58 Co 270/2024

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Pazderského a soudkyň Mgr. Magdaleny Bačíkové a Mgr. Magdalény Gargulákové ve věci žalobkyň: a) Jméno žalobkyně A , narozená dne Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B , narozená dne Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B obě zastoupeny advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o uvedení bytu do předešlého stavu o odvolání žalobkyň proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne datum , č. j. č. j. ,

I. Rozsudek soudu I. stupně se v odvoláním napadených výrocích II, III a IV potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , č. j., , Okresní soud ve , adresa, (soud prvního stupně)výrokem I uložil žalované povinnost provést v kuchyni tzv. zadního bytu nacházejícího se v domě č. p. , číslo, , který je součástí pozemků p. č. st. , číslo, a p. č. st. , číslo, v k. ú. , adresa, , následující úpravy (pro účely odůvodnění tohoto rozsudku formulováno zjednodušeně): zaslepit rouru od digestoře a zapravit omítky kolem ní, zazátkovat trubku od plynu, zaomítat rýhy po vytrhaných a vysekaných vnitřních rozvodech elektřiny, případně jiných armatur, osadit a napojit na vnitřní rozvod elektrické energie bílý hranatý plastový vypínač a připojit jej na stávající přípojný drát elektrického rozvodu ke svítidlu uprostřed stropu, připojit na tento drát objímku žárovky a žárovku, namontovat a napojit na vnitřní rozvod elektrické energie celkem 3 bílé plastové hranaté zásuvky, namontovat a zprovoznit 2 elektrické plastové hranaté bílé vypínače, jeden z nich propojit s drátem od svítidla uprostřed stropu nad schodištěm a druhý s drátem od někdejšího svítidla uprostřed kuchyně,to vše do 15 dnů od zpřístupnění tzv. zadní bytové jednotky ze strany žalobkyň;výrokem II zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhaly toho, aby soud uložil žalované povinnost provést v tomtéž tzv. zadním bytě následující úpravy (pro účely odůvodnění tohoto rozsudku formulováno zjednodušeně): očistit od plísní a nečistot hlavní vchodové dveře, odstranit plísně a obnovit bílé nátěry vnitřních dveří, zazdít vysekaný otvor ve zdi, odstranit zpuchřelé omítky, sanovat zdi a stropy proti plísni, odstranit hmoždinky ve zdech a stropech, obnovit omítky a výmalbu, vyčistit radiátory a parapetní desky, položit koberec (v ložnici), podlahovou krytinu z PVC (v kuchyni) v kotelně instalovat rouru a koleno pro odvod spalin z kotle do komína a zajistit revizí zprávu, obnovit přívod plynu z veřejné distribuční sítě a napojení stávajícího kotle, zajistit revizní zprávu obnovit přívod vody z vnější distribuční sítě a napojení na rozvody v bytě, zajistit zprávu o této tlakové zkoušce, vypínače propojit s dráty elektrického rozvodu ke svítidlům, připojit objímky žárovek a žárovky, propojit vnitřní rozvody elektřiny s vnitřní rozvodnou skříní, osadit vnitřní rozvodnou skříň jističi a vypínači, zajistit revizní zprávu na elektroinstalace, obnovit připojení vnější rozvodné skříně k vnější distribuční síti elektrické rozvodné soustavy, v kuchyni umístit a zprovoznit digestoř, vyzdít vnější pravý roh radiátorového výklenku, opravit omítku, namontovat a zprovoznit zásuvky, obnovit přívod teplé a studené vody, odzkoušet průchodnost odpadních trubek, obnovit dodávky plynu a zajistit revizní zprávu, v obývacím pokoji (pokoj s krbem a balkónovými dveřmi ve 2. podlaží) obnovit vnitřní omítku, obnovit hrany omítky v radiátorovém výklenku, namontovat elektrický vypínač a připojit jej k vnitřnímu rozvodu elektrické energie, připojit objímku a žárovku, opravit a omítnout díru v omítce, obnovit výmalbu všech stěn a stropu;výrokem III vyslovil, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení;výrokem IV zavázal žalobkyně zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, společně a nerozdílně náklady řízení státu ve výši 9.245,01 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Po provedeném dokazování po skutkové stránce uzavřel, že žalobkyně a) a b) jsou spoluvlastnicemi každá k id. ½ nemovitostí pozemku p. č. st. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , pozemku p. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.ev., bydlení, a p. č. , číslo, zahrada. Součástí domu č. p. , číslo, , stojícího na pozemku p. č. st. , číslo, , je i objekt k bydlení stojící na pozemcích p. č. st. , číslo, a p. č. st. , číslo, .

3. Žalobkyně a) nemovitosti nabyla Darovací smlouvou a Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne , datum, od svých rodičů, tj. od žalobkyně b) a jejího tehdejšího manžela , jméno FO, , přičemž bylo pro oba dárce, tedy i pro , jméno FO, , zřízeno k domu č. p. , číslo, věcné břemeno bydlení a užívání, kdy byli oprávněni doživotně užívat volné podkrovní místnosti uvedeného domu s tím, že obdarované zůstalo k dispozici 1. patro domu. Žalobkyně b) následně id. ½ těchto nemovitostí nabyla od žalobkyně a) Smlouvou darovací ze dne , datum, .

4. V roce , rok, (kdy již nebyl vlastníkem domu a na základě věcného břemene bydlení a užívání byl oprávněn užívat volné podkrovní místnosti domu) provedl , jméno FO, v domě č. p. , číslo, a v přístavbě domu stojící na pozemcích p. č. , číslo, a p. č. , číslo, stavební úpravy, kdy ze sklepa v 1. podlaží domu vybudoval sociální zařízení a ložnici, dále vybudoval schodiště z 1. podlaží domu do 2. podlaží domu a z ložnice a šatny za pokojem s krbem vybudoval kuchyň, čímž fakticky vznikl tzv. zadní byt.

5. V Dohodě o užívání nemovitosti ze dne , datum, se pak žalobkyně a) a , jméno FO, dohodli na pokojném užívání nemovitostí na pozemcích p. č. st. , číslo, , p. č. , číslo, , p. č. , číslo, a p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, do doby právní moci soudního rozhodnutí ve věci sp. zn. , sp. zn., s tím, že , jméno FO, bude ke svému bydlení užívat část domu, kterou si stavebně oddělil, tj. obytné prostory v suterénu a přízemí západní části přístavby nacházející se na pozemku p. č. , číslo, , a žalobkyně a) bude užívat zbytek nemovitostí, přičemž si vzájemně nebudou v užívání takto vymezených částí bránit. V rámci protokolu o jednání ze dne , datum, ve věci sp. zn. , sp. zn., obě strany uzavření této dohody a její naplnění potvrdily a fakticky to respektovaly i nadále.6. , jméno FO, pak zadní bytovou jednotku užíval dál, a to později i se svojí novou manželkou – žalovanou. Ta se z předmětné zadní bytové jednotky odstěhovala a vyklidila ji krátce (tři dny) po pohřbu svého manžela , jméno FO, , tzn. ještě v , datum, , což potvrdila ve své výpovědi svědkyně , příjmení, , která tam pak chodila 1x týdně větrat, přičemž klíče měla od žalobkyně a), resp. možná od žalované. Byt byl prázdný, nebyl tam žádný nábytek, šatstvo apod. To, že , příjmení, chodila do zadní bytové jednotky větrat, potvrdila i žalobkyně a) s tím, že za to byla ráda; nevěděla ale, od koho měla klíče. Výpovědí žalobkyně a), jejího manžela , tituly před jménem, , jméno FO, a jím pořízenými fotografiemi bytu bylo prokázáno, že nejpozději od , datum, , kdy žalobkyně a) se svým manželem , tituly před jménem, , jméno FO, po výměně zámku dveří ze dvorku vstoupili do bytu, byla předmětná bytová jednotka prázdná, čistá, nepoškozená a v pořádku.

7. Nejpozději od , datum, měla žalobkyně a) klíče od zadní bytové jednotky (od vyměněného zámku od dveří ze dvorku), od , datum, pak měla též klíče od balkonových dveří, kdy tyto získala od zámečníka , příjmení, .

8. Při stěhování žalovaná nechala odmontovat kuchyňskou linku s příslušenstvím, čímž vznikl stav, kdy v kuchyni v místech u kuchyňské linky chybí zásuvky, vypínače, odpadové a plynové trubky nejsou zaslepené, po digestoři vznikl nezapravený otvor, na stěnách pod kuchyňskou obkladovou deskou jsou rýhy vzniklé při jejím uchycení.

9. Po svém odstěhování žalovaná zařídila ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny do zadní bytové jednotky (k datu , datum, ) a demontáž elektroměru (dne , datum, ), ukončení odběru plynu a demontáž plynoměru, k níž došlo , datum, bez přítomnosti žalované, pouze za účasti svědkyně , příjmení, . K datu , datum, si žalovaná nahlásila nový trvalý pobyt na adresu , adresa, .

10. Žalobkyně zjistily poškození zadní bytové jednotky včetně odpojení elektřiny, plynu a vody dne , datum, . Při ohledání na místě samém dne , datum, byly zjištěny další vady zadní bytové jednotky jako např. špinavé výmalby, omítky někde odpadávají (v kuchyni pod oknem), někde chybí (kolem bývalé digestoře), někde jsou v nich rýhy (na stěně u linky mezi horními a dolními skříňkami kuchyňské linky). Na dveřích na WC byla patrná plíseň. Skříň s jističi v bytě je prázdná a jsou v ní jen dráty. Kotel je odpojený od plynu, vody a vypojený ze zásuvky. Skříň od elektriky na fasádě domu je vybrakovaná a kabel je vysekaný ze zdi. Ve vodovodní šachtě je upadlý a nefunkční vodoměr. Podrobně jsou pak tyto vady zdokumentovány, zaměřeny a popsány ve znaleckém posudku znalce , tituly před jménem, , příjmení, a ústním doplňku tohoto znaleckého posudku.

11. Tyto vady musely nepochybně vzniknout v době po odstěhování žalované ze zadní bytové jednotky, nepochybně i v době po , datum, , neboť právě toho dne do zadní bytové jednotky po výměně zámku dveří ze dvorku vstoupila žalobkyně a) a její manžel , tituly před jménem, , jméno FO, , kteří hodnotili stav bytu jako normální, čistý, nezničený. Žalovaná přitom v té době přístup do zadní bytové jednotky neměla. I kdyby si totiž ponechala klíče od zadní bytové jednotky, tak žalobkyně a) nechala dne , datum, vyměnit zámek dveří ze dvora a tím bytovou jednotu žalované znepřístupnila. Faktem ovšem je, že ani žalobkyně v pozdějším období (po , datum, ) neměly přístup do zadní bytové jednotky, protože by musely jít přes pozemek žalované a ta je tam nechtěla pouštět a musely si ho vymoci soudně.

12. Návrhy na doplnění dokazování výslechem znalce , příjmení, a znaleckými posudky z oboru vodo, topo, plyn, elektro soud zamítl jako nadbytečné, protože jich pro rozhodnutí nebylo třeba.

13. V rámci právního hodnocení věci soud konstatoval, že předmětný zadní byt není bytovou jednotkou ve smyslu zákona, nýbrž jen částí domu č. p. , číslo, , která pro zjednodušení a přehlednost je pro účely tohoto rozhodnutí nazývána jako zadní bytová jednotka či zadní byt.

14. Protože žalobkyně jsou vlastnicemi domu č. p. , číslo, , včetně tzv. zadní bytové jednotky, mají aktivní legitimaci pro to, aby se podle § 1042 zák. 89/2012 Sb., občanského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) domáhaly ochrany proti každému, kdo neprávem do jich vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že jim věc zadržuje. Pasivní legitimace žalované je dána tím, že tuto tzv. zadní bytovou jednotku až do , datum, užívala, a to jako manželka , jméno FO, , který ji užíval jednak na základě Darovací smlouvy a Smlouvy o zřízení věcného břemene, jednak na základě Dohody o užívání nemovitosti ze dne , datum, . Na žalovanou lze částečně aplikovat ustanovení týkající se nájemce bytu, neboť jsou svojí povahou jejímu postavení nejbližší; konkrétně § 2213 a násl. o. z., alespoň pokud jde o povinnost řádného užívání, § 2257 o. z., pokud jde o udržování bytové jednotky ve stavu způsobilém k užívání či § 2292 o. z., pokud jde o předání bytové jednotky ve stavu, v jakém ji převzala, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání.

15. Když žalovaná tzv. zadní bytovou jednotku opouštěla, nechala odmontovat kuchyňskou linku – horní a dolní skříňky, obkladovou desku mezi skříňkami a digestoř, dále zásuvky a vypínače, co byly u linky, resp. přímo na desce kuchyňské linky a linoleum na podlaze. Z ložnice si žalovaná odnesla koberec. Žalovaná mimo jiné i jako jediná dědička po zemřelém , jméno FO, nepochybně byla oprávněná si ze tzv. zadní bytové jednotky odnést ty věci, které jí patřily, a to mimo jiné kuchyňskou linku, digestoř, lino v kuchyni a koberec nebo ložnici. Rovněž tak nelze žalované vyčítat, že po odstěhování nechala odpojit elektřinu a plyn, protože jinak by to musela dál platit, a že si zřídila vlastní vodovodní přípojku, aby byla nezávislá na žalobkyních.

16. Odstěhováním kuchyňské linky s příslušenstvím ale vznikl stav, kdy v kuchyni v místech u kuchyňské linky chybí zásuvky, vypínače, odpadové a plynové trubky nejsou zaslepené, po digestoři vznikl nezapravený otvor, na stěnách pod kuchyňskou obkladovou deskou jsou rýhy vzniklé při jejím uchycení. Tento stav je nepřijatelný, neboť neodpovídá tomu, jak by tzv. zadní bytová jednotka měla po odstěhování žalované ve smyslu ustanovení § 2292 o. z. vypadat. Když žalovaná odstranila kuchyňskou linku, měla v kuchyni zaslepit odpadní rouru, zazátkovat trubku od plynu, zaslepit rouru od digestoře a zapravit omítky kolem ní, zaomítat a vyrovnat do roviny s okolním povrchem veškeré rýhy v omítce pod zadní deskou kuchyňské linky, namontovat tam zpátky zásuvky a vypínače a ty znovu propojit s dráty elektrického rozvodu svítidel. Stručně řečeno, měla dát kuchyň do stavu místnosti určené k užívání, byť bez kuchyňské linky. To však žalovaná neučinila, ba naopak, nechala tuto místnost ve stavu nezpůsobilém jakémukoliv užívání. Proto jí k tomu zavázal rozsudkem soud, když mj. přesně specifikoval, jakým způsobem tak má učinit (výrok I).

17. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II). Z žádného provedeného důkazu nevyplynulo, že by žalovaná měla odpovídat za vady, které v tzv. zadní bytové jednotce vznikly po datu , datum, (ve smyslu udělala to, či nechala to udělat). Žalobkyně toto sice tvrdily, ale žádné relevantní důkazy k tomu nenavrhly, a to ani po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., kterého se jim dostalo při jednání dne , datum, .

18. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že když žalovaná tzv. zadní bytovou jednotku opouštěla, byla tato tzv. zadní bytová jednotka čistá, nepoškozená a v pořádku. Ještě dne , datum, byla zadní bytová jednotka prázdná, vypadala normálně, čistě, nezničeně. Co se dál s ní stalo, za to již žalovaná neodpovídá. Na tom nemůže změnit nic ani ta skutečnost, že žalovaná žalobkyním tuto tzv. zadní bytovou jednotku protokolárně ani formálně nepředala. Je totiž nepochybné, že tuto tzv. zadní bytovou jednotku opustila, vyklidila a předala klíče přes paní , příjmení, žalobkyni a). V tomto směru soud zcela uvěřil tvrzení žalované, neboť je v souladu i s ostatními provedenými důkazy, mj. výpovědí svědkyně , příjmení, (kterou soud považuje rovněž za věrohodnou, i když ohledně roku, kdy sama přestala v domě č. p. , číslo, bydlet, se zmýlila) a Úředním záznamem Policie ČR OO , adresa, ze dne , datum, (podle kterého žalobkyně a/ měla klíče, ale nešlo jimi odemknout zámek dveří ze dvorku). Minimálně ode dne , datum, , kdy žalobkyně a) vyměnila zámek dveří ze dvora, již kontrolu nad touto tzv. zadní bytovou jednotkou neměla žalovaná, ale žalobkyně a).

19. Po datu , datum, přístup do tzv. zadní bytové jednotky žalovaná již neměla. Naopak tam měly přístup jiné osoby, a to paní , příjmení, a paní , příjmení, , možná pan , jméno FO, a třeba i jiné osoby. Balkónové dveře od tzv. zadní bytové jednotky totiž, jak uvedla sama žalobkyně b) Policii ČR OO , adresa, : „jsou trvale odemčeny z důvodu zajištění průběžné kontroly místností“ (viz Úřední záznam Policie ČR OO , adresa, ze dne , datum, ). Povinností žalované po odstěhování se nebylo zadní bytovou jednotku hlídat, to si měly žalobkyně zajistit samy. Ale když se tam chtěl někdo neoficiálně (tzn. bez vědomí žalované) dostat, jako třeba pan , příjmení, , tak se tam dostal. Když se tam chtěl dostat někdo oficiálně, jako třeba soudní znalci , příjmení, a , příjmení, , tak je tam žalovaná přes svůj pozemek nepustila. Kromě toho soud nemohl odhlédnout od toho, že některé vady zadní bytové jednotky (plísně, odpadávání omítek) i podle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, vznikly zanedbáním bytové jednotky, kdy tato byla dlouhodobě opuštěná, neudržovaná a netemperovaná, což neměla zajišťovat žalovaná. Shora uvedené platí i pro vady vně tzv. zadní bytové jednotky (chybějící elektroměr a hlavní jistič, poškozený vodoměr ve vodovodní šachtě).

20. V neposlední řadě soud požadavky žalobkyň na uvedení tzv. zadní bytové jednotky do stavu obvyklého opotřebení v části zamítavého výroku II. rozsudku vyhodnotil jako nemravné s ohledem na skutečnost, že vybudováním tzv. zadní bytové jednotky žalovaná a její bývalý manžel nemovitost žalobkyň fakticky zhodnotili, když v části domu, kde dřív byly sklepy a sklady, vybudovali obytnou ložnici, sociální zařízení a kotelnu s novým plynovým kotlem.

21. Žádné z účastnic řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), neboť převážně úspěšná žalovaná, které dle § 142 odst. 3 o. s. ř., vznikl nárok na jejich náhradu, tuto vůči žalobkyním nepožadovala. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. zavázal žalobkyně, které byly ve věci prakticky zcela neúspěšné, k náhradě nákladů řízení státu, jež vznikly vyplacením znalečného a svědečného (výrok IV.).

22. Žalobkyně napadly rozsudek odvoláním směřujícím výslovně proti zamítavému výroku II a na něj navazujícím výrokům III a IV. Namítají nesprávnost skutkových závěrů soudu prvního stupně i nesprávné právní posouzení věci. Namítly také, že při provádění důkazu výslechem svědka (správně znalce – pozn. odvolacího soudu) , tituly před jménem, , jméno FO, při jednání dne , datum, jim soud nedovolil klást otázky v jimi požadovaném rozsahu. Tímto důkazem přitom žalobkyně chtěly prokázat, co je normálním stavem bytu odpovídajícím obvyklému opotřebení při ukončování nájmu, resp. užívání, a to zejména z hlediska dodávek vody, elektřinu a plynu a z hlediska jejich standardně ponechaných instalací a rozvodů uvnitř bytu, vedení k příslušným odběrným místům, nutnosti obnovit revizní zprávy před obnovením dodávek atd. Navrhly, aby byl soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dovyslechnut v odvolacím řízení, a aby mu bylo uloženo vyhotovit doplnění znaleckého posudku, kterým by zodpověděl otázku, jaký byl stav napojení jednotlivých přípojek v okamžiku posledního dne, kdy tam ještě žalovaná bydlela, kdy odebírala a spotřebovávala elektřinu, plyn a vodu.

23. Žalovaná směla po ukončení užívání bytu demontovat měřidla, ale nebyla oprávněna vysekávat a trhat dráty na rozvody elektřiny ze zdi, uřezávat potrubí vedoucí k plynovému kotli, demontovat vnitřní rozvodnou skříň elektřiny ani vnější elektroskříň, odpojovat připojení vody k plynovému kotli, vysekávat a demontovat zásuvky a vypínače, odejmout objímky na žárovky v lustrech; pokud soud dospěl k závěru, že toto žalovaná učinit mohla, je jeho závěr nesprávný.

24. Namítají nesprávný závěr soudu prvního stupně, že poškození mohl učinit někdo jiný nežli žalovaná. Žalovaná se bránila tvrzením, že do bytu měl přístup kdokoliv jiný, nežli ona, což prokazovala fotografií neznámé osoby u zadní branky, což žalobkyně nepovažují za důkaz; obrana žalované, že poškození mohl způsobit kdokoli cizí, je nepodložená a nepravdivá, příčí se prokázané skutečnosti přísného dozoru nad vstupem na pozemek ze strany pana , příjmení, . V neprospěch obrany žalované, že škody mohl napáchat kdokoliv, svědčí vyjádření znalce, že vytrhané dráty, přípojky, potrubí, vypínače atd., jsou nepoužitelné a bezcenné. Proč by někdo takové bezcenné věci kradl? Neznámý zloděj po sobě i uklidil a podmetal podlahy, což svědčí o tom, že to neudělal někdo neznámý z vandalismu.

25. Žalobkyně považují za nespravedlivý rozsudek ze dne , datum, , č. j. , č. j., , kterým soud zamítl jejich žalobu na vyklizení žalované ze zadní bytové jednotky.

26. Namítají nesprávnosti v jednotlivých odstavcích odůvodnění:V odst. 3 je nesprávně uvedeno, že podle tvrzení žalobkyň nechala žalobkyně v , datum, zámečníkem odvrtat zámek od balkonových dveří a osadit ho novým zámkem; za tuto nepřesnost se žalobkyně omlouvají, správně mělo být tvrzeno, že v , datum, nechala žalobkyně odvrtat zámek od hlavního zaužívaného vchodu ze dvorku.V odst. 5 soud neodůvodnil svůj závěr, že žalovaná nemusí vyklidit svůj koberec a že je bez významu, jak dlouho měla žalovaná v domě č. p. , číslo, hlášen trvalý pobyt a že ještě v , datum, při výslechu na policii uvedla tuto adresu jako své bydliště.V odst. 6 soud neodůvodnil, proč považuje za nesprávnou argumentaci žalobkyň, že uživatel bytu je povinen vlastníkovi oznámit ukončení užívání a vrátit mu byt ve stavu obvyklého opotřebení, že nebezpečí škody na věci nese uživatel až do doby předání bytu do dispozice vlastníka. Kromě toho existuje dokonce obecná zásada, že uživatel při skončení užívání věci odevzdá věc ve stavu obvyklého opotřebení, čehož se žalobkyně v řízení domáhají.

27. Namítají nesprávná skutková zjištění:v odst. 10: stavebníky nebyli , jméno FO, a , jméno FO, , nýbrž manželé , jméno FO, , nar. , rok, , a , jméno FO, , tj. babička a dědeček žalobkyně a);v odst. 11: , jméno FO, , Anonymizováno, s žalovanou nic nového, vyjma zařizovacích předmětů WC, umyvadla a sprchového koutu v koupelně nevybudovali, pouze provedli nepovolené stavební úpravy, kterými znemožnili přístup do místností v přístavbě z roku , rok, vnitřkem domu; především žalovaná s manželem provedli zásadní změny v rozvodech vody, elektřiny a plynu a nezajistili od těchto instalací žádné revizní zprávy;skutková zjištění uvedená v odst. 12, 13, 14 nemají oporu v provedeném dokazování.

28. V odst. 23 soud neodůvodnil zamítnutí návrhů na provedení dokazování, proč je považuje za nadbytečné.

29. Skutková zjištění uvedená v odst. 27 jsou neúplná. Žalobkyně a) sice měla od , datum, klíče od hlavního zaužívaného vchodu ze dvorku žalované, ale do zadní bytové jednotky neměla přístup, neboť přes dvorek žalobkyně vstoupit nesměly a vnitřkem domu to je nemožné z důvodu nepovolených stavebních úprav provedených žalovanou a jejím manželem v roce , rok, . Žalovaná s manželem způsobili nepřístupnost bytu vnitřkem domu, nad tímto protiprávním stavem měla a má žalovaná kontrolu, a tento protiprávní stav zneužila vůči žalobkyním. Není důkazně podloženo, že paní , příjmení, měla větrat. Není věrohodně podložen závěr soudu, že užívání klíčů paní , příjmení, bylo na pokyn žalobkyně a) nebo s jejím souhlasem. Svědecká výpověď , příjmení, není dostatečným důkazem skutkových zjištění v bodě 27.

30. V odst. 33 soud uvádí, že zadní byt právně neexistuje, avšak nevysvětluje, jaký to má vliv na jeho konečné rozhodnutí; pro nájemní byt není nezbytné prohlášení a vymezení bytových jednotek podle příslušného zákona.

31. V odst. 39 a násl. soud neuvedl, na základě jakých konkrétních ustanovení zákona dospěl k závěru, že odpovědnost uživatele za užívanou věc končí okamžikem opuštění věci a nikoli jejím předáním a vrácením. Nevypořádal se s tím, proč zamítnul právo na obnovení přípojek vody, elektřiny a plynu a uvedení kotle do provozuschopného stavu, jak to nepochybně existovalo poslední den užívání žalobkyně.

32. V odst. 43 soud osočuje žalobkyně z nemravnosti s tím, že žalovaná s manželem měli zbudovat bytovou jednotku, avšak tito provedli pouze nepovolené stavební úpravy, kterými znemožnili přístup vnitřkem domu, provedli zásadní změny v rozvodech vody, elektřiny a plynu, aniž by zajistili řádné revizní zprávy, zadní byt se nachází ve stavu naprostého chaosu.

33. Žalobkyně navrhly, aby v odvolacím řízení bylo provedeno dokazování spisem Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , sp. zn., , zejména pak určitými konkrétně vyjmenovanými listinami, jimiž by bylo prokázáno, jaké všechny nepovolené stavební úpravy žalovaná s manželem udělali.

34. Žalobní požadavek na uvedení bytu do předešlého stavu dovozují žalobkyně z povinnosti uživatele bytu užívajícího byt na základě řádného důvodu (odvozeného od věcného břemene bydlení) v případě ukončení užívání bytu řádně oznámit vlastníkovi ukončení užívání a byt mu předat; uživatel nese nebezpečí škody na věci až do doby, než ukončení užívání oznámí vlastníkovi a byt mu předá.

35. Při jednání odvolacího soudu žalobkyně upřesnily odvolací námitky; namítly, že soud prvního stupně při svém rozhodování zcela pominul a žádným způsobem nehodnotil znalecké posudky , tituly před jménem, , příjmení, a , tituly před jménem, , příjmení, a stavební povolení č. , číslo, . K dotazu odvolacího soudu, jaké sporné skutečnosti hodlaly žalobkyně prokázat listinami ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , příjmení, , žalobkyně uvedly, že v protokole o jednání ze dne , datum, na straně dva uprostřed je překlep, neboť po poučení ze strany soudu navrhly důkazy listinami ze znaleckých posudků nikoliv , tituly před jménem, , příjmení, , nýbrž , tituly před jménem, , příjmení, a , tituly před jménem, , příjmení, . Těmito listinami měla být prokázána skutečnost, že parcela č. , číslo, , která obklopuje stavbu, byla zcela nepřístupná. Stavebním povolením na přístavbu z roku , rok, měl být zpochybněn závěr soudu o tom, že žalovaná se svým manželem zbudovala zadní bytovou jednotku. Upřesnily námitky vůči nesprávným skutkovým zjištěním v odst. 12, 13, 14 tak, že konkrétně namítají, že , jméno FO, (manžel žalované) dohodu uvedenou v odst. 12 stejně nedodržoval. V odst. 13 je nesprávný závěr, že žalovaná zadní bytovou jednotku vyklidila a opustila v , datum, tři dny po pohřbu manžela, neboť toto není pravda. Není pravdivá první věta v odst. 14, že žalovaná po odstěhování ze zadní bytové jednotky předala klíče paní , příjmení, a ta je předala žalobkyni a). Z výpovědi svědkyně , příjmení, učinil soud nesprávný závěr, že svědkyně dostala klíče od žalobkyně a).

36. Navrhly, aby odvolací soud změnil odvoláním napadenou část rozsudku alespoň tak, že žalobkyním vyhoví, pokud jde o jejich požadavek na obnovení přípojek energií a zajištění revizních zpráv. Žalobkyně se dožadují toho, aby ten, kdo škodu napáchal, uvedl byt do stavu odpovídajícího obvyklému opotřebení. Žalobkyně mají za to, že škodu nemohl napáchat nikdo jiný než žalovaná, neboť nikdo jiný do zadního bytu neměl přístup, a to ani vnitřkem domu ani z okolních pozemků. Ať už se žalovaná z bytu odstěhovala a vyklidila či nikoliv, s panem , příjmení, tam pořád docházeli. Tvrzení žalované, že byt po smrti svého manžela opustila a vyklidila, rozporuje skutečnost, že ještě dlouho po tom, zde měla hlášený trvalý pobyt a k odhlášení energií a demontáži měřidel došlo také až dlouho po smrti jejího manžela. Svědkyně , příjmení, uvedla, že se odstěhovala na podzim téhož roku, avšak jednalo se o rok , rok, . V řízení bylo prokázáno, že žalovaná tvrdí nepravdy, proto nelze věřit ani jejímu tvrzení, že byt po smrti manžela opustila a poškození nezpůsobila. Žalobkyně jsou toho názoru, že žalovaná má důkazní břemeno ve vztahu k prokázání toho, že byt opustila, oznámila to žalobkyním a předala byt žalobkyním; do té doby nese důkazní břemeno o tom, co se v bytě stalo.

37. Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila.

38. Krajský soud v Brně - pobočka ve , adresa, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání byla podána včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovanými subjekty (§ 201 o. s. ř.), proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal v rozsahu napadení, tj. ve výrocích II, III, IV, rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

39. Odvolací soud věc projednal při jednání dne , datum, v nepřítomnosti žalované a jejího zástupce, když žádost zástupce žalované ze dne , datum, o odročení jednání proto, že v době od , datum, do , datum, bude na dovolené, neshledal důvodnou. Řízení ve věci bylo zahájeno žalobou doručenou soudu dne , datum, . Žalovaná byla v řízení od počátku zastoupena obecnými zmocněnci, nejprve , jméno FO, , nar. , datum, , na základě plné moci ze dne , datum, , resp. plné moci udělené ústně při jednání dne , datum, ; následně , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , na základě plné moci ze dne , datum, ; posléze , jméno FO, , nar. , datum, , kterému udělila plnou moc ústně při jednání dne , datum, . V odvolacím řízení bylo jednání nařízeno nejprve na , datum, , přičemž pro žalovanou bylo předvolání k jednání zasláno a doručeno jejímu obecnému zmocněnci , jméno FO, . Jednání bylo dne , datum, odročeno z důvodu pracovní neschopnosti zástupkyně žalobkyň na , datum, , o čemž byl obecný zmocněnec žalované písemně vyrozuměn dne , datum, . Dne , datum, požádal , tituly před jménem, , jméno advokáta, o odročení jednání s tím, že žalovaná jej zmocnila k tomu, aby ji zastupoval ve věci sp. zn. , sp. zn., a sdělila mu, že dne , datum, bude jednání. Protože od , datum, do , datum, bude , tituly před jménem, , jméno advokáta, na dovolené, požádal o odročení jednání. K žádosti doložil pouze plnou moc ze dne , datum, , kterou jej žalovaná zmocnila ke svému zastupování ve všech právních věcech. Přípisem ze dne , datum, byl , tituly před jménem, , jméno advokáta, vyrozuměn o tom, že jeho žádost o odročení jednání neshledal odvolací soud důvodnou, když z textu žádosti není zřejmé, kdy mu žalovaná sdělila, že jednání je nařízeno na , datum, ; podle doložené plné moci převzal zastoupení žalované dne , datum, , tj. více než , počet, rok před nařízeným jednáním; tvrzení, že dne , datum, bude na dovolené, pročež se nemůže jednání zúčastnit, není doloženo; tvrzení o tom, kdy si dovolenou v termínu , datum, – , datum, naplánoval, v žádosti o odročení není uvedeno vůbec. Žalovaná ani její zástupce se k jednání dne , datum, nedostavili. Protože byla žalovaná k jednání řádně předvolána a žádost jejího zástupce o odročení jednání nebyla důvodná, když nebyla doložena existence důležitého důvodu pro odročení jednání, odvolací soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti žalované a jejího zástupce.

40. Žalobkyně se uvedení bytu do předchozího stavu domáhaly v rámci žaloby na vyklizení, vrácení a předání bytu, o níž soud rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , č. j., , kterým žalobu na vyklizení žalované ze zadní bytové jednotky zamítl, když předtím usnesením ze dne , datum, , č. j. , č. j., , vyloučil řízení o požadavku žalobkyň na uvedení bytu do předchozího stavu k samostatnému projednání; věc byla nadále vedena pod sp. zn. , sp. zn., . Proti rozsudku ze dne , datum, , č. j. , č. j., , nepodaly žalobkyně odvolání; rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . S ohledem na to je zcela bezpředmětná odvolací námitka žalobkyň, že rozsudek ze dne , datum, , č. j. , č. j., , považují za nesprávný.

41. Odvolací soud má za to, že soud prvního stupně učinil ve věci správná skutková zjištění, na jejich základě učinil správný závěr o skutkovém stavu a tento správně právně vyhodnotil. Odvolací námitky žalobkyň nejsou důvodné.

42. Žalobkyně soudu prvního stupně vyčítají, že (v odst. 39 a násl.) neuvedl, na základě jakých konkrétních ustanovení zákona dospěl k závěru, že odpovědnost uživatele za užívanou věc končí okamžikem opuštění věci a nikoli jejím předáním a vrácením. Soud prvního stupně zdůvodnil, že ustanovení občanského zákoníku týkající se nájemce bytu lze ve věci aplikovat, avšak pouze částečně. Odvolací soud k tomu doplňuje, že žalovaná měla ve vztahu k zadní bytové jednotce pouze právo bydlení ve smyslu § 744 o. z., odvozené od věcného práva svého manžela , jméno FO, , který měl ve vztahu k zadní bytové jednotce zřízeno doživotní právo bydlení, a to na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, ve spojení s Dohodou o užívání nemovitosti ze dne , datum, . Nepochybně bylo povinností žalované užívat byt tak, aby nedocházelo ke škodám, a po skončení užívání byl byt ve stavu odpovídajícím obvyklému opotřebení. Z žádného zákonného ustanovení však již nelze dovodit povinnost žalované po zániku práva bydlení, k němuž došlo úmrtím jejího manžela (§ 767 odst. 1 o. z.), když tímto okamžikem zaniklo jeho oprávnění z věcného břemene, předat byt vlastníkovi, jinak odpovídá za škody na bytě vzniklé. Žalovaná na zánik svého práva bydlení reagovala tak, že byt přestala užívat a opustila jej, a to ve stavu odpovídajícím obvyklému opotřebení, viz níže. Ostatně žalované při vzniku práva bydlení také nikdo (vlastník) byt nepředal, pouze jej fakticky začala užívat; stejně tak při zániku práva bydlení jej fakticky užívat přestala.

43. Závěr, že ke dni , datum, (po zániku práva bydlení) byl byt žalobkyní opuštěn a vyklizen a že byl nepoškozený, je mezi stranami nesporný, neboť tyto skutečnosti tvrdí samy žalobkyně. Žalovaná tedy splnila svou povinnost po zániku práva bydlení přestat byt užívat. Od tohoto okamžiku bylo zcela na žalobkyních, jako vlastnicích domu, jehož je zadní bytová jednotka součástí, jak budou nadále se svým majetkem nakládat, jakým způsobem jej budou užívat, včetně toho, jakým způsobem zajistí, aby nedocházelo ke škodám na majetku. Pokud poté, co žalovaná splnila svou povinnost po zániku práva bydlení přestat byt užívat, došlo ke vzniku materiální újmy žalobkyň z důvodu poškození části domu č. p. , č. p., (tzv. zadní bytové jednotky), nelze automaticky zavinění ve vztahu ke škodě přičítat žalované, nýbrž je nezbytné, aby žalobkyně prokázaly, že zjištěná poškození způsobila právě žalovaná.

44. Odvolací soud považuje za zcela správný závěr soudu prvního stupně, že ke dni , datum, panoval stav, kdy žalovaná byt neužívala, měla vyklizené všechny své věci (s výjimkou jednoho koberce, který si dále nenárokovala) a byt byl v řádném stavu, bez viditelných poškození. K tomuto datu již žalovaná nedisponovala klíči od zadní bytové jednotky, neboť po svém odstěhování je předala svědkyni , příjmení, , která tuto skutečnost potvrdila; stejně tak obě žalobkyně potvrdily, že , příjmení, měla klíče a chodila do zadní bytové jednotky větrat. Žalobkyně poškození bytu zjistily dne , datum, ; tzn., že k poškození muselo dojít po odstěhování žalované a poté, co žalovaná předala klíče , příjmení, .

45. Z tohoto pohledu je nedůvodná odvolací námitka, že z výpovědi svědkyně , příjmení, učinil soud nesprávný závěr, že svědkyně dostala klíče od žalobkyně a), když soud učinil závěr, že , příjmení, klíče předala žalovaná.

46. Pokud žalobkyně tvrdí, že poškození způsobila žalovaná, tíží je důkazní břemeno prokázání pravdivosti tohoto tvrzení. O tom byly žalobkyně soudem poučeny v souladu s ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při jednání dne , datum, . Po tomto poučení žalobkyně žádné důkazy neoznačily; připustily, že to nemají, jak prokázat. Skutečnost, že poškození způsobila žalovaná, dovozují z toho, že žalovaná měla přístup do bytu, když si zřejmě vyměnila zámek od dveří v suterénu, a dále ze skutečnosti, že nikdo jiný, než žalovaná neměl důvod byt poškodit; žalovaná to udělala ze schválnosti.

47. Pokud po uvedeném poučení navrhly provedení důkazu listinami ze znaleckých posudků , tituly před jménem, , příjmení, a , tituly před jménem, , příjmení, (když v protokole o jednání ze dne , datum, na straně dva uprostřed je překlep, pokud je uveden znalecký posudek , tituly před jménem, , příjmení, ), hodlaly těmito listinami prokázat skutečnost, že parcela č. , číslo, , která obklopuje stavbu, byla zcela nepřístupná. Stavebním povolením na přístavbu z roku , rok, měl být zpochybněn závěr soudu o tom, že žalovaná se svým manželem zbudovala zadní bytovou jednotku. Takto navržené důkazy tedy nesměřovaly k prokázání pravdivosti tvrzení, že poškození bytu způsobila žalovaná.

48. Soud prvního stupně tedy správně uzavřel, že žalobkyně neunesly břemeno důkazní ve vztahu k tvrzení, že poškození bytu, jejichž nápravy uvedením do předchozího stavu se žalobou domáhají, způsobila žalovaná. Pokud nebylo prokázáno, že žalovaná způsobila na úkor žalobkyň škodu, která by měla být reparovatelná v žalobě požadovanými pracemi a úpravami, není důvodná žaloba, kterou se žalobkyně domáhají toho, aby žalovaná uvedla byt do předchozího stavu před poškozením.

49. Závěr o tom, že poškození způsobila žalovaná, nelze učinit (bez patřičných důkazů) pouze na základě předpokladu, že nikdo jiný neměl důvod tak učinit. Již tvrzení, že celý pozemek obklopující dům byl přísně střežený přítelem žalované , jméno FO, a jeho psem, jakož i samotnými žalobkyněmi vyslovená pochybnost, že některá poškození s ohledem na náročnost jejich provedení nemohla způsobit sama žalobkyně, že ji asi pomohl , jméno FO, , otevírají prostor pro úvahu, že fakticky se mohly do zadní bytové jednotky dostat i jiné, resp. že poškození bytu mohly způsobit jiné osoby než žalovaná. Nahlíženo opačně, samotná skutečnost, že celý pozemek obklopující dům byl přísně střežený přítelem žalované , jméno FO, a jeho psem; že vytrhané dráty, přípojky, potrubí, vypínače atd., jsou nepoužitelné a bezcenné, pročež není důvod takové bezcenné věci krást; že „neznámý zloděj“ po sobě i uklidil a podmetal podlahy, což svědčí o tom, že to neudělal někdo neznámý z vandalismu, neprokazuje pravdivost tvrzení, že poškození způsobila žalovaná. Vzhledem k tomu, že důkazní břemeno tížilo žalobkyně, je zcela nerozhodné, zda obrana žalované, že poškození mohl způsobit kdokoli cizí, je či není podložená a pravdivá.

50. Pomineme-li skutečnost, že žalobkyně samy v průběhu řízení potvrdily, že ke dni , datum, byl byt opuštěný a vyklizený, zatímco v odvolání namítají, že pokud soud učinil tento závěr, je tento nesprávný, je nutno odmítnout jejich úvahu, že nepravdivost tvrzení žalované o tom, že krátce po pohřbu manžela byt opustila, lze dovodit ze skutečností, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná tvrdí nepravdy o řadě jiných skutečností, že na adrese , adresa, měla ještě dlouho po tomto datu hlášený trvalý pobyt a že k odhlášení energií a demontáži měřidel došlo také až dlouho po smrti jejího manžela.

51. Důvodem zamítnutí žaloby je skutečnost, že žalobkyně, ani přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázaly, že tvrzená (zjištěná) poškození způsobila žalovaná. Rozhodně soud prvního stupně nedospěl k závěru, že žalovaná mohla (ve smyslu směla) uvedená poškození způsobit; takový výklad odůvodnění napadeného rozsudku ze strany žalobkyň není správný.

52. Lze souhlasit s hodnocením soudu prvního stupně, že nebylo potřeba provádět dokazování výslechem znalce , příjmení, a znaleckými posudky z oboru vodo, topo, plyn, elektro, protože jich pro rozhodnutí nebylo třeba. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že poškození bytu způsobila žalovaná, bylo nadbytečné prokazovat, jak měl vypadat byt (z hlediska připojení energií) při ukončení užívání žalovanou. Skutečnost, že žalovaná neumožňovala žalobkyním přístup do domu č. p. , č. p., přes své pozemky, které dům obklopují, byla mezi účastníky nesporná, pročež nebylo potřeba doplňovat dokazování příslušnými listinami ze znaleckých posudků , tituly před jménem, , příjmení, a , tituly před jménem, , příjmení, , kterými žalobkyně hodlaly tuto skutečnost prokazovat. Skutečnost, kdo konkrétně zadní bytovou jednotku zbudoval, zda tak učinila žalovaná se svým manželem, příp. v jakém rozsahu, nebyla pro rozhodnutí ve věci podstatná, proto nebylo třeba provádět dokazování stavebním povolením č. , číslo, na přístavbu z roku , rok, . Nehledě na to, že samotným stavebním povolením nemůže být prokázáno, kdo a jaké práce fakticky provedl. Protože pro rozhodnutí ve věci nebylo potřebné zjišťovat, jaké všechny nepovolené stavební úpravy žalovaná s manželem udělali, nebylo třeba provádět dokazování spisem Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , sp. zn., , jimž žalobkyně tuto skutečnost navrhly prokázat. Vzhledem k tomu, že není potřeba prokazovat, jak má vypadat byt po ukončení užívání, bylo nadbytečné vyhotovit doplnění znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , kterým by zodpověděl otázku, jaký byl stav napojení jednotlivých přípojek v okamžiku posledního dne, kdy tam ještě žalovaná bydlela, kdy odebírala a spotřebovávala elektřinu, plyn a vodu, a provést jeho výslech v odvolacím řízení. Nehledě na to, že není jasné, jaký konkrétní okamžik mají žalobkyně na mysli, tj. kdy nastal onen okamžik posledního dne, kdy tam ještě žalovaná bydlela a odebírala a spotřebovávala elektřinu, plyn a vodu, jakož není jasné, jak může znalec zpětně k tomuto (neurčitému) okamžiku zjistit tehdejší stav.

53. Není pravdivá námitka, že soud neodůvodnil (v odst. 5) svůj závěr, že žalovaná nemusí vyklidit svůj koberec; odůvodnil jej tím, že si jej žalovaná nenárokuje. Závěr, že je bez významu, jak dlouho měla žalovaná v domě č. p. , číslo, hlášen trvalý pobyt a že ještě v , datum, při výslechu na policii uvedla tuto adresu jako své bydliště, správně odůvodnil tím, že hlášení místa trvalého pobytu je pouze údaj evidenční, který sám o sobě neprokazuje, že se současně jedná o faktické bydliště dané osoby, resp., že daná osoba uvedenou nemovitost též fakticky užívá.

54. Námitky nesprávných skutkových zjištění v odst. 10, že stavebníky nebyli , jméno FO, a , jméno FO, , nýbrž manželé , jméno FO, , nar. , rok, , a , jméno FO, , tj. babička a dědeček žalobkyně a); a v odst. 11, že , jméno FO, s žalovanou nic nového, vyjma zařizovacích předmětů WC, umyvadla a sprchového koutu v koupelně nevybudovali, pouze provedli nepovolené stavební úpravy, kterými znemožnili přístup do místností v přístavbě z roku , rok, vnitřkem domu; především žalovaná s manželem provedli zásadní změny v rozvodech vody, elektřiny a plynu a nezajistili od těchto instalací žádné revizní zprávy; jsou ve vztahu k tomu, jaké skutečnosti byly pro rozhodnutí ve věci podstatné, zcela irelevantní.

55. Nelze souhlasit s názorem žalobkyň, že žalovaná měla a má kontrolu nad protiprávním stavem, kdy společně s manželem způsobili nepřístupnost zadního bytu vnitřkem domu, a že tento protiprávní stav žalovaná zneužila vůči žalobkyním, neboť jsou to naopak žalobkyně, kdo má kontrolu nad stavem, kdy jsou zazděny přístupy do zadního bytu vnitřkem domu, když jim jako vlastnicím domu nic nebrání v tom, aby příslušnými stavebními úpravami zadní byt zpřístupnily vnitřkem domu.

56. Irelevantní je námitka, že není důkazně podloženo, že paní , příjmení, měla v zadním bytě větrat, neboť z tohoto zjištění soud žádné právní závěry nedovodil.

57. Nelze přisvědčit námitce, že soud prvního stupně (v odst. 33) uvádí, že zadní byt právně neexistuje, avšak nevysvětluje, jaký to má vliv na jeho konečné rozhodnutí; soud výslovně v tomtéž odstavci uvedl, že dané zmiňuje pouze pro pořádek, aniž by to mělo jakýkoliv význam pro rozhodnutí ve věci samé.

58. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí soudu prvního stupně není postaveno na závěru, že požadavek žalobkyň je nemravný, a proto mu nelze vyhovět, považuje odvolací soud za (z hlediska rozhodnutí o věci samé) irelevantní rovněž nesouhlas žalobkyň se závěrem soudu prvního stupně uvedeném v odst. 43 odůvodnění.

59. Protože s odkazem na shora uvedené považuje odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu za věcně správné, tj. včetně nákladových výroků, podle § 219 o. s. ř. jej potvrdil.

60. Náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal žádnému z účastníků, když podle obsahu spisu žalované, která byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, pročež jí dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. vznikl vůči žalobkyním nárok na jejich náhradu, žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.