58 CO 131/2022

Plný text

Krajský soud v Brně, pobočka ve obec , rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Pazderského a soudkyň Mgr. Magdaleny Bačíkové a Mgr. Magdalény Gargulákové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 16.510 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 9. 5. 2022, č. j. 5 C 50/2022-56

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. v odvoláním napadené části ohledně částky 4.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.700 Kč od [datum] do zaplacení mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.700 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. v odvoláním napadené části ohledně částky 1.450 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 477,55 Kč, s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 1.450 Kč od [datum] do zaplacení, a ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.437,77 Kč a úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 4.700 Kč od [datum] do [datum], potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Okresní soud v Kroměříži (soud I. stupně) rozsudkem ze dne 9. 5. 2022, č. j. 5 C 50/2022-56, rozhodl takto: I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9.880 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.341,81 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.141,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7.000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7.000 Kč od [datum] do zaplacení, a částky 6.630 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.979,12 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.681,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.105,97 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5.105,97 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.; II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Podle podstatné části odůvodnění soud I. stupně skutkově uzavřel, že [právnická osoba], dále jako původní věřitelka, která následně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni, a žalovaná podepsala dne [datum] a dne [datum] dvě smlouvy o půjčce, na jejichž základě původní věřitelka žalované v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši 2 x 7.000 Kč a žalovaná se v každé smlouvě zavázala původní věřitelce zaplatit jistinu ve výši 7.000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5.180 Kč, a to v 58. týdenních splátkách po 210 Kč. Před podpisem smluv o půjčce původní věřitelka důsledně nezjišťovala schopnost žalované úvěr splácet, spolehla se na tvrzení žalované zejména ohledně tvrzených výdajů, neověřila si výši skutečných výdajů žalované ani to, zda má žalovaná další závazky a zda tyto řádně splácí. Žalovaná dosud uhradila původní věřitelce částku 7.850 Kč.

3. Soud I. stupně za aplikace § 580, § 588, § 609, § 610, § 611, § 621, § 629, a § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jako o. z., a § 9 odst. 1, 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., uzavřel, že pokud původní věřitelka nesplnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je nutno pokládat smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a dne [datum] za absolutně neplatné (§ 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z.). Jelikož však původní věřitelka žalované na základě neplatných smluv o zápůjčkách poskytla dne [datum] částku 7.000 Kč a dne [datum] částku 7.000 Kč, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení, které byla žalovaná povinna vydat. Žalovaná původní věřitelce uhradila celkem částku 7.850 Kč, čímž zcela uhradila jistinu poskytnutou dne [datum] a další nároky z absolutně neplatné smlouvy žalobkyni nevznikly, pročež soud I. stupně žalobu ohledně tohoto nároku zcela zamítl. Z jistiny poskytnuté dne [datum] ve výši 7.000 Kč žalovaná uhradila částku 850 Kč. Původní věřitelka i žalobkyně (jako profesionálky v oboru poskytování zápůjček a úvěrů) si mohly a měly být vědomy toho, že smlouva o zápůjčce ze dne [datum] je absolutně neplatná; dnem [datum] se tak původní věřitelka dozvěděla, že žalovaná se na její úkor přijetím plnění z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce bezdůvodně obohatila, čímž počala běžet tříletá subjektivní promlčecí doba, která uplynula dnem [datum]. Pokud byla žaloba podána až dne [datum], byla podána po uplynutí promlčecí doby, pročež soud I. stupně žalobu k žalovanou uplatněné námitce promlčení zamítl. Dodal, že i pokud by vycházel ze splatnosti poslední splátky smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], která nastala dne [datum], uplynula by promlčecí doba dnem [datum], a i v takovém případě by žaloba byla podána po uplynutí tříleté promlčecí doby. V řízení zcela úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť ji nepožadovala.

4. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně s tím, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení promlčen není, neboť platbami žalované (naposledy dne [datum]) došlo ke konkludentnímu uznání ze strany žalované dle § 2054 odst. 2 o. z. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 23 Cdo 405/2013, sp. zn. 23 Cdo 2914/2015, sp. zn. 23 Cdo 4777/2008 a sp. zn. 32 Cdo 170/2010 dovodila, že pokud žalovaná na dluh částečně plnila v době, kdy dosud promlčen nebyl (k poskytnutí částek došlo dne [datum] a dne [datum] a subjektivní tříletá promlčecí doba by uplynula dne [datum] a dne [datum]), došlo k prodloužení promlčecí lhůty o 10 let a žaloba tak byla podána před jejím uplynutím. Měla za to, že její nárok je ohledně smlouvy ze dne [datum] důvodný co do částky 1.450 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 477,55 Kč (představující úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 1.450 Kč od [datum] do [datum]) a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.450 Kč od [datum] do zaplacení, a ohledně smlouvy ze dne [datum], co do částky 4.700 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.437,77 Kč (představující úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 4.700 Kč od [datum] do [datum]) a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.700 Kč od [datum] do zaplacení. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1.450 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 477,55 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.450 Kč od [datum] do zaplacení a částku 4.700 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.437,77 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.700 Kč od [datum] do zaplacení, a náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Žalovaná v rámci svého písemného vyjádření k odvolání žalobkyně uvedla, že je bez zaměstnání, má exekuce a na tento dluh si již nevzpomíná. Na zaplacení nemá peníze, hledá si zaměstnání, neboť jí neprodloužili smlouvu.

6. Předvolání k jednání odvolacího soudu bylo žalobkyni prostřednictvím jejího zástupce doručeno dne [datum]; žalobkyně se z jednání odvolacího soudu omluvila, odročení jednání pro svou neúčast nepožadovala. Předvolání k jednání odvolacího soudu bylo žalované doručeno dne [datum]; žalovaná se k jednání odvolacího soudu bez omluvy nedostavila, odročení jednání pro svou neúčast nepožadovala. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. odvolací soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalované.

7. Krajský soud v Brně, pobočka ve [obec], jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.), kdy jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), a obsahuje způsobilé odvolací důvody, přezkoumal v rozsahu napadení (§ 212 o. s. ř.) rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že je namístě rozhodnutí soudu I. stupně v odvoláním napadené části částečně potvrdit a částečně změnit.

8. Předmětem přezkumu odvolacího soudu byla odvoláním napadená část výroku I. ohledně částky 1.450 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 477,55 Kč a úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 1.450 Kč od [datum] do zaplacení, a ohledně částky 4.700 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.437,77 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.700 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i závislý výrok II. rozsudku. Ve zbytku nebyl výrok I. odvoláním žalobkyně dotčen a nabyl v této části samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

9. Odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 20 Cdo 1546/99, sp. zn. 26 Cdo 938/2015, sp. zn. 26 Cdo 228/2015, sp. zn. 28 Cdo 2401/2008 a sp. zn. 30 Cdo 256/2018) soudem I. stupně již řádně provedené listinné důkazy s ohledem na jejich povahu neopakoval a dokazování zopakoval pouze seznamem plateb, jímž jinak správná skutková zjištění a skutkový závěr soudu I. stupně, na které pro stručnost nyní pouze odkazuje, doplnil takto:

10. Žalovaná původní věřitelce zaplatila celkem částku 7.850 Kč, a to takto: dne [datum] částku 840 Kč, dne [datum] částku 210 Kč, dne [datum] částku 500 Kč, dne [datum] částku 550 Kč, dne [datum] částku 420 Kč, dne [datum] částku 630 Kč, dne [datum] částku 600 Kč, dne [datum] částku 800 Kč, dne [datum] částku 1.000 Kč, dne [datum] částku 1.000 Kč, dne [datum] částku 1.000 Kč, dne [datum] částku 100 Kč a dne [datum] částku 200 Kč (seznam plateb).

11. Právní závěr soudu I. stupně o absolutní neplatnosti smluv o zápůjčkách ze dne [datum] a dne [datum] a posouzení žalovaného nároku jako bezdůvodného obohacení byl zcela správný, žalobkyní nebyl rozporován a odvolací soud v tomto pro stručnost na rozsudek soudu I. stupně pouze odkazuje. <i>12. Dle § 1932 odstavce 1 o. z., má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Dle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení, je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení.</i> <i>13. Dle § 1933 odst. 1 o. z., je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.</i> 14. Soudu I. stupně je třeba s ohledem na výše uvedená zákonná ustanovení rovněž přisvědčit v tom, že úhrady žalované v celkové výši 7.850 Kč započetl primárně na úhradu částky 7.000 Kč poskytnuté předchozí věřitelkou žalované dne [datum]. Provedenými důkazy nebylo zjištěno, že by žalovaná při částečných úhradách určila, na který ze svých dvou závazků vůči původní věřitelce plní. Vzhledem k tomu, že v době plnění žalovaná nebyla původní věřitelkou upomenuta a ani jeden ze závazků nebyl zajištěn, bylo nutno částečná plnění žalované započíst na nejstarší závazek, tj. závazek na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 7.000 Kč poskytnutého žalované původní věřitelkou dne [datum], pročež je nutno uzavřít, že tento závazek žalované zanikl splněním úhradou žalované ze dne [datum].

15. Dlužník je v prodlení, nesplní-li svůj dluh řádně a včas. Prodlení spočívající v opožděnosti plnění tedy předpokládá splatnost (dospělost) dluhu. Dluh je splatný v době ujednané stranami nebo jinak stanovené. Neujednají-li si strany, kdy má dlužník plnit, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 o. z.). Před dobou splatnosti se dlužník do prodlení dostat nemůže.

16. Jelikož je smlouva o zápůjčce ze dne [datum] absolutně neplatná, není možné prodlení žalované dovozovat ze smluvních ujednání. Doba plnění tedy mezi žalovanou a původní věřitelkou ujednána nebyla, pročež byla žalovaná povinna plnit na výzvu věřitele. Protože do doby zániku závazku na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 7.000 Kč poskytnutého žalované původní věřitelkou dne [datum] splněním dne [datum] žalovaná nebyla původní věřitelkou k úhradě vyzvána, nemohla být v prodlení a tedy ani mít povinnost k úhradě úroku z prodlení z této částky.

17. Požadavek žalobkyně na úhradu částky 1.450 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 477,55 Kč (tj. úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 1.450 Kč od [datum] do [datum]) a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.450 Kč od [datum] do zaplacení tedy není důvodný a rozsudek soudu I. stupně je v této části správný.

18. Podle § 2054 odst. 1 o. z. placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Podle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení, plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle odstavce 3 téhož zákonného ustanovení, ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena. <i>19. Podle § 639 o. z., uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.</i> 20. Žalobkyni je nutno přisvědčit, že žalovaná tím, že na svůj závazek na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 7.000 Kč poskytnutého žalované původní věřitelkou dne [datum] částečnými platbami dne [datum], dne [datum] a dne [datum] uhradila částku celkem 850 Kč, zbytek dluhu ve výši 6.150 Kč dle § 2054 odst. 1 o. z. uznala, neboť uvedené částečné úhrady byly žalovanou provedeny v době, kdy pohledávka nebyla promlčena (tříletá promlčecí doba běžící ode dne poskytnutí plnění žalované, tj. dne [datum] by uběhla až dne [datum]) a nebylo prokázáno (a žalovaná to ani netvrdila), že by žalovaná výslovně či konkludentně zbytek dluhu neuznala (viz např. žalobkyní namítaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 23 Cdo 405/2013, sp. zn. 23 Cdo 4777/2008, sp. zn. 23 Cdo 2914/2015). Tím, že žalovaná svůj dluh ve výši 6.150 Kč vůči původní věřitelce uznala, došlo k přetržení dosavadní promlčecí lhůty, která ztratila relevanci (viz rozhodnutí nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 493/2005) a od data poslední úhrady dne [datum] počala běžet nová desetiletá promlčecí lhůta (§ 639 o. z.). Nárok žalobkyně na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 850 Kč poskytnutého žalované původní věřitelkou dne [datum] tedy zanikl splněním částečnými úhradami žalované dne [datum], dne [datum] a dne [datum] Částku 6.150 Kč (tj. 7.000 Kč - 850 Kč) žalovaná původní věřitelce ani žalobkyni dosud nezaplatila, a pokud byla žaloba podána dne [datum], nebyl nárok žalobkyně na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 6.150 Kč poskytnutého žalované původní věřitelkou dne [datum] z výše uvedených důvodů promlčen.

21. Jelikož smlouva o zápůjčce ze dne [datum] je absolutně neplatná, není možné prodlení žalované dovozovat ze smluvních ujednání. Doba plnění tedy mezi stranami ujednána nebyla, pročež byla žalovaná povinna plnit na výzvu věřitele (viz odstavec 15. odůvodnění). Původní věřitelka žalovanou k úhradě žalované částky ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu vyzvala dopisem ze dne [datum], který byl k poštovní přepravě předán dne [datum] a žalované došel dne [datum] (§ 573 o. z.). Splatnost žalované pohledávky tedy nastala dne [datum], a jelikož žalovaná svůj dluh v této lhůtě nezaplatila, dostala se dnem [datum] do prodlení s úhradou dluhu a je povinna uhradit žalobkyni také úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jež odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Pokud tedy žalobkyně po žalované požadovala zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši 1.437,77 Kč (tj. úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 4.700 Kč od [datum] do [datum]) a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.700 Kč od [datum] do [datum], tedy před splatností pohledávky, nebyl její požadavek důvodný a rozsudek soudu I. stupně byl v této části správný.

22. Žalobní návrh (petit), tedy vyjádření toho, čeho se navrhovatel (žalobce) domáhá, je nezbytnou součástí návrhu na zahájení řízení (žaloby, viz § 79 odst. 1, věta druhá, o. s. ř.). Požadavek na jeho úplnost, určitost a srozumitelnost je dán proto, že vymezení práv a jim odpovídajících povinností musí být formulován tak přesně a jednoznačně, aby po jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí mohl být nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce). Soud nemůže účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány, žalobní návrh musí svým rozhodnutím zcela vyčerpat a nesmí jej překročit (s výjimkami uvedenými v § 153 odst. 2 o. s. ř.). Uplatňuje-li žalobce peněžité plnění s příslušenstvím, vztahují se zásady shora zmíněné nejen na jistinu pohledávky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 23. 6. 1970, sp. zn. 3 Cz 2/70, uveřejněný v Bulletinu Nejvyššího soudu ČSR [číslo] roč. 1970, pod poř. [číslo]), ale i na úroky z prodlení, tedy pokud žalobce požaduje zaplacení„ zákonného“ úroku z prodlení ve výši, která je nižší než právním předpisem stanovená, pak mu lze nárok s ohledem na § 153 odst. 2 o. s. ř. přiznat jen ve výši, kterou skutečně požadoval, a to bez ohledu na to, zda úrok z prodlení stanovený právním předpisem byl v daném období vyšší (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1203/2007); k datu prodlení žalované byla takto určená výše úroků z prodlení ve výši 10 % ročně.

23. Žalobkyně se v rámci odvolacího řízení vůči žalované domáhala z titulu bezdůvodného obohacení poskytnutého jí původní věřitelku dne [datum] zaplacení částky 4.700 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.437,77 Kč (tj. úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 4.700 Kč od [datum] do [datum]) a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.700 Kč od [datum] do zaplacení. Ačkoliv žalovaná žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení poskytnutého jí původní věřitelku dne [datum] dluží částku 6.150 Kč (tedy vyšší než žalobkyní požadovanou) a úrok z prodlení od [datum] (tj. od splatnosti dlužné pohledávky) byl ve výši 10 % ročně (tedy vyšší než žalobkyní požadovaný), nemohl odvolací soud žalobkyní v odvolacím řízení uplatněný nárok překročit a přiznat jí více, než sama učinila předmětem odvolacího řízení, pročež jí na jistině přiznal pouze jí požadovanou částku 4.700 Kč s jí požadovaným úrokem ve výši 8 % ročně za dobu od prodlení žalované, tj. od [datum] do zaplacení.

24. Odvolací soud tedy s ohledem na výše uvedené dle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. v odvoláním napadené části ohledně částky 1.450 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 477,55 Kč, s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 1.450 Kč od [datum] do zaplacení, a ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.437,77 Kč a úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 4.700 Kč od [datum] do [datum], z důvodu jeho věcné správnosti potvrdil (výrok II.) a dle § 220 odst. 1, 2 o. s. ř. jej v odvoláním napadené části ohledně částky 4.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.700 Kč od [datum] do zaplacení změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.700 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když pro stanovení delší lhůty splatnosti či plnění ve splátkách neshledal důvod, neboť žalovaná svá tvrzení ohledně své tíživé situace soudu nijak nedoložila.

25. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná a měla by vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, protože se však náhrady nákladů řízení před soudem I. stupně vzdala a náklady odvolacího řízení jí nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznal.