10 C 57/2023

Plný text

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 950 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce , částka, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a dále náhrady nákladů řízení. Tvrdila, že žalobkyně a žalovaná jako kupující uzavřely dne , datum, kupní smlouvu s prodávajícím , adresa, , jejímž předmětem byly nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, . Kupní cena byla stanovena na , částka, . Nemovité věci byly převedeny do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalované s tím, že každá nabyla ideální ½ nemovitých věcí, cena každé poloviny činila , částka, . Dle znění kupní smlouvy byla kupní cena zaplacena prostřednictvím advokátní úschovy tak, že z vlastních zdrojů žalobkyně bylo bankovním převodem dne , datum, zaplaceno , částka, , zbylých , částka, bylo zaplaceno z úvěru žalované. Žalobkyně tedy zaplatila , částka, na svůj spoluvlastnický podíl, a dále , částka, za podíl žalované. Dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení , částka, z titulu subrogačního regresu dle § 1937 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to ve lhůtě 14 dnů. Výzva byla doručena žalované , datum, . Žalovaná dluh neuhradila. V replice ze dne , datum, žalovaná dluh uznala, ale namítla, že dluh není splatný.

2. Žalovaná obsahem svého vyjádření navrhla žalobu zamítnout, neboť má za to, že nárok žalobkyni nevznikl. Žalobkyně za dluh žalované neručila a ani jej jinak nezajišťovala, nebyly proto splněny podmínky pro aplikaci § 1937 o. z. Stejně tak nejsou splněny předpoklady pro aplikaci § 1936 o. z. Je-li poukazováno na uznání dluhu, pak to je spjato s dohodou o splatnosti až po prodeji domu v , adresa, . Jelikož však žalobkyně dohodu o splatnosti popřela, nemůže se dovolávat ani uznání dluhu. Žalovaná zdůraznila, že prodej domu v , adresa, zmařila právě žalobkyně.

3. Žalobkyně v replice uvedla, že z čl. 2 odst. 2 kupní smlouvy vyplývá, že kupující jsou zavázány k zaplacení celé kupní ceny , částka, společně a nerozdílně, neboť účelem byl převod vlastnického práva k oběma polovinám společně a nikoli pouze k polovině jedné. Strany si navíc sjednaly smluvní pokutu , částka, , která také zavazuje obě kupující společně a nerozdílně. Jelikož z jednání žalované bylo zřejmé, že kupní cenu nezaplatí, a smluvní pokuta zavazovala obě kupující, má žalobkyně za to, že za závazky žalované ručila. Navíc v případě, kdy by nebylo možno aplikovat § 1937 o. z., pak je na místě posoudit věc dle § 2991 o. z. coby bezdůvodné obohacení na straně žalované. Dále žalobkyně sporuje existenci jakékoliv dohody o splatnosti její pohledávky za žalovanou.

4. Žalovaná v duplice uvedla, že se nemohlo jednat o ručení a ani o bezdůvodné obohacení. Způsob úhrady kupní ceny vycházel z dohody, kterou mezi sebou žalobkyně a žalovaná uzavřely. Již v době uzavření kupní smlouvy existovala mezi stranami ústní dohoda o vrácení žalované částky, resp. o její splatnosti.

5. V rámci podání ze dne , datum, žalobkyně učinila existenci jakékoliv dohody mezi stranami o předmětu řízení spornou, žádná dohoda o zaplacení žalované částky nikdy neexistovala. Ze strany žalobkyně šlo o jednostranné jednání, kdy z důvodu možné aktivace smluvní pokuty žalované oznámila, že její dluh na kupní ceně zaplatí za ni. Pokud žalovaná následně uvedla, že si je dluhu vědoma a že jej zaplatí v nějakém termínu, pak toto nelze považovat za uzavření dohody, neboť nejde o dvojstranné právní jednání. Nadto žalobkyně poukázala na skutečnost, že dům v , adresa, , na který žalovaná ve vyjádření vázala zaplacení dluhu, již byl prodán.

6. V rámci podání ze dne , datum, žalovaná připustila, že žádná dohoda ohledně zaplacení , částka, nikdy neexistovala. Jde o tvrzení, které se objevilo v dopisech předchozí advokátky žalované, , tituly před jménem, , jméno FO, , a které není pravdivé. Žalovaná na to advokátku upozornila a změnila právní zastoupení. Následný advokát , tituly před jménem, , jméno FO, ve svých vyjádřeních byl nucen dopisy , tituly před jménem, , jméno FO, zohlednit. V době uzavření kupní smlouvy se účastnice dohodly, že se stanou spoluvlastnicemi s podíly ½. Žalobkyně zaplatila , částka, z prodeje své bytové jednotky č. 2742/28 na adrese , adresa, . Tuto bytovou jednotku žalobkyně nabyla jako nezletilá v roce 2007 z prostředků získaných dědictvím za cenu , částka, . Při stanovení spoluvlastnických podílů účastnice zohlednily to, že žalovaná do bytové jednotky investovala prostředky – provedla rekonstrukci kuchyně, koupila dveře atd., hradila veškeré poplatky a platby spojené s vlastnictvím a užíváním. Dále bylo zohledněno, že se žalovaná o žalobkyni starala a vychovávala ji. Proto se účastnice dohodly, že jejich podíly budou stejné. Na vztah se tak uplatní § 1122 odst. 2 o. z. Žalobkyni nic nebránilo, aby v kupní smlouvě navrhla uvést jinou výši spoluvlastnického podílu.

7. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, výslechem svědka , jméno FO, a účastnickými výpověďmi žalobkyně a žalované, z čehož učinil následující skutková zjištění:

8. Mezi účastnicemi je nesporné, že dne , datum, uzavřely coby kupující s , adresa, coby prodávajícím kupní smlouvu, kterou zakoupily pozemek parc. č. st. 58, jehož součástí je rodinný dům č. p. 2, pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. č. 50/1 a pozemek parc. č. , hodnota, , vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro kat. území , adresa, a obec , adresa, (dále pro zjednodušení také jako „Nemovitost , adresa, “). Tato skutečnost je ostatně prokázána předmětnou kupní smlouvou. Kupní cena byla sjednána na částku , částka, . V čl. II si strany ujednaly, že každá z kupujících nabývá do svého výlučného vlastnictví spoluvlastnický podíl na nemovitostech o velikosti ideální ½ za částku , částka, . Kupující se zavázaly složit kupní cenu do , datum, do advokátní úschovy tak, že , částka, bude uhrazeno z vlastních zdrojů a , částka, z úvěru. Pro případ prodlení s úhradou kupní ceny byla sjednána smluvní pokuta , částka, a rovněž právo prodávajícího odstoupit od kupní smlouvy.

9. Mezi stranami je nesporné, že jsou spoluvlastnicemi nemovitých věcí popsaných v předchozím odstavci tohoto odůvodnění, a to se spoluvlastnickými podíly ½, což je ostatně prokázáno výpisem z katastru nemovitostí.

10. Mezi stranami je rovněž nesporné, že žalobkyně zaplatila na kupní cenu Nemovitosti , adresa, 400 000 Kč, což je ostatně prokázáno potvrzením banky na č. l. 17 spisu.

11. Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k dobrovolnému zaplacení částky , částka, do 14 dnů od doručení. Výzva byla podána na poštu , datum, (č. l. 19 spisu) a doručena žalované , datum, (č. l. 20 spisu). Na předžalobní výzvu žalovaná reagovala přípisem ze dne , datum, (č. l. 21 spisu), ve kterém uvedla, že neupírá právo žalobkyně na úhradu části kupní ceny, která byla uhrazena ve prospěch žalované, nicméně poukázala na dohodu stran o splatnosti této částky vázané na prodej pozemku parc. č. st. 867, jehož součástí je objekt k bydlení s. p. 841 v k. ú. , adresa, (dále pro zjednodušení také jako „Nemovitost , adresa, “). Žalobkyně reagovala dopisem ze dne , datum, (č. l. 22 spisu), ve kterém existenci dohody sporuje. Žalovaná následně reagovala přípisem ze dne , datum, (č. l. 88 spisu), ve kterém uvedla, že způsob úhrady kupní ceny byl učiněn tak, jak bylo stranami dohodnuto.

12. Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne , datum, č. j. P 33/96-53 soud schválil za toho času nezletilou žalobkyni kupní smlouvu blíže popsanou v následujícím odstavci tohoto odůvodnění. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že peníze na koupi bytu získala žalobkyně prodejem nemovitosti, kterou zdědila.

13. Kupní smlouvou ze dne , datum, žalobkyně zakoupila od prodávajícího , jméno FO, bytovou jednotku č. 2742/28 zapsanou na listu vlastnictví č. , hodnota, a 7484 pro obec a k. ú. , adresa, (dále pro zjednodušení také jako „Byt“) za kupní cenu , částka, .

14. Kupní smlouvou ze dne , datum, žalovaná prodala kupujícímu , tituly před jménem, , jméno FO, Nemovitost , adresa, za kupní cenu , částka, .

15. Na den , datum, bylo nařízeno jednání, které ovšem nebylo zahájeno, neboť účastnice projevily shodnou vůli o odkupu spoluvlastnického podílu žalobkyně na Nemovitosti , adresa, žalovanou za částku , částka, . Z emailové a listovní komunikace stran, návrhu smluv a návrhu vkladu do katastru nemovitostí na č. l. 102 až 117 spisu vyplývá, že strany vedly komunikaci za účelem smírného vyřešení věci, avšak neúspěšně.

16. Svědek , jméno FO, , manžel žalované, vypověděl, že účastnice měly společný byt na , adresa, a dohodly se, že společně koupí , adresa, . , adresa, byly kupovány napůl a platit se měly také napůl, tj. každá měla zaplatit polovinu kupní ceny. Byla dohoda, že až žalovaná prodá dům v , adresa, , tak žalobkyni vyplatí její polovinu Sobělic. Ví to proto, že byl účasten komunikace účastnic. Kupní cena Sobělic byla hrazena v částce , částka, z prodeje bytu na Vrobelově ulici, jelikož scházelo doplatit , částka, , vzala si žalovaná úvěr a , částka, doplatila. Do bytu na Vrobelově žalovaná celou dobu investovala. Neví, na koho byl byt na Vrobelové napsán. Nebylo hovořeno o tom, že by žalobkyně zaplatila , částka, za žalovanou a že by žalovaná měla tuto částku žalobkyni vrátit. Od žalobkyně poprvé zaznělo, že chce po žalované , částka, v srpnu 2022, tou dobou byly v rodině rozpory.

17. Žalovaná v rámci účastnického výslechu vypověděla, že byla domluva, že , adresa, budou koupeny napůl, , částka, nebylo zmiňováno, cena byla napůl. Byt se prodal za , částka, , za to byly koupeny , adresa, , ona doplatila , částka, z úvěru. Bylo vycházeno z toho, že z prodejní ceny bytu náleží žalované , částka, za investice. Domluva byla ústní, přišly s ní obě, nevzpomíná si přesně kdy. Byt koupily za společné peníze, které zdědily. Při koupi Sobělic se nebavily o tom, že by měla žalobkyni dávat , částka, . To od žalobkyně zaznělo až v srpnu 2022. Říkala žalobkyni, že až prodá dům v , adresa, , tak od ní odkoupí její spoluvlastnický podíl, s čímž žalobkyně souhlasila.

18. Žalobkyně v rámci účastnického výslechu uvedla, že , adresa, kupovaly napůl s tím, že kupní cena bude také napůl. Ona měla volné peníze z prodeje bytu, tak matce (tj. žalované) pomohla s koupí poloviny Sobělic, neboť matka by na celou nemovitost neměla. Žalovaná nedostala úvěr na zaplacení poloviny Sobělic, tak za ní zaplatila , částka, , aby nedostaly pokutu. Žalovaná jí vždy říkala, že jí peníze (, částka, ) vrátí, až je bude mít, termín splatnosti si neřekly. Žádná dohoda o tom, že žalované náleží , částka, z prodeje bytu, nebyla. Vlastníkem bytu byla pouze ona. Zdědila dům po otci, ten se prodal a za obdržené peníze se koupil byt.

19. Pokud žalovaná navrhla provedení důkazu doklady prokazujícími investice žalované do bytu žalobkyně, pak soud tento důkaz pro nadbytečnost neprovedl. V projednávané věci totiž není stěžejní prokázání otázky toho, zdali a případně v jakém rozsahu a hodnotě žalovaná učinila investice do bytu žalobkyně, nýbrž prokázání tvrzení o uzavření dohody o tom, že spoluvlastnický podíl na Nemovitosti , adresa, zakoupený smlouvou ze dne , datum, nebude odpovídat poměru kupní ceny zaplacené žalobkyní a žalovanou, resp. prokázání tvrzení o uzavření dohody o tom, že žalobkyně uhradí za žalovanou částku , částka, coby úhradu dluhu za provedené investice do Bytu ze strany žalované. Jinými slovy řečeno, jestliže žalovaná neprokázala svá tvrzení stran existence dohody, dle které se žalobkyně zavázala na koupi Nemovitosti , adresa, zaplatit za žalovanou , částka, coby kompenzace provedených investic do Bytu, pak je zcela nadbytečné prokazovat učiněné investice.

20. Doručil-li dne , datum, svědek , jméno FO, soudu ručně psaný přípis, kopii sms zpráv a kopii výpisů z účtu, pak jednak není zřejmé, co by tyto listiny měly ve vztahu k projednávané věci prokazovat, jednak provedení těchto listin coby důkazů žádná ze stran sporu nenavrhla. Rovněž soud neshledal relevantní důvod k tomu, aby tyto listiny provedl k důkazu z úřední povinnosti (bez označení stranami).

21. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně coby nezletilá zakoupila smlouvou ze dne , datum, Byt na , adresa, , a to za kupní cenu , částka, . Peníze na koupi bytu žalobkyně získala prodejem nemovitosti, kterou zdědila po svém otci. Kupní smlouvou ze dne , datum, účastnice zakoupily – každá spoluvlastnický podíl ½ za částku , částka, - Nemovitost , adresa, , a to za celkovou kupní cenu , částka, . Žalobkyně na kupní cenu zaplatila , částka, , které získala z předchozího prodeje Bytu. Žalovaná na kupní cenu zaplatila , částka, , které získala z úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení , částka, , které za žalovanou zaplatila, do , datum, .

22. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 1937 odst. 1 o. z. souhlasu dlužníka není třeba, pokud třetí osoba plní věřiteli jeho dluh proto, že za dluh ručí nebo závazek jinak zajišťuje. Podle odstavce 2 téhož ustanovení splněním dluhu vstupuje tato osoba do práv věřitele a má právo, aby jí dlužník vyrovnal, co za něho plnila. Pohledávka věřitele na ni přechází včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s pohledávkou spojených. Věřitel vydá tomu, kdo za dlužníka plnil, potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

24. Podle § 1876 odst. 2 o. z. vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-li některý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní.

25. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Účastnice coby kupující uzavřely kupní smlouvu dle § 2079 a násl. o. z., kterou zakoupily každá spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na Nemovitostech , adresa, za částku , částka, , tj. celkem za částku , částka, (vizte znění čl. II ve kterém je uvedeno, že „každá z kupujících nabývá do svého výlučného vlastnictví spoluvlastnický podíl k nemovitosti o velikosti ideální ½ za částku , částka, “). Každá z kupujících (tj. žalobkyně i žalovaná) byla smlouvou zavázána k zaplacení právě částky , částka, , což ostatně dokládá nejen znění kupní smlouvy, ale také slyšený svědek, který vypověděl, že každá z účastnic měla zaplatit polovinu kupní ceny. Na tomto místě třeba přisvědčit názoru žalované, že na projednávanou věc nelze aplikovat ust. § 1937 o. z., neboť žalobkyně za dluh žalované vyplývající z kupní smlouvy neručila a ani jej jinak nezajišťovala. Stejně tak nelze aplikovat ani ust. § 1876 o. z., neboť na straně účastnic coby kupujících nebyla kupní smlouvou založena dlužnická solidarita (žalobkyně a žalovaná nejsou dlužnice, které by byly zavázané společně a nerozdílně).

26. Žalovaná se však mýlí, pokud se domnívá, že na projednávanou věc nelze aplikovat ustanovení § 2991 o. z. o vzniku bezdůvodného obohacení. Jak shora uvedeno, každá z účastnic byla ze smlouvy zavázána zaplatit kupní cenu připadající na jí zakoupený spoluvlastnický podíl, tedy , částka, . Proto pokud žalobkyně na kupní cenu zaplatila , částka, , pak nelze dospět k jinému závěru, nežli že co do částky , částka, plnila za žalovanou, ačkoli tuto částku měla plnit žalovaná sama. Majetkový stav žalované se tak nezmenšil, ačkoli se zmenšit měl, a to z důvodu, že její dluh byl splněn žalobkyní.

27. Tvrdila-li žalovaná, že žalobkyně částku , částka, zaplatila za žalovanou proto, že tímto de facto měla zaplatit dluh, který vůči žalované měla v důsledku investic, které žalovaná provedla do Bytu žalobkyně, pak svá tvrzení neprokázala. Uzavření takové dohody vyplývá toliko z účastnického výslechu samotné žalované, kdy však na druhou stranu nutno poukázat na účastnický výslech žalobkyně, která existenci dohody vyloučila; při absenci jiných relevantních důkazů lze proto tvrzení o existenci nastíněné dohody jen stěží přisvědčit. Stejně tak zůstalo neprokázáno tvrzení, že mezi účastnicemi byl ujednán nepoměr mezi částkami zaplacenými účastnicemi na kupní cenu a výši spoluvlastnických podílů (tj. že žalobkyně zaplatí , částka, a žalovaná , částka, , ale spoluvlastnické podíly budou mít každá o velikosti ½), když toto tvrzení je naopak přímo vyvráceno zněním kupní smlouvy i výpovědí slyšeného svědka, ze kterých je prokázáno, že každá z účastnic byla povinna zaplatit , částka, (k tomu vizte odstavec 24 odůvodnění tohoto rozsudku). Ostatně skutečnost, že každá z účastnic kupovala svůj spoluvlastnický podíl za , částka, potvrdila i sama žalovaná obsahem závěrečného návrhu.

28. Nadto nutno uvést, že žalovaná svá tvrzení průběžně měnila, když nejprve souhlasila se svým závazkem k zaplacení , částka, žalobkyni s tím, že tento dosud nenabyl splatnosti, neboť účastnicemi byla ujednána splatnost okamžikem prodeje Nemovitosti , adresa, , aby po prodeji této nemovitosti svá dosavadní tvrzení změnila a naprosto vyvrátila. Vysvětlení nekonzistentnosti tvrzení žalované tím, že zřejmě došlo k nedorozumění mezi předchozím právním zástupcem žalované a žalovanou, se soudu jeví značně nevěrohodné, navíc za situace, kdy žalobkyně sama tvrzení svého právního zástupce až do listopadu 2023 (, datum, doručeno soudu podání žalované, ve kterém přichází s novým tvrzením) nijak nekorigovala a na pravou míru neuvedla.

29. Dále soud shledává povinnost alespoň krátce se vyjádřit k závěrečnému návrhu žalované, konkrétně k té části, ve které žalovaná poukazovala na to, že žalobkyně uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dohoda, dle níž měla žalovaná vrátit žalobkyni , částka, tehdy, až na to bude mít. Soud k tomu poznamenává, že žalobkyně nic takového neuvedla. Žalovaná si nejspíše nesprávně interpretuje sdělení žalobkyně, které učinila při svém účastnickém výslechu, kdy uvedla: „… Mamka mi vždy říkala, že mi peníze vrátí, jak je bude mít…“. Z toho ovšem jakkoli nelze uzavření jakékoliv dohody o splatnosti závazku dovodit. Naopak třeba poukázat na to, že tvrzení žalobkyně jsou po celou dobu jednotná, kdy existenci jakékoliv dohody stran splatnosti žalobou uplatněné pohledávky opakovaně vyloučila.

30. V neposlední řadě je na místě vyjádřit se k poukazu žalované na to, že žalobkyně uhradila , částka, za žalovanou na základě zápůjčky. K tomu v prvé řadě třeba uvést, že v tomto směru si žalovaná opětovně protiřečí, jestliže v jiných svých vyjádřeních uvádí, že , částka, mělo být žalobkyní za žalovanou uhrazeno z titulu úhrady dluhu vzniklého investicemi ze strany žalované do Bytu žalobkyně. V druhé řadě třeba uvést, že uzavření smlouvy o zápůjčce nebylo v řízení prokázáno. Ve třetí řadě pak třeba uvést, že v projednávané věci k uzavření platné smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z. ani dojít nemohlo.Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Podstatnými náležitostmi smlouvy o zápůjčce je dohoda o přenechání zastupitelné věci zapůjčitelem vydlužiteli tak, aby ji užil podle libosti, a povinnost vydlužitele vrátit zapůjčiteli věc stejného druhu. K uzavření smlouvy o zápůjčce nemohlo dojít s ohledem na skutečnost, že smlouva o zápůjčce je reálným kontraktem a k jejímu uzavření nepostačují jen projevy vůle smluvních stran, ale musí dojít k přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Teprve přenecháním předmětu zápůjčky je smlouva uzavřena. K tomu však v posuzované věci nedošlo, neboť žalobkyně jako zapůjčitel peněžní prostředky žalované jako vydlužiteli nepřenechala, ale provedla úhradu kupní ceny přímo prodávajícímu, do dispoziční sféry žalované se takto hrazené peněžní prostředky žalobkyně přímo nedostaly. Nejvyšší soud ve své judikatuře dovodil, že v jednání věřitele, které spočívá v úhradě závazků dlužníka vůči třetím osobám, nelze spatřovat přenechání (odevzdání) věcí (v daném případě peněz) dlužníku (a to ani bezhotovostně) k nakládání (vizte např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, nebo ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

31. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Do prodlení s úhradou dlužné částky se žalovaná dostala dnem , datum, , když neuhradila vymáhanou částku ve lhůtě splatnosti dle předžalobní výzvy. K tomuto datu činí sazba zákonného úroku z prodlení 15 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

32. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení, má oporu v ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kde se uvádí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Právní zástupce žalobkyně se v rámci jednání konaného dne , datum, zavázal doložit soudu vyčíslení nákladů řízení do tří dnů. Takto ovšem v uvedené lhůtě a ani dosud neučinil. Soud proto přistoupil ke stanovení nákladů řízení z obsahu spisu. Žalobkyni tedy přísluší náhrada nákladů řízení ve výši , částka, za zaplacený soudní poplatek. Dále byla žalobkyni přiznána náhrada za právní zastoupení advokátem, a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění změn a doplňků (dále jen „advokátní tarif“) za 9 úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, za písemné podání žaloby, předžalobní výzvu a vyjádření ze dne , datum, , , datum, a , datum, dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a za účast advokáta u jednání soudu dne , datum, a , datum, (2x) dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle ust. § 7 bod 6 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu , částka, . Dále byla přiznána odměna za 1 úkon právní služby v částce , částka, , a to dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu za účast u jednání soudu dne , datum, . Za uvedené úkony tedy byla přiznána odměna v celkové výši , částka, . Za tyto úkony byl dále přiznán v souladu s ust. § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu 10x režijní paušál v celkové výši , částka, . Žalobkyni dále přísluší DPH 21 % v částce , částka, . Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, .

33. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.