58 Co 182/2025

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Rezka a soudkyň Mgr. Magdaleny Bačíkové a Mgr. Magdalény Gargulákové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované A, narozená dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení Anonymizováno s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Anonymizováno ze dne Anonymizováno, č. j. Jméno žalované B Anonymizováno,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 600 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl takto: (I.) Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 2 168 455 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 825 716 Kč od datum do zaplacení, a to do výše nyní uložené povinnosti společně a nerozdílně s jméno FO, narozeným datum, bytem adresa, který byl zavázán rozsudkem Okresního soudu v Anonymizováno adresa, č. j. Jméno žalované B Anonymizováno, dne datum s právní mocí ke dni datum k zaplacení částky 2 171 959 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 171 959 Kč od datum do zaplacení. (II.) Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 109 498 Kč, a to rovným dílem s jméno FO, narozeným datum, bytem adresa, který byl zavázán rozsudkem Okresního soudu v Anonymizováno adresa, č. j. Jméno žalované B Anonymizováno, dne datum s právní mocí ke dni datum k zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 109 498 Kč, a dále je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 244 Kč.

2. Po provedeném dokazování uzavřel, že žalovaná jako vlastník a provozovatel vozidla tov. zn. jméno FO jméno FO, reg. zn. SPZ, dne datum ve večerních hodinách předala vozidlo k řízení svému tehdejšímu příteli jméno FO, nar. datum, přestože věděla, že pil alkohol a že nemá řidičské oprávnění. jméno FO, který měl soudně zakázáno řídit motorová vozidla, následně ve stavu vylučujícím způsobilost v důsledku požití alkoholu zavinil dopravní nehodu. Dle § 2927 o. z. je žalovaná odpovědná za provoz vozidla jako jeho vlastník a provozovatel, přičemž se jedná o odpovědnost objektivní. Zároveň je dle § 2910 o. z. za škodu odpovědný i jméno FO jako řidič vozidla, který svým jednáním škodu způsobil tím, že porušil zákonnou povinnost řídit vozidlo pouze s platným řidičským oprávněním a bez vlivu alkoholu či jiné omamné látky. Oba zároveň svým jednáním porušili prevenční povinnost předcházet škodám dle ustanovení § 2100 o. z. Vozidlo bylo na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne datum předmětem pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla s limitem pojistného plnění pro škodu na věci a ušlý zisk do 50 mil. Kč a pro újmu na zdraví a usmrcení do výše 50 mil. Kč. Žalobkyně plnila za jméno FO a za žalovanou, kteří oba byli osobami pojištěnými, poškozeným náhradu újmy vzniklé ublížením na zdraví, ušlého zisku a nákladů právního zastoupení, v souladu s ust. § 6 odst. 1 písm. a), c) a d) zákona č. 168/1999 Sb.

3. Žalobkyni vůči jméno FO i vůči žalované vznikl regresní nárok dle § 10 zákona č. 168/1999 Sb., tj. mohla po obou pojištěných požadovat vyplacení toho, co za ně poškozeným plnila. O nároku žalobkyně vůči jméno FO již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem ze dne datum, č. j. Jméno žalované B Anonymizováno. Regresní nárok vůči žalované plyne z ust. § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 168/1999 Sb., když předala řízení vozidla osobě uvedené v písmenech h), i). Dle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve znění od datum je dána solidární odpovědnost provozovatele s řidičem vozidla, které se může provozovatel zprostit, pokud prokáže, že nemohl jednání řidiče ovlivnit. Žalovaná neprokázala, že nemohla jednání jméno FO zabránit, resp. k její námitce, že nemohla ovlivnit jednání řidiče před tím, než způsobil dopravní nehodu, soud (dle pokynu odvolacího soudu) nemohl přihlédnout, neboť byla uplatněna po koncentraci řízení. Solidární závazek znamená, že žalobkyně může požadovat zaplacení nároku po každém z dlužníků, avšak pouze do přiznané celkové výše nároku. Vůči žalované tak může uplatnit nárok pouze do výše 2 168 455 Kč s přiznaným úrokem z prodlení. V rámci vztahu pojišťovny a poškozených došlo k ponížení jejich nároků o 50 % z důvodu jejich spoluzavinění. S ohledem na ust. § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. vyslovující solidární odpovědnost nemůže soud zohlednit podíl jednotlivých aktérů na dopravní nehodě; nemůže se zabývat jejich podíly na vzniklé škodě, neboť ty jsou dány zákonem. Žalovanou vznesená námitka promlčení je nedůvodná, neboť všechny nároky uhrazené ze strany žalobkyně poškozeným byly zaplaceny ve tříleté promlčecí lhůtě před podáním žaloby. Znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO, k němuž měla žalovaná námitky, se soud nezabýval, neboť se týkal nároku na tzv. bolestné, který nebyl podanou žalobou uplatněn. Vedle nároku na zaplacení dlužné částky má žalobkyně dle § 1970 o. z. právo také na úroky z prodlení, které uplatnila z celkové částky 1.825.716 Kč až od splatnosti nejpozději splatného nároku.

4. Při rozhodování o nákladech řízení zohlednil, že neúspěch žalobkyně (jak je nutno nazírat částečné zpětvzetí žaloby) byl pouze nepatrný, pročež jí vůči žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení, a to jednak v částce 109.498 Kč, která představuje náklady řízení vzniklé do vydání rozsudku ze dne datum, společně a nerozdílně s jméno FO, jednak v částce 2.244 Kč, která představuje náklady řízení vzniklé v řízení vedeném již jen vůči žalované, a je tvořena paušální náhradou hotových výdajů nezastoupeného účastníka za tři úkony (doplnění žaloby, účast u jednání dne datum a datum) po 300 Kč a cestovními výdaji v souvislosti s účastí na jednáních soudu ve výši 1.118 Kč a 226 Kč.

5. Proti rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, v němž namítá, že nemohla jednání jméno FO ovlivnit. Svědek jméno FO vypověděl, že „Anonymizováno vytrhl jméno FO klíče od auta z ruky“. Soud považuje jeho výpověď za nevěrohodnou, protože o takovém průběhu hádky svědek, ani žádný z účastníků, nevypovídal v trestním řízení. V rámci trestního řízení nebyla tato skutečnost řešena, žalovaná nebyla na tyto okolnosti dotazována, a předpokládá, že ani svědkové. Není korektní názor soudu, že tvrzení svědka jméno FO bylo po téměř 7 letech daleko popisnější než po nehodě samotné. Protože jméno FO, s nímž má žalovaná žalobkyni platit společně a nerozdílně, byl rozsudkem ze dne datum zavázán zaplatit žalovanou částku, je věc již rozsouzena. Navrhla zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že skutečnost, že žalovaná předala řízení vozidla jméno FO, ačkoliv věděla, že jméno FO před řízením požil alkohol, byla soudem spolehlivě zjištěna z obsahu trestního spisu vedeného Okresním soudem v Anonymizováno adresa pod sp. zn. Anonymizováno. Výpověď svědka jméno FO v této věci o tom, že jméno FO vytrhnul žalované klíče od vozidla z ruky, je nevěrohodná a účelová. Ve vztahu k žalované nebyla věc rozsouzena rozsudkem ze dne datum, neboť jméno FO a žalovaná mají v řízení postavení samostatných účastníků, v řízení vystupují samostatně, byť jsou vůči žalobkyni povinni plnit společně a nerozdílně. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

7. Odvolací soud zopakoval dokazování výpisem z evidenční karty jméno FO vyhotoveným Městským úřadem adresa dne datum. Z něj zjistil, že jméno FO je držitelem řidičského oprávnění mj. pro skupinu B, B1, AM od datum, řidičský průkaz mu byl zadržen datum a od datum je blokován z důvodu uložení trestu zákazu řízení motorových vozidel.

8. Odvolací soud zopakoval dokazování také protokolem o hlavním líčení ze dne datum ve věci obžalovaného jméno FO, nar. datum, ve věci vedené Okresním soudem v Anonymizováno adresa sp. zn. Anonymizováno. Z něj zjistil, že jméno FO vypověděl mj.: Já jsem řídil, vinu přiznávám, požil jsem alkoholické nápoje, pili jsme všichni kromě Jméno žalované A, popíjeli jsme, nechtělo se nám jít pěšky, tak pro nás přijela přítelkyně jméno FO autem jméno FO jméno FO; když došel alkohol, napadlo nás, z velké části asi mě, že si zajedeme do jméno FO, pak už bylo všechno pod vlivem alkoholu, sedl jsem za volant, nenapadly mě důsledky, asi v polovině cesty, v Anonymizováno, protože přítelkyně cosi zařvala, abych zastavil, tak jsem zastavil, řekl jsem jí, že pokud, chce ať si vysedne, ona nevysedla, tak jsem jel dál. Já jsem byl první ve vozidle, jak nastupovaly ostatní osoby, si už nepamatuji; jméno FO namítala, že jsem vozidlo neměl řídit, byl jsem pod vlivem alkoholu, byl jsem arogantní, prostě jsem si sedl za volant; jediný, koho jsme k jízdě nutili, byla jméno FO; jméno FO chtěla vozidlo řídit, ale já jsem ji odbyl; trvám na tom, že já jsem nasedl jako první na místo řidiče; je možné, že jsem z toho místa jméno FO vyhnal, nevím, nepamatuji si; když jméno FO křičela, zastavil jsem jí v Anonymizováno a umožnil jsem jí, aby vysedla.

9. Žalovaná v hlavním líčení dne datum vypověděla mj.: Všichni jsme do vozidla nastoupili v Anonymizováno v Anonymizováno Anonymizováno, přítel jako řidič, já jako spolujezdec a jméno FO, jméno FO a jméno FO dozadu na zadní sedadla; jeli jsme do adresa, v Anonymizováno nám s jméno FO to nedalo a zakřičely jsme, aby zastavil, že chceme vystoupit; obžalovaný zastavil, ale potom jsme nevystoupily, jely jsme s ním dál; zastavení v Anonymizováno mohlo trvat možná 5 až 10 minut, zastavili jsme, hádali jsme se, jestli chceme nebo nechceme vystoupit, pak jsme jeli dál; já nevím, proč jsme takto pokračovali dál, proč jsem já nesedla na místo spolujezdce; obžalovaný předtím, než sedl za volant, požíval alkoholické nápoje; nikdo nás nenutil, abychom sedli do auta, sedli jsme si dobrovolně, prostě se jelo a nikdo neměl výhrady; příčinou dopravní nehody byl alkohol a rychlá jízda; než jsme nasedli do vozidla, tak jsme se nebavili, kdo bude řídit, jenom jsme se nějak mezi sebou ani ne dohadovali; my jsme se nebavili o tom, že bych to vozidlo měla řídit já, prostě jsme se bavili, že pojedeme do jméno FO, tak jsme jeli a nasedali jsme v pořadí tak, jak jsme nasedali, myslím si, že asi přítel první nasedl do vozidla, já jsem nasedla jako spolujezdec; nevím o tom, zda jsme se bavili o tom, že když se pojede do jméno FO, tak budu řídit já, možná ano, ale jenom tak lehce, nakonec za volant sedl přítel; já jsem si byla vědoma toho, že obžalovaný je pod vlivem alkoholu.

10. Svědkyně jméno FO v hlavním líčení dne datum vypověděla mj.: Bylo domluvené, že řídit bude Jméno žalované A, která nepožila žádný alkohol. Já řidičský průkaz nemám, tak jsem je nemohla odvézt. Protože všichni pili, tak bylo jasné, že za volantem nemají co dělat. Jméno žalované A a jméno FO se ještě před autem dohadovali a hádali, pak najednou jméno FO se jméno FO naskočili do auta a jméno FO si sedl na místo řidiče a jméno FO si sedla na místo spolujezdce. Myslím si, že vozidlo na chvíli zastavilo v nějaké obci, oni se tam dohadovali, aby jméno FO vystoupila, ale ona vystoupit nechtěla, takže se pokračovalo dál.

11. Svědek jméno FO v hlavním líčení dne datum vypověděl mj.: Kolem půl desáté jsme se rozhodli, že pojedeme ještě koupit nějaký alkohol do jméno FO s tím, že řídit by měla Jméno žalované A, ale postupně se to nějak zvrtlo, že řídil obžalovaný a sedli jsme do auta a jeli do jméno FO. Předtím, než jsme nastoupili do vozidla, tak jsme si šli s jméno FO ještě odskočit a k autu jsme dobíhali poslední a nastoupil jméno FO, potom jméno FO a potom já a mám pocit, že oni dva se ještě hádali před autem, kdo bude řídit, přičemž poté Anonymizováno nastoupil na místo řidiče a už jsme jeli. Vozidlo zastavilo snad v Anonymizováno, jméno FO měla výhrady na styl Anonymizováno jízdy, říkala, že chce vystoupit, ale nevím, zda úplně zastavil nebo jenom přibrzdil, vystoupení z auta by možné bylo. právnická osoba jméno FO se dohadovali, kdo bude řídit, Jirka chtěl řídit sám, jméno FO mu to rozmlouvala, že pil, prostě se hádali, nebylo to extrémně vyhrocené, byla to normální hádka. Při potom přibrždění řekl jméno FO, tak vypadni, jestli chceš, ale jméno FO zůstala sedět a jelo se dál.

12. Svědek jméno FO v hlavním líčení dne datum vypověděl mj.: Zavolala se Jméno žalované A, která měla řídit auto, protože jméno FO nemohl; nasedli jsme do auta, pak vznikla nějaká hádka mezi jméno FO a jméno FO, pak z nějakého důvodu za volantem seděl jméno FO a ne jméno FO, a pak jsme vyjeli; je možné, že vozidlo po cestě zastavilo, byla to rychlovka. Než jsme nastoupili do vozidla, byla dohoda, že bude řídit jméno FO, proto jsme jí volali. Když probíhala mezi obžalovaným a jméno FO hádka, už jsme seděli všichni ve vozidle, nevím, o čem se dohadovali.

13. Na základě shora uvedených zjištění z protokolu o hlavním líčení dne datum ve spojení s přiznáním žalované při jednání dne datum, že „věděla, že pan jméno FO nemá řidičský průkaz“, soud prvního stupně správně uzavřel, že žalovaná dne datum předala řízení vozidla jméno FO, ačkoliv věděla, že jméno FO bezprostředně před jízdou požil alkoholické nápoje a má uložený trest zákazu řízení motorových vozidel. Rozsudkem Okresního soudu v Anonymizováno adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno, který nabyl právní moci ve výroku o vině dne datum, byl jméno FO, narozený datum, uznán vinným, že dne datum v době kolem 22.05 hodin v k. ú. obce adresa, Anonymizováno, na silnici II. třídy č. Anonymizováno v km Anonymizováno se účastnil silničního provozu jako řidič osobního motorového vozidla zn. jméno FO jméno FO, r. z. Anonymizováno, v podnapilém stavu, když kontrolním přístrojem Dräger Alcotest 7510, výr. č. ARFM-0152, bylo v jeho dechu zjištěno ve 22.43 hodin 1,99 ‰ alkoholu, v důsledku čehož při jízdě za tmy ve směru od obce adresa řádně nesledoval situaci v silničním provozu, nepřizpůsobil rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, přičemž při průjezdu pravotočivou zatáčkou nezvládl řízení vozidla, se kterým dostal smyk a vyjel vpravo mimo komunikaci, kde narazil do vzrostlého ovocného stromu a s vozidlem se převrátil přes střechu na pravý bok, čímž porušil § 5 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) a § 18 odst. 1 č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v důsledku čehož utrpěli spolujezdec na zadní sedadle vlevo jméno FO, nar. datum, podvrtnutí a natažení krční páteře, pohmoždění hlavy a pohmoždění pánve bez omezení v obvyklém způsobu života, spolujedoucí na zadním sedadle vpravo jméno FO, nar. datum, zlomeninu kosti křížové, otevřenou zlomeninu těla pravé kosti pažní, otevřenou zlomeninu těla stehenní kosti vpravo, zlomeninu oblouku druhého krčního obratle s jeho částečným posunutím vůči třetímu obratli, zlomeninu obou horních ramének kosti stydké pánve a pravého dolního raménka kosti stydké, zlomeninu těla třetího hrudního obratle, zlomeninu příčného výběžku pátého bederního obratle a mírné pohmoždění pravé plíce, s citelným omezením v obvyklém způsobu života po dobu nejméně devíti měsíců spočívajícím v nemožnosti pohybu a trvalými následky v omezení hybnosti, přičemž takto jednal přesto, že trestním příkazem Okresního soudu ve Vyškově ze dne datum, č. j. Anonymizováno, který nabyl právní moci dne datum, mu byl mimo jiné uložen trest zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu osmnácti měsíců, tedy jednak úmyslně vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, činnost, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku a způsobil takovým činem dopravní nehodu, jednak jinému z nedbalosti způsobil těžkou újmu na zdraví proto, že porušil důležitou povinnost uloženou mu podle zákona, mařil výkon rozhodnutí soudu tím, že vykonával činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána, čímž spáchal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, přečin těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku.

14. Na základě smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla reg. zn. SPZ uzavřené mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem žalobkyně plnila pojistné plnění poškozeným z dopravní nehody zaviněné jméno FO, mj. plnění, jejichž náhradu požaduje v tomto řízení společně a nerozdílně po jméno FO, vůči němuž již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem ze dne datum, a (ve znění částečných zpětvzetí) po žalované. Jedná se o nároky, které soud prvního stupně vyjmenoval v odstavci 7 písm. e) – r) odůvodnění napadeného rozsudku, přičemž příslušnými listinami bylo prokázáno, kdy jednotlivé platby žalobkyně hradila poškozeným, příp. jejich zdravotním pojišťovnám, což je rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty, jež do dne podání žaloby neuplynula, a kdy a v jaké lhůtě byla k jejich úhradě vyzvána žalovaná, což je rozhodné pro vznik prodlení žalované.

15. Soud prvního stupně správně dovodil, že pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se vztahuje jak na provozovatelku škodícího vozidla (žalovanou), tak na řidiče, který dopravní nehodu způsobil (jméno FO). Za újmu způsobenou dopravní nehodou odpovídají poškozeným z dopravní nehody jak žalovaná jako provozovatelka vozidla dle § 2927 o. z., tak jméno FO jako přímý viník dopravní nehody a následků jí vyvolaných.

16. Ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozsudkem Okresního soudu v Anonymizováno adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno, o tom, že dopravní nehodu dne datum a újmu na zdraví poškozených způsobil jméno FO, přičemž příčinou dopravní nehody bylo požití alkoholu před jízdou a nepřizpůsobení rychlosti jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, tedy porušení § 5 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) a § 18 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Povinnost jméno FO nahradit poškozeným újmu plyne z § 2910 o. z.

17. Povinnost k náhradě škody poškozeným dle § 2910 o. z. lze dovodit rovněž u žalované, která porušila pravidla provozu na pozemních komunikacích, když vědomě předala řízení vozidla osobě pod vlivem alkoholu a s uloženým zákazem řízení motorových vozidel. Žalovaná porušila ust. § 10 odst. 1 písm. b), c), odst. 3 zákona č. 361//2000 Sb., o silničním provozu, ve znění účinném v době dopravní nehody, a v příčinné souvislosti s porušením této zákonné povinnosti vznikla poškozeným újma, za kterou žalovaná podle § 2910 o. z. odpovídá. Podle § 2915 o. z. jsou k náhradě újmy poškozeným zavázáni jméno FO a žalovaná společně a nerozdílně.

18. Žalobkyně z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla důvodně plnila za oba pojištěné, tj. jak za jméno FO, tak za žalovanou, a to s ohledem na spoluzavinění poškozených (spočívající v tom, že vědomě usedli do vozidla řízeného osobou pod vlivem alkoholu) v rozsahu 50 %. Podle § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 168/1999 Sb. ve znění účinném ke dni datum má žalobkyně proti žalované právo na náhradu toho, co za ni poškozeným plnila, neboť bylo prokázáno, že žalovaná předala řízení vozidla osobě uvedené v písmenech h) a i), tj. osobě pod vlivem alkoholu a současně osobě, která měla uložen zákaz činnosti řídit vozidlo.

19. Podle § 10 odst. 1 písm. h), i) zákona č. 168/1999 Sb. má žalobkyně proti jméno FO právo na náhradu toho, co za něj poškozeným plnila. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. za tuto pohledávku žalobkyně za jméno FO odpovídá společně a nerozdílně s ním také žalovaná jako provozovatelka vozidla. Této odpovědnosti by se žalovaná jako provozovatelka vozidla mohla zprostit, prokázala-li by, že nemohla jednání jméno FO ovlivnit.

20. Žalovaná do nastalé koncentrace řízení netvrdila žádné okolnosti, z nichž by mohl být učiněn závěr, že nemohla ovlivnit to, aby se jméno FO ujal řízení vozidla. Při prvním jednání poskytl soud účastníkům lhůtu do datum k doplnění tvrzení a označení důkazů, aniž by bylo zřejmé, jaká tvrzení (k jakým rozhodným skutečnostem) mají / hodlají účastníci doplnit. Po skončení prvního jednání a po uplynutí takto stanovené lhůty soud při druhém jednání ve věci dne datum vyzval žalovanou podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení a označila důkazy ke svým tvrzením o tom, že nemohla ovlivnit jednání jméno FO před tím, než způsobil dopravní nehodu. Takové poučení však bylo žalované poskytnuto v rozporu se zákonem, neboť pro jeho poskytnutí nebyly splněny zákonné podmínky; soud žalovanou nepřípustně poučil o hmotném právu. Žalovaná svou obranu vůči žalobě ani náznakem nestavěla na tvrzení, že jednání jméno FO nemohla ovlivnit. Nejednalo se o situaci, že by scházela tvrzení (příp. důkazy) potřebná pro zhodnocení uplatněné obrany vůči žalobě. Poskytnutým poučením porušil soud zásadu rovnosti stran a právo žalobkyně na spravedlivý proces. Ke tvrzením, která žalovaná po takto poskytnutém poučení (nadto po poskytnutí další lhůty v délce 15 dnů, aniž by pro to byly dány důvody) uvedla, nemohlo být přihlíženo.

21. Pro případ, že by tento názor odvolacího soudu neměl být správný, pak se odvolací soud ztotožňuje s hodnocením svědeckých výpovědí jméno FO a jméno FO, které žalovaná navrhla k prokázání pravdivosti svého tvrzení, že jí jméno FO vytrhl klíče z ruky, a které byly provedeny při jednání dne datum, a v rozsudku soudu prvního stupně ze dne datum jsou vyhodnoceny jako nevěrohodné. Především, i pokud by mělo být pravdivé tvrzení žalované, že jí po roztržce, během níž se bránila tomu, aby jméno FO řídil vozidlo, jméno FO vytrhl klíče od vozidla z ruky a usedl za volant, měla žalovaná řadu možností vzniku nehody předejít, např. s pomocí ostatních spolucestujících jméno FO klíče odebrat, do vozidla nenastoupit a k témuž vyzvat i ostatní spolucestující, vytáhnout klíče ze zapalování při zastavení vozidla v Anonymizováno, kde opětovně všichni spolucestující měli možnost z vozidla vystoupit a předejít tak následkům dopravní nehody. Tvrzení o tom, že jednání jméno FO (usednutí za volant a řízení vozidla s následným vznikem dopravní nehody) nemohla ovlivnit, se s ohledem na jednání samotné žalované v době od jejího usednutí do vozidla do vzniku dopravní nehody jeví být účelovým, když sama zcela dobrovolně usedla do vozidla, ačkoliv věděla, že jej řídí osoba pod vlivem alkoholu a s uloženým trestem zákazu řízení, a z vozidla nevystoupila ani poté, co řidič vyhověl její výzvě k zastavení.

22. Nadto, i pokud by se snad žalovaná vyvinila ze solidární odpovědnosti dle § 10 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., žalobou uplatněný nárok je dán dle § 10 odst. 1 písm. j) zák. č. 168/1999 Sb.

23. Není důvodná ani námitka, že se jedná o věc rozsouzenou, když k témuž plnění vůči žalobkyni byl zavázán jméno FO již pravomocným rozsudkem. jméno FO a žalovaná měli v řízení postavení samostatných společníků. Skutečnost, že nárok žalobkyně byl v plném rozsahu pravomocně přisouzen vůči jméno FO, netvoří vůči žalované překážku věci rozsouzené. Žalobkyně se žalobou domáhá toho, aby jí tentýž nárok byl přisouzen vůči oběma žalovaným s tím, že by byli k jeho splnění zavázáni společně a nerozdílně. Je-li jeden ze solidárně zavázaných dlužníků již pravomocně zavázán k příslušnému plnění, netvoří to překážku pro vydání rozhodnutí, kterým soud zaváže druhého dlužníka k témuž plnění, přičemž v rozhodnutí vysloví, že povinnost obou dlužníků je solidární.

24. Protože rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, včetně nákladového výroku, odvolací soud jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. přiznal v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni proti žalované právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, které jsou tvořeny paušální náhradou hotových výdajů nezastoupeného účastníka za dva úkony (vyjádření k odvolání a účast u jednání) ve výši 2x 300 Kč, když nad rámec takto uplatněných nákladů se žalobkyně náhrady výslovně vzdala. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud shledá, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně. Nebudou-li povinnosti tímto rozhodnutím uložené splněny dobrovolně, může se oprávněná domáhat jejich splnění prostřednictvím exekuce.