58 Co 211/2024

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Pazderského a soudkyň Mgr. Magdaleny Bačíkové a Mgr. Magdalény Gargulákové ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 20.000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 1. 3. 2024, č. j.

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 4.550 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně žalovanému uložil povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 20.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od , datum, do zaplacení a nahradit žalobci náklady řízení ve výši 20.800 Kč k rukám zástupkyně žalobce.

2. Po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi účastníky byla v ústní formě sjednána smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení projektové dokumentace a jednání s příslušnými správními úřady za účelem získání souhlasu se stavbou rodinného domu (stavebního povolení). Účastníci se dohodli na ceně díla ve výši 60.000 Kč, přičemž žalovaný měl uhradit nejprve zálohu ve výši 40.000 Kč a po pravomocném rozhodnutí o umístění stavby doplatek ve výši 20.000 Kč. Žalobce vystavil žalovanému fakturu č. 172019 dne , datum, na částku 40.000 Kč splatnou dne , datum, , přičemž v textu označení dodávky uvedl: „Fakturuji vám zálohu za projektovou dokumentaci akce novostavba rodinného domu v , adresa, na pozemcích , parc. č., “ Žalovaný byl v prodlení s úhradou zálohy, když ji uhradil teprve dne , datum, po urgenci svědka , jméno FO, . Před zaplacením zálohy žalobce na dohodnutém díle nepracoval, o čemž svědčí datace na projektové dokumentaci (září 2019). Žalobce projekt řádně zhotovil a dne , datum, bylo vydáno rozhodnutí odboru výstavby , právnická osoba, , adresa, č. j. 8/0537/20-2, jímž byl udělen souhlas s ohlášením novostavby rodinného domu žalovaného na pozemcích , parc. č., v k. ú. , adresa, (stavební povolení). Dne , datum, žalobce v souladu s dohodou účastníků, že zbylá částka ve výši 20.000 Kč bude uhrazena do týdne od pravomocného stavebního povolení, vystavil fakturu č. 20200016 na částku 20.000 Kč splatnou dne , datum, , v níž bylo uvedeno: „Projektová dokumentace novostavba rodinného domu v , adresa, – doplatek.“ Žalovaný doplatek ceny díla ve výši 20.000 Kč neuhradil.

3. V rámci právního posouzení věci soud prvního stupně uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobce dílo podle smlouvy zhotovil (provedl), o čemž svědčí projektová dokumentace a vydané stavební povolení. Cena díla byla sjednána ve výši 60.000 Kč s tím, že žalovaný zaplatil zálohu ve výši 40.000 Kč a po pravomocném stavebním povolení měl povinnost uhradit řádně vyfakturovanou zbylou částku za dílo ve výši 20.000 Kč, a to nejpozději do , datum, , tedy v obvyklé lhůtě 7 dnů od data pravomocného rozhodnutí o povolení umístění stavby. Žalovaný tuto částku neuhradil a dostal se tak do prodlení od , datum, . Soud prvního stupně proto žalobě vyhověl a v souladu s § 513 a § 1970 o. z. přiznal žalobci také zákonné úroky z prodlení, jakož i náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

4. Námitku promlčení vznesenou žalovaným neshledal soud důvodnou s ohledem ke skutečnosti, že žalovaný měl uhradit částku ve výši 20.000 Kč nejpozději do data , datum, , kdy toto datum bylo uvedeno na příslušné faktuře jako datum splatnosti uvedené částky; v případě, že tak neučinil, mohl žalobce poprvé nárok uplatnit dnem následujícím, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou žalované částky. Za tohoto stavu věci tak nemohlo dojít k promlčení nároku žalobce, když žaloba byla podána dne , datum, .

5. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. Nesouhlasí se závěrem o skutkovém stavu, že účastníci sjednali cenu díla ve výši 60.000 Kč s tím, že žalovaný uhradí nejprve zálohu ve výši 40.000 Kč a následně doplatí 20.000 Kč po pravomocném rozhodnutí o umístění stavby, resp. že bylo mezi účastníky dohodnuto, že doplatek bude uhrazen do týdne od pravomocného stavebního povolení. Tato část skutkového závěru měla být prokázána výpovědí svědka , jméno FO, , který měl být údajně přítomen schůzce účastníků. Žalovaný zpochybňuje věrohodnost svědka s ohledem na jeho úzký osobní a obchodní vztah k žalobci. Považuje za podivné, že si svědek s odstupem času vybavuje takové detaily, jako je dojednaná cena díla a její rozdělení na zálohu a doplatek, zatímco si nepamatuje datum, kdy k takové dohodě mělo dojít. Tvrzení o datu sjednání smlouvy o dílo neuvedl dosud ani samotný žalobce. Pochybné je také tvrzení svědka, že schůzka trvala pouze 15 minut, přitom na ní měl být dohodnut kompletní obsah smlouvy o dílo. O splatnosti údajného doplatku nehovořil svědek konkrétně, nýbrž pouze uvedl, že to takto bývalo běžným zvykem.

6. Pokud jde o splatnost údajného doplatku, jsou rozporuplná i samotná tvrzení žalobce. Poprvé o údajné sedmidenní lhůtě splatnosti doplatku hovoří až v reakci na žalovaným vznesenou námitku promlčení; tedy účelově přizpůsobil svá tvrzení o splatnosti doplatku až pod tlakem uplatněné námitky promlčení.

7. Žalovaný trvá na tom, že sjednání doplatku ceny díla ve výši 20.000 Kč nebylo v řízení prokázáno. Pro případ, že by také odvolací soud dospěl k závěru, že doplatek sjednán byl, namítá nesprávné posouzení námitky promlčení. Podle původních tvrzení žalobce měl být údajný doplatek uhrazen po provedení díla, tj. po vydání stavebního povolení žalovanému. Splatnost části ceny díla tak byla vázána na nejistou budoucí událost, což je dle rozhodnutí NS sp. zn. 23 Cdo 2327/2011 přípustné. Podle § 1958 odst. 1 o. z. byl dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu i bez vyzvání věřitele v okamžiku, kdy nastala ujednáním předvídaná událost, tedy okamžikem vydání stavebního povolení, tj. , datum, ; tímto dnem začala běžet promlčecí lhůta. Pokud žalobce podal žalobu , datum, , učinil tak po skončení tříleté promlčecí lhůty.

8. V neposlední řadě žalovaný soudu vytkl, že neaplikoval příslušná ustanovení zákona týkající se ochrany spotřebitele, zejména § 1812 odst. 1 o. z., dle kterého lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

9. Domáhal se změny napadeného rozsudku tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta, příp. zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu zařízení.

10. Při jednání odvolacího soudu žalovaný také namítl, že tvrzení o lhůtě splatnosti do 7 dnů po právní moci stavebního povolení se ze strany žalobce v řízení objevilo až po nastalé koncentraci řízení a po uplynutí dodatečně poskytnuté lhůty k doplnění tvrzení po poučení soudem prvního stupně, a je tudíž nepřípustné.

11. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.), proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení jeho vydání předcházející.

12. Soud prvního stupně učinil ve věci správná skutková zjištění a na základě nich dospěl ke správnému závěru o skutkovém stavu. Odvolací soud se ztotožňuje s hodnocením věrohodnosti svědků , jméno FO, a , jméno FO, . Námitky žalovaného vůči věrohodnosti svědka , jméno FO, nepovažuje odvolací soud za důvodné. Svědek , jméno FO, se zná nejen s žalobcem, ale také s žalovaným, který je synem jeho kamaráda. Naproti tomu zjevně nevěrohodná je výpověď manželky žalovaného , jméno FO, s ohledem na to, že žalovaný při prvním jednání ve věci tvrdil, že jednání účastníků o ceně díla nikdo jiný přítomen nebyl, avšak následně navrhl výpověď své manželky s tím, že tato byla přítomna schůzce, na níž ke sjednání ceny díla došlo.

13. Ačkoliv žalobce tvrzení, že „podle ústní dohody účastníků ze dne , datum, měl být doplatek ceny díla ve výši 20.000 Kč uhrazen do 7 dnů od předání stavebního povolení žalovanému“, uvedl poprvé až v podání ze dne , datum, , přičemž první jednání ve věci proběhlo dne , datum, , při něm byl žalobce dle § 118a odst. 1 o. s. ř. vyzván, aby ve lhůtě 30 dní doplnil tvrzení, „jakým způsobem byla sjednána splatnost ceny díla a v jaké výši“, na což žalobce reagoval v podání doručeném soudu dne , datum, tak, že uvedl: „doplatek 20.000 Kč měl být uhrazen po provedení díla, tj. po předání stavebního povolení žalovanému“, ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. lze k takto uplatněným tvrzením přihlédnout.

14. Tvrzení žalobce, že „doplatek ceny díla ve výši 20.000 Kč byl dle ústní dohody účastníků splatný po předání stavebního povolení žalovanému“, kterým reagoval na poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. dané mu při jednání dne , datum, , bylo natolik neurčité, že vyžadovalo opakované poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř., aby upřesnil, co bylo myšleno výrazem „po předání stavebního povolení žalovanému“. Žalobce toto tvrzení upřesnil předtím, než se mu takového dodatečného poučení ze strany soudu dostalo, tudíž ve smyslu § 118a odst. 1 in fine o. s. ř. soud smí přihlédnout ke tvrzení, že „doplatek ceny díla ve výši 20.000 Kč byl dle ústní dohody účastníků splatný do 7 dnů od předání stavebního povolení žalovanému“.

15. Skutečnost, že se účastníci dne , datum, ústně dohodli na tom, že žalobce pro žalovaného zpracuje projektovou dokumentaci ke stavbě rodinného domu a bude v zastoupení žalovaného jednat s příslušnými správními úřady za účelem získání souhlasu se stavbou rodinného domu, resp. vydání stavebního povolení pro žalovaného, je mezi účastníky nesporná. Odvolací soud má shodně se soudem prvního stupně za to, že byla prokázána pravdivost tvrzení žalobce o tom, že se žalovaný zavázal zaplatit žalobci celkem částku 60.000 Kč, z toho částku 40.000 Kč jako zálohu splatnou do 14 dnů od vystavení faktury a doplatek ve výši 20.000 Kč do sedmi dnů od předání stavebního povolení žalovanému. Především takto vypověděl žalobce v rámci účastnického výslechu; obsah účastnické výpovědi žalobce je podpořen také svědeckou výpovědí , jméno FO, , který sice neuvedl, že v tomto konkrétním případě se účastníci dohodli tak, jak tvrdí žalobce, nicméně uvedl, že taková praxe byla v případě žalobce a jeho klientů zcela běžná. Odpovídá tomu také skutečnost, že faktura na částku 40.000 Kč byla zcela jednoznačně vystavena jako zálohová a žalovaný proti tomu nic nenamítal; nenamítal ničeho ani vůči urgenci svědka , jméno FO, , aby zaplatil zálohu, má-li žalobce započíst s prováděním sjednaných prací. Konečně žalovaný nijak nereagoval na vystavení (doručení) faktury na doplatek ve výši 20.000 Kč; neprotestoval, že fakturování doplatku je neoprávněné, neboť žádný sjednán nebyl.

16. Pro případ, že by mělo být vycházeno pouze z tvrzení žalobce, že splatnost doplatku ve výši 20.000 Kč byla sjednána „po vydání stavebního povolení žalovanému“, je na místě provést výklad tohoto právního jednání ve smyslu § 556 o. z., když užití předložky „po“ určuje nepochybně toliko okamžik, kdy nejdříve, nikoliv také okamžik, kdy nejpozději. Vzhledem k tomu, že žalovaný popírá sjednání jakékoliv doplatku, je z povahy věci vyloučeno, aby se vyjádřil k tomu, jak byla sjednána jeho splatnost, tedy co účastníci zamýšleli užitím výrazu „po vydání stavebního povolení žalovanému“; proto odvolací soud provedl objektivní výklad tohoto právního jednání ve smyslu § 556 odst. 1 věta druhá o. z.

17. Odvolací soud má za to, že užitou předložku „po“ (vydání stavebního povolení žalovanému) lze vyložit jako lhůtu „bez zbytečného odkladu“, což s ohledem na okolnosti případu, zejména výši doplatku, odpovídá lhůtě 7 dnů. Odvolací soud se neztotožňuje s objektivním výkladem tohoto ujednání provedeným žalovaným, že se mělo jednat o splatnost okamžitě v den předání stavebního povolení žalovanému a rozhodně ne později. Pokud by účastníci zamýšleli sjednat splatnost přímo v den, kdy žalovanému bude stavební povolení předáno, zvolili by formulaci „při“, příp. „oproti“ předání stavebního povolení žalovanému. Vzhledem k tomu, že žalovaný popírá, že by účastníci o jakémkoliv doplatku, natožpak o jeho splatnosti, vůbec jednali, považuje odvolací soud jím provedený výklad za ryze účelový, vedený snahou dosáhnout zamítnutí žaloby z důvodu uplatněné námitky promlčení.

18. Pokud jde o právní hodnocení věci, pak lze uzavřít, že účastníci uzavřeli jednak smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 o. z., pokud jde o zhotovení projektové dokumentace, jednak smlouvu příkazní ve smyslu § 2430 o. z., pokud jde o obstarání vydání stavebního povolení. Splněním povinností dle uzavřené smlouvy vznikl žalobci nárok na sjednanou cenu díla (§ 2586 odst. 1, § 2610 odst. 1 o. z.), resp. odměnu (§ 2438 o. z.) v celkové výši 60.000 Kč; z této částky mu žalovaný doposud uhradil pouze částku 40.000 Kč.

19. Podle § 1958 o. z.(1) Je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.(2) Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Bylo-li dle dohody účastníků zaplacení doplatku ve výši 20.000 Kč vázáno na uplynutí lhůty 7 dnů od předání stavebního povolení žalovanému, byl ve smyslu § 1958 odst. 1 o. z. čas plnění přesně ujednán a dlužník byl povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Výzva věřitele, za kterou je možné považovat fakturu ze dne , datum, znějící na částku 20.000 Kč se splatností do , datum, , na okamžiku splatnosti a povinnosti dlužníka (žalovaného) plnit nejpozději dne , datum, nic nemění. Ode dne následujícího, tj. od , datum, je žalovaný v prodlení s úhradou částky 20.000 Kč (§ 1968 o. z.), pročež má žalobce podle § 1970 o. z. nárok také na úroky z prodlení z této částky za dobu od , datum, do zaplacení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Žalovaným vznesená námitka promlčení není důvodná.

22. Podle § 619 o. z.(1) Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.(2) Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

23. Podle § 629 odst. 1 o. z.: Promlčecí lhůta trvá tři roky.

24. Podle § 605 odst. 2 o. z.: Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.

25. Byl-li doplatek ve výši 20.000 Kč splatný dne , datum, , mohl žalobce právo na jeho zaplacení uplatnit u soudu poprvé dne , datum, ; v tento den začala běžet tříletá promlčecí lhůta, která ke dni podání žaloby (, datum, ) neuplynula (§ 605 odst. 2 o. z.).

26. Rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo žalobě zcela vyhověno, je věcně správné, proto jej (včetně nákladového výroku) odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

27. Podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. vzniklo v odvolacím řízení plně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení vůči žalovanému. Jedná se o odměnu a paušální náhradu hotových výdajů zástupkyně žalobce za dva úkony právní služby ve výši 1.900 Kč + 300 Kč (vyjádření k odvolání ze dne , datum, ) a 1.900 Kč + 450 Kč (účast u jednání dne , datum, ) dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do , datum, ve vztahu k úkonu právní služby „vyjádření k odvolání“ a ve znění od , datum, ve vztahu k úkonu právní služby „účast u jednání“. Podle § 149 odst. 1, 160 odst. 1 o. s. ř. je náhrada nákladů řízení splatná ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupkyně žalobce.