49 CO 138/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Moniky Kyselové a soudců Mgr. Pavly Kohoutkové a JUDr. Jiří Handlara ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo o 7.489 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 3. 5. 2021, č. j. 119 C 129/2020-129,

I. Odvolání žalovaného se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem soudu I. stupně bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.689 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení od 11. 6. 2020 do zaplacení (výrok I.), že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10.156 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení od 11. 6. 2020 do zaplacení (výrok II.), že žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku 18.127,60 Kč k rukám jeho zástupce (výrok III.) a že žalovaný je povinen uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady státu ve výši, která bude blíže stanovena v samostatném usnesení (výrok IV.).

2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě na vrácení kupní ceny a uhrazení nákladů reklamačního řízení. Vyšel ze zjištění, že žalobce dne 19. 12. 2018 uzavřel se žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem byla pánská obuv zn. New Balance MRL 247 DB za kupní cenu 1.689 Kč. Věc začala vykazovat vady, proto ji žalobce dne 23. 7. 2019 reklamoval. Žalovaný vyřídil reklamaci dne 9. 8. 2019 tak, že uznal vadu spočívající v odlepující se špici pravé boty a vyřešil ji opravou, vadu spočívající v trhajícím se svršku obou bot v oblasti palců považoval za neoprávněnou. Žalobce se obrátil na soudního znalce, který posoudil reklamaci jako oprávněnou a reklamované vady jako neodstranitelné. Žalobce proto dopisem ze dne 1. 6. 2020 odstoupil od kupní smlouvy. Soud se po provedeném dokazování ztotožnil se stanoviskem žalobce, že první reklamovaná vada obuvi nebyla řádně opravena a stala se z ní vada neodstranitelná, druhá vada je od počátku neodstranitelná a je výsledkem použití nevhodného materiálu, proto žalobce od kupní smlouvy odstoupil důvodně. Soud zavázal žalovaného vrátit žalobci kupní cenu ve výši 1.689 Kč, náklady za vyhotovení znaleckého posudku ve výši 5.800 Kč a náklady za právní zastoupení advokátem při ukončením kupní smlouvy ve výši 4.356 Kč.

3. Proti rozsudku soudu I. stupně podal žalovaný odvolání, ve kterém namítl, že se soud nevypořádal s důkazy, které žalovaný předložil, a posoudil věc nesprávně i po právní stránce, když odstoupení žalobce posoudil podle obecné úpravy obsažné v § 2001 a § 2002 o. z., nikoli podle zvláštní úpravy práv z vadného plnění u kupní smlouvy obsažené v § 2169 o. z., navíc pominul, že žalobce zmeškal lhůtu pro uplatnění vady podle § 1922 a § 2112 o. z. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil.

4. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že soud I. stupně dospěl ke správnému závěru o neodstranitelnosti vady, který byl podložen znaleckým dokazováním. Dále uvedl, že ustanovení § 2165 o. z. je speciální k § 1922 o. z., reklamace žalobce v průběhu lhůty 24 měsíců od uzavření kupní smlouvy byla provedena včas. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), se zabýval otázkou jeho přípustnosti a dospěl k závěru, že odvolání proti rozsudku soudu I. stupně není přípustné.

6. Podle § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10.000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.

7. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

8. Podle § 1923 o. z. je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy, nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny (pro kupní smlouvu jsou práva z vadného plnění upravena v § 2106 a § 2107 o. z.)

9. Podle § 1924 věta první o. z. kdo má právo podle § 1923, náleží mu i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva.

10. Úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky, které tvoří příslušenství pohledávky, mají povahu samostatných vedlejších pohledávek. Spojitost mezi pohledávkou a příslušenstvím je postavena na objektivním principu (hospodářském určení pohledávky jakožto věci hlavní) a trvalém spojení věci hlavní a věci vedlejší. To ale věřiteli nebrání, aby samostatně nakládal s příslušenstvím pohledávky, nebo aby samostatně uplatňoval pouze příslušenství pohledávky, nikoliv pohledávku samotnou (Koukal, P. in. Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2022, komentář k § 513).

11. Náklady spojené s uplatněním pohledávky zahrnují všechny účelně vynaložené náklady, které by průměrně rozumově nadaná osoba vynaložila v souvislosti s uplatněním své pohledávky. Mohou mezi ně patřit i náklady na vyhotovení předžalobní výzvy, náklady právního zastoupení, poštovné apod. (tamtéž).

12. Právo na náhradu nákladů účelně vynaložených při uplatnění reklamačního práva je upraveno v ustanovení § 1924 o. z. Jedná se o samostatné právo uplatňované podle citovaného ustanovení. Může zahrnovat např. náklady spojené s prohlídkou a ověřením vady, náklady na přepravu zboží, pořízení znaleckého posudku apod. (Šilhán, J. in. Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721-2054). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, komentář k § 1924).

13. V projednávané věci učinil žalobce předmětem řízení právo na vrácení kupní ceny ve výši 1.689 Kč, právo na náhradu nákladů za vyhotovení znaleckého posudku ve výši 5.800 Kč a náklady za zastoupení advokátem při uplatnění práv spojených s ukončením kupní smlouvy ve výši 4.356 Kč.

14. Z podané žaloby a obsahu spisu plyne, že náklady za zastoupení advokátem jsou tvořeny odměnou za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a sepsání listiny o právním úkonu - odstoupení od smlouvy a uplatnění práva na vrácení kupní ceny a zaplacení nákladů na znalecký posudek) ve výši 1.500 Kč/úkon vypočítané z tarifní hodnoty 7.489 Kč (součet kupní ceny a nákladů na znalecký posudek) podle § 7 bod 4. a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a z paušální náhrady hotových výdajů zástupce žalobce ve výši 300 Kč/úkon podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

15. Z uvedeného plyne, že zastoupení advokátem bylo spojeno s uplatněním práva žalobce na vrácení kupní ceny a práva na zaplacení ceny znaleckého posudku, který byl zpracován za účelem uplatnění práv žalobce z vadného plnění (§ 1924 o. z.) Náklady takového právního zastoupení jsou náklady na uplatnění uvedených práv, a tedy i jejich příslušenství (§ 513 o. z.). Konkrétní výši příslušenství je třeba určit podle poměru výše uplatněných práv (náklady na zastoupení při uplatnění práva na vrácení kupní ceny tedy činí 982,40 Kč, náklady na zastoupení při uplatnění práva na zaplacení ceny znaleckého posudku činí 3.373,60 Kč).

16. Pro posouzení přípustnosti podaného odvolání je rozhodující to, že právo na zaplacení nákladů právního zastoupení je příslušenstvím práva na vrácení kupní ceny a práva na zaplacení ceny znaleckého posudku, tj. práv, která tvoří v projednávané věci předmět řízení. Pro účely posouzení přípustnosti podaného odvolání se k tomuto příslušenství žalovaných práv nepřihlíží (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

17. Odvolací soud proto uzavírá, že předmětem řízení v době vydání napadeného rozsudku bylo pouze právo na vrácení kupní ceny ve výši 1.689 Kč a právo na náhradu nákladů za vyhotovení znaleckého posudku ve výši 5.800 Kč, tedy peněžité plnění nepřevyšující 10.000 Kč. Odvolání proti rozsudku soudu I. stupně proto není přípustné, tento závěr se vztahuje nejen na výroky ve věci samé, ale i na vedlejší výroky o náhradě nákladů řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. IV. ÚS 498/12).

18. Podle § 218 písm. c/ o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné. Odvolací soud proto postupoval v souladu s citovaným ustanovením a nepřípustné odvolání žalovaného odmítl.

19. Podle § 146 odst. 3 o. s. ř. odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady.

20. Odvolací soud přesto žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal. Zástupce žalobce v odvolacím řízení učinil jeden úkon, kterým je vyjádření k podanému odvolání, toto vyjádření se však vztahuje pouze na polemiku se žalovaným o věcné správnosti napadeného rozsudku, aniž by se zabývalo otázkou přípustnosti odvolání, tj. otázkou, která byla pro rozhodnutí odvolacího soudu rozhodující. Za této situace odvolací soud vyjádření k odvolání nepovažuje za úkon potřebný k účelnému bránění práva žalobce, a proto mu za něj ani nelze přiznat náhradu. Jiné náklady žalobci v odvolacím řízení nevznikly.