59 Co 110/2024

Plný text

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dalibora Bruka a soudkyň JUDr. Ivony Ryšánkové a Mgr. Jany Smýkalové ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 13. 3. 2024 č. j. 10 C 57/2023-165

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , Anonymizováno, Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokáta.

1. Soud I. stupně v záhlaví označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , Anonymizováno, Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a žalované dále uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši , Anonymizováno, Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud I. stupně v podstatném ke skutkové stránce uvedl, že žalobkyně jako nezletilá zakoupila byt, peníze na koupi bytu získala prodejem nemovitosti, kterou zdědila po otci. Kupní smlouvou ze dne , datum, zakoupila každá z účastnic spoluvlastnický podíl o velikosti ½ pozemku , místo, za částku , částka, Kč, celková kupní cena činila , Anonymizováno, Kč. Žalobkyně zaplatila na kupní cenu , Anonymizováno, Kč, které získala z prodeje svého bytu, žalovaná zaplatila na kupní cenu , částka, Kč, kterou získala z úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky , Anonymizováno, Kč, kterou za ni zaplatila, do , datum, (správně má být uvedeno , datum, ).Soud I. stupně dovodil, že účastnice uzavřely kupní smlouvu podle § 2079 a násl. o.z., kterou každá zakoupila spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na nemovitostech v Sobělicích za , Anonymizováno, Kč. Každá z kupujících měla zaplatit polovinu kupní cenu. Ust. § 1876 o.z. nelze aplikovat, neboť na straně kupujících nebyla kupní smlouvou založena dlužnická solidarita. Žalobkyně plnila v částce , Anonymizováno, Kč za žalovanou, která tuto částku měla plnit sama, její majetkový stav se nezmenšil, ačkoli se zmenšit měl, proto soud I. stupně aplikoval ust. § 2991 o.z. o bezdůvodném obohacení. Soud I. stupně nepovažoval za prokázané uzavření dohody, že takto žalobkyně měla fakticky zaplatit dluh žalované v důsledku investic žalované do bytu, ani ujednání o nepoměru mezi částkami hrazenými na kupní cenu a výší spoluvlastnických podílů. Poukázal přitom též na měnící tvrzení žalované, která nejprve souhlasila se závazkem k zaplacení , Anonymizováno, Kč s tím, že dosud nenabyl splatnosti, neboť mezi účastnicemi byla sjednána splatnost prodejem nemovitostí žalovanou v , adresa, . Po prodeji těchto nemovitostí žalovaná tvrdila, že se jednalo o nesprávné tvrzení její předchozí zástupkyně, které však až do listopadu 2023 nikterak žalovaná nekorigovala. V závěrečném návrhu žalovaná pak tvrdila, že mezi účastnicemi byla dohoda, že částku , Anonymizováno, Kč žalobkyni vrátí, až na to bude mít. Uzavření takové dohody o splatnosti , Anonymizováno, nebylo dle soudu I. stupně možné dovodit. Žalovaná si v tvrzeních protiřečila i tvrzením, že žalobkyně uhradila částku , Anonymizováno, Kč za žalovanou na základě zápůjčky, uzavření smlouvy o zápůjčce nebylo v řízení prokázáno a podle § 2390 a násl. o.z. k platnému zavření smlouvy o zápůjčce nemohlo ani dojít, když žalobkyně peněžní prostředky žalované nepřenechala, ale provedla úhradu kupní ceny přímo prodávajícímu. Úroky z prodlení přiznal soud I. stupně žalobkyni podle § 1970 o.z., sazbu úroků z prodlení určil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Nákladový výrok odůvodnil soud I. stupně ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání. Uvedla, že s dcerou společně vlastnily byt v Kroměříži, který žalovaná opravila a po celou dobu platila, do bytu investovala více jak milión Kč. Ze strany žalobkyně došlo k podvodu matky žalované při vyřizování pozůstalosti po otci žalované, ale dle policie nespáchala trestný čin. I požadavek na zaplacení částky , Anonymizováno, Kč je dle žalované podvod. Žalovaná namítala, že byly domluveny, že jakmile bude mít peníze z dědictví z , adresa, , Anonymizováno, vyrovná se s polovinou žalobkyně. Dům v , místo, koupily za , částka, Kč, každé účastnice byla ½ za , částka, Kč. Žalovaná dala do materiálu, Anonymizováno, , Anonymizováno, Kč a tím navýšila polovinu žalobkyně na , částka, Kč. Žalovaná namítala, že je poškozena, neboť za byt platila přes , částka, Kč, , Anonymizováno, domu v , místo, musela prodat za , částka, Kč a tak jí vznikla škoda , částka, Kč., právnická osoba, doplnění odvolání žalovaná žalobkyně nesouhlasila s aplikací § 2991 a násl. o.z., k čemuž uvedla, že bylo plněno na základě kupní smlouvy. , Anonymizováno, při jejím uzavření souhlasila s tím, že její podíl bude činit id. ½ a bude hradit , částka, Kč. Podmínky v kupní smlouvě byly dopředu projednány a dohodnuty. Dle žalované se na právní vztah uplatní § 1122 odst. 2 o.z. Právním jednáním, kterým byla určena velikost spoluvlastnického podílu účastnic, byla kupní smlouva. Je na spoluvlastnících, jaké si dohodnou spoluvlastnické podíly. Pokud si žalobkyně myslela, že se na kupní ceně podílí vyšší měrou, nic jí nebránilo, aby v kupní smlouvě navrhla jinou výši spoluvlastnických podílů. Při stanovení spoluvlastnických podílů účastnice zohlednily také to, že žalovaná investovala finanční prostředky do bytové jednotky v , místo, , kde provedla rekonstrukci, čímž zvýšila cenu bytu, a hradila po celou dobu poplatky a platby spojené s vlastnictvím a užíváním bytu, i když žalobkyně byla už zletilá a výdělečně činná. Do srpna , Anonymizováno, , kdy došlo ke sporům v rodině, žalobkyně částku vrátit nechtěla. Svědek , jméno FO, potvrdil, že nebylo hovořeno o tom, že by žalobkyně za žalovanou zaplatila , částka, Kč a že by žalovaná měla tuto částku vrátit. Soudu I. stupně žalovaná vytýkala, že zamítl návrh na dokazování doklady o investicích žalované do bytové jednotky. Pro případ posouzení nároku podle § 2991 a násl. o.z. je třeba se zabývat také splatností nároku. Žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že mamka říkala, že mi peníze vrátí, jak je bude mít, a lze z toho dle žalované dovodit dohodu o splatnosti uzavřenou konkludentně. Jednalo by se o splatnost dluhu na vůli dlužníka podle § 1960 o.z., kdy věřitel nemůže žalovat na plnění, ale jen na určení splatnosti dluhu, a žalobu na plnění je nutné zamítnout pro předčasnost. Žalovaná navrhla, aby napadený rozsudek byl změněn tak, že žaloba bude zamítnuta a jí bude přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.

5. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání se ztotožnila s rozhodnutím soudu I. stupně jako hmotněprávní a procesně správným. Poukázala na to, že žalovaná opakuje existenci dohod, kdy první dohoda měla obsahovat ujednání, že jakmile dojde k prodeji nemovitosti v , adresa, , uhradí žalovaná žalobkyni celkem částku , Anonymizováno, Kč, z toho , Anonymizováno, Kč, kterou žalobkyně za žalovanou uhradila a , částka, Kč jako hodnotu id. , Anonymizováno, spoluvlastnického podílu žalobkyně. Žalobkyně existenci dohody od počátku sporuje a dne , datum, ji sporovala i žalovaná. Druhá tvrzená dohoda se měla týkat nepoměru výše spoluvlastnického podílu, kterou žalobkyně stejně jako jiné tvrzené dohody o splatnosti nároku od počátku také sporuje. Také svědek , jméno FO, existenci dohody vylučuje. Velikost spoluvlastnických podílů a kupní ceny vychází výlučné z čl. II odst. 1 kupní smlouvy. Třetí tvrzená dohoda měla obsahovat ujednání, že jakmile dojde k prodeji nemovitostí v , adresa, , žalovaná odkoupí od žalobkyně její spoluvlastnický podíl. K prodeji nemovitostí v , adresa, došlo v srpnu 2023, žalovaná žádné kroky k naplnění dohody nepodnikla a žalobkyně i toto tvrzení sporovala. Pokud má žalobkyně za to, že existuje nárok na úhradu investic do bytu, nechť ho uplatní u soudu. Vůči žalobkyni takový nárok nikdy neuplatnila a nejedná se o způsobilou procesní obranu. K dohodě o splatnosti, kterou žalovaná dovozuje z výpovědi žalobkyně, žalobkyně uvedla, že se jedná jen o jednostranné prohlášení ze strany žalované, žalobkyně s navrženým postupem nikdy neprojevila souhlas a z jejího jednání nelze takový souhlas dovozovat. Tvrzením, že žaloba byla podána předčasně, žalovaná odporuje vlastním tvrzením o dohodě o splatnosti závazku. Skutečnosti, se kterými žalovaná podle svých tvrzení splatnost závazku spojuje, nastaly a závazek by byl splatný. Žalobkyně odmítla nařčení z podvodu, trestní oznámení ze strany žalované byla pravomocně odložena. Žalovaná navrhla, aby odvolání bylo zamítnuto, rozsudek soudu I. stupně potvrzen a přiznána jí náhrada nákladů odvolacího řízení.

6. Žalovaná podala odvolání včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), je osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), odvolání směřuje proti rozhodnutí, které lze odvoláním napadnout (§ 201, § 202 a contrario, o. s. ř.) a uvádí v něm způsobilé odvolací důvody, podřaditelné pod ust. § 205 odst. 2 písm. d), e), g) o. s. ř.

7. Po přezkoumání rozhodnutí soudu I. stupně včetně řízení jemu předcházejícího (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Ke skutkové stránce věci odvolací soud uvádí, že soud I. stupně rozhodl na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu, pro účely rozhodnutí opatřil potřebná skutková zjištění, která vyplynula z řádně procesně provedeného dokazování a důkazy hodnotil v souladu s kritérii vyplývajícími z ust. § 132 o. s. ř. v jejich jednotlivosti i vzájemném kontextu s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyplynulo a uvedli sami účastníci. Správné skutkové závěry soudu I. stupně odvolací soud akceptuje a tímto na ně odkazuje.

9. Skutkový stav posoudil soud I. stupně podle správných právních norem, které správně vyložil a na daný případ správně aplikoval. Jeho právnímu závěru, že žalobkyně má vůči žalované právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, Kč, neboť za žalovanou tuto částku zaplatila na kupní cenu nemovitostí v , místo, , ač ji měla uhradit žalovaná (§ 2991 o.z.), může odvolací soud plně přisvědčit.

10. V odvolání žalovaná argumentuje existencí dohod vztahujících se ke koupi nemovitostí v , místo, a úhradě kupní ceny za ně, s nimiž se již náležitě a v souladu se zjištěnými skutkovými okolnostmi věci vypořádal soud I. stupně, přičemž však žalovaná v opravném prostředku neuvádí ničeho, co by mělo odvolací soud vést k jinému závěru, než učinil soud I. stupně.

11. Jestliže žalovaná v odvolání uvádí, že vlastnily s žalobkyní byt v , místo, , nutno poznamenat, že vychází z předpokladu, který není správný, neboť soudem I. stupně bylo zjištěno, že vlastníkem bytu byla pouze žalobkyně. Pokud žalovaná v odvolání zmiňuje, že celou dobu hradila náklady související s vlastnictvím a užíváním daného bytu, vynakládala prostředky na jeho opravu, a z toho dovozuje své eventuální nároky na kupní cenu , částka, Kč či její část, získanou za prodej daného bytu, je třeba uvést, že částka představující kupní cenu za byt náležela žalobkyni jako výlučné vlastnici bytu. Ačkoli žalovaná v řízení tvrdila, že žalobkyně měla úhradou kupní ceny za žalovanou za nemovitosti v , místo, zaplatit dluh vůči žalované za investice do daného bytu, uzavření takové dohody nebylo v řízení prokázáno. Odvolací soud shledává správným hodnocení provedených důkazů soudem I. stupně, kdy soud I. stupně důvodně vyhodnotil, že účastnická výpověď žalované zůstala osamocena a nebyla podpořena žádným jiným důkazem. Uzavření dohody nebylo možné dovodit ani z výpovědi žalobkyně a o jejím uzavření nesvědčí ani svědecká výpověď manžela žalované , jméno FO, .

12. Žalovaná doložila v řízení výpisy z účtu, jimiž chtěla prokázat své platby týkající se bytu v , místo, a dále náklady, které hradila za materiál do nemovitostí v , místo, . Prokázání investic žalované do předmětného bytu však nebylo pro posouzení uplatněného nároku potřebné, neboť předmětem sporu není nárok týkající se těchto investic, žalobkyně netvrdila, že učinila nějaké jednání, jímž by svůj tvrzený nárok na investice do daného bytu započetla na uplatněný nárok. I za situace, že žalovaná hradila náklady týkající se bytu, není významné, v jaké výši vynaložila své prostředky na investice či náklady související s vlastnictvím a užíváním bytu. Relevantní mohla být pouze existence dohody mezi účastnicemi, že žalobkyně jí investovanou částku vrátí tím, že za ni zaplatí část kupní ceny za nemovitosti v , místo, či dohody o výši spoluvlastnického podílu na těchto nemovitostech, který neodpovídá uhrazené kupní ceně každé z účastnic, jež však prokázána nebyla, jak soud I. stupně správně dovodil.Úhradu části kupní ceny za nemovitosti v , místo, nebylo potřebné taktéž prokazovat výpisy z účtu žalované, neboť mezi účastnicemi nebylo sporné, jaké částky jimi byly na kupní cenu hrazeny. Případné jiné platby žalované „za , adresa, “ nebyly předmětem sporu a jejich prokázání nebylo v řízení rovněž potřebné.

13. Odvolací soud neshledává proto pochybení soudu I. stupně v tom, že neprovedl dokazování doklady předloženými žalovanou, vztahujícími se k investicím do daného bytu, a doplnění dokazování těmito listinami či dalšími doklady předloženými žalovanou v odvolacím řízení neshledal z výše uvedených důvodů potřebné ani v odvolacím řízení.

14. Žalovaná v odvolání zmiňuje také podvod ze strany žalobkyně vůči matce žalované, k němuž mělo dojít v pozůstalostním řízení po zemřelém otci žalované, kdy žalobkyně oproti vůli zemřelého měla nabýt všechna pole, vybírala z účtu matky žalobkyně, prodala její věci. Uvedená záležitost se však předmětu sporu nikterak netýká a bylo na matce žalobkyně, aby se eventuelně právnímu jednání ze strany žalobkyně příslušným způsobem bránila. Podvodné jednání žalobkyně vylučuje, přičemž zmínila, že trestní oznámení podané žalovanou vůči ní byla pravomocně odložena, což lze dovodit též ze samotného odvolání.

15. Žalovaná v odvolání také uvedla, že poté, kdy matka žalované žádala žalobkyni, aby dala do pořádku věci související s dědictvím, žalobkyně požadovala zaplacení částky , částka, Kč s tím, že „jakože dala polovinu žalované z prodeje polí“. Uvedeným tvrzením žalovaná spekuluje o motivech, které žalobkyni měly vést k uplatnění jejího nároku, které však pro posouzení věci nejsou podstatné.

16. Procesní obranu žalovaná v průběhu řízení měnila a uplatňovala tvrzení, kterými fakticky popírala jiná svá tvrzení. Na nekonzistentnost a protichůdnost tvrzení žalované upozornil již soud I. stupně. I v odvolacím řízení žalovaná setrvává na vzájemně protichůdné argumentaci.

17. Byť namítala, že částka , částka, Kč uhrazená za ni žalobkyní měla představovat vrácení investic vložených žalovanou do bytu v , místo, , čímž fakticky popírala nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky, současně v odvolání setrvala na námitce, že k vyrovnání částky, kterou žalobkyně uhradila na kupní cenu spoluvlastnického podílu žalované na nemovitostech v , místo, , mělo podle dohody účastnic dojít poté, kdy žalovaná prodá nemovitosti v , adresa, . Uzavření takové dohody však nebylo v řízení před soudem I. stupně prokázáno, jak soud I. stupně správně dovodil. Existenci dohody nelze mít za prokázanou ani výslechem svědka , jméno FO, . , jméno FO, , z jehož výpovědi se podává, že žalovaná žalobkyni vyplatí její polovinu , místo, , až prodá dům v , adresa, , tzn. nikoli, že žalobkyni zaplatí za svůj spoluvlastnický podíl. Svědek také výslovně uvedl, že každá z účastnic měla zaplatit polovinu kupní ceny, tedy potvrdil existenci závazku žalované uhradit za její spoluvlastnický podíl částku , částka, Kč, což vyvrací tvrzení žalované o vypořádání investic do bytu prostřednictvím úhrady kupní ceny za nemovitosti v , místo, .Potřebné je také zmínit, že žalobkyně uzavření takové dohody popírala a sama žalovaná ve svém podání ze dne , datum, uvedla, že dohoda o zaplacení částky , částka, Kč mezi nimi neexistovala. Své tvrzení ohledně dohody o splatnosti žalované částky po prodeji nemovitostí v , adresa, žalovaná pak sama popřela s tím, že se jednalo jen o skutečnost uvedenou její dřívější advokátkou.Námitce žalované nesvědčí ani samotný obsah její účastnické výpovědi, v níž existenci dohody o tom, že částku , částka, Kč žalovaná zaplatí žalobkyni po prodeji nemovitostí v , adresa, , ani nezmínila, naopak uvedla, že sdělovala žalobkyni, že po prodeji domu v , adresa, od žalobkyně odkoupí její spoluvlastnický podíl.

18. Nadto je třeba uvést, že k prodeji nemovitostí v , adresa, žalovanou již došlo a pokud by i tvrzená dohoda ohledně splatnosti částky , částka, Kč byla mezi účastnicemi uzavřena, částka , částka, Kč se stala splatnou a nárok žalobkyně je po právu.

19. Další odvolací námitka se týkala splatnosti žalované částky. Žalovaná v odvolání namítala, že určení splatnosti dluhu bylo na vůli žalované a žaloba byla tudíž podána předčasně.Námitka není rovněž důvodná. Jednak je potřebné uvést, že žalovaná svoji obranu na tvrzení, že splatnost částky , částka, Kč závisela na vůli žalované (§ 1960 o.z.), vůbec nezaložila. V řízení před soudem I. stupně žalovaná netvrdila ničeho ohledně zaplacení částky , částka, Kč „až bude mít“. Námitku ohledně splatnosti dluhu na vůli dlužníka žalovaná uplatnila v závěrečném návrhu, vycházeje z účastnické výpovědi žalobkyně. Z ní však nelze dovodit, že žalobkyně s jednostranným prohlášením žalované, že zaplatí, až bude mít, souhlasila, jinak řečeno nelze dovodit, že žalobkyně akceptovala návrh žalované, že částku , částka, Kč žalobkyni zaplatí, až bude mít. Uzavření takové dohody žalovaná v řízení netvrdila (takovým tvrzením by současně žalovaná popírala svoji obranu, že nárok na zaplacení žalobkyně nemá, neboť platbou za žalovanou žalobkyně vyrovnala dluh za investice do bytu) a na její uzavření nelze z dokazování ani usuzovat, když schází akceptační projev žalobkyně. Ten nelze dovozovat pouze ze skutečnosti, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě po uplynutí téměř jednoho roku od uzavření kupní smlouvy. Žalobkyně v té souvislosti zmínila, že v té době měly účastnice dobré vztahy, na jejich udržení žalobkyně měla zájem, záležitost proto neřešila až po zhoršení vztahů zjistila, že žalovaná nemá zájem svým závazkům dostát.

20. Žalovaná opírala nesouhlas s napadeným rozsudkem také o námitku, že na vztah mezi účastnicemi se uplatní ustanovení § 1122 o.z. a pokud by si žalobkyně myslela, že se na kupní ceně podílí vyšší měrou, nebránilo jí ničeho, aby navrhla ve smlouvě jinou výši spoluvlastnických podílů, a podílem byly zohledněny investice a platby žalované do bytu.

21. Podle § 1122 odstavec 2 o.z. velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikost podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu.Právní skutečností, na níž je založena velikost spoluvlastnického podílu v přezkoumávané věci, je kupní smlouva ze dne , datum, . Z ní se podává, že účastnice budou rovnodílnými podílovými spoluvlastnicemi nemovitých věcí. Kupní smlouva neobsahuje žádné ujednání o tom, že stejný podíl na nemovitostech představuje vyrovnání závazku žalobkyně vůči žalované z titulu investic do bytu a už vůbec z obsahu smlouvy nelze dovodit dohodu o úhradě části kupní ceny žalobkyní za žalovanou. Naopak z kupní smlouvy jednoznačně vyplývá, že každá z kupujících nabývá spoluvlastnický podíl ve výši ½ za částku , částka, Kč. Gramatický výklad směřuje k závěru, že žalovaná a žalobkyně nabývají každá z nich spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na nemovitostech, každá z nich za spoluvlastnický podíl uhradí částku , částka, Kč. Jiná vůle účastnic, než odpovídá gramatickému výkladu smlouvy, z dokazování nevyplynula. Žalovanou tvrzené dohody byly žalobkyní popřeny a skutkovou verzi dle účastnické výpovědi žalované nepodporuje žádný jiný důkaz. Takovým důkazem z povahy věci nemohou být doklady o úhradě částek, které žalovaná vynaložila na investice do bytu a na další úhrady související s tímto bytem, neboť jejich vynaložení bez dalšího neznamená, že účastnice je vypořádaly žalovanou tvrzeným způsobem.Žalovaná v řízení před soudem I. stupně ani netvrdila, kdy k uzavření dohody o stejné výši spoluvlastnických podílů bez ohledu na sjednanou výši kupní ceny za spoluvlastnický podíl mělo dojít. Pokud by tomu tak bylo před uzavřením kupní smlouvy ze dne , datum, , pak nutno uvést, že taková dohoda účastnic (pokud by byla uzavřena), byla změněna právě kupní smlouvou ze dne , datum, , z níž je zřejmé, že žalovaná a žalobkyně nabudou stejný spoluvlastnický podíl každá za částku , částka, Kč, tzn. žalované i žalobkyni vznikl závazek zaplatit kupní cenu , částka, Kč za svůj spoluvlastnický podíl.Pokud snad k uzavření dohody mělo dojít po uzavření kupní smlouvy, pak takové projevy účastnic by musely splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu (§ 1122 odst. 2 o. s. ř). Jelikož se velikost spoluvlastnického podílu zapisuje do katastru nemovitostí, dohoda by musela být uzavřena písemně (§ 560 o.z.), projevy obou účastnic by musely být obsaženy na jedné listině (§ 561 odst. 2 o.z.) a věcně právní účinky dohody by nastaly až zápisem do katastru nemovitostí (§ 1150 o.z.). Žalovaná ovšem tvrdila, že dohoda byla uzavřena ústně a již s nedodržením písemné formy právního jednání je nutno spojovat absolutní neplatnost takového jednání (§ 582, § 586 a násl. o.z.), neboť nerespektování písemné formy jednání ohledně práv zapisovaných do katastru nemovitostí představuje rozpor s veřejným pořádkem, když taková dohoda nemůže být seznatelná všem třetím osobám, vůči nimž spoluvlastnické právo k nemovitosti jako věcné právo působí.

22. Konečně je třeba odmítnout námitku žalované, vznesenou u odvolacího jednání, že žalobkyně nemůže požadovat regres z bezdůvodného obohacení, neboť existovala dohoda, že žalobkyně zaplatí za žalovanou , částka, Kč. Je potřebné uvést, že žalovaná přichází opět s dalším tvrzením proti uplatněnému nároku, existenci nyní tvrzené dohody v řízení před soudem I. stupně neuplatnila a její uzavření nebylo v řízení ani prokázáno. Jestliže žalovaná v odvolacím řízení uvedla, že se účastnice domluvily, že žalobkyně zaplatí za žalovanou, pak o takové domluvě účastnic nevyplývá ničeho ani z výpovědi žalobkyně, z výpovědi svědka , jméno FO, . , jméno FO, a ani z výpovědi samotné žalované a existenci tvrzené dohody nelze dovodit ani z žádného z listinných důkazů. Není možné tudíž přisvědčit žalované, že uplatněný nárok z bezdůvodného obohacení je z důvodu uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou vyloučen.

23. Veden výše uvedenými důvody, odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný ve výroku o věci samé, jakož i ve správném nákladovém výroku, opírajícím se o procesní úspěšnost žalobkyně, podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

24. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalované právo na náhradu nákladů této fáze řízení ve výši , Anonymizováno, Kč.Náklady žalobkyně tvoří odměna advokáta za dva úkony právní služby po , částka, Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále též „advokátní tarif“), a to vyjádření k odvolání a účast u jednání dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. g/, k/ advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů po , částka, Kč k těmto dvěma úkonům právní služby (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu), náhrada cestovného k jednání ve výši , částka, Kč z , adresa, a zpět o celkové vzdálenosti , Anonymizováno, km vozidlem s průměrnou spotřebou , Anonymizováno, litrů nafty/, Anonymizováno, km při ceně pohonných hmot , částka, Kč/, Anonymizováno, litr a základní sazbě za opotřebení vozidla , částka, Kč/, Anonymizováno, km podle vyhlášky č. 398/2023 Sb., a náhrada , Anonymizováno, % DPH ve výši , částka, Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.Náhrada za účtovaný úkon nahlížení do spisu nebyla žalobkyni přiznána, neboť žalobkyni byla po vyhlášení napadeného rozhodnutí doručována podání žalované, procesní stav se v odvolacím řízení neměnil a zjišťování procesního stavu nahlížením do spisu nelze mít proto za účelný úkon, za který by bylo možné odměnu advokáta přiznat.

25. K zaplacení náhrady nákladů byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůta do tří dnů od právní moci rozsudku; platebním místem byl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. určen advokát žalobkyně.

26. Odvolací soud poznamenává, že neshledal skutečnosti, které by měly vést k moderaci náhrady nákladů řízení a takové nebyly žalovanou ani tvrzeny.