5 C 50/2022

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 16 510 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 880 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 341,81 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 141,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a částky 6 630 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 979,12 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 681,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 105,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5 105,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 12. 2020 domáhala na žalované zaplacení a) částky 9 880 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 341,81 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 141,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zaplacení b) částky 6 630 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 979,12 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 681,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 105,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5 105,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

2. K nároku a) žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne 20. 1. 2015 Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalované částku 7 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce kromě jistiny také úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 980 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Před podpisem smlouvy zjišťovala původní věřitelka schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných v kartě zákazníka. Žalovaná uhradila pouze částku 2 300 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019.

3. K nároku b) žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne 7. 10. 2014 Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla původní věřitelka žalované částku 7 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce kromě jistiny také úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 980 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Před podpisem smlouvy zjišťovala původní věřitelka schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných v kartě zákazníka. Žalovaná uhradila pouze částku 5 550 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila u jednání tak, že s ohledem na dlouhou dobu, která uplynula od poskytnutí zápůjček, si již nevybavuje, na co si zápůjčky brala. Žalovaná vznesla námitku promlčení. Pro případ, že by soud žalobě vyhověl, požádala o splátky ve výši maximálně 500 Kč měsíčně z důvodu tíživých sociálních poměrů.

5. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka důsledně zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně doložila pouze 2 karty zákazníka. Z karty zákazníka ze dne 7. 10. 2014 vyplývá, že žalovaná již má půjčku u společnosti [právnická osoba] (dále jen původní věřitelka), bydlí v podnájmu, má jedno dítě (ročník 2011), je zaměstnána u [právnická osoba] a.s. s čistým měsíčním příjmem domácnosti 8 500 Kč. Z karty zákazníka dále vyplývá, že žalovaná platí nájemné/inkaso ve výši 1 000 Kč měsíčně, má výdaje na domácnost 3 500 Kč měsíčně, splácí půjčku ve výši 740 Kč měsíčně, má výdaje na telefon 200 Kč měsíčně. Její celkové výdaje tak činí 5 440 Kč. Z karty zákazníka ze dne 20. 1. 2015 vyplývá, že žalovaná již má půjčku u původní věřitelky, bydlí v nájmu, má jedno dítě (ročník 2011), je zaměstnána u [právnická osoba] a.s. s čistým měsíčním příjmem domácnosti 8 000 Kč. Z karty zákazníka dále vyplývá, že žalovaná platí nájemné/inkaso ve výši 2 000 Kč měsíčně, má výdaje na domácnost 3 500 Kč měsíčně, splácí půjčku ve výši 840 Kč měsíčně, má výdaje na telefon 200 Kč měsíčně. Její celkové výdaje tak činí 6 540 Kč.

6. Soud nemohl poučit žalobkyni dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že je povinna navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení, že původní věřitelka zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet, zejména zda a jaké si původní věřitelka vyžádala doklady o výdajích žalované, o tom, zda a jaké má úvěry či půjčky u třetích subjektů, zda své závazky řádně splácí, zda nemá exekuce apod., neboť žalobkyně se k jednání nedostavila.

7. Soud má za prokázané, že původní věřitelka a žalovaná podepsaly 2 smlouvy o půjčce, a to dne 7. 10. 2014 a dne 20. 1. 2015, na základě kterých původní věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky v hotovosti ve výši 2 x 7 000 Kč a žalovaná se v každé smlouvě zavázala splatit jistinu ve výši 7 000 Kč a uhradit souhrnný poplatek ve výši 5 180 Kč v 58 týdenních splátkách po 210 Kč (viz smlouvy o půjčce č.l. 22 až 23 spisu a č.l. 25 až 26 spisu).

8. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, a dále z přehledu splátek na č.l. 28 spisu, ze kterých vyplývá, že žalovaná dosud uhradila žalobkyni (resp. původní věřitelce) částku 7 850 Kč.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek na č.l. 36 až 39 spisu včetně seznamu pohledávek č.l. 44 spisu bylo prokázáno, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 6. 12. 2019, který obsahoval i výzvu k plnění ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu (viz č.l. 29 spisu a podací lístek č.l. 30 spisu).

10. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Původní věřitelka a žalovaná podepsaly 2 smlouvy o zápůjčce, ve kterých se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 2 x 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčené peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 2 x 5 180 Kč. Před podpisem smluv o půjčce původní věřitelka nezjišťovala důsledně schopnost žalované úvěr splácet, neboť se spolehla na tvrzení žalované zejména ohledně tvrzených výdajů a neověřila si výši skutečných výdajů žalované ani to, zda má žalovaná další závazky, zda tyto řádně splácí apod. Navíc žalovaná měla velmi nízký čistý měsíční příjem ve výši 8 000 Kč (popř. 8 500 Kč) a jedno nezletilé dítě. V době poskytnutí zápůjček již měla žalovaná zápůjčku minimálně u původní věřitelky. Přes tíživou finanční situaci žalované původní věřitelka půjčku žalované poskytla, ačkoliv se nemohla objektivně domnívat, že žalovaná bude schopna splácet částku 840 Kč měsíčně (popř. 1 680 Kč měsíčně po podpisu 2. smlouvy o půjčce). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

11. Soud posuzoval věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a dále dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. <i>12. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.</i> <i>13. Podle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>16. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.</i> <i>17. Podle § 610 odst. 1 o. z.) k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.</i> <i>18. Podle § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.</i> <i>19. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.</i> <i>20. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.</i> 21. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smluv o zápůjčce. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o zápůjčce důsledně zabývala otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o zápůjčce a zápůjčku splácet. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že původní věřitelka se spolehla na tvrzení žalované obsažená v zákaznické kartě a zejména tvrzené výdaje žalované nebyly ověřeny. Navíc žalovaná měla v době sjednání smluv jedno nezletilé dítě a velmi nízký měsíční příjem 8 000 Kč (popř. 8 500 Kč). Za tohoto stavu se původní věřitelka ani nemohla objektivně domnívat, že žalovaná bude schopna půjčky pravidelně splácet. Soud proto pokládal smlouvy o zápůjčce ze dne 7. 10. 2014 a ze dne 20. 1. 2015 za absolutně neplatné dle § 580 ve spojení s § 588 o. z., neboť jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalované splácet úvěr, poskytnutí zápůjčky osobě v tíživé finanční situaci) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Původní věřitelka tedy na základě neplatných smluv o zápůjčkách poskytla žalované finanční prostředky, a to konkrétně částku 7 000 Kč dne 7. 10. 2014 a částku 7 000 Kč dne 20. 1. 2015. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení a žalovaná byla povinna bezdůvodné obohacení vydat. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila původní věřitelce částku 7 850 Kč. Tím zcela uhradila jistinu poskytnutou dne 7. 10. 2014 (nárok b). Soud proto žalobu ohledně nároku b) v celém rozsahu zamítl, neboť jistina zápůjčky byla uhrazena a žádné další nároky z absolutně neplatné smlouvy žalobkyni (ani její právní předchůdkyni) nevznikly. Nadto je nárok žalobkyně promlčen, jak bude vysvětleno níže.

22. Z jistiny poskytnuté dne 20. 1. 2015 ve výši 7 000 Kč uhradila žalovaná částku 850 Kč (nárok a). Žalovaná vznesla námitku promlčení. Jak vyplývá ze shora citovaných ustanovení občanského zákoníku, promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem, tedy i právo na vydání bezdůvodného obohacení, přičemž promlčecí doba je tříletá. Zákon v případě bezdůvodného obohacení stanoví dvojí promlčecí lhůtu - subjektivní (§ 621 o. z.) a objektivní (§ 638 o. z.). Jejich počátek je upraven odlišně a tyto dvě promlčecí lhůty počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Jakmile uplyne jedna z nich, nelze požadavku na vydání bezdůvodného obohacení vyhovět, uplatní-li žalovaný během soudního řízení námitku promlčení. Pro posouzení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty pro vydání bezdůvodného obohacení je rozhodný okamžik, kdy se ochuzený dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání konkrétního bezdůvodného obohacení a kdo je získal, resp. od doby, kdy se měl a mohl dozvědět o okolnostech způsobujících počátek běhu promlčecí lhůty. Poškozený získá vědomost o právu žádat bezdůvodné obohacení, jakmile jsou mu známy rozhodující skutkové okolnosti bezdůvodného obohacení, není však důležité, zda provede správné právní vyhodnocení těchto skutečností.

23. Původní věřitelka jako profesionálka v oboru poskytování zápůjček a úvěrů (jakož i žalobkyně) si mohly a měly být vědomy toho, že smlouva o zápůjčce ze dne 20. 1. 2015 je absolutně neplatná, neboť původní věřitelka poskytla úvěr přesto, že zde byly objektivní pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet (jak bylo rozvedeno shora). Dnem 20. 1. 2015 se tak původní věřitelka dozvěděla, že žalovaná se na její úkor bezdůvodně obohatila (přijetím plnění z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce), a od tohoto data tedy počala běžet tříletá subjektivní promlčecí doba, která uplynula dnem 20. 1. 2018. Žaloba byla podána až dne 2. 12. 2020, tedy po uplynutí subjektivní promlčecí doby, soudu proto nezbylo, než žalobu zamítnout.

24. Nad rámec shora uvedeného soud podotýká, že i pokud by vycházel se splatnosti poslední splátky smlouvy o zápůjčce ze dne 20. 1. 2015, která nastala dne 1. 3. 2016, uplynula by promlčecí doba dnem 1. 3. 2019, i v takovém případě by žaloba byla podána po uplynutí tříleté promlčecí doby, a i v tomto případě byla tedy námitka promlčení byla důvodná a soud by musel žalobu zamítnout.

25. Žalovaná byla v tomto sporu zcela úspěšná, žádné náklady však nepožadovala, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení dle § 151 odst. 1 o. s. ř.