58 CO 119/2022

Plný text

Krajský soud v Brně, pobočka ve obec , rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Pazderského a soudkyň Mgr. Magdaleny Bačíkové a Mgr. Magdalény Gargulákové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 14.444 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 12. 11. 2021, č. j. 11 C 136/2014-159

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 4.840 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Okresní soud v Uherském Hradišti (soud I. stupně) rozsudkem ze dne 12. 11. 2021, č. j. 11 C 136/2014-159, rozhodl takto: I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 9.000 Kč oproti vrácení osobního automobilu Volkswagen Golf, [registrační značka], [příjmení]: WVWZZZ19ZEW358240, se zamítá.; II. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 5.444 Kč, se zamítá.; III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku ve výši 16.075,63 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

2. Podle podstatné části odůvodnění soud I. stupně věc posoudil dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jako obč. zák. (§ 3028 odst. 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) a za aplikace § 774 obč. zák., § 33 odst. 1, 2 obč. zák. uzavřel, že předmětná kupní smlouva byla uzavřena mezi žalobcem jako kupujícím a [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a nároky z ní uplatňované měl žalobce uplatňovat vůči [jméno] [příjmení], jako prodávajícímu a nikoliv vůči žalovanému jako zprostředkovateli. I za použití argumentů žalobcem namítaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2000, č. j. 25 Cdo 631/98, lze dospět k závěru, že žalovaný jednal při prodeji vozidla s žalobcem pouze jako zprostředkovatel prodeje; v kupní smlouvě ze dne [datum] je výslovně uvedeno, že žalovaný jedná jako zprostředkovatel prodeje za [jméno] [příjmení], tedy to žalobce na základě smlouvy jednoznačně věděl; dle citovaného rozhodnutí„ podstatné je, zda třetí osoba (tedy žalobkyně) věděla, resp. z okolností musela vědět, že s ní jednající subjekt (tj. žalovaný) jedná za jiného, že smluvní stranou je osoba jiná a že jednání o koupi je vedeno pouze se zástupcem“ a bylo v něm vycházeno ze závěru, že žalobkyně ani z okolností nevěděla, že s žalovaným jako provozovatelem autobazaru, jedná pouze jako se zástupcem. [příjmení] mocí ze dne [datum] měl soud I. stupně za prokázané, že vlastník vozidla žalovanému udělil plnou moc k veškerým úkonům spojeným s prodejem vozidla; z výdajového dokladu ze dne [datum] měl soud I. stupně za prokázané, že vlastníku vozidla byla žalovaným vyplacena kupní cena snížená o provizi za prodej; uzavřel tedy, že se ze strany žalovaného nejednalo o tzv. nezmocněné jednatelství ve smyslu § 33 odst. 1, 2 obč. zák.; podpis majitele vozidla na plné moci pro účely uzavření kupní smlouvy a přijetí kupní ceny ověřen být nemusel. Soud I. stupně tedy žalobu zamítl pro nedostatek pasivní legitimace žalovaného. Plně úspěšnému žalovanému vůči žalobci přiznal dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudného řádu, dále jako o. s. ř., právo na náhradu nákladů řízení ve výši 16.075,63 Kč, kterou žalobci uložil zaplatit ve lhůtě 3 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

3. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Namítl nesprávné právní posouzení věci s tím, že pasivní legitimace žalovaného je dána, neboť nemůže obstát závěr soudu I. stupně, že věděl, že s žalovaným jedná pouze jako se zástupcem [jméno] [příjmení]. Zopakoval, že byť je na kupní smlouvě ze dne [datum] [číslo] jako prodávající uveden [jméno] [příjmení], tuto podepsal žalovaný a k podpisu připojil razítko [příjmení] [příjmení] s tím, že smlouvu podepisuje jako zprostředkovatel a smlouva byla uzavřena v rámci povozu autobazaru žalovaného. Na základě toho s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 25 Cdo 631/98 pak namítl, že mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným nebyla uzavřena smlouva zprostředkovatelská ale smlouva o obstarání prodeje věci; měl za to, že obsah smlouvy uzavřené mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] odpovídá smlouvě o obstarání prodeje věci a žalovaný dle ní byl oprávněn k uzavření kupní smlouvy o prodeji svěřeného vozu, aniž by jednal jménem [jméno] [příjmení] jako jeho pouhý zmocněnec a vykazoval se zvláštní plnou mocí; smlouva zprostředkovatelská uzavřena být nemohla, jelikož k předání věci zprostředkovateli u smlouvy zprostředkovatelské zpravidla z povahy věci nedochází a činnost zprostředkovatele spočívá v pouhém nalezení druhé smluvní strany, s níž může zájemce vstoupit do smluvního vztahu, a to vlastním jménem a na vlastní odpovědnost; v příjmovém pokladním dokladu je jako prodejce uveden žalovaný; pokud by žalovaný při prodeji vystupoval pouze jako zástupce, musela by být kupní smlouva uzavřena jménem vlastníka vozu a k přijetí plnění od třetí osoby by musel být žalovaný písemně zmocněn. Navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobce uvedl, že skutkové okolnosti dané věci a písemný text kupní smlouvy závěr soudu I. stupně zcela opodstatňují, když kupní smlouva byla uzavřena mezi žalobcem jako kupujícím a [jméno] [příjmení] jako prodávajícím, přičemž žalovaný je v ní označen jako zprostředkovatel, když žalovaný před žalobcem vystupoval jako zástupce prodávajícího a„ kupní smlouvu vyhotovil za prodávajícího“ a s žalobcem jednal na základě plné moci udělené mu dne [datum] [jméno] [příjmení] ke všem úkonům spojeným s prodejem vozidla. Závěr soudu I. stupně o nedostatku pasivní legitimace žalovaného je tedy správný, neboť žalovaný jednal jako přímý zástupce prodávajícího, a to zjevným způsobem a se souhlasem vlastníka vozu. Žalobce pouze opakuje argumenty uplatněné v žalobě. Navrhl, aby odvolací soud rozsudku soudu I. stupně potvrdil a přiznal mu vůči žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Krajský soud v Brně, pobočka ve [obec], jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.), kdy jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), a obsahuje způsobilý odvolací důvod, přezkoumal v rozsahu napadení (§ 212 o. s. ř.), rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Předmětem odvolacího řízení byl výrok I. rozsudku soudu I. stupně a na něm závislý nákladový výrok II. (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

7. Odvolací soud ze spisu soudu I. stupně v rámci projednání odvolání zjistil, že žalobou doručenou soudu I. stupně dne [datum] se žalobce vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 9.000 Kč oproti vrácení vozidla Volkswagen Golf, [registrační značka], [příjmení]: WVWZZZ19ZEW358240, dále jako předmětné vozidlo, zaplacení částky 5.440 Kč představující náklady vynaložené žalobcem na opravu předmětného vozidla a náhrady nákladů řízení. Při jednání dne [datum] žalobce vůči žalovanému bez bližší specifikace uplatil také nárok„ na parkovné předmětného vozidla za období od [datum] do [datum]“ a„ pojistné za zákonné ručení předmětného vozidla za období od [datum] do [datum]“. Soud I. stupně o těchto nárocích žalobce rozhodl rozsudkem ze dne 14. 2. 2018, č. j. 11 C 136/2014-72, který byl usnesením Krajského soudu v Brně, pobočky ve [obec] ze dne 10. 7. 2019, č. j. 58 Co 55/2019-99, zrušen a věc byla soudu I. stupně vrácena s tím, že soud I. stupně má nejprve postupem dle § 43 o. s. ř. odstranit neurčitost návrhu žalobce na změnu žaloby a otázkou pasivní věcné legitimace žalovaného se má zabývat i z hlediska § 33 odst. 1, 2 obč. zák. Usnesením ze dne [datum] soud I. stupně změnu žaloby, jíž se žalobce domáhal zaplacení pojistného za období od [datum] do [datum] ve výši 8.880,80 Kč a parkovného za období od [datum] do [datum] ve výši 45.168,70 Kč, nepřipustil. Po zopakování a doplnění dokazování ve věci opětovně rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.

8. Odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 20 Cdo 1546/99, sp. zn. 26 Cdo 938/2015, sp. zn. 26 Cdo 228/2015, sp. zn. 28 Cdo 2401/2008 a sp. zn. 30 Cdo 256/2018) soudem I. stupně již řádně provedené listinné důkazy s ohledem na jejich povahu neopakoval. Ze správných skutkových zjištění soudu I. stupně dospěl odvolací soud k následujícím skutkovým závěrům: 9. [příjmení] vozidla Volkswagen Golf EKO, [registrační značka], číslo karoserie ([příjmení]) WVWZZZ19ZEW358240, dále jako předmětné vozidlo, byl od [datum] [jméno] [příjmení] /technický průkaz vozidla/. [jméno] [příjmení], jako zájemce a prodávající, a žalovaný jako zprostředkovatel prodeje uzavřeli dne [datum] Smlouvu o zprostředkování prodeje [číslo]; předmětem zprostředkování bylo předmětné vozidlo; strany se mimo jiné dohodly, že dnem podpisu smlouvy prodávající předá zprostředkovateli a zprostředkovatel převezeme předmětné vozidlo ke zprostředkování jeho prodeje za částku 9.900 Kč, přičemž prodávající souhlasil se snížením kupní ceny o odměnu (provizi), kterou si měl vyzvednout osobně v autobazaru; prodávající souhlasil, aby zprostředkovatel vystavil prodejní doklad / Smlouva o zprostředkování prodeje [číslo] Dne [datum] [jméno] [příjmení] žalovanému a jeho manželce [jméno] [příjmení] písemně udělil časově neomezenou plnou moc mimo jiné k „ veškerým úkonům, které jsou spojené s prodejem“ předmětného vozidla; podpis [jméno] [příjmení] nebyl úředně ověřen /plná moc/. Dne [datum] byla mezi žalovaným, jako zprostředkovatelem prodeje, který„ kupní smlouvu vyhotovil za prodávajícího na základě zprostředkovatelské smlouvy [číslo]“, [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím uzavřena Kupní smlouva [číslo]; předmětem prodeje bylo předmětné vozidlo; kupní cena byla ve výši 9.000 Kč s tím, že byla poskytnuta sleva např. opravy; smlouvu podepsal žalobce jako kující a žalovaný jako zprostředkovatel, který k podpisu připojil i otisk razítka [příjmení] [příjmení] /kupní smlouva [číslo] Kupní cenu 9.000 Kč žalobce uhradil v hotovosti dne [datum] a žalovaný její převzetí potvrdil podpisem a otiskem razítka [příjmení] [příjmení] na příjmovém pokladním dokladu /příjmový pokladní doklad/. Částku 8.500 Kč za předmětné vozidlo od žalovaného převzal [jméno] [příjmení] dne [datum] /výdajový pokladní doklad/. Předmětné vozidlo zaniklo ke dni [datum] z důvodu, že nový vlastník vozidla si nesplnil povinnost vozidlo doregistrovat /potvrzení Městského úřadu Uherský Brod, odboru správního ze dne [datum]

10. Odvolací soud již v usnesení ze dne 10. 7. 2019, č. j. 58 Co 55/2019-99, s odkazem na závěry vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 25 Cdo 631/98 a sp. zn. 33 Cdo 5273/2009 (odstavce 7. a 8. citovaného rozhodnutí odvolacího soudu) uvedl, že pro souzenou věc není podstatný obsah smlouvy uzavřené mezi žalovaným a [jméno] [příjmení], nýbrž okolnosti, za nichž byla uzavřena kupní smlouva [číslo] ze dne [datum]; pro otázku pasivní legitimace je určující, zda při uzavírání kupní smlouvy žalovaný vystupoval jako zástupce [jméno] [příjmení] nebo jako obstaratel prodeje, tj. zda jednal jménem [jméno] [příjmení] nebo jménem svým (na účet prodávajícího), a jak úloze žalovaného, se zřetelem k obsahu kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum] a ke všem okolnostem věci, rozuměl žalobce. Odvolací soud se již tehdy ztotožnil se závěrem, který soud I. stupně učinil z kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum], tedy, že žalobce v době uzavření kupní smlouvy věděl, že prodávajícím je [jméno] [příjmení], za kterého při uzavření smlouvy jako zástupce jedná žalovaný; v kupní smlouvě je jako prodávající výslovně označen [jméno] [příjmení], žalovaný je označen jako zprostředkovatel prodeje, který kupní smlouvu vyhotovuje za [jméno] [příjmení] jako prodávajícího; za této situace nemohl mít žalobce pochybnost o tom, že žalovaný při uzavření kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum] vystupuje jako zástupce [jméno] [příjmení] a jedná jeho jménem a ani označení žalovaného jako příjemce kupní ceny na příjmovém pokladním dokladu nemohlo v žalobci vyvolat jakoukoliv pochybnost o tom, že prodávajícím je [jméno] [příjmení] Odvolací soud uzavřel, že v posuzovaném případě se jednalo o tzv. zastoupení přímé, neboť žalobce s ohledem na obsah kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum] věděl (musel vědět), že žalovaný jedná za [jméno] [příjmení], smluvní stranou je [jméno] [příjmení] a jednání je vedeno s žalovaným jako zástupcem (zmocněncem) [jméno] [příjmení]. Na tomto závěru ani na závěru, že argumentace žalobce rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 631/98 není s ohledem na důvody uváděné soudem I. stupně i soudem odvolacím již v odstavci 10. odůvodnění jeho usnesení ze dne 10. 7. 2019, č. j. 58 Co 55/2019-99 (na které pro stručnost nyní pouze odkazuje) přiléhavá, nemá odvolací soud důvod ničeho měnit ani nyní.

11. Správným pak odvolací soud shledává i závěr soudu I. stupně o tom, že pasivní legitimace žalovaného nemůže ve věci být dána ani z důvodu tzv. nezmocněného jednatelství, neboť žalovaný při uzavření kupní smlouvy a převzetí kupní ceny za [jméno] [příjmení] jednal na základě jím dne [datum] udělené plné moci a [jméno] [příjmení] jednání žalovaného nadto i následně konkludentně schválil tím, že od něj převzal kupní cenu poníženou o sjednanou provizi. Žalovaný tedy za [jméno] [příjmení] jednal na základě plné moci a [jméno] [příjmení] jeho jednání následně i schválil, práva a povinnosti z jednání žalovaného tedy mohla vzniknout pouze [jméno] [příjmení] a nikoliv žalovanému. Na tomto závěru pak nemůže nic změnit ani skutečnost, že podpis [jméno] [příjmení] na plné moci nebyl úředně ověřen, neboť ověření podpisu zmocnitele na plné moci udělené k prodeji vozidla a přijetí kupní ceny zákon nevyžaduje.

12. S ohledem na výše uvedené má tedy odvolací soud závěr soudu I. stupně o tom, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován, za správný a odvoláním napadený rozsudek proto dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný včetně nákladového výroku potvrdil.

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení plně úspěšnému žalovanému přiznal vůči žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalovanému, který byl v odvolacím řízení zastoupen advokátem, vznikly tyto účelně vynaložené náklady řízení: odměna 3.400 Kč za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu) z tarifní hodnoty 14.444 Kč ve výši 1.700 Kč za úkon (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jako AT), náhrada hotových výdajů 600 Kč na 2 úkony právní služby po 300 Kč na úkon (§ 13 odst. 3 AT, § 11 odst. 1 AT) a DPH 21 % ve výši 840 Kč ze základu 4.000 Kč Celkem tedy činí náklady odvolacího řízení žalovaného částku ve výši 4.840 Kč, kterou odvolací soud žalobci uložil zaplatit žalovanému ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).