9 C 137/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20 800 Kč k rukám zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , Anonymizováno, domáhal po žalovaném úhrady částky ve výši 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že s žalovaným uzavřel na základě objednávky žalovaného smlouvu o dílo dne , datum, , jejímž předmětem bylo vypracování projektu pro vydání stavebního povolení k novostavbě rodinného domu, jehož součástí bylo také zpracování projektové dokumentace k domovní čističce odpadních vod a přípojkám inženýrských sítí. Cena za toto dílo byla podle žalobce mezi účastníky sjednána pevnou částkou ve výši 60 000 Kč. Samotná cena pak zahrnovala vedle zhotovení projektové dokumentace také jednání jménem žalovaného s příslušnými správními úřady za účelem souhlasu se stavbou novostavby rodinného domu. Žalobce vystavil již dne , datum, fakturu č. , hodnota, znějící na částku 40 000 Kč, kterou žalovaný uhradil. Mezi účastníky pak bylo dohodnuto, že zbylá částka ve výši 20 000 Kč bude uhrazena po vydání souhlasného rozhodnutí ke stavbě ze strany příslušného stavebního úřadu. Dne , datum, žalovaný udělil žalobci na základě jejich dohody plnou moc pro vyřízení společného povolení novostavby rodinného domu na pozemcích p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Dne , datum, vydal příslušný stavební úřad rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, , jímž došlo k udělení souhlasu s ohlášením novostavby rodinného domu. Žalovaný si toto rozhodnutí vyzvedl osobně, přičemž až žalobce vystavil fakturu znějící na částku 20 000 Kč ze dne , datum, . Tato byla řádně žalovanému doručena s tím, že žalovaný měl uvedenou částku uhradit nejpozději do 15. 6. 2020, avšak toto neučinil. Částku pak neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 26. 5. 2023.

2. Žalovanému byla žaloba doručena do vlastních rukou dne 24. 8. 2023 ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ). Žalovaný se k žalobě vyjádřil až při jednání soudu konaném dne 31. 10. 2023, když namítl, že nikdy mezi účastníky nebylo dojednáno, že by měl žalovaný uhradit žalobci částku ve výši 60 000 Kč, když fakticky byla sjednána cena za dílo ve výši 40 000 Kč. Žalobce měl pro žalovaného zajistit v budoucnu i vydání tzv. energetického štítku, ale k tomuto již nedošlo. Stejně tak faktura ve výši 40 000 Kč byla podle žalovaného z hlediska jejího provedení fakturou konečnou, nebyla ani označena jako faktura zálohová. Zároveň žalovaný následně uvedl, že podle příslušných stavebních předpisů je součástí projektové dokumentace pro stavební řízení rovněž popis řešení systému vytápění a v návaznosti na to případně projekt či výkresy přípojek na veřejné rozvodné sítě příslušného média, tedy elektřiny či plynu. Na základě požadavku žalovaného bylo pro rodinný dům žalobcem vyprojektováno elektrické podlahové vytápění tvořené systémem topných kabelů a jako doplňkový zdroj tepla krbová vložka na dřevo s tím, že takto vyprojektovaný systém vytápění měl podle požadavku žalovaného umožnovat získání státní dotace. Projekt rodinného domu, včetně projektu systému vytápění, získal souhlas příslušného odboru stavebního úřadu dne , datum, . Až po získání tohoto souhlasu však žalobce sdělil žalovanému, že takto vyprojektovaný systém vytápění není pro získání dotace dostačující a pro splnění požadavků na získání dotace je nutné zvolit jiný systém vytápění. Následně žalobce vypracoval v srpnu 2020 projekt přípojky plynu, coby projektovou dokumentaci pro změnu stavby před dokončením a tuto založil do spisu vedeného ve věci předmětného stavebního řízení. Podle žalovaného se pak jednalo o odborné pochybení žalobce, které bylo pak žalobcem napraveno. Zároveň žalovaný namítl promlčení nároku s ohledem ke skutečnosti, že nebylo postaveno najisto, kdy mělo fakticky dojít ke splatnosti částky 20 000 Kč.

3. Žalobce s takovou obranou nesouhlasil, když sice učinil nesporným, že na základě požadavku žalovaného bylo pro rodinný dům žalobcem vyprojektováno elektrické podlahové vytápění tvořené systémem topných kabelů a jako doplňkový zdroj tepla krbová vložka na dřevo, avšak nesouhlasil s tím, že by žalobce byl schopen sám bez dalšího posoudit energetickou náročnost rodinného domu, když nesouhlasil s tím, že by vyprojektovaný systém vytápění měl podle požadavku žalovaného od počátku umožňovat získání státní dotace, neboť takové plnění bylo nemožné. Žalobce nemohl nic takového ani garantovat, ani se k takové činnosti nepřihlásil, když dotace poskytované v rámci programu Státního fondu životního prostředí Nová zelená úsporám 2015+ byly určeny pro novostavby v nízkoenergetickém provedení, přičemž posouzení, zda je konkrétní stavba v nízkoenergetickém provedení náleží energetickému specialistovi. Žalobce postupoval podle dispozic žalovaného a v době vyhotovování projektové dokumentace ani nemohl vědět, do jaké kategorie bude novostavba žalovaného zařazena. Uvedené posouzení z hlediska možné dotace provádí energetický specialista, který je schopen vypracovat energetický posudek až na základě kompletní projektové dokumentace k novostavbě, která musí obsahovat i způsob vytápění objektu. Žalobce sám není energetický specialista, není k tomu ani proškolen, ani nedisponuje příslušným softwarovým vybavením. O tom věděl i žalovaný, který byl informován, že za částku 25 000 Kč může být vyhotoven dotační projekt , jméno FO, , který měl upozornit žalobce, že návrh řešení vytápění rodinného domu nebude vyhovovat podmínkám udělení dotace. Z tohoto důvodu nabídl žalobce žalovanému, že by zpracoval změnu projektu na plynové vytápění. Žalovaný s tímto souhlasil, a proto udělil žalobci další plnou moc ve věci vyřízení umístění přípojky plynovodu k novostavbě žalovaného až , datum, . K námitce promlčení uvedl, že splatnost částky 20 000 Kč byla stanovena do sedmi dnů od vydání stavebního povolení, když splatnost tedy nastala k datu 15. 6. 2020 a prvním dnem, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé bylo dne 16. 6. 2020 a k promlčení nároku mohlo dojít k datu 17. 6. 2023, avšak žaloba byla podána dne 15. 6. 2023.

4. Na základě předložených důkazů účastníky, jejich tvrzení, jakož i na základě nesporných tvrzení účastníků, která vzal za svá vlastní skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 OSŘ učinil soud ve věci tato skutková zjištění:

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že smlouva o dílo byla uzavřena mezi účastníky v ústní formě, stejně tak nebylo sporu o tom, že předmětem díla bylo zhotovení projektové dokumentace, a rovněž také jednání s příslušnými správními úřady za účelem získání souhlasu se stavbou rodinného domu s tím, že toto byl sjednaný rozsah a obsah samotné smlouvy o dílo, přičemž žalovaný za tímto účelem udělil žalobci plnou moc pro vyřízení společného povolení novostavby rodinného domu na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, .

6. Dále mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne , datum, bylo vydáno rozhodnutí odboru výstavby Městského úřadu , adresa, č.j. , Anonymizováno, , jímž byl udělen souhlas s ohlášením novostavby rodinného domu žalovaného na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, .

7. Ze společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, s doložkou právních účinků (právní moci) k datu , datum, soud zjistil, že dne , datum, byl vydán souhlas se stavebním záměrem stavby rodinného domu v , adresa, , přičemž v tomto rozhodnutí bylo mj. uvedeno, že záměr obsahoval i vodovodní přípojku a zároveň bylo zjištěno, že vytápění rodinného domu bylo řešeno – navrženo jako elektrické podlahové vytápění tvořené systémem topných kabelů a jako doplňkový zdroj tepla krbová vložka na dřevo umístěná v obývacím pokoji. Ohřev vody měl být zajištěn elektrickým boilerem. Dále na jižní straně sedlové střechy měly být osazeny 2 fotovoltaické panely. Tento listinný důkaz tedy korespondoval s nespornými tvrzeními.

8. Z plné moci ze dne , datum, soud zjistil, že tato byla udělená ze strany žalovaného žalobci k vyřízení společného povolení novostavby rodinného domu na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, s tím, že tato plná moc byla udělena pro potřeby dotčených orgánů státní správy, samosprávy a Městského úřadu, Odboru výstavby, Odboru životního prostředí , adresa, .

9. Z faktury č. , hodnota, vydané dne , datum, soud zjistil, že byla vystavena , jméno FO, , tedy žalobcem, přičemž odběratelem je žalovaný , Jméno žalovaného, . Faktura byla vystavena na částku 40 000 Kč, v textu označení dodávky je uvedeno: „Fakturuji vám zálohu za projektovou dokumentaci akce novostavba rodinného domu v , adresa, na pozemcích parc. č. , Anonymizováno10. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byla vystavena žalobcem, přičemž odběratelem je opět žalovaný , Jméno žalovaného, . Faktura byla vystavena na částku 20 000 Kč splatnou dne , datum, . Ve faktuře pak bylo uvedeno: „Projektová dokumentace novostavba rodinného domu v , adresa, – doplatek.“11. Z předžalobní výzvy k zaplacení dlužné finanční částky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 20 000 Kč, když ostatně ani doručení této předžalobní výzvy žalovaný nijak nesporoval.

12. Z další plné moci ze dne , datum, udělené žalobcem žalovanému soud bezpečně zjistil, že žalovaný dne , datum, udělil žalobci plnou moc ve věci vyřízení územního souhlasu k umístění přípojky STL plynovodu k novostavbě rodinného domu na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Tato plná moc byla udělena pro potřeby dotčených orgánů státní správy, samosprávy a Městského úřadu, Odboru výstavby, Odboru životního prostředí , adresa, . Plná moc byla udělena i na doručování písemností.

13. Z rozhodnutí Městského úřadu , adresa, , odbor stavebního úřadu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud bezpečně zjistil, že byl vydán územní souhlas s umístěním stavby STL plynovodní přípojky a domovního plynovodu k novostavbě rodinného domu umístěné na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , přičemž toto rozhodnutí nebylo právní moci dne , datum, . Z rozdělovníku tohoto rozhodnutí soud zjistil, že rozhodnutí bylo doručováno oznamovateli, tj. žalovanému a zároveň i žalobci.

14. Z fotografie předkládané žalovaným soud mohl zjistit, že projekt přípojky plynu byl zpracován až v , Anonymizováno, ze strany žalobce.

15. Soud k důkazu také provedl projektovou dokumentaci stavby, novostavby rodinného domu v , adresa, , když tato obsahovala technickou zprávu, zprávu ohledně požárně-bezpečnostního řešení, zaměření, (ortofoto mapu) předmětné stavby, zákres novostavby do územního plánu obce , adresa, , další listiny týkající se začlenění novostavby do stávající zástavby. Dále se jednalo o jednotlivé nákresy, přílohu A) průvodní zprávu novostavby rodinného domu, dále souhrnnou zprávu, technickou dokumentaci k novostavbě rodinného domu, projektovou dokumentaci pro společné řízení – přípojka vody, technickou zprávu ohledně přípojky vody a technickou dokumentaci, přičemž vše bylo datováno v , Anonymizováno, . Další součást projektové dokumentace se pak týkala přípojky splaškové kanalizace a domovní čistírny odpadních vod, kdy opět zde byla souhrnná technická zpráva spolu s dokumentací a dále byla zpracována projektová dokumentace pro společné řízení – sjezd z místní komunikace a zpevněné plochy ve vztahu k novostavbě rodinného domu, když opět zde byla i souhrnná technická zpráva spolu s dokumentací. Veškerá dokumentace byla datována , Anonymizováno, . Soud pak bezpečně z těchto listin zjistil, že veškerá dokumentace byla zpracována žalobcem. Zhotovení této projektové dokumentace předcházelo vydání faktury znějící na částku 40 000 Kč jako částky zálohy na zpracování projektu novostavby rodinného domu umístěné na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Stejně tak vypracování této projektové dokumentace předcházelo i udělení plné moci ze dne , datum, .

16. Vydání rozhodnutí Městského úřadu , adresa, , odbor stavebního úřadu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a udělení plné moci ze dne , datum, ve vztahu k plynové přípojce pak předcházelo i vydání faktury ze dne č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku 20 000 Kč jako doplatku za vyhotovení projektu novostavby rodinného domu umístěné na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, .

17. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období od , datum, soud zjistil, že tento účet je veden na jméno žalobce, přičemž soud z tohoto výpisu z účtu zjistil, že dne , datum, byla zaevidována příchozí úhrada ze strany žalovaného , Jméno žalovaného, v částce 40 000 Kč.

18. Z nájemní smlouvy předkládané žalobcem soud zjistil, že tato byla uzavřena dne , datum, a týkala se předmětných prostor, kanceláře, kde došlo k jednání mez žalobcem a žalovaným s tím, že nájemní smlouva byla uzavíraná mezi společnostmi , právnická osoba, a , právnická osoba, . Zároveň byl předložen i půdorys konkrétních místností v podkroví, když k tomu, jak byla situována kancelář vypovídali i jednotliví svědci. (viz níže)

19. Ve vztahu k používaným programům, v nichž žalobce zpracovával faktury soud k důkazu provedl zálohovou fakturu vystavenou společností , právnická osoba, ., když první faktura znějící na částku 40 000 Kč byla vystavena žalobcem v jiném programu a v programu této společnosti v rámci aplikace , Anonymizováno, byla vystavena druhá faktura v roce , Anonymizováno, znějící na částku 20 000 Kč. O tom, že žalobce řádně evidoval vydané faktury v roce , Anonymizováno, svědčil i seznam všech vydaných faktur , jméno FO, , které byly vystaveny v online fakturační službě , Anonymizováno, , kde byla žalobcem zaevidována i faktura na částku 20 000 Kč ze dne , datum, na jméno žalovaného, splatná k datu , datum, .

20. Z předložené SMS zprávy adresované žalovanému ze strany svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek psal přímo žalovanému: „Ahoj , jméno FO, , zavolej , jméno FO, , jak to bude s tou zálohou – chce už na tom začít pracovat, což bez peněz jaksi nejde. Tak se domluvte, díky. , jméno FO, “ Samotná SMS zpráva byla datována dne , datum, (čtvrtek), přičemž uvedené korespondovalo i s tím, že platba ve výši 40 000 Kč na účet žalobce byla žalovaným pak provedena dne , datum, . I v této SMS zprávě se pak hovořilo o „záloze“.

21. V tomto kontextu pak soud k důkazu také provedl výslech svědka , jméno FO, , který spolupracuje s žalobcem, přičemž zároveň zná i žalovaného. V inkriminované době sídlil ve stejné budově jako žalobce, přičemž svědek podniká v oblasti nemovitostí a sjednávání úvěrů a žalobce byl součástí projekční kanceláře, která mj. pro svědka zpracovávala tzv. energetické štítky, právě i v souvislosti se sjednáváním hypotečních úvěrů. Žalovaného zná svědek především s ohledem na to, že zná jeho rodiče. Právě s žalovaným řešil v roce , Anonymizováno, možnosti hypotéky, což bylo následně řešeno jiným způsobem, ale v této souvislosti se jej žalovaný dotázal, zda nezná nějakého projektanta. Svědek vzal žalovaného k žalobci, představil je a žalobce na této schůzce měl seznámit žalovaného, co všechno bude v případě projektu novostavby zajistit. Svědek byl u této schůzky a byl také u toho, když byla mezi žalobcem a žalovaným sjednána cena za projekt ve výši 60 000 Kč s tím, že bylo mezi nimi dojednáno, že žalovaný uhradí zálohu 40 000 Kč. Co se týkalo doplacení částky 20 000 Kč, tak svědek potvrdil, že doplatek se obecně řešil do týdne od vydání stavebního povolení. Rozhodně to nebývala delší doba. Podle svědka byla taková cena za projekt relativně nízká, ale byla to záležitost žalobce a žalovaného. Svědek vzal žalovaného k žalobci i z toho důvodu, že žalovanému důvěřoval, neměl důvod pochybovat o tom, že vše bude v pořádku. Právě i z tohoto důvodu nechápal, proč žalovaný nezaplatil za dodané dílo. Svědek si nebyl jistý, zda už při první schůzce, u níž byl svědek, byla řešena otázka dotace, když svědek vypověděl, že dotace řešil jiný spolupracovník žalobce, , Anonymizováno, . Cena za vyřízení dotace, tedy za zpracování dotačního projektu pak byla 25 000 Kč. Schůzka trvala cca 15 minut. Pak se svědek dozvěděl od žalobce, že jej žalovaný požádal o nějakou změnu projektové dokumentace. Svědek se o věc zajímal, protože žalobce a žalovaného propojil, oba je znal, žalovaný byl synem jeho kamaráda. Svědek nechápal, proč ten doplatek ceny díla žalovaný neuhradil. Měl za to, že pokud žalovaný uhradil zálohu ve výši 40 000 Kč, tak tím dal jasně najevo, že souhlasil i s tím, jak bude dílo provedeno a zároveň, jaká byla sjednána cena díla.

22. Dále ve věci vypovídal spolupracovník žalobce, , jméno FO, , který s žalobcem řešil v rámci projektu některé detaily, jako například tloušťku zateplení, otázky způsobu vytápění apod., aby pak projekt odpovídal i možnostem získání státní dotace. Svědek ročně takto realizoval stovky dotačních projektů. V řádu desítek projektů se to pohybovalo i v roce , Anonymizováno, , když měl společnou kancelář s žalobcem. Sám svědek si na žalovaného už nepamatoval. (Ostatně při jeho výpovědi i sám žalovaný uvedl, že si na svědka nepamatuje, pozn. soudu) Svědek u jednání s investory nebyl, protože býval maximálně při jednáních, když se již řešila například otázka izolantů z hlediska možného dotačního projektu a možnosti čerpání dotace. Nebyl tedy ani u jednání mezi žalobcem a žalovaným. S žalobcem měli v podstatě 2 kanceláře. Do jedné byl přímo vchod z chodby a druhá byla takto propojená, byl tam prostor odpovídající nějakému sekretariátu, kde byly mapy, odkládací prostor, malá kuchyňka s mikrovlnkou, lednicí a rychlovarnou konvicí, přičemž na to navazovala právě již kancelář. Svědek nic nevěděl o ceně za dílo, svědek i žalobce si stanovovali cenu za projekt zcela samostatně a vzájemně si do těchto věcí nezasahovali.

23. Další slyšená svědkyně , jméno FO, , manželka , Anonymizováno, , vypověděla, že určitě byla na schůzce s žalobcem a byla u toho, kdy se dojednala cena za dílo ve výši 40 000 Kč. Nikdy neviděla další fakturu na 20 000 Kč, ani nic nevěděla o tom, že by měl žalovaný cokoliv žalobci dlužit. To se měla dozvědět, až když měla jít k soudu, o čemž ji žalovaný informoval. Na první schůzce se podle svědkyně řešily veškeré detaily stavby a schůzka určitě trvala déle. Nikdo jiný na této schůzce nebyl, jen svědkyně, žalovaný a žalobce. Do kanceláře je uvedl jiný muž, který ale při jednání nebyl. Svědkyni řekl žalovaný, že má kontakt na žalobce, že se s ním domluvil a svědkyně měla za to, že předtím žádná schůzka mezi žalobcem a žalovaným neproběhla. Ohledně dotací jim mělo být řečeno, že dotační projekt by se musel platit zvlášť, přičemž svědkyně se dál o žádné věci nestarala, všechno zařizoval už jen žalovaný. Rozhodně se však svědkyně účastnila první schůzky, kde ukázali žalobci svou představu rodinného domu. Řešili se všechny detaily. Svědkyně také popsala, jak vypadala kancelář, kde schůzka probíhala. Měla to být jedna místnost, kde byly dva stoly proti sobě, byly tam počítače. Tato schůzka mohla podle svědkyně trvat tak hodinu. Podle svědkyně bylo normální, že na schůzce byla spolu s manželem, stejně tak i to, že následně již věci řešil pouze její manžel, tj. žalovaný. Svědkyně pak ani nic nevěděla o splatnosti faktury na 40 000 Kč.

24. Konečně soud k důkazu provedl i účastnický výslech žalobce, přičemž z této výpovědi soud mohl zjistit, že žalovaného k žalobci skutečně přivedl svědek , jméno FO, . Podle této výpovědi schůzka proběhla i za účasti uvedeného svědka a bylo na ní dojednáno, že cena díla bude 60 000 Kč a sám žalovaný se zavázal k zaplacení zálohy ve výši 40 000 Kč, což sám nabídl. Zbylá částka 20 000 Kč měla být uhrazena do týdne po vydání pravomocného stavebního povolení. Žalobce se nikdy na žádném jednání nesetkal s manželkou žalovaného. Podle žalobce nejspíš další osobní schůzka nebyla, vše probíhalo následně prostřednictvím telefonátů a emailové komunikace. Podklady měl žalobce od žalovaného v elektronické podobě. Co se týkalo změny v podobě projektu plynové přípojky, pak podle žalobce se až následně žalovaný začal zajímat o dotaci, respektive , jméno FO, je upozornil, že v případě Nové zelené úsporám byl základním požadavkem, aby dům byl vytápěn plynem. Původní požadavek žalovaného byl na elektrické vytápění, o čemž svědčil i samotný projekt a rozhodnutí příslušného orgánu. Žalovaný tedy požádal žalobce o změnu projektu a žalobce tedy vyhotovil projekt plynové přípojky. Nemělo to žádný vliv na stavbu, jenom došlo k této změně, přičemž žalobce již nic po žalovaném nepožadoval, protože to vnímal jako součást původního projektu. S ohledem k tomu, že ale ani tak žalovaný částku 20 000 Kč nezaplatil, sešlo i z projektu Nové zelené úsporám. Žalobce upomínal žalovaného o zbylou částku 20 000 Kč, přičemž spíše se setkal s různými výmluvami. Ještě po doručení předžalobní upomínky jej žalovaný kontaktoval a sliboval, že částku uhradí, že mu má počkat do další výplaty. Žalobce ještě doplnil, že v kalkulovaných nákladech činí projekt cca 6 % z hodnoty stavby. Podle žalobce tak stavba, kterou pro žalovaného projektoval byla v hodnotě cca 3 500 000 Kč a v takovém případě by běžná cena projektu byla kolem 160 000 Kč. Částka 60 000 Kč tak byla ze strany žalobce naprosté minimum.

25. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedená shodná (nesporná tvrzení účastníků), jakož i o shora uvedené listinné důkazy a rovněž o výslechy svědků i účastnický výslech žalobce. Soud neměl jakékoliv pochybnosti o pravosti provedených důkazů, stejně tak ani nepochyboval o věrohodnosti svědeckých výpovědí slyšených svědků , jméno FO, a , jméno FO, , když v tomto případě nezjistil jakékoliv důvody, pro něž by snad tito dva svědci vypovídali vědomě nepravdivě, kdy jistě neměli svědci žádný zájem na výsledku tohoto sporu, nadto svědci vypovídali podle názoru soudu spontánně, nejednalo se o výpovědi vykalkulované. Svědci pak byli řádně poučeni ve smyslu § 126 odst. 1 OSŘ o následcích podání vědomě nepravdivého či křivého svědectví, a soud tak ani neměl důvodu pochybovat o pravdivosti učiněných výpovědí ze strany těchto svědků, zvláště pak s ohledem na další provedené důkazy, a s přihlédnutím i k účastnické výpovědi žalobce. I účastnická výpověď žalobce byla prostá jakéhokoliv „přehrávání“, kdy žalobce v podstatě velmi úsporně a věcně odpovídal k dotazům soudu s tím, že jeho výpověď plně korespondovala i s výpovědí slyšených svědků. Soud pak byl přesvědčený, že výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, byly věrohodné i s ohledem na jejich korespondenci s jinými řádně provedenými listinnými důkazy, přičemž všechny tyto důkazy poskytovaly ucelený řetězec důkazů ve vztahu k předmětu tohoto řízení, a to i v kontextu nesporných skutečností mezi účastníky. Soud však neuvěřil slyšené svědkyni , jméno FO, , jejíž výpověď nepovažoval za věrohodnou. Svědkyně totiž podle přesvědčení soudu nevypověděla pravdivě o okolnostech projednávané věci, když tato svědkyně sice mohla popsat, jak vypadala kancelář žalobce, ale zároveň vypověděla, že do kanceláře byla s žalovaným uvedena spolupracovníkem žalobce, avšak jediný spolupracovník žalobce v kanceláři, kterou spolu sdíleli, byl svědek , jméno FO, , avšak tento se nikdy s žalovaným nesetkal, tedy nemohl se setkat ani se svědkyní, když ostatně i sám žalovaný uvedl, že tohoto svědka v minulosti nikdy neviděl. Zároveň svědkyně vypovídala jednoznačně v rozporu s tím, co bylo fakticky soudem zjištěno z výpovědi svědka , jméno FO, , potažmo svědka , jméno FO, . Stejně tak ale svědkyně vlastně vůbec nevěděla, jak byla celá věc řešena, protože vše řešil pouze žalovaný, jak ostatně sama uvedla. Podle přesvědčené soudu tak svědkyně u žádného dalšího jednání nebyla přítomná, rozhodně pak nebyla přítomná u schůzky, kde se měla řešit cena díla, která byla podle názoru soudu bezpečně dojednána na 60 000 Kč. Nevěrohodnost svědkyně pak podtrhovalo i to, že fakticky nebyla ani ze strany žalovaného informována, že obdržel fakturu na 20 000 Kč, že obdržel předžalobní výzvu, a nakonec se o všem dozvěděla až po podání žaloby. Svědkyně tedy ani nemohla tušit, jaká jednání mezi žalobcem a žalovaným byla vedena. Pokud by se účastnila první schůzky, pak by jistě o tomto vypověděl svědek , jméno FO, , který určitě neměl žádný zájem na tom, aby vypovídal ve věci nepravdivě, jak bylo již uvedeno shora, přičemž tento svědek jednoznačně bez pochybností uvedl, že na první schůzce mezi žalobcem a žalovaným, kde byla dohodnuta i cena za dílo, byl přítomen i on, avšak nikdo další.

26. Soud pak již další důkazy neprováděl, když na navrhovaném účastnickém výslechu žalovaného již sám žalovaný (jeho zástupce) netrval, odůvodnil to předchozím úrazem hlavy. Zároveň ani nebylo rozumného důvodu provádět další důkazy nad rámec důkazů provedených, neboť se toto jevilo jako nadbytečné s ohledem na předmět řízení a na učiněná skutková zjištění soudem z provedených důkazů, která byla spolehlivým podkladem pro závěr o skutkovém stavu věci. Ostatně ani účastníci po řádném poučení ve smyslu § 119a odst. 1 OSŘ již žádné další důkazy ani neoznačili.

27. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, pak tento se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Podstatné bylo, že mezi účastníky byla platně v ústní formě sjednána smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení projektové dokumentace, a rovněž také jednání s příslušnými správními úřady za účelem získání souhlasu se stavbou rodinného domu s tím, že toto byl sjednaný rozsah a obsah samotné smlouvy o dílo, přičemž žalovaný za tímto účelem udělil žalobci plnou moc pro vyřízení společného povolení novostavby rodinného domu na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Žalobce se pak dohodl s žalovaným na ceně díla ve výši 60 000 Kč, která byla jako konečná cena díla, přičemž bylo dohodnuto, že žalovaný uhradí nejprve zálohu ve výši 40 000 Kč a následně doplatí 20 000 Kč po pravomocném rozhodnutí o umístění stavby (stavební povolení). Žalobce tak vystavil na základě dohody mezi ním a žalovaným fakturu č. , hodnota, vydané dne , datum, znějící na částku 40 000 Kč, přičemž splatnost byla stanovena dne 1. 7. 2019. V textu označení dodávky je uvedeno: „Fakturuji vám zálohu za projektovou dokumentaci akce novostavba rodinného domu v , adresa, na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, .“ Uvedená faktura byla řádně doručena žalovanému, avšak již ve vztahu k samotné záloze byl žalovaný v prodlení, když až po dotazu svědka , jméno FO, a urgencích uhradil zálohu dne 12. 8. 2019. O tom, že do zaplacení zálohy žalobce na dohodnutém díle v podobě projektu rodinného domu nepracoval svědčila jednoznačně i datace na projektové dokumentaci , Anonymizováno, , což bylo logické, neboť projektová dokumentace je velmi specifické dílo svou povahou, když pokud by žalobce vypracovával projekt před uhrazením zálohy, hrozilo by, že by ničeho zaplaceno nebylo, fakticky by bylo možné od takové smlouvy o dílo odstoupit, avšak již zpracované dílo by bylo nepoužitelné pro kohokoliv jiného s ohledem na konkrétní podmínky a situaci projektovaného rodinného domu. Projekt byl ze strany žalobce řádně zhotoven, přičemž dne , datum, bylo vydáno rozhodnutí odboru výstavby Městského úřadu , adresa, č.j. , Anonymizováno, , jímž byl udělen souhlas s ohlášením novostavby rodinného domu žalovaného na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Ze společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, s doložkou právních účinků (právní moci) k datu , datum, soud zjistil, že dne , datum, byl vydán souhlas se stavebním záměrem stavby rodinného domu v , adresa, , přičemž v tomto rozhodnutí bylo mj. uvedeno, že záměr obsahoval i vodovodní přípojku a zároveň bylo zjištěno, že vytápění rodinného domu bylo řešeno – navrženo jako elektrické podlahové vytápění tvořené systémem topných kabelů a jako doplňkový zdroj tepla krbová vložka na dřevo umístěná v obývacím pokoji. Ohřev vody měl být zajištěn elektrickým boilerem. Dále na jižní straně sedlové střechy měly být osazeny 2 fotovoltaické panely. Jestliže pak bylo mezi účastníky dojednáno, že zbylá částka ve výši 20 000 Kč bude uhrazena do týdne od pravomocného stavebního povolení, pak logicky žalobce vystavil fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 20 000 Kč splatnou dne 15. 6. 2020. Ve faktuře pak bylo uvedeno: „Projektová dokumentace novostavba rodinného domu v , adresa, – doplatek.“ Žalovaný fakturu řádně obdržel a měl ji tedy uhradit nejpozději k datu 15. 6. 2020, což však neučinil a této povinnosti objednatele sjednané mezi účastníky se vyhýbal. I přes tuto skutečnost ale žalobce pro žalovaného ještě zpracoval změnu projektu v průběhu realizace, kdy k jeho žádosti vypracoval až v průběhu konce roku , Anonymizováno, projekt umístění přípojky STL plynovodu k novostavbě rodinného domu na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , k čemuž mu byla žalovaným udělena plná moc ze dne , datum, . Tato změna byla ze strany žalovaného požadována z důvodu možnosti čerpání dotace v rámci dotačního projektu Nová zelená úsporám, avšak právě vzhledem k tomu, že žalovaný se ani pak neměl k doplacení částky 20 000 Kč, následně již projekt dotace nebyl realizován, ač byl rozhodnutím Městského úřadu , adresa, , odbor stavebního úřadu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, vydán územní souhlas s umístěním stavby STL plynovodní přípojky a domovního plynovodu k novostavbě rodinného domu umístěné na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , přičemž toto rozhodnutí nebylo právní moci dne , datum, . Žalovaný pak částku 20 000 Kč jakožto doplatek ceny díla neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky, přičemž s úhradou částky ve výši 20 000 Kč byl v prodlení od 16. 6. 2020 s tím, že tedy právo na zaplacení částky ve výši 20 000 Kč mohlo být v tento okamžik poprvé uplatněno i u orgánu veřejné moci a nemohlo tak dojít k promlčení nároku. (viz právní hodnocení)

28. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

29. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum uzavření smlouvy o dílo soud posuzoval závazkový vztah účastníků podle příslušných ustanovení NOZ.

30. Nejprve se soud zabýval uplatněnou námitkou promlčení, když podle § 609 NOZ platí, že nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

31. Ve smyslu § 619 odst. 1 NOZ Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

32. Na projednávanou věc se pak vztahuje obecná promlčecí doba v trávní tří let, která je takto stanovená v § 629 odst. 1 NOZ.

33. Z hlediska počítání lhůt pak bylo třeba vyjít z ustanovení § 605 odst. 1 NOZ, kdy podle uvedeného platí, že lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Podle odst. 2 pak konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.

34. S ohledem ke skutečnosti, že žalovaný měl uhradit částku ve výši 20 000 Kč nejpozději do data 15. 6. 2020, kdy toto datum bylo uvedeno na příslušné faktuře jako datum splatnosti uvedené částky, v případě, že tak neučinil, mohl žalobce poprvé nárok uplatnit dnem následujícím, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou žalované částky. Za tohoto stavu věci tak nemohlo dojít k promlčení nároku žalobce, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 15. 6. 2023.

35. Dále se pak soud zabýval věcně nárokem uplatněným ze strany žalobce vůči žalovanému, přičemž nebylo pochyb o tom, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 a násl. NOZ. Tak podle § 2586 odst. 1 NOZ se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu, přičemž podle odst. 2 je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

36. Ve smyslu § 2604 NOZ je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno, kdy podle § 2610 odst. 1 NOZ právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

37. Z hlediska výše uvedeného právního vymezení pak soud dospěl k jednoznačnému závěru, že mezi účastníky byla uzavřena v ústní formě smlouva o dílo na základě objednávky a dodaných podkladů a dispozic žalovaného, přičemž žalobce splnil povinnosti vyplývající z této ústně specifikované a precizované smlouvy, když dílo podle smlouvy zhotovil (provedl), o čemž svědčila projektová dokumentace, stejně tak o tom, že dílo bylo řádně provedeno a předáno, svědčilo i vydané stavební povolení ve vztahu k novostavbě rodinného domu umístěné na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Mezi účastníky pak byla sjednána konečná cena díla ve výši 60 000 Kč s tím, že žalovaný uhradil na základě dohody mezi účastníky zálohu na vypracování díla (projektové dokumentace) ve výši 40 000 Kč a po pravomocném stavebním povolení dne , datum, měl povinnost uhradit řádně vyfakturovanou zbylou částku za dílo ve výši 20 000 Kč, a to nejpozději do 15. 6. 2020, tedy v obvyklé lhůtě 7 dnů od data pravomocného rozhodnutí o povolení umístění stavby ze strany příslušného stavebního úřadu, když žalobce pro žalovaného zajišťoval i podání žádosti a veškeré činnosti při jednání s dotčeným stavebním úřadem. Žalovaný ani přes urgence tuto částku neuhradil a dostal se tak i do prodlení s její úhradou od 16. 6. 2020. Podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud tak s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh, který mu vznikl, neuhradil, ačkoliv k tomu byl řádně vyzván žalobcem, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému zákonnému úroku z prodlení, který byl žalobcem požadován. (výrok I.)

38. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, v odměně právní zástupkyně žalobce za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty 20 000 Kč tj. 1 900 Kč, když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za 9 úkonů právní služby tj. ve výši 17 100 Kč (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za 9 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 2 700 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006). Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku 20 800 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)