47 CO 8/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Vávry a soudkyň JUDr. Evy Gregorové a Mgr. Jitky Múčkové ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa 51 obec zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení příjmení, PhD. sídlem adresa proti; žalovanému: ; právnická osoba, IČO ; sídlem adresa zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení, PhD. sídlem adresa o zaplacení částky 24 200 EUR o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 14. října 2020, č. j. 104 C 35/2019-179,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 27 007,20 Kč k rukám jeho zástupkyně, advokátky JUDr. jméno příjmení, PhD., do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem zamítl soud prvního stupně žalobu, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 24 200 EUR (I. výrok). Rozhodl, že žalobce je povinen nahradit náklady řízení: žalovanému ve výši 109 190,40 Kč k rukám jeho zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (II. výrok) a České republice na účet okresního soudu v obec ve výši 810 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (III. výrok).

2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Uvedl, že rozsudek trpí vadou řízení, a sice nesprávným hodnocením provedených důkazů. Soud hodnotil výpovědi svědků navržených žalobcem jako nevěrohodné, naopak výslechy svědků navržených žalovaným se mu jevily věrohodné, aniž by toto své hodnocení zdůvodnil. Jestliže osoba právnická osoba uhradila žalovanému částku 14 200 EUR a neměla s ním žádný závazkový vztah, jak uvedl soud prvního stupně, pak minimálně o tuto částku se žalovaný bezdůvodně obohatil, neboť ji přijal bez právního důvodu a nevrátil. Žalobce navrhl, aby Krajský soud v Brně zrušil napadený rozsudek a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž provede nové důkazy.

3. Žalovaný k odvolání uvedl. že soud prvního stupně v 6. odstavci svého rozsudku velmi podrobně a fundovaně popsal, proč výpovědi svědků jméno příjmení a Ing. jméno příjmení hodnotil jako nevěrohodné. Rozhodnutí tak bylo odůvodněno zcela dostatečně a řádně. Žalobce opomíjí i 8. odstavec odůvodnění rozsudku, podle něhož nedošlo u žalovaného k obohacení na úkor žalobce, protože platbu uhradila právnická osoba a.s. Aktivně legitimovanou osobou k podání žaloby na vydán bezdůvodného obohacení tak byla jedině právnická osoba a.s., nikoliv žalobce. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalovanému přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se v žalobě, která byla soudu doručena dne datum, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 24 200 EUR. Uvedl, že se žalovaný bezdůvodně obohatil, když žalobce na základě jím vystavené zálohové faktury zaplatil dne datum částku 14 200 EUR a dne datum částku 10 000 EUR, přitom žalovaný do dnešního dne žalobci neposkytl dohodnuté plnění a ani mu nevrátil zaplacené částky. Žalovaný k žalobě uvedl, že vymáhaná částka není bezdůvodným obohacením. Účastníci řízení vedli v roce 2016 jednání o obchodní spolupráci, žalobce měl od žalovaného odebírat stavebnice letadel. Protože žalobce požadoval na zakupované stavebnice slevu, dohodly se strany, že odkoupí od žalovaného postupně tři letadla, z nichž na první odebrané dostane slevu ihned, ale zároveň žalovanému zaplatí i cenu za dva sloty, to je kapacitu na výrobu dvou dalších stavebnic letadel. Zbývající dvě letadla se žalobce zavázal odebrat a zaplatit do určitého času; v případě, že by se tak nestalo, měla již provedená platba za dva sloty propadnout jako rezervační poplatek na výrobní kapacitu. V souladu s tím žalovaný vystavil fakturu číslo číslo Built Kit-slots na 24 200 EUR. V prosinci 2016 se strany dohodly na prodloužení termínu nákupu stavebnic letadel a rovněž na prodloužení lhůt k zaplacení druhého slotu a zbytku kupní ceny prvního letadla do datum a k doplacení kupní ceny druhého letadla do datum. Bylo dohodnuto, že pokud žalobce uvedené termíny nedodrží, propadají ceny slotů žalovanému jako kompenzace za rezervaci výrobních kapacit. Ujednání proběhlo ústně, následně bylo zachyceno písemně v návrhu smlouvy, který obdržel žalobce e-mailem datum a který nepodepsal. Žalobce stavebnice letadel dosud neobjednal a neuhradil kupní cenu. příjmení 24 200 EUR proto podle dohody připadla žalovanému. Žalovaný namítl též promlčení případného práva na vrácení 14 200 EUR, neboť žaloba byla podána po uplynutí tří let od poukázání částky.

6. Soud prvního stupně žalobu zamítl. V odůvodnění uvedl, že po zhodnocení zjištění provedených z jednotlivých důkazů dospěl k závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení v květnu 2016 uzavřeli kupní smlouvy na nákup stavebnice letadla Skyleader 600 v písemné formě. Ústně žalobce akceptoval podmínku žalovaného, že slevu na nákup letadla obdrží při úhradě výrobní kapacity na další dvě letadla Skyleader ve výši dvakrát 10 000 EUR bez DPH, přičemž zaplacením částky 24 200 EUR bude mít žalobce garantován nákup dvou dalších stavebnic letadel podle své volby. Uvedený poplatek byl započitatelný na kupní cenu stavebnic letadel. Žalovaný vystavil žalobci za rezervaci výrobní kapacity fakturu číslo na niž právnická osoba a. s. žalovanému zaplatila dne datum částku 14 200 EUR. Po jednáních mezi účastníky řízení v prosinci 2016 a po odeslání návrhu smlouvy na nákup dvou stavebnic letadel dne datum, žalobce uhradil dne datum zbývající částku 10 000 EUR. Žalobce další dvě stavebnice letadel u žalovaného dosud neobjednal. Mezi účastníky byla uzavřena inominátní smlouva podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.). Jestliže žalobce nevyužil svého práva ze smlouvy a další dvě stavebnice letadel neobjednal, poplatek za rezervaci výrobní kapacity připadl žalovanému, aniž by ho bylo možné započítat na kupní cenu dalších dvou stavebnic letadel. Žalovaný si oprávněně podle ústní dohody ponechal žalovanou částku a na jeho straně k bezdůvodnému obohacení nedošlo. Oproti tvrzení žalobce bylo prokázáno, že dne datum poukázala žalovanému částku 14 200 EUR právnická osoba a. s., nikoliv žalobce. K majetkovému prospěchu žalovaného na úkor žalobce v rozsahu uvedené částky tedy nemohlo ani dojít. Žalobce přes výzvu soudu netvrdil a neprokázal, jak se v jeho majetkové sféře plnění právnická osoba a. s. mělo projevit. Žaloba proto byla v celém rozsahu zamítnuta a z obou uvedených důvodů se již nebylo nutné zabývat námitkou promlčení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř.; žalovaný, jež byl v řízení zcela úspěšný, má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 109 190,40 Kč, které mu vznikly zastoupením advokátem (odměna osmkrát 10 980 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 660 902 Kč vypočítané kurzem ČNB z 24 200 EUR, který dne datum činil 27,31 Kč za 1 EUR, v souvislosti s přípravou a převzetím zastoupení, sepsáním obrany, účastí na jednáních soudu dne datum, datum, datum, která vždy trvala více než dvě hodiny, osm paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhrada za daň z přidané hodnoty 18 950,40 Kč). Žalobce je s ohledem na svůj neúspěch v tomto řízení povinen podle § 148 odst. 1 o. s. ř. zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jihlavě náhradu nákladů státu vzniklých vyplacením svědečného 1 620 Kč, a to z 50 %, protože byl ve zbývající části osvobozen od placení soudních poplatků.

7. Odvolací soud podle ustanovení § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování sdělením obsahu listin: zálohové faktury žalovaného číslo na částku 24 200 EUR ze dne datum, potvrzení právnická osoba o provedení zahraniční odchozí úhrady ve výši 24 200 EUR dne datum, potvrzení právnická osoba o platbě 10 000 EUR provedené dne datum, nedatovaný nástin kupní smlouvy č. GAM16/002 vystavený žalovaným, e-mailová korespondence účastníků ze dne datum a datum, faktury žalovaného číslo ze dne datum. Poté se ztotožnil se skutkovými závěry soudu prvního stupně a v podrobnostech odkazuje na odůvodnění jeho rozsudku rekapitulované shora.

8. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

9. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

10. Odvolací soud vycházel z tvrzení žaloby, že žalovaný neposkytl žalobci požadované plnění, na které složil zálohu. Protože ani záloha nebyla žalobci přes výzvu vrácena, domáhá se zaplacení částky na ni složené v tomto řízení. Bylo-li však žalobcem plněno na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky (nepojmenovaná smlouva podle citovaného ustanovení občanského zákoníku), odvolací soud postrádá tvrzení žalobce, jakým způsobem došlo k ukončení smluvního vztahu účastníků, aby žalobci mohl vzniknout nárok na vrácení zálohy. Soud prvního stupně se tím nezabýval. Žalobce se z jednání odvolacího soudu omluvil, a tak bylo podle § 101 odst. 2 o. s. ř. jednáno v jeho nepřítomnosti. Nemohl být tedy poučen a vyzván k doplnění tvrzení žaloby a návrhů na dokazování ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalovaný k tomu na jednání uvedl, že k zániku závazkového vztahu účastníků nedošlo ani jednáním žalobce a ani jednáním žalovaného a že (jak již uváděl před soudem prvního stupně) je nedále schopen případnou objednávku žalobce vyřídit a stavebnice letadel mu podle smlouvy dodat. Odvolací soud proto uzavřel, že žalobce v řízení netvrdil a neprokázal, že by žalovanému podle citovaného ustanovení občanského zákoníku vzniklo bezdůvodné obohacení plněním z právního důvodu, který odpadl.

11. Odhlédnuto od uvedeného, odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že v řízení bylo výslechy účastníků a svědků prokázáno, že částky zaplacené podle smlouvy uzavřené mezi účastníky byly složeny jako nevratné poplatky za rezervaci kapacity pro výrobu dvou stavebnic letadel. Soud prvního stupně se podrobně zabýval hodnocením důkazů a popsal, proč některé výpovědi považoval za věrohodné a jiné nikoli, a to v 6. odstavci odůvodnění napadeného rozsudku. Námitka odvolatele, která se týká nedostatků v hodnocení důkazů, proto není případná. Odvolací soud má za to, že ujednání účastníků o nevratnosti na budoucí plnění zaplacených částek bylo prokázáno i tím, že žalovaný zaslal žalobci písemný nástin smlouvy, v níž bylo jednoznačně uvedeno, že záloha na sloty je nevratná a že slouží ke krytí nákladů žalovaného na zajištění kapacity pro výrobu požadovaných stavebnic. Písemná smlouva sice nebyla nikdy uzavřena, ke složení částky 10 000 EUR žalobcem však došlo až poté, co mu již byl znám obsah nástinu, a musel tak vědět, že žalobcem požadovaná záloha je nevratná a slouží jako rezervační poplatek.

12. Konečně bezdůvodné obohacení ani žalobci nemohlo vzniknout u částky 24 200 EUR, která mu byla podle potvrzení právnická osoba zaplacena dne datum třetí osobou, právnická osoba a.s. Přestože byl žalobce na jednání poučen soudem prvního stupně podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., nedoplnil tvrzení a návrhy na dokazování, z nichž by vyplývalo, že plnění bylo poskytnuto žalobcem a že k údajnému obohacení žalovaného došlo na jeho úkor. Jak uvedl, ve vyjádření k odvolání i žalovaný, námitka odvolatele prezentovaná ve 2. odstavci odůvodnění není důvodná, neboť i kdyby se žalovaný bezdůvodně obohatil, nebyla tvrzena a prokázána aktivní legitimace žalobce ve sporu, tedy to, že by byl ve vztahu účastníků ochuzeným ve smyslu citovaného ustanovení občanského zákoníku.

13. Rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým byla žaloba zamítnuta, je z uvedených důvodů věcně správné, a proto odvolací soud I. výrok napadeného rozsudku podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

14. Odvolací soud potvrdil i II. a III. výrok rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení účastníků a státu, na jehož odůvodnění, které bylo shrnuto v 6. odstavci, pro stručnost odkazuje.

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř.; žalovaný byl v řízení plně úspěšný, a proto mu soud přiznal náhradu nákladů, které mu vznikly zastoupením advokátem ve výši 27 007,20 Kč (mimosmluvní odměna dvakrát 10 860 Kč z tarifní hodnoty 639 969 Kč vypočítané kurzem ČNB z 24 200 EUR, který ke dni podání odvolání datum činil 26, 445 Kč za 1 EUR, a to v souvislosti s písemným vyjádřením k odvolání a účastí na jednání soudu podle § 11 odst. 1 bodu d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., 2 režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.