadní vody z kanalizace) je nutné provést kamerové prohlídky již při druhém čištění (z důvodu ochrany majetku zákazníka), tento problém vysvětlit zákazníkovi a zprovoznit systém kanalizace. Vyčištění lapolu je pouze jedním z úkonů, který má být proveden. Pokud nedojde ke zlepšení stavu, je potřeba provést vizuální kontrolu neveřejné splaškové kanalizace, případně její čištění. Žalobce neprovedl kontrolu průtočnosti kanalizace, pouze čištění lapolu a části přítokového a odtokového potrubí z lapolu, při čtvrtém případu provedl čištění 300 m kanalizace. Čištěním odtokového potrubí došlo k pohybu sedimentů v neveřejné splaškové stokové síti, což způsobilo pokles hladiny odpadních vod v kanalizační přípojce, odkud docházelo k vracení odpadní vody do nemovitosti. Postup žalobce při prvním až třetím čištění nemohl vést k diagnostice a odstranění závady. Až práce provedené [právnická osoba] vedly k nalezení a odstranění závady kanalizace. Žalovaná nemohla zjistit vady díla, spočívající v neodstranění ucpávky na kanalizační přípojce, při předání díla. Z výpovědi soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] na jednání vzal soud za prokázané, že se v předmětném případě jedná o velkokapacitní kuchyňské zařízení, že poruchu kanalizace zapříčinila ucpávka potrubí, a úspěšný zásah byl až ten poslední. Při právním posouzení věci posoudil soud nárok žalobce jako nárok ze smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.). Soud měl po zhodnocení provedených důkazů za prokázané, že práce vyúčtované předmětnými fakturami byly způsobeny nekvalitní prací žalobce při druhém čištění, kdy žalobce nepostupoval jako profesionál, a po nahlášení opakující se závady neuskutečnil vizuální kontrolu průtočnosti neveřejné stokové sítě, lokalizaci předběžného místa ucpání, ověření průtočnosti vnitřního svislého kanalizačního potrubí a kanalizační přípojky, a nenavrhl a neprovedl vhodný způsob čištění. Nelze klást za vinu žalované, pokud požadovala pouze vyčištění lapolu, neboť pokud by žalobce postupoval při provádění díla řádným způsobem, měl žalovanou informovat o vhodném postupu při zprůchodnění odpadu, a opakovaně nečistit pouze lapol, když tato činnost byla zcela nedostatečná v situaci, kdy se v objektu nacházela velkokapacitní kuchyně, pročež došlo k opětovnému zanesení lapolu v řádu několika dnů i po třetím čištění. Žalovaná v srpnu 2017 akceptovala nabídku žalobce na vyčištění kanalizace, které mělo být realizováno již v srpnu 2017, neboť pouze při takovém postupu by bylo dílo řádně provedeno. První až třetí čištění bylo pouze (k odstranění závady nedostatečným) čistěním lapolu, až při čtvrtém zásahu vyčistil žalobce kanalizaci, avšak natolik nedostatečně, že se závada za několik dnů opět projevila, pročež žalovaná musela objednat její odstranění u [právnická osoba]. Tvrzení žalované, že u žalobce vadné plnění reklamovala, vzal soud za prokázané z výpovědi žalované, která korespondovala se svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení] (který telefonicky sdělil [jméno] [příjmení], že nesouhlasí s předmětnými fakturami) a [jméno] [příjmení] (který potvrdil, že [jméno] [příjmení] nabídl slevu). Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a znaleckého posudku vzal soud za prokázané, že při ucpání kanalizace je nutné vyčistit nejen lapol, ale i kanalizaci. Toho si žalobce (jako profesionál) měl být vědom; přesto nezvolil při čištění kanalizace vhodný postup. Soud přisvědčil žalované, že jako laik nebyla schopna posoudit, zda žalobce postupuje při odstraňování nahlášené závady řádně. Podle soudu však již samotné opakování stejné vady kanalizace v řádu několika dnů jednoznačně prokazuje, že postup žalobce při objednaném čištění nebyl správný, a to i pokud by žalovaná v prvních třech případech objednala pouze čištění lapolu, neboť v takovém případě měl žalobce žalovanou poučit o správném způsobu odstranění vady. Na tomto základě soud uzavřel, že žalobce dílo neprovedl řádně ani po reklamacích. Proto žalobu zamítl, aniž se zabýval námitkami žalované ohledně množství účtovaného odpadu a najetých kilometrů.

3. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) a plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v odměně advokáta za 14 úkonů právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za jeden úkon v poloviční výši (účast na vyhlášení rozsudku), náhradě 15 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, náhradě ztráty času ve výši jednoho úkonu v poloviční výši za účast na jednání, které nebylo konáno, dne [datum].

4. Soud uložil neúspěšnému žalobci dle § 148 odst. 1 o. s. ř. nahradit České republice náklady na znalecký posudek ve výši 23 800 Kč.

5. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. Namítal, že soud nevyhodnotil a řádně neoznačil jednotlivé důkazy, neuvedl, které vzal za věrohodné a ze kterých vycházel. Soud nehodnotil důkazy ve vzájemné souvislosti a provedl neúplný výčet provedených důkazů, přestože na některé v odůvodnění rozsudku odkazoval (např. výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Rozhodnutí proto považoval za nepřezkoumatelné. Žalobce brojil proti ustanovení soudního znalce, kterému soud uložil odpovědět na otázky právní, nikoliv skutkové, a požadoval vysvětlit předmět sporu a jeho okolnosti na pozadí zavádějících a tendenčních otázek, připravených žalovanou. O neorientaci soudu v předmětu věci svědčí skutečnost, že znalci z oboru stavebnictví a inženýrských sítí uložil odpovědět, zda je předložený videozáznam pravý a je na něm zachycena předmětná kanalizace. Poté, co znalec konstatoval, že není znalcem v oboru videotechniky, a že z předloženého záznamu se nedá zjistit, zda se jedná o předmětnou kanalizaci, soud vyzdvihl pouze závěr, že se jedná o profil a materiál kanalizace odpovídající popisu kanalizačních úseků. Soud položil znalci nesprávnou otázku, jak měl žalobce postupovat, pokud zjistil, že se vrací splašková voda a je z ní cítit zápach, ačkoliv před podáním žaloby nikdo netvrdil, že žalobce byl objednán k odstranění takové závady, a znalec nemohl objektivně přezkoumat, zda k vracení splašků do objektu či k silnému zápachu došlo. Soud v rozporu s provedeným dokazováním konstatoval, že až čtvrté čištění vedlo k diagnostice závady, aby vzápětí dodal, že až [právnická osoba] závadu odstranila. Také uvedl, že znalec prohlédl stokovou síť, avšak znalec při místním šetření nic nezkoumal, pouze konstatoval, že vycházel z informací a podkladů, které mu poskytla žalovaná. Žalobce proto namítal nevyváženost a nestrannost závěrů znalce. Soud navíc nedůvodně tvrdil, že předmětem díla bylo odstranění závady na odpadním potrubí a konstatoval, že žalobce nepostupoval jako profesionál, když v srpnu 2017 nenabídl čištění celé kanalizace, přičemž vzápětí uvedl, že žalovaná v září čištění kanalizace opět objednala a žalobce ho provedl; žalobce proto nerozuměl závěru, že se jednalo o reklamaci, nikoli o samotné plnění, když soud současně deklaroval, že první tři případy byly čištěním lapolu a čtvrtý případ čištěním kanalizace. Soud konstatoval, že žalobce nepostupoval jako profesionál, když se kanalizace ucpala již třetí den po třetím obchodním případu – to však nikdo tvrdil, navíc čtvrtý případ nebyl čištěním lapolu, ale objednané čištění kanalizace. Soud učinil nesprávná skutková zjištění z výpovědi [jméno] [příjmení], že s ním otec žalované řešil reklamaci, neboť z výslechů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplývá, že řešili pouze slevu z ceny. Soud vycházel výlučně ze znaleckého posudku, aniž svůj postup odůvodnil; žalobce však závěry znalce považoval za tendenční. Žalobce namítal nepravost videozáznamu, který nelze spojit s dotčenou kanalizací. Soud se však s námitkou žalobce nevypořádal a ignoroval prokázaný skutkový stav, podle kterého obsahem prvních tří plnění bylo čištění lapolu a až čtvrté plnění bylo čištěním celé kanalizace, které bylo objednáno jako běžné, nikoliv havarijní. Žalobce přitom nabídl žalované čištění kanalizace v srpnu 2017, a reklamace třetího a čtvrtého plnění proběhla až e-mailem ze dne [datum]; všechny případy proběhly na základě objednávky žalované či jejích zástupců. Žalovaná neprokázala, že důvodem ucpání lapolu či kanalizace byla mechanická překážka v kanalizaci; že objednala čištění kanalizace; že bezprostředně po posledním případu řádně a včas reklamovala dodané plnění; že dne [datum] provedla čištění kanalizace [právnická osoba], resp. že takové čištění bylo nutné či souviselo s nekvalitním plněním žalobce; ani že předložený videozáznam byl záznamem před a po čištění její kanalizace. Pokud by navíc žalobce nesprávně vyčistil pouze lapol, nikoliv kanalizaci, potom by po jeho odjezdu dne [datum] problém spočívající ve vytečených splašcích v suterénu objektu nadále trval, neboť pokud by byla ucpána kanalizace za lapolem, splašky by setrvaly v suterénu budovy, což se nestalo. Z provedeného dokazování je zřejmé, že první případ byl realizován na základě e-mailové objednávky pouze na čištění lapolu, přičemž žalovaná netvrdila zápach či potřebu čištění kanalizace. Rovněž v druhém případě bylo objednáno pouze čištění a odvoz lapolu. Pokud by čištění lapolu nepostačovalo, pak by i tentokrát problém ve vytečených splašcích v suterénu objektu trval. Žalobce dne [datum] nabídl žalované čištění celé splaškové kanalizace, přičemž se nejednalo o havarijní, ale běžné čištění. Žalovaná opět požadovala čištění lapolu. I zde platí, že pokud by žalobce nesprávně vyčistil pouze lapol, pak by po jeho odjezdu problém spočívající ve vytečených splašcích v suterénu objektu trval. Teprve čtvrtý případ se týkal běžného (nikoli havarijního) čištění splaškové kanalizace, kdy žalobce provedl čištění lapolu a kanalizace v délce 300 metrů. Závěr, že žalobce čištění neprovedl správně, a vyčištění kanalizace provedla až [právnická osoba], se nezakládá na pravdě, neboť žalovaná nemohla reklamovat třetí případ jako nesprávné čištění kanalizace, když jeho předmětem bylo čištění lapolu. Žalovaná nemohla reklamovat ani čtvrtý případ, neboť znalec konstatoval, že v každém z případů čištění se mohlo jednat o samostatnou příčinu ucpání. Soud se však s námitkou žalobce, že neexistuje důkaz, že opakovaně překážku v kanalizaci neodstranil, nevypořádal, a žalovaná ani nepožadovala po žalobci úhradu částky 18 607 Kč, kterou měla zaplatit [právnická osoba]. Vysvětlení vyplynulo z výpovědi [jméno] [příjmení], který deklaroval zájem žalované na slevě z ceny, nikoliv úhradu škody. Žádné plnění od [právnická osoba] se tak zřejmě neuskutečnilo a mělo být pouze nástrojem, aby žalobce slevil z ceny. Z výpovědi [jméno] [příjmení] je zřejmé, že tvrzené reklamace či nekvalitní plnění byly smyšlené, neboť svědek datoval problém s kanalizací na jaro 2018, tedy nejméně 6 měsíců poté, kdy žalobce u žalované působil. Ani s tímto rozporem se soud nevypořádal. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] zjevně nebylo spontánní, ale naučené a tendenční ve prospěch žalované. Závěr soudu o reklamaci [jméno] [příjmení] nemá oporu v provedeném dokazování, neboť [jméno] [příjmení] nebyl přítomen provádění prací, proto nemohl plnění reklamovat. Tvrzení a důkazy žalované (zejména doklady o čištění splaškové vody [právnická osoba]) považoval žalobce za neurčité a nepravdivé, neboť pokud by v kanalizaci byly pevné překážky zasahující 30 - 80 % jejího průměru, pak by musely být v kanalizaci i při prvním případu; vzhledem k tomu, že druhý případ se stal [datum], potom by k problému s ucpáním kanalizace muselo při běžném provozu objektu dojít nejméně v 28 případech, když problém po třetím případu se objevil už za 5 dnů. Mezi prvním a druhým případem uběhlo 140 dnů a při frekvenci ucpání každých 5 dnů by se jednalo o 28 případů. Z vyjádření žalované však vyplývá, že mezi prvním a druhým případem neměla potřebu akutního zásahu. Ze znaleckého posudku a výpovědi znalce se podává, že znalec nemá aprobaci na audio a video, a že skutečnosti zachycené na záznamu nelze ztotožnit s kanalizačním systémem žalované. Videozáznam o údajném čištění kanalizace [právnická osoba] v areálu žalované je proto nepoužitelný.

6. Ve vyjádření k odvolání považovala žalovaná rozsudek za správný a přezkoumatelný. Ze znaleckého posudku je patrné, že znalec učinil zevrubné prohlédnutí na místě uložení kanalizační přípojky, vlastní zjištění z dostupných evidencí a seznamu o podzemní infrastruktuře a zodpovídal výhradně otázky náležející mu k zodpovězení. Soudní znalec má patřičnou odbornou znalost pro podaný znalecký posudek, a žalobce měl možnost položit vlastní otázky, či otázky položené žalovanou rozporovat. Otázky, které soud znalci položil, mířily na okolnosti, které mohou zodpovědět pouze soudní znalci a které žalovaná považovala za nutné k prokázání svých tvrzení. Žalovaná nesouhlasila s námitkou, že žádný z účastníků netvrdil vracení splaškové vody a silný zápach, neboť tato tvrzení žalovaná uplatnila již v přípise ze dne [datum]. Znalec navíc k této věci nepodával znalecký posudek, pouze posoudil provedení vnitřní kanalizace a kanalizační přípojky a plnění při zprovoznění kanalizace dle faktur žalobce a [právnická osoba]. Logické pochody, které soud provedl při hodnocení důkazů, vypovídají o tom, že dospěl ke správnému závěru. Žalobce vytrhává jednotlivá prohlášení z kontextu, potlačuje skutečnost, že znalec provedl místní šetření, vyžádal si podklady od brněnských kanalizací, vlastníka pozemku a stavby a vzal v úvahu obvyklé postupy dle ČSN. Žalobce poskytl první plnění v dubnu 2017, kdy se po mnoha letech provozu vyskytla na kanalizačním systému závada, kterou požadovala žalovaná odstranit. Výslechem žalované, [jméno] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že se závada vyskytla ojediněle, způsobila následky v podobě vracení odpadní vody a zápachu do vnitřní kanalizace, a to z potrubí kanalizační přípojky, na kterém je umístěn lapol, a že se vyskytovala od dubna 2017 až do zákroku [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] vypověděl, že čištění lapolu žalobce neřešil, řešil čištění kanalizace, a problém spočíval v ucpané kanalizaci, kde nemohl fungovat odtok, to by se jinak mohl lapol také 3 dny. Výpověďmi svědků bylo prokázáno, že žalobce hledal vadu neúspěšně, navrhl způsob odstranění vady kanalizace spočívající v provedení kamerové sondy, avšak tu provedl až při čtvrtém plnění, aniž vadu odstranil. Žalobce tak navrhl postup, který nevedl k dosažení sledovaného cíle, dílo proto nebylo dokončeno, a žalobce žalované předal dílo, ačkoliv vadu kanalizace neodstranil. Z výpovědi [jméno] [příjmení] vyplývá, že sice podepsal předávací protokol, ví však pouze to, že se čistil lapol a nějaké potrubí, ale nevěděl v jakém rozsahu, bylo to v podzemí, žalobce mu neukázal nic, čím by plnění prokázal. Žalobce si tedy nechal podepsat předávací protokol, ve kterém nepravdivě tvrdil dokončení díla, aniž dílo dokončil a odstranil závadu kanalizačního systému. Tato vada díla byla skrytou vadou, neboť žalovaná nemohla kanalizaci prohlédnout a musela vycházet z nepravdivého tvrzení žalobce. Dílo, jehož dokončení žalovaná očekávala již v dubnu 2017, nebylo nikdy dokončeno ve smyslu § 2610 o. z. Výpověďmi svědků bylo prokázáno, že žalobce postupně k odstranění závady provedl i jiné práce než čištění lapolu a že jeho zaměstnanci při druhém příjezdu navrhli provedení kamerové sondy. Ačkoliv tedy žalobce vystavil čtyři faktury, jednalo se o jediné plnění z dubna 2017, které žalobce marně třikrát opravoval, neboť žalovaná měla pouze jedinou vadu kanalizačního systému z dubna 2017, kterou žalobce neodstranil, proto mu nevznikl nárok na vystavení předmětných faktur. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že žalovaná měla potřebu odstranit závadu kanalizace a nevěděla a nemohla zjistit, o jakou závadu se jedná; věděla pouze, že dochází k vracení odpadní vody a zápachu do vnitřní kanalizace, příčinu tohoto efektu neznala. Žalovaná, ani [jméno] a [jméno] [příjmení], nemají vzdělání a zkušenosti s kanalizacemi, proto nebyli schopni identifikovat příčinu chování kanalizace; žalobce jako profesionál měl závadu poznat již z popisu následků či ze zjištěného stavu na místě. Sám žalobce měl pochybnosti o poskytnutém plnění, když v srpnu 2017 jeho zaměstnanci označili za možný způsob řešení problému kamerovou sondu kanalizace, kterou však žalobce provedl až při čtvrtém plnění, a to po třetím plnění, provedeném bez objednávky žalované. Vědomost nesprávného postupu žalobce byla prokázána výpovědí [jméno] [příjmení]. Výslech znalce prokázal, že žalobce měl poznat, že je kanalizační systém ucpaný a nejpozději při druhém zásahu vědět, že je v kanalizačním systému ucpávka; že žalobce měl už při prvním, nejpozději při druhém, zásahu provést kamerové záznamy; že plnění žalobce bylo vadné a že žalovaná nemohla skryté vady uvnitř potrubí zjistit. Svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že žalovaná plnění poskytnutá žalobcem reklamovala, neboť [jméno] [příjmení] potvrdil, že s [jméno] [příjmení] komunikoval, na požadovanou schůzku na místě samém se nedostavil, ale nabízel slevu. Předmětné faktury byly doručeny žalované až po čtyřech pokusech žalobce a po odstranění závady [právnická osoba]. Žalovaná nevěděla, že jí bude třetí pokus účtován, neboť toto plnění neobjednala. Žalovaná považovala za zásadní vyjádření znalce, že pokud dojde k ucpání vnější kanalizace, dojde k postupnému zaplnění systému vnitřní a vnější kanalizace, což má za efekt vracení odpadní vody přes různá výtoková zařízení, přičemž tento jev je provázen silným zápachem, který signalizuje havárii na kanalizační síti. Výpovědi svědků, znalecký posudek a kamerové záběry prokázaly, že kanalizační síť byla ucpaná a došlo k vracení vody do objektu, což bylo znatelné zejména zápachem, který byl podnětem k objednání služby žalobce, jenž jako profesionál měl na základě objednaného díla (odstranění vady kanalizační sítě) nalézt příčinu a navrhnout postup k odstranění vady. Za zásadní považovala žalovaná, že k odstranění závady kanalizační sítě nestačí vyčerpání lapolu; že vždy musí být ověřen bezvadný stav funkčnosti plynulého provozu vnitřní kanalizace; že nemohla zjistit důvod zmenšené průchodnosti potrubí bez provedení kamerové sondy a že žalobce neprovedl dílo správně, neboť měl po čištění lapolu provést kontrolu plynulé průtočnosti kanalizace a lapolu. Plnění žalobce tak bylo vadné a k odstranění závady kanalizace vedlo až plnění [právnická osoba], kterou musela žalovaná pro naléhavost problému objednat. Poté se závada neobjevila, což potvrdil i znalec, který prohlásil, že v budově necítil vracející se zápach, ani neviděl vracející se vodu, a konstatoval bezvadný kanalizační systém. Plnění [právnická osoba] bylo tedy plněním, které měl žalobce provést v dubnu 2017.

7. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 68 636 Kč s příslušenstvím za práce vykonané na základě předmětných faktur. V průběhu řízení žalovaná namítala, že předmětnými pracemi žalobce neúspěšně napravoval neodborně provedenou činnost při čištění kanalizace, za kterou mu již žalovaná zaplatila 30 318 Kč a 30 444 Kč. Přesto dílo za žalobce řádně provedla až [právnická osoba] dne [datum] za cenu 18 607 Kč. Na jednání konaném dne [datum] soud provedl dokazování listinami založenými v soudním spise a DVD záznamem pořízeným k čištění kanalizace [právnická osoba], proti kterému žalobce namítal, že není zřejmé, zda se týká předmětného objektu. Žalovaná proto navrhla výslech pracovníků, kteří záznam pořizovali. Žalobce s návrhem na výslech svědků nesouhlasil, neboť považoval jejich věrohodnost za spornou vzhledem k časovému odstupu a tomu, že tuto práci provádí denně. Na jednání konaném dne [datum] soud vyslechl žalovanou a [jméno] [příjmení], dne [datum] vyslechl [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dne [datum] vyslechl [jméno] [příjmení]. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil soudním znalcem z oboru stavebnictví Ing. [jméno] [příjmení], PhDr., a uložil mu, aby podal znalecký posudek, ve kterém měl odpovědět na 24 položených otázek. Dne [datum] soudní znalec předložil soudu znalecký posudek číslo ZP [číslo]. Na jednání konaném dne [datum] soud vyslechl soudního znalce, na jednání dne [datum] žalovaná navrhla výslech zaměstnanců [právnická osoba], kteří prováděli čištění, dále místní šetření a nové kamerové záznamy z potrubí, aby bylo prokázáno, že předložený záznam [právnická osoba] je z předmětné kanalizace. Zástupce žalobce navrhl všechny návrhy žalované zamítnout pro nadbytečnost – kamerový záznam považoval za nadbytečný proto, že podle výpovědi znalce se nedá poznat, kde k ucpání došlo a navíc je od té doby velký časový odstup. Soud poté návrhy žalované na provedení těchto důkazů zamítl. Dne [datum] vyhlásil soud odvoláním napadený rozsudek, jehož druhý a třetí výrok opravil usnesením ze dne [datum].

9. Odvolací soud předesílá, že odvolací námitka, podle které není odvoláním napadené rozhodnutí přezkoumatelné, není důvodná, neboť soud prvního stupně v souladu s § 157 odst. 2 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvedl, čeho se žalobce domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřila žalovaná, stručně a jasně vyložil, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. Soud prvního stupně dbal o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odvolací soud nepovažuje za důvodnou odvolací námitku, že soud v rozsudku neuvedl svědecké výpovědi (zejména [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), neboť z odůvodnění rozsudku je zřejmé, jaká konkrétní skutková zjištění z výpovědí znalce, svědků i žalované soud učinil.

10. Jako správná přejímá odvolací soud skutková zjištění soudu prvního stupně učiněná z listin a výpovědí žalované, svědků a soudního znalce, jak jsou shrnuta v odůvodnění písemného vyhotovení napadeného rozsudku (a v úvodní části tohoto odůvodnění), a pro stručnost na ně odkazuje.

11. Soud prvního stupně postupoval správně, když ve věci ustanovil soudního znalce a zadal mu, aby ve znaleckém posudku zodpověděl položené otázky, které nebyly otázkami právními (jak namítá odvolatel), ale týkaly se posouzení skutečností, k nimž je zapotřebí odborných znalostí jiných než znalost práva, které soudce nemohl získat výukou, výchovou ani životní praxí (§ 127 odst. 1 o. s. ř.), neboť jádrem sporu byla otázka závady kanalizace a s tím souvisejícího plnění žalobce a [právnická osoba]. Soudem položené otázky nebyly zavádějící, ani tendenční, směřovaly ke zjištění relevantních skutečností, a nelze soudu vytýkat, že vyšel z otázek formulovaných žalovanou, když žalobce žádné otázky nepředložil. Znalec v podaném znaleckém posudku řešil odborné otázky, na které byl tázán (popsal princip fungování lapolu, příčinu vracení odpadní vody do vnitřní kanalizace stavby, jaké řešení měl zhotovitel navrhnout a provést k obnovení bezvadné funkce kanalizace, jak měl postupovat, pokud zjistil, že po provedeném čištění nedošlo ke zlepšení stavu, a zda žalovaná mohla při převzetí díla zjistit, zda zhotovitel postupoval při čištění správně) a nepřekročil hranice své odborné kompetence. Při hodnocení důkazního významu znaleckého posudku soud podrobně popsal, jaké z obsahu znaleckého posudku vyvodil konkrétní poznatky o předmětu dokazování, hodnotil přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti a logického odůvodnění, při svém rozhodnutí nevycházel pouze ze znaleckého posudku, ale hodnotil ho ve vztahu k ostatním provedeným důkazům, z nichž žádný nebyl se závěry znalce v rozporu. V řízení nikdo nenamítal, že ustanovený soudní znalec je podjatý, písemně podaný znalecký posudek obsahuje náležitosti stanovené zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, účinného do 31. 12. 2020, znalec jej podepsal a připojil otisk pečeti. Odvolací námitky týkající se ustanovení soudního znalce a hodnocení znaleckého posudku proto odvolací soud nepovažuje za důvodné.

12. Soud prvního stupně postupoval správně, když při právním posouzení věci ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, posuzoval práva a povinnosti vzniklé ode dne [datum] podle právních předpisů účinných od tohoto data, tj. zejména podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.).

13. V souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. odvolací soud zopakoval dokazování e-mailovou komunikací ze dne [datum], cenovou nabídkou na čištění kanalizace, fakturou [číslo] předávacím protokolem ze dne [datum], načež dospěl k závěru, že pro právní hodnocení věci jsou podstatná také tato skutková zjištění:

14. Z e-mailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a jednatelem žalobce [jméno] [příjmení] vzal odvolací soud za prokázané, že dne [datum] [jméno] [příjmení] za žalovanou u žalobce objednal„ čištění a odvoz kalového (olejového) lapolu, vyčištění potrubí“ u OC Lerk.

15. Z e-mailové nabídky žalobce ze dne [datum] vzal odvolací soud za prokázané, že žalobce nabídl zmocněnci žalované [jméno] [příjmení]„ kompletní provedení čištění kanalizace, včetně odsávání odpadu“ za cenu 32 510 Kč; z této částky čištění kanalizace DN300 (odtok z tukové jímky) cisternovým vozem TATRA, včetně odsávání odpadu, činilo 24 000 Kč.

16. Z faktury [číslo] odvolací soud zjistil, že žalobce žalované za plnění uskutečněné dne [datum] vyúčtoval částku 30 444 Kč, z toho za 0,5 hod odsávání odpadu z tukové jímky 1 149,50 Kč, za 1 hod čištění kanalizace 2 541 Kč, za likvidaci odpadu 23 970,10 Kč a za přistavení vozidla 2 559,15 Kč.

17. V předávacím protokolu provedených prací žalobce uvedl, že dne [datum] provedl čištění tukového lapolu – 0,5 hod, čištění splaškové kanalizace – 1 hod, likvidaci odpadu.

18. Po zopakování dokazování odvolací soud vyšel ze skutkového stavu, podle kterého žalovaná prostřednictvím zmocněnce [jméno] [příjmení] objednala u žalobce dne [datum] čištění a odvoz lapolu a vyčištění potrubí. Důvodem objednávky bylo vracení odpadní vody do vnitřní kanalizace OC Lerk. Stejná závada kanalizace se projevila v srpnu 2017, proto [jméno] [příjmení] za žalovanou objednal u žalobce druhé čištění, před kterým (dne [datum]) zaslal žalobce žalované nabídku„ na kompletní provedení čištění kanalizace, včetně odsávání odpadu“ za cenu 32 510 Kč. Při druhém čištění (dne [datum]) žalobce v předávacím protokolu rozepsal, že čištění tukového lapolu prováděl 0,5 hod a čištění splaškové kanalizace 1 hod; stejné údaje obsahovala i faktura [číslo]. Při prvním a druhém čištění žalobce vyčistil pouze lapol. Za tato čištění žalovaná žalobci zaplatila 30 318 Kč a 30 444 Kč. Po druhém čištění zaměstnanci žalobce doporučili provést kamerovou sondu s tím, že musí být hlubší závada. V září 2017 se závada znovu opakovala, proto žalovaná požadovala po žalobci její odstranění. [jméno] [příjmení] za žalovanou inicioval schůzku s [jméno] [příjmení], který na schůzku nepřišel, svědkovi telefonicky nabídl slevu, kterou svědek nepřijal, neboť požadoval odstranění problému. [jméno] [příjmení] věděl, že je nutné vyčištění kanalizace, aby lapol mohl fungovat řádně. Dne [datum] žalobce opět vyčistil pouze lapol, za což vyúčtoval žalované 26 719 Kč. Během několika dnů došlo opět ke stejné závadě kanalizace, proto žalovaná žádala žalobce, aby znovu přijel. Při čtvrtém případu žalobce dne [datum] provedl monitorování a čištění kanalizace, za což vyúčtoval 41 917 Kč. Během měsíce září 2017 se problém opět objevil, poté žalovaná objednala [právnická osoba], která provedla kamerový záznam před a po čištění, žalované sdělila, že potrubí bylo ucpáno igelitem a dalšími nečistotami, dala žalované kamerový snímek. V době znaleckého zkoumání v OC Lerk žádný problém odpadu nebyl.

19. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná u prvního i druhého čištění objednala také čištění kanalizace, má odvolací soud za vyvrácenou odvolací námitku, že žalovaná před prvním i druhým čištěním u žalobce objednala výlučně čištění a odvoz lapolu.

20. Odvolací soud dále odkazuje na závěry znaleckého posudku, jak jsou podrobně popsány v rozsudku soudu prvního stupně, a shrnuty v úvodní části tohoto odůvodnění, především že opakované vyčerpávání obsahu lapolu nepostačovalo k odstranění příčiny vracení vody a zápachu do vnitřní kanalizace, a pokud se opakoval problém s ucpáním kanalizace, měl žalobce technický problém vysvětlit žalované a navrhnout co nejrychlejší provedení kamerových prohlídek. Pokud nedošlo ke zlepšení stavu, měl provést vizuální kontrolu neveřejné splaškové kanalizace a její čištění. Až provedené práce [právnická osoba] vedly k nalezení a odstranění závady. Žalovaná nemohla zjistit vady díla, spočívající v neodstranění ucpávky na kanalizační přípojce, při předání díla.

21. Na takto ustaveném skutkovém základě odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že mezi účastníky byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2583 odst. 1 o. z., a koriguje názor soudu prvního stupně pouze potud, že předmětem této smlouvy bylo také čištění potrubí (nejen lapolu).

22. Zhotovitel splní svůj závazek provést dílo, je-li dílo dokončeno a předáno (§ 2604 o. z.).

23. Dle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

24. Právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla (§ 2610 odst. 1 o. z.).

25. Podle § 2615 odst. 1 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. 26. „ Skutečnost, že dílo trpí vadami, sama o sobě nemusí znamenat, že dílo nemůže být dokončeno předvedením jeho způsobilosti sloužit svému účelu. Musí však jít právě o vady takové povahy, které vzhledem ke konkrétnímu dílu nebrání dílu sloužit svému účelu.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 23 Cdo 3512/2018).

27. Provedeným dokazováním bylo postaveno na jisto, že práce žalobce provedené při prvním až třetím čištění neodpovídaly smlouvě, proto mělo dílo vady, které bránily dílu sloužit jeho účelu. Žalovaná, která tyto vady nezjistila, a při převzetí díla ani nemohla zjistit, zcela uhradila vyúčtovanou cenu za provedení prvních dvou čištění.

28. Odvolací soud nepovažuje za důvodnou námitku žalobce, že třetí a čtvrté čištění nebylo poptáváno jako havarijní, neboť si lze ztěží představit havarijnější situaci, než když se v objektu, ve kterém je provozována restaurace s kuchyní, v období jednoho měsíce (resp. několika dní) opakovaně projevuje problém kanalizace. Této skutečnosti si žalobce, který byl seznámen s objektem, kde již dvakrát prováděl čištění, musel být vědom, aniž toto žalovaná musela výslovně uvádět.

29. Přes výše uvedené žalobce provedl objednané čištění kanalizace až při čtvrtém výjezdu, po kterém se objevil stejný problém. Po provedeném dokazování výslechem žalované, svědků a znaleckým posudkem, je zřejmé, že řádné čištění kanalizace, jež vedlo k odstranění problému, provedla až [právnická osoba].

30. Rovněž námitka, že [jméno] [příjmení] nemohl reklamovat poskytnuté plnění, není důvodná. Žalovaná, ani žalobce, v řízení před soudem prvního stupně nezpochybňovali, že některá z osob, které za žalovanou jednaly, k tomu nebyla oprávněna ([jméno] Hrůša k uzavření smlouvy, [příjmení] [příjmení] k převzetí plnění a [jméno] [příjmení] k reklamaci), což by v případě prokázání takové skutečnosti u prvních dvou jmenovaných mohlo vést k závěru o nedostatku pasivní legitimace žalované v předmětu sporu. Vzhledem k tomu, že všichni zúčastnění (žalovaná, [jméno] a [příjmení] [příjmení] i [jméno] [příjmení]) při výpovědích soudu potvrdili, že za žalovanou jednali na základě zmocnění, má odvolací soud za to, že při uzavření smlouvy, převzetí plnění i reklamaci tyto osoby jednaly za žalovanou jako zmocněnci ve smyslu § 441 odst. 1 o. z. [příjmení] [jméno] [příjmení] k reklamaci nebránila ani skutečnost, že nebyl plnění žalobce přítomen, neboť (jak výše vysvětleno) vada plnění se projevila až několik dnů od jeho poskytnutí a jednalo se o vadu skrytou, kterou nebyla žalovaná (ani její zástupce) schopna při převzetí plnění rozpoznat.

31. Námitky žalobce proti pravosti kamerovému záznamu považuje odvolací soud za účelové, neboť provedení kamerového záznamu [právnická osoba] bylo potvrzeno výpovědí žalované i svědků, a ze znaleckého posudku se podává, že kamerový záznam odpovídá popisu kanalizačních úseků předmětné kanalizace. Odvolací soud také nepřehlédl, že tuto námitku žalovaná navrhovala vyvrátit výslechem pracovníků, kteří záznam pořizovali, či novým kamerovým záznamem. Žalobce však nesouhlasil a předem zpochybňoval věrohodnost navrhovaných důkazů s tím, že pracovníci si nemohou nic pamatovat a ani nový záznam nemůže nic prokázat. I z uvedeného je zřejmé, že cílem žalobce při zpochybnění tohoto důkazního prostředku nebylo zjistit skutečný stav věci, ale pouze snaha o jeho znevěrohodnění.

32. Odvolací soud však pro výsledek řízení nepovažuje za podstatné, co způsobilo ucpání potrubí a na jakém konkrétním místě, neboť v řízení bylo prokázáno, že při opakovaně nefungujícím odtoku nemohlo čištění lapolu vyřešit závadu vracení kanalizace do objektu. Této skutečnosti si žalobce jako profesionál měl být (a také byl) vědom, a i pokud by žalovaná opakovaně požadovala čistit lapol (což bylo vyvráceno), měl ji na nesprávný pokyn upozornit. Vadnost postupu žalobce při provádění díla tak byla prokázána nejen znaleckým posudkem, ale též svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] a vyplývá i ze samotné skutečnosti, že ani po opakovaných čištěních nebyla závada kanalizace žalobcem odstraněna.

33. Na tomto základě odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že žalobce, který pro žalovanou opakovaně prováděl dílo, jež neodpovídalo smlouvě a který dílo řádně nedokončil, nemá v situaci, kdy mu za provedené práce (jež nevedly k naplnění účelu smlouvy) žalovaná zaplatila 60 762 Kč, na zaplacení třetího a čtvrtého čištění nárok.

34. Žalobci se prostřednictvím podaného odvolání nepodařilo zpochybnit správnost rozhodnutí soudu prvního stupně, a ze spisu se nepodávají ani vady uvedené v § 212 odst. 5 o. s. ř., k nimž odvolací soud u přípustného odvolání přihlíží z úřední povinnosti. Proto odvolací soud dle § 219 o. s. ř. napadený I. výrok rozhodnutí, včetně věcně správného II. a III. výroku o náhradě nákladů řízení, jako věcně správný potvrdil (I. výrok tohoto rozsudku).

35. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Na náhradě nákladů odvolacího řízení přiznal odvolací soud plně úspěšné žalované odměnu advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu) po 3 860 Kč dle § 7 a 11 odst. 1 advokátního tarifu, náhradu hotových výdajů za tyto úkony dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu po 300 Kč, v součtu částku 8 320 Kč, navýšenou o 21 % DPH, celkem 10 067,20 Kč (II. výrok tohoto rozsudku).