49 Co 225/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Moniky Kyselové a soudců Mgr. Pavly Kohoutkové a JUDr. Jiřího Handlara ve věci zástavního věřitele: Jméno zástavního věřitele ., IČ: IČO zástavního věřitele sídlem Adresa zástavního věřitele zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti zástavnímu dlužníkovi: Jméno zástavního dlužníka , narozený Datum narození zástavního dlužníka bytem Adresa zástavního dlužníka zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o soudní prodej zástavy, o odvolání zástavního dlužníka proti usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 11. 7. 2024, č. j. 5 C 235/2022-60, Usnesení soudu I. stupně se potvrzuje.

1. Usnesením soudu I. stupně byl nařízen prodej zástavy těchto nemovitých věcí: pozemek parc. č. st. , číslo, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , číslo, – rodinný dům, pozemek parc. č. , číslo, – ostatní plocha, pozemek parc. č. , číslo, – zahrada, pozemek parc. č. , číslo, – orná půda, pozemek parc. č. , číslo, – orná půda, pozemek parc. č. , číslo, – orná půda, pozemek parc. č. , číslo, – lesní pozemek, pozemek parc. č. , číslo, – orná půda, pozemek parc. č. , číslo, – orná půda, pozemek parc. č. , číslo, – orná půda, pozemek parc. č. , číslo, – orná půda, pozemek parc. č. , číslo, – orná půda, pozemek parc. č. , číslo, – orná půda, pozemek parc. č. , číslo, – orná půda, pozemek parc. č. , číslo, – orná půda, pozemek parc. č. , číslo, – ostatní plocha, pozemek parc. č. , číslo, – ostatní plocha, pozemek parc. č. , číslo, – orná půda, pozemek parc. č. , číslo, – orná půda, vše zapsáno na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, , u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to pro zajištění pohledávky zástavního věřitele spočívající v: a/ kapitalizované celkové částce uvedené v zesplatnění, ohledně níž jsou dlužnice v prodlení po zesplatnění úvěru dle smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, , a to v celkové částce ve výši 3 832 832 Kč, ke které dále přirůstá zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 3 832 832 Kč za období od , datum, do zaplacení; b/ jednorázové smluvní pokutě dle ust. čl. IV. odst. 7) písm. c) smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, ve výši 383 283 Kč; c/ denní smluvní pokutě dle ust. čl. IV. odst. 7) písm. d) smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, ve výši 5 749 Kč denně, a to za období od , datum, do zaplacení, kdy výše smluvních pokut uvedených pod písm. b/ a c/ je v součtu limitována částkou 3 500 000 Kč.

2. Soud tak rozhodl o návrhu zástavního věřitele, který svůj nárok odůvodnil tím, že zástavní dlužník zajistil svými nemovitostmi úvěr ve výši 3 050 000 Kč, jež byl poskytnut zástavním věřitelem obligačnímu dlužníkovi společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, , ke kterému přistoupila , jméno FO, (dříve , jméno FO, ), rodné číslo , RČ, , (dlužníci), to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, a zástavní smlouvy ze dne , datum, a podle nich zřízeného zástavního práva k nemovitostem. Dle úvěrové smlouvy se dlužníci zavázali poskytnutý úvěr splatit ve 36 měsíčních splátkách, splatných vždy k 7. dni příslušného měsíce s tím, že výše jedné splátky činila 35 583 Kč, ale z důvodu porušení smluvních podmínek dlužníky, kteří řádně neplnili svou splátkovou povinnost z této úvěrové smlouvy, využil zástavní věřitel svého práva a dne , datum, úvěr plynoucí z úvěrové smlouvy zesplatnil a dlužníkům vyúčtoval k zaplacení částku dle podmínek úvěrové smlouvy ve výši 3 832 832 Kč, splatnou ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení zesplatnění, ke kterému došlo dne , datum, . Lhůta k úhradě dlužné částky uplynula dne , datum, a v této lhůtě ani po ní již nebylo ze strany dlužníků ničeho uhrazeno. Od , datum, se dlužníci ocitli v prodlení s úhradou dlužné částky splatného kapitalizovaného úvěru ve výši 3 832 832 Kč. Pohledávka zástavního věřitele z úvěrové smlouvy je zajištěna zástavním právem smluvním zřízeným k nemovitostem ve vlastnictví zástavního dlužníka (jež byly jednoznačně konkretizovány a ve stejném znění též přejaty do výroku rozhodnutí soudu I. stupně). Vklad zástavního práva smluvního byl v katastru nemovitostí proveden v řízení vedeném pod č. j. , číslo jednací, s právními účinky zápisu ke dni , datum, , Anonymizováno3. Soud I. stupně při svém rozhodování vyšel ze zjištění, že mezi společností , právnická osoba, . jako věřitelem coby úvěrujícím na straně jedné, a společností , právnická osoba, ., coby úvěrovaným a současně dlužníkem, dále , jméno FO, , coby přistupitelem, a , jméno FO, , , jméno FO, a , Jméno zástavního dlužníka, , coby vedlejšími účastníky, byla uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, dne , datum, , jejímž předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků věřitelem dlužníkovi ve výši celkem 3 050 000 Kč, které se dlužník zavázal věřiteli vrátit ve 36 splátkách, s poslední splátkou splatnou nejpozději do , datum, , přičemž pravidelná měsíční splátka činila výši 35 583 Kč, a byla splatná vždy do 7. dne měsíce. Věřitel byl dle této smlouvy oprávněn dluh zesplatnit v případě, že dlužník neuhradí dlužnou splátku nebo její část nejpozději do data splatnosti nejblíže následující další pravidelné měsíční splátky (článek IV. odst. 4 úvěrové smlouvy). Dále soud I. stupně vyšel ze zjištění, že , právnická osoba, ., jako zástavní věřitel, a , tituly před jménem, , jméno FO, , jako zástavce, uzavřeli dne , datum, zástavní smlouvu, kterou zástavce zřídil na dobu do úplného zaplacení zajištěných pohledávek a jejich příslušenství zástavní právo k nemovitostem v jeho vlastnictví, specifikovaných v této zástavní smlouvě a uvedených a ve stejném znění též uvedených ve výroku rozhodnutí soudu I. stupně (zástava), za účelem zajištění jistiny úvěru ve výši 3.050.000 Kč s příslušenstvím, zajištění budoucích pohledávek ze sjednaných smluvních pokut až do výše 3 500 000 Kč, které mohou vznikat až do , datum, dle úvěrové smlouvy, a zajištění budoucí pohledávky na vrácení prostředků poskytnutých dle úvěrové smlouvy jako pohledávky z bezdůvodného obohacení, která může vznikat až do , datum, , a to do výše 3 500 000 Kč. Z výzvy k zaplacení a současně sdělení o zesplatnění úvěru z úvěrové smlouvy učiněné dopisem ze dne , datum, s dodejkou, jež byly adresovány dlužníkům, bylo zjištěno, že tyto byly doručeny dne , datum, . Předžalobní výzva k zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy ze dne , datum, byla adresovaná zástavnímu dlužníkovi a tato byla doručena dne , datum, . Výpis z katastru nemovitostí, LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, ze dne , datum, , potvrdil, že k předmětným nemovitostem specifikovaných ve výroku rozhodnutí soudu I. stupně bylo zapsáno zástavní právo smluvní, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, a smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, s právními účinky zápisu práva ke dni , datum, , 12:54:56 hodin, přičemž vlastníkem těchto nemovitostí byl stále zástavní dlužník.

4. Na základě uvedených zjištění soud I. stupně dospěl k závěru, že věřitel splnil podmínky uvedené v § 358 odst. 1 z. ř. s., když zástavní věřitel doložil uvedenou úvěrovou smlouvou existenci zajištěné pohledávky za dlužníky a dále zástavní smlouvou k nemovitostem, jakož i výpisem z katastru nemovitostí, doložil, že předmětná pohledávka je zajištěna zástavním právem k zástavě uvedené ve výroku usnesení soudu I. stupně, přičemž vlastníkem byl právě zástavní dlužník. V daném řízení nevyšel najevo žádný relevantní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy zakládající zajištěnou pohledávku či jiný důvod bránící tomu, aby soud prodej zástavy nařídil, a to ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 2786/2011, dle kterého soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s. doložena zástavním právem zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu její neplatnosti, avšak jen vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedeného pod sp. zn. 21 Cdo 4377/2010 mohou být jiné (další skutečnosti v řízení o soudním prodeji zástavy, než které jsou uvedeny v § 358 odst. 1 z. ř. s.) důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, bude-li takový návrh podán, a to prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí dle § 267 odst. 1 o. s. ř. Pokud zástavní dlužník namítal absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, soud I. stupně uzavřel, že k vyslovení takového závěru by bylo potřeba vést dokazování, přičemž důvod neplatnosti musí být z obsahu spisu zřejmý, evidentní a nevzbuzující pochybnosti, jež nelze věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a jež nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením týkajícím se platnosti smlouvy. Povaha řízení o soudním prodeji zástavy soudu neumožňuje provést dokazování ke sporným tvrzením, a proto se soud I. stupně námitkami uvedenými námitkami nezabýval. Ve věci rozhodl dle § 356 z. ř. s. (tj. bez nařízení jednání), neboť zástavní věřitel doložil k prokázání svého nároku listiny ověřené státním orgánem.

5. Proti tomuto rozhodnutí podal zástavní dlužník odvolání, v němž namítal, že soud neprovedl navržené důkazy k jeho tvrzení o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, , a v důsledku této skutečnosti tak neúplně zjistil skutkový stav. Nesouhlasil též se závěrem soudu I. stupně, že námitky zástavního dlužníka není možno v dané fázi řízení o soudním prodeji zástavy řešit, a že mohou mít místo až v rámci exekučního řízení, když zástavní dlužník se domníval, že v průběhu exekučního řízení již nemůže vzniknout spor ohledně materiálního nároku stanoveného exekučním titulem. Postup soudu I. stupně tak pro zástavního dlužníka znamená tíživou bezvýchodnou situaci, neboť zástavní věřitel bude disponovat exekučním titulem k prodeji nemovitosti, v níž zástavní dlužník trvale fakticky bydlí. Zástavnímu dlužníkovi je 85 let a ztráta jeho bydlení by tak pro něj znamenala naprosto likvidační stav. Dle zástavního dlužníka absolutní neplatnost smlouvy o úvěru vyplývá již ze samotné smlouvy, když v článku I. odst. 2 je deklarováno poskytnutí úvěru k úhradě závazků z podnikání a k naplnění aktuálních provozních potřeb podniku dlužníka, což se nemohlo stát, když společnost , právnická osoba, . vznikla pouhých několik dnů před uzavřením smlouvy o úvěru. Lze tak dospět k závěru, že jde o zastřené právní jednání, kdy formálně byla smlouva uzavřena mezi podnikateli, nicméně ve skutečnosti jde o smlouvu spotřebitelskou. Rovněž namítal absolutní neplatnost smluvních pokut sjednaných ve smlouvě o úvěru, což je zřejmé též ze samotného obsahu předmětné smlouvy o úvěru. Smluvní pokuty jsou rovněž zajištěnou pohledávkou věřitele, pro které se věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a jedná se o tzv. přezajištění pohledávky zástavního věřitele, a to zvláště v situaci, kdy úhrada úvěru byla zajištěna zástavním právem k nemovitostem. Dle zástavního dlužníka soud I. stupně též pochybil, když nenařídil ve věci jednání za situace, kdy se zástavní dlužník výslovně vyjádřil tak, že nesouhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Odňal tak nesprávným postupem zástavnímu dlužníkovi možnost jednat před soudem, a tedy realizaci jeho procesních práv. Zástavní dlužník navrhl, aby bylo rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno a věc mu vrácena k dalšímu řízení.

6. Zástavní věřitel se ve svém vyjádření zcela ztotožnil s postupem soudu I. stupně a vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy zcela v souladu s § 353a a násl. z. ř. s., považoval odvolaní za neopodstatněné a navrhl, aby bylo rozhodnutí soudu I. stupně potvrzeno.

7. Odvolací soud po zjištění, že objektivně i subjektivně přípustné odvolání (§ 201 a § 202 a contrario o. s. ř.) bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. b/, c/, d/ a g/o. s. ř., přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení předcházející jeho vydání (§ 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Podle § 354 z. ř. s. řízení o soudním prodeji zástavy lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy.

9. Podle § 355 z. s. ř. účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.

10. Podle § 356 z. ř. s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.

11. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

12. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud vykonatelným usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, která začíná podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu (srov. § 338a o. s. ř.).

13. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou – jak vyplývá z § 358 odst. 1 z. ř. s. - v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné.

14. V projednávané věci zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku úředně ověřenou smlouvou o úvěru, která byla uzavřena mezi zástavním věřitelem a úvěrovým dlužníkem – obchodní společností , právnická osoba, ., a to smlouvou o úvěru ze dne č. , číslo, ze dne , datum, . Zástavní právo zástavní věřitel doložil úředně ověřenou zástavní smlouvou ze dne , datum, uzavřenou mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem, kterou byly pohledávky zástavního věřitele vůči úvěrovému dlužníkovi zajištěny zastavením nemovitých věcí ve smlouvě specifikovaných a uvedených výše v odstavci 1. tohoto usnesení, všech zapsaných na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, , u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Současně zástavní věřitel doložil, že vlastníkem zastavených nemovitých věcí je zástavní dlužník. Zástavní věřitel tedy splnil podmínky stanovené ve shora citovaném § 358 odst. 1 z. ř. s. pro nařízení soudního prodeje zástavy. Soud I. stupně proto postupoval správně, pokud návrhu zástavního věřitele vyhověl, přičemž odkázal na přiléhavou judikaturu. Námitky zástavního dlužníka obsažené v odvolání (nepřiměřeně tvrdý dopad soudního prodeje zástavy na poměry zástavního dlužníka, absolutní neplatnost smlouvy o úvěru) byly pro rozhodnutí odvolacího soudu irelevantní, neboť se jedná o skutečnosti, které soud při nařízení soudního prodeje zástavy není oprávněn posuzovat a zástavní dlužník je může uplatnit (namítat) až v další fázi řízení, kterým je soudní prodej zástavy v případě, bude-li k návrhu zástavního věřitele vykonávací řízení zahájeno. K tvrzením zástavního dlužníka by bylo nutné provádět dokazování, což v této fázi řízení není přípustné. Nedůvodná byla i námitka zástavního dlužníka ohledně nesprávného postupu soudu I. stupně, který ve věci nenařídil jednání, ačkoliv s tím zástavní dlužník výslovně nesouhlasil. V daném případě totiž byly ve smyslu § 356 z. ř. s. rozhodné skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 věta první z. ř. s. doloženy listinami ověřenými státními orgány, a tudíž byly splněny podmínky pro rozhodnutí soudu bez jednání.

15. S ohledem na shora uvedené skutečnosti proto odvolací soud usnesení soudu I. stupně jako věcně správné za použití § 219 o. s. ř. potvrdil.

16. O nákladech odvolacího řízení nebylo rozhodováno, a to vzhledem k tomu, že řízení o soudním prodeji zástavy je řízením zvláštním, v němž zástavní dlužník nemá v podstatě žádnou možnost obrany. V této fázi řízení proto nelze, přestože je návrhu vyhověno a soudní prodej zástavy nařízen, uvažovat o tom, že zástavní věřitel byl v řízení plně úspěšný a neúspěšný zástavní dlužník má povinnost k náhradě nákladů. Řízení o soudním prodeji zástavy není totiž řízením zcela samostatným, ale tvoří jeden celek s navazujícím vykonávacím řízením. Zatímco v první fázi jde pouze o opatření exekučního titulu pro zástavního věřitele, až teprve ve druhé fázi – vykonávacím řízení – se soud může zabývat námitkami zástavního dlužníka vůči pohledávce zajištěné zástavním právem, takže teprve po skončení vykonávacího řízení lze rozhodnout podle pravidel úspěchu či neúspěchu ve věci o celkových nákladech řízení, včetně nákladů řízení o soudním prodeji zástavy. Je-li výkon rozhodnutí, na základě vykonatelného usnesení o soudním prodeji zástavy, nařízen a proveden, přizná soud úspěšnému oprávněnému jak náklady vykonávacího řízení, tak i náklady předchozího řízení o soudním prodeji zástavy (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 114/06).